Účetní zpravodaj. červen Deloitte Česká republika. české účetnictví Jak sestavit jednoduše výkaz Cash Flow? Část 2. IFRS Rada IASB vydala úpravy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Účetní zpravodaj. červen 2014. Deloitte Česká republika. české účetnictví Jak sestavit jednoduše výkaz Cash Flow? Část 2. IFRS Rada IASB vydala úpravy"

Transkript

1 Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika

2 Jak sestavit jednoduše výkaz V první části našeho článku (viz Účetní zpravodaj z května 2014) jsme se seznámili se zásadami, které budeme používat při sestavení, připravili jsme si základ výkazu a zohlednili jsme nepeněžní operace. Pro zopakování si uvedeme zásady, které budeme dodržovat i v tomto pokračování: 1. Všechny řádky rozvahy musí být zohledněny základ CF si připravíme jako rozdíly všech rozvahových pozic na začátku a konci účetního období. Rozdíl na řádku peněžních prostředků je zohledněn na prvním a posledním řádku výkazu CF. Výkaz nám tak musí sedět (konečný stav peněžních prostředků se rovná vypočtenému). 2. Podvojné úpravy každou další úpravu promítneme do výkazu CF na příslušné řádky s opačnými znaménky tak, aby úprava v součtu byla vždy nulová. Tak si zajistíme, že se nám celkový výsledek nezmění a výkaz CF nám bude sedět. 3. Opačný efekt v CF většinou platí zjednodušené pravidlo: pozitivní událost (růst aktiv, pokles pasiv) se zachytí záporně a naopak. Podle první části článku máme sestavený výkaz CF, který již vypadá poměrně kompletní. K jeho dokončení nám stačí pár posledních úprav. Vzorový formulář výkazu naleznete na konci článku. 3. Fáze Konečné úpravy V této fázi zohledníme úpravy u některých specifických položek. V detailu se podíváme na úpravy, které se často vyskytují: Vlastní kapitál Celkovou změnu vlastního kapitálu (VK) máme zatím uvedenu na řádku výkazu CF C.1. Změna stavu závazků z financování, který jsme následně upravili o zisk za běžné období. Pokud nedošlo k jiné změně vlastního kapitálu, jsme hotovi (změnu VK jsme eliminovali ziskem). Může ale nastat několik dalších situací: Dividendy společnost vyplatí dividendy. Výši dividend pak přičteme k řádku CF C.1 Změna stavu závazků z financování a záporně uvedeme na řádku CF C.2.6 Vyplacené dividendy. Pokud dividendy nebyly vyplaceny, neuvedeme je jako vyplacené, ale odečteme je od řádku CF A.2.2 Změna stavu závazků a pasivního časového rozlišení (kde by se nevyplacené dividendy měly objevit jako navýšení závazků společnosti). Zvýšení základního kapitálu (ZK) peněžní zvýšení ZK uvedeme kladně na řádku CF C.2.1 Peněžní zvýšení základního kapitálu a záporně na řádku CF C.1. Změna stavu závazků z financování. Pokud nebylo zvýšení ZK uhrazeno, dáme kladně na řádek CF A.2.1 Změna stavu pohledávek a aktivního časového rozlišení (kde by měla pak být zaúčtována pohledávka za vlastníky). 2

3 Stejně budeme postupovat u všech obdobných transakcí s vlastním kapitálem (platby z fondů, úhrada ztráty ). Ve VK se nám mohou objevit ale i různé speciality, jako například přecenění. Podíváme se na přecenění při zajišťování: Zajišťovací derivát pokud VK obsahuje změnu hodnoty zajišťovacího derivátu, očistíme řádek CF C.1. Změna stavu závazků z financování o tuto hodnotu a souvztažně uvedeme proti změně pohledávek nebo závazků (např. derivát má zápornou hodnotu, je tedy zaúčtován v závazcích, jeho záporná hodnota vzrostla, úpravu pak provedeme záporně na řádku CF A.2.2 Změna stavu závazků a pasivního časového rozlišení oproti kladnému zápisu na řádek CF C.1. Změna stavu závazků z financování. Po provedení všech úprav by měl být dopad změn VK na řádku CF C.1 Změna stavu závazků z financování nulový a na řádku tak zůstanou pouze změny z financování úvěry a půjčkami. Daně Oblast daní patří při sestavování výkazu CF vždy ke komplikovaným, zejména kombinací splatné a odložené daně. Zatím máme celou daň z výsledovky uvedenou na řádku CF A.5 Zaplacená daň z příjmu, což ve většině případů nebude odpovídat realitě. Tuto situaci ve výkazu CF promítneme následovně: řádek CF A.5 Zaplacená daň z příjmu: plus 300 (protože neplatíme) řádek CF A.2.1 Změna stavu pohledávek a aktivního časového rozlišení: minus 100 řádek CF A.2.2 Změna stavu závazků a pasivního časového rozlišení: minus 200 Obdobně můžeme postupovat i v situaci, kdy je odložená daň účtována například proti VK (např. přecenění zajišťovacího instrumentu do VK včetně odložené daně). Pak bude druhý zápis proveden proti řádku CF C.1. Změna stavu závazků z financování (kde jsme si zanesli veškeré změny VK, viz předcházející bod). Splatná daň tuto daň reálně platíme, takže v CF bude promítnuta. Platba ale ve většině případů nebude rovna částce ve výsledovce vzhledem k systému záloh a daňového přiznání. Řádek CF A.5 Zaplacená daň z příjmu upravíme o změnu pohledávek nebo závazků z titulu daně z příjmu. Opět můžeme demonstrovat na jednoduchém příkladu, který ukazuje zápisy na účtu splatné daně: Záloha na daň z příjmu začátek období: pohledávka Výsledovka splatná daň: 400 (náklad) 3 Odložená daň protože odloženou daň neplatíme, upravíme ji oproti řádkům pohledávek nebo závazků (podle toho zda máme odloženou daňovou pohledávku nebo závazek). Pro názornost si uvedeme na jednoduchém příkladu: Zaplacené zálohy během období: 800 Záloha na daň z příjmu konec období: pohledávka Odložená daň začátek období: pohledávka Odložená daň konec období: závazek Výsledovka odložená daň: 300 (náklad)

4 Tuto situaci ve výkazu CF promítneme následovně: řádek CF A.5 Zaplacená daň z příjmu v prvním kroku budeme mít minus 400 z výsledovky. Provedeme úpravu změnu na účtu pohledávek 400 ( nárůst): řádek CF A.2.1 Změna stavu pohledávek a aktivního časového rozlišení: plus 400 řádek CF A.5 Zaplacená daň z příjmu: minus 400. Nakonec tak na řádku CF A.5 Zaplacená daň z příjmu dostaneme minus 800, což odpovídá skutečně zaplacené dani. Výsledkem těchto úprav by měl být stav, že řádek CF A.5 Zaplacená daň z příjmu bude odpovídat pouze skutečně zaplaceným zálohám na daň, doplatkům atd. Pokud společnost používá pro zachycení splatné daně účty záloh, bude postupovat obdobně, jen použije jiné protistrany jednotlivých úprav. Využijeme zejména řádek CF A.1.2 Změna stavu opravných položek a rezerv (kam jsme si v první části našeho článku změnu rezerv zanesli). Dlouhodobý majetek Dlouhodobému majetku jsme se již podrobně věnovali několikrát: Změnu v rozvaze jsme dali na řádek CF B.1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv následně jsme ho upravili o odpisy, K úplnému vyčištění řádku můžeme ještě zohlednit, zda veškerý koupený či prodaný majetek byl zaplacen. Pokud jsme koupili majetek, ale nezaplatili ho, částka nebude ve výdajích, ale upravíme ji oproti řádku závazků (CF A.2.2 Změna stavu závazků a pasivního časového rozlišení). Kurzové rozdíly Typickou nepeněžní položkou jsou také kurzové rozdíly. Můžeme je promítnout na řádek CF A.1.6 Opravy o ostatní nepeněžní operace (kurzový zisk záporně, atd.) a upravíme související řádky pohledávek a závazků, které ve výkazu CF pohyby zohledňují. V této fázi bude náš výkaz CF zřejmě kompletní. Můžeme tak postoupit do poslední fáze. 4. Fáze Kontrola Tato fáze nám zajistí, že je náš výkaz CF skutečně správně. Pokud jsme postupovali podle našeho návodu, výkaz CF nám bude sedět a bude obsahovat většinu potřebných úprav. Před jeho dokončením doporučujeme udělat ještě následující: Další možné operace Zamyslíme se, zda náš výkaz CF skutečně zahrnuje veškeré nepeněžní transakce. Neprovedla společnost nějakou nestandardní transakci, která by mohla mít vliv na CF? Jako příklad si můžeme uvést navýšení kapitálu vkladem dlouhodobého majetku tato transakce bude nepeněžní a my si ji v CF zohledníme vyloučením změn VK a změn Dlouhodobého majetku. 4 opravné položky a o prodej dlouhodobého majetku. Při těchto transakcích si vždy určíme, které řádky rozvahy byly transakcí dotčeny a kde jsou jejich změny ve výkazu CF. A samozřejmě postupujeme při úpravách podvojně.

5 Konečná kontrola Na závěr si náš výkaz CF projdeme a zamyslíme se, zda ukazuje situaci reálně při zohlednění naší znalosti finančních výkazů. Určitě si můžeme udělat následující kontroly na výkazy: Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů rovná se rozvaze Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů - rovná se rozvaze a odpovídá vypočtenému zůstatku A.1.1 Odpisy stálých aktiv rovná se výsledovce A.1.2 Změna stavu opravných položek a rezerv rovná se výsledovce A.1.5 Nákladové a výnosové úroky rovná se výsledovce A.5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost rovná se reálně zaplaceným zálohám a částkám za daň z příjmu B.1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv rovná se reálně zaplaceným částkám za majetek C.1 Změna stavu závazků z financování rovná ze změně úvěrů z rozvahy Logickou kontrolou by měly projít všechny řádky výkazu CF. Vždy také musíme zohlednit specifika naší společnosti a nestandardní účetní transakce. Samozřejmě platí, že budeme aplikovat naše zásady i v těchto nestandardních situacích. Závěr Po provedení všech čtyř fází máme výkaz CF, který by měl být správně sestaven. Pokud se budeme držet pravidel, která jsme si definovali v první části, bude nám CF vždy sedět. Na nás je pak správně promítnout veškeré potřebné úpravy. Pokud budeme postupovat logicky, nebude už pro nás nikdy těžké výkaz CF sestavit. 5 C.2 Dopady změn vlastního kapitálu odpovídá peněžním změnám VK.

6 Přehled o peněžních tocích (cash flow) období končící k P. Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Z. Výsledek hospodaření za běžnou činnost před zdaněním A.1. Úpravy o nepeněžní operace A.1.1. Odpisy stálých aktiv A.1.2. Změna stavu opravných položek a rezerv A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv A.1.4. Výnosy z dividend a podílů na zisku A.1.5. Nákladové a výnosové úroky A.1.6. Opravy o ostatní nepeněžní operace A.* Čistý provozní peněžní tok před změnami pracovního kapitálu A.2. Změna stavu pracovního kapitálu A.2.1. Změna stavu pohledávek a časového rozlišení aktiv A.2.2. Změna stavu závazků a časového rozlišení pasív A.2.3. Změna stavu zásob A.2.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku A.** Čistý provozní peněžní tok před zdaněním a mimořádnými položkami Období do Období do A.3. A.4. A.5. A.6. A.7. A.*** B.1. B.2. B.3. B.*** C.1. C.2. C.2.1. C.2.2. C.2.3. C.2.4. C.2.5. C.2.6. C.*** Vyplacené úroky Přijaté úroky Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy Přijaté dividendy a podíly na zisku Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok z investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností Změna stavu závazků z financování Dopady změn vlastního kapitálu Peněžní zvýšení základního kapitálu Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům Další vklady peněžních prostředků společníků Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondů Vyplacené dividendy Čistý peněžní tok z finanční činnosti F. Čistá změna peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů R. Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů 6

7 Rada IASB vydala úpravy Dne 6. května 2014 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (rada IASB) dokument s názvem Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (úpravy standardu 11). Tyto úpravy objasňují účtování o nabytí účasti ve společné činnosti, pokud tato činnost tvoří podnik. Kontext Spoluprovozovatel společné činnosti je povinen zachytit svoji účast ve společné činnosti v souladu se standardem 11 Společná, a to vykázáním svého podílu na souvisejících aktivech, závazcích, výnosech a nákladech. Ani standard 11, ani jeho předchůdce, standard IAS 31 Účasti ve společném podnikání, však neobsahovaly pokyny ohledně účtování ze strany spoluprovozovatele společné činnosti o nabytí účasti ve společné činnosti v případech, kdy společná činnost tvoří podnik. V praxi však účtování o takovémto nabytí účasti bylo značně rozdílné. Některé účetní jednotky uplatňovaly účetní principy pro podnikové kombinace, zatímco jiné alokovaly celkovou částku spojenou s nabytím na základě relativních reálných hodnot těchto aktiv a závazků společné činnosti. To například vedlo k tomu, že prémie zaplacená nad rámec reálné hodnoty čistých aktiv byla vykázána v určitých případech jako goodwill, avšak v jiných případech byla alokována k identifikovatelným aktivům. V důsledku nedostatku pokynů ve standardu 11 byla rada IASB znepokojena tím, že by tato nekonzistentní aplikace přetrvávala i nadále. Z tohoto důvodu rada IASB upravila standard 11 s cílem vyřešit účtování o nabytí účastí ve společné činnosti. Rozsah působnosti úprav Tyto úpravy se vztahují na nabytí účasti ve společné činnosti v případech, kdy tato činnost tvoří podnik, jak stanoví standard 3 Podnikové kombinace. Týká se nabytí počáteční účasti, jakož i veškerých dalších účastí ve společné činnosti. Tyto úpravy se rovněž vztahují na nabytí účasti ve společné činnosti při jejím vzniku, jestliže je do společné činnosti vložen podnik. Tyto úpravy se nevztahují na nabytí účasti ve společné činnosti, pokud jsou strany pod společnou kontrolou před transakcí a po ní a za předpokladu, že tato společná kontrola není přechodná. 7

8 Změny vyplývající z úprav standardu 11 Úpravy standardu 11 vyžadují, aby příslušné zásady týkající se účtování o podnikových kombinacích (stanovené ve standardu 3 a dalších standardech) byly uplatněny při účtování o nabytí účasti ve společné činnosti v případech, kdy tato činnost tvoří podnik. Spoluprovozovatel společné činnosti, jenž je nabyvatelem takovéto účasti, je proto povinen: ocenit identifikovatelná aktiva a závazky reálnou hodnotou (kromě výjimek stanovených ve standardu 3 či v jiných standardech), zaúčtovat do nákladů výdaje spojené s nabytím (jiné než náklady na emisi dluhopisů nebo akcií), vykázat odložené daňové pohledávky a závazky, vykázat jakýkoli goodwill či zisky vyplývající z výhodné koupě, alespoň jednou ročně provést testování snížení hodnoty penězotvorných jednotek, k nimž je goodwill alokován, a zveřejnit požadované informace, které jsou pro podnikové kombinace relevantní. Rovněž došlo k úpravě standardu 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, proto se výjimka pro dřívější podnikové kombinace také vztahuje na dřívější nabytí účastí ve společné činnosti v případech, kdy tato činnost tvoří podnik. Datum účinnosti Úpravy jsou účinné pro roční účetní období začínající dne 1. ledna 2016 nebo po tomto datu. Dřívější přijetí je možné, avšak jsou vyžadována odpovídající zveřejnění. Tyto úpravy se použijí prospektivně. 8

9 Rada IASB provedla úpravu Dne 12. května 2014 rada IASB vydala dokument s názvem Objasnění přijatelných metod (úpravy standardů IAS 16 a IAS 38). Tyto úpravy obsahují dodatečné pokyny ke způsobu výpočtu odpisů pozemků, budov a zařízení a také amortizace nehmotných aktiv. Úpravy standardu IAS 38 Nehmotná aktiva Úprava požadavků standardu IAS 38 byla provedena s cílem zavést vyvratitelnou domněnku, že metoda amortizace nehmotných aktiv založená na výnosech je nevhodná ze stejných důvodů jako u IAS 16. Kontext Rada IASB obdržela požadavek na vypracování pokynů k určení vhodné metody amortizace nehmotných aktiv v případě ohledně poskytování licencovaných služeb podle interpretace IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb. Rada IASB rozhodla, že se tato problematika netýká pouze poskytování licencovaných služeb, ale rovněž všech hmotných a nehmotných aktiv s konečnou dobou použitelnosti. Rada se proto rozhodla, že se touto problematikou bude zabývat v širším kontextu a provede úpravu standardu IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a standardu IAS 38 Nehmotná aktiva s cílem objasnit, které metody jsou přijatelné. Změny vyplývající z těchto úprav Úpravy standardu IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení Požadavky stanovené ve standardu IAS 16 jsou upraveny tak, aby bylo vyjasněno, že metoda odepisování, která vychází z výnosu generovaného činností, jež zahrnuje použití aktiva, není vhodná. Důvodem je, že tyto metody odrážejí schéma generování ekonomických přínosů vyplývajících z provozování podniku, jehož je dané aktivum součástí, spíše než schéma spotřeby očekávaných ekonomických přínosů aktiva v budoucnosti. Rada IASB však uvádí, že existují dvě omezené okolnosti, kdy lze domněnku překonat: Nehmotné aktivum je vyjádřeno jako ocenění výnosu (hlavní omezující faktor vlastní všem nehmotným aktivům představuje dosažení prahu výnosů), a Lze prokázat, že výnos a spotřeba ekonomických užitků nehmotného aktiva spolu úzce souvisejí (spotřeba tohoto nehmotného aktiva je přímo spojena s výnosem generovaným skrze užívání tohoto aktiva). Za těchto okolností výnos, jenž bude dle očekávání z daného nehmotného aktiva generován, může být nevhodným základem pro amortizaci tohoto nehmotného aktiva. Úpravy obou standardů Do obou standardů jsou začleněny pokyny k vysvětlení, že očekávaná budoucí snížení prodejních cen výstupů získaných na základě používání aktiva může značit snížení budoucích ekonomických užitků tohoto aktiva. Datum účinnosti Tyto úpravy se uplatňují prospektivně a jsou účinné pro roční účetní období začínající dne 1. ledna 2016 či po tomto datu. Dřívější přijetí je možné. 9

10 Stav schvalování Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 12. května Úpravy Úprava standardu 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014) Na schválení Evropské komise k použití čekají k 23. květnu 2014 následující dokumenty rady IASB: Úprava Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014) Standardy 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy 9 a 7 vydané v prosinci 2011 a úpravy 9 Obecné zajišťovací účetnictví vydané v listopadu 2013) Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013) 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Interpretace IFRIC 21 Odvody (vydáno v květnu 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování v EU. 10

11 Cloud computing Cloud computing je rozvíjející se sektor technologického průmyslu, který zákazníkům nabízí elektronický přístup k řadě internetových řešení v oblasti hardwaru a softwaru. Dodavatelé, kteří nabízejí zákazníkům přístup k softwaru v prostředí cloudu, označovaný termínem software jako služba (software-as-aservice SaaS), se potýkají s tím, jak vhodně formulovat zásady pro vykazování výnosů v souladu se stávajícími americkými účetními principy (). Zatímco přístup ke službě SaaS je zákazníkům obecně poskytován na základě předplatného, dodatečná implementace, školení a další konzultační služby jsou zákazníkům poskytovány v rámci sdružených, která mohou dále komplikovat vykazování výnosů, jež z těchto plynou. Tento článek poukazuje na některé účetní problémy, k nimž musí účetní jednotky přihlédnout při vytváření účetních zásad pro vykazování výnosů v případě prodeje, jenž zahrnuje poskytování služby SaaS. Pokyny obsažené ve standardu ASC , které se týkají vykazování výnosů souvisejících se softwarem, nelze často uplatnit na dohody o poskytování služby SaaS, poněvadž zákazníci mají jen zřídkakdy možnost nabýt software kdykoliv během hostingové dohody. Počáteční poplatky vztahující se na služby, které nemají samostatnou hodnotu, jsou zpravidla odloženy a vykázány v průběhu období, s nímž časově souvisejí. Tyto poplatky by měly být obecně vykázány jako výnos v průběhu odhadované doby trvání vztahu se zákazníkem, která může být delší než je původní rámec trvání smlouvy. Kontext Cloud computing je v rámci technologického průmyslu rostoucím sektorem, jenž zahrnuje širokou paletu produktů, mezi něž patří služba SaaS, platforma jako služba (platform-as-a-service PaaS), infrastruktura jako služba (infrastructure-as-a-service IaaS), backend jako služba (backend-as-a-service BaaS) či desktop jako služba (desktop-as-a-service DaaS). Služby SaaS, PaaS a IaaS se řadí mezi tři nejčastěji poskytované cloudové služby na současném trhu. Obecně řečeno, služba IaaS poskytuje zákazníkům přístup k virtuálnímu počítačovému hardwaru, služba PaaS poskytuje počítačovou platformu a síť, kterou mohou zákazníci využít k tomu, aby provozovali vlastní softwarové aplikace a služba SaaS umožňuje zákazníkům využívat cloudové aplikace a databáze. 1 Nastavení služby SaaS dle příslušné dohody může zákazník obecně provést rychle, přičemž tuto službu zpravidla hradí na základě předplatného po dobu trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že cloud computing je relativně nové a rapidně se vyvíjející odvětví, často se objevují otázky, jak dohody o poskytování služby SaaS účtovat. Existující účetní standardy neobsahují pokyny o vykazování výnosů, které by se specificky vztahovaly na dohody o SaaS. Vhodnost těchto pokynů závisí na faktorech, jako je cenová struktura dohody či předměty dodávky. 1 Tento článek se zaměřuje na problematiku vykazování výnosů související s dohodami o poskytování služeb SaaS. I když se principy zmiňované v tomto článku mohou týkat i dalších dohod v oblasti cloudových služeb, nelze vyloučit, že tento článek nepokrývá veškeré problémy spojené s poskytováním těchto služeb. Prodejci cloudových služeb by měli se svými účetními poradci konzultovat příslušné pokyny týkající se jejich konkrétních dohod. 11

12 Klíčové účetní problémy Určení vhodného účetního principu () při vykazování výnosů u dohod o poskytování služby SaaS Standard ASC stanoví, že aby se na hostingové vztahovaly pokyny v rámci standardu ASC , které se týkají vykazování výnosů v oblasti softwaru, musí být splněny následující podmínky: 1. Zákazník má smluvní právo nabýt software kdykoli po dobu trvání hostingové dohody bez výrazného omezení. 2. Zákazník buď může provozovat software na vlastním hardwaru, nebo uzavřít smlouvu o hostování softwaru s jinou stranou, která není spojena s prodejcem. Dohody o SaaS typicky poskytují hostovaný přístup k softwarovým aplikacím po zaplacení předplatného. Přestože některé aspekty hostovaného softwaru mohou být někdy nakonfigurovány nebo personalizovány na počátku dohody o SaaS, jen zřídka může zákazník nabýt software kdykoliv během hostingového období. Z tohoto důvodu prodejci služby SaaS často nemohou uplatnit pokyny ohledně vykazování výnosů v oblasti softwaru, jak stanoví standard ASC Podmínky o předplatném, které zákazníci uzavřou v rámci dohody o SaaS, obecně slouží jako důkaz existence takovéto dohody. Cena služby SaaS je často pevně stanovený periodický poplatek, jehož inkasovatelnost je obvykle přiměřeně jistá, poněvadž poplatky jsou zpravidla hrazeny předem. Protože se však dodávka služby (tj. přístup zákazníka k softwarové aplikaci) uskuteční v období trvání dohody, je výnos časově rozlišen v rámci období poskytování služby či během trvání vztahu se zákazníkem v případech zahrnujících jisté počáteční poplatky (viz níže Účtování o nevratných počátečních poplatcích v rámci dohod o SaaS). Předtím než poskytovatelé služby začnou vykazovat výnosy, musí přihlédnout k podmínkám všech jednotlivých hostingových dohod a vyhodnotit kritéria pro vykazování výnosů obsažená v Účetním zpravodaji (SAB), tématu 13.A. Při uplatnění těchto kritérií může dojít ke komplikacím, pokud je plnění proměnlivé nebo existují-li pochyby o tom, zda je dané plnění inkasovatelné. Dopady proměnlivých poplatků nebo poplatků stanovených podle užívání jsou detailněji popsána níže v kapitole Služby SaaS fakturované na základě užívání. 12 V případě absence dalších konkrétních pokynů prodejci služby SaaS obecně přihlížejí k Účetnímu zpravodaji SAB, tématu 13.A (kodifikovaného ve standardu ASC S99-1) při vytváření účetních pravidel vztahujících se na jejich. Účetní zpravodaj (SAB), téma 13.A stanoví, že výnos by neměl být vykázán, dokud nejsou splněna tato kritéria: Existují přesvědčivé důkazy o Proběhlo dodání či byla poskytnuta služba Je pevně stanovená nebo stanovitelná cena 2 Ačkoli se tato publikace zaměřuje pouze na výzvy spojené s ustanovováním účetních postupů pro dohody, které nespadají do rámce pokynů účetního standardu ASC pro vykazování výnosů ze softwaru, některé z nich mohou být případně vnímány jako spadající do rámce ASC , a mohou být tudíž v souladu s těmito pokyny vykazovány jiným způsobem. Inkasovatelnost je přiměřeně jistá

13 Účtování o dohodách o SaaS zahrnujících více složek Přestože hlavním předmětem dodávky v dohodách o SaaS je hostování přístupu k softwarové aplikaci, další produkty či služby (dále jen služby ) jsou často poskytovány jako součást těchto dohod. Pro poskytování dodatečných služeb je zapotřebí, aby poskytovatelé SaaS služeb zvážili, jaký dopad by na jejich účtování těchto dohod měly pokyny stanovené ve standardu ASC , které se vztahují na vykazování výnosů plynoucích z dohod o více složkách. Poskytnuté služby mohou zahrnovat počáteční nastavení potřebné pro spojení zákazníka s hostovanou softwarovou aplikací, konverzi či vyčištění dat, školení a konfiguraci softwaru. Identifikace všech samostatných jednotek účtování Prvním krokem při účtování dohod o SaaS zahrnujících více dodávek je identifikovat předměty dodávky v těchto ch a určit, zda každý z nich splňuje kritéria samostatných zúčtovacích jednotek podle standardu (v tomto případě by výnosy byly přiřazeny ke každé zúčtovací jednotce a byly by vykázány samostatně). Termín předmět dodávky není ve standardu ASC definován. Proto prodejci SaaS služeb musí využít vlastní úsudek při identifikaci jednotlivých složek dohod o více složkách, které jsou předmětem dodávky (jenž může být následně posouzen z hlediska toho, zda může být považován za samostatnou zúčtovací jednotku podle standardu ASC ). Při identifikaci předmětů dodávky v rámci dohod o poskytování služby SaaS je třeba vzít v potaz faktory, jako např. (1) zda položka v dohodě vyžaduje jasnou akci ze strany prodejce, (2) vyloučení položky z dohody či zahrnutí položky do dohody nezpůsobí, že by se odměna související s dohodou lišila o více než zanedbatelnou částku či (3) zákazník považuje určitou položku za významnou nebo její hodnotu zohledňuje odděleně od ostatních předmětů dodávky. Může být třeba, aby poskytovatelé služby SaaS přihlédli k těmto i k dalším faktorům předtím, než dospějí k závěru, že existuje dodávka o více složkách. Standard ASC stanoví, že aby bylo možné dodávku považovat za samostatnou jednotku účtování, musí být splněna následující kritéria: Dodaná položka či dodané položky mají pro zákazníka hodnotu samy o sobě. Položka či položky mají hodnotu samy o sobě, pokud jsou prodávány samostatně jakýmkoli prodejcem nebo pokud by zákazník mohl dodanou položku či položky opětovně prodat tak, jak jsou. V případě možnosti zákazníka opětovně prodat dodanou položku(y) není v rámci tohoto kritéria vyžadována jasná existence trhu pro danou dodávku(y). Pokud dohoda zahrnuje obecné právo vrátit zboží nebo službu, dodávka nebo plnění nedodané položky nebo položek musí být považována za pravděpodobnou a v zásadě pod kontrolou prodejce. Při uplatnění těchto kritérií musí dodavatelé použít vlastní úsudek, aby rozhodli, zda položka dodaná v rámci dohody o poskytování služby SaaS má hodnotu sama o sobě. Jak je uvedeno výše, o samostatné hodnotě lze hovořit pouze tehdy, pokud jsou dodané položky prodány samostatně jakýmkoli dodavatelem či pokud zákazník může dodanou položku(y) opětovně prodat nezávisle na dalších faktorech. Poněvadž služby v rámci většiny o SaaS jsou poskytovány v hostovaném prostředí a jsou využívány v okamžiku dodání, zákazníci nejsou schopni tyto služby opětovně prodat nezávisle na dalších faktorech. Navíc vzhledem k nehmotné povaze dodaných služeb nemají zákazníci právo službu vrátit, přestože mají za určitých okolností možnost zrušit předplatné služby SaaS. Z tohoto důvodu se prodejci obvykle zaměřují na to, zda služba poskytnutá zákazníkovi může být prodána samostatně, chtějí-li určit, zda má samostatnou hodnotu. Rozhodnutí, zda má určitá dodávka samostatnou hodnotu, je klíčovým faktorem při formulaci zásad pro vykazování výnosů u dohod SaaS. Toto určení by mohlo výrazně ovlivnit vykazování výnosů týkajících se těchto dohod, přičemž v případě neexistence samostatné hodnoty je často nutné uplatnit časové rozlišení výnosů do dalších období. 13

14 Pokud prodejce neprodává danou službu samostatně, je třeba přihlédnout k tomu, zda existují dodavatelé, kteří toto dělají. Prodejci musí důkladně uvážit, zda by služby prodávané samostatně ostatními subjekty mohly být využity namísto jejich vlastních služeb. Mezi faktory, které je třeba zohlednit při vyhodnocování toho, zda ostatní prodejci mohou reálně nabídnout náhradní službu, patří charakter prodávaných služeb, účtovaná cena, způsob dodání či koneční zákazníci. Prodejci služby SaaS musí rovněž určit, zda poskytovaná služba ovlivňuje přístup zákazníka k hostované softwarové aplikaci (např. pokud jsou pro přístup k hostované softwarové aplikaci zapotřebí konfigurační služby). Pokud hostovanou softwarovou aplikaci nelze využít bez poskytnutí určité služby, musí účetní jednotky zvážit, zda má služba samostatnou hodnotu, přestože je tato služba provázána s hostovanou softwarovou aplikací. Pokud účetní jednotka není schopna určit hodnotu služby nezávisle na použití hostované softwarové aplikace, není zpravidla vhodné tuto službu považovat za službu se samostatnou hodnotou. Řada dohod o SaaS rovněž zahrnuje nastavení tzv. aktivačních poplatků, které jsou obvykle účtovány nad rámec předplatného příslušné hostingové služby. Aktivační poplatky obecně nezahrnují poskytování jiných služeb, než je aktivace jako taková či udělení přístupu zákazníkovi k hostované softwarové aplikaci. Pro nastavení dalších služeb může být zapotřebí učinit další kroky předtím, než zákazník získá k softwarové aplikaci přístup. Prodejci však musí zvážit, zda příslušné nastavené služby jsou zásadní pro fungování hostované softwarové aplikace. V mnohých případech zákazník nemá k softwaru přístup či jej nemůže využívat, dokud nejsou dokončeny služby související s nastavením. Z tohoto důvodu se neuvažuje, že by aktivační služby či služby spojené s nastavením měly samostatnou hodnotu podle standardu ASC Prodejci, kteří si účtují poplatky za aktivační služby či služby spojené s nastavením, by však měli vyhodnotit všechny ostatní konkrétní skutečnosti a okolnosti předtím, než dojdou k závěru, zda tyto služby mají samostatnou hodnotu. Alokace plnění k jednotlivým dodávkám V okamžiku, kdy jsou identifikovány všechny jednotky účtování v rámci dohody o více složkách, se ke každé z těchto jednotek alokuje poskytnuté plnění. Standard vyžaduje, aby prodejci přiřadili plnění v rámci dohody ke každé jednotce na základě příslušné prodejní ceny této jednotky. Aby bylo možné určit prodejní cenu každé jednotky, musí prodejci uplatnit hierarchii, která vyžaduje použití objektivních informací konkrétního prodejce (vendor-specific objective evidence ( VSOE )), je-li to možné. Nejsou-li k dispozici objektivní informace konkrétního prodejce, použijí se informace třetí strany o prodejní ceně (third-part evidence ( TPE )). Pokud pro dodávku neexistují objektivní informace konkrétního prodejce ani informace třetí strany, prodejce použije nejlepší odhad prodejní ceny (best estimate of the selling price ( BESP )). Pokyny obsažené ve standardu ASC , které se týkají alokace plnění ke každé jednotce účtování na základě VSOE, TPE či BESP, mají širší rozsah než předchozí pokyny v rámci účetních principů GAAP, které prodejcům umožňovaly přistupovat k jednotlivým dodávkám jako k samostatným jednotkám účtování pouze za použití objektivních informací konkrétního prodejce (VSOE) či informací třetí strany o prodejní hodnotě (TPE) určující reálnou hodnotu každé dodávky. Nedostatek informací VSOE či TPE, které by určily reálnou hodnotu každé dodávky často vedlo k nutnosti spojení několika předmětů plnění do jedné jednotky účtování a v důsledku k časovému rozlišení výnosů. Zavedení požadavků, jež jsou nyní kodifikovány ve standardu ASC , řadě prodejců služby SaaS umožnilo vykazovat výnosy u jednotek účtování, u nichž to v minulosti možné nebylo, pokud chyběly informace VSOE či TPE určující reálnou hodnotu každé jednotky. 14

15 Přestože mnoho prodejců služby SaaS vnímalo tento vývoj příznivě, může být obtížné stávající pokyny uplatnit. Zejména určení nejlepšího odhadu prodejní ceny (pokud nejsou k dispozici informace VSOE či TPE) může být založeno na použití velké míry úsudku a odhadů. Při vypracování metody pro určení nejlepšího odhadu prodejní ceny (BESP) (je-li její určení vyžadováno) by prodejci měli zvážit přezkum veškerých informací, které jim jsou v daný okamžik k dispozici. Metody pro určení BESP mohou zahrnovat (1) uplatnění marže na odhadované náklady či (2) techniky oceňování, které zohledňují specifické faktory trhu. Navíc VSOE, TPE či BESP se určují pro každou jednotku účtování na počátku dohody a nejsou přehodnoceny ani poté, co dojde k následným změnám příslušných hodnot. Účtování o nevratných počátečních poplatcích v rámci dohod o SaaS Služby poskytované v rámci dohod o SaaS jsou zákazníkovi často účtovány jako nevratné počáteční poplatky. Počáteční poplatky jsou často účtovány za dodatečné služby dodané jako součást dohod o SaaS obsahujících více složek. V takových případech by prodejci měli nejdříve posoudit, zda má každá dodávka samostatnou hodnotu a měli by o ní účtovat jako o samostatné jednotce účtování, jak uvádí standard ASC Plnění alokované na předměty dodávky, které mají samostatnou hodnotu, se obecně vykazují během období dodávky, zatímco předměty dodávky, které samostatnou hodnotu nemají, jsou kombinovány s ostatními dodávkami do jedné jednotky účtování. V rámci účtování o nevratných počátečních poplatcích fakturovaných za dodatečné služby může být nezbytné, aby prodejci služby SaaS přihlédli k pokynům obsaženým v Účetním zpravodaji (SAB), tématu 13.A.3(f), jenž odráží názor pracovníků komise SEC a říká, že tyto typy služeb často neposkytují zákazníkovi samostatnou hodnotu. Poznámka č. 36 Účetního zpravodaje (SAB), téma13.a.3(f) vyjadřuje postoj pracovníků komise SEC, že činnost prodejců spojená s počátečními poplatky, i když bude považována za plnění hodnocené podle FASB ASC, podtéma , málokdy poskytne zákazníkovi hodnotu samostatně. Subjekty registrované u komise SEC by měli mít tento názor na paměti při posuzování dohod o SaaS, které obsahují nevratné počáteční poplatky. Prodejci služby SaaS budou muset zvážit poskytnutí dodatečných informací týkajících se vykazování, zejména pokud mají za to, že služby poskytnuté jako protihodnota počátečního poplatku mají samostatnou hodnotu. Pokud je účtován počáteční poplatek a je-li k více dodávkám v rámci dohody o SaaS přistupováno jako k jedné jednotce účtování dle ASC , prodejci by měli zohlednit Účetní zpravodaj (SAB), téma 13.A.3(f) při určení vhodných účetních zásad pro vykazování výnosů spojených s počátečním poplatkem. Účetní zpravodaj (SAB), téma 13.A.3(f) uvádí, že pokud počáteční poplatek není plněním za dodané produkty nebo vykonané služby, které představují kulminaci samostatného procesu tvorby zisku, výnosy jsou zpravidla časově rozlišeny a vykázány po období, během nějž jsou počáteční poplatky generovány. Toto období může být delší než je rámec původní doby trvání smlouvy. Poznámka 39 Účetního zpravodaje (SAB), tématu 13.A.3(f) naznačuje, že období vykazování výnosů by mělo být delší než je rámec původního smluvního období, pokud se očekává, že vztah se zákazníkem bude oproti původnímu období déle trvat a že zákazník bude mít z platby počátečního poplatku i nadále užitek. 15

16 V některých dohodách o SaaS prodejci očekávají, že zákazníci tuto dohodu prodlouží nad rámec původního trvání smlouvy. K tomu může například dojít v případě, pokud jsou na počátku dohody o SaaS ve významné míře poskytovány služby související s personalizací a nastavením, jež nemají samostatnou hodnotu (v souladu s ASC ), kvůli čemuž zákazník pravděpodobně prodlouží poskytování hostovaného softwaru oproti původnímu trvání smlouvy s cílem odůvodnit jakoukoli počáteční investici. Za těchto okolností a vzhledem k tomu, že zákazník bude mít užitek z personalizace, nastavení či dalších služeb souvisejících s počátečním poplatkem déle než v rámci původně definovaného smluvního období, bude výnos rozlišen po období očekávané délky vztahu se zákazníkem. Při odhadu délky vztahu se zákazníkem by prodejci služby SaaS měli zvážit veškeré dostupné informace včetně historických údajů o chování zákazníků či délky vztahu u specifických služeb. V některých případech, především u nově vzniklých účetních jednotek, nemusí být historické údaje přímo k dispozici. V těchto situacích mohou účetní jednotky zvážit další dostupné informace, včetně délky původního smluvního období, jež souvisí s podmínkami poskytnutými dalším zákazníkům (např. pokud prodejce uzavírá s většinou zákazníků smlouvy na dobu tří let a poté je smlouva s jedním zákazníkem uzavřena na jeden rok, může to značit skutečnost, že v případě absence historie chování zákazníka je délka trvání vztahu se zákazníkem minimálně tři roky). Přihlédnutí k délce trvání vztahu se zákazníky u konkurenčních subjektů nabízejících obdobné služby může být rovněž relevantní pro odhad délky trvání vztahu se zákazníkem. Kromě toho platí, že pokud je účtován počáteční poplatek a jsou-li dodávky či služby v rámci dohod o SaaS obsahujících více složek považovány za samostatné jednotky účtování dle ASC , měla by být ke každé jednotce alokována hodnota plnění v souladu s ASC a časově rozlišena jako výnos v rámci období, v němž je služba poskytnuta. Příklad 1 Prodejce S uzavře se zákazníkem X dohodu o poskytování služby SaaS. Dle této smlouvy poskytne prodejce S zákazníkovi X přístup k hostované softwarové aplikaci pro řízení vztahu se zákazníky (customer relationship management ( CRM )) na základě předplatného. Zákazníkovi X je fakturován roční poplatek ve výši USD za použití CRM softwaru po dobu pěti let. Mimo to platí zákazník X jednorázový nevratný počáteční poplatek ve výši USD za tyto služby: 1. Nastavení aplikace, které bude provedeno během prvních týdnů dohody. Služby spojené s nastavením jsou vždy poskytovány spolu s přístupem do hostované CRM aplikace (která bez těchto služeb nastavení nemůže fungovat), přičemž ostatní prodejci nejsou schopni poskytnout podobnou náhradní službu. 2. Služby v oblasti personalizace, které nakonfigurují vybrané aspekty softwaru s cílem provést úkoly, které jsou nezbytné pro uspokojení specifických potřeb zákazníka X. Tyto služby jsou poskytnuty pouze v souladu se specifickým požadavkem zákazníka. Zákazníci mohou využít standardní verzi CRM softwaru bez personalizace, pokud si to přejí. Služby v oblasti personalizace jsou vždy poskytovány spolu s přístupem do hostované CRM aplikace, přičemž ostatní prodejci nejsou schopni podobné služby poskytnout. 3. Konzultační služby, které zahrnují agregaci dat a analýzu trendů poskytované zákazníkovi X na základě informací zpracovaných prostřednictvím CRM aplikace. Tyto služby budou poskytovány každý měsíc během prvních devíti měsíců dohody a nejsou prodávány odděleně od hostované CRM aplikace. Ostatní prodejci na trhu však poskytují stejnou agregaci dat a analýzu trendů, jež by mohly sloužit jako náhrada za služby nabízené prodejcem S. Tyto služby nejsou pro zákazníka X nezbytné k tomu, aby začal používat CRM aplikaci. 16

17 Prodejce S se domnívá, že na základě historických údajů zákazník X pravděpodobně obnoví smlouvu na užívání CRM aplikace o další tři roky poté, co je dovršeno původní smluvní období, aby mohl mít plný užitek ze své počáteční investice. Otázka 1 Předpokládáme, že prodejce S považuje každou službu za samostatné plnění. 3 Která z těchto plnění mají samostatnou hodnotu a mohou být účtována jako samostatné jednotky účtování podle ASC ? Poněvadž služby popsané výše v bodech (1) a (2) nejsou žádným prodejcem prodávány samostatně a jsou vždy poskytnuty společně s přístupem do hostované CRM aplikace, tyto služby by nemohly být pokládány za služby se samostatnou hodnotou. Tyto služby by byly kombinovány s hostovanou CRM aplikací a považovaly se za jednu jednotku účtování dle ASC Konzultační služby popsané výše v bodě (3) lze pokládat za služby se samostatnou hodnotou, protože jsou prodávány samostatně ostatními prodejci, přičemž poskytované služby nejsou pro zákazníka X nezbytné k tomu, aby mohl začít využívat CRM aplikaci. Konzultační služby by tudíž byly považovány za samostatnou jednotku účtování. Otázka č. 2 Prodejce S stanoví, že nejlepší odhad prodejní ceny pro jednotku účtování zahrnující hostovanou aplikaci CRM a služby související s nastavením a personalizací činí USD a TPE (informace třetí strany o prodejní ceně) naznačují, že samostatná prodejní cena poradenských služeb činí USD. Jak by tedy prodejce S vykazoval výnos z částky ve výši USD vztahující se k hostované aplikaci CRM a z částky USD vztahující se k počátečním poplatkům účtovaným za služby (1), (2) a (3)? V souladu s požadavky na alokaci stanovenými v účetním standardu ASC je celkové pevně stanovené či stanovitelné plnění ve výši USD alokováno jednotlivým jednotkám účtování následujícím způsobem: Jednotka účtování Prodejní cena (VSOE, TPE nebo BESP) Výnosy budou vykazovány následujícím způsobem: Poměrný procentní podíl Alokovaná částka Hostované služby CRM, $ ,5% $ služby související s nastavením Poradenské služby ,4% Celkem $ % $ Hostovaná aplikace CRM, služby související s nastavením a personalizací podle Účetního zpravodaje (SAB), téma 13.A. 3 (f) se výnosy z počátečních poplatků vztahující se k plnění, která nemají samostatnou hodnotu, mají vykazovat v průběhu celého období, během kterého zákazník z těchto plnění profituje. Služby související s nastavením a personalizací nemají samostatnou hodnotu a jsou účtovány v rámci dohody o počátečním poplatku (která zahrnuje také poradenské služby). Předpokládá se, že zákazník X obnoví smlouvu na další tři roky, a proto je očekávaná délka doby, po kterou zákazník X bude profitovat z poskytovaného plnění, 8 let. 3 Ve skutečnosti mohou někteří prodejci služeb SaaS argumentovat, že nastavení a personalizace služeb popsané v bodě (1) a (2) nejsou oddělenými dodávkami služeb, protože zákazník neobdrží žádnou jinou službu odlišnou od používání hostované softwarové aplikace. Při rozhodování o tom, zda jde o oddělené dodávky služeb, by prodejci měli zvážit veškeré relevantní skutečnosti a okolnosti. 17

18 Tyto služby jsou však zahrnuty v jediné jednotce účtování, která zároveň zahrnuje hostovanou aplikaci CRM. Částka ve výši USD alokovaná jednotce účtování, která zahrnuje hostování aplikace CRM a služby spojené s nastavením a personalizací tak představuje jak výnosy plynoucí z hostované aplikace CRM, tak výnosy z počátečního poplatku účtovaného za nastavení a personalizaci služeb. Hostovaná aplikace CRM je poskytována za roční poplatek ve výši USD po dobu pěti let trvání počáteční smlouvy. Výnosy ve výši USD by tak měly být vykazovány v každém roce trvání smlouvy ve vztahu k hostované aplikaci CRM (tj. v celkové výši USD po dobu pěti let). Zbývající částka ve výši USD ( USD) je považována za částku související s nastavením a personalizací služeb. Podle Účetního zpravodaje (SAB), téma 13.A. 3(f) by výnosy ve výši USD měly být vykazovány po celých osm let trvání zákaznického vztahu (tj USD za rok). Takto bude v letech 1 až 5 vykazován výnos ve výši USD. Stejná částka bude ve výnosech vykazována i v letech 6 až 8, za předpokladu, že v této době zákazník X prodlouží službu poskytování hostované aplikace CRM za stejný roční poplatek. Poradenské služby pokud nebude možné aplikovat jiný přístup, který by lépe odrážel dodávku služeb, bude částka ve výši USD alokovaná poskytovaným poradenským službám vykazována lineární metodou po dobu devíti měsíců, během kterých jsou služby poskytovány. Identifikace podmíněných výnosů v rámci dohod o SaaS obsahujících více složek Ujednání, která umožňují buď částečnou, nebo celkovou refundaci v případě, že některá budoucí plnění nebudou poskytnuta, mohou vést k podmíněným výnosům a mohou ovlivnit způsob alokace výnosů jednotlivým jednotkám účtování. Níže uvedený příklad č. 2 navíc ukazuje, že pokud realizace výnosů alokovaných v souladu s účetním standardem ASC službám dodávaným nad rámec služeb SaaS závisí na budoucí dodávce služeb SaaS, může nastat potřeba časově rozlišit část výnosů až do doby, dokdy budou služby SaaS poskytovány. V takovém případě může prodejce časově rozlišit část, případně všechny výnosy podmíněné poskytnutím služeb SaaS (a alokované dalším službám SaaS) zpět na jednotku účtování služeb SaaS jejich zaúčtováním na účtech výnosů příštích období. Účetní jednotky, jichž se problematika podmíněných výnosů týká, by se měly řídit pokyny standardu ASC Příklad č. 2 Předpokládejme, že okolnosti týkající se služby SaaS pro oblast CRM (řízení vztahů se zákazníky) jsou stejné jako v příkladu č.1 kromě následujících bodů: Nastavené služby nejsou vždy poskytovány společně s přístupem k hostované aplikaci CRM, která může fungovat nezávisle na těchto službách, a ostatní prodejci jsou schopni poskytovat podobnou náhradní službu. 18 Prodejce S prodává zákazníkovi X (popsanému v bodě 2 ve výše uvedeném příkladu č.1) samostatně služby související s personalizací a to u vícero aplikací. Pro zahájení přístupu k softwaru CRM zákazník X tyto služby nepotřebuje.

19 S ohledem na tyto skutečnosti dojde prodejce S k závěru, že nastavení, personalizace a poradenské služby mají samostatnou hodnotu, protože mohou být prodávány samostatně a zákazník X je pro přístup k hostovaným aplikacím CRM nepotřebuje. Objektivní doložení reálné hodnoty specificky pro danou účetní jednotku (VSOE) naznačuje, že samostatná prodejní cena pětileté smlouvy pro hostování aplikací CRM je USD. Nejlepší odhad prodejní ceny (BESP) nastavených služeb je USD a nejlepší odhad prodejní ceny (BESP) za služby související s personalizací je USD. Jak ukazuje výše uvedený příklad č. 1, informace třetí strany o prodejní ceně (TPE) naznačují, že poradenské služby mají samostatnou hodnotu ve výši USD. Podle dohody nebude žádná z těchto částek za žádných okolností refundována. Jak by prodejce S účtoval o výnosech z ceny USD zahrnující hostování softwaru CRM a o výnosech z počátečního poplatku USD účtovaného za služby (1), (2) a (3) uvedené v příkladu č.1? Celková stálá a definovaná plnění ve výši USD jsou alokována jednotlivým jednotkám účtování následujícím způsobem: Jednotka účtování Prodejní cena (VSOE, TPE nebo BESP) Poměrný procentní podíl Alokovaná částka Hostované služby CRM $ ,3% $ Služby související ,7% s nastavením Služby související ,6% s personalizací Poradenské služby ,4% Celkem $ % $ Výnosy budou vykázány následujícím způsobem: Služba hostování CRM částka ve výši USD alokovaná na hostovaný software CRM by měla být vykazována po celou dobu trvání smluvního vztahu, během které zákazník může daný software používat (tj USD za rok). Pokud nelze použít jinou metodu účtování lépe znázorňující způsob, jakým zákazník Z využívá software, účtuje se o výnosech zpravidla lineární metodou. Služby související s nastavením částka ve výši USD alokovaná na služby související s nastavením by měla být vykazována po celou dobu poskytování služeb (tj. v průběhu několika prvních týdnů dohody). Pokud nelze použít jinou metodu účtování lépe odrážející způsob poskytování služeb souvisejících s nastavením, výnosy se zpravidla vykazují lineární metodou. Služby související s personalizací částka ve výši USD alokovaná na služby související s personalizací by měla být vykazována po dobu poskytování služeb zpravidla od chvíle, kdy zákazník X začne využívat hostované služby CRM nebo ještě předtím. Poradenské služby částka ve výši USD alokovaná na konzultační služby by měla být vykazována lineární metodou po dobu 9 měsíců, během kterých jsou služby poskytovány. Jiná než lineární metoda smí být použita pouze tehdy, pokud by lépe odrážela poskytování poradenských služeb. 19

20 Odložené výnosy v roce č.1 budou výnosy ve výši USD ( USD 5) vykázány ve vztahu k hostovaným službám CRM. Protože ostatní služby budou taktéž poskytovány v průběhu roku č. 1, bude v tomto roce navíc účtováno v plné výši o celkovém výnosu ve výši USD alokovaném na tyto služby. Tak bude celková výše výnosů vykázaných v roce č.1 činit USD. Prodejce S však v tomto období obdrží pouze USD. Ve skutečnosti je tedy realizace přebytku výnosu ve výši USD ( USD USD) vykazovaná v roce č.1 podmíněna pokračováním poskytování služeb souvisejících s hostováním CRM. Tak budou podmíněné výnosy ve výši USD rozloženy a vykazovány po celou zbývající dobu trvání smlouvy, tj. ve výši USD (7 080 USD 4) každý rok po dobu zbývajících čtyř let. Tak budou v roce č. 2, 3,4 a 5 vykazovány výnosy ve výši USD ( USD USD). Fakturace za služby SaaS na základě jejich využívání (Usage Basis) Přestože jsou platby za používání softwaru v mnoha dohodách o SaaS zpravidla fixní a splatné jednou za měsíc, za čtvrt roku či za rok, lze některá o platbách dohodnout na základě využívání služeb (např. poplatky účtované za jednotlivé transakce zpracované danou softwarovou aplikací). Některé fakturační metody mohou kombinovat oba přístupy, tj. jak fixní částku, tak poplatky za jednotlivé případy využití softwaru. Dokud zákazník nezačne využívat software, nejsou poplatky za využívání služeb v dohodách o SaaS zpravidla považovány za plnění pevně stanovené nebo stanovitelné (podle Účetního zpravodaje (SAB), téma 13.A.3(f)). V souladu s účetním standardem ASC musí být v dohodách o poskytování hromadných služeb SaaS výnos před tím, než je alokován na jednotlivé jednotky účtování, pevně stanovený či stanovitelný. V důsledku toho zpravidla výnos plynoucí z dohod o SaaS účtovaný zákazníkovi na základě využívání není alokován jednotlivým jednotkám účtování, dokud není realizován či považován za pevně stanovený či stanovitelný. Poplatky na základě využívání se obvykle vykazují ve chvíli, kdy jsou zaplaceny, pokud jsou zahrnuty pod TPA (TPA technical practice aid, technická výpomoc). Aby mohly být dohody zahrnuty do TPA, musí splňovat následující požadavky: Cena na základě využívání služeb musí být stanovena metodou použití konstantního multiplikátoru frekvence, se kterou držitel licence používá daný software (např. 1USD za každou transakci provedenou daným softwarem). Tento přístup se liší od ceny stanovené podle počtu jedinců nebo pracovišť, která používají nebo využívají daný software (tzv. cena na základě počtu uživatelů, user-based fee ). Zákazníci používají funkcionalitu softwaru pouze při zpracování činnosti, která je podkladem pro vyměření ceny na základě využívání, tzn., že software držiteli licence neposkytuje žádné funkcionality pro interní použití, které by nebyly zahrnuty v ceně za využívání softwaru. Poplatky za služby mimo rozsah dohody TPA by měly být pečlivě vyhodnoceny při stanovení vhodné metody pro vykazování výnosů, což nemusí vést k vykazování výnosů ve chvíli, kdy jsou inkasovány poplatky. Příklad č. 3 Předpokládejme, že platí stejné okolnosti jako ve výše uvedeném příkladu č. 2 kromě toho, že smluvená výše nákladů není určena jako fixní roční poplatek ve výši USD, ale jako poplatek za každou jednotlivou transakci zpracovanou softwarem CRM ve výši 1 USD. Poplatky za využívání služeb nebudou zahrnuty do alokace plnění ke každé jednotce účtování, ale budou vykazovány jako vzniklé, protože jejich výše není považována ani za pevnou ani definovanou. Počáteční poplatek ve výši USD, který je považován za pevně stanovený či stanovitelný, však bude alokován následujícím způsobem: 20

ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč. B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54

ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč. B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 Označ. AKTIVA řádek Běžné účetní období Min.úč.obd. Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 A K

Více

Při řešení používejte Český účetní standard č. 023 Výkaz o peněžních tocích

Při řešení používejte Český účetní standard č. 023 Výkaz o peněžních tocích CASH FLOW Při řešení používejte Český účetní standard č. 023 Výkaz o peněžních tocích Příklad Společnost s ručením omezeným vykazovala k 1.1. a k 31.12. 2008 následující zůstatky rozvahových položek: Položka

Více

Rozvaha v plném rozsahu

Rozvaha v plném rozsahu Rozvaha v plném rozsahu Běžné účetní období Minulé úč. období 2013 Minulé úč. období 2012 Brutto Korekce Netto Netto Netto AKTIVA CELKEM 1 138 087-363 027 775 060 763 997 749 352 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ

Více

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti MBNS KOVÁRNA, s.r.o. pro rok 2006

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti MBNS KOVÁRNA, s.r.o. pro rok 2006 Příloha č. 1: Rozvaha společnosti MBNS KOVÁRNA, s.r.o. pro rok 2006 ROZVAHA 2006- hodnoty netto v tis. Kč Běžné obd. Minulé obd. 2006 2005 AKTIVA CELKEM 69 157 59 774 A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

Více

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a. s.

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a. s. Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a. s. Ulice Sokolovská 138 Obec Praha 8 PSČ 186 00 E-mail Internetová adresa Jméno,

Více

ROZVAHA v plném rozsahu k... (v celých tis. Kč)

ROZVAHA v plném rozsahu k... (v celých tis. Kč) ROZVAHA v plném rozsahu k... (v celých tis. Kč) označ. AKTIVA řád. Běžné účetní Minulé účetní Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 AKTIVA CELKEM (ř.002+003+037+073)=ř.077 001 A. Pohledávky za upsaný

Více

ROZVAHA (BILANCE) ke dni 31.12.2008 - 37 - Vak-Vodovody a kanal. Jesenicka,a.s. ( v celých tisících Kč ) Sídlo, bydliště nebo

ROZVAHA (BILANCE) ke dni 31.12.2008 - 37 - Vak-Vodovody a kanal. Jesenicka,a.s. ( v celých tisících Kč ) Sídlo, bydliště nebo Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA (BILANCE) Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky Vak-Vodovody a kanal. Jesenicka,a.s. ( v celých tisících Kč

Více

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45534276 Obchodní firma VEBA textilní závody a.s.

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45534276 Obchodní firma VEBA textilní závody a.s. Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů IČ 45534276 Obchodní firma VEBA textilní závody a.s. Ulice Přadlácká 89 Obec Broumov PSČ 550 17 E-mail veba@veba.cz Internetová

Více

ROZVAHA NOEN Václavské náměstí 802/56

ROZVAHA NOEN Václavské náměstí 802/56 ROZVAHA A K T I V A AKTIVA CELKEM 001 B. Dlouhodobý majetek 003 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 004 B.I.3. Software 007 B.I.4. Ocenitelná práva 008 B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 011 B.II.

Více

Rozvaha 31.12.10. A. Pohledávky za upsaný základní kapitál 002 0 0 0. B. Dlouhodobý majetek 003 570 545-3 456 567 089 180 669

Rozvaha 31.12.10. A. Pohledávky za upsaný základní kapitál 002 0 0 0. B. Dlouhodobý majetek 003 570 545-3 456 567 089 180 669 Dle vyhlášky MF ČR č.500/2002 Sb. Rozvaha Účetní jednotka doručí v plném rozsahu Název a sídlo účet.jednotky účetní závěrku současně s doručením daňového přiznání na daň z příjmů (v celých tisících Kč)

Více

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. IČ 12297 Obchodní firma Jihočeské papírny, a. s., Větřní.

Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů. IČ 12297 Obchodní firma Jihočeské papírny, a. s., Větřní. Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů IČ 12297 Obchodní firma Jihočeské papírny, a. s., Větřní Ulice Obec Větřní PSČ 382 11 E-mail Internetová adresa www.jip.cz Tel.

Více

Tabulková část informační povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a.s.

Tabulková část informační povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů. Základní údaje. IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a.s. Tabulková část informační povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů IČ 45272271 Obchodní firma Interhotel Olympik, a.s. Ulice Sokolovská 138 Obec Praha 8 PSČ 186 00 E-mail Internetová adresa vyhnisova@olympik.cz

Více

PASIVA. Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014 (v tis. Kč) Běžné účetní období

PASIVA. Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014 (v tis. Kč) Běžné účetní období Rozvaha Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014 (v tis. Kč) aktiva Běžné účetní období Minulé účetní období označení Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 34 545 443 16 284 131 18 261 312

Více

ROZVAHA v plném rozsahu ke dni (v celých tisících Kč) Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky ROLLPAP spol. s r.o. Sídlo, bydliště neb

ROZVAHA v plném rozsahu ke dni (v celých tisících Kč) Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky ROLLPAP spol. s r.o. Sídlo, bydliště neb ROZVAHA v plném rozsahu ke dni 30.09.17 (v celých tisících Kč) Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky ROLLPAP spol. s r.o. Sídlo, bydliště nebo místo podnikání účetní jednotky IČ Václ. Plecitého

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Příloha č. 1 - Úplná účetní závěrka

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Příloha č. 1 - Úplná účetní závěrka VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Příloha č. 1 - Úplná účetní závěrka ROZVAHA v plném rozsahu k 31. prosinci 2013 ( v tisících Kč ) Obchodní firma a sídlo Severočeské vodovody

Více

ROZVAHA. k 30. červnu 2004 (v tis. Kč) ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 Praha 4 IČ:

ROZVAHA. k 30. červnu 2004 (v tis. Kč) ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 Praha 4 IČ: ROZVAHA k 30. červnu 2004 (v tis. Kč) ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 Praha 4 IČ: 452 74 649 Minulé účetní Označ. A K T I V A Běžné účetní období období Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 330 487 646 110

Více

ROZVAHA. k 30. září 2004 (v tis. Kč) ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 Praha 4 IČ: Minulé účetní období Brutto Korekce Netto Netto

ROZVAHA. k 30. září 2004 (v tis. Kč) ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 Praha 4 IČ: Minulé účetní období Brutto Korekce Netto Netto ROZVAHA k 30. září 2004 (v tis. Kč) ČEZ, a. s. Duhová 2/1444 Praha 4 IČ: 452 74 649 Označ. A K T I V A Běžné účetní období Minulé účetní období Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 336 106 625 112

Více

Příloha č. 1: Vertikální analýza rozvahy

Příloha č. 1: Vertikální analýza rozvahy Příloha č. 1: Vertikální analýza rozvahy Označ. 2012 Vertikální analýza 2012 AKTIVA CELKEM 001 242 229 274 515 290 011 266 109 269 096 100% 100% 100% 100% 100% A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

Více

ROZVAHA. družstvo Od: 1.1.2013 Do: 31.12.2013. Zemědělská 897/5 Hradec Králové 500 03

ROZVAHA. družstvo Od: 1.1.2013 Do: 31.12.2013. Zemědělská 897/5 Hradec Králové 500 03 ROZVAHA k... 3.. 1.. 1. 2.... 2. 0. 1. 3..... A K T I V A AKTIVA CELKEM 001 B. Dlouhodobý majetek 003 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 004 B.I.3. Software 007 B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

Více

IAS 1 Presentace účetní závěrky

IAS 1 Presentace účetní závěrky IAS 1 Presentace účetní závěrky Úplná sada účetní závěrky obsahuje tyto součásti: (a) výkaz o finanční situaci ke konci období (b) výkaz o úplném výsledku za období (c) výkaz změn vlastního kapitálu za

Více

Adresa sídla. Identifikace kontaktní osoby pro informační povinnost. Obsah souboru. Údaje o auditu a auditorovi. Údaje o dalších osobách

Adresa sídla. Identifikace kontaktní osoby pro informační povinnost. Obsah souboru. Údaje o auditu a auditorovi. Údaje o dalších osobách Tabulková část informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů Základní údaje IČ 45192570 Obchodní firma Lázně Teplice nad Bečvou a. s. Ulice Obec Teplice nad Bečvou č.p. 63 PSČ 753 51 E-mail

Více

SLP Czech, s.r.o. k Statutární formuláře českých finančních výkazů v tis. Kč

SLP Czech, s.r.o. k Statutární formuláře českých finančních výkazů v tis. Kč Příloha č. 17: Rozvaha účetní jednotky: Aktiva ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU Běžné Minulé účetní období úč. období 2005 Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 515 569-190 742 324 827 532 019 A. POHLEDÁVKY

Více

AKTIVA. V souladu s IAS / IFRS Název a sídlo účetní jednotky : Pražská energetika, a.s. Konsolidovaná Na Hroudě 1492/4 ROZVAHA Praha

AKTIVA. V souladu s IAS / IFRS Název a sídlo účetní jednotky : Pražská energetika, a.s. Konsolidovaná Na Hroudě 1492/4 ROZVAHA Praha Konsolidovaná Na Hroudě 1492/4 ROZVAHA Praha 10 100 05 k 31.03.2009 AKTIVA Skutečnost Pozemky, budovy a zařízení 14 023 503 Nehmotná aktiva 189 707 Pohledávky z obchodních vztahů a ostatní pohledávky 47

Více

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2002 A ZA DVĚ BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2002 A ZA DVĚ BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU PVS A.S. K 31. 12. 2002 v tis. Kč Běžné Minulé Minulé Řád. č. úč. období 2002 úč. ob. 2001 úč. ob. 2000 Brutto Korekce Netto Netto Netto AKTIVA CELKEM 1 498 951 (19 973) 478 978

Více

IRON PROFILES, A. S. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

IRON PROFILES, A. S. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA IRON PROFILES, A. S. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Účetní jednotka Obchodní firma: IRON PROFILES, a. s. Sídlo: Železná ulice 1, Železný Brod IČ: 12345678 Členové představenstva: Harald Schmied předseda představenstva

Více

17. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SPOLEČNOSTI CZECH PROPERTY INVESTMENTS, A.S. v tis. Kč Pozn. 31. prosince 2010 31. prosince 2009

17. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SPOLEČNOSTI CZECH PROPERTY INVESTMENTS, A.S. v tis. Kč Pozn. 31. prosince 2010 31. prosince 2009 17. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SPOLEČNOSTI CZECH PROPERTY INVESTMENTS, A.S. zpracovaná za rok končící 31. prosincem 2010 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou

Více

výsledky hospodaření

výsledky hospodaření 48 výsledky hospodaření 49 výnosy a náklady Celkové výnosy společnosti v tis. Kč 2016 Tržby za teplo 1.030.640 Tržby za elektřinu 950.808 Tržby za chlad 11.868 Tržby za ukládání a likvidaci odpadů 57.534

Více

ROZVAHA v plném rozsahu (v celých tisících Kč) k Název účetní jednotky: Vodohospodářská společnost Vrchlice - Maleč, a.s.

ROZVAHA v plném rozsahu (v celých tisících Kč) k Název účetní jednotky: Vodohospodářská společnost Vrchlice - Maleč, a.s. ROZVAHA v plném rozsahu (v celých tisících Kč) k 31. 12. 2018 Název účetní jednotky: Vodohospodářská společnost Vrchlice - Maleč, a.s. Označení AKTIVA CELKEM řádek Ku Ptáku 387, 284 01 Kutná Hora IČO 46356967

Více

Výkaz o peněžních tocích

Výkaz o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích Výkaz CF používaný ve vyspělých zemích Evropské unie od poloviny 60. let minulého století se opíral o zkušenosti z amerického vývoje výkaznictví. V ČR je Opatřením MF ČR čj. 281/50

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

Rozvaha firmy YAZ, s.r.o období 2009-2012

Rozvaha firmy YAZ, s.r.o období 2009-2012 Rozvaha firmy YAZ, s.r.o období 2009-2012 Rozvaha v plném rozsahu (tis. Kč) 2012 2011 2010 2009 AKTIVA CELKEM 2 133 720 1 943 174 1 850 647 1 459 933 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ

Více

6. Roční účetní závěrka za rok 2010

6. Roční účetní závěrka za rok 2010 AKTIV Číslo Běžné účetní období a b c AKTIVA CELKEM 1 Brutto 1 Korekce 2 Netto 3 Označení Minulé účetní období 1 405 466-460 949 944 517 959 186 A. Pohledávky za upsaný základní kapitál 2 0 0 0 0 B. Dlouhodobý

Více

B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, Choceň (tis. Kč) IČ:

B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, Choceň (tis. Kč) IČ: ROZVAHA k 31.12.2017 (tis. Kč) IČ: 492 86 854 Označ. AKTIVA 31.12.2017 Min.úč.obd. Brutto Korekce Netto Netto a b 1 2 3 4 A K T I V A C E L K E M 733 490 137 144 596 346 684 000 B. Dlouhodobý majetek 284

Více

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů IAS 21 Dopady změn směnných kurzů Cíl standardu Stanovit, který směnný kurz používat při zachycení transakcí v cizích měnách u zahraničních jednotek a jak v účetní závěrce vykazovat finanční účinek změn

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD PRVNÍ AUDITNÍ ZAKÁZKA POČÁTEČNÍ ZŮSTATKY (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec

Více

IFRIC 14 IFRIC INTERPRETACE 14 IAS 19 Omezení hodnoty aktiva z definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich vzájemný vztah

IFRIC 14 IFRIC INTERPRETACE 14 IAS 19 Omezení hodnoty aktiva z definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich vzájemný vztah IFRIC 14 IFRIC INTERPRETACE 14 IAS 19 Omezení hodnoty aktiva z definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich vzájemný vztah [Novelizace interpretace Nařízení Komise (ES) č. 1263/2008

Více

FinAnalysis Vstupní údaje Tisk:

FinAnalysis Vstupní údaje Tisk: FinAnalysis Vstupní údaje Tisk: 4.11.218 Vstupní data pro finanční analýzu Atlantis PC s.r.o. Gerská 4, 323 Plzeň +42 63 425 485 atlantispc@email.cz Plnou verzi aplikace si můžete zakoupit na www.finanalysis.cz

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

Czech statutory financial statements template (v.10/03) (Vyhláška č. 500/2002 Sb.)

Czech statutory financial statements template (v.10/03) (Vyhláška č. 500/2002 Sb.) Czech statutory financial statements template (v.10/03) (Vyhláška č. 500/2002 Sb.) Czech version 3 periods Reporting view General information Company IČO 46342796 Adress, row 1 Brno - střed, Burešova 17

Více

ROZVAHA. AGRO Chomutice a.s Chomutice

ROZVAHA. AGRO Chomutice a.s Chomutice ROZVAHA 1.1.2014 31.12.2014 A K T I V A AKTIVA CELKEM 001 B. Dlouhodobý majetek 003 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 004 B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 010 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 013

Více

OBSAH. Účetní výkazy (nekonsolidované)

OBSAH. Účetní výkazy (nekonsolidované) OBSAH Účetní výkazy (nekonsolidované) Rozvaha dle IFRS k 30.6.2006 (neauditované) Výkaz zisků a ztrát dle IFRS k 30.6.2006 (neauditované) Cash flow dle IFRS k 30.6.2006 (neauditované) Výkaz změn vlastního

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Výkaz peněžních toků Kontakt: Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu

Více

ROZVAHA Czech Airlines Handling, a.s. v plném rozsahu IČ 25674285 k datu Aviatická 1017/2 31.12.2013 160 08 Praha 6 (v tisících Kč) 31.12.2013 31.12.2012 Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 1 314

Více

Pražská energetika, a.s. SAMOSTATNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA DLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ PRO ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ A ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA

Pražská energetika, a.s. SAMOSTATNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA DLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ PRO ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ A ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA SAMOSTATNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA DLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ PRO ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ A ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA K 31. PROSINCI 2014 Výkaz zisku a ztráty (tis. Kč) Pozn. Výnosy z prodané elektřiny a plynu

Více

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Byly zpracovány

Více

ČEZ, a. s. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY

ČEZ, a. s. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY ZPRACOVANÉ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ ROZVAHA AKTIVA: K 31. 12. 2018 Dlouhodobý hmotný majetek, brutto 459 467 454 354 Oprávky a opravné položky

Více

v2b.03 CONTROL PANEL 1 Selected language: 2 3 Selected language + 1.

v2b.03 CONTROL PANEL 1 Selected language: 2 3 Selected language + 1. REPORTING v2b.03 CONTROL PANEL Use Ctrl-m to jump to MENU sheet from anywhere in this document. JUMP TO PRINT LANGUAGE CLIENT INFORMATION To switch TS to other language select it above. Fill in info below

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 CÍL PUBLIKACE 1 PRÁCE S PUBLIKACÍ 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ 3 1.2 MEZINÁRODNÍ STANDARDY

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 Cíl publikace 1 Práce s publikací 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví 3 1.2 Mezinárodní standardy

Více

AKTIVA (2003) A. Pohledávky za upsané vlastní jmění. B. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) Dlouhodobý hmotný majetek

AKTIVA (2003) A. Pohledávky za upsané vlastní jmění. B. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) Dlouhodobý hmotný majetek A. Pohledávky za upsané vlastní jmění B. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) AKTIVA (2003) B.I. B.II. B.III. Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

Více

SKUPINA ČEZ MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ K

SKUPINA ČEZ MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ K MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA V mil. Kč Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: Bod K 31. 12. 2016 Dlouhodobý

Více

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP) L 291/84 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1989 ze dne 6. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu

Více

Glosář pojmů Akruální báze účetnictví* Aktivum* Aktivum široké skupiny subjektů Budoucí ekonomický prospěch* Definice Dlouhodobá aktivum

Glosář pojmů Akruální báze účetnictví* Aktivum* Aktivum široké skupiny subjektů Budoucí ekonomický prospěch* Definice Dlouhodobá aktivum Glosář pojmů Akruální báze účetnictví* Dopady transakcí a jiných událostí jsou vykazovány v době, kdy k nim dojde (nikoli v době, kdy jsou přijaty nebo placeny peníze nebo peněžní ekvivalenty) a jsou zaúčtovány

Více

2. 9 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW)

2. 9 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW) 2. 9 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW) 2. 9. 1 Charakteristika přehledu o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích (cash flow) doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se

Více

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2009 Ve smyslu 19, odst. 9, zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2009 sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Byly

Více

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA

KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA ve zkráceném rozsahu IČO: 46342796 k datu Brno - střed, Burešova 17 31.12.2004 31.12.2003 Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM 5 723 955 1 125 123 4 598 832 4 026 021 A. Pohledávky

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 1.12.2009 Úřední věstník Evropské unie L 314/15 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1164/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy

Více

Příloha č. 1 Rozvaha

Příloha č. 1 Rozvaha Příloha č. 1 Rozvaha 2006 2008 Označení AKTIVA Řád Rok a b c 2006 2007 2008 AKTIVA CELKEM 001 67 743 67 596 66 706 0 A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 002 B. Stálá aktiva (Dlouhodobý majetek) 003

Více

ROZVAHA. (BILANCE) ke dni ( v celých tisících Kč )

ROZVAHA. (BILANCE) ke dni ( v celých tisících Kč ) Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA (BILANCE) ke dni 31.12.2007 ( v celých tisících Kč ) IČ 48 90 87 54 Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Poznámky k současné situaci podniku

Poznámky k současné situaci podniku Poznámky k současné situaci podniku Název podniku: Plzeňský Prazdroj, a.s. OKEČ: Rozvaha v plném rozsahu (k 31.12. v tis. Kč ) AKTIVA 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 AKTIVA CELKEM 0 0 0 15,170,444

Více

Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011. Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12.

Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011. Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011 Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2011 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k

Více

český B Biologická přeměna 12 Biologické aktivum 12 Blízcí členové rodiny jednotlivce 13 C Celopodniková aktiva 13 Cizí měna 14

český B Biologická přeměna 12 Biologické aktivum 12 Blízcí členové rodiny jednotlivce 13 C Celopodniková aktiva 13 Cizí měna 14 REJSTŘÍK český A Akciová opce 9 Aktiva držená dlouhodobým fondem zaměstnaneckých požitků 9 Aktiva z průzkumu a vyhodnocení 10 Aktivní trh 11 Aktivum 11 Antizředění 11 B Biologická přeměna 12 Biologické

Více

Konsolidovaná rozvaha k

Konsolidovaná rozvaha k Konsolidovaná rozvaha k 31.12.2002 AKTIVA CELKEM 3 993 316 3 800 365 3 206 238 A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 0 0 16 B. Stálá aktiva 1 510 678 1 499 941 1 502 466 B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek

Více

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Platné v roce 2015 050 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

Více

Tato příloha obsahuje detailní rozpracování předmětové osnovy předepsané pro zkoušku IFRS/IFRS specialista, ze které vychází zkouškového zadání.

Tato příloha obsahuje detailní rozpracování předmětové osnovy předepsané pro zkoušku IFRS/IFRS specialista, ze které vychází zkouškového zadání. Příloha k předmětové osnově IFRS/IFRS SPECIALISTA Tato příloha obsahuje detailní rozpracování předmětové osnovy předepsané pro zkoušku IFRS/IFRS specialista, ze které vychází zkouškového zadání. A Mezinárodní

Více

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu PŘÍSTUP FINANČNÍ ANALÝZY ORIENTOVANÝ NA POTŘEBY MEZIPODNIKOVÉ KOMPARACE EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů 15.2 Základní ukazatele 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů

Více

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu. (v celých tisících Kč) Čís. řád. 1. Tržby za prodej zboží

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu. (v celých tisících Kč) Čís. řád. 1. Tržby za prodej zboží PŘÍLOHA 1 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu Označ. TEXT (v celých tisících Kč) Čís. řád. 1. Tržby za prodej zboží 01 429 794 484 852 377 846 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 380 590 476 201

Více

ROZVAHA. POLABÍ Vysoká a.s Vysoká nad Labem

ROZVAHA. POLABÍ Vysoká a.s Vysoká nad Labem ROZVAHA A K T I V A AKTIVA CELKEM 001 B. Dlouhodobý majetek 003 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 013 B.II.1. Pozemky 014 B.II.2. Stavby 015 B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých

Více

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k 30. 6. 2013 V mil. Kč

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k 30. 6. 2013 V mil. Kč ROZVAHA Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: 30. 6. 2013 31. 12. 2012 Dlouhodobý hmotný majetek, brutto 311 641 318 139 Oprávky a opravné položky -175 095-175 703 Dlouhodobý hmotný majetek, netto 136 546

Více

MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA K 31. ČERVENCI 2015

MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA K 31. ČERVENCI 2015 MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA K 31. ČERVENCI 2015 Výkaz o finanční situaci k 31. červenci 2015 Stav k Stav k 31. červenci 2015 31. prosinci 2014 (neauditováno) (neauditováno) AKTIVA () AKTIVA CELKEM 13 234

Více

Rozvaha - Aktiva v plném rozsahu v tis. Kč za období

Rozvaha - Aktiva v plném rozsahu v tis. Kč za období Rozvaha Aktiva v plném rozsahu v tis. Kč za období 2002 2007 AKTIVA Účet: 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Aktiva celkem 3731 3838 3735 3810 4626 5107 Pohledávky za upsané jmění Stálá aktiva 1549 1549 1549

Více

ROZVAHA podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., v plném rozsahu ve znění pozdějších předpisů ke dni..31.12.2011 Vodohospodářská společnost

ROZVAHA podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., v plném rozsahu ve znění pozdějších předpisů ke dni..31.12.2011 Vodohospodářská společnost Minimální závazný výčet informací ROZVAHA podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., v plném rozsahu ve znění pozdějších předpisů ke dni..31.12.2011 Vodohospodářská společnost (v celých tisících Kč) Olomouc,a.s.

Více

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz o Bilanční princip o Rozpis rozvahy do rozvahových účtů o Vliv hospodářských operací na rozvahu a jejich projev na rozvahových účtech

Více

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2013 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2013 sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Byly zpracovány

Více

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k V mil. Kč

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k V mil. Kč ROZVAHA Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: 31. 3. 2014 31. 12. 2013 Dlouhodobý hmotný majetek, brutto 319 256 319 081 Oprávky a opravné položky -185 517-182 282 Dlouhodobý hmotný majetek, netto 133 739

Více

Tato příloha obsahuje detailní rozpracování předmětové osnovy předepsané pro zkoušku IFRS/IFRS specialista, ze které vychází zkouškového zadání.

Tato příloha obsahuje detailní rozpracování předmětové osnovy předepsané pro zkoušku IFRS/IFRS specialista, ze které vychází zkouškového zadání. PŘÍLOHA K PŘEDMĚTOVÉ OSNOVĚ IFRS/IFRS SPECIALISTA Tato příloha obsahuje detailní rozpracování předmětové osnovy předepsané pro zkoušku IFRS/IFRS specialista, ze které vychází zkouškového zadání. A Mezinárodní

Více

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k 31. 3. 2012 V mil. Kč

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k 31. 3. 2012 V mil. Kč ROZVAHA Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: 31. 3. 2012 31. 12. 2011 Dlouhodobý hmotný majetek, brutto 313 274 313 006 Oprávky a opravné položky -187 080-184 124 Dlouhodobý hmotný majetek, netto 126 194

Více

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu. (v celých tisících CZK) a b c 1 2

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu. (v celých tisících CZK) a b c 1 2 Minimální závazný výčet informací podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky BREDERODE a.s. za období 01.01.2012 31.12012 (v celých

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 2 5 U k á z k a k n i h

Více

Účetní závěrka Obsah semináře Účetní závěrka pojem, okamžik sestavení, postupy, účel Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Cash-flow, přehled o změnách vlastního kapitálu Příloha k účetní závěrce Analýza výkazů,

Více

Konsolidovaná rozvaha k 31.12.2003

Konsolidovaná rozvaha k 31.12.2003 Konsolidovaná rozvaha k 31.12.2003 2003 2002 2001 AKTIVA CELKEM 4 026 021 3 993 316 3 793 930 A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 5 940 0 0 B. Dlouhodobý majetek 1 531 885 1 510 678 1 494 555 B. I.

Více

B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, Choceň IČ:

B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, Choceň IČ: ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2013 v tis. Kč B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 Označ. AKTIVA řádek k 31.12.2013 Min.úč.obd. Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 A K T I V

Více

A Uspořádání a označování položek rozvahy

A Uspořádání a označování položek rozvahy Přílohy 2 A Uspořádání a označování položek rozvahy AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I. 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky

Více

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k 31. 03. 2015 V mil. Kč

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k 31. 03. 2015 V mil. Kč ROZVAHA Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: 31. 03. 2015 31. 12. 2014 Dlouhodobý hmotný majetek, brutto 345 012 344 246 Oprávky a opravné položky -199 841-196 333 Dlouhodobý hmotný majetek, netto 145 171

Více

ROZVAHA. ke dni s doručením daňového přiznání za daň z příjmů. ( v celých tisících Kč ) Roháčova 1666/94 IČ AKTIVA

ROZVAHA. ke dni s doručením daňového přiznání za daň z příjmů. ( v celých tisících Kč ) Roháčova 1666/94 IČ AKTIVA Rozvaha podle Přílohy č. 1 Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky ROZVAHA vyhlášky č. 500/2002 Sb. Spirit Invest a.s. v plném rozsahu Účetní jednotka doručí Sídlo nebo bydliště účetní jednotky

Více

Ročník 2018 částka zpřístupněna 19. června 2018

Ročník 2018 částka zpřístupněna 19. června 2018 L I S T JAMU Ročník 2018 částka zpřístupněna 19. června 2018 OBSAH: 32. Směrnice o zásadách pro časové rozlišení výnosů a nákladů (platnost 19. června 2018, účinnost 1. července 2018) SMĚRNICE ze dne 18.

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k V mil. Kč

ČEZ, a. s. ROZVAHA v souladu s IFRS k V mil. Kč ROZVAHA Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: 30. 6. 2014 31. 12. 2013 Dlouhodobý hmotný majetek, brutto 319 440 319 081 Oprávky a opravné položky -188 197-182 282 Dlouhodobý hmotný majetek, netto 131 243

Více

B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, PSČ Choceň (tis. Kč) IČ:

B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, PSČ Choceň (tis. Kč) IČ: ROZVAHA v plném rozsahu B O R, s.r.o. k 31.12.14 Na Bílé 1231, PSČ 56501 Choceň (tis. Kč) IČ: 49286854 Označ. AKTIVA řádek 31.12.14 Min.úč.obd. Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 A K T I V A C E

Více

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP) 24.10.2018 L 265/3 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1595 ze dne 23. října 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského

Více

a) kdy musí účetní jednotka upravit účetní závěrku s ohledem na události po skončení účetního období;

a) kdy musí účetní jednotka upravit účetní závěrku s ohledem na události po skončení účetního období; IAS 10 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 10 Události po skončení účetního období [Novelizace standardu novelizace pojmů, IAS 10 je upraven, název se mění na "Události po skončení účetního období", v odstavci

Více

Návrh účtové osnovy, který vychází z předpisu: Účtová osnova pro podnikatele

Návrh účtové osnovy, který vychází z předpisu: Účtová osnova pro podnikatele Návrh účtové osnovy, který vychází z předpisu: Opatření, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, Ministerstvo financí podle 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

Více

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1 Obsah Předmluva 1 KAPITOLA 1 Úvod 2 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Plný rozsah účetnictví 3 Zjednodušený rozsah účetnictví 4 Schéma

Více

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ČEZ, a. s., K

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ČEZ, a. s., K ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ČEZ, a. s., Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2014 sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Byly zpracovány účetní výkazy

Více

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů IAS 21 Dopady změn směnných kurzů Cíl standardu Stanovit, který směnný kurz používat při zachycení transakcí v cizích měnách u zahraničních jednotek a jak v účetní závěrce vykazovat finanční účinek změn

Více

ROZVAHA. FC ZBROJOVKA BRNO, a.s. Srbská 2838/47a Brno 612 00

ROZVAHA. FC ZBROJOVKA BRNO, a.s. Srbská 2838/47a Brno 612 00 ROZVAHA k... 3... 1...... 1... 2...... 2... 0... 1.... 4.... Obchodní firma nebo jiný název účetní jednotky FC ZBROJOVKA BRNO, a.s. IČ v tisících Kč 2 5 3 3 2 4 5 7 Sídlo nebo bydliště účetní jednotky

Více

068 - Zápůjčky a úvěry - ostatní Jiný dlouhodobý. finanční majetek. majetku Oprávky k nehmotným. výsledkům vývoje

068 - Zápůjčky a úvěry - ostatní Jiný dlouhodobý. finanční majetek. majetku Oprávky k nehmotným. výsledkům vývoje 1 Účtová třída 0 Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky vývoje 013 - Software 014 - Ostatní ocenitelná práva 015 - Goodwill 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

Více