D H K DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA. Novela zákona o daních z příjmů

Transkript

1 1 D H K DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA 23. ročník 5. ledna 2015 č. 1 Novela zákona o daních z příjmů od Změny při uplatnění sazeb DPH Daň z nemovitých věcí v roce 2015 Úprava odpočtu po skončení roku 2014 Nová pravidla pro provádění auditů do Aktuální Jak správně napsat manažerskou smlouvu? Připravujeme: Sankce podle daňového řádu od Speciální podmínky pro uplatnění daňové ztráty s. r. o. Ručení příjemce zdanitelného plnění v roce 2015 Z nabídky témat roku 2015 na 4. straně obálky

2 OBSAH strana NOVINKY A ZMĚNY V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH DANĚ, DÁVKY, POPLATKY RNDr. Brychta Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2015 (1.) Ing. Zdeněk Kuneš Změny při uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty v roce Ing. Anna Teklá Daň z nemovitých věcí v roce Ing. Václav Benda Úprava odpočtu po skončení roku Mgr. Marie Adamová, LL.M. Nová pravidla pro provádění auditů PRÁVO Mgr. Marie Adamová, LL.M., Mgr. Michaela Křížková Jak správně napsat manažerskou smlouvu? Sdělení MPSV o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí HOSPODÁŘSTVÍ, OBCHOD, FINANCE Ing. Helena Machová Škoda na majetku způsobená nepřízní počasí PORADENSKÝ SERVIS Prodej pozemků z pohledu DPH a daně z příjmů právnických osob Vklad automobilu OSVČ do s. r. o. z pohledu daňového přiznání a DPH Neplacené volno na vysokoškolské studium a zdravotní pojištění Mimořádná odměna po skončení rodičovské dovolené DAŇOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ KARTOTÉKA Odpovědná redaktorka: PhDr. Daniela Schreibová schreibova@wolterskluwer.cz U Nákladového nádraží 6, Praha 3, tel , fax Dáno do tisku Wolters Kluwer, a. s.

3 Novinky a změny v právních předpisech Novela zákona o daních z příjmů od Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 109/2014 Sb., rozeslané 21. listopadu 2014, s účinností od 1. ledna Více na straně 2 až 9 a v DHK č. 2/2015. Platí další novela zákona o DPH O novele zákona o DPH, provedené zákonem č. 262/2014 Sb. s účinností od (zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %) informujeme na straně 10 až 13. Kromě toho však vyšla 31. prosince 2014 ve Sbírce zákonů další novela zákona o DPH: zákon č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 143/2014 Sb., rozeslané 31. prosince 2014, s účinností od Novela mimo jiné přináší nový 49 zákona o DPH Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení. Výklad novely v příštích číslech DHK. Změna zákona o spotřebních daních Zákon č. 331/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 131/2014 Sb., rozeslané , s účinností od 1. ledna Pozor na změnu zákona o auditorech od Zákon č. 334/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 131/2014 Sb., rozeslané , s účinností od Více na straně 26. Daň z nemovitých věcí Poplatník, který bude podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2015 poprvé, protože se v roce 2014 stal vlastníkem nemovitosti, ale také poplatník, jehož povinností bude do podat daňové přiznání, protože v uplynulém roce došlo ke změnám rozhodným pro vyměření daně z nemovitých věcí např. dokončení stavby, prodej některé z nemovitostí nebo změna ve využití nemovitosti, musí splnit svou daňovou povinnost. Více na straně 14 až 19. Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 251/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 107/2014 Sb., rozeslané , s účinností od 1. ledna Novela vkládá mimo jiné do 35a nový odstavec 5, podle něhož zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů uvedených v odstavci 4 do uplynutí těchto dob a bez zbytečného odkladu písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatele uloženy. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 252/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyšel v částce č. 107/2014 Sb., rozeslané , s účinností od 1. ledna Novela zpřesňuje mimo jiné podmínky pro výplatu příspěvku na bydlení. Změny zákonů o sociálních službách a hmotné nouzi Zákon č. 254/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyšel v částce č. 107/2014 Sb., rozeslané , s účinností od 1. ledna DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 1

4 RNDr. Ivan Brychta Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2015 (1.) Všichni jsme očekávali, že v roce 2015 budou změny v zákoně o daních z příjmů, ale že budou v tak velkém rozsahu, to již může někoho překvapit. Dalo by se říci, že jde tedy o mnohem větší rozsah změn, než tomu bylo od roku 2014, neboť v zákonném opatření Senátu č. 344/2013 Sb. jich je spoustu pouze terminologických. Proti tomu většina z 296 bodů novely pro rok 2015 obsahuje věcné změny, navíc některé z nich lze zpětně aplikovat i pro rok 2014, neboť jsou opravami chyb a nesrovnalostí zavlečených do zákona především již zmíněným zákonným opatřením Senátu. Budeme se tedy věnovat zejména změnám, které se do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), dostaly s účinností od novelou danou zákonem č. 267/2014 Sb. (na základě sněmovního tisku č. 252, kde nalezneme i důvodovou zprávu). Zmíníme však rovněž novou slevu na dani za umístění dítěte (a další související možnosti) provedenou zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tato novela sice nabyla účinnosti od , ale slevu lze aplikovat zpětně i pro rok Následující text jsme rozdělili do tří částí, a to: nejprve se budeme věnovat změnám ve zdanění fyzických osob, pak probereme novinky pro právnické osoby a v třetí části v DHK č. 2/2015 se zaměříme na společné změny (tj. týkající se právnických i fyzických osob). 1. Novinky ve zdanění fyzických osob Příjmy nezdaňované a osvobozené Pouze rok vydrželo ustanovení 3 odst. 4 písm. j) ZDP, podle něhož se v roce 2014 vylučoval ze zdanění majetkový prospěch: vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce, výprosníka při výprose. Od roku 2015 se místo něho objevuje nové osvobození v 4a písm. m) ZDP, které uvedené příjmy osvobozuje od daně z příjmů, ale toto osvobození se netýká příjmů, které by byly považovány za příjmy ze závislé činnosti; v ostatních případech lze aplikovat jen na příjmy: od blízkého příbuzného, nebo od osoby sdílející alespoň rok společnou domácnost, nebo ze svěřenského fondu, kam byl majetek vyčleněn některou z osob uvedených v předchozím, nebo samotným poplatníkem, anebo od jiné osoby, ale u ní je osvobozený majetkový prospěch omezen částkou Kč za rok. Změna ovlivňuje i poskytování zápůjček zaměstnavatele zaměstnanci. Srovnáme-li stav v posledních třech letech, pak lze říci, že: RNDr. Ivan Brychta je daňovým poradcem str ledna 2015 DHK-sešit 1

5 do konce roku 2013 [upravená v 6 odst. 9 písm. l) ZDP] byl příjem zaměstnance z půjčky s úrokem nižším než obvyklým anebo bezúročné půjčky osvobozen, pokud šlo o půjčku do Kč na bytové potřeby nebo do Kč na překlenutí tíživé životní situace (u živelních pohrom limity 10x vyšší), v roce 2014 nebyly předmětem zdanění bezúročné zápůjčky (bez ohledu na výši jistiny a účel), avšak při zápůjčce úročené, ale s úrokem nižším než obvyklým, se rozdíl proti úroku obvyklému zaměstnanci musel dodanit, nová úprava od roku 2015 [upravená v 6 odst. 9 písm. v) ZDP] přináší podobné zásady jako v roce 2014, rozdíl je v tom, že u bezúročných zápůjček je osvobozen majetkový prospěch jen do úhrnné výše jistin Kč od jednoho zaměstnavatele. Tím se dostáváme k problematice osvobození fyzických osob. Než se podíváme na konkrétní změny, zmiňme jednu obecnou novinku, resp. zpřesnění změn platných od roku 2014 v souvislosti s jednotkou. Zákonodárce totiž v ustanoveních, která obsahovala určité výjimky (resp. výhody) v souvislosti s byty, nahradil od roku 2014 pojem byt pojmem jednotky neobsahující nebytový prostor. Jde například o: osvobození při prodeji jednotky v případě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před převodem [ 4 odst. 1 písm. a) ZDP] nebo při obdržení jednotky coby odstupného [ 4 odst. 1 písm. u) ZDP] a také například při odečtu úroků z úvěru na bytové potřeby ( 15 odst. 3 ZDP). Celou problematiku domů rozdělených na jednotky (byty, nebytové prostory) totiž převzal od roku 2014 nový občanský zákoník (místo zrušeného zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů). A jelikož jednotka podle nového občanského zákoníku může být tvořena i více byty či nebytovými prostory, měla řešit právě zmíněná náhražka, že daňová výhoda nebude uplatněna v případě, kdy je součástí jednotky byt i nebytový prostor. Nicméně jednotka zahrnující byt může obsahovat i další místnosti typu garáž, sklep, komora, prádelna apod., které by v případě, že by byly vyčleněny jako nebytový prostor v rámci jednotky, znamenaly pro fyzickou osobu ztrátu těchto daňových výhod. Proto zákonodárce pro rok 2015 doplnil text tak, aby se předmětná ustanovení týkala jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. V případě ustanovení 4 odst. 1 písm. u) ZDP (jednotka jako odstupné) lze změnu aplikovat i zpětně pro rok Podíváte-li se na ustanovení 4 ZDP a 4aZDP, která řeší v obecné rovině osvobození fyzických osob, zjistíte spoustu dalších změn. Mnohé z nich jsou však změny pouze formální, mající za cíl určitou konsolidaci těchto ustanovení: zákonodárce totiž chtěl, aby 4a ZDP obsahoval již jen osvobození bezúplatných příjmů, kdežto 4 ZDP má zahrnout ostatní případy. Zaměřme se jen na věcné změny: Do 4 odst. 1 písm. v) ZDP se přesouvá osvobození příjmů z převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn nepřesáhne Kč, které bylo do ZDP nově zařazeno od roku 2014 prostřednictvím 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Přesun jistě pomůže v případech, kdy by byly cenné papíry součástí DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 3

6 obchodního majetku podnikající fyzické osoby (kdy skrze 10 ZDP osvobození uplatnit nešlo), na druhé straně ale předřazením před osvobození dle 4 odst. 1 písm. w) ZDP je zajištěno, že obě ustanovení nelze zkombinovat. Několik změn bylo zapracováno do 4 odst. 1 písm. r) ZDP. Pětiletý časový test pro osvobození příjmu převodu podílu v obchodní korporaci zůstává v podobě dané od roku 2014 (tj. počítá se jednotlivě, nikoliv od nabytí prvního podílu). Nově je však stanoveno: že při rozdělení podílu pro účely prodeje části původního podílu bude mít každý z rozdělených podílů časový test shodný s původním (nerozděleným) podílem; takto se podle přechodných ustanovení může postupovat i v roce 2014, ustanovení se od roku 2015 aplikuje jen na úplatný převod podílu, tj. nikoliv na bezúplatné převody [změna v tomto duchu byla provedena i v případě osvobození příjmů z prodeje cenných papírů v 4 odst. 1 písm. w) ZDP]. V 4 odst. 1 písm. j) ZDP, který řeší osvobození bezúplatně poskytnutého plnění (daru) v případě, že je příjemce prokazatelně použije na studium, úhradu sociálních služeb či pomůcky pro zdravotně postižené, byla doplněna povinnost učinit tak nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po přijetí. Změnu v ustanovení 4 odst. 1 písm. h) ZDP, řešícím osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí ve výši 36násobku minimální mzdy platné k kalendářního roku, sice přímo nenalezneme, ale v důsledku opětovného zvýšení minimální mzdy vzrůstá od roku 2015 i limit osvobozených příjmů z Kč na Kč. U důchodců ještě zůstaňme. V souvislosti s obnovením slevy na dani pro pracující důchodce (kterou je v důsledku nálezů Ústavního soudu možné uplatnit nejen v roce 2014, ale zpětně i za rok 2013) novela opět od roku 2015 přikazuje používat ustanovení 4 odst. 3 ZDP, podle něhož důchodce s příjmy nad Kč (kam se započítá 6, 7 a 9 ZDP) ztrácí nárok na zmíněné osvobození vyplácených důchodů a penzí [ 4 odst. 1 písm. h) ZDP]. Možná proto, aby nedocházelo k daňovým únikům, má nově každá fyzická osoba povinnost oznamovat osvobozený příjem v případě, pokud jeho výše v daném roce přesáhne korun. Nový 38v ZDP uvádí, že: oznámení je třeba podat v termínu shodném s termínem pro podání přiznání k dani z příjmů a jeho součástí budou údaje: výše příjmu, okolnosti nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Zároveň 38w ZDP vymezuje sankce (pokuty) za neoznámení těchto osvobozených příjmů (až 15 % neoznámeného příjmu). Příjmy ze závislé činnosti V souvislosti se zákonem o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dochází ke změně v 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Zaměstnavatel tak může přispět zaměstnancům (ze zisku po zdanění, z FKSP, ze sociálního fondu, nebo jako nedaňový náklad) na zařízení péče o děti předškolního věku, včetně mateřské školy podle školského zákona (dříve zákon obsahoval obecnější pojem předškolní zařízení ). str ledna 2015 DHK-sešit 1

7 Doplňme ještě, že pro zaměstnavatele už nejsou výdaje na provoz předškolních zařízení uváděny jako nedaňové v 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Dokonce nový 24 odst. 2 písm. zw) ZDP umožňuje uplatnit zaměstnavateli jako daňové výdaje v podobě: výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku, nebo příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců, ale pokud by zaměstnavatel měl mít v těchto situacích daňově účinné náklady, nemohl by nabízet zaměstnancům umístění dítěte do tohoto zařízení jako osvobozený benefit, který by byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. V 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP dochází k doplnění podmínek, za kterých lze osvobodit příspěvek zaměstnavatele na jejich soukromé životní pojištění. Zákonodárce tím chce zamezit, aby byly daňové výhody (nejen v případě příspěvku zaměstnavatele na toto pojištění, ale i v případě odčitatelné položky podle 15 odst. 6 ZDP) poskytnuty i na pojištění, kdy jsou v průběhu pojistné doby vypláceny určité částky, které nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik pojistné smlouvy. Sankcí za porušení je dodanění, které bude posuzováno jako příjem ze závislé činnosti (!), a to všech osvobozených příspěvků zaměstnavatele na toto pojištění za posledních 10 let. Zaměstnanec navíc bude mít povinnost podat si sám přiznání. Příjmy ze samostatné činnosti Ve vymezení samostatné činnosti ( 7 ZDP) dochází ke zpřesnění příjmů uváděných v 7 odst. 1 písm. c) ZDP, kdy zákon obsahoval od roku 2014 nejednoznačný text příjem z podnikání neuvedeného v písmenech a) a b) (tj. z podnikání jiného než živnost, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství). Text byl doplněn o dovětek, že jde o podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Významnou změnou pro podnikatele je omezení procentních (paušálních) výdajů i pro příjmy ze živnosti či zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství. To je však v médiích tak sledovaná změna, že ji snad ani nemusíme blíže komentovat. Pouze uveďme, že omezení jsou nastavena tak, že příslušný procentní výdaj (podle 7 odst. 7 ZDP) lze uplatnit jen proti příjmům do Kč (tedy obdobná filozofie, jaká je již od roku 2013 uplatňována u 40% a 30% paušálů). Očekávána byla rovněž i změna v 7 odst. 6 ZDP, týkající se příjmů autora zdaněných zvláštní sazbou daně. Přijatá úprava vrací text do stavu platného do konce roku 2013, alespoň co se týká restrikce, že se ustanovení vztahuje jen na příjmy autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. Zvýšený limit pro aplikaci ustanovení, tj. při max Kč za kalendářní měsíc od téhož plátce (proti Kč ve znění ) však zůstává zachován, stejně tak jako možnost autora zahrnout takový příjem do svého daňového přiznání. Změny v 8 až 10 ZDP Změna u příjmů z pronájmu ( 9 ZDP) není žádná a tak přejděme k příjmům z kapitálového majetku ( 8 ZDP) a k ostatním příjmům ( 10 ZDP). Ani zde není úprav příliš mnoho. Přesto některé z nich stojí za to zmínit. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 5

8 V důsledku změny v 8 odst. 1 písm. a) ZDP se podíl na zisku zdaní v rámci příjmů z kapitálového majetku (a nikoliv jako ostatní příjem) u všech osob, které právo na podíl na zisku mají, nejenom u společníků. Podle 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, totiž může společenská smlouva určit, že se podíl na zisku rozdělí i mezi jiné osoby než pouze mezi společníky. Změna má význam v tom, že se takový podíl zdaní vždy srážkovou daní. Pochopitelně, pokud byl podíl na zisku vyplácen zaměstnanci (dříve se označoval jako tantiéma), pak by se přednostně i nadále aplikoval 6 ZDP. Rozdělení 10 odst. 1 písm. b) ZDP, tedy ostatních příjmů z převodu věci, na: příjmy z převodu nemovité věci, příjmy z cenného papíru a příjmy z jiné věci, zabraňuje tomu, aby byla např. ztráta z prodeje cenných papírů kompenzována ziskem z prodeje nemovité věci apod. V novém 10 odst. 1 písm. o) ZDP se objevuje příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu. Připomeňme, že zákon o obchodních korporacích již nenařizuje povinnost vytvářet a udržovat rezervní fond (resp. nedělitelný fond v případě družstva). V případě výplaty fyzické osobě je tento ostatní příjem zdaněn zvláštní sazbou daně [viz 36 odst. 2 písm. i) ZDP]. Do 10 odst. 2 ZDP bylo doplněno, že v případě, kdy bezúplatný příjem plyne do společného jmění manželů, bude tento příjem zdaňovat pouze jeden z manželů (pochopitelně za podmínky, že uvedený příjem nebude na straně jednoho z manželů od daně osvobozen). Společné příjmy fyzických osob Zásadní změna byla přijata v případě přístupu k tzv. rodinnému závodu, resp. příjmům z jeho provozu. Připomeňme, že pojem rodinný závod je upraven od roku 2014 v novém občanském zákoníku ( 700 až 707) a že pro rok 2014 zákon o daních z příjmů zdanění příjmů příliš neupravoval (až na zmínku v 12 odst. 1 ZDP). Bylo tedy možné uvažovat o zdanění jako v případě podnikání fyzických osob sdružených ve společnosti bez právní osobnosti. Od roku 2015 se příjmy z provozu rodinného závodu dostávají pod režim 13 ZDP, tedy pod spolupracující osoby (podle důvodové zprávy se takto dalo postupovalo i dříve, ale omezením byl požadavek na společnou domácnost, který je v případě rodinného závodu novelou odstraněn). Podíváme-li se do 701 občanského zákoníku, podle něhož se členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce, tak je zřejmé, že zdanění přes spolupracující osobu (kdy lze na spolupracující osoby pro účely zdanění převést nejvýše Kč) bude hodně odporovat principu občanského práva. Nezdanitelné částky fyzických osob V případě darů (poskytnutých bezúplatných plnění) novela do 15 odst. 1 ZDP doplnila ustanovení pro případ, kdy dar poskytnou manželé ze společného jmění manželů. Odpočet může uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou str ledna 2015 DHK-sešit 1

9 částí (čili mohou si libovolně mezi sebe částku k odpočtu rozdělit), pozor však na minimální hranici darů! Úprava 15 odst. 5 ZDP (snížení základu daně při spoření na penzi) vyřešila (i zpětně pro rok 2014) problém, který vznikl již od roku 2013, kdy bylo v rámci důchodové reformy, respektive jejího III. pilíře, nahrazeno dřívější penzijní připojištění se státním příspěvkem novým doplňkovým penzijním spořením. Fyzické osobě sice zůstala i nadále možnost odečtu hrazených příspěvků až do výše Kč ročně, ale v obou případech až z částky hrazené nad Kč. Problém spočíval v tom, že pokud fyzická osoba využila přechod do nového doplňkového penzijního spoření (podle 191 zákona č. 427/2011 Sb.), tak se mohlo stát, že hradila po část roku příspěvek na penzijní připojištění a po část roku na doplňkové penzijní spoření, a i když v součtu uhradila více než Kč, odpočet si nemohla uplatnit, neboť minimální limity byly nastaveny na každý produkt samostatně. Nová úprava v těchto případech sčítá obě placená pojištění v daném roce a tím problém řeší. Další změnou v 15 odst. 5 ZDP je zpřesnění, že zvýšení základu daně při porušení podmínek pro odečet příspěvků na spoření na penzi se nebude provádět za všechna předchozí období, kdy byl odpočet uplatněn, ale maximálně za posledních 10 let. Daňové sazby a slevy na dani Sazby daně se sice nezměnily (zůstává jak superhrubá mzda u příjmů ze závislé činnosti, tak i solidární zvýšení daně), ale doplnění 16a odst. 3 ZDP (které lze zpětně aplikovat i pro rok 2014) umožňuje zohlednit pro účely aplikace solidárního zvýšení daně daňovou ztrátu ze samostatné činnosti proti příjmům ze závislé činnosti! Příklad: Fyzická osoba má příjem ze závislé činnosti Kč a z podnikání ztrátu Kč. Jednotnou 15% sazbou sice zdaní své příjmy ze závislé činnosti (v tom směru se nic nezměnilo), ale zatímco ještě v roce 2013 musela aplikovat na část příjmů ze závislé činnosti (převyšující 48násobek průměrné mzdy) solidární zvýšení daně, v roce 2014 ani 2015 se jí již solidární zvýšení daně netýká její příjem pro účely solidárního zvýšení daně totiž bude = Kč (tj. nepřevýší 48násobek průměrné mzdy). O základní slevě na poplatníka v případě důchodce jsme se již zmiňovali již na ni má nárok bez ohledu na to, zda pobíral či nepobíral k starobní důchod. Výše ostatních slev sice zůstává stejná, ale Již pro rok 2014 je možné prostřednictvím nového 35bb ZDP uplatnit novou slevu za umístění dítěte ve výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. Její výše je omezena výší minimální mzdy. Poplatníky s dětmi jistě potěší daňové zvýhodnění na dítě ( 35c ZDP), které je navýšeno v případě vyššího počtu dětí. Daňové zvýhodnění tak činí: na jedno dítě v nezměněné výši Kč ročně, ale na druhé dítě částka vzrostla na Kč ročně a na třetí a každé další částka vzrostla dokonce na Kč ročně. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 7

10 V případě, kdy se např. v průběhu roku další dítě narodí anebo naopak některé z dětí ukončí školu, bude nutné testovat počet dětí pro každý měsíc roku individuálně. Doplňme ještě, že maximální výše daňového bonusu se nezměnila. 2. Novinky ve zdanění právnických osob Vymezení poplatníků Ve vymezení právnických osob nás jistě na první pohled zaujme nové ustanovení 17b ZDP, který pro účely daně z příjmů vymezuje tzv. základní investiční fond. Cílem této nové úpravy je definovat množinu fondů, pro které i nadále platí režim zdanění 5% daňovou sazbou (viz ustanovení 21 odst. 2 ZDP, které bylo také odpovídajícím způsobem k vymezení základního investičního fondu upraveno). Mezi základní investiční fondy patří: investiční fond, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, otevřený podílový fond, investiční fond a podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, investující v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do v ZDP vymezených komodit, a to v případě, jde-li o: tuzemský fond založený podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, anebo srovnatelný zahraniční investiční fond z členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru. V návaznosti na jednání směřující k přijetí smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím se mezi změnami objevuje několik případů, kdy se rozšiřuje aplikace, která se dosud týkala jen Norska a Islandu, o Lichtenštejnsko, případně je uváděn celý Evropský hospodářský prostor, neboť ten je tvořen členskými státy EU a právě Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. V případě Lichtenštejnska se ale jedná o změny, které začnou platit až současně s ratifikací smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím. Tuto formulaci nalezneme kromě zmíněného 17b ZDP např. v následujících ustanoveních: v 19 ZDP při vymezení osvobození příjmů z podílů na zisku, licenčních podmínek nebo příjmu úrokového charakteru, v 19b ZDP pro účely osvobození příjemce bezúplatného plnění při využití pro účely v 15 odst. 1 nebo 20 odst. 8 nebo na kapitálové dovybavení, v 20 odst. 8 a 12 ZDP, kdy se takto rozšiřuje okruh příjemců bezúplatných plnění (darů). Obdobná úprava je také v případech týkajících se fyzických osob (například viz 15 odst. 1 ZDP). Příjmy nezdaňované a osvobozené Obdobně jako u fyzických osob také pro právnické osoby bylo nezdanění majetkového prospěchu: str ledna 2015 DHK-sešit 1

11 vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce, výprosníka při výprose, přesunuto [z 18 odst. 2 písm. f) ZDP] do osvobozených příjmů [nový 19b odst. 1 písm. d) ZDP], změnou je limit pro osvobození ve výši Kč za rok (v úhrnu od téže osoby). Rovněž došlo ke zrušení 18 odst. 2 písm. e) ZDP, který vylučoval ze zdanění příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do tohoto fondu a ze zvýšení majetku fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. Důvod je prostý bez této změny by nebylo možné majetek svěřenským fondem daňově odpisovat. Proto se (podle přechodných ustanovení i zpětně pro rok 2014) bude na majetek převzatý svěřenským fondem nahlížet jako na vklad do obchodní korporace. Tomu má napomoci speciální vymezení v novém 21f ZDP. Předmět daně byl upraven u poskytovatelů zdravotních služeb, když do 18 odst. 5 ZDP (veřejně prospěšný poplatník s širokým základem daně) bylo doplněno, že se takto bude zdaňovat jen poskytovatel zdravotní služby, který má oprávnění poskytovat zdravotní služby podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Tato změna se dotkne zejména poskytovatele sociálních služeb, který současně poskytuje doplňkově také zdravotní služby, k čemuž však nepotřebuje oprávnění takový veřejně prospěšný poplatník bude zdaňovat v tzv. úzkém základu daně, tj. nebude mít předmětem daně příjmy ze ztrátových činností základního poslání. Ustanovení 19 odst. 1 písm. zc) ZDP se rozšiřuje o osvobození příjmů plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Kromě výrobců se osvobození týká i provozovatelů solárních elektráren. Z důvodové zprávy vyčteme, že jde úpravu, která měla být přijata již od roku 2013 v souvislosti s novelou zákona o odpadech zákonem č. 165/2012 Sb. Osvobození příjmů mateřské společnosti [ 19 odst. 1 písm. zf) ZDP] při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, byl-li zdrojem zvýšeného základního kapitálu zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, se rozšiřuje i na rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo obdobného fondu dceřiné společnosti (jak již bylo uvedeno u fyzických osob, jde o úpravu navazující na od roku 2014 novou možnost zrušit rezervní fond právnických osob podle zákona o obchodních korporacích). Do 19b odst. 1 ZDP (osvobození bezúplatných příjmů) se dostávají dvě nová ustanovení, která už pamatujeme z úpravy ve zrušeném zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí: písm. c) osvobozuje příjem vzniklý v důsledku povinného bezúplatného převodu pozemku z vlastnictví státu na bytové družstvo vzniklé před rokem 1992 nebo na jeho nástupce, písm. e) osvobozuje příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 9

12 Osvobození příjmů nabytých přijetím darů (bezúplatných příjmů) na účely vymezené v 15 odst. 1 a 20 odst. 8 ZDP (tedy umožňující dárcům snížit základ daně), které upravuje 19b odst. 2 písm. a) bod 1 ZDP, mohou nově využít i kraje a obce (a to i zpětně pro rok 2014). I když jde podle důvodové zprávy jen o zbytečné zvýšení administrativy, územní samosprávné celky na tomto osvobození trvaly. Společný systém zdanění S problematikou právnických osob úzce souvisí společný systém zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi a rozdělení, upravený v 23a až 23d ZDP. Novela zde přináší velkou spoustu změn, z těch věcných uveďme rozšíření úpravy i na družstva, a to jak při převodu obchodního závodu, tak při výměně podílu nebo při fúzi a rozdělení. Nově přeformulovaná ustanovení 23a odst. 5 písm. b) ZDP a 23c odst. 8 písm. b) ZDP řeší přechod ztráty v případech tzv. násobných převodů obchodních závodů nebo násobných fúzí či rozdělení obchodních korporací, tj. pokud např. fúzí obchodních korporací A a B vznikne AB a z ní opět fúzí s firmou C vznikne firma ABC, bude moci ztrátu od A uplatnit i firma ABC. V tomto duchu bylo rovněž přeformulováno ustanovení 38na odst. 4 a 6 ZDP. Dokončení příště: Společné novinky pro právnické a fyzické osoby Změny při uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty v roce 2015 Ing. Zdeněk Kuneš Zákon č. 262/2014 Sb., kterým se mění zákon o DHP, mění od 1. ledna 2015 sazby DPH. Základní sazba daně 21 % zůstává beze změny, snížená sazba daně z přidané hodnoty se rozděluje na první a druhou sníženou sazbu daně. První sníženou sazbou daně je sazba daně 15 %, druhou sníženou je sazba daně 10 %. První snížená sazba daně se podle 47 zákona o dani z přidané hodnoty uplatní u zboží uvedeného v příloze č. 3, tepla a chladu, při poskytnutí stavebních oprav, rekonstrukcí a modernizací staveb pro bydlení a staveb pro sociální bydlení, u nové výstavby staveb pro sociální bydlení, u dodání staveb pro sociální bydlení a při poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH. Druhá snížená sazba daně (10 %) Novelou zákona o DPH bylo do druhé snížené sazby daně zahrnuto zboží, které je uvedeno v nové příloze č. 3a k zákonu o DPH. Jde o zboží zařazené do kódu nomenklatury celního sazebníku 0402, 0404, 1901, 2106 a slovně vymezené jako počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti. Ing. Zdeněk Kuneš působí na Ministerstvu financí str ledna 2015 DHK-sešit 1

13 Konkrétně jde o počáteční kojeneckou výživu, dále o počáteční mléčnou výživu pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností, dále o mléčnou výživu s hydrolyzovanou bílkovinou, určenou k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, zejména se jedná o přípravky s vysokým nebo nízkým stupněm hydrolýzy bílkovin, speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky na bázi aminokyselin pro kojence, výživa na bázi sóji. Dále jsou v příloze č. 3a zákona o DPH zahrnuty léky zařazené podle kódu nomenklatury celního sazebníku , 2852, 3002, 3003, 3004, Jde o radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely. Nejzásadnější změna při uplatnění sazby daně z přidané hodnoty je u léků, určených pro veterinární účely. Tyto léky do konce roku 2014 podléhaly základní sazbě daně (21 %), od 1. ledna 2015 se u nich uplatní druhá snížená sazba daně (10 %). Poslední skupinou zboží, u které se uplatní druhá snížená sazbě daně, jsou tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované, zařazené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 4901, 4903, Druhá snížená sazba daně se nevztahuje na toto uvedené zboží, pokud je jeho součástí reklama, která přesahuje 50 % plochy. Elektronické knihy jsou elektronicky poskytovanou službou, u které se uplatní vždy základní sazba daně. Podle 37 odst. 1 zákona o DPH se daň vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely zákona o DPH vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně. Plátce může také vypočítat daň z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně. V takovém případě se daň stanoví jako součin celkové částky a koeficientu. Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je sazba daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a sazby daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Koeficient pro základní sazbu daně 21 %: 21 : 121 = 0,1736, koeficient pro první sníženou sazbu daně 15 %: 15 : 115 = 0,1304, koeficient pro druhou sníženou sazbu daně 10 %: 10 : 110 = 0,0909. Pokud plátce přijme v roce 2014 zálohu na plnění, které nastane v roce 2015, je povinen přiznat daň z úplaty přijaté v roce 2014 ke dni jejího přijetí a uplatní sazbu daně platnou do konce roku Pokud potom plátce uskuteční zdanitelné plnění v roce 2015, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Základem daně tohoto zdanitelného plnění je rozdíl mezi celkovým základem daně a základem daně u přijaté úplaty. V případě, že je tento rozdíl kladný, uplatní plátce při uskutečnění zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 11

14 To znamená, že v případě změny snížené sazby daně z 15 % na 10 % uplatní plátce u zálohy přijaté do konce roku 2014 první sníženou sazbu daně a u doplatku za zdanitelné plnění uskutečněné v roce 2015 druhou sníženou sazbu daně. V případě, že je vypočtený rozdíl mezi celkovým základem daně za uskutečněné plnění a základem daně z přijaté úplaty záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Oprava základu daně a oprava výše daně Pokud plátce provádí opravu základu daně a výše daně, tak se podle 42 odst. 4 zákona o DPH uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Plátce je v takovém případě povinen vystavit opravný daňový doklad, který podle 45 zákona o DPH obsahuje označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění (obchodní firma nebo jméno, dodatek ke jménu, sídlo), daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje a její daňové identifikační číslo, evidenční číslo původního daňového dokladu, evidenční číslo opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečněné plnění celkem. Opravu základu daně provede plátce v běžném přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, že plátce snižuje daň na výstupu, považuje se oprava za uskutečněnou nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém příjemce obdržel opravný daňový doklad. Pokud plátce opravou základu daně zvyšuje daň na výstupu, považuje se plnění za uskutečněné za zdaňovací období, ve kterém opravu provedl. V případě, že nebyl plátce povinen vystavit opravný daňový doklad, považuje se plnění za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Oprava výše daně v případě chyby Pokud plátce uskutečnil zdanitelné plnění a udělal chybu tím, že zvýšil daň na výstupu, může podle 43 zákona o DPH provést opravu. Opravu provede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění, nebo byla přijata úplata. Pokud plátce udělal chybu tím, že snížil svoji daňovou povinnost, je povinen provést opravu a podle daňového řádu je povinen podat dodatečné daňové přiznání. Pokud provádí plátce opravu v těchto jiných případech, než je oprava základu daně, je povinen vystavit opravný daňový doklad. V případě, že plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavil, provede opravu v evidenci pro daňové účely. U opravy výše daně se vždy uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Opravu výše daně lze provést ve tříleté lhůtě od konce zdaňovacího období, str ledna 2015 DHK-sešit 1

15 ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. Plátce, když opravuje výši daně v ostatních případech, je povinen vystavit opravný daňový doklad, který obsahuje náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní a rozdíl mezi opravenou a původní úplatou. Plátce může také vystavit souhrnný opravný daňový doklad. Jde o případy, kdy se oprava základu daně a oprava výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady. V takovém případě mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně. Nárok na odpočet daně Plátce má nárok na odpočet daně v souladu s 72 a dalšími ustanoveními zákona o DPH. Podle těchto ustanovení uplatní plátce nárok na odpočet daně mimo jiné u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud tedy plátce přijme plnění v roce 2014, uplatní nárok na odpočet daně v té sazbě daně, která byla u tohoto zdanitelného plnění v roce 2014 uplatněna. Pokud přijme zdanitelné plnění v roce 2015, uplatní nárok na odpočet daně v sazbě daně, která je uplatněna v roce Při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní plátce sazbu daně, platnou v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Upozorňujeme: Vykazování druhé snížené sazby DPH ve formuláři přiznání k DPH Jak jsme již informovali v DHK č. 24/2014, na internetových stránkách Finanční správy byla zveřejněna informace k vykazování druhé snížené sazby DPH ve formuláři přiznání k DPH s účinností od S účinností od zavádí novela zákona o DPH (číslo 262/2014 Sb.) vedle dosavadní (první) snížené sazby DPH ve výši 15 % také druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %. Tato druhá snížená sazba bude uplatněna na vybrané položky zboží, které budou obsahem přílohy č. 3a k zákonu o DPH. V této souvislosti bude s účinností od k dispozici nový tiskopis přiznání k DPH, v němž však dochází pouze k minimálním úpravám, které mají dopad jenom na formální stránku přiznání. Struktura přiznání zůstává zachována, obsah jednotlivých kolonek není měněn či rozšiřován. Zdanitelná plnění s výše zmiňovanou druhou sníženou sazbou budou vykazována na řádcích pro sníženou sazbu daně souhrnně se zdanitelnými plněními s první sníženou sazbou DPH. Tento postup bude uveden ve formuláři pokynů k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnot, a to v obecné části. Pro zdaňovací období leden 2015, resp. 1. čtvrtletí 2015, se tedy poprvé použije nový tiskopis s označením MFin 5401 vzor č. 19 (včetně pokynů k vyplnění), zveřejněný na webových stránkách Finanční správy. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 13

16 Daň z nemovitých věcí v roce 2015 Ing. Anna Teklá Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen zákon o dani z nemovitých věcí ), který je každým rokem novelizován. Pro zdaňovací období roku 2015 je rovněž připravena novela zákona o dani z nemovitých věcí, která byla vrácena Poslanecké sněmovně Senátem. Navržené změny k zákonu o dani z nemovitých věcí by měly především odstranit nepřesnosti používaných pojmů zavedených zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, kterým byl zákon o dani z nemovitých věcí k novelizován. Další změny ve schvalované novele jsou v předmětu daně z pozemků, v předmětu daně ze staveb a jednotek, v podávání daňového přiznání a zúžení poplatnictví v dani z pozemků. V článku jsou uvedené nezbytné informace jednak pro poplatníka, který bude podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2015 poprvé, protože v roce 2014 se stal vlastníkem nemovitosti, ale také pro poplatníka, jehož povinností bude do podat daňové přiznání, protože v uplynulém roce došlo ke změnám rozhodným pro vyměření daně z nemovitých věcí, např. dokončení stavby, prodej některé z nemovitostí nebo změna ve využití nemovitosti. Informace psané kurzivou uvádějí změny schvalované novely zákona o dani z nemovitých věcí, jejíž účinnost zřejmě bude až k (sněmovní tisk č. 292). Zákon o dani z nemovitých věcí tvoří dvě samostatné části daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek a také třetí část, jejíž ustanovení jsou společná oběma daním. Předmětem daně z pozemků podle ust. 2 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí jsou pozemky, které se nacházejí na území České republiky a jsou evidované v katastru nemovitostí. Ust. 2 odst. 2 obsahuje výčet pozemků, které nejsou předmětem daně z pozemků. Předmětem daně z pozemků nejsou: a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami, v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, d) pozemky určené pro obranu státu České republiky, e) pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. Novela: 2 odst. 2 písm e): Pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich. Ing. Anna Teklá je odbornicí na daň z nemovitostí str ledna 2015 DHK-sešit 1

17 Toto ustanovení vyjímá z předmětu daně z pozemků: pozemky, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na shodném listu vlastnictví jako budova bytového domu a pozemky, které byly dokupovány a jsou v katastru nemovitostí na dalším listu vlastnictví, s tím že mohou být pod budovou anebo okolo budovy, anebo tvoří funkční celek s jednotkou nacházející se v budově bytového domu. Podstata změny spočívá v tom, že se musí jednat o jednotky nacházející se v budově bytového domu a že dokupované pozemky ( jiné pozemky) již nemusí být ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek nacházejících se v budově bytového domu. Tyto pozemky nejsou předmětem daně z pozemků. Skutečnost, že ke zdanitelné jednotce nacházející se v budově bytového domu patří spoluvlastnický podíl na pozemku, je zohledněna koeficientem, kterým se násobí upravená podlahová plocha zdanitelné jednotky. Podle ust. 10 odst. 3 písm. a) zákona se koeficient 1,22 použije u jednotky v budově bytového domu, pokud její součástí je podíl na pozemku nebo je s ní užíván podíl na jiném pozemku. V ostatních případech se použije koeficient 1,20, např. když jde o jednotku bez spoluvlastnického podílu na pozemku. Ustanovení se nevztahuje na pozemky související se zdanitelnými jednotkami nacházejícími se v jiných než bytových domech, např. víceúčelový dům. Podle přechodného ustanovení bod 3 čl. II se pouze v důsledku změn, ke kterým může dojít v souvislosti s novým zněním ust. 2 odst. 2 písm. e) zákona, daňové přiznání nepodává. Novou daň vyměří správce z moci úřední podle ust. 13a odst. 8 zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníkem daně z pozemků je i nadále podle ust. 3 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí především vlastník pozemku. Podle ust. 3 odst. 2 zákona je poplatníkem daně z pozemků, jde-li o pozemek: ve vlastnictví České republiky, 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná organizace, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky, vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, ve svěřenském fondu, tento fond, v podílovém fondu, tento fond, ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, tento fond, zatížený právem stavby, stavebník. Podle ust. 3 odst. 3 zákona poplatníkem daně z pozemků je vždy nájemce u pronajatého pozemku nebo pachtýř u propachtovaného pozemku, je-li: evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Podle ust. 3 odst. 4 zákona je poplatníkem daně z pozemků uživatel, v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemku, jehož hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. Novela: 3 odst. 4: Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 15

18 Druhá část původního ustanovení byla v souvislosti s pozemkovými úpravami vyjmuta. Znamená to, že i v případě náhradních pozemků, což jsou pozemky, které byly předány jako náhradní pozemky za původní pozemky sloučené, je poplatníkem daně jejich vlastník. Uživatel je poplatníkem daně z pozemků (uživatel nemůže být poplatníkem daně ze staveb a jednotek v žádné situaci) pouze v případě, kdy jeho skutečný vlastník není znám. Předmětem daně ze staveb a jednotek podle ust. 7 odst. 1 zákona je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, a to 1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze tohoto zákona; b) jednotka. Novela: 7 odst. 1: Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívána 1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze tohoto zákona; b) zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka dokončená nebo užívaná. Upřesněné ustanovení vylučuje pochybnosti o tom, kdy se budova či inženýrská stavba stává zdanitelnou stavbou, tedy předmětem daně ze staveb a jednotek. Rozestavěná stavba, která se nedá užívat, protože je nedokončená, není předmětem daně ze staveb a jednotek. V takovém případě je předmětem daně pouze pozemek, který se po dobu výstavby zdaňuje podle ust. 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí jako stavební pozemek. Předmětem daně ze staveb a jednotek je taková stavba, která je podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dokončenou stavbou. Podle 119 stavebního zákona stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení, byla stavebnímu úřadu ohlašována, nebo byla prováděna na základě veřejnoprávní smlouvy anebo podle certifikátu autorizovaného inspektora, lze užívat na základě kolaudačního souhlasu nebo oznámení stavebnímu úřadu, tedy po dokončení. Dokončená stavba je předmětem daně ze staveb a jednotek i v případě, že není užívána. Podle 123 stavebního zákona lze nedokončenou stavbu užívat na základě povolení k předčasnému užívání. Nedokončenou stavbu lze užívat také v případě, že bylo stavebním úřadem vydáno povolení ke zkušebnímu provozu podle 124 stavebního zákona. Takové stavby jsou předmětem daně ze staveb a jednotek, protože jsou užívány. Zdanitelné stavby, které nevyžadují souhlas stavebního úřadu k užívání nebo oznámení stavebnímu úřadu, jsou předmětem daně ze staveb a jednotek v případě, že jsou užívány. Předmětem daně ze staveb a jednotek nadále jsou zdanitelné stavby dokončené podle dřívějších stavebních předpisů. str ledna 2015 DHK-sešit 1

19 Novela také upřesňuje druhý předmět daně ze staveb a jednotek. Jednotka je předmětem daně, pokud je zdanitelnou. Zdanitelnou jednotkou se rozumí dokončená nebo užívaná. Rozestavěná, nedokončená jednotka není zdanitelnou jednotkou. Pod pojmem jednotka jako předmět daně ze staveb a jednotek zákon o dani z nemovitých věcí rozumí jednotku vymezenou podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu, ve znění p. p., a také jednotku podle nového občanského zákoníku, kterým byl zákon o vlastnictví bytů zrušen. Jednotka podle občanského zákoníku zahrnuje byt nebo nebytový prostor a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci, včetně pozemku, na němž byl dům zřízen. Obdobně to platí pro soubor bytů nebo nebytových prostor. Předmětem daně ze staveb a jednotek není podle ust. 7 odst. 2 zákona budova, v níž jsou zdanitelné jednotky (jsou samostatným předmětem daně). Podle ust. 7 odst. 3 zákona se na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou věcí, pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní nemovitou věc, jehož je tato stavba součástí. Toto ustanovení umožňuje zdanitelnou stavbu, která je podle občanského zákoníku součástí pozemku, posoudit jako samostatnou nemovitou věc. Podle 2 písm. l) katastrálního zákona je budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Budova, která je takto charakterizována, je předmětem daně bez ohledu na to, zda je nebo není evidována v katastru nemovitostí. Novela: 7 odst. 4: Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo na součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná. Nové ustanovení, podle něhož jsou zdaňovány také budovy, inženýrské stavby a jednotky, které jsou předmětem daně podle odstavce 1 tohoto ustanovení a jsou dokončené nebo užívané pouze v části zdanitelné stavby nebo jednotky. Jednotka podle občanského zákoníku zahrnuje byt nebo nebytový prostor a spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci, včetně pozemku, na němž byl dům zřízen. Obdobně to platí pro soubor bytů nebo nebytových prostor. Úprava vychází z 119 stavebního zákona, podle kterého lze užívat i část stavby, pokud je schopná samostatného užívání. Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je podle ust. 8 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí vlastník stavby nebo jednotky. Podle ust. 8 odst. 2 zákona je poplatníkem daně ze staveb a jednotek, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo jednotku, která je ve vlastnictví České republiky: 1. organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná organizace, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu, 2. právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky; ve svěřenském fondu tento fond, v podílovém fondu tento fond, ve fondu obhospodařovaném penzijní společností tento fond. DHK-sešit 1 5. ledna 2015 str. 17

20 Podle ust. 8 odst. 3 zákona je poplatníkem daně ze staveb a jednotek vždy nájemce nebo pachtýř u propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Daňové přiznání Podle ustanovení 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí je poplatník povinen podat daňové přiznání příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Je-li předmětem daně nemovitá věc, je podle ust. 13 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. (dále jen daňový řád ), ke správě daně místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Zdaňovacím obdobím je podle ust. 12c zákona o dani z nemovitých daní kalendářní rok. Podle ust. 13b zákona se daň z nemovitých věcí vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je vyměřována. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se při vyměření daně z nemovitých věcí nepřihlíží. Jestliže v průběhu roku dojde ke změnám vlastnických nebo jiných práv k nemovitým věcem, případně dalších skutečností rozhodných pro stanovení daně, vzniká daňovému subjektu povinnost podat na následující rok řádné daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Na změny uvedené v ust. 13 odst. 2 zákona o dani z nemovitých věcí se daňové přiznání nepodává, přestože se mění daňová povinnost. Nemovité věci, které jsou předmětem daně z pozemků nebo daně ze staveb a jednotek, tj. pozemek, budova, inženýrská stavba a jednotka, a které jsou ve spoluvlastnictví více osob, je možné podle ust. 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí podat daňové přiznání pouze za spoluvlastnický podíl. V daném případě správcem daně není akceptováno daňové přiznání podané po zákonné lhůtě. Je proto nezbytné, aby alespoň jedním ze spoluvlastníků bylo daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na nemovité věci podáno nejpozději do zdaňovacího období. Ostatním spoluvlastníkům za jejich spoluvlastnický podíl na předmětné nemovité věci stanoví daň z moci úřední správce daně, a to bez sankcí. Ustanovení 13a odst. 3 zákona upravuje podávání přiznání k dani z nemovitých věcí v případě, že v průběhu lhůty pro podání daňového přiznání dojde k úmrtí poplatníka nebo k ukončení řízení o pozůstalosti. Lhůtu pro podání daňového přiznání v situaci, kdy je vlastnické právo zapisováno vkladem do katastru nemovitostí a o jehož povolení nebylo do 31. prosince roku rozhodnuto, upravuje ust. 13a odst. 11 zákona o dani z nemovitých věcí. Specifická lhůta pro podání přiznání se vztahuje pouze na vklady, které mají konstitutivní charakter, tj. na převod vlastnického práva k nemovité věci ve smyslu ust nového občanského zákoníku. Povinností nového vlastníka je podat daňové přiznání do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl vklad zapsán. Novela: 13a odst. 12: Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž str ledna 2015 DHK-sešit 1