FYZICKO-GEOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA BRNA A VÍDNĚ...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYZICKO-GEOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA BRNA A VÍDNĚ..."

Transkript

1 1 ÚVOD Data a metody zpracování Řešená problematika v literatuře Vymezení území FYZICKO-GEOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA BRNA A VÍDNĚ Fyzicko-geografická analýza Brna Fyzicko-geografická analýza Vídně HISTORICKÝ VÝVOJ VZTAHŮ A VAZEB BRNA A VÍDNĚ Období raného osídlení až po bitvu na Bílé hoře v roce Období od třicetileté války v 17. století až po rozpad habsburské monarchie v roce Brno a Vídeň v období od 40. let 17. století do roku Role Brna v posledním období třicetileté války v 17. století Období průmyslové revoluce Dopravní spojení Vídně a Brna Období napoleonských válek Severní dráha císaře Ferdinanda Likvidace středověkého opevnění Brna Brno a Vídeň v období Vídeň ve 2. polovině 19. století Populační vývoj a česká menšina ve Vídni ve 2. polovině 19. století Vídeňská Ringstrasse (okružní třída) Vídeň jako centrum kulturního a intelektuálního života a vzdělanosti Brno ve 2. polovině 19. století Brněnská okružní třída Železniční doprava ve 2. polovině 19. století Brno v období od počátku 20. století do roku Období Brno v období 1. republiky Odsun německého obyvatelstva Železniční doprava Brno Vídeň Autobusová doprava v úseku Brno Vídeň Období Utlumení vzájemných vztahů Odlišný ekonomický vývoj Brna a Vídně Železniční doprava Brno Vídeň Autobusová doprava v úseku Brno Vídeň PROFIL MĚST BRNO A VÍDEŇ V SOUČASNOSTI Brno Doprava Obyvatelstvo Brno v evropském sídelním systému Brno v národním kontextu Brno v regionálním kontextu Vídeň Doprava Obyvatelstvo Vídeň v mezinárodním kontextu Vídeň v národním kontextu...47

2 4.2.5 Vídeň v regionálním kontextu REILLYHO MODEL Metodika výzkumu Sféra vlivu Brna a Vídně v období 1869 až KOEXISTENCE SVĚTOVÉ METROPOLE (VÍDEŇ) A MĚSTA STŘEDNÍ VELIKOSTI (BRNO) Klasifikace evropských měst Vídeň v kontextu širší sítě světových velkoměst Brno jako satelit Vídně nebo konkurenční město? Vídeň metropole středoevropského prostoru Ekonomická konkurenceschopnost města střední velikosti Brna a metropole Vídně ROZVOJOVÉ POLITIKY A PERSPEKTIVY VÍDNĚ A BRNA, MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE A KONFLIKTY Vývoj městských rozvojových politik Brna Vývoj městských rozvojových politik Vídně Vývoj rozvojových politik Vídně a klíčové dokumenty Systém územního plánování Rakouska alias Vídně Obsahová analýza a srovnání vybraných rozvojových dokumentů města Brna a Vídně Strategie pro Brno Stadtentwicklung für Wien 2005 (STEP 05) Srovnání vybraných rozvojových dokumentů Brna a Vídně Možnosti spolupráce a potencionální konflikty města Brna a Vídně Problematika výstavby dálničního spojení mezi Brnem a Vídní EKONOMICKÝ A KUTURNÍ PROSTOR BRNO-VÍDEŇ PŘED A PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE Ekonomický a kulturní prostor Brno Vídeň v 90. letech 20. století Vývoj vztahů Brna a Vídně po vstupu do EU Ekonomický prostor Brno Vídeň Období rozšíření Evropské unie v roce 2004 očekávané dopady na trhu práce v Rakousku Pracovní trh pro občany České republiky v Rakousku Rakouské podnikatelské prostředí v Brně České podnikatelské prostředí ve Vídni Spolupráce vybraných institucí Brna a Vídně Magistrát města Brna Rakouská knihovna Österreich Institut Brno České centrum Vídeň Dopravní spojení Brno Vídeň Vývoj autobusové dopravy po roce Vývoj železniční dopravy po roce Spoje autobusové a železniční dopravy mezi Brnem a Vídní v současnosti Spoje autobusové dopravy Spoje železniční dopravy Koexistence Letiště Brno, a.s. v Tuřanech a Flughafen Wien AG ve Schwechatu....83

3 9 POZICE BRNA A VÍDNĚ V KONTEXTU ŠIRŠÍHO URBÁNNÍHO SYSTÉMU Brno a Vídeň v kontextu rozvojových os Evropy CENTROPE Kooperace Brna a Vídně v širší síti evropských měst ZÁVĚR...89

4

5

6

7

8

9

10

11 1 ÚVOD Předkládaná práce nese název Vývoj prostoru Brno Vídeň. Výrazem prostor však není myšlen prostor ve smyslu území mezi oběma městy, nýbrž se jedná o prostor vzájemných vztahů a vazeb, které mezi městy probíhají. Jedná se o vztahy a vazby v nejrůznějších oblastech a rovinách. V předkládané práci zkoumám především vztahy polické, ekonomické, kulturní a dopravní. Město Brno a Vídeň geograficky náleží do středoevropského prostoru. Obě města pojí relativně malá geografická vzdálenost. Historicky byl jejich vztah podmíněn právě touto blízkostí. V úvodní části překládané práce si všímám fyzickogeografických podmínek, které jsou v obou městech příznivé a do jisté míry podobné. Při výzkumu předkládané práce se ukázalo, že geografická blízkost mezi oběma městy a fyzickogeografické faktory sehrály zcela zásadní roli při utváření vzájemných vztahů mezi Brnem a Vídní. Další část překládané práce zkoumá vývoj vztahů a vazeb, které probíhaly mezi Brnem a Vídní do roku 1989 (jde především o postihnutí vztahů politických, ekonomických, kulturních a vazeb dopravních). Kladla jsem si otázku, do jaké míry Brno a Vídeň náleží ke stejnému kulturněhistorickému prostředí? Též jsem si kladla otázku, ve které historické etapě se vztahy Brna a Vídně začaly postupně zintenzivňovat? V průběhu výzkumu bylo zajímavé sledovat srůstání sídelních systémů Brna a Vídně v rámci habsburské monarchie, a taktéž pozici Vídně jakožto sílící evropské metropole a to především v období od 2. poloviny 19. století do roku Tento proces bylo možné prostorově sledovat také pomocí Reillyho modelu, který byl využit pro účely předkládané práce. Model byl využit pro zkoumání sféry vlivu Brna a Vídně a to ve vybraných letech ve zkoumaném období Cílem výzkumu nebylo jen zhodnocení vztahů Brna a Vídně z hlediska historického, nýbrž důraz byl kladen především na období po roce Než však bylo přistoupeno k podrobnějšímu studiu vztahů měst v tomto období, zkoumala jsem otázku klasifikace měst středoevropského prostoru dle jejich velikosti (založené na počtu obyvatel). Následně jsem se pokusila o vyhodnocení pozice Vídně v rámci celosvětové sítě velkoměst. Předmětem zkoumání této části diplomové práce byla i otázka toho, do jaké míry je Brno satelitem Vídně, či městem konkurujícím Vídni. Jedním z dílčích cílů předkládané práce bylo i srovnání rozvojových politik obou měst. Zaměřila jsem se na srovnání procesu vzniku rozvojových a strategických dokumentů Brna i Vídně a pokusila jsem se o zhodnocení a komparaci nejdůležitějších strategických dokumentů obou měst. Nejdůležitější částí mého výzkumu byl ekonomický a kulturního prostor Brna a Vídně a to v perspektivě před i po vstupu do Evropské unie. Kladla jsem si otázku, do jaké míry jsou města Brno a Vídeň propojeny ekonomicky? Z tohoto hlediska jsem se zaměřila především na podnikatelské prostředí a trh práce a to jak na straně Brna, tak na straně Vídně. Druhá část výzkumu této stěžejní části předkládané práce byl institucionální výzkum. Pokoušela jsem se zjistit míru spolupráce vybraných institucí. Na základě rozhovorů s nejrůznějšími zástupci jsem tak získávala přehled o spolupráci Brna a Vídně v konkrétní podobě. Ekonomický rozvoj je zpravidla podmíněn dobrou dopravní infrastrukturou. Cílem bylo tedy alespoň částečně postihnout dopravní spojení mezi Brnem a Vídní. Zajímala jsem se také o to, do jaké míry je rozvinutá spolupráce mezi letištěm v Brně-Tuřanech a letištěm ve Schwechatu. Závěrem předkládané práce jsem se zaměřila na pozici města Brna a Vídně v širším kontextu urbánního systému. Je možné klást si otázku, zda jsou města Brno a Vídeň nějakým způsobem zaintegrována do širšího evropského sídelního systému a pokud ano, jakým způsobem obě města ovlivňují středoevropský prostor?

12 1.1 Data a metody zpracování Při výzkumu předkládané práce jsem pracovala převážně s knižními tituly, s odbornou literaturou a se zdroji z internetu. Taktéž jsem získávala zdroje ze statistických úřadů města Brna i Vídně, z úřadů práce a jiných institucí. Statistické údaje jsem čerpala také ze Statistického lexikonu obcí České republiky 2005 a z jiných statistických dokumentů. V důsledku toho, že překládaná práce je v podstatě přeshraniční, bylo nutné při výzkumu navštívit několikrát i město Vídeň. Z důvodu časové a finanční náročnosti jsem se s Vídní často spojovala také telefonicky a prostřednictvím internetu. Můj výzkum je podložen i celou řadou informací, které mi byly sděleny při interview se zástupci mnohých institucí jak na straně Brna, tak Vídně. V předkládané práci je v příloze uvedeno i několik fotografií, které jsem pořídila při svém výzkumu v Brně, ve Vídni a v úseku výstavby dálničního spojení A5 ve směru na sever od Vídně k českým hranicím. V neposlední řadě jsem čerpala i z mapového díla Geomorfologické členenie SSR a ČSSR (1986) a při konstrukci Reillyho modelu jsem použila výřez z mapového díla Česko & střední Evropa tranzit (2006). 1.2 Řešená problematika v literatuře Ke zkoumání výzkumu vzájemných vztahů mezi Brnem a Vídní z hlediska historie jsem použila širokou škálu literárních děl, pokusím se proto přiblížit alespoň ty nejdůležitější. Jedním z prvních zdrojů, ze kterých jsem čerpala na počátku svého výzkumu, bylo dílo Dějiny Brna (1. díl) od Dřímala et al. (1969). V tomto díle jsou zachyceny vztahy Brna a Vídně v období od 14. století až po revoluční rok Dřímal et al. (1969) velice podrobným způsobem zachycuje jednotlivé historické etapy a to jak z pohledu politického, ekonomického, sociálního, kulturního, tak i z pohledu dopravního. Vztahy Brna a Vídně se podařilo zachytit například i k Kučovi (2000), který si všímá vztahů obou měst v období od 13. století do roku Jeho pohled je však převážně urbanistický. Vídni na přelomu století se věnuje Schorske (2000). Podařilo se mu zachytit proměnu Vídně v období velkých politických a socioekonomických změn a urbanizačních procesů ve 2. polovině 19. století. Urbanizačních procesů si všímá také Horská (2002), která zkoumá migrační procesy v rámci habsburské monarchie ve 2. polovině 19. století a také migrační přitažlivost Vídně ve srovnání s Prahou. Vztahy Brna a Vídně z pohledu architektury jsou koncipovány v díle Brněnská architektura od Zatloukala (2006). Právě v tomto období v Brně působila celá řada umělců nejrůznějšího zaměření, včetně těch, kteří se podíleli na výstavbě Ringstrasse ve Vídni. Při výzkumu problematiky Reillyho modelu jsem čerpala především z příspěvku Hubáčkové a Krejčího (2007), inspirací mi byly také práce Maryáše (1983) a Řeháka (2004). Ve všech z uvedených prací jsem však postrádala metodiku konstrukce Reillyho modelu (resp. kružnicovou metodu). V oblasti problematiky klasifikace měst (na základě počtu obyvatel) jsem se inspirovala např. prací Hampla (2005), Heineberga (2006), či Musila. Zatímco Hamplova klasifikace je vhodná pro období současné, klasifikace Heinberga a Musila jsou lépe aplikovatelné pro období raného novověku. Při studiu vyhodnocování pozice Vídně v rámci globální hierarchie velkoměst jsem se zabývala prací Wheelera (2004). Ten se zaměřuje na rozdílné přístupy hierarchie velkoměst v širším mezinárodním sídelním systému.

13 1.3 Vymezení území Brno (Česká republika) a Wien, resp. Vídeň (Rakouská republika) leží ve středoevropském prostoru. Brno se nachází přibližně na sever od města Vídně. Vzdálenost ze středů obou měst měří 128,6 km (měřeno v úseku Brno hlavní nádraží Wiener Rathaus, resp. vídeňská radnice ve Vídni). Vzdálenost naměřená od administrativních hranic Brna (na rychlostní silnici R 52) k administrativním hranicím Vídně (na silnici B7) činí 108,2 km. Vzájemná geografická poloha obou měst je zobrazena v Obr. 1. Obr. 1. Vymezení studované oblasti, vlastní zpracování Město Brno zaujímá celkovou plochu 230 km 2. Rozpětí severní zeměpisné šířky města Brna se pohybuje v rozmezí od 49 06' 37'' do 49 17' 42'' s. z. š. Rozpětí východní zeměpisné délky Brna činí 16 25' 45'' až 16 43' 44'' v. z. d. Mariánský sloup na náměstí Svobody v centru Brna má souřadnice 49 11' 45'' s. z. š., 16 36' 33''. Celková délka obvodu města Brna měří 124 km, přičemž maximální rozpětí sever-jih je 20,6 km a maximální rozpětí západ-východ činí 22,0 km. Nejnižším bodem Brna je ústí řeky Svratky na jihu města (190 m n.m.), které se nachází na rozhraní Brna-města a Brna-venkova. Nejvyšším bodem Brna je Kopeček (479 m n.m.) (http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs). Město Vídeň zaujímá plochu 415 km 2. Rozpětí severní zeměpisné šířky Vídně činí 48 07' 06'' až 48 19' 23'' s. z. š. Rozpětí východní zeměpisné délky se pohybuje v rozmezí od 16 10' 59'' do 16 34' 43'' v. z. d. Za centrální bod Vídně je obvykle považována katedrála sv. Štěpána (48 12' 32'' s. z. š., 16 22' 27''). Celková obvodová délka Vídně měří 136 km. Maximální rozpětí Vídně v severojižním směru činí 22,8 km, v západo-východním směru měří 29,4 km. Nejnižším bodem města je Lobau (151 m n. m.), nejvyšším je Hermannskogel (543 m n. m.) (Vienna in Figures 2008, 2008).

14 2 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA BRNA A VÍDNĚ 2.1 Fyzicko-geografická analýza Brna Brno se po staletí rozvíjelo v příznivých fyzicko-geografických podmínkách jižní Moravy. Je zasazeno v mírně členitém reliéfu, který je velice rozmanitý a prostorově diferencovaný. Reliéf Brna vyniká celou řadou specifických rysů. To souvisí s jeho složitou geologickou stavbou, dlouhým geomorfologickým vývojem a zvláště exponovanou polohou území na kontaktu dvou základních geologických a geomorfologických jednotek České republiky (České vysočiny a Západních Karpat), které se v zájmovém území vzájemně prostupují (Životní prostředí Brno 1996, 1997). Brno je na severu a severozápadě obklopeno vrchovinnými pásmy Brněnské vrchoviny, které jsou příčně rozčleněny hlubokými průlomovými údolími Svratky a Svitavy, menšími průlomovými údolími Ponávky a Veverky nebo sníženinami typu prolomů (Řečkovický a Jinačovický prolom) a na severu a severozápadě jsou spojeny s plochým reliéfem Boskovické brázdy, Kuřimskou kotlinou a Blanenským prolomem. Tyto příčné deprese dávají předpoklad pro vhodné dopravní podmínky směrem na sever od Brna. Směrem jižním je brněnský prostor otevřen do sníženiny Dyjskosvrateckého úvalu, který je tvořen převážně rovinným a pahorkatinným reliéfem (Životní prostředí Brno 1996, 1997). Z hlediska geomorfologického členění se Brno nachází na rozhraní dvou velkých systémů. Jedná se o systém Hercynský a systém Alpsko-himalájský. Hercynský systém je na území Brna zastoupen geomorfologickými podcelky Lipovská vrchovina a Řečkovicko-kuřimský prolom, které jsou součástí geomorfologického celku Bobravská vrchovina (subsystém Hercynská pohoří, provincie Česká vysočina). Hercynský systém je zastoupen i Adamovskou vrchovinou, která se nachází v celku Drahanská vrchovina (subsystém Hercynská pohoří, provincie Česká vysočina) (Demek a Mackovčin et al., 2006; Geomorfologické členenie SSR a ČSSR, 1986 mapový zdroj). Alpsko-himalájský systém je na území Brna zastoupen geomorfologickými podcelky Rajhradská pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva a Pracká pahorkatina, které jsou součástí geomorfologického celku Dyjsko-svratecký úval (subsystém Karpaty, provincie Západní Karpaty) (Demek a Mackovčin et al., 2006; Geomorfologické členenie SSR a ČSSR, 1986 mapový zdroj). Klimaticky patří převážná část území Brna do teplé klimatické oblasti. Výběžky Bobravské a Adamovské vrchoviny leží v teplé oblasti č. 2, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou a suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Dyjskosvratecký úval náleží do teplé oblasti č. 4 s velmi dlouhým, velmi teplým a suchým létem a se zimou obdobnou jako v klimatické oblasti č. 2 (Quitt, 1984). Průměrná roční teplota Brna je 9,4 C. Průměrná teplota měsíce ledna se v Brně pohybuje v závislosti na nadmořské výšce v rozmezí od 2,2 C do 1,0 C. V červenci se průměrná teplota v úvalové části pohybuje okolo 18,5 C a v nadmořských výškách kolem 400 m n. m. teplota kolísá v rozmezí od 17,0 do 17,5 C (Quitt, 1984; Teplota vzduchu, 2006). Brno patří mezi poměrně suchou oblast České republiky. Roční úhrn srážek dosahuje v Brně v průměru 505 mm za rok. V zimním půlroce spadne v Brně přibližně 35 % srážek ročního úhrnu, v letním půlroce kolem 65 % srážek ročního úhrnu. Maximum srážek kolísá, může se pohybovat od června (někdy i od května) do srpna. Nejnižší srážky připadají na únor a březen (někdy i na leden) (Quitt, 1984). Hydrologickou síť města Brna tvoří řeky Svratka a Svitava spolu se svými přítoky. Síť hlavních a vedlejších vodních toků má ekologický význam a důležitý je i rekreační potenciál. V Brně je také několik vodních ploch a nádrží. Nejvýznamnější z nich je Brněnská přehrada s plochou 2,3 km 2. Vznikla v letech 1936 až 1940 a nachází se přibližně 8 km severozápadně od středu Brna.

15 Nezanedbatelné jsou i nádrže v Mariánském údolí a rybníky na říčce Ponávce, a taktéž lokalita Holásecká jezera na Ivanovickém potoku. Tyto vodní plochy jsou významné především z hlediska jejich budoucího využití k rekreačním účelům (Strategie pro Brno, 2007). Na území města Brna bylo vyhlášeno 29 chráněných maloplošných území s rozlohou přibližně 373 ha, což představuje přibližně 1,5 % celkové rozlohy města. Pokud chráněná území rozčleníme do jednotlivých kategorií, pak v Brně nalezneme 2 přírodní parky (Baba a Podkomorské lesy), 7 přírodních rezervací, 2 národní přírodní památky (Červený kopec a Stránská skála), 20 přírodních památek a jednu přechodně chráněnou plochu, která nese název Mahenova stráň. Do katastru města Brna částečně zasahuje i Chráněná krajinná oblast Moravský kras. V Brně je registrováno 71 významných krajinných prvků a 27 památných stromů, z toho 3 stromořadí (Brno v číslech 2007, 2008; Zvláště chráněná území ve městě Brně, 2008). 2.2 Fyzicko-geografická analýza Vídně Vídeň stejně jako Brno se vyznačuje příznivými fyzicko-geografickými podmínkami. Město se nachází se na styku různě členitého reliéfu a rozdílných klimatických podmínek. Značná část reliéfu Vídně je rovinatá, zejména na severovýchodě města, kam zasahuje Marchfeld (Moravské pole). Na západních a jihozápadních okrajích Vídně je reliéf členitější, jedná se o pás hornatin východní horské skupiny Severních vápencových Alp (Trimmel, 1970). Nejvyšším masívem tohoto pásu je Wienerwald (Vídeňský les), který se na severozápadě Vídně terasovitě svažuje k údolí Dunaje. Na severu je Vídeň vymezena kopcem Bisamberg a na jihu kopci Wienerberg a Laaer Berg. Vídeň se z geomorfologického hlediska nachází v Alpsko-himalájském systému. V rámci tohoto systému se město nachází na rozmezí geomorfologického subsystému Alpy a Panonská pánev. Subsystém Alpy je na západě a jihozápadě území Vídně reprezentován geomorfologickým celkem Vídeňský les (provincie Východní Alpy) a subsystém Panonská pánev je zastoupen geomorfologickou soustavou Vídeňská pánev a geomorfologickým celkem Marchfeld (provincie Západopanonská pánev) (Kolejka osobní sdělení, 2008; Geomorfologické členenie SSR a ČSSR, 1986 mapový zdroj). Klimaticky se Vídeň nachází na rozhraní klimatu panonského, středoevropského a alpského (resp. submontánního). Převážnou část Vídně ovlivňuje panonské klima, které se vyznačuje suchým kontinentálním klimatem. Západní a severozápadní výběžky Vídně jsou ovlivněny submontánním klimatem, které je chladnější s vyšším výskytem srážek. V období činila průměrná teplota vzduchu ve Vídni 10,2 C. Průměrná teplota měsíce ledna se v období pohybovala vzhledem k nadmořské výšce v rozmezí od 0,7 C do 1,2 C. Průměrná teplota července dosahovala v tomtéž období v závislosti na nadmořské výšce hodnot od 19,1 C do 21,7 C (Klimadaten von Österreich , 2002). Průměrný roční úhrn srážek činil v období na území města Vídně 605 mm. Roční chod srážek je proměnlivý, maximum se objevuje v období od května do července (někdy i do srpna). Nejnižší srážky jsou v dlouhodobém průměru registrovány během měsíců leden a únor (Klimadaten von Österreich , 2002). Z pohledu hydrografie má největší potenciál Dunaj. Jedná se o druhou nejdelší řeku Evropy. V důsledku velkých záplav ve Vídni v 50. letech minulého století bylo navrženo vybudovat ochranná opatření, která by zmírnila možné dopady katastrofálních záplav. V roce 1969 byl přijat návrh na vybudování nového řečiště Neue Donau a ostrova Donauinsel. Projekt byl realizován v letech 1975 až Řečiště Neue Donau je přibližně 160 m široké a 22 km dlouhé. Půda, která byla k dispozici po vykopání Neue Donau byla využita pro zbudování základů ostrova Donauinsel. Ten je 21,1 km dlouhý a 70 až 210 m široký. Jeho primární funkcí je ochrana proti povodním. Ostrov Donauinsel je však také výrazně využíván pro sport, rekraci a turistiku. Severní a jižní části

16 ostrova tvoří přirozené krajinné celky bez výraznějšího zásahu člověka (Metropolitan Region Vienna, 2000). Další část Dunaje ve Vídni je Alte Donau, což je původní meandrující rameno. Tato část Dunaje dnes slouží převážně k rekreaci. Na severovýchodě Vídně se u Nussdorfu (městská čtvrť Döbling) z hlavního toku Dunaje odpojuje rameno, které se nazývá Donaukanal. Též se jedná o přirozené rameno Dunaje. Donaukanal je 17,3 km dlouhý a je v celé své délce splavný. Značná jeho část lemuje historické jádro Vídně. Zpět do hlavního toku Dunaje se Donaukanal vlévá na jihozápadě Vídně (městská část Simmering) nedaleko od Schwechatu. V blízkosti historického centra města se do Donaukanalu vlévá říčka Wien, která pramení ve Vídeňském lese. Do Vídně přitéká ze západu a protéká značnou část území města. Na území města Vídně se nachází 2 přírodní parky, 18 chráněných oblastí a více než 400 přírodních památek. Celkově je chráněno přibližně ha území, což představuje 31 % celkové rozlohy Vídně. Nejstarší existující přírodní památkou Vídně je tis (Taxus baccata), jeho stáří se odhaduje na několik set let. Vysoce navštěvovanými chráněnými krajinnými oblastmi Vídně je Prater a zoologická zahrada Lainzer Tiergarten (Zelené město, 2008). Na území Vídně částečně zasahuje biosférická rezervace Vídeňský les, která byla vyhlášena v roce Slouží především k rekreaci, hojně je také využívána akademickými pracovníky a studenty Vídeňské státní univerzity jako modelová přírodní laboratoř (UNESCO vyhlásilo nové pralesní rezervace, 2005). Nezanedbatelnou biosférickou rezervací Vídně je i Untere Lobau (jedná se o chráněné záplavové území). Z hlediska ochrany přírody zaujímá významné místo také národní park Donau-March Auen, který byl založen v roce Zasahuje na jihovýchod města Vídně, přičemž velká jeho část se nachází podél Dunaje směrem ke slovenským hranicím. Národní park Donau-March Auen je jedním z mála chráněných území říčních luhů dochovaných ve střední Evropě (Metropolitan Region Vienna, 2000).

17 3 HISTORICKÝ VÝVOJ VZTAHŮ A VAZEB BRNA A VÍDNĚ Historie vztahů a vazeb měst Brna a Vídně sahá hluboko do minulosti a postihnout celou historii je v předkládané práci takřka nemožné. Cílem kapitoly tedy není podat detailní historický vývoj vztahů měst Brna a Vídně, nýbrž pouze nastínit do jaké míry se města v dané historické etapě ovlivňovala, zda vůbec došlo k jejich vzájemné interakci, či nikoli. S ohledem na rozsah předkládané práce se dotknu jen velice okrajově období před Bílou horou, detailněji se zaměřím na vztah Brna a Vídně v období vlády Habsburků po Bitvě na Bílé hoře až po rozpad habsburské monarchie v roce Dále se pokusím zhodnotit vztahy mezi Brnem a Vídní v období od vzniku samostatného Československa po nástup komunistického režimu v roce 1948 a závěrem kapitoly nastíním vztahy a vazby obou měst v období od roku 1948 po pád železné opony v roce Historický vývoj v čase je zohledněn z pohledu politického, ekonomického, dopravního a kulturního, přičemž tyto pohledy se navzájem prolínají. 3.1 Období raného osídlení až po bitvu na Bílé hoře v roce 1620 Území, ve kterém se dnes nachází Brno a Vídeň, bylo dle archeologů osídleno před mnoha tisíci lety (Kovárník, 1995). Kovárník (1995) uvádí, že oblast, byla osídlena již v dobách staršího paleolitu ( až př. n. l.). Podle něj se jedná o archeologicky jednotné území (Kovárník, 1995). Jedním z určujících faktorů raného osídlení této oblasti byly příznivé fyzickogeografické podmínky a v důsledku toho se rozvíjely i dopravní cesty. Severně od Vídně a na jih od Brna se vyskytuje nížinatý reliéf, který postrádá výraznější orografické překážky. Snadno prostupný terén tak umožňoval relativně přímá spojení. V důsledku toho zde existovaly dobré podmínky pro budování dopravních cest magistrálového typu. Prostor, který dnes představuje Vídeň, Dolní Rakousko a jižní Moravu byl již od pravěku spjat s Podunajím. Řeka Dunaj byla významným evropským vodním tokem, který byl využíván především pro dopravní účely. Předpokládá se, že právě z Podunají vedly větve širšího severojižního dopravního spojení (nazývaného někdy jantarovou stezkou) (Květ a Řehák, 2006). Jantarová stezka spojovala Baltskou oblast s jižní Evropou a Egyptem a její linie vedla převážně mírně členitým reliéfem. Květ a Řehák (2006) se domnívají, že tato stezka měla několik větví a jejich důležitost, či dominantní postavení se v průběhu staletí měnily. Jantarová stezka byla zcela přirozeně využívána i v době římské. Jak uvádí Aringer (1994), na jedné z významných větví této stezky byl přibližně v roce 100 n. l. založen za císaře Trajána římskými legiemi vojenský tábor Vindobona (později Vídeň). Tábor byl založen poblíž keltské osady, která se zde nacházela. Tento tábor vznikl na průsečíku jantarové stezky a Dunaje, čímž si zajistil strategickou obrannou pozici. Paralelně s touto vojenskou osadou vznikla i osada civilní (Aringer, 1994). Kuča (2000) uvádí, že Brno bylo v době římské spojeno s Podunajím vedlejší větví jantarové stezky, jejíž hlavní trasa vycházela z římské osady Karnunta na Dunaji a směřovala pravděpodobně kolem římské stanice u Mušova dále na sever moravskými úvaly. Jantarová stezka neztratila na významu ani v době velkomoravské. Vedla patrně prostorem jižně od Brna, přes Rajhrad a Měnín. V té době však brněnská kotlina tvořila okraj sídelní oblasti Velké Moravy, a proto měla v rámci širšího okolí i celé Moravy spíše menší význam (Kuča, 2000). Také Vídeň (v 9. st. nesla osada název Viennis, resp. Vienne) nepatřila v období po pádu římské říše mezi významná centra Podunajského prostoru (Od osady ke městu, 2008). To se však změnilo po dobytí osady Babenberky v 10. století. Za jejich vlády, která trvala 270 let, došlo k obchodnímu a kulturnímu rozkvětu Vídně. Postupně tak začalo docházet k intenzivnějším obchodním stykům s jinými evropskými městy, s Brnem nevyjímaje. Kuča (2000) si všímá vztahů Brna a Vídně ve 13. století, kdy Václav I. udělil Brnu v roce 1243 městské privilegium, které vzniklo na základě práv rakouských měst Enže a Vídně.

18 Také Dřímal et al. (1969) poukazuje na vzájemné vztahy obou měst a tvrdí, že ve 14. století byly nejvýznamnějšími obchodními partnery Brna Rakousy a Vídeň. Podle něj se z Vídně a Rakous dováželo zboží nejrůznějšího druhu, převážně víno a sůl. Naopak z Brna se na tamní trhy vyváželo například brněnské sukno, slané ryby, cínové zboží, či zbraně (Dřímal et al., 1969). Hledáme-li však skutečně užší vztahy a vazby mezi Brnem a Vídní ve smyslu politickém, ekonomickém, dopravním, či kulturním, pak je nutné zakotvit v událostech 16. století. Dle slov Němčíka (1995) se Evropa v období 16. století vyvíjela od kultury renesanční ke kultuře barokní a zároveň se nacházela v období přechodu od stavovského společenského zřízení k novověkému pojetí státu. V době tohoto přechodu se země Koruny české ocitly v rukou jednoho z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy. Tímto rodem byli Habsburkové, kteří od 16. století sídlili ve Vídni (s výjimkou Rudolfa II. Habsburského, který vládl v letech 1576 až 1611 a své sídlo přenesl v roce 1583 z Vídně do Prahy). V roce 1526 převzali Habsburkové po smrti Ludvíka Jagellonského vládu nad zeměmi Koruny české. Nově zvolený císař Ferdinand I. Habsburský připojil země Koruny české k území ovládaným Habsburky a podmanil si i Uhersko. Tím byl položen základ habsburské monarchie, k jejímuž zániku došlo až v roce Ferdinand I. Habsburský usiloval o konsolidaci moci a centrální řízení, a proto založil ve Vídni centrální úřady, které se měly stát protiváhou českých a uherských úřadů. Maur (2002) zastává přesvědčení, že od doby vlády Ferdinanda I. Habsburského dochází k omezování městské samosprávy a městského soudnictví v zemích Koruny české. Postupně byl také vytvořen centralizovaný systém státního dozoru nad hospodářským podnikáním (Maur, 2002). Habsburkové prosazovali katolické vyznání, což bylo v zemích Koruny české vítáno s nevolí, neboť obyvatelé těchto zemí byli různého vyznání. Náboženská pluralita a svoboda byla v zemích Koruny české násilně potlačena po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, kdy zvítězila císařská vojska nad českými stavy. Následná poprava českých stavů na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621 ještě více upevnila katolický absolutismus prosazovaný Habsburky. Postupně docházelo k násilné rekatolizaci, která byla přijímána s výrazným odporem, zejména pak na území Království českého. Země Koruny české byly součástí habsburské monarchie již od roku 1526, kdy zemřel Ludvík Jagellonský, avšak v důsledku bitvy na Bílé hoře (1620) se jejich postavení v rámci habsburské monarchie ještě výrazněji změnilo. Význam Prahy tak postupně oslabuje, naopak pozice a vliv Vídně začíná sílit. I přesto, že se Praha vůči Vídni snažila vymanit takřka po celou dobu po bitvě na Bílé hoře až do rozpadu habsburské monarchie v roce 1918, Brno zaujímalo svou pozici vůči Vídni odlišným způsobem. Do jaké míry se toto dělo, bude předmětem následující podkapitoly. 3.2 Období od třicetileté války v 17. století až po rozpad habsburské monarchie v roce 1918 Brno, které bylo v rámci habsburské monarchie součástí Markrabství Moravského, mělo vždy geograficky blíž k Vídni než k Praze. Tento fakt ovlivnil vývoj Brna v období nadvlády Habsburků a to jak z pohledu politického, ekonomického, dopravního, tak i kulturního. Vliv Vídně na Brno postupně narůstal od porážky českých stavů na Bílé hoře v roce V průběhu následujících 300 let postupně sílila symbióza obou měst a trvala až do rozpadu habsburské monarchie v roce Brno a Vídeň v období od 40. let 17. století do roku 1848 Vztahy Brna a Vídně v období 17. století až do roku 1848 nebyly zdaleka ještě tak intenzivní jako v období 2. poloviny 19. století, ovšem právě v 17. století se začínají vazby těchto dvou měst výrazněji utvářet.

19 Role Brna v posledním období třicetileté války v 17. století Řada historiků hledá kořeny intenzivnějších vztahů mezi Brnem a Vídní v době švédského obléhání Brna v posledním období třicetileté války ( ). Z prací mnoha historiků nebo autorů zabývajících se historií Brna, namátkou lze uvést např. Dřímala et al. (1969), či Hálovou- Jahodovou (1975), je patrné, že v období třicetileté války v 17. století Vídeň rozpoznala vojenskou důležitost Brna. Stalo se tak po té, kdy se Brno po více než tříměsíčním obléhání pod vedením úspěšného velitele Jeana Louise Raduita de Souches ubránilo Švédům. Bylo to v srpnu 1645, kdy Brno švédská vojska porazilo. Dřímal et al. (1969) uvádí, že ve Vídni si uvědomili vojenský význam Brna a časem z něho vybudovali zemskou pevnost. V důsledku toho bylo Brno do jisté míry vnímáno jako předměstí Vídně, neboť jeho strategická pozice chránila Vídeň před možnými útoky ze severu. Hálová-Jahodová (1975) dokládá, že Vídeň byla Brnu od porážky Švédů skutečně nakloněna. Císař Ferdinand III ocenil zásluhy Brňanů a daroval jim různé výhody (např. daňové úlevy, povýšení městského znaku apd.), odměnil některé měšťany a mnohé z nich povýšil do šlechtického stavu. Vedle zemské šlechty tak v Brně začíná postupně vznikat městská aristokracie. Jelikož jí bylo svěřováno vedení centrálních úřadů, začala si budovat po vzoru dvorských úředníků a rakouské šlechty paláce a to jak v Brně, tak ve Vídni a aktivně se účastnila kulturního života v obou městech (Hálová-Jahodová, 1975). Habsburská monarchie se snažila o posílení své moci všemi možnými prostředky. Císař směřoval svoje úsilí k tomu, aby se z Brna stala zemská pevnost. Z jeho podnětu se v Brně začaly stavět vojenské úřední budovy a kasárny, kde bylo následně soustřeďováno stálé císařské vojsko (Hálová- Jahodová, 1975). Vojenskou funkci Brna podporovali i následující císařští panovníci habsburské monarchie a v důsledku toho zůstalo Brno strategickou zemskou pevností až do poloviny 19. století Období průmyslové revoluce Snaha o posílení soustředěné státní moci habsburské monarchie pokračovala nezvratným tempem ve druhé polovině 18. století s nástupem průmyslové revoluce. Vláda usilovala o zavedení nové hospodářské politiky, která by nastartovala hospodářský rozvoj za účelem posílení moci monarchie (Hálová-Jahodová, 1975). Podle slov Dřímala et al. (1969) se Brno do poloviny 18. století příliš nelišilo od jiných moravských měst. Kuča (2000) na druhé straně vnímá Brno, které získalo počátkem 17. století statut hlavního města Moravy, jako významnou politickou metropoli habsburské monarchie. Též Uhlíř (1996, 36) vyzdvihuje Brno druhé poloviny 18. století, když tvrdí, že město bylo sídlem moravskoslezského zemského místodržitele, politickým, správním, vojenským, kulturním a také hospodářským centrem země. Uhlíř (1996) je toho názoru, že Brno těžilo z výhodné polohy města vzhledem k nedaleké císařské metropoli. Hálová-Jahodová (1975) vidí situaci z druhé strany (tedy z pozice Vídně) a tvrdí, že blízkost Brna Vídni imponovala, a proto bylo na Brno nahlíženo jako na potenciál hospodářského rozvoje. Navíc začalo být vnímáno i jako tranzitní stanice v hospodářském styku s východem (Hálová-Jahodová, 1975). Z kontextu prací těchto autorů tedy vyplývá, že vzájemný vztah obou měst Brna a Vídně se začal ve druhé polovině 18. století ještě více zintenzivňovat, města z geografické polohy těžila a jejich vzájemná potřeba byla evidentní. Vláda habsburské monarchie postupně vyvíjela všemožné úsilí o zavedení průmyslové výroby a pokoušela se o vytvoření jednotného hospodářského celku s vlastním průmyslem a obchodem a s jednotným clem (Hálová-Jahodová, 1975). Pozvolna docházelo k oslabení vlivu cechů a kupeckých bratrstev, což umožnilo přechod k průmyslovému kapitalismu (Burian, 1966; Mulíček, 2004). Město Brno se postupně stávalo správním a obchodním centrem, které kromě hospodářských úspěchů mělo nadále pověst významné vojenské pevnosti (Škvařil, 1969). Například díky úspěšnému čelení náporu Prusů a Sasů si Brno v 18. století získalo přízeň císařovny Marie Terezie (Burian, 1966).

20 Řada historiků, z nichž je možno uvést např. Dřímala (1969), Zřídkaveselého (1993b), či Škvařila (1969) se shoduje v tom, že velký význam pro podporu brněnského obchodu a průmyslu mělo ustavení manufakturního úřadu. Byl vydán ve Vídni v roce 1751 jako výkonný vládní orgán v oboru přímé péče o rozvoj obchodu a živností. Téhož roku byla na podporu průmyslu založena i Půjčovní banka, která měla poskytovat úvěry (Hálová-Jahodová, 1975; Zřídkaveselý, 1993b). Uhlíř (2006) uvádí, že se jednalo vůbec o první akciovou banku v habsburské monarchii. Zřídkaveselý (1993b) zastává názor, že jedním z klíčových rozhodnutí Půjčovní banky, které ovlivnilo průmyslový rozmach Brna v dalších letech, bylo přemístění jedné neprosperující soukenické manufaktury z Kladrub do Brna v roce 1764 (jako důsledek nezdařených pokusů o založení prosperujících manufaktur na výrobu jemných suken v různých částech habsburské monarchie). Na prosperitě této manufaktury měl značnou zásluhu Johann Leopold Köffiller (Zřídkaveselý, 1993b), který byl synem brněnského velkoobchodníka z Korutan (Hálová-Jahodová, 1975). Se jménem Leopolda Köffillera jsou tak spjaty počátky brněnské vlnařské manufakturní výroby (Vytiska, 1963). Přestěhování soukenické manufaktury z Kladrub do Brna se v dalších letech ukázalo jako nanejvýš výhodné pro Brno, neboť byl dán impuls k ohromné industrializační vlně, která bývá někdy srovnávána s bouřlivým vývojem průmyslu v soudobém britském Manchesteru (Zřídkaveselý, 1993b; Uhlíř, 2006). V minulosti tak bylo Brno velmi často nazýváno moravským Manchesterem (Uhlíř, 2006, 35), či rakouským Manchesterem (Zatloukal, 2006, 13). Postupem času se u Köffillera vyučila celá řada dalších učňů, kteří jeho manufakturu po určité době opustili a začali si zakládat své dílny. Patřili mezi ně např. W. Mundi, H. Schmal, J. H. Offermann, H. Hopf, J. Ch. Biegmann a další (Vytiska, 1963). Mnozí z nich byli původem z Porýní, Saska či z jiných částí severozápadní Evropy. Kuča (2000) uvádí, že jim císař uděloval výsady na výrobu zboží, případně i šlechtický titul, neboť svou podnikatelskou činností výrazným způsobem ovlivňovali nejen hospodářský vývoj Brna, nýbrž i celé habsburské monarchie. Dřímal et al. (1969) shrnuje faktory, které podle něj umožnily mohutný průmyslový rozmach Brna. V první řadě sem řadí geografický faktor a přiklání se k tvrzení, že Brno výrazně ovlivnila právě jeho blízká poloha vůči Vídni. Dále sem řadí možnost opatřit si kapitál na založení podniku, iniciativa a podpora státních orgánů, nezatíženost města tradicí cechovní výroby, dobrá tržní a obchodní spojení (Dřímal et al. 1969, 183). Zřídkaveselý (1993b) zdůrazňuje dostatek vhodných surovin, především uherskou a moravskou vlnu a poukazuje na postupný příliv pracovních sil z předměstí Brna a jeho okolí. Hálová-Jahodová (1975) vidí přísun pracovních sil také jako důsledek zrušení nevolnictví v roce 1781 císařem Josefem II. Podle ní přicházeli lidé z českého venkova a posilovali tak manufakturní produkci. Ve styku s úřady i ve školství byla užívána němčina. Do Brna se v průběhu 17. a 18. století přistěhovalo mnoho obyvatel z alpských zemí a z katolických částí Německa. I přesto, že česká složka nebyla zcela potlačena, vlivem politických, hospodářských a společenských faktorů bylo mnoho obyvatel germanizováno (Dřímal et al., 1969). Rozvoj průmyslu a příliv pracovních sil výrazně ovlivnily územní vývoj a rozsah města Brna. Trojitý pás středověkých hradeb kolem pevnostního Brna znemožňoval rozšiřování zastavěné plochy a tím i budování výrobních manufaktur a obytnou zástavbu pro příchozí dělnictvo. Proto bylo nutné výrobu lokalizovat především na periferiích města. Postupně byl v těchto předměstích vlivem stěhování zaznamenáván přírůstek obyvatelstva. V letech 1763 až 1797 vzrostl počet obyvatel Brna téměř trojnásobně 1 (Dřímal et al., 1969). V průběhu 18. století tedy město Brno výrazně posilovalo průmyslovou funkci. S tím byl spojen i rozvoj obchodu a trhů. V roce 1774 zařadila Marie Terezie Brno mezi obce s právem trhů první třídy. V této době měly brněnské výroční trhy již mezinárodní ráz (Škrabalová, 1999).

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Digitální

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA ALPSKÉZEMĚ-OBYVATELSTVO Mgr. Iva Švecová RAKOUSKO historie 1.stol. římský vojenský tábor Vindobona (dnes Vídeň) 13. stol.

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Michal Gramblička CZTA TUNELOVÉ ODPOLEDNE 2/

Michal Gramblička CZTA TUNELOVÉ ODPOLEDNE 2/ STRUČNÁ HISTORIE VÝSTAVBY ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ NA ÚZEMÍ ČECH A MORAVY A DŮLEŽITÉ MILNÍKY JEJICH ROZVOJE (PODKLADY TEXTY A FOTOGRAFIE WIKIPEDIE, AUTOR) POUČENÍ Z HISTORIE? Evropou staletí duněly kroky římských

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

České stavovské povstání

České stavovské povstání České stavovské povstání Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 10. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_ 32_ INOVACE_ 16_D_ Stavovské povstání

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1 Charakteristika území Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor Otázka: Revoluční rok 1848 1849 Předmět: Dějepis Přidal(a): Pavla příčiny: - vliv průmyslové revoluce na politiku - rozvoj kapitalismu - odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu - požadavek konstituce

Více

Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech. Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl

Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech. Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl Antropogenní bariéry pro volně žijící živočichy v Chřibech Marek Havlíček, Ivo Dostál, Jiří Jedlička, Petr Anděl Antropogenní bariéry pro migraci volně žijících živočichů Výstavbou dopravní, průmyslové

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Pracovní list pro žáky 5. ročníku. Žáci doplňují neúplné věty a vyřeší si křížovku. Zdroj textu: vlastní.

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Pracovní list pro žáky 5. ročníku. Žáci doplňují neúplné věty a vyřeší si křížovku. Zdroj textu: vlastní. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.33.5._VL TÉMA: Vlastivěda- Spolková republika

Více

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Velká města Kraje Vysočina

Velká města Kraje Vysočina Velká města Kraje Vysočina Vypracování: o Krátké informace k velkým městům Kraje Vysočina Třebíči, Havlíčkovu Brodu, Žďáru nad Sázavou o Kontrolní úkoly: 1) Multiple Choice 2) Informační prospekt pro turisty

Více

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční síť

Více

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE OBEC BOHATICE MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE NÁVRH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE OBCE BOHATICE na období 2011 2015 Místní program obnovy vesnice pro obec BOHATICE HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE A OKOLÍ První

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY * Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.

Více

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20 POLITICKÉ POMĚRY Předmět Ročník a obor Kód sady Kód DUM Autor Dějepis, CJL 1. - 4. ročník oboru ZA, 1. 4. ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01 D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01/6-20 Mgr. Marcela Domalípová

Více

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY 4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných

Více

Kennst du diese Städte, Sehenswürdigkeiten? Mgr. Bc. Miroslava Popelková Německý jazyk- 7. ročník

Kennst du diese Städte, Sehenswürdigkeiten? Mgr. Bc. Miroslava Popelková Německý jazyk- 7. ročník Kennst du diese Städte, Sehenswürdigkeiten? Mgr. Bc. Miroslava Popelková Německý jazyk- 7. ročník Rhein - Rýn Rýn (německy Rhein, francouzsky Rhin, nizozemsky Rijn, latinsky Rhneus, jméno pochází z keltského

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Dějepis 6 (Pravěk a starověk) Válková. V., SPN, Praha 2012 Pravěk, starověk. Dějepisné atlasy pro ZŠ. Kartografie, Praha 1995 1. Úvod do dějepisu - seznámení s učebnicí - historické prameny UČIVO: - čas,

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

FG metody výzkumu malé oblasti

FG metody výzkumu malé oblasti FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy 2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky

Více

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Urbanistické styly Architektonické styly, urbanistické utopie a struktura města

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři,

MĚSTO INVESTORŮM. Vážení investoři, Město investorům MĚSTO INVESTORŮM Vážení investoři, dostává se Vám do rukou prezentace investičních příležitostí města Jeseníku, nacházejícího se v severní části Olomouckého kraje v blízkosti hranic s

Více

Něco málo k historii

Něco málo k historii Základní informace Lvov nepatří k největším ukrajinským městům (je až na 7. místě), ale určitě k nejvýznamnějším Počet obyvatel: cca 735 000 Rozloha 182,01 km² Základní informace Historické centrum Lvova

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

MARIE TEREZIE ( ) JOSEF II. ( )

MARIE TEREZIE ( ) JOSEF II. ( ) VY_32_INOVACE_146 MARIE TEREZIE (1740 1780) JOSEF II. (1780 1790) určeno pro 5. ročník ZŠ Člověk a jeho svět Lidé a čas Novější dějiny ČR Světlo rozumu březen 2011 Mgr. Hana Patschová Prezentace slouží

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II. Jiří Řehounek. Ročník 2. Datum tvorby Leden 2013

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II. Jiří Řehounek. Ročník 2. Datum tvorby Leden 2013 Číslo projektu Název školy Kód materiálu Název materiálu Autor Tematická oblast Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0811 Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II VY_32_INOVACE_61_20 Slovensko Jiří

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna

ČESKÁ REPUBLIKA. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější jsou: - státní vlajka - státní znak /malý a velký/ - státní hymna ČESKÁ REPUBLIKA Vznikla 1. ledna 1993 poté, co se Československá republika rozdělila na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku. Výrazem samostatnosti státu jsou státní symboly. Nejdůležitější

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Dějepis. Člověk a společnost

Dějepis. Člověk a společnost Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 8 Povinný Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pravěk a starověk / dějepisný atlas Pravěk a starověk / dějepisný atlas Sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia je prvním z ucelené řady dějepisných atlasů. Seznamuje s historickým vývojem v období pravěku a starověku, od počátků lidského

Více

Nová topografická mapování období 1952 až 1968

Nová topografická mapování období 1952 až 1968 Nová topografická mapování období 1952 až 1968 Miroslav Mikšovský 1. Topografické mapování v měřítku 1:25 000 V souladu s usnesením vlády ČSR č.35/1953 Sb. bylo v roce 1952 zahájeno nové topografické mapování

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA OBYVATELSTVO VELKÉ BRITÁNIE A IRSKA Mgr. Iva Svobodová VELKÁ BRITÁNIE historie ve starověku keltské a germánské kmeny 15.

Více