ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Plzeň

Transkript

1 Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Plzeň byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Plzeň ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava PROSINEC 2008 VERZE 02 EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, Brno Židenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV Firma Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Bc. Petr Chroust vodní režim, hygiena životního prostředí (ovzduší), grafická úprava textu, závěry Mgr. Miroslava Polášková stručná charakteristika řešeného území, koordinace a vypořádání připomínek Mgr. Zdeněk Frélich horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady) Ing. Jana Fichnová vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář vodní režim (vodní režim v krajině) Ing. Eva Brhelová ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová pozemky určené k plnění funkce lesa Garbriela Hřivnáčová servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Tomáš Mühr GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ing. Lubor Tvrdý hospodářské podmínky Bc. Ivana Foldynová - hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková silniční a technická infrastruktura Ing. Igor Ivan silniční a technická infrastruktura Aleš Hruška silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. sociodemografické podmínky Ing. Zuzana Machová hospodářské podmínky Ostravská univerzita v Ostravě Prof. PaedDr. Jaroslav Vencálek, CSc. Plzeňsko: genius regionis Mgr. Dušan Struna bydlení a rekreace 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Plzeň GENIUS REGIONIS ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpadem Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Koeficient ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

4 3.7.7 Veřejný a kulturní život Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Domovní fond Bytový fond Vlastnický vztah k bytům Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou Bytová výstavba v letech Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Rekreace Rekreační potenciál regionu Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura Ubytovací kapacity Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Zaměstnanost Podnikatelská struktura Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Redukovaný index funkční velikosti Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Celkové hodnocení obcí Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ZÁVĚR Souhrn z témat Problémy k řešení Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Dopravní závady a hlavní záměry na území SO ORP Plzeň Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

5 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ...12 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Plzeň...17 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Plzeň...20 Obrázek č : Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích...22 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Plzeň...25 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu...29 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu...30 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu...32 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu...33 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...36 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (cílový imisní limit pro benzo(a)pyren) podle dat k roku Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Plzeň (k roku 2008)...48 Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db...50 Obrázek č : Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...54 Obrázek č : Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...55 Obrázek č : Chráněná území přírody...60 Obrázek č : Územní systém ekologické stability...63 Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany...68 Obrázek č : Přírodní lesní oblasti...69 Obrázek č : Kategorie lesa...72 Obrázek č : Transevropské multimodální koridory...76 Obrázek č : Silniční koridory mezinárodního a republikového významu...77 Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Plzeň...80 Obrázek č : Inženýrské sítě v obcích SO ORP Plzeň...82 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Plzeň mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Plzeň...92 Obrázek č : Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Obrázek č : Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Plzeň Obrázek č : Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Plzeň...98 Obrázek č : Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v letech Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu Obrázek č : Potenciálně-rekreační plochy Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP PLK mezi lety Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Obrázek č : Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Plzeň Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj celkově všechny pilíře Obrázek č : Počet negativně hodnocených pilířů v obcích

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin v SO ORP Plzeň...18 Tabulka č : Poddolovaná území v SO ORP Plzeň...18 Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...21 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...26 Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí...27 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...28 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu...31 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů...35 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok Tabulka č : Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Plzeň (k roku 2008)...46 Tabulka č : Sběrné dvory na území města Plzeň (k roku 2008)...46 Tabulka č : Sběrny druhotných surovin na území města Plzeň (k roku 2008)...46 Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Plzeň (k roku 2008)...47 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Produkce KO a míra separace na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Plzeň (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území...59 Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...61 Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...64 Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Půdy v 1. a 2. třídě ochrany...67 Tabulka č : Lesnatost dle obcí...70 Tabulka č : Kategorie lesa...71 Tabulka č : Nastavení indikátoru...73 Tabulka č : Nastavení indikátoru pro PUPFL...73 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a Tabulka č : Navržené úpravy na silnicích I. třídy na území SO ORP Plzeň...79 Tabulka č : Návrh úprav na silnici aglomeračního okruhu...79 Tabulka č : Nově navržené stavby na silnicích na území SO ORP Plzeň...79 Tabulka č : Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - silnice...79 Tabulka č : Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - železnice...81 Tabulka č : Hustota silniční sítě podle obcí hodnocení...86 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Plzně a z Plzně ve vybraných intervalech...87 Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou...87 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Plzeň mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP PLK k Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP Plzeň k Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Plzeň v roce 2001 (%)...97 Tabulka č : Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Plzeň...97 Tabulka č : Podíl vyjížďky dojížďka do škol z obcí do ORP Plzeň...99 Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocen Tabulka č : Domovní fond na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Období výstavby domů v SO ORP Plzeň a jejich průměrné stáří Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Trvale obydlené byty podle právních důvodů užívání a počtu osob na byt v r

7 Tabulka č : Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeň v letech Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeňského kraje v letech Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka č : Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na obyvatel v letech v SO ORP Plzeň Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Plzeň Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Plzeň Tabulka č : Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí Tabulka č : Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Tabulka č : Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP PLK mezi lety Tabulka č : Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Tabulka č : Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň (v %) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Plzeň v letech 2004 a Tabulka č : Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Podíl vyjížďky do zaměstnání z obcí do ORP Plzeň v roce Tabulka č : Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocení Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Plzeň Tabulka č : Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů (hodnocení: +2 nejlepší/ -2 nejhorší) Tabulka č : Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři

8 SEZNAM ZKRATEK AOT40 Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BD Bytové domy BPEJ Bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BRO Biologicky rozložitelný odpad CLRTAP Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států CR Cestovní ruch ČD České dráhy ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DN Daň z nemovitostí DP Dobývací prostor DP FO Daň z příjmů fyzických osob DP PO Daň z příjmů právnických osob DPH Daň z přidané hodnoty DPS Dům s pečovatelskou službou DV Daňová výtěžnost EHS Evropské hospodářské společenství EIA Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) EKN Ekonomický pilíř ENV Environmentální pilíř EO Ekvivalentní obyvatel EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita GIS Geografický informační systém HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HMCP Hrubá míra celkového přírůstku HMMS Hrubá míra migračního salda HMPP Hrubá míra přirozeného přírůstku HMR Hrubá míra rozvodovosti HP1, HP2 Hlavní parametr 1, 2 CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast podzemní akumulace vod CHÚ Chráněné území IAD Individuální automobilová doprava IDS Integrovaný dopravní systém ISKO Informační systém kvality ovzduší ISOH Informační systém odpadového hospodářství IZS Integrovaný záchranný systém k.ú. Katastrální území KES Koeficient ekologické stability krajiny KJŘ Knižní jízdní řád KO Komunální odpad 8

9 KPÚ LBC/LBK Ldvn LHP LO LZU MD MMR mn MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NO NP NR NBC/NBK OIR OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PHO PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR PV Q Q 100 R RBC/RBK RD RES RKC RO RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SMÚ SO SO ORP SOC Komplexní pozemkové úpravy Lokální biocentrum / lokální biokoridor Hladina hluku celodenní Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní lesnický plán Nebezpečný odpad (zde v textu) Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Objekty individuální rekreace Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obsazená pracovní místa Oblastní plány rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pásmo hygienické ochrany Přírodní lesní oblast Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Pracovní význam Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy Registrované ekonomické subjekty Rekreačně-krajinný celek Rozvojová oblast Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Standardizovaná míra úmrtnosti Správní obvod Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř 9

10 SUR ČR SV SWOT SŽDC TOB TRF TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSC ÚSES ÚTP ÚV VCHÚ VKP VLD VPM VRT VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZPS ZÚR ŽP žst. Strategie udržitelného rozvoje České republiky Skupinový vodovod Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Správa železniční dopravní cesty Trvale obydlený byt Turisticko rekreační funkce Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územně správní celek Územní systém ekologické stability krajiny Územně technický podklad Úpravna vody Velkoplošné chráněné území Významný krajinný prvek Veřejná linková doprava Volná pracovní místa Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Obyvatelé se změněnou pracovní schopností Zásady územního rozvoje Životní prostředí Železniční stanice 10

11 JEDNOTKY db decibel GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kv kilovolt kw kilowatt l litr m metr m 2 metr čtvereční m 3 metr krychlový MW megawatt km kilometr km 2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda t tuna C stupeň Celsia ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH 4 + NO 2 NO 3 - NO x O 3 PM 10 SO 2 VOC arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO 2 oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM 10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds) 11

12 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a Statutárním městem Plzeň a podepsané dne (Ekotoxa) a ve stejný den (Statutární město Plzeň). Konečným zákazníkem projektu je Statutární město Plzeň. Jedná se o verzi 02 se základními připomínkami ORP. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Plzeň postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) 12

13 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Plzeňského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená v dokumentu: Stav ŽP v Plzeňském kraji (2006, 2007)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Veškeré podklady jsou uvedeny v kapitole Použitá literatura a jiné zdroje. Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Statutární město Plzeň (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP PLZEŇ Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od potom budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Plzeňského. 13

14 2 GENIUS REGIONIS Město Plzeň náleží k nejmladším středověkým českým královským městům (r.1295). Opevněné středověké město, založené v rovinatém terénu Plzeňské kotliny při soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, tvořilo vojenskou protiváhu šlechtickým hradům. Okraj v kotlině lokalizované Plzně lemují vrchy: Chlum (416 m n.m.), Silvánský vrch (414 m n. m.), Švabiny (409 m n. m.) Hůrka (378 m n. m.) a Homolka (373 m n. m.). Vývoj gotické Plzně byl dokončen ve druhé pol. 15. století. Její velkolepá výstavnost, jedinečnost a neopakovatelný obraz vyústily v dokonalou jednotu hmoty a ducha (město kostelních věží a střech sakrálních staveb). Chrám sv. Bartoloměje dominuje nejen centrálnímu náměstí, ale svou 102 m vysokou jehlicovitou věží dotváří neopakovatelnou siluetu města Plzně. V 16. století k němu byla přistavěna pozdně gotická šternberská kaple klenot vladislavské gotiky v Čechách. Na přelomu 14. a 15. století se Plzeň stala městem slunce mocnou husitskou pevností (než husité odtáhli do Tábora). V poděbradské době sídlil v Plzni administrátor katolické církve, což podmínilo vznik vůbec první tiskárny v Čechách (r. 1468). Plzeň historicky stojící ve vědomé opozici proti Praze, využívala svého postavení jako centra zahraničního obchodu (obchodní styky zejména s Augsburgem, Regensburgem, Salzburgem). V 16. století patří Plzeň vedle Starého Města Pražského k nejbohatším českým městům. Město přijímá renesanční sloh nízké dřevěné či hrázděné domy, které jsou po mohutných požárech nahrazovány zděnými domy s nádherně zdobenými průčelími a domovními portály. K významným renesančním stavbám náleží nádhernou interiérovou výzdobou se pyšnící městská radnice z poloviny 16. století, Gerlachovský dům z r. 1575, Salzmanův dům z r Silueta města se sice mění, avšak urbanistická kompozice a struktura gotického půdorysu města zůstávají nezměněny. V baroku vznikla v Plzni monumentální stavba filosofického ústavu, v němž působila řada významných profesorů a národních buditelů, spojovaných s počátky českého národního obrození v západních Čechách (J. V. Sedláček, J. F. Smetana). Díky nim zakořenila v Plzni i výrazná divadelní tradice. V roce 1829 tam poprvé vystupoval s divadelní Hilmerovou společností Josef Kajetán Tyl. Kromě současného Divadla J. K. Tyla získala světový věhlas divadelní scéna, kterou založil v roce 1917 J. Skupa (Divadlo Spejbla a Hurvínka). Západočeské muzeum bylo založeno r V roce 1988 bylo historické jádro města Plzně prohlášeno městskou památkovou rezervací. Živelný rozvoj výroby a vstup železniční dopravy do města v době nástupu industrializace vedly k prudkému nárůstu počtu obyvatel. 60. léta 19. století byla dobou hospodářského a politického nástupu českého měšťanstva. Budovala se předměstí a přetvořilo se i vnitřní město. Vedle nových obytných souborů vznikla řada škol, hotelů, ale i nádražní budova či nechvalně známá trestnice (Plzeň Bory) a další nová vojenská kasárna. V roce 1842 byl spojením menších drobných pivovarů založen Měšťanský pivovar (dostatek místních a blízkých surovin: dobrá voda, ječmen a chmel). Již v roce 1913 přesáhla produkce piva jeden mil. hl. V roce 1959 bylo v budově bývalé sladovny a pivovaru z 15. století otevřeno v Evropě ojedinělé Pivovarnické muzeum. V roce 1859 byla dokončena stavba Valdštejnovy strojírny, kterou o 10 let později koupil podnikatel Emil Škoda. Průmyslový rozvoj města byl počátkem 20. století dán zbrojními potřebami Rakousko-Uherské monarchie. V ní představovaly Škodovy závody největší zbrojařský podnik celé země. Později zde byla lokalizována výroba turbín, jaderné strojírenství, produkce dopravní techniky, zejména lokomotiv, obráběcích strojů, ale i dalších zařízení těžkého strojírenství. Město Plzeň se postupně stalo jádrem aglomerace, která dosáhla na přelomu 20. a 21. století 350 tis. obyvatel. V průmyslovém profilu města se uplatňují kromě světoznámých pivovarů (Prazdroj, Gambrinus) i železniční dílny a závody chemicko-papírenského průmyslu (Doudlevce, Bukovec). Významnou roli v celkové kompozici města sehrává městská zeleň, která vytváří zcela osobitý aspekt jeho genia. Jak volně koncipované aleje v krajině ( kilometrovka, Lochotínská ulice, silnice do Radčic), tak zeleň v podobě bulvárů či jejich pozůstatků (Klatovská třída, Francouzská třída), tvoří neodmyslitelnou část genia města (včetně Lochotínského parku). Plzeň vytváří důležitý dopravní uzel západních Čech. Železniční tratě odtud vycházejí do šesti směrů: Praha, České Budějovice, Železná Ruda, Domažlice, Cheb, Žatec. Jaroslav Vencálek 14

15 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Plzeň jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Plzeňský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Plzeň, ostatní SO ORP Plzeňského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Plzeň okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 15

16 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Západní část SO ORP Plzeň pokrývá Plaská pahorkatina, která se v rámci sledovaného území skládá z podcelků Plzeňská kotlina (město Plzeň), Kaznějovská pahorkatina (severní část) a Kralovická pahorkatina (severovýchodní část). Východní a jižní část území spadá do geomorfologického celku Švihovská vrchovina a jejích podcelků Radyňská pahorkatina (jih) a Rokycanská pahorkatina (východ). Plaská pahorkatina je členitá pahorkatina, která vytváří střední část Plzeňské pahorkatiny. Její rozloha je km 2. Střední výška je 423,3 m n. m., střední sklon Je tvořena nepřeměněnými nebo slabě metamorfovanými proterozoickými horninami tepelsko-barrandienské oblasti, menšími tělesy variských granitoidů, pokryvy permokarbonských zpevněných a třetihorních nezpevněných sedimentů a ojediněle neovulkanity. Představuje homogenní destrukční reliéf tektonicky poměrně konsolidované oblasti s nepříliš diferencovanými pohyby ker. Povrch této jednotky je typický rozsáhlými zbytky neogenních zarovnaných povrchů, strukturně denudačními sníženinami a poměrně vzácnými suky a mělkými i hluboce zaříznutými údolími s říčními terasami. Hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky. Její část tvoří Plzeňská kotlina. Reliéf Plzeňské kotliny, jejíž téměř celý severovýchodní výběžek město zaujímá, je plošinný a jen málo zvlněný, členěný stromovitě rozvětvenou sítí údolí Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Berounky s jejich menšími přítoky. Výraznější niva je podél Mže, ostatní údolí jsou úzká, v odolnějších horninách zahloubená se zaklesnutými meandry (Úhlava u Hradiště, Úslava u Božkova a Lobez, Berounka u Bukovce), ostrohy a příkrými svahy. Sousední pahorkatiny zasahují na území města polohami o m vyššími s členitějším reliéfem. Nejvýraznější hranicí geomorfologických jednotek je zlomový svah na levém břehu Mže od Radčic k Pecihrádku za Bílou Horou, který odděluje Plzeňskou kotlinu od Kaznějovské pahorkatiny. Specifickým tvarem je hluboce zaříznuté údolí Berounky v úseku pod soutokem s Úslavou. Charakteristické jsou zaoblené metabazaltové - spilitové homole Chlum (416 m), Homolka (373 m), Háje (436 m), Dubová hora (406 m), Val (435 m). Ve východní a jižní části se zachovaly málo přeměněné horniny svrchního prekambria (svrchního proterozoika barrandienu) - jílovité břidlice, prachovce a droby s výrazněji vystupujícími vložkami odolnějších vyvřelých metabazaltů - spilitů (např. Chlum). Severní a západní část je východním okrajem platformní jednotky limnického permokarbonu - plzeňské pánve. Tuto rozsáhlou příkopovou propadlinu vyplňuje až 1000 m mocné souvrství sedimentů mladšího paleozoika (slepence, pískovce, arkózy, jílovce, prachovce, místy i uhelné slojky), které pocházejí ze štěrků a písků přinášených řekami do původního jezera. Kaznějovská pahorkatina je podcelkem Plaské pahorkatiny, vytváří členitou pahorkatinu s plochou 339 km 2 a střední výškou 430,6 m. Ploše zvlněný erozně denundační povrch se sklání od severu k jihu, je charakterizovaný širokými rozvodními hřbety s plošinnými zarovnanými povrchy, vzácněji sevřenými údolími vodních toků převážně v povodí dolní Střely a Třemošné. Svahy jsou místy porušené erozními rýhami. Kralovická pahorkatina je členitou pahorkatinou s plochou 573 km 2 a střední výškou 392 m. Neotektonicky méně porušený erozně denundační povrch se sklání směrem k údolí Berounky. Na rozvodních hřbetech jsou zbytky třetihorních zarovnaných povrchů s plochými suky a odlehlíky. Údolí Berounky jsou mělká i hluboce zaříznutá, s přítoky s říčními terasami. Nejvyšší bod je Nad kostelem s výškou 537 m v Pavlíkovské pahorkatině. Švihovská vrchovina se rozkládá na jihu a jihovýchodě Plzeňské pahorkatiny, nejvyšším vrcholem je Koráb, 773 m n. m. Pohoří zabírá celkovou plochu 1420 km 2. Jedná se o plochou vrchovinu, strukturně denudační reliéf rozsáhlých hřbetů, suků a kotlin na horninách algonkia, paleozoika a granitoidech. Převážně v povodí Úhlavy a Úslavy se rozprostírají široce rozevřená subsekventní, méně průlomová údolí, jsou zde poměrně vzácné zarovnané povrchy a četné kryogenní tvary na vypreparovaných silicitových tělěsech. Vrchovina rozčleněna údolím Úhlavy. Člení se na Chudenickou vrchovinu, Merklínskou pahorkatinu, Klatovskou kotlinu, Radyňskou vrchovinu a Rokycanskou pahorkatinu, přičemž do sledovaného území zasahují pouze poslední dvě jmenované. Radyňská vrchovina je plochou vrchovinu s rozlohou 722 km 2 a střední výškou 464,6 m. Zaujímá strukturně denundační reliéf v povodí Úhlavy a Úslavy, s výraznými suky, strukturními hřbety barrandienského směru, s rozsáhlými klenbovitými elevacemi se zbytky zarovnaných povrchů a s široce rozevřenými údolími vodních toků, charakteristické jsou tvary zvětrávání a odnosu buližníků. 16

17 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Plzeň Legenda paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky) proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) tercierní horniny (písky, jíly) granodiority až diority (tonalitová řada) Zdroj: geoportal.cenia.cz, Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Plzeň se nachází několik ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene spilitu (Plzeň). V současné době těžba probíhá pouze na ložiscích Kyšice-Ejpovice, Bukovec, Litice u Plzně Dubová Hora a Nebílovský Borek. Pouze u tří z těchto ložisek (Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan a Nebílovský Borek) jsou vymezena chráněná ložisková území. U těchto ložisek je vymezeno také několik dobývacích prostorů. 17

18 Tabulka č : Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin v SO ORP Plzeň Obec Ev. Číslo Název Těžba Surovina Nerost Plocha CHLÚ (ha) Chrást Chrást u Plzně (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice) Dřívější povrchová Cihlářská surovina hlína, jílovitá břidlice 18,9 Ne Kyšice Kyšice Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Štěnovický Borek Kyšice-Pohodnice (Česká geologická služba Geofond) Kyšice-Ejpovice (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) Dolní Vlkýš (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) Bukovec (Berger Bohemia a.s., Plzeň) Lhota u Dobřan (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) Litice u Plzně-Dubová hora (Tarmac CZ a.s., Liberec) Nebílovský Borek (DCK Holoubkov Bohemia a.s.) Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Dosud netěženo Současná povrchová Dřívější povrchová Občasná povrchová Dřívější povrchová Současná povrchová Současná povrchová Křemenné suroviny Jíly žáruvzdorné Jíly keramické nežáruvzdorné Štěrkopísky Jíly keramické nežáruvzdorné Stavební kámen Kámen pro kamenickou výrobu buližník jíl jíl psamity, štěrkopísek, štěrk jíl spilit granodiorit 5 Ne 15,9 Ne 3,5 Ano 42,5 Ne 10,6 Ano 31,5 Ne 1,7 Ano Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Plzeň se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované a pouze dvě evidované jako sesuvné, a to plošně malého rozsahu (na území obce Starý Plzenec mimo zastavěné území). Poddolovaná území se nachází nejvíce na území obcí Plzeň, Kyšice a Dýšina, v ostatních územích již méně. Tabulka č : Poddolovaná území v SO ORP Plzeň Obec Název Surovina Rozsah Projevy Plocha (ha) Dýšina Chrást u Plzně Nerudy 0,1 Dýšina Dýšina 2 Rudy 13,8 Dýšina Dýšina - Ostrý kámen Rudy 8,2 Dýšina Dýšina 1 Rudy 6,5 Dýšina Ejpovice Rudy, nerudy Systém 3,7 Dýšina Dýšina-Horomyslice Nerudy 14,6 Dýšina Ejpovice-Klabava Rudy Systém 28,4 Chrást Chrást u Plzně Nerudy 10,6 Kyšice Kyšice u Plzně Nerudy bodový Kyšice Kyšice u Plzně - Na Pohodnici Rudy Ojedinělá Žádné 6,3 Kyšice Tymákov Rudy 20,9 Kyšice Kyšice u Plzně - Na hlinách Rudy, nerudy 40 Kyšice Dýšina 2 Rudy 21,9 18

19 Obec Název Surovina Rozsah Projevy Plocha (ha) Kyšice Ejpovice Rudy, nerudy Systém 2 Kyšice Ejpovice-Klabava Rudy Systém 0,1 Kyšice Letkov 2 Paliva Haldy + propadliny 1,4 Letkov Letkov 3 Ojedinělá bodový Letkov Letkov 4 Ojedinělá bodový Letkov Letkov 1 Rudy Systém Haldy 4 Letkov Letkov 2 Paliva Haldy + 16,1 propadliny Lhůta Rokycany - Cháchov Rudy Systém Haldy + 13,2 propadliny Losiná Losiná Rudy Haldy bodový Plzeň Plzeň 3 - Doudlevce Nerudy bodový Plzeň Plzeň - Lochotín Ojedinělá bodový Plzeň Křímice Paliva Ojedinělá Drobné bodový Plzeň Plzeň - Černice Rudy 45,6 Plzeň Božkov Nerudy Drobné 21,2 Plzeň Bolevec - Sene u Plzně Nerudy, paliva 91,5 Plzeň Třemošná - Záluží Nerudy, paliva Systém 126 Plzeň Dobřany - Hugo Nerudy, paliva Systém 22,4 Plzeň Chotíkov Paliva 20,9 Plzeň Líně - Sulkov Nerudy, paliva Systém 248,6 Plzeň Vejprnice Paliva Systém 371,5 Plzeň Dolní Vlkýš - Malešice Paliva 216 Plzeň Bolevec - Senec Paliva 154,5 Plzeň Lobzy Nerudy Ojedinělá Drobné 1,5 Starý Starý Plzenec Rudy Systém Haldy 61,7 Plzenec Starý Letkov 1 Rudy Systém Haldy 6,7 Plzenec Šťáhlavy Šťáhlavy Rudy Ojedinělá bodový Šťáhlavy Rokycany - Cháchov Rudy Systém Haldy + 20,7 propadliny Tymákov Tymákov-Sedlec Rudy Systém bodový Tymákov Starý Plzenec Rudy Systém Haldy 2,9 Tymákov Tymákov Rudy 7,9 Tymákov Letkov 1 Rudy Systém Haldy 10,7 Zdroj: Geofond,

20 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Plzeň Zdroj: Data ÚAP (Geofond),

21 3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Výskyt sesuvných území je na území SO ORP Plzeň minimální, proto nebyla do výpočtu zahrnuta (nacházejí se v obci starý Plzenec). Podíl plochy poddolovaných nebo sesuvných území na celkové výměře SO ORP je významný (6,3 %), největší je v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (nad 5 % plochy obce). Pouze část z těchto území leží v zastavěném území. Pouze v obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou tato území evidována. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce % plochy obce 0 1 2,99 % plochy obce, 1 0 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Obec Plocha obce (ha) Počet PÚ bodových Plocha PÚ (ha) Podíl PÚ území (%) Hodnocení indikátoru Dýšina 1037,4 7 75,3 7,3-2 Chrást 985,0 1 10,6 1,1 0 Chválenice 990, ,0 2 Kyšice 706,7 1 92,6 13,1-2 Letkov 467,8 0 20,1 4,3-1 Lhůta 340,9 0 13,2 3,9-1 Losiná 676, ,0 2 Mokrouše 274, ,0 2 Nezbavětice 475, ,0 2 Nezvěstice 640, ,0 2 Plzeň 13764, ,7 9,6-2 Starý Plzenec 1833,8 0 68,4 3,7-1 Šťáhlavy 2401,4 0 20,7 0,9 1 Štěnovický Borek 624, ,0 2 Tymákov 915,4 0 21,5 2,3 0 Celkem 26135, ,1 6,3-2 Zdroj: Data ÚAP, Geofond,

22 Obrázek č : Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích Zdroj: Data ÚAP,

23 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou evidována žádná plošná poddolovaná území, které by tak omezovaly územní rozvoj. V území je minimální výskyt sesuvných území, které tak netvoří omezení pro rozvoj obcí. Výskyt řady ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene spilitu (Plzeň). PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... SLABÉ STRÁNKY Vyšší míra poddolovaných území v rámci regionu, zejména v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (více než 5 % plochy obce) může omezovat rozvoj obcí. Těžba surovin má za následek často zábor zemědělské půdy, místy velmi bonitní. HROZBY Střet zájmů těžby se zájmy ochrany přírody Problémy k řešení Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití poddolovaných území Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin. 23

24 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Plzeň zasahují do povodí Berounky. Celé území SO ORP Plzeň zaujímá 261,238 km 2 oblasti povodí. Oblast povodí Berounky je charakteristická pásmem pohraničních pohoří na západě (severní část Šumavy a Český les), Plzeňskou kotlinou Brdským pásmem. Páteřními toky v horní části oblasti povodí jsou Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, v dolní části oblasti povodí pak Berounka s přítoky Střelou a Litavkou. Oblast povodí Berounky je podle geomorfologického členění zastoupena subprovinciemi Poberounská soustava, Šumavská soustava a částečně též Krušnohorská soustava provincie Česká vysočina. Oblast povodí Berounky je budována z geologického hlediska ve značné části krystalinikem. Přísluší k nejstaršímu prekambrickému patru Českého masívu, postiženému kadomskou a variskou orogenezí, doprovázenou regionální metamorfózóu a plutogenezí. Krystalinikum v oblasti povodí je součástí oblasti moldanubika a oblasti středočeské (tepelsko-barrandienské). V souladu s regionálním členěním geologických jednotek lze vymezit v oblasti povodí tyto hydrogeologické struktury (geologická prostředí s uceleným oběhem podzemní vody) - hydrogeologický masív, zvrásněný komplex, pánve. Hydrogeologický masív reprezentuje krystalinikum. Horniny se vyznačují výhradně puklinovou propustností. S výjimkou přípovrchové zóny zvětrávání, která může zasahovat od několika metrů do několika desítek metrů, je oběh podzemní vody vázán na tektonicky porušené zóny. Hydraulické parametry krystalinických hornin jsou obvykle nízké. V oblasti povodí Berounky se jedná o oblast moldanubika Českého lesa, částečně moldanubika šumavského, tepelské a domažlické krystalinikum, které leží v pramenných oblastech a na horních tocích Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Koeficient transmisivity se pohybuje v širokém pásmu m 2 /s. Ke zvrásněnému komplexu počítáme nejstarší uloženiny, stáří svrchního proterozoika a staršího paleozoika Barrandienu. Vyznačují se komplikovanějšími hydrogeologickými poměry a vytvářejí se v nich podzemní vody puklinového a zčásti puklinovo-krasového typu v částečně zkrasovělých silurskodevonských vápencích. Hlavní zvodnění je v přípovrchovém pásmu rozpojení hornin, ve kterém se vytváří mělká zvodeň s volnou hladinou, konformní s morfologií terénu. Propustnost karbonátových hornin ve vápencích barrandienu je puklinová a krasová. Oběh podzemních vod je omezen vlivem neúplného vývoje krasu a složitou tektonikou. Převážnou část území s výskytem siluru a devonu barrandienu odvodňuje Berounka, severozápadní část Vltava. U permokarbonských uloženin, které tvoří pánevní struktury, se často ve vertikálním směru střídají propustné a nepropustné vrstvy a vytvářejí se víceméně průběžně kolektory a izolátory. V území narušeném těžbou uhlí obvykle dochází k druhotnému propojení zvodní. V zájmovém území se nacházejí pánve Plzeňská, Manětínská, Žihelská a část pánve Rakovnické. Plzeňská pánev je na obvodě dokonale uzavřena vyzdviženými algonkickými břidlicemi a pouze na SZ souvisí úzkým prolomem Dražené s Manětínskou pánví, s níž se zde na místě styku společně odvodňuje. Plocha rajónu je na dvou místech překryta kvartérními náplavami přítoků Berounky v Plzeňské kotlině. Oběh podzemní vody se v severní a jižní části pánve podstatně liší, v severní části převládá plynulé odvodňování příronem do vodotečí a pramenními vývěry, v jižní části v důsledku čerpání důlních vod je značná část odvodnění umělá. Vytěžené prostory působí jako erozní báze, neboť důlní vody jsou dlouhodobě odčerpávány. Nejdůležitějším činitelem, který ovlivňuje průtočnost sedimentů Plzeňské pánve, je rozsáhlé tektonické porušení. Stupeň propustnosti se pohybuje od velmi nízkého až do vysokého, v závislosti na hydrologickém charakteru puklin. Koeficient transmisivity je zde mezi 10-4 až 10-3 m 2 /s. Zvodeň vyvinutá v kvartérních sedimentech a přípovrchových horninách v oblasti města Plzně je nevhodná k využívání, protože je silně kontaminovaná. Z hlediska specifického odtoku podzemních vod jsou nejvyšší hodnoty nad 5-10 l/s/km 2 dokumentovány v pramenné oblasti Úhlavy ve vrcholových partiích Šumavy. V oblasti krystalinika v okolí Mariánských Lázní, vrcholové oblasti Českého lesa a podhůří Šumavy a oblasti výskytu karbonátových hornin paleozoika Barrandienu dosahuje specifický odtok hodnot 3-5 l/s/km 2, v oblasti podhůří Českého lesa a staršího paleozoika Brd činí specifický odtok 2-3 l/s/km 2 a v pánevní oblasti v okolí Plzně na středních a dolních tocích Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy 1-2 l/s/km 2. Nejnižších hodnot dosahuje specifický odtok podzemních vod na středním toku Berounky v oblasti proterozoika (0,5 1 l/s/km 2 ). V oblasti povodí Berounky jsou srážkové poměry obdobně jako teplotní poměry značně ovlivněny orografickým členěním a zejména nadmořskými výškami. Proto je rozdělení srážek v oblasti povodí 24

25 místně velmi nerovnoměrné. Dlouhodobé roční srážkové úhrny se na většině území oblasti povodí pohybují v rozmezí mm. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. V souhrnu oblast povodí Berounky odtokově dobře vystihuje profil Berounka Beroun (Q a = 35,6 m 3 /s, q a = 4,3 l/s/km 2, Q 100 = m 3 /s, Q 355 = 5,35 m 3 /s, 63 % odtoku v listopadu až dubnu). Vějířovité sbíhání toků v Plzni představuje pro toto sídlo zesílené povodňové ohrožení. Určitým pozitivem v této souvislosti může být fakt, že zatímco u Mže převládá zimní režim povodní, u Úhlavy a Úslavy převládá režim letní (u Radbuzy je režim smíšený). Na vlastním toku Berounky a jejích přítocích pod Plzní převládá smíšený až letní režim. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především jde o vodní nádrž České údolí, Velký Bolevecký rybník, Kamenný rybník, Senecký rybník, Košinář, Sedlecký rybník, Nový rybník, Lopatský rybník a další. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Obrázek č : Základní přehled SO ORP Plzeň Zdroj: Ekotoxa,

26 3.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou v rámci SO ORP Plzeň) OBEC plocha sklonité orné půdy (ha) plocha orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Dýšina 0,00 0,01 0,00 Chrást 0,00 0,00 0,00 Chválenice 0,00 646,51 0,00 Kyšice 0,00 8,20 0,00 Letkov 0,00 162,96 0,00 Lhůta 13,15 136,55 9,63 Losiná 0,00 331,58 0,00 Mokrouše 0,00 134,25 0,00 Nezbavětice 0,00 259,46 0,00 Nezvěstice 0,00 331,88 0,00 Plzeň 39, ,58 1,22 Starý Plzenec 4,00 441,96 0,90 Šťáhlavy 0,11 553,93 0,02 Štěnovický Borek 0,00 198,64 0,00 Tymákov 0,00 438,91 0,00 SUMA 56, ,41 0,82 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Plzeň a to přes 39 ha. Toto množství činí 1,2 % veškeré orné půdy na území obce. Výskyt sklonitých orných pozemků na ostatním území SO ORP Plzeň je podstatně menší. Na území obce Plzeň by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Plzeň zasahují záplavové území Q 100 sedmi vodních toků Berounky, Klabavy, Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Vejprnického potoka. Záplavové území Q 100 Berounky zasahuje do území 26