Stedoškolská odborná innost 2008/2009. Obor 15 teorie kultury, umní a umlecké tvorby

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stedoškolská odborná innost 2008/2009. Obor 15 teorie kultury, umní a umlecké tvorby"

Transkript

1 Stedoškolská odborná innost 2008/2009 Obor 15 teorie kultury, umní a umlecké tvorby Problémy dtí cizinc s osvojováním si zvukové stránky eského jazyka Autor: Gaby Khazalová Gymnázium, Brno-ekovice, Terezy Novákové Brno, sexta B Konzultanti práce: Mgr. Michaela Straková PhDr. Eva Rusínová Brno 2009

2 Prohlašuji tímto, že jsem práci vypracovala samostatn pod vedením Mgr. Michaely Strakové a uvedla v seznamu použité literatury veškerou použitou literaturu a další informaní zdroje. V Brn dne Gaby Khazalová 2

3 Anotace Tématem mé práce v rámci stedoškolské odborné innosti jsou problémy dtí cizinc s osvojováním si zvukové stránky eského jazyka. Mým cílem bylo prozkoumat dovednosti tchto dtí v rámci vdních disciplín fonetiky a fonologie. Nejprve jsem si urila hypotézy, tj. stanovení pravdpodobných jev, které iní žákm potíže. Ve své práci chci tyto hypotézy potvrdit nebo naopak vyvrátit. Výzkum se týkal žák navštvujících II. stupe ZŠ nebo nižší stupe víceletých gymnázií. Dalším kritériem pro mne byla délka pobytu v R, tj. zhruba dva roky. Žáky jsem rozdlila do dvou kategorií, a to východní Evropa a Asie. Mým dalším cílem je urit rozdíly podle národnosti cizinc a z toho poté vyvodit problematické rysy celé jazykové skupiny. Chtla bych tedy na základ výzkumu zjistit problematické jevy v oblasti fonetiky a fonologie, jež iní potíže dtem cizinc, které si osvojují eský jazyk. 3

4 Obsah: 1. Úvod 5 2. Teoretická ást Cíle práce Zvuková stránka jazyka Soustava eských hlásek Samohlásky Souhlásky Fonetika a fonologie Historie Charakteristika Pracovní hypotézy Problematika cizinc a jejich výbr Výbr vhodného textu Praktická ást Fonetická transkripce Znaky fonetické transkripce Fonetická transkripce textu Fonetická transkripce jednotlivých nahrávek ei První skupina Druhá skupina Výsledky šetení Shrnutí problematických jev pro celou skupinu Srovnání výsledk a hypotéz Závr Použitá literatura 42 4

5 1. Úvod Jako téma pro svou stedoškolskou odbornou innost jsem zvolila problémy dtí cizinc s osvojováním si zvukové stránky eského jazyka, kteí pobývají v R, a uí se tedy eský jazyk. Zabývala jsem se samotnými vdními disciplínami fonetikou a fonologií eštiny a dále žáky, kteí byli subjekty mého výzkumu. Toto téma jsem si zvolila pedevším kvli aktuálnímu rstu imigrace do R. Podle statistik eského statistického úadu vydaných k mají v naší zemi nejvtší zastoupení pisthovalci z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, Polska, Nmecka, Moldavska, Bulharska, Mongolska a íny. Dti tchto imigrant se uí esky a mým cílem bylo zmapovat jejich jazykové znalosti z pohledu fonetiky a fonologie. Prvním krokem byl výbr žák, kterých se mj výzkum týkal. Stanovila jsem si jistá kritéria, aby výsledky mé práce byly relevantní, a ne zavádjící. Délka pobytu v R musela být zhruba dva roky, aby jazykové znalosti respondent byly pibližn na stejné úrovni. Záleží samozejm také na ostatních faktorech, jako je nadání dítte, rodinné zázemí, kvalita výuky ve škole atd. Tyto ukazatele jsou však u každé osobnosti odlišné, proto je nelze brát v potaz. Mou druhou podmínkou byl vk žáka, resp. tída, kterou navštvuje. Hledala jsem dti na druhém stupni ZŠ a nižším stupni víceletých gymnázií, tj. vk pibližn let. Mým cílem nebylo pouze zjistit problémy, se kterými se potýká každý žák zvláš, ale naopak urit, jaké jevy iní potíže celé skupin. Zde se dostávám k rozdlení respondent na dv skupiny, a to východní Evropa a Asie. Toto dlení souvisí s již zmínnou statistikou SÚ, která uruje top státních obanství imigrant v R. Ze svých osobních zkušeností, získaných pi provádní výzkumu a seznamovaní se s danou problematikou, jsem zjistila, že brnnské školy navštvují pevážn imigranti z Ukrajiny a Vietnamu. Proto také tyto dti tvoí pevážnou ást mého šetení. Dále jsem s pomocí své konzultantky stanovila jevy z oblasti fonetiky a fonologie, které by teoreticky mly cizincm dlat problémy. V závru práce chci tyto hypotézy potvrdit, i vyvrátit. Jádrem mé práce je však výzkum jako takový, díky kterému jsem poté byla schopna zjistit už zmínné problematické jevy a pokusit se aplikovat výsledky jednotlivých žák na celou jazykovou skupinu. Úkolem respondent bylo peíst text, který jsem nahrála na diktafon, a poté zkoumala jejich mluvený projev. 5

6 Dti cizinc, kteí se uí esky, se potýkají s problémy správné výslovnosti. Fonetika a fonologie se zabývají zvukovou stránkou ei. Ve své práci jsem na skupin respondent zjistila, co pesn jim iní potíže, jaké jsou rozdíly v mluvené podob eského jazyka u Ukrajince a Vietnamce a na co by se tím pádem mli vyuující našeho mateského jazyka zamit. 6

7 2. Teoretická ást 2.1. Cíle práce Fonetika a fonologie eského jazyka jsou vdní disciplíny, pod kterými si málokdo dokáže nco pedstavit. Mým osobním cílem bylo zjistit, ím pesn se zabývají a své získané znalosti poté aplikovat v praxi. Nejprve chci tedy ty, kteí budou moji práci íst, s fonetikou a fonologií seznámit, podat ji ve srozumitelné podob. V souasné dob existují uebnice eštiny, které tyto dv vdy shrnují jen krátce pár ádky, nebo naopak ty, které jsou urené pro studenty vysokých škol a které jsou pro laika píliš složité až nesrozumitelné. Ve své práci se tedy budu tmito disciplínami zabývat, tak aby byl text srozumitelný pro tenáe, který v tomto oboru nemá žádné zkušenosti. Mým hlavním cílem však bylo tyto získané znalosti z oboru využít v praxi. eština je náš mateský jazyk, proto si mnohdy neuvdomujeme a ani nad tím nepemýšlíme, jakou podobu má naše e. Tímto se však zabývá fonetika a fonologie. Dležitost tchto obor se podle m bude v budoucnu zvyšovat, vzhledem k souasnému rstu imigrace se tento problém totiž stává ješt více aktuálním. Já jsem se zamila na dti imigrant, pro nž není eština mateským jazykem, kteí se pisthovali do eské republiky, žijí zde, a tudíž je pro n znalost eštiny velmi dležitá, k dorozumívání je nezbytná. Pi své práci jsem navštívila školy, kde se tyto dti eský jazyk uí. Zamila jsem se na mluvenou podobu, ne na psanou, protože ta je podle m v dorozumívání se dležitjší. A zde se opt dostávám k fonetice a fonologii, tj. vdám, které se zabývají zvukovou stránkou ei. Mým primárním cílem bylo zjistit, jaké jsou problematické jevy, se kterými se dti potýkají. Nejprve jsem mla jistou pedstavu o tom, jaké to budou. S pomocí své konzultantky jsem tedy urila pravdpodobné úkazy, které by jim mohly init potíže. Ve svém výzkumu jsem chtla zjistit, zda tomu tak opravdu je, tzn. potvrdit, i vyvrátit pedem urené hypotézy. 7

8 Každá úrove projevu jazyka se liší žák od žáka, já jsem se touto prací snažila výsledky generalizovat; aplikovat výsledky výzkumu u jednotlivých žák na celou skupinu. Pes tuto mou snahu však výsledky nemusí být všeobecn platné vzhledem k potu dtí v mé experimentální skupin. Ráda bych zde podala vysvtlení na konkrétním píkladu slovanských jazyk. Je logické, že dtem z Ukrajiny (i jiných stát východní Evropy) budou dlat problémy jiné jevy než dtem z Vietnamu. Proto pokud mám ve svém výzkumu nap. pt respondent z Ukrajiny, nejprve zjistím, co iní potíže každému z nich, a poté tyto závry zevšeobecním na celou jazykovou skupinu, tj. slovanské jazyky. Mým cílem je tedy poukázat na rozdíly mezi jednotlivými národy, resp. jazykovými skupinami. Mým osobním cílem bylo se seznámit s obory fonetiky a fonologie, aspo ásten proniknout do jejich problematiky. Pojmout tyto vdní disciplíny v celé své šíi by pro m bylo až nadlidským úkolem. Chtla jsem však také, aby moje práce byla užitená také nkomu jinému. Rozhodla jsem se tedy, že ji nabídnu školám, pevážn tm, které jsem navštívila vzhledem k vyššímu potu cizinc. Problémy, které jsem ve své práci nastínila, by mohly pomoci uitelm, kteí vyuují eský jazyk cizince, aby vdli, na co se zamit Zvuková stránka jazyka Zabývá se jí fonetika a fonologie. Základní zvuky lidské ei, z nichž skládáme slova, se nazývají hlásky. Je to nejmenší, dále už nedlitelná mluvidly vytváená artikulan akustická realita jazyka, pedstavující základní zvukový prvek konkrétního jazyka 1 (B. Hála, 1962). Tato definice je starší a ne zcela pesná, dnes je to podle této definice až slabika, která je vtšinou tvoena více než jednou hláskou. V psaném projevu je zaznamenáváme literami (písmeny), vtšinou má každá hláska jednu píslušnou literu. 1 Krmová, M. Fonetika a fonologie, Zvuková stavba souasné eštiny. Brno: Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, ISBN

9 Mluvní orgány lze rozdlit do tí skupin: 1) Ústrojí respiraní (dýchací): Pro eový projev je nejvýhodnjší dýchání smíšené, pi nmž jsou zapojeny mezižeberní svaly i bránice. Mluvní projev se realizuje pi výdechu, který zajišuje tlak v hrtanu, což je nezbytné pro vznik hlasu. Spoteba dechu se u vyslovení jednotlivých hlásek liší; nejvíce spotebují vokály, sykavky a [h], [f], [x], nejmén naopak [l]. 2) Ústrojí fonaní (hlasové): Je uloženo v hrtanu a probíhá zde tvorba hlasu. Základem jsou tzv. hlasivky, dva pružné vazy mezi chrupavkami v hrtanu. Napínají se i povolují, sbližují i oddalují, výdechovým proudem z plic se rozkmitají a vzniká tón. Mezi hlasivkami se pi ei vytvoí tzv. hlasivková štrbina (glottis). Hlasivky však nepracují pi ei stejn: a) klidn rozeveny jako pi dýchání: [], [s], [š], [x] b) kmitání pi lehkém piblížení hlasivek vytváejí hlasnost (znlost): všechny znlé souhlásky c) tsné sblížení, ale bez kmit: [p], [t], [], [k] d) kmitání tsn sblížených hlasivek: vokály e) sblíženy a kmitají pomaleji: [h] f) oddalují se a nekmitají: šepot g) tzv. aspirace (pídech) je tení vzduchu o okraje ásti hlasivek: v eštin pouze náhodn, známe nap. z nminy 3) Ústrojí modifikaní (artikulaní): Hlas se v nm pevádí na e, je uloženo nad hrtanem a skládá se ze tí dutin. a) dutina hrdelní (laryngální): zmny objemu dutiny se uplatují hlavn pi tvorb vokál b) dutina nosní (nazální): rezonanní místo pi výslovnosti nosních hlásek [m], [n], [], [ ], [] c) dutina ústní (orální): rezonanní prostor pítomen pi realizace každé hlásky, jsou zde uloženy aktivní i pasivní orgány: aktivní: jazyk (lingua), rty (labia), nkdy hlasivky pasivní: zadní patro (=mkké, velum), pední patro (=tvrdé, palatum), dásn (alveoly), zuby (dentes) 9

10 2.3. Soustava eských hlásek Samohlásky (vokály) Jsou to hlásky artikulované pi volnému prchodu dechového proudu, dají se zpívat (tóny) a ústa jsou otevena. V eštin existuje 10 foném: a, e, i, o, u, á, é, í, é, ú a jim odpovídá 14 grafém: navíc y, ý,,. Charakteristické rysy: 1) paraleln vedle sebe existují dvojice krátkých a dlouhých funkní z hlediska distinktivní funkce, protože rozlišuje slova jinak stejn znjící, p. dráha drahá 2) jsou nenosové jsou ústní, tím pádem se tvoí bez rezonance nosní dutiny, mkké patro zaujímá aktivní polohu a uzavírá vstup do dutiny nosní. 3) jsou nenapjaté tj. tvoené bez mimoádného naptí artikulaního svalstva 4) jsou neutrální, tj. ani zavené, ani otevené rozdíl mezi zavenou a otevenou variantou vzniká rozdílem v posunu jazyka v horizontálním smru Porušení i nedodržování tchto rys zpsobuje nedbalá výslovnost spisovné eštiny, poslucha ji hodnotí negativn a pociuje ji jako výslovnost cizí. Dvojhlásky (diftongy) vznikají spojením dvou samohlásek. Jsou obvykle tvoeny jedním vokálem (samohláskou) a jedním polovokálem (polosamohláskou - vyznauje se nižší mírou sonority než samohláska), piemž polovokál mže být bu na první, nebo na druhé pozici. V eštin jsou diftongy vždy klesavé, tj. polovokál na druhé pozici. 1) eská dvojhláska [ou] 2) v pejatých slovech: [au], [eu] Základní klasifikace samohlásek v eštin Podle polohy jazyka pední stední zadní vysoké í, i u,ú stedové é,e o,ó nízké a,á Podle postavení rt nezaokrouhlené zaokrouhlené 10

11 Souhlásky (konsonanty) Jsou to hlásky artikulované, když výdechový proud naráží na pekážku, nedají se zpívat (šumy) a ústa jsou pivena. V eštin je 25 souhlásek: b, c,, d,, f, g, h, ch, j, k, l, m, n,, p, r,, s, š, t,, v, z, ž. Foném ch je zapisován pomocí dvou grafém c+h, v pejatých slovech jsou ješt dále grafémy x, q, w. Artikulace konsonant Podle místa artikulace rozeznáváme tyto skupiny souhlásek: 1) Souhlásky retné (labiální) dlí se na bilabiální (obouretné) [p, b, m] a labiodentální (retozubné) [f, v, ] Souhlásky dásové (alveolární) - dlí se na pedodásové (prealveolární) [t, d, n, s, z, c,,, l, r] a zadodásové (postalveolární) [š, ž,, 3) Souhlásky pedopatrové (palatální) [,,, j] 4) Souhlásky zadopatrové (velární) [k, g, x, ] Souhlásky hrtanové (laryngální) [h, Podle artikulujícího orgánu dlíme na: 1) Závrové souhlásky (okluzívy) [p, b, m,, t, d, n,,,, k, g,, 2) Polozávrové souhlásky (semiokluzívy) [c,,, 3) Úžinové souhlásky (konstriktivy) stedové [f, v, s, z, š, ž, j, x, h, ], laterální [l], vibranty [r, ] Podle innosti hlasivek: 1) znlé hlasivky se rozkmitají 2) neznlé hlasivky se nerozkmitají Dále rozlišujeme souhlásky párové, které jsou vždy ve dvojici znlá - neznlá a souhlásky jedinené, které nemají neznlý protjšek, tudíž jsou vždy znlé. Párové Neznlé f p t s š k ch c[ts] [tš] Znlé v b d z ž g h c[dz] [dž] Podle úasti nosní dutiny: 1) Souhlásky nosní (nazální) [m, n,,, ] 2) Souhlásky ústní všechny ostatní 11

12 2.4. Fonetika a fonologie Historie První dílo týkající se fonetiky a fonologie vzniklo poátkem 15. století. Jeho nálezcem je F. Palacký, který ho nazval Orthografia Bohemica a zárove ho pipsal Janu Husovi. Fonetika jako vdní specializovaná disciplína však vzniká v 1. polovin 19. století; zakladatelem byl J. E. Purkyn. Jako fonetik zastávající poslechovou metodu vstoupil do historie A. Frinta, jehož Novoeská výslovnost byla prvním systematickým popisem eského jazyka. Druhým smrem, fonetikou experimentální, se zabýval J. Chlumský. Jeho žákem a nástupcem se stal náš pravdpodobn nejvýznamnjší fonetik B. Hála. Publikoval mnoho prací a jeho vdecká aktivita se nejvíce rozvinula až za 2. svtové války a po ní. Vývoj experimentálních fonetických metod stále více zatlaoval do pozadí lingvistický pohled a pibližoval fonetiku do sféry fyziky a fyziologie. Tohle vyvolalo v Pražském lingvistickém kroužku znaný nesouhlas. (Reprezentantem tohoto nového smru byl na vídeské univerzit N. Trubecký, profesor slavistiky v Brn a anglistiky na pražské univerzit.) Zaali zkoumat nejmenší zvukové jednotky z hlediska distinktivní funkce a vytvoili tak nauku o fonémech, fonologii. 12

13 Charakteristika Zvukovou stránkou jazyka se zabývají dv vdní disciplíny: fonetika a fonologie. Zkoumají proces penosu informace pomocí jazykových prostedk. Zatímco fonetika se zajímá o všechny zvuky užité pi eí, fonologie se soustedí pouze na ty, které mají tzv. distinktivní funkci, tj. díky kterým rozlišujeme význam. Dnes dochází ke spolupráci pedstavitel obou tchto vdních disciplín, fonologie opírá svá zjištní o poznatky z fonetiky a naopak fonetika využívá fonologických závr pro vysvtlení svých poznatk. Bohuslav Hála, nejvýznamnjší osobnost eské fonetiky starší generace, definoval fonetiku takto: Je to lingvistická vdní disciplína, která zkoumá, popisuje a hodnotí auditivní prostedky sociální komunikace lidskou eí, a to z hlediska teoretického vdeckého poznání i jeho praktické aplikace ve spolenosti. 2 Zkoumá zvukový signál ze tí hledisek: 1) hledisko fyziologicko-artikulaní se zabývá pohledem na tvorbu zvukového signálu, výsledkem je popis tvoení jednotlivých hlásek a jejich spojování, 2) hledisko akustické zkoumá již výsledný zvuk - výslovnost mluvího, akustika zvukových signál je dležitým poznatkem pro fonologii, 3) hledisko funkní se zamuje na ty zvuky, kterou jsou nepostradatelné pro sluchový vjem fonetika, zde se nejvíce blíží fonologii. Fonetika zabývající se základními problémy lidské ei se nazývá obecná, dále existuje speciální, která sleduje konkrétní jazyk a jeho spisovnou i nespisovnou podobu. Porovnáváním stavby dvou rozdílných jazyk se zabývá fonetika srovnávací, využívá se zejména pi výuce cizích jazyk. Historická fonetika aplikuje své nynjší poznatky na historický vývoj jazyka. 2 Krmová, M. Fonetika a fonologie, Zvuková stavba souasné eštiny. Brno: Masarykova univerzita, filosofická fakulta, ISBN

14 Fonetická transkripce Existuje nkolik druh, ale vzhledem k tomu, že v každé publikaci byl užit jiný systém, což je ponkud nevýhodné, v roce 1888 byl Mezinárodní fonetickou asociací (API) položen základ pro mezinárodní fonetickou transkripci. Využívá latinky a v podstat každá hláska se vždy oznauje jedním uritým grafickým znakem. Tento systém však vychází ze souboru hlásek západních jazyk, hlavn anglitiny a francouzštiny. Proto se v souasné dob pro eštinu vypracovala obmna pro poteby vdeckých text a také je užíván pepis dialektologický. Vedle fonetického pepisu existuje také fonologická transkripce, pomocí níž zaznamenáváme pouze urité jevy mající fonologickou funkci. Jak jsem již na úvod zmínila, fonologie se zabývá jen tmi zvuky, které mají rozlišovací funkci. Základní jednotkou je foném: Zvukový jazykový prostedek sloužící k odlišení morfém, slov a tvar slov téhož jazyka s rzným významem. Liší se od ostatních foném téhož jazyka nejmén jednou fonologickou distinktivní funkcí. 3 (M. Romportl) Foném tedy není každá hláska, ale pouze ta, která má schopnost distinkce. V souasné dob má eský jazyk 36 foném, jejich poet však není stálý, protože nkteré mžou v prbhu vývoje jazyka zanikat nebo i naopak. Liší se také podle pojetí jednotlivých fonolog. Je-li foném v jazyce reprezentován více hláskami, používáme pro nj termín alofony (varianty fonému). 3 Krmová, M. Fonetika a fonologie, Zvuková stavba souasné eštiny. Brno: Masarykova univerzita, filosofická fakulta, ISBN

15 2.5. Hypotézy S pomocí své konzultantky PhDr. Evy Rusínové z Kabinetu eštiny pro cizince, Filosofické fakulty MU, jsem stanovila hypotézy pro mj výzkum, tj. pravdpodobné problematické jevy z oblasti fonetiky a fonologie. Toto stanovení bylo poté také rozhodující pro výbr vhodného textu, který je základem mého výzkumu. Mým cílem tedy bylo potvrdit i vyvrátit pedem stanovené hypotézy. Nejprve jsem se zamila na problematiku tchto jev, kterou v práci vysvtluji. Pravdpodobné jevy: 1) Pízvuk Je to zesílení hlasitosti urité dominující slabiky, tzn. že slabiky tedy mžeme z hlediska akcentu rozdlit na pízvuné a nepízvuné. Umístní pízvuku ve slov se u rzných jazyk liší. Proto je pravdpodobné, že tento jev bude init cizincm problémy. eština má tzv. pízvuk stálý, je vázán k první slabice slova. Jako další pípad bych uvedla francouzštinu, kde je akcent na poslední slabice nebo polštinu s pízvukem na pedposlední. Existuje však také tzv. pízvuk volný, kde je pízvuná slabika umisována ve slov rzn, záleží na vlastnostech daného slova. U tchto jazyk se stává, že zesílením špatné slabiky mže být pozmnn význam slova. Pízvuk je tedy v eských slovech dáváme na první slabiku slova = pízvuk hlavní: msto Ve spojení jednoslabiné pedložky s následujícím slovem dáváme pízvuk na pedložku: na stole Naopak pokud se jedná od dvojslabiné pedložky a jejich jednoslabiné podoby, nemívají hlavní pízvuk: mezi domy, kol msta Na liché slabice v troj- a víceslabiných slovech je tzv. pízvuk vedlejší (slabší): pedposlední, ve složeninách: holohlavý V souvislé eí nkteré slova pízvuk vbec nemají, pipojují se totiž k pedcházejícímu pízvunému slovu = enklitika (píklonky), jsou to nap. krátké tvary zájmen (mi, ti, si, m, t, se, mu, ho, jí, ji) a tvary slovesa být (jsem, jsi, bych, byl, bys atd.): ekal jsem tam dlouho. Nikdy bych se nestavil. Další výrazy bez slovního pízvuku se pipojují k následujícímu pízvunému slova = proklitika (pedklonky): Budeš-li se snažit.. Modrá a bílá.. 15

16 2) Hláska [] Zabývala jsem se astými problémy s výslovností této typicky eské hlásky. Podle artikulace ji zaazujeme do skupiny šumové vibranty (kmitavé hlásky se šumem). Existují dv varianty této souhlásky, a to znlá a neznlá. Znlé stojí na zaátku slova ped vokálem, mezi vokály a v sousedství znlé souhlásky, nap. devo, apík, moe. Neznlé leží na konci slova a v sousedství neznlé souhlásky, nap. zv, ti. Artikulace: Okraje jazyka jsou pitisknuty k patru, hrot jazyka je volný a kmitá. elistní úhel je malý, úžina vznikající proti pedním dásním je úzká a kmity jsou drobné a rychlé. 3) Cizí slova Zvláštní pípad pi výslovnosti pejatých slov pedstavují psané di, ti, ni. Vyslovujeme je totiž [dy, ty, ny], nap. diktát, ministerstvo, titul. 4) Stídání dlouhých a krátkých vokál Cizinci mívají problém s výslovností nap. dlouhého vokálu, který artikulují jako krátký a naopak. 5) Asimilace znlosti Hláska mní svou znlost i neznlost vlivem hlásky sousední. Je nejrozšíenjší souhláskovou zmnou v eštin. Znan odlišuje optický a auditivní obraz slova, protože pravopis zachycuje pvodní morfologické složení a asimilaci znlosti nebere v úvahu. a) uvnit slova: Z + N = NN, N + Z = ZZ (Z znlá, N neznlá) zpívat [spívat] sbor [zbor] Z + J= ZJ, N + j = NJ smna [smnna] zmna [zmnna] b) na rozhraní dvou slov na konci slova se hlásky znlé mní ve svj neznlý protjšek lov [lof] tato párová hláska na konci slova zstává neznlá, pokud je první hláska dalšího slova také neznlá nebo jedinená lov pták [lof pták] lov ryb [lof rip] 16

17 na konci jednoslabiné pedložky se ped jedinenou hláskou vyslovuje párová znlá nad lesem [nad lesem] párová hláska na konci slova se stává znlou, pokud je první hláska následujícího slova znlá lov zve [lov zvjee] c) zvláštní pípady je zde mnoho zvláštních pípad, ve kterých se však obvykle nechybuje, proto je zde neuvádím 6) m x mn Psané m má být vyslovováno pouze [mn]. msto [mnsto] v zim [v zimn] 7) Sibilanty (sykavé) Jsou po eufonické stránce negativní, psobí na sluch nepíjemným ostrým šumem. s z, š ž 8) dy ty ny x di ti ni Mohou zamovat tyto jednotlivé dvojice. 9) c Zamování tchto dvou hlásek a problémy s jejich výslovností. 17

18 2.6. Problematika cizinc a jejich výbr Jak jsem již uvedla v úvodu své práce, podle statistik roste poet imigrant v eské republice. Jejich dti navštvují eské školy, uí se eský jazyk, a proto jsem se na tyto dti zamila. Ze svých osobních poznatk a také statistik jsem zjistila, jaké národnostní zastoupení cizinc v R, resp. v Brn, je nejastjší. Zamila jsem se tedy na jazykové dovednosti práv tchto dtí. Nejprve jsem je rozdlila do dvou skupin, a to východní Evropa, kde se mluví slovanskými jazyky. V mém pípad zahrnuje dti z Ukrajiny. Poté skupina Asie, ve které jsou zastoupeny ti rzné státy, a to Mongolsko, Laos a Vietnam. 18

19 Kritéria pro výbr Musela jsem si urit jisté podmínky pro výbr tchto žák, aby mé výsledky nebyly zavádjící, a zárove, abych byla schopna najít dostatený poet respondent, protože v opaném pípad by výsledky opt nebyly relevantní. Mým prvním kritériem byla délka pobytu v R, tzn. jak dlouho se dít setkává s eštinou, jak dlouho navštvuje eskou školu. Urila jsem ji dva roky, plus minus šest msíc. Druhou podmínkou byl pochopiteln vk žáka, pro m byla spíše urující tída. Hledala jsem tedy dti navštvující druhý stupe ZŠ nebo nižší stupe víceletých gymnázií, tj. vk pibližn let. Setkávala jsem se s dalšími aspekty, které ovlivují jazykové znalosti dítte, a to kvalita výuky ve škole, rodinné zázemí, zda dít doma mluví esky i ne, jazykové nadání jednotlivce atd. Tyto faktory však nebylo možné brát v potaz, vzhledem k rozdílnosti u každého žáka. Navštívila jsem celkem tyi ZŠ, kde jsem v rámci výuky výzkum provádla. Evropská základní škola Brno, ejkovická 10, Brno-Vinohrady, Základní škola Brno, Horácké námstí 13, Brno-ekovice, Základní škola Brno, Stakova 14, Brno-Královo Pole, Základní škola Brno, Jana Broskvy 3, Brno-Chrlice, S každým žákem jsem vyplnila dotazník o základních údajích, jako jméno a píjmení, délka pobytu v R, délka docházky v eské škole, národnost, vk a tída. Jejich úkolem poté bylo peíst mnou pipravený text, který obsahoval pedem zmínné problematické jevy z oblasti fonetiky a fonologie. Jejich mluvenou podobu jazyka jsem zaznamenávala pomocí diktafonu a poté zkoumala jejich jazykové dovednosti. 19

20 2.7. Výbr vhodného textu Základem mé práce byl výbr vhodného textu, který musel bezpodmínen obsahovat všechny jevy, které jsem pedem stanovila jako hypotézy. Musel být také dostaten dlouhý, protože ze zaátku se dít soustedí a nedlá své obvyklé chyby, dále také mže být nervózní, což po urité dob tení opadává. Na základ tchto aspekt jsem vybrala tento text: Povídka Návrh, Karel apek, Bajky a Podpovídky Návrh Slavné ministerstvo financí, byl jsem pede dvma lety dán do penze po ticeti pti letech vrné a svdomité služby jako berní exekutor. Za ta léta jsem nasbíral hojné zkušenosti a mohu íci, že svj obor ovládám lépe než vtšina finanních odborník; zejména jsem uinil zkušenost, že skoro všichni lidé, které jsem poznal, platí své dan neradi, neochotn, ba i se zejmou nechutí, což dávají dosti zeteln najevo jednak vi berním orgánm, jednak mezi sebou (napíklad v soukromém hovoru, v hospod, v rozmluvách se zákazníky apod.). asto je slýchal vyjadovat se v tom smyslu, že lovk platí jako mourovatý a neví na; nebo že na tohle jsou naše peníze, ale na to, aby se v našem okresu spravily cesty, peníze nejsou, atak podobn. Soudím tedy, že jedna z píin, pro normální poplatník platí dan nerad, je v tom, že si nedovede pedstavit, na slavný erár použije jeho tžce vydlaných groš; nemá jaksi dvry, že budou obráceny k obecnému prospchu, a na úely, se kterými by on sám souhlasil. Podle svých zkušeností a na základ dlouhého pemýšlení jsem dospl k názoru, že tomuto stav vcí by nebylo tžko eliti. Pedstavuji si to tak, že by každý poplatník dostal pímo na daovém výmru sdlení, na bude použito daní jím zaplacených, napíklad asi takto: ástka od Vás vybraná bude vyplacena panu Josefu Vrabcovi, školníku ve Vašem mst, jako jeho služné za záí, íjen a listopad. Z daní Vámi zaplacených bude upraveno 7 metr státní silnice v kilometru 451. Tato ástka bude vyplacena jako penze panu Adolfu Kopeckému, poštovnímu editeli v. v., bytem tam a tam. Vašich daní bude použito k nákupu nových svtlomet pro protiletadlový pluk ten a ten. A tak dále. Výhody tohoto nového zpsobu zdanní by byly tyto: 1. Poplatník by vdl, na jdou jeho dan, což by ho uspokojilo a pekonalo jeho pirozený odpor k radostnému placení daní. 2. Vzbudilo by to v nm živý zájem o ten obor veejné služby, respektive poteby, na kterou bude jeho penz použito. 20

21 3. Praktická ást 3.1. Fonetická transkripce V kapitole fonetika a fonologie jsem již zmínila pojem fonetická transkripce. Slouží ke grafickému zápisu mluvené ei. Abych mohla zkoumat mluvenou podobu jazyka u cizince a zárove ji srovnat s ostatními, nestailo mi pouze poslechové šetení. Pevedla jsem tedy nahrávky mnou poízené z diktafonu do psané podoby, a to pomocí fonetické transkripce. Všeobecn se využívá Mezinárodní fonetická abeceda (IPA); grafický zápis pomocí této metody je však pro m vzhledem k mým znalostem obtížný a zárove také tžko pochopitelný pro laika. Pro potebu mé práce jsem zvolila vlastní verzi fonetické transkripce, která je dostaující pro mé úely. Vycházela jsem z tzv. eské fonetické transkripce, která je podle mého názoru srozumitelná a zárove vyhovující podmínkám pro mj pepis Znaky fonetické transkripce Pi fonetickém pepisu nezáleží na grafické podob slova, ale na tom, jak je artikulována. Práv podle výslovnosti zaznamenáváme e do psané podoby. Ve své verzi fonetické transkripce jsem vtšinu grafému ponechala stejných jako pi psané podob jazyka. Zde uvádím výjimky: á a: é e: í i: ó o: ú u: Grafémy y, ý se neužívají, nahrazujeme je grafémy i, i: Dále neužíváme písmeno (ve slov bhat ho nahradíme bjehat, ve slov zem nahrazujeme zemn) Slabiky di, ti, ni, zaznamenáváme i, i, i zde tedy vidíme rozdíl napíklad ve slov diktát Správná výslovnost: dikta:t Špatná výslovnost: ikta:t 21

22 Fonetická transkripce textu Slavne: ministerstvo financi: bil jsem pede dvjema leti da:n do penze po ticei pjei letech vjerne: a svjedomite: službi jako beri: exekutor. Za ta le:ta jsem nazbi:ral hojne: skušenosi a mohu i:ci že ovla:da:m svu:j obor le:pe než vjetšina finani:ch odbori:ku: zejme:na jsem uiil skušenost že skoro všichi lide: ktere: jsem poznal plai: sve: dae nerai neochote ba i se zejmou nechui: což da:va:ji: dosi zetele najevo jednak vu:i beri:m orga:nu:m jednak mezi sebou (Napi:klad v soukrome:m hovoru v hospoe v rozmluva:ch se za:kazi:ki apod.) asto jsem je sli:chal vijadovat se f tom smislu že lovjek plai: jako mourovati: a nevi: na nebo že na tohle jdou naše pei:ze ale na to aby se f našem okresu spravili cesti pei:ze nejsou a tak podobe. Soui:m tedi že jedna s pi:in pro norma:li: poplati:k plai: dae nerat je f tom že si nedovede petstavit na slavni: era:r použije jeho tšce vyelani:ch grošu: nema: jaksi du:vjeri že budou obra:ceni k obecne:mu prospjechu a na u:eli se kteri:mi bi on sa:m souhlasil. Podle svi:ch skušenosi: a na za:klae dlouhe:ho pemi:šlei: jsem dospjel k na:zoru že tomuto stavu vjeci: bi nebilo eško elii. Petstavuji si to tak že bi každi: poplati:k dostal pi:mo na daove:m vi:meru zelei: na bude použito dai: ji:m zaplaceni:ch napi:klat asi takto a:stka od va:s vibrana: bude viplacena panu Josefu Vrapcovi školi:ku ve vašem mese jako jeho služne: za za:i: i:jen a listopat. Z dai: va:mi zaplaceni:ch bude upraveno 7 metru: sta:ti: silice f kilometru 451. Tato a:stka bude viplacena jako penze panu Adolfu Kopecke:mu poštovi:mu eiteli v. v. bitem tam a tam. Vašich dai: bude použito k na:kupu novi:ch svjetlometu: pro proiletadlovi: pluk ten a ten. A tak da:le Vi:hodi tohoto nove:ho spu:sobu zdaei: bi bili tito 1. Poplati:k bi vjeel na jdou jeho dae což by ho uspokojilo a pekonalo jeho pirozeni: otpor k radostne:mu placei: dai: 2. Vzbuilo bi to v em živi: za:jem o ten obor veejne: službi respektive potebi na kterou bude jeho pees použito. 22

23 Fonetická transkripce jednotlivých nahrávek ei Podle jednotlivých nahrávek, poízených na diktafonu, jsem vytvoila transkripce mluvené podoby jazyka u dtí cizinc. Rozdíl ve výslovnosti, resp. chyby, jichž se cizinci dopouští, je zetelný, pokud porovnáme jednotlivé transkripce ei dtí cizinc s transkripcí pvodního textu. Pro vtší pehlednost jsem zvýraznila slova a hlásky, které byly špatn artikulovány. Jednotlivé fonetické pepisy jsou rozdleny dvou skupin, podle zem pvodu žáka. Toto dlení jsem zmínila již v úvodu práce. 23

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012 Mluvnice Msíc: Záí Uivo: Jazyk a jeho útvary Náeí a nadnáení útvary Spisovný jazyk Jazykové píruky Zvuková stránka jazyka Hláskosloví

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA. ANATOMICKÉ SOUÁSTI DÝCHACÍ SOUSTAVY (viz obr.. 1 a 2)

DÝCHACÍ SOUSTAVA. ANATOMICKÉ SOUÁSTI DÝCHACÍ SOUSTAVY (viz obr.. 1 a 2) DÝCHACÍ SOUSTAVA vysvtlí význam dýchací soustavy pro život lovka urí polohu a innost základních ástí dýchací soustavy orientuje se v základních chorobách dýchacích soustav chápe podíl kouení na vzniku

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém 37. setkání AUČCJ Praha 19. 5. 2012 Jaroslav Šimek jarasimek@centrum.cz Hláska foném

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

GRAMATICKÝ PEHLED OBSAH

GRAMATICKÝ PEHLED OBSAH GRAMATICKÝ PEHLED OBSAH Pízvuk Výslovnost Pehled pravopisných pravidel Samohlásky Souhlásky Podstatná jména Rod podstatných jmen íslo podstatných jmen Životná a neživotná podstatná jména Pády a pádové

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA PEHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA PEHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ HORMONÁLNÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány hormonální soustavy urí polohu hormonálních žláz v tle uvede píklady hormon a urí jejich význam pro tlo zhodnotí dležitost hormonální soustavy uvede píklady

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti 4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku

XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku XI. KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ - systémy financování krátkodobého majetku Krátkodobé zdroje financování zajišují financování bžné innosti podniku k pokrytí krátkodobých aktiv. V této souvislosti vtšinou hovoíme

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Techniky práce s hlasem

Techniky práce s hlasem Mluvený verbální projev Techniky práce s hlasem paralingvistika o intenzita (hlasitost) o výraz o modulace o intonace o rychlost řeči JAZYKOVÝ PROJEV mluvený psaný Jazyková kultura jazyková správnost v

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

KREVNÍ PLAZMA Krevní plazma je nažloutlá kapalina, jejíž hlavní složkou je voda a rozpuštné živiny, soli a glukóza.

KREVNÍ PLAZMA Krevní plazma je nažloutlá kapalina, jejíž hlavní složkou je voda a rozpuštné živiny, soli a glukóza. KREV vyjmenuje základní krevní tlíska urí význam krevních tlísek pro život popíše podstatu krevních skupin zhodnotí význam transfúze krve uvede píklady onemocnní krve Základním typem tlní tekutiny, která

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Metodický materiál Ma

Metodický materiál Ma Metodický materiál Ma Metodický materiál Ma... 1 Úvod... 2 Možnosti použití v hodin... 2 Podmínky... 2 Vhodná témata... 3 Nevhodná témata... 3 Vybrané téma: Funkce... 3 Úvod... 3 Použití v tématu funkce...

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE

POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakult životního prostedí Univerzity J.E.Purkyn v Ústí n.l. a) Zadávané téma BP nebo DP musí mít pímou vazbu na studovaný obor. b) Zadání BP nebo DP

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝMI INSTRUMENTY Zpsob financování spolenosti hraje dležitou roli v rozhodovacím procesu. V této souvislosti hovoíme o kapitálové struktue firmy. Kapitálová struktura je složení dlouhodobých

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 Poet výtisk: 2 Výtisk.: 1 Poet list: 14 ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 o stanovení hodnoty prvk movitého majetku HIM nacházejícího se v zasedací místnosti a v prostorách souvisejících polikliniky O Krajské

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Obchodní podmínky. 1. Úvodní ustanovení

Obchodní podmínky. 1. Úvodní ustanovení Obchodní podmínky 1. Úvodní ustanovení 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen "obchodní podmínky") spolenosti NOVA nábytek, se sídlem Nová 252, 342 01 Sušice, identifikaní íslo: 48348040, (dále jen "prodávající")

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012 Msíc: Záí Mluvnice Úvod do uiva Opakování uiva 7. roníku Obohacování slovní zásoby Nauka o tvoení slov Zptná vazba:

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Pístupný web Základy pístupnosti Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Kristýna Knapová kristynka.k@centrum.cz Síla webu je v jeho univerzalit. Pístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Tematický plán uiva z matematiky pro 6. roník na školní rok 2009-2010

Tematický plán uiva z matematiky pro 6. roník na školní rok 2009-2010 Tematický plán uiva z matematiky pro 6. roník na školní rok 2009-2010 Msíc: Záí Uivo: Shrnutí a opakování uiva z 5.roníku Pirozená ísla íselná osa, porovnávání, zaokrouhlování, operace s nimi, pevody,

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika 1. Cviení na míi pro celou rodinu / Hana Janošková, Marta Muchová Brno : Computer Press, 2011 -- 120 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3173-2 (brož.) Sign.: II 108723V1

Více

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie

Více

Výbr z nových knih 4/2010 psychologie

Výbr z nových knih 4/2010 psychologie Výbr z nových knih 4/2010 psychologie 1. Agresivita na cestách / [editor] Matúš Šucha et al. Olomouc : Univerzita Palackého, 2009 -- 186 s. :. -- eština. ISBN 978-80-244-2375-3 (brož.) Sign.: II 107577V1

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 01/2014 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

ÁST PRVNÍ Obecná ustanovení. Pedmt a rozsah úpravy

ÁST PRVNÍ Obecná ustanovení. Pedmt a rozsah úpravy 72/1994 Sb. ZÁKON ze dne 24. bezna 1994, kterým se upravují nkteré spoluvlastnické vztahy k budovám a nkteré vlastnické vztahy k bytm a nebytovým prostorm a doplují nkteré zákony (zákon o vlastnictví byt)

Více

R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY)

R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY) R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY)? Co to vlastn rovnobžník je? Na obrázku je dopravní znaka, která íká, že vzdálenost k železninímu pejezdu je 1 m (dva pruhy, jeden pruh pedstavuje vzdálenost 80 m): Pozorn

Více

Zápis a usnesení13. zasedání ZO, které se konalo 30.10.2007 od 17.30 hod. ovovatelé zápisu: p. Novotný a p.aizner pítomni viz prezenní listina,

Zápis a usnesení13. zasedání ZO, které se konalo 30.10.2007 od 17.30 hod. ovovatelé zápisu: p. Novotný a p.aizner pítomni viz prezenní listina, Zápis a usnesení13. zasedání ZO, které se konalo 30.10.2007 od 17.30 hod. ovovatelé zápisu: p. Novotný a p.aizner pítomni viz prezenní listina, omluven p.panak V úvodu požádala starostka zastupitele o

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika 1. Anglitina pro pedškoláky : metodika pro výuku v mateské škole / Iva Hennová Praha : Portál, 2010 -- 143 s. :. -- anglitina. ISBN 978-80-7367-692-6 (brož.) Sign.:

Více

Likvidaci spolenosti eší Obchodní zákoník, tedy zákon. 513/1991 Sb.

Likvidaci spolenosti eší Obchodní zákoník, tedy zákon. 513/1991 Sb. První kroky likvidátora po prohlášení likvidace Likvidaci spolenosti eší Obchodní zákoník, tedy zákon. 513/1991 Sb. 68 neplatnost spolenosti Nebyla uzavena spoleenská ani zakladatelská smlouva, zakladatelská

Více

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - EXPORTU DAT DO EXTERNÍCH FORMÁT YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO

Více

1 Postup pi práci s informacemi

1 Postup pi práci s informacemi Vybraná kapitola z lánku Hejtmánek Jakub - Internet jako zdroj informací pro marketing malých a stedních firem, publikováno v asopise Systémuvá integrace [Vyšlo: 4/2003, prosinec, ISSN 1210-9479 Datum:

Více

Datový typ POLE. Jednorozmrné pole - vektor

Datový typ POLE. Jednorozmrné pole - vektor Datový typ POLE Vodítkem pro tento kurz Delphi zabývající se pedevším konzolovými aplikacemi a základy programování pro mne byl semestr na vysoké škole. Studenti nyní pipravují semestrální práce pedevším

Více

Nelegální práce v odvtví stavebnictví

Nelegální práce v odvtví stavebnictví Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

FINANNÍ TRHY. Finanní trhy mžeme rozdlit podle toho, s jakým penžním produktem obchodují:

FINANNÍ TRHY. Finanní trhy mžeme rozdlit podle toho, s jakým penžním produktem obchodují: FINANNÍ TRHY Oekávané výstupy dle RVP GV: žák uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti bezpených forem investic do cenných papír využívá moderní formy bankovních služeb vetn moderních informaních a

Více