ČESKÝ JAZYK. MLUVNICE I. ROČNÍK Pracovní listy

Transkript

1 ČESKÝ JAZYK MLUVNICE I. ROČNÍK Pracovní listy

2 OBECNÉ POUČENÍ O ŘEČI A JAZYCE Komunikace neverbální.. verbální verbálně-neverbální... Řeč Jazyk O vzniku jazyka existují různé teorie: interjekční.. onomatopoická. náboženská Složky komunikačního procesu: komunikační situace mluvčí sdělení posluchač (autor) dorozumívací jazykový kód (adresát) Funkce řeči: komunikativní. myšlenková expresivní apelová estetická.. Funkce jazyka: Dělení jazyků: přirozené umělé Mluvnice 2

3 Další pojmy: Národní jazyk Mateřský jazyk.. Světový jazyk Živý jazyk... Mrtvý (vymřelý) jazyk Výklad učiva: Prezentace 1 JAZYKOVÉ SKUPINY (RODINY) 1. Ugrofinské jazyky. 2. Indoevropské jazyky indické:. řečtina.. románské:. germánské: baltské: slovanské Slovanské jazyky 3 skupiny slovanských jazyků: západoslovanské:.. východoslovanské: jihoslovanské:. Mluvnice 3

4 Slované používají dvojí písmo: latinka azbuka Typologická klasifikace jazyků flexivní typ. izolační typ aglutinační typ polysyntetický typ.... Výklad učiva: Prezentace 2 Cvičení 1. Mezi umělé jazyky patří: a) znaková řeč b) esperanto c) latina d) programovací jazyky 3. Mezi románské jazyky nepatří: a) rumunština b) maďarština c) portugalština d) islandština 5. Angličtina je národním jazykem: a) Angličanů b) Američanů c) Švýcarů d) Australanů 2. Které z jazyků patří mez slovanské: a) polština b) maďarština c) lužická srbština d) běloruština 4. Dánština, holandština jsou jazyky: a) germánské b) keltské c) ugrofinské d) slovanské 6. Do indoevropských jazyků nepatří: a) běloruština b) turečtina c) litevština d) estonština 7. Z uvedených jazyků vyberte jen západoslovanské: čeština, maďarština, bulharština, slovenština, makedonština, polština, litevština, ukrajinština, slovinština, ruština, francouzština, albánština, srbština 8. Které jazyky nepoužívají azbuku? bulharština, chorvatština, běloruština, polština, srbština, ruština, ukrajinština, makedonština 9. Jak se nazývá jazyk, který byl společným základem slovanských jazyků? 10. Kde je latina úředním jazykem? Jaké využití má latina v současnosti? Mluvnice 4

5 VÝVOJ ČESTINY. Základní znaky praslovanštiny: Důležité hláskové ve vývoji češtiny: stahování samohlásek (kontrakce vokálů), st. zánik a vokalizace jerů (náhrada samohláskou), 10. st. zánik nosovek (ǫ > u, ę >ě, a), 11. stol.... délka samohlásek (kvantita), stol. přízvuk, stol. vznik ř a h ( r > ř, g >h ), 13. stol. přehlásky, (obměny kmenových hlásek po měkkých souhláskách), st. ztráta jotace - ě > e, stol. diftongizace (změna dlouhých samohlásek na dvojhlásku), 14. stol. monoftongizace (změna dvojhlásek v samohlásku), 15. stol. úžení, 15. stol. Mluvnice 5

6 změna téžeslabičného aj > ej, 15. stol. změna souhláskové skupiny šč > šť,15. stol. Nejdůležitější tvaroslovné změny zánik dvojného čísla (duálu), stol... zánik některých slovesných časů, 15. stol.... přenos koncovky m, 15. stol. rozlišení životnosti u mužského rodu, 16. stol. Výklad učiva: Prezentace 3 Vývoj českého pravopisu Bohemika.. Glosy.. Pravopis primitivní. Pravopis spřežkový Pravopis diakritický Pravopis bratrský Dobrovského analogická oprava pravopisná..... Šafaříkova pravopisná oprava skladná... Výklad učiva: Prezentace 4 Mluvnice 6

7 Cvičení Mluvnice 7

8 Jazykověda a její hlavní disciplíny Jazykověda (lingvistika). Vnitřně se lingvistika dělí podle toho, jakou složkou jazyka se zabývá: A) Gramatika (mluvnice). 1. hláskosloví... fonetika. fonologie.. ortoepie.. ortografie.. 2. morfematika.. 3. morfologie (tvarosloví).. 4. skladba (syntax) B) Lexikologie. etymologie. onomastika... sémantika.. lexikografie... frazeologie C) Stylistika D) Dialektologie. E) Historická mluvnice. F) Srovnávací mluvnice. Výklad učiva: Prezentace 5 Mluvnice 8

9 Vývojové tendence češtiny v současnosti posuny ve vrstvách slovní zásoby hejtman, koloniál, hasič, kampelička. holka, péct. laserová tiskárna, mobilní telefon, ikonové menu... kolchoz, pětiletka. dýdžej, kliknout, mailovat internacionalizace.. manažer, surfovat, puzzle, supermarket, boom univerbizace.. jednosměrná ulice --- jednosměrka multiverbizace rozhodnout se --- učinit rozhodnutí demokratizace intelektualizace terminologizace determinologizace Úzus, norma a kodifikace úzus.. jazyková norma (zvyklost).. kodifikace.. Zásadní příručky pro uživatele češtiny: Pravidla českého pravopisu Hůrková,J.: Česká výslovnostní norma. Praha, Scientia 1995 Akademický slovník cizích slov. Praha, Academia 2000 Filipec, J. Daneš, F. Mejstřík V.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha, Academia 2002 Havránek, B. a kol.: Slovník spisovného jazyka českého I-VIII. Praha, Nakladatelství ČSAV 1989 Havránek, B. Jedlička, A.: Stručná mluvnice česká. Praha, Fortuna 1998 Výklad učiva: Prezentace 6 Mluvnice 9

10 Práce s kodifikačními příručkami 1. Určete slovní druhy těchto slov: místo ( ), aby ( ), vedle ( ), pomocí ( ), možná ( ), jako ( ), každý ( ), nechť ( ) 2. Přečtěte z hesla jazyk všechna přísloví, rčení, pořekadla a vysvětlete je. 3. Určete, s jakými pády se pojí předložky vyjma, kromě a mimo. 4. Podle jakého vzoru skloňujeme podstatné jméno městys? 5. Napište správné tvary 2. a 3. pádu podstatného jména Andrea. 6. Určete, zda je slovo květináč jednoznačné, či mnohoznačné. 7. Vyhledejte ve slovníku významy slov kynout a zub. Určete, jedná-li se o homonyma, nebo o slova mnohoznačná. 8. Jak se podle Pravidel správně píší následující slova a spojení: BIBLE KRALICKÁ, ŘÍŠE ŘÍMSKÁ, LÁZNĚ BĚLOHRAD, MORAVSKÝ KRAS, POJIZEŘÍ, LATINSKÁ AMERIKA, MÁJOVCI, EVROPSKÝ PARLAMENT 9. Prostudujte v úvodní části jazykového slovníku seznam zkratek a vysvětlete, co znamenají zkratky za slovy: natolik, saxofon, pověst, lavina, filé, hnít 10. Vytvořte správně tvary slov a ověřte si je ve slovníku: a) 2. a 7. pád číslovky dvě b) 5. pád sg. podstatných jmen nájemce a synovec c) 3. os. pl. sloves stavět, umět, jíst, vědět d) příčestí minulé sloves odemknout, zhynout, napnout e) 2. os. rozkaz. způsobu sloves vědět, jíst, vidět 11. Jak zkracujeme slova a slovní spojení: to jest, například, a tak dále, severovýchodní, rukopis, firma 12. Určete podle Pravidel rod podstatných jmen: prázdniny, kníže, esej, rez, peřej 13. Ověřte si s pomocí Pravidel správnou výslovnost těchto slov: diskuse(diskuze), renesance, prezident, literatura, revue, ischias, inkoust Mluvnice 10

11 Získávání a zpracování informací Informace.. Informatika. Nejdůležitější zdroje informací: Katalogy : jmenné systematické.. předmětové. Při studiu knih využíváme: obsah.. rejstřík.. resumé. Při studiu si pořizujeme záznamy (poznámky): bibliografické údaje Horníček, Miroslav: Hovory s Janem Werichem. Panorama, Praha 1991 výpisek (excerptum).. osnova. výtah (konspekt) Výklad učiva: Prezentace 7 Mluvnice 11

12 Útvary národního jazyka Národní jazyk - společný pro celý národní kolektiv - odráží celkový vývoj společnosti Čeština jazyk mnohovrstevnatý, rozrůzňuje se na útvary národního jazyka: 1) útvary spisovné : a) spisovná čeština. b) hovorová čeština... 2) útvary nespisovné: a) obecná čeština.. b) nářečí (dialekty) c) profesní mluva (profesní slang). d) slang. e) argot.. Výklad učiva: Prezentace 8 Cvičení 1. Vydělte z následující řady slov dialektismy, historismy, archaismy, neologismy, slangová slova, profesionalismy, slova argotická, obecněčeská, hovorová: bek, kožař, asák, stolař, žufánek, eksnout, filda, duchna, pacoš, nádražák, běhy, slepák, světla, hasák, prófa, meruna, lapiduch, chmátka, bažant, kóna, fízl, šalovat, fanka, perník, anglina, chechtáky, bajle, banán, stříkačka, dépéháčko, galánka, kliknout, ouřad, kalamář, fitness, gazdovat, exministr, mukl, gorila, pako, očko, šampáňo, pasťák, hambáč, image, volačka, štěnice, story, šlojíř, bradýř 2. Uveďte slova slohově neutrální a) ke slovům knižním: nevšední, štěstěna, hoch b) ke slovům slohově zabarveným: škatule, mrňavý, dřina, kapánek Mluvnice 12

13 3. Rozumíte radám z ukázky? Jak by mohly znít, aby jim rozuměl i běžný čtenář? K jakým útvarům národního jazyka můžeme zařadit nespisovná slova užitá v textu? Chci si koupit komp a jeden známý na mě mluví jako Í-TÝ, vůbec mu nerozumím. Přeložíš mi, co řekl? napsala mi kamarádka. Jasan, pošli mi to! odpověděl jsem suverénně. Napsal mi: Nelam si hlavu se základním železem, hlavně ať to má velkej hadr a ramku. Rozmysli si, jestli budeš utrácet za vidle, nebo si naloudíš fríverový lina. Železo v IT, napsal jsem do řádku ve vyhledávači a doufal, že všechny pojmy vygooglím. Jako první se zobrazilo: Václav Suda, kovový šrot. Lentus ocel, s. r. o., Vitamíny a železo ve výživě. Google se moc nevycajchloval. 4. Převeďte do spis. jazyka věty z brněnského hantecu ( poloargotické mluvy): To tak ráno hópne borec z betle, hodí čučku z vokna, rozlepí baterky a góme, že zoncna tvrdě rumluje, tak si vošolne šlupku, zbalí dečmana pod klepeto, dá ňákó tu chálku, pokropí dvóma škopkama a maká na prigl. 5. Odhadněte, je-li následující ukázka a) ze slangu b) z argotu c) z obecné češtiny Než ho vylili bejval kantec a tak že zbourá tvrdou ve svý bejvalý boudě. Načež ho někdo bonznul, tak ho z fleku tepli, jenomže jim hodil kecky, než ho stačili vohodit. (Než obdržel výpověď, pracoval jako učitel. Rozhodl se tedy, že vyloupí pokladnu ve svém bývalém ústavu. Někdo jej však udal, a tak byl neprodleně zadržen. Zemřel nicméně, než došlo k soudu) (P. Ouředník, Šmírbuch jazyka českého) 6. Určete, k jakým útvarům národního jazyka patří následující ukázky: a) Slunce už je za horou. Mrknu tak na jednu chvíli přes kulturu (porost). Tu stojí křižák (šesterák)! Zacílím a postrčím napínáček (spoušť). Táhnu mušku na komoru. Tisíc mastných špuntů, stočil se mi trochu na ostro. Hledám nástřel (znamení po střelené zvěři). Trochu střiře (srsti),dvě, tři, perličky barvy (krve). Přiložil jsem psa na stopu. Nalehl jedna radost. Nová barva. Tu je lože, vylomil se (zdvihl se) nedávno. Pouštím psa. Za chvilku začal vydávat (štěkat). b) Vstal, prohnul se v kříži a zaúpěl:,,hromský dílo! Oldo! Vytáhni mi to gránichem na ponk a zašponuj mně to vidlicí do fajklubny. Vidíš, že se nemůžu hejbat. c) A ten konec tos měl vidět představ si perfektní plachťák, Luboš na příjmu ho bere s klidem kolíbkou, pak hraje na kůl, Petr rychle zafintoval na kříž, a než se Dolňáci vzpamatovali, dal jim Pavel takovýho rychlíka, že ten jejich vyděšenej blokař udělal strejdu a byl šus. ( A závěr podání? Stojí za zaznamenání. Obtížné podání přijal Vích v pádu vzad a míč nasměroval k síťovému sloupu. Novotný s Píšou oklamali soupeře takovým způsobem, že naběhli k síti křížem, a než si to hráči Dolní Lhoty uvědomili, Samek po krátké a rychlé přihrávce smečoval, takže míč proletěl mezi rukama blokujícího hráče a udeřil ho do hlavy. Zápas skončil.) Mluvnice 13

14 Nářečí (dialekty) Česká nářečí - é --- í uprostřed slova (mléko mlíko) - ý --- ej (dýchat dejchat, dobrý dobrej) - vynechání spisovného koncového l (četl čet) - v na začátku slov (nebo švu složenin) (orel vorel, modrooká modrovoká) - nespisovné koncovky (se staveníma, pánama, vod tý sympatický holky) Středomoravská ( hanácká )nářečí - i/í(y/ý) ---- e/é uprostřed a na konci slov (zima zema, zelí zelé, ryby rebe, strýc stréc, dobrý dobré) - ou ó uprostřed i na konci slova (louka lóka, nesou nesó) - místo spis konc. e - -- a ( muže muža, duše duša ) - krácení dlouhých samohl. uprostřed slov ( kůň kuň, vám vam) - 7. p. ma/-ama (ženama, sósedama) - rozkaz. způsob ej -- -é ( dělej dělé ) - nespis. tvary slovesa být: já su, oni só Moravskoslovenská ( východomoravská ) nářečí - ou ---ú ( moudrý múdrý, louka lúka ) - zkracování dlouhých samohl. uprostřed slov (dát dat, být byt) - 7. pád ma/ama (ružama ) - sloveso být : ja sem (sym, som) - existence měkkého slovenského l (dělal robil, říkal povedal) Slezská ( lašská ) nářečí - existence pouze krátkých samohlásek (vyborny, krava) - odlišná výslovnost hlásky i (y tvrdě, i - měkce) - existence tvrdého l (pul, byla, malo) - 7. pád -mi/ami - být : ja sym (som) - pravidelný slov. přízvuk na předposlední slabice (polština) - specifická slovní spojení a slova (k doktorovi do doktora, kam jdeš - jak ideš, popelnice pudlice, sklep pivnice) Výklad učiva: Prezentace 9 Mluvnice 14

15 Ukázky nářečí a) Jak v Heralticích těšívají nemocné: Ježíšku zlaté, ste to vy? Vy vypadáte! Voči fpadli, bradu špičató Vás uš pámbu dloho trápid nenechá. Eno, musíme tam fšici. Každé holt má náturu inó. Negdo stune v jednom kusi a furd nařiká. Negdo nesmi ovoce a ňic kyseliho, hnej se mu uscáva chlista (pálí ho žáha). Někdo má kačeni žalódek, sežere třebas tento a zmichá fšecko dohromady. Já sem skusila ze žalótkem dost. b) Zima, zima bílyj mráz! c) Pavel Dobeš Už jste tary! Vítám vás! Hrušky My vás tary máme rádi, Za našu stodolu hruška maslova vy jste naší kamerádí, a za ňu stoji dřevjany plot po vás se nám styjskalo, Za plotem meška rodina Bušova dyž se v lítě blyjskalo! Povim vam o nich takovy hlod Pantáta šafář je panckyj taškář, Raz idu ze šichty a vidim Bušku dvě leta huž, co je vdovec, Kolera jasna nevidi plot hukrád pánom tři sta vovec. Drape se s kiblem na našu hrušku Dyž je páni chtíli zpátky, Takovy je to zgyzděny rod tak to sváděl na sedláky. Dyž je páni hledali, sedláci se nedali, Pomahej pambu hned jak ju zjavim rozběhli se na šafáře, po poli je honili červeny zlosťu ulisně pravim ha potom ho bez rychtáře do rymíka hodili. Hledatě bryle tuš to se bavim Tuš to sem přišel akorat vhod d) Je před žňama. Slúnečko sa ščúří na ten boží svět, zem je rozhicovaná jak šporhélt a nebe Napoly mrtva pod ovocnanem modrúčké jak chrpa nikde ani mráčka. ležela Buška moja oběť Strýc Kordula vyšli ze síně na dvůr, požďúrkli Všeci mysleli že ju s ňu amen širák z hlavy, utírajú zapotěné čelo a dívajú sa dokud nězačla na hubě mleť přivřenýma očima kolem sebe. (Podle Zd. Galušky) Vyškantlovala pry esli sem chory ščúří sa usmívá se; šporhélt sporák; gdyž cely svět řeši uzemni spory požďúrli posunuli mirovu cestu No braly mě mory a ozval se mi v žaludku vřed e) Zejma nebejvala vo voblibě. Dlouhý noce, a to se propálilo petrolky a spálilo topiče. I když to Povidam: Gdyby šlo enem o politiku byl jen chrůst, jehličky a koháty, byla toho škoda. to bysme spolu popili To nemluvim vo vobleči. Chasa dědila sterháty Našli bysme si drahu putyku jenno po druhym. Dyž krejčí ušil nový kvádro, a tydeň bysme řešili muselo bejť dicky vo kus věčí, aby mu vyderžalo hrůzu let, diu né do svarby. Vy stě si ale popletla pojem ( Podle J. Buchara) Tu idě o hrušky a mam taky dojem topič topení; chrůst chrastí; jehličky jehličí že to se řeši jedině bojem kohát pařez; chasa děti; sterhát starší oblečení za použiti nasili f) Každou noc se v kolony tratily kury. V jednomše Za našu stodolu hruška maslova ištoku se sumšedy domluvili, že bendóm vachovať. a za ňu stoji železny plot Francek měl vachnu do polnoci a co chvila poglondal Ostnate draty brana dubova na godinky, kedy přindě Alojs. a štyry dogy hlidaju vchod Kedy ten přišel, diví sě, Franckova šopka odevříta a Francka nigdě. Zloděje! Zavřeščal na celúm kolonie. Franckova Marjanka lamentovala, že radši mogli ukrast kury a Francka měli nechať. Rano zkozali ze špitala od Bajera, že tam Francka majó a že je v pořondku. Jak zloději ležli do jeho šopky, vyloz na chlivky, potym ze strachu zemdlol i spod na zloděje. Ty sě myšleli, že dostal infarkt, poznali go i zaněsli do špitala, že go našli na cestě. Mluvnice 15

16 Zvuková stránka jazyka - zabývá se jí fonetika, fonologie - základní jednotky =. Soustava českých hlásek Samohlásky (vokály).. v češtině 10 fonémů (. ) - 14 grafémů ( ) dvojhlásky:. Vokalický trojúhelník Souhlásky (konsonanty) V češtině souhlásek (b, c, č, d, ď, f, g, h, ch, j, k, l, m, n, ň, p, r, ř, s, š, t, ť, v, z, ž) - foném ch = - v přejatých slovech grafémy - celkem se v češtině používá Dělení souhlásek: a) podle činnosti hlasivek:. párové souhlásky: b, v, d, ď, z, ž, g, h p, f, t, ť, s, š, k, ch nepárové ( jedinečné ) souhlásky: m, n, ň, j, l, r ř znělé (řezat, dřít), neznělé ( tříska, tvář) c, č znělé (leckde [ledzgde], léčba [lédžba]), neznělé (noc, léčit) b) podle místa tvoření: retné: obouretné: p, b, m retozubné: f, v zubodásňové: přední: t, d, n, c, s, dz, z, l, r, ř zadní: dž, č, š, ž předopatrové: ť, ď, ň, j zadopatrové: k, g, ch hrtanové: h Mluvnice 16

17 c) podle způsobu tvoření: závěrové: ústní: b, p, d, t, ď, ť, g, k nosové: m, n, ň polozávěrové: dz, dž, c, č úžinové: v, f, z, s, ž, š, j, ch, h, l, r, ř d) podle pravopisného hlediska: tvrdé: měkké.. obojetné.. Seskupování hlásek (sylaba) nejmenší mluvní jednotka - základem. - slabikotvorné souhlásky:... - slabika otevřená (rá-no).. - slabika zavřená (roz-hlas) Dělení slov na konci řádku rozdělovací znaménko klademe:.. ma lo va ti... země koule.. od dálit.. lesk lý.. sest ra, ses tra, se stra Výklad učiva: Prezentace 10 Cvičení 1. Rozdělte následující slova na slabiky: úřad, slza, zúžení, soužení, jubileum, kolonie, kamenný, pauza, muzeum, český, hlubší, nejvíce, nelze, rozohnit, přesít, nezabezpečit, soutěžme, statečný, ohnout, ohňostroj, ohromný, přišlápnout, zcukernatět, zbrousit, zmlkl 2. Z kolika slabik se skládají následující slova: pouto, auto, pouliční, rozumně, nejneobhospodařovávatelnějšími, ideou, srstmi, naučný, nejnevykrystalizovávatelnějšími, nejjednodušší 3. Vyslovujte slova po slabikách, vyhledejte dvojhlásky a slabikotvorné souhlásky: Zkouška z občanské nauky se mu vydařila. Spletla si jeden dlouhý copánek. Učitel vedl doučovací kroužky. 4. Rozlište, kdy se jedná o dvojhlásku a kdy o spojení samohlásek patřících do různých slabik: zoufalý, doučovat, poutník, douklízet, nedouk, pouze, pousmát, Eufrat, mňau, nauč se, poučka, mouka Mluvnice 17

18 Fonetická transkripce přepis zvukové podoby jazyka květina Věra děti oběd týden půl Z kolika písmen a z kolika hlásek se skládají předchozí slova? Rozdíly mezi mluvenou a psanou podobou jazyka - [i] - [vje] - [ú] - [mňe] - [bje] - [pje] Správná výslovnost (ortoepie) - soubor norem, kterými se řídí zvuková podoba mluvených projevů. Výslovnostní styly: výslovnost: zvlášť pečlivá.. základní(neutrální). hovorová (běžná) nespisovná (nedbalá) Artikulační cvičení 1. Přečtěte alespoň pětkrát za sebou: 2. Přečtěte alespoň pětkrát za sebou: láska laská mizí váza této tetě cizí sahá seli zelí hurá Růža milá Míla hádat můžu ke stromu domů na můru mává máma umí 3. Přečtěte alespoň pětkrát za sebou: sedí spolu hledí dolů 4. Přečtěte: Hou hou, krávy jdou, nesou mléko pod vodou. Houpy houpy, kočky snědly kroupy. lije vodu kryje nohu 5. Přečtěte nahlas a pečlivě tyto verše: Lampa Tam na břehu moře plá lampa v dál. Ta lampa, ta lampa, ach, kdo ji sem dal? Má reformní lajblík ze zelených řas a dlí na ostrově Neptejsenás. Ta lampa, ta lampa, och, ta pochází z Kdopakjenznátbymoh? Tam na dně dole vrak nachýlil bok a z oken mu zírá jen platýz a mlok. A vlny a vlny ji plavily sem: Teď sní, patou opřena o pevnou zem, v svém reformním šatě ze zelených řas A v pozadí tam leží Neptejsenás. (Christian Morgenstern) Mluvnice 18

19 Výslovnost samohlásek a samohláskových skupin 1. nezkracujeme domů, dolů, knedlík [domu, dolu, knedlik] (pro oblast severových. Moravy a Slezska je typické krácení všech samohlásek) neprodlužujeme moře, prapor, pivo, dcera, zelí [móře, prápor, pívo, dcéra, zéli] 2.. modrooký, pootevřít, po obědě, matka a otec, neesteticky Cvičení: 1. Čtěte spisovně. Vysvětlete, co znamenají cizí slova: poučka, euforie, neurologie, kaučuk, kauce, neukáznění, kooptovat, samoobsluha, z Afriky, k inženýrovi, hierarchie, plagiát, neologismus, s Ivanou, do Anglie, mezi Italy, hygiena, myom, Ale to jsou k nám hosti! A co pořád děláš? 2. Doplňte samohlásku a určete její správnou kvantitu: Př-jď brzy dom-. Neboj se v-hr-žek. V úvoze z-stal sníh. Nezapomeň si přez-vky. Koupili si kresl-c- čtvrtky a krop-c- konev. Souhlasil s dlouhodobou v-p-jčkou peněz. Hol-c- se muž stojí u um-vadla. Je to v-j-mečný případ. N-, citr-n nechci. Koupili si l-hvové p-vo. Zdv-há se vítr. Nemá rád literat-ru. Byl to nepop-ratelný úspěch Výslovnost souhlásek Asimilace (spodoba) znělosti sbírat [ ], loďka [..], pod stolem [..] -výjimku tvoří souhláska v. svolat [..], zvolat [.], ale vztyčit [ ] - hlásková skupina sh shánět [.] [ ] - ve slovech shora, shůry, shluk, shluknout. - na konci slova.. sud [.], zpěv [.] Mluvnice 19

20 Cvičení Přepište foneticky následující slova: těžba.. svatba až jindy hned vybírá obtisk.. z tebe.. když. lebka odstředivka chodba v kuse. vklad kupme. když vezmu až někdy jindy Výslovnost souhláskových skupin Přečtěte následující slova: tkanička, tchoř, tkvět, tklivý, vrhnout se, vchrstnout, vhazovat, vrchovina, zvrtnout, prozřetelnost, mrznout, mstitel, klíšťky, Karlštejn, chřipka, chřoupat, hřbet, jablko, pijte, hřeben, švestka, kostka, jdu, sedl, hřbitov, hřát, hříbě, hříbek, dvanáctka Pravidlo: 1. Zjednodušená výslovnost. dcera [.] jsem [ ] srdce [.] prázdný [ ] ctnost [ ] Obojí výslovnost mají slova: dětský, větší, lidský, portské, kratší [ ] sedm, osm, sedmnáct, sedmdesát [..] 2. Splývavá výslovnost.. měkký [..], činnost [.], vyšší [.] Mluvnice 20

21 Zdvojeně vyslovíme a) poddůstojník, nepoddajný materiál, čtvrttónový, dvojjehlan b).. nejjasnější nejasnější racci raci poddaný podaný c)... nad domem, přes studnu, nad dráhou, bez zubů Artikulační cvičení Proneste bez přeřeknutí: Pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty šli do pštrosáčárny. Ještě štěstí, že se nesešli. Osuš si šosy. Z čeho chceš sčítat? Výklad učiva: Prezentace 11 Výslovnost přejatých slov.. hokej, teorie, rentgen, analýza, schéma, bazén, dyftýn, džíp, biftek aj... adagio [adádžo], interview [intervjú], pizza [pica], nuance [nyanse, nuance], de iure [dé júre], status quo [status kvó].. Victor Hugo [viktor igo], Jean Jacques Rousseau [žán žak rusó], New York [ňu jork] Výslovnost souhlásek: - původní s [z]: analýza, fyzika, filozofie, prezident, univerzita - slova kurz, pulz v 1. pádě [s], v dalších odvozeninách [z] - přípona ismus / -izmus: jen [izmus], [impresionizmus] - výslovnost i psaní s i z: diskuse i diskuze, disertace i dizertace, renesance i renezance, resort i rezort, režisér i režizér - předpona dis [s]: disonance - původní k jen [k]: motocykl, demokracie, dekret, lokál, cirkus, krém [k i g]: plakát, inkoust, akát - původní x: [ks] na začátku slova před samohláskou: xylofon mezi samohláskami: plexisklo, praxe [gz] v předponě ex- před samohláskou: existovat, exekuce Výslovnost slabik di, ti, ni: - vyslovujeme tvrdě: diskotéka, tinktura, titul, nikotin Výklad učiva: Prezentace 12 Mluvnice 21

22 Cvičení Přepište foneticky následující slova, napište k nim česká synonyma : ischias. schizofrenie.. česká literatura. curriculum vitae je to outsider. kurz koruny.. včerejší diskuse... resort. renesance romantismus. konsenzus designovaný. disharmonie deziluze disident. ofenzíva subtilní.. absorbovat absence runway jazz.. junta disimilace.. femininum.. Zvuková stavba souvislého projevu Slovní přízvuk (akcent) Slabika škola, žáci, tabule nenasytný, prodavačka, učebnice, nepředstavitelný.: v lese.: na zemi, po poli (výjimka:. = od zcela neznámého člověka = na nejneobvyklejším místě) mezi stromy, dle zákona a).. (mě, tě, se, mi, ti, mu, ho, ji, jí, jsem, jsi, bych, byl aj.).. Nikdo by mi neřekl pravdu. b) ( a, i, že, až, už, jak aj.) Dívka a chlapec tančili. Už dost! Můj pes stůně. Jak můžeš lhát! Mluvnice 22

23 Využití v básnictví: trochej, jamb, daktyl Výklad učiva: Prezentace 13 Cvičení 1. Určete, na kterých slabikách je hlavní přízvuk: do lesa, nad námi, podle vás, ke vchodu, místo ní, kromě neděle, na louce, pro tebe, skrz křoví, kolem nás, ku příkladu, ve sklepě 2. Určete, na kterých slabikách je přízvuk hlavní a na kterých je přízvuk vedlejší: na nejneočekávanějších místech, za nejnepříznivější situace, ve zcela neobvyklé souvislosti, dle zákona 3. Podtrhněte slova nepřízvučná (příklonky a předklonky): Neměl tam chodit. Chtěl tě tam navštívit. Já si ho velice vážím. Měl bych je pozvat. Počkám, než přijdeš. Přijdu, až zavoláš. 4. V následujícím úryvku označte slovní přízvuk, potom text přečtěte: Expozice k výročí Kralické bible Praha Čtyřstému výročí Kralické bible je věnována výstava Česká bible v průběhu staletí, přístupná do konce února 1994 v Pedagogickém muzeu Jana Ámose Komenského v Praze. Soustřeďuje ukázky desítek rukopisných i tištěných překladů bible do češtiny od desátého do dvacátého století. Expozice však především připomíná čtyřsté výročí vydání posledního, šestého dílu Kralické bible, tištěné v tajné tiskárně jednoty bratrské v Kralicích nad Oslavou postupně v letech 1579 až (Český deník, ) 5. Určete, jedná-li se trochej, jamb, daktyl: Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn jenom se dívali, jenom se dívali, že už je chlapeček chycen a obelstěn v té bílé zástěře kolem krku. Horo, horo, vysoká jsi, má panenko, vzdálená jsi. Vzdálená jsi za horama, vadne láska mezi náma. Byl pozdní večer, první máj, Večerní máj, byl lásky čas. Mluvnice 23

24 Zvuková podoba věty Věta..... Pro zvukovou podobu věty je rozhodující: a) Všichni očekávali netrpělivě slíbenou zprávu. b) Vyzvedněte si opravenou obuv včas.... Čert aby je vzal. Větný přízvuk má vliv i na význam sdělení: Půjčím Evě tu novou knížku. Půjčím Evě tu novou knížku. c) věty: oznamovací..... tázací otázky doplňovací - otázky zjišťovací... rozkazovací.... žádací, přací zvolací.. nekoncový úsek věty Výklad učiva: Prezentace 14 Cvičení 1) Posuďte, jak lze rozdílným členěním změnit smysl těchto rozhodnutí: Koupit ne. Prodat. Můj návrh ne. Tvůj. Koupit. Ne prodat. Můj návrh. Ne tvůj. 2) Přečtěte následující ukázku, posuďte, jak se mění intonace (melodie): Dveře se otevřely. Dveře se otevřely a stojí v nich dívka. Dveře se otevřely a stojí v nich dívka v růžových šatech. Dveře se otevřely a stojí v nich dívka v růžových šatech s kanýrkem. Dveře se otevřely a stojí v nich dívka v růžových šatech s kanýrkem, v ruce drží růži. Mluvnice 24

25 3) Přečtěte následující výpovědi a porovnejte jejich intonaci: Ty jsi Elizabetka? To chceš prodávat z nebe kradený zboží? Co tam tropíte? Kde ses, Rumcajsi, vzal na tom pomníku? Podívej se pořádně, co piješ! Ukliď, Manko, kolovrátek do jeskyně. 4) Přečtěte si uvedené věty: Kovář vyhodil radostně umazanou čepici do vzduchu. Vyzvedněte si včas opravené lyže. Lékař ošetřil zběžně poraněnou ruku. a) Kam je nutno při čtení vložit pauzu? b) Přestylizujte věty tak, aby nemohla vzniknout chyba. Jazykolamy: Text si nejprve několikrát přečtěte potichu, pak nahlas a postupně zrychlujte: Zhltl hrst zrn. Vlk zmrzl, prst zvlhl. Strýček Šusta suší švestky. Pan Kaplan plakal v kapli. Jetelem letěl jelen, jelen letěl jetelem. Šla Prokopka pro Prokopa. Tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři sta třiatřicet stříbrných střech. Oblemujeme-li mu to či neoblemujeme-li mu to? Prut plul rychle po proudu. Mluvená a psaná forma jazyka Čeština má dvě základní formy:.... mladší jsou projevy písmo (grafika) ortografie.. grafologie. grafém.. minuskule. majuskule. Vývoj písma obrázkové (piktografické) písmo.. pojmové (ideografické) písmo.. slabičné písmo... hláskové písmo... Mluvnice 25

26 Vlastnosti písemného projevu Písemná řeč je dvojrozměrná.. Rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou jazyka: Výklad učiva: Prezentace 15 Mluvnice 26

27 Seznam použité literatury: Brož, František, Kostečka, Jiří: Český jazyk a literatura. TAURIS, Praha 2001 Čechová, Marie a kol.: Český jazyk pro 1. roč. SOŠ. SPN, Praha 2000 Konopková, Ludmila, Krejčová, Marie: Čeština ve škole i doma. Fortuna, Praha 1998 Martinková, Věra: Český jazyk 2. Trizonia, Praha 1992 Mašková, Drahuše: Český jazyk přehled středoškolského učiva. Třebíč 2005 Mužíková, Olga a kol.: Odmaturuj z českého jazyka. DIDAKTIS 2002 Sochrová, Marie: Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. Fragment, Praha 2008 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro SŠ. Fragment, Havlíčkův Brod 2007 Mluvnice 27