Účetní zpravodaj. září Deloitte Česká republika

Transkript

1 verzi standardu 9 Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika

2 Cash-pooling a jeho verzi standardu 9 Definice Cash-pooling je nástrojem k optimalizaci firemních účtů. Společnosti běžně používají několik běžných účtů a cash-pooling jim dává možnost tyto bankovní účty konsolidovat do tzv. master účtu a úročit je na denní bázi jako celek. Nespornou výhodou je, že se tak společnosti mohou vyhnout úrokům z kontokorentních účtů, pokud je záporný zůstatek kontokorentního účtu vyrovnán kladným zůstatkem na jiném bankovním účtu. Cash-pooling samozřejmě nemusí sloužit jen společnostem, které mají více bankovních účtů, ale rovněž společnostem ve skupině k řízení financí v rámci celé skupiny. Banky obvykle svým firemním klientům nabízejí cash-pooling reálný, kdy dochází k fyzickému převodu zůstatku všech účtů na jeden účet, který byl vybrán jako master účet, nebo cash-pooling fiktivní, který umožňuje dosahovat stejného efektu úrokové optimalizace jako v případě fyzického cash-poolingu bez nutnosti fyzicky převádět zůstatky účtů. Účetní aspekty Jaké jsou účetní dopady využití cash-poolingu? Při fiktivním cash-poolingu nedochází k fyzickým převodům hotovostních zůstatků, proto tato forma cash-poolingu nemá žádné účetní implikace. Naopak při reálném cashpoolingu je třeba si odpovědět na otázku, zda má nebo nemá společnost možnost si v jakémkoli momentě šáhnout na své peníze, které byly převedeny na master účet. V převážné většině případů budou podmínky ve skupině nastaveny tak, že se při reálném cash-poolingu bude jednat de facto o půjčku ve skupině a tudíž se zůstatek cash-poolingového účtu nebude vykazovat jako Bankovní účet nebo Krátkodobý bankovní úvěr, ale jako Pohledávka nebo závazek ve skupině, tj. řádek rozvahy C.III.2 - Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba, resp. B. III.2 - Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba. Obdobně pak v Přehledu o peněžních tocích, pokud společnost nemá možnost disponovat s finančními prostředky na cash-polingovém účtu, nebude cash-poolingový účet zahrnut do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, nýbrž bude vykázán v sekci Peněžní toky z finanční činnosti. 2

3 verzi standardu 9 Legislativní povinnost cash-poolingu Některé cash-poolingové operace mohou být předmětem pro Českou národní banku (dále jen ČNB ), a to na základě Vyhlášky 235/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí. Tato Vyhláška stanoví okruh vykazujících osob, které jsou povinny ČNB předkládat Výkazy definované v Přílohách Vyhlášky. Vykazující osobu definuje jako osobu: a. která je tuzemským investorem s přímou investicí v zahraničí a výše jeho podílu na podnikání zahraniční společnosti nebo objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 2,5 mil. Kč, b. která je tuzemskou společností s přímou investicí zahraničního investora a výše podílu zahraničního investora na jejím podnikání nebo objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v tuzemsku ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 25 mil. Kč, c. u které celkový roční objem aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 200 mil. Kč, nebo d. u které celkový roční objem finančních úvěrů poskytnutých nebo přijatých ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 100 mil. Kč. Pokud tedy společnost u své formy cash-poolingu vyhodnotí, že se jedná o půjčku ve skupině (reálný cash-pooling) a má cash-poolingové operace nastaveny se zahraničními společnostmi ve skupině, měla by při překročení limitu 100 mil. Kč sestavit k poslednímu dni každého kalendářního měsíce výkaz PB (ČNB) Finanční úvěry a účty v zahraničí a odeslat ČNB, a to vždy do 25 dnů následujícího měsíce. Tato Vyhláška z roku 2013 ruší předchozí Vyhlášku 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona. V předchozí Vyhlášce z roku 2003 byla v 5 udělena cash-poolingu výjimka z oznamovací povinnosti. Bohužel nová Vyhláška 235/2013 Sb. tuto výjimku již neobsahuje. 3

4 verzi standardu 9 Pozvánka na seminář Praha, Brno, Ostrava Rádi bychom Vás pozvali na seminář zaměřený na změny v českém účetnictví spojené s rekodifikací soukromého a obchodního práva a další aktuální otázky, na které často narážíme v praxi. Již tradičně nebudou chybět ani právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů, či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Program Změny v účetní legislativě pro rok 2014 a následující účetní období Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku Praktické potíže při sestavování účetní závěrky Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: 11. listopadu 2014 a 10. prosince 2014 Brno: 19. listopadu 2014 Ostrava: 11. prosince 2014 Pro více informací a registraci prosím navštivte: 4

5 verzi standardu 9 Rada IASB vydala konečnou verzi standardu 9 Dne 24. července 2014 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) konečnou verzi standardu 9 Finanční nástroje. Tento nový standard nahrazuje všechny předchozí verze standardu 9. Situace Projekt Rady IASB, který má za cíl nahradit standard IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, začal v roce 2008 a byl realizován v následujících fázích: 1. Rada IASB poprvé vydala standard 9 v roce 2009 s novým modelem klasifikace a oceňování pro finanční aktiva (viz Účetní zpravodaj z prosince 2009). 2. Požadavky na finanční závazky a odúčtování byly doplněny v roce 2010 (viz Účetní zpravodaj z listopadu 2010). 3. Následně byl standard 9 upraven v roce 2013, kdy byly přidány nové obecné požadavky na zajišťovací účetnictví (viz Účetní zpravodaj z ledna 2014). 4. Tato finální verze standardu 9 vydaná v červenci 2014 nahrazuje všechny předchozí verze standardu 9 a: a. doplňuje nový model znehodnocení založený na očekávaných ztrátách (expected loss impairment model) a b. pozměňuje model klasifikace a ocenění finančních aktiv: i. doplněním nové kategorie pro některé dluhové nástroje v reálné hodnotě vykazované do ostatního úplného výsledku (fair value through other comprehensive income - FVTOCI) a ii. dodatečnými instrukcemi k užívání testu obchodního modelu a charakteristik smluvních peněžních toků. Shrnutí klíčových požadavků Model znehodnocení založený na očekávaných ztrátách Standard 9 zavádí nový model znehodnocení založený na očekávaných ztrátách, nikoliv na již vzniklých ztrátách, jako je tomu podle standardu IAS 39. Základ pro ocenění a rozsah, na který se znehodnocení vztahuje, se liší od standardu IAS 39. Rozsah použití Nový model znehodnocení se použije na všechny následující případy: Finanční aktiva oceněná v zůstatkové hodnotě, Finanční aktiva povinně oceněná reálnou hodnotou vykazovanou do ostatního úplného výsledku (FVTOCI) viz níže, Úvěrové závazky, pokud existuje současný závazek na poskytnutí úvěru (kromě situací, kdy jsou oceněny reálnou hodnotou vykazovanou do zisku či ztráty), Smlouvy o finančních zárukách, na které se použije standard 9 (kromě situací, kdy jsou oceněny reálnou hodnotou vykazovanou do zisku či ztráty), Pohledávky z leasingu v rozsahu standardu IAS 17 Leasingy, Smluvní aktiva v rozsahu standardu 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (tj. práva na protiplnění po převodu zboží a služeb). Poznámka: Standard 9 vyžaduje stejný základ ocenění pro znehodnocení všech položek v rozsahu požadavků týkajících se znehodnocení. To se liší od standardu IAS 39, kde bylo znehodnocení vypočítáno odlišně u aktiv oceněných v zůstatkové hodnotě a realizovatelných aktiv oceněných reálnou hodnotou vykazovanou do ostatního úplného výsledku. Dále standard 9 používá stejný přístup k ocenění některých úvěrových závazků a smluv o finančních zárukách, kde tyto byly dříve oceňovány odlišně v souladu se standardem IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky. 5

6 verzi standardu 9 Obecný přístup S výjimkou zakoupených nebo poskytnutých finančních aktiv znehodnocených v důsledku poklesu důvěryhodnosti dlužníka (credit impaired financial assets - viz níže) se požaduje, aby očekávané ztráty v souvislosti s poklesem důvěryhodnosti dlužníka (angl. credit loss, dále jen očekávané ztráty ) byly oceňovány prostřednictvím zaúčtování opravné položky (loss allowance) ve výši rovnající se: 12 měsíčním očekávaným ztrátám (očekávané ztráty, které vznikají v případech nedodržení závazku (defaultu) u finančního nástroje, které mohou nastat během 12 měsíců od data účetní závěrky), očekávaným ztrátám za celou dobu životnosti finančního nástroje (očekávané ztráty, které vznikají v případech nedodržení závazku (defaultu) u finančního nástroje, které mohou nastat během celé doby životnosti finančního nástroje). Opravná položka pro očekávané ztráty (credit loss) za celou dobu životnosti je vyžadována u finančního nástroje, pokud úvěrové riziko takového nástroje významně vzrostlo od prvotního zaúčtování, a u smluvních aktiv nebo pohledávek z obchodních vztahů, které nepředstavují finanční transakci podle standardu 15. Dále si účetní jednotky mohou zvolit účetní postup k účtování očekávaných ztrát za celou dobu životnosti u všech smluvních aktiv a/nebo pohledávek z obchodních vztahů, které představují finanční transakcí podle standardu 15. Stejná možnost je nezávisle možná i u pohledávek z leasingu. U všech ostatních finančních nástrojů jsou očekávané ztráty oceněny ve výši rovnající se 12 měsíčním očekávaným ztrátám. Významný nárůst úvěrového rizika S výjimkou zakoupených či poskytnutých znehodnocených (credit-impaired) finančních aktiv (viz níže) je opravná položka k finančním nástrojům stanovena ve výši rovnající se očekávaným ztrátám za celou dobu životnosti, pokud se úvěrové riziko od prvotního zaúčtování významně zvýšilo, ale jen pokud není úvěrové riziko finančního nástroje k datu účetní závěrky nízké (např. investiční stupeň). V takovém případě lze předpokládat, že se úvěrové riziko finančního nástroje od prvotního zaúčtování významně nezvýšilo. Posouzení, zda došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, je založeno na zvýšení pravděpodobnosti nedodržení závazku (defaultu) od prvotního zaúčtování. Požadavky také obsahují vyvratitelnou domněnku, že se úvěrové riziko výrazně zvýšilo, pokud jsou smluvní platby více než 30 dní po splatnosti. Standard 9 také vyžaduje, aby (u jiných než zakoupených a poskytnutých znehodnocených (credit-impaired) finančních nástrojů), pokud výrazný nárůst úvěrového rizika, ke kterému došlo od počátečního zaúčtování a v následujícím účetním období se opět snížilo (tj. celkově úvěrové riziko není výrazně vyšší než při původním zaúčtování), očekávané ztráty u finančních nástrojů byly opět oceněny na základě výše rovnající se 12 měsíčním očekávaným ztrátám. 6

7 verzi standardu 9 Zakoupená nebo poskytnutá znehodnocená (credit- impaired) finanční aktiva Zakoupená nebo poskytnutá finanční aktiva znehodnocená v důsledku poklesu důvěryhodnosti dlužníka (credit-impaired financial assets, dále jen znehodnocená finanční aktiva ) jsou účtována jiným způsobem, neboť je aktivum již znehodnoceno při prvotním zaúčtování. U těchto aktiv očekávané peněžní toky používané k výpočtu (upravené credit adjusted) efektivní úrokové sazby při prvotním zaúčtování zahrnují očekávané úvěrové ztráty za celou dobu existence. Následně jsou jakékoliv změny v očekávaných ztrátách zaúčtovány jako opravná položka se souvisejícím ziskem či ztrátou zaúčtovanou do hospodářského výsledku. Znehodnocená (credit-impaired) finanční aktiva Podle standardu 9 je finanční aktivum znehodnoceno (credit-impaired), když nastala jedna či více událostí, které mají nepříznivý vliv na odhadované budoucí peněžní toky tohoto finančního aktiva. Standard 9 zahrnuje příklady událostí, které mohou dokazovat, že je finanční aktivum znehodnocené. Základ pro odhadování očekávaných ztrát (credit loss) Jakékoliv ocenění očekávaných ztrát podle standardu 9 by mělo zohledňovat objektivní a pravděpodobnou výši, která je stanovena zhodnocením rozmezí možných výsledků a bere v úvahu časovou hodnotu peněz. Účetní jednotka by také měla při oceňování očekávaných ztrát zvážit přijatelné a odůvodnitelné informace o minulých událostech, současných podmínkách a přiměřených a odůvodnitelných předpovědích budoucích ekonomických podmínek. K zohlednění časové hodnoty by měly být očekávané ztráty diskontovány k datu účetní závěrky za použití efektivní úrokové sazby aktiva (nebo jejího přibližného odhadu), který byl stanoven při prvotním zaúčtování. Upravená (credit adjusted) efektivní úroková sazba by měla být použita u očekávaných ztrát zakoupených či poskytnutých znehodnocených finančních aktiv. Na rozdíl od efektivní úrokové sazby (vypočítané za použití očekávaných hotovostních toků, které nezohledňují očekávané úvěrové ztráty), upravená efektivní úroková sazba bere v úvahu očekávané ztráty (credit loss) finančního aktiva. Vykazování Úrokové výnosy musejí být vždy vykazovány na samostatném řádku, přestože jsou vypočítávány odlišně podle stavu aktiva z hlediska znehodnocení (credit impairment). V případě finančního aktiva, které není zakoupeným nebo poskytnutým znehodnoceným (credit-impaired) finančním aktivem a u kterého neexistuje objektivní důkaz znehodnocení k datu účetní závěrky, je úrokový výnos vypočítaný za použití metody efektivní úrokové sazby na brutto účetní hodnotu. V případě finančního aktiva, které nebylo zakoupené nebo poskytnuté jako znehodnocené (credit impaired) finanční aktivum, ale následně bylo znehodnoceno, je úrokový výnos vypočítán použitím efektivní úrokové sazby na zůstatkovou hodnotu, která zahrnuje brutto účetní hodnotu upravenou o jakoukoliv případnou opravnou položku. V případě zakoupených nebo poskytnutých znehodnocených finančních aktiv je úrokový výnos vždy zaúčtován použitím upravené (credit adjusted) efektivní úrokové sazby na zůstatkovou hodnotu. 7

8 verzi standardu 9 Zveřejňování Nový model očekávané ztráty je doprovázen rozsáhlými požadavky na zveřejnění, které jsou doplněny do standardu 7 Finanční nástroje: zveřejňování. Jsou koncipovány tak, aby umožnily uživatelům účetní závěrky porozumět účinku úvěrového rizika na výši, načasování a nejistotu budoucích peněžních toků. Omezené úpravy klasifikace a oceňování finančních aktiv Kategorie reálné hodnoty vykazované do ostatního úplného výsledku (FVTOCI) Konečná verze standardu 9 zavádí novou kategorii pro klasifikaci a ocenění - v reálné hodnotě vykazované do ostatního úplného výsledku (fair value through other comprehensive income - FVTOCI) pro dluhové nástroje, které splňují následující dvě podmínky: Test obchodního modelu: Finanční aktivum je drženo v obchodním modelu, jehož cíl je dosažen výběrem smluvních hotovostních toků a prodejem finančních aktiv, Test charakteristik peněžních toků: Smluvní podmínky finančních aktiv dávají v konkrétních datech vzniknout peněžním tokům, které jsou výhradně platbami jistiny a úroku z nesplacené jistiny. Pokud aktivum splňuje obě tyto podmínky, musí být oceněno reálnou hodnotou vykazovanou do ostatního úplného výsledku, pokud není při prvotním zaúčtování z důvodu vyřešení účetního nesouladu označeno jako oceňované reálnou hodnotou vykazovanou do zisku či ztráty. U takových aktiv jsou úrokové výnosy, kurzové zisky a ztráty, zisky a ztráty ze znehodnocení zaúčtovány do hospodářského výsledku a ostatní zisky a ztráty (tj. rozdíl mezi těmito položkami a celkovou změnou v reálné hodnotě) zaúčtovány do ostatního úplného výsledku. Jakékoliv kumulativní zisky nebo ztráty zaúčtované do ostatního úplného výsledku by byly reklasifikovány do hospodářského výsledku při odúčtování nebo řešeny v souladu se specifickými pokyny v případě reklasifikací. Úrokový zisk a zisky a ztráty ze znehodnocení jsou zaúčtovány a oceněny stejným způsobem jako v případě aktiv oceněných v zůstatkové hodnotě tak, aby částky v ostatním úplném výsledku představovaly rozdíl mezi zůstatkovou hodnotou a reálnou hodnotou. To má za následek stejnou informaci ve výkazu zisku a ztráty, jako kdyby bylo aktivum oceněno v zůstatkové hodnotě, přesto výkaz o finanční situaci vyjadřuje reálnou hodnotu nástroje. Poznámka: Kategorie v reálné hodnotě vykazované do ostatního úplného výsledku (FVTOCI) u dluhových nástrojů není stejná jako kategorie realizovatelných aktiv podle standardu IAS 39. Podle standardu IAS 39 jsou zisky a ztráty ze znehodnocení založeny na reálné hodnotě, zatímco podle standardu 9 tomu tak není. Namísto toho je znehodnocení založeno na očekávaných ztrátách a je oceňováno konzistentně s aktivy v zůstatkové hodnotě (viz výše). Také kritéria pro oceňování reálnou hodnotou vykazovanou do ostatního úplného výsledku (FVTOCI) jsou založena na obchodním modelu účetní jednotky, což neplatí v případě kategorie realizovatelných aktiv. 8

9 verzi standardu 9 Dodatečné instrukce Konečná verze standardu také doplňuje instrukce, jak stanovit, zda finanční aktiva jsou držena dle modelu drženo za účelem výběru nebo drženo za účelem výběru a prodeje s příklady a vysvětleními typů a úrovní prodejů, které jsou pro takové obchodní modely přijatelné. Kromě instrukcí týkajících se testu obchodního modelu doplňuje standard instrukce týkající se testu charakteristik smluvních peněžních toků k objasnění, že u základních ujednání o úvěru je nejdůležitějším prvkem úrokové sazby zohlednění časové hodnoty peněz a úrokového rizika. Pokud je časová hodnota peněz modifikována (např. úroková sazba se každý měsíc resetuje na roční sazbu), musí účetní jednotka posoudit modifikovaný element z hlediska nových kritérií zavedených úpravou. Instrukce pro použití také zavádějí dodatečné výjimky, které umožňují, aby určité dodatečné znaky záloh splňovaly charakteristiky smluvních peněžních toků a bylo tak možné jejich ocenění zůstatkovou hodnotou nebo reálnou hodnotou vykazovanou do ostatního úplného výsledku (FVTOCI). Poznámka: Účetní jednotky budou muset posoudit své obchodní modely k držení finančních aktiv. U některých účetních jednotek, jako např. u nefinančních obchodních společností, může být posouzení relativně jednoduché, protože jejich finanční aktiva mohou být omezena na pohledávky z obchodních vztahů a bankovní vklady, kde je pravděpodobné ocenění v zůstatkové hodnotě. Účetní jednotky, které mají širší záběr činností týkajících se finančních aktiv, tj. poskytovatelé půjček, investoři do dluhových cenných papírů držených pro účely finanční správy, pojišťovny, obchodníci, budou muset vynaložit větší úsilí k porozumění obchodnímu modelu a zvážit motivaci, která by vedla k prodeji finančních aktiv. Datum účinnosti Standard má povinné datum účinnosti pro roční období začínající 1. ledna 2018 nebo později s povoleným dřívějším použitím (dle místních požadavků na schválení). Standard je používán retrospektivně s určitými výjimkami (například většina požadavků na zajišťovací účetnictví je aplikována prospektivně), ale účetní jednotky nemusejí upravit předcházející období v souvislosti s reklasifikací a oceněním (včetně znehodnocení). Konečná verze standardu nahrazuje všechny předcházející verze standardu. Nicméně u ročních období začínajících 1. ledna 2018 se může účetní jednotka rozhodnout pro použití dřívějších verzí standardu 9, pokud je datum prvotního použití před 1. únorem Další informace Více informací o těchto nových požadavcích naleznete na 9

10 verzi standardu 9 Rada IASB upravila standardy Dne 30. června 2014 Rada IASB zveřejnila úpravu nazvanou Zemědělství: Plodící rostliny (úpravy standardu IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a standardu IAS 41 Zemědělství). Před provedením těchto úprav vyžadoval standard IAS 41, aby všechna biologická aktiva byla oceněna reálnou hodnotou po odečtení nákladů na prodej, a to na základě principu, že ocenění reálnou hodnotou nejlépe zobrazuje biologickou přeměnu takových aktiv. Hlavní změny zavedené úpravami Úpravy definují plodící rostlinu a požadují, aby biologická aktiva splňující definici plodící rostliny byla účtována jako pozemky, budovy a zařízení v souladu se standardem IAS 16. Účetní jednotka by si tak mohla zvolit, zda bude po prvotním zaúčtování oceňovat plodící rostliny pořizovacími náklady nebo v přeceněné částce. Plodící rostlina je definována jako živá rostlina, která: a. je používána při produkci nebo dodávkách zemědělských produktů, b. u které se očekává, že bude plodit po vice než jedno období a c. existuje u ní malá pravděpodobnost, že bude prodána jako zemědělský produkt, s výjimkou prodejů vedlejšího odpadu. Nicméně plody rostoucí na plodících rostlinách jsou biologická aktiva, která by měla být oceňována reálnou hodnotou po odečtení nákladů na prodej v souladu se standardem IAS 41. Mezi příklady rostlin, které obvykle splňují definici plodící rostliny a spadají do rozsahu standardu IAS 16, patří čajové keříky, vinná réva, olejové palmy a kaučukovník. Nicméně plody rostoucí na plodících rostlinách, například čajové lístky, hrozny, plody olejových palem a latex, spadají pod standard IAS 41. V důsledku úprav nyní státní podpora týkající se plodících rostlin již nespadá do působnosti standardu IAS 41. Tato podpora by nyní měla být zaúčtována v souladu se standardem IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory. Datum účinnosti Úpravy vstoupí v účinnost pro roční období začínající 1. ledna 2016 či později. Dřívější použití je povoleno. Úpravy mají být aplikovány retrospektivně. Při prvotním použití úprav mohou účetní jednotky použít reálnou hodnotu položek plodících rostlin jako jejich domnělou hodnotu na počátku prvního vykazovaného období. 10

11 verzi standardu 9 Rada IASB vydala úpravu Dne 12. srpna 2014 vydala Rada IASB úpravu nazvanou Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce. Úprava umožňuje, aby účetní jednotka ve své individuální účetní závěrce použila metodu ekvivalence při účtování o svých podílech v dceřiných podnicích, společných podnicích a přidružených podnicích. Situace Standard IAS 27 Individuální účetní závěrka požaduje, aby účetní jednotka účtovala o svých podílech v dceřiných podnicích, společných podnicích a přidružených podnicích buď v pořizovací ceně nebo podle standardu 9 Finanční nástroje (nebo podle standardu IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování u účetních jednotek, které zatím nepřijaly standard 9). Individuální účetní závěrky nejsou standardy vyžadovány. Obecně jsou individuální účetní závěrky vyžadovány místními nařízeními nebo ostatními uživateli účetních závěrek. V některých jurisdikcích (včetně české účetní legislativy) obchodní právo také vyžaduje použití metody ekvivalence v individuální účetní závěrce při oceňování podílů v dceřiných podnicích, společných podnicích a přidružených podnicích. Navíc v mnoha případech jediný rozdíl mezi individuální účetní závěrkou sestavenou v souladu s a závěrkou připravenou podle místních požadavků spočívá právě v použití metody ekvivalence. Rada IASB uznala tyto námitky a provedla úpravy, aby doplnila možnost použití metody ekvivalence v individuální účetní závěrce účetní jednotky pro podíly v dceřiných podnicích, společných podnicích a přidružených podnicích. Úpravy Úpravy umožňují účetní jednotce účtovat o podílech v dceřiných podnicích, společných podnicích a přidružených podnicích v individuální účetní závěrce: v pořizovací ceně, v souladu se standardem 9 Finanční nástroje (nebo IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování u účetních jednotek, které prozatím nepřijaly standard 9) s použitím metody ekvivalence, jak je popsáno ve standardu IAS 28 Investice do přidružených podniků. Zvolená metoda účtování musí být aplikována podle kategorií investic. Úpravy také objasňují situaci, kdy mateřský podnik přestane být investiční účetní jednotkou, nebo se naopak stane investiční účetní jednotkou - o změně by měl účtovat od data, kdy ke změně došlo. Kromě úprav byly provedeny následné úpravy standardu IAS 28, aby se předešlo případnému konfliktu se standardem 10 Konsolidovaná účetní závěrka a standardem 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Datum účinnosti Úpravy vstupují v účinnost pro roční období začínající 1. ledna 2016 nebo později. Dřívější přijetí je povoleno. Úpravy mají být použity retrospektivně v souladu se standardem IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. 11

12 Stav schvalování Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 18. srpna Úpravy Úprava standardu 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014) verzi standardu 9 Na schválení Evropské komise k použití čekají k 23. srpnu 2014 následující dokumenty rady IASB: Standardy 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014) 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014) Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014) Úprava standardů Plodící rostliny (vydáno v červnu 2014) Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013) Úprava Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce (vydáno v srpnu 2014) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování v EU. 12

13 verzi standardu 9 Pozvánka na podzimní Praha, Brno, Ostrava Vážení přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (). Budete mít příležitost se dozvědět, které nové standardy, novely a interpretace bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s za účetní období roku 2014 a které v pozdějších obdobích. Seznámíme Vás s pravidly, jež vstoupila či vstoupí v platnost, a jejich aplikaci přiblížíme na řadě praktických příkladů. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s, ale také všem, kteří se chtějí o dozvědět více. Přednášky proběhnou v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Termíny Praha: 21. října 2014 a 25. listopadu 2014 Brno: 12. listopadu 2014 Ostrava: 13. listopadu 2014 Pro více informací a registraci prosím navštivte: 13

14 verzi standardu 9 Současný stav projektů Rady účetnictví (FASB) a důležitá V tomto vydání účetního zpravodaje vám přinášíme shrnutí projektů FASB standardů a přehled dat a lhůt pro přijetí. Tento materiál může vaší společnosti pomoci k zajištění toho, aby dané relevantní změny byly přijaty včas. Současný stav projektů Rady FASB Tato tabulka přináší souhrn cílů, současný stav a následné kroky pro projekty Rady FASB při přípravě standardů. Projekt Popis Stav a následující kroky Projekty účtování a ocenění Účtování o finančních nástrojích Tento projekt (AFI) má tři fáze: (1) klasifikace a ocenění, (2) znehodnocení a (3) zajišťování. Celkový cíl projektu AFI je významně zlepšit využitelnost při rozhodování na základě finančních nástrojů pro uživatele účetní závěrky. Rada FASB se domnívá, že by z tohoto zlepšení mělo vyplynout zjednodušení požadavků na účtování finančních nástrojů. Pro další podrobnosti týkající se konkrétních iniciativ Rady FASB, navštivte webovou stránku kde naleznete další a detailnější publikace a zpravodaje společnosti Deloitte. Klasifikace a ocenění Na přelomu let 2013 a 2014 se rada FASB rozhodla zanechat práce na souběžném přístupu (v rámci projektu sbližování s ), který poskytla k připomínkování v únoru Rada v současnosti zvažuje cílená zlepšení existujících účetních principů GAAP a očekává se, že vydá konečný standard v druhé polovině roku V květnu 2014 diskutovala rada FASB řadu položek, včetně účtování o vlastnických podílech, závazcích z úvěrů, revolvingových úvěrech a komerčních akreditivech. Znehodnocení V roce 2012 se rada FASB rozhodla zanechat práce na souběžném přístupu. V současnosti rada zvažuje aspekty současného modelu založeného na očekávaných ztrátách (expected credit loss model), který byl vydán k připomínkování v roce 2012 a očekává se, že rada vydá konečný standard v druhé polovině roku Zajišťování Očekává se, že rada FASB zahájí diskuze, jakmile budou fáze klasifikace, ocenění a znehodnocení projektu AFI z velké části dokončeny. 14

15 Účtování o goodwillu u veřejných obchodních společností (dle definice FASB) a neziskových organizací Objasnění definice obchodní činnosti Cílem tohoto projektu je snížit náklady a zjednodušit následné účtování o goodwillu u veřejných obchodních společností a neziskových organizací. Rada FASB v současné chvíli čeká, až rada IASB dokončí svoji post-implementační revizi standardu 3, a poté bude pokračovat v diskuzích. U projektu nebylo stanoveno žádné datum dokončení. verzi standardu 9 Cílem tohoto projektu je objasnit definici obchodní činnosti a stanovit, zda transakce zahrnující skutečná (in-substance) nefinanční aktiva (držená přímo či v dceřiné společnosti) by měla být účtována jako akvizice (nebo prodeje) nefinančních aktiv nebo akvizice (nebo prodeje) podniku. Tento projekt bude zahrnovat objasnění pokynů pro částečné prodeje nebo převody a související akvizice částečných podílů v nefinančním aktivu či aktivech. Rada FASB zatím nezahájila diskuze týkající se tohoto projektu. 15

16 Konsolidace: analýza zmocnitel versus zmocněnec Cílem tohoto projektu je poskytnout kritéria pro účetní jednotky ke zhodnocení, zda rozhodující osoba využívá svoji pravomoc jako zmocnitel nebo zmocněnec, odstranit nesrovnalosti v hodnocení práv na vyloučení a na účast, a doplnit požadavky na hodnocení, zda hlavní společník ovládá společnost (limited partnership). Cílem tohoto projektu je zlepšit pokyny o tom, jak by měl zákazník účtovat o poplatcích plynoucích z ujednání o využívání cloudu. Dne 16. července 2014 diskutovala rada FASB zbývající položky týkající se projektu konsolidace. Rada se rozhodla nevydat revidovaný návrh k diskuzi, ale pověřila personál přípravou návrhu upraveného standardu ASU, který má být distribuován vybraným zainteresovaným stranám (včetně uživatelů účetní závěrky, zpracovatelům a auditorům), aby měli zpětnou vazbu k navrhovaným úpravám. Na základě obdržené zpětné vazby na příštím setkání rada FASB stanoví, jak postupovat. verzi standardu 9 Účtování zákazníků o poplatcích plynoucích z ujednání o využívání cloudu Účetní závěrka neziskových organizací Cílem tohoto projektu je opětovně posoudit stávající standardy pro účetní závěrku neziskových organizací, se zaměřením na zlepšení: 1. požadavků na klasifikaci čistých aktiv 2. informací uvedených v účetní závěrce a její příloze o likviditě, finančních výsledcích a hotovostních tocích. Cílem tohoto projektu je vypracovat cílená zlepšení v účtování o pojištění. Tato zlepšení by se měla týkat účtování, ocenění, a zveřejňování požadavků v dlouhodobých pojišťovacích smlouvách. V červnu 2014 rada FASB předběžně rozhodla, že pokyny ve standardech ASC až by měly být v rozsahu standardu ASC , a společnosti by používaly tyto pokyny u ujednání o využívání cloudu při stanovení, zda smlouva zahrnuje licenci na software nebo je smlouvou o poskytování služeb. Očekává se, že rada FASB vydá návrh k připomínkování v druhé polovině roku Rada FASB v současné chvíli zvažuje různé aspekty tohoto projektu a očekává se, že vydá návrh k připomínkování v druhé polovině roku Pojištění: cílená zlepšení v účtování o dlouhodobých smlouvách V březnu 2014 rada FASB rozhodla omezit rozsah projektu a zaměřit se na cílená zlepšení stávajících účetních principů GAAP. V dubnu a červenci 2014 rada FASB dále diskutovala zaměření tohoto projektu na dlouhodobé pojišťovací smlouvy. U projektu není stanoveno datum dokončení.

17 verzi standardu 9 Leasingy Zjednodušení následného oceňování zásob Technické opravy a zlepšení Cílem tohoto projektu je zvýšit transparentnost a srovnatelnost mezi organizacemi při účtování aktiv najímaných prostřednictvím leasingu a závazků v rozvaze a zveřejňování klíčových informací. Cílem tohoto projektu je prozkoumat možné zjednodušení následného oceňování zásob podle účetních principů. Cílem tohoto projektu je poskytnout pravidelné aktualizace a zlepšení v kodifikaci na základě zpětné vazby zainteresovaných stran. Na svém zasedání konaném v červenci 2014 rady FASB a IASB pokračovaly v diskuzi leasingových projektů, transakcí prodeje a zpětného leasingu a zveřejňování na straně pronajímatele. U projektu není stanoveno datum dokončení. Dne 15. července 2014 rada FASB vydala návrh k připomínkování. Jde o trvalý projekt. Očekává se, že rada FASB vydá návrh k připomínkování v druhé polovině roku

18 Projekty a zveřejňování verzi standardu 9 Objasnění některých stávajících pravidel v přehledu o peněžních tocích Zveřejňování státní podpory Schopnost účetní jednotky pokračovat ve své činnosti (going concern) Pojištění: zveřejnění o krátkodobých smlouvách Cílem tohoto projektu je omezit rozdíly v praxi finančního výkaznictví objasněním některých stávajících pravidel v tématu 230, přehled o peněžních tocích ve FASB kodifikaci, včetně poskytnutí dalších pokynů, jak a co by účetní jednotka měla brát v úvahu při stanovení klasifikace některých peněžních toků. Cílem tohoto projektu je vypracovat požadavky na zveřejnění státní podpory, které zlepší obsah, kvalitu a srovnatelnost finančních informací a finančních výkazů, a které řeší nově vznikající problémy v měnícím se finančním a ekonomickém prostředí, ve kterém účetní jednotky provozují svoji činnost. Cílem tohoto projektu je poskytnout připravovatelům pokyny v rámci o manažerských odpovědnostech při vyhodnocování a zveřejňování pochybností o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách a tak snížit existující rozdíly ve zveřejněních v příloze k účetní závěrce. Rada zároveň věří, že návrh také zlepší časový rozvrh a kvalitu zveřejnění v účetní závěrce týkající se pochybností o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách. Cílem tohoto projektu je vypracovat cílená zlepšení v účtování o pojištění U krátkodobých smluv by se měla zlepšení zaměřit na zkvalitnění zveřejnění. Rada FASB se tímto projektem zatím nezačala zabývat. Rada FASB se tímto projektem zatím nezačala zabývat. V květnu 2014 pokračovala rada FASB v diskuzích o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách a rozhodla se vydat konečnou aktualizaci standardu. V červenci 2014 rada FASB pokračovala v diskuzi zaměření tohoto projektu na požadavky na zveřejňování u krátkodobých pojišťovacích smluv. U projektu není stanoveno datum dokončení. 18

19 verzi standardu 9 Rámec zveřejňování Investiční společnosti: zveřejnění investic v jiných investičních společnostech Zjednodušení prezentace výkazu zisků a ztrát omezením mimořádných položek. Projekt rámce zveřejňování má dvě fáze (1) rozhodovací proces rady FASB (2) rozhodovací proces účetní jednotky. Celkovým cílem projektu je zlepšit efektivitu zveřejňování v příloze k účetní závěrce jasnou komunikací informací, které jsou nejdůležitější pro uživatele účetní závěrky každé účetní jednotky. (Ačkoliv snížení rozsahu přílohy k účetní závěrce není hlavním cílem, rada doufá, že zaměření na důležité informace přinese ve většině případů snížení rozsahu.) Cílem tohoto projektu je požadovat zveřejnění v účetní závěrce investiční společnosti, která poskytnou přehled o rizicích, výnosech a nákladech investora, který je zároveň sám investiční společností. Cílem tohoto projektu je prozkoumání možného odstranění pokynů týkajících se mimořádné položky ve standardu ASC z účetních principů. Rozhodovací proces Rady FASB Dne 4. března 2014 rada FASB vydala návrh k diskuzi navrhovaného Prohlášení o koncepci, který by doplnil novou kapitolu do koncepčního rámce Rady pro finanční výkaznictví. Komentáře k návrhu k připomínkování měly být zaslány do 14. července Rozhodovací proces účetní jednotky Personál rady FASB v současnosti analyzuje způsoby, jak dále podporovat správné vlastní uvážení účetních jednotek. Tento proces bude brát v úvahu specifické úpravy v sekcích ve standardech ASC 820, ASC 330, ASC 715 a ASC 740. V dubnu 2014 se rada FASB rozhodla výrazně omezit své předběžné požadavky na zveřejnění. Očekává se, že rada FASB vydá návrh k připomínkování v druhé polovině roku Dne 15. července 2014 rada FASB vydala návrh k připomínkování. 19

20 verzi standardu 9 Významná Následující tabulka uvádí významná. Nejnovější doplnění či revidovaný obsah je označen modře. Standard FASB/EITF Vliv na Stav Významná data pro přijetí Upravený standard ASU , Účtování o úhradách vázaných na akci, pokud podmínky pro přiznání úhrad stanovují, že výkonnostní cíl by byl dosažen po období nutných služeb (Accounting for Share-Based Payments When the Terms of an Award Provide That a Performance Target Could Be Achieved After the Requisite Service Period) konsensus jednotky rady FASB pro řešení vznikajících problémů (vydáno dne 19. června 2014) Upravený standard ASU , Převody a služby: Transakce před splatností, financování odkupů a zveřejnění (Transfers and Servicing: Repurchase- to-maturity Transactions, Repurchase Financings, and Disclosures (vydáno dne 12. června 2014) Účetní jednotky, které zaručují svým zaměstnancům úhrady vázané na akcie, kdy podmínky k přiznání úhrady stanovují, že výkonnostní cíl, který ovlivňuje udělení, může být dosažen po období nutných služeb. Účetní jednotky, které vstupují do transakcí odkupu před splatností nebo financování odkupu. Účinný pro roční období a mezitímní období začínající po 15. prosinci Dřívější přijetí je povoleno. Datum účinnosti pro veřejné obchodní společnosti je stejné jako pro ostatní účetní jednotky. U veřejných účetních jednotek vstoupí účetní změny ve standardu ASU v účinnost pro první mezitímní a roční období začínající po 15. prosinci U všech ostatních účetních jednotek vstoupí účetní změny v účinnost pro roční období začínající po 15. prosinci 2014 a mezitímní období začínající po 15. prosinci Dřívější použití u veřejných obchodních společností není povoleno, nicméně ostatní účetní jednotky si mohou zvolit použití požadavků pro mezitímní období začínající po 15. prosinci