Politika soudržnosti EU: 20 let po pádu železné opony a 5 let po vstupu do EU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politika soudržnosti EU: 20 let po pádu železné opony a 5 let po vstupu do EU"

Transkript

1 Politika soudržnosti EU: 20 let po pádu železné opony a 5 let po vstupu do EU Strana 1

2 Po čtyřicet let byl v prostoru železné opony hlouben jakýsi hradní příkop mezi dvěma různě orientovanými částmi Evropy. V kontextu sjednocení a EU ale nemůže stačit přes tento příkop vybudovat mosty. Můžeme říci, že proces evropské integrace bude završen až tehdy, kdy dojde k důslednému zasypání tohoto příkopu k důslednému překonání důsledků železné opony a studené války. V tomto smyslu je odstranění důsledků železné opony možné označit za kritérium úspěchu evropské integrace. Jiří Zimola, jihočeský hejtman Strana 2

3 Profily vystupujících Strana 3

4 Maria Borelius-Larson Maria Borelius-Larson je generální ředitelkou Hand in Hand International, organizace podporující tvorbu pracovních míst v nejchudších částech světa. Doposud proškolila více než žen v podnikání a využívání mikro-úvěrů a pomohla se startem podniků. Předchozí zkušenosti sbírala v médiích a v obchodě. Michael Schneider Michael Schneider je předsedou Komise pro územní soudržnost Výboru regionů (COTER). Michael Schneider se narodil 31. července 1954 v Kirchen/Sigm ve spolkové zemi Porýní-Falc. Studoval dějiny, filosofii, germanistiku, pedagogiku a srovnávací literaturu v Bonnu. Od roku 1996 je činný v orgánech CDU. V roce 2002 začal kariéru státního tajemníka pro federální záležitosti a vyslance státu Sasko-Anhaltsko při německé federaci. V roce 2004 vstoupil Michael Schneider do evropské politiky jako zástupce předsedy ve Výboru regionů a člen komise COTER. Od roku 2008 předsedá této komisi a intenzivně se věnuje oblasti politiky soudržnosti. Jiří Zimola Jiří Zimola je hejtmanem Jihočeského kraje a Radou Asociace krajů České republiky je nominován do české delegace Výboru regionů. Svou politickou dráhu zahájil v roce 1998, kdy se stal starostou Nové Bystřice. Tuto funkci zastával až do konce roku 2008, kdy byl zvolen hejtmanem Jihočeského kraje. Dlouhodobě se angažuje v problematice přeshraničního rozvoje, například na platformě Euroregionu Silva Nortica. Aktivní je také při činnosti Nadace Jihočeské cyklostezky. Petr Osvald Petr Osvald je vice-presidentem komise pro územní soudržnost Výboru regionů, člen městského zastupitelstva Plzně. Petr Osvald se narodil v roce 1966 v Plzni a vystudoval Západočeskou univerzitu. Od roku 2002 se pohybuje v místní politice a pro primátora města Plzně pracuje jako komisař pro evropské záležitosti. Tak se také stal členem české národní delegace ve Výboru regionů a členem předsednictva Výboru regionů za frakci evropských socialistů. Od minulého roku je prvním vice-presidentem komise pro územní soudržnost. Strana 4

5 Ludmila Rakušanová Ludmila Rakušanová je novinářkou na volné noze. Spolupracuje s významnými českými veřejnoprávními i soukromými médii. Zároveň je dopisovatelkou zahraničních periodik. V exilu pracovala pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa. Je členkou Německého svazu novinářů a Asociace evropských žurnalistů. Angažuje se rovněž v česko-německých vztazích. V letech 1998 a 1999 byla členkou české části Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra. Ludmila Rakušanová je laureátkou několika mezinárodních ocenění. Juraj Thoma Juraj Thoma je od roku 2006 primátorem města České Budějovice a také členem Výboru regionů. V politice je aktivní od roku 1993, kdy se stal členem Občanské demokratické strany. Od roku 1994 se angažuje v regionální politice, a to na úrovni města České Budějovice a Jihočeského kraje. Původním oborem Juraje Thomy je archeologie, kterou vystudoval na Karlově universitě v Praze. Realizoval řadu záchranných a zajišťovacích výzkumů a publikoval četné statě v odborném i populárně-naučném tisku. Bernard Soulange Bernard Soulage je od února 2009 poslancem Evropského parlamentu a zároveň je 1. vice-presidentem francouzského regionu Rhône-Alpes pro dopravu, cestování a mobilitu. Narodil se 24. října 1948 v Nanterre. Studoval veřejnou správu, urbanismus a územní plánování na Institutu politických studií v Paříži. Je ženatý a má dvě děti. Od roku 1992 byl členem Rady regionu Rhône-Alpes zvoleným za Socialistickou stranu (PS). V roce 2002 se stal členem Výboru regionů. Je předsedou asociace evropských měst a regionů podporujících vysokorychlostní železniční dopravu. Witold Krochmal Witold Krochmal je starostou města Wołów (Polsko, Dolní Slezsko). Současně je předsedou unie polských malých měst. Nedávno byl z pověření komise ECOS zpravodajem stanoviska Success factors to anticipate and accompany restructuring in Cities and Regions. Rovněž je členem pracovní skupiny pro budoucnost politiky soudržnosti. V roce 1990 byl zvolen starostou města Wołów a předsedou asociace městských radních. Od roku 1997 do roku 2001 byl hejtmanem dolnoslezského vojvodství. Byl také členem polsko-německé komise pro regionální a přeshraniční spolupráci a předseda polsko-německé nadace Pojednanie. Od roku 2001 je opět starostou města Wołów.. Strana 5

6 Dieter Friese Dieter Friese je předsedou Euroregionu Spree-Neisse-Bober ; Vice-prezidentem Asociace evropských příhraničních regionů (AEBR); předsedou Výboru pro cestovní ruch Asociace Spreewald a dalších organizací. Vysokoškolské vzdělání získal na Vysoké škole architektury a stavebnictví ve Výmaru. V roce 1990 byl zvolen členem okresní rady v Bernau, o čtyři roky později do okresní rady regionu Spree-Neisse. Je ženatý, má dvě děti. Peter Mehlbye Peter Mehlbye je ředitelem koordinační jednotky ESPON. Více než 10 let pracoval pro dánské ministerstvo jako vedoucí odboru plánování, regionálního rozvoje a mezinárodní spolupráce. Poté působil jako expert pro Evropskou komisi, GŘ pro regionální politiku, kde byl angažován v koncepci rozvoje evropské regionální politiky. Od roku 2002 je ředitelem koordinační jednotky programu ESPON, evropské sítě pro územní rozvoj a soudržnost prostřednictvím aplikovaného výzkumu získávajícího nové poznatky a znalosti o územních strukturách, trendech, perspektivách a dopadech evropských politik na evropské území. Markéta Reedová Markéta Reedová je od roku 2006 náměstkyní primátora hlavního města Prahy. V jejím portfóliu jsou mezinárodní vztahy, evropské záležitosti a protikorupční opatření. V politice je aktivní od roku Před svým angažmá ve veřejném životě pracovala v mediální sféře (The Financial Times, Cornhill Publications Ltd. London). Markéta Reedová vystudovala komunikační obory University Jana Amose Komenského a obchod na The Open University. Dietmar Brockes Dietmar Brockes je členem zemského sněmu Severního Porýní Vestfálska. V regionální politice je činný od roku Od roku 2006 je také členem Výboru regionů, kde se angažuje především v oblasti ekonomické a sociální politiky. Byl zpravodajem stanoviska k Evropskému programu konjunktury. Vystudoval obor podnikové ekonomiky na Fonty s Hogeschool ve Venlu v Nizozemí. Dietmar Brockes se narodil v roce 1970, je ženatý, má syna a dceru. Strana 6

7 Christian H. M. Ketels Christian Ketels je členem ekonomické fakulty Harvardské univerzity. Doktorát z ekonomie získal na London School of Economics, další studia absolvoval na Kielském institutu pro světovou ekonomiku a také na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Ketels vedl projekty zaměřené na clustery a konkurenceschopnost v mnoha zemícha byl konzultantem Světové banky, OECD, EU, NIB, UNIDO a mnoha národních vlád. Je poradcem výzkumných organizací v Evropě, Severní a Jižní Americe, Africe a Asii. Danuta Hübner Danuta Hübner je od května 2004 členkou Evropské komise odpovědnou za regionální politiku. Předchozích deset let se pohybovala v polské exekutivě v oblastech hospodářství, evropských záležitostí a zahraničních věcí. Kromě toho působila ve strukturách OSN. Vedle svého angažmá ve veřejných politikách se věnuje i oblasti vědy a vzdělávání. Danuta Hübner je držitelkou mnoha mezinárodních ocenění. Gábor Bihary Gábor Bihary se narodil v roce 1970 v Budapešti. Od roku 1989 je členem Maďarské socialistické strany (MSZP). Mezi lety byl hlavním představitelem mládežnické části této strany v Budapešti. V letech a byl také členem Národní rady této strany. Gábor Bihary byl v letech členem Valného shromáždění Budapeště. Od roku 1998 je členem Rady městské části Obuda v Budapěšti. V roce 2003 byl členem pozorovací delegace Maďarska ve Výboru regionů. V roce 2004 byl náhradníkem, od roku 2005 je aktivním členem Výboru regionů. Doris Ansari Doris Ansari je členkou rady Cornwall odpovědnou za celoživotní vzdělávání, systém škol, knihovny a kulturu. Zároveň je členkou regionálního zastupitelstva South West a členkou Výboru regionů v Bruselu. Za své více než třicetileté angažmá v místní samosprávě byla v roce 2002 královnou oceněna Řádem britského impéria. Doris Ansari byla v letech místopředsedkyní. V květnu 2005 byla zvolena předsedkyní Cornwall. Stala se tak první ženou v jeho dlouhé historii. Strana 7

8 Jerzy Kropiwnicki Jerzy Kropiwnicki je od roku 2002 starostou města Lodž a od roku 2005 členem Výboru regionů. V politice je aktivní od roku 1991, a to jak na legislativní, tak i exekutivní úrovni. Ve veřejném životě se angažuje již od roku 1981, kdy spoluzakládal hnutí Solidarność. Komunistický režim jej v osmdesátých letech odsoudil na 6 let vězení a 4 roky nucených prací za organizaci veřejných protestů. Jerzy Kropiwnicki vystudoval zahraniční obchod ve Varšavě a ekonomii v Lodži. Jan Maarten de Vet Jan Maarten de Vet dohlíží na výzkumné a konzultantské služby ECORYS v Bruselu. Jako přední expert na evropský urbánní a regionální rozvoj je hlavním autorem zprávy Stav evropských měst vydané Evropskou komisí. Vedl rovněž výzkum mezivládní expertní pracovní skupiny pro Evropskou Investiční banku o udržitelném rozvoji měst. Pracoval také v nových členských zemích ve střední a východní Evropě, ve kterých pomáhal s národními a regionálními rozvojovými plány. Katarína Mathernová Katarína Mathernová je zástupkyní generálního ředitele pro regionální politiku (DG REGIO) v Evropské komisi, odpovědnou za rozvoj, koordinaci a prezentaci politiky soudržnosti. Před rokem 2005 řídila programy institucionálních reforem a byla poradkyní pro oblast konkurenceschopnosti, podpory malého a středního podnikání, vlastnických práv a přístupu k ůvěrům u Světové banky ve Washingtonu D.C. Jako právník kvalifikovaný v občanském a obecném právu na Právnické fakultě v Bratislavě (JUDr.) a na Universitě v Michiganu (LL.M.) paní Mathernová pracovala v letech 1989 až 1999 v mezinárodních právních firmách v New Yorku, Washingtonu a Londýně a v právním oddělení Světové banky. Cyril Svoboda Cyril Svoboda je ministrem pro místní rozvoj ČR. Od roku 1990 aktivně působí v české politické sféře, především v oblastech práva, spravedlnosti, lidských práv. V letech působil jako náměstek ministra zahraničí. V roce 2006 a 2007 byl ministrem zahraničí a místopředsedou vlády. V současnosti je Cyril Svoboda členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a členem vlády Mirka Topolánka, kde zastává post ministra pro regionální rozvoj. Předtím zastával post předsedy legislativní výboru vlády. Strana 8

9 Program konference Strana 9

10 Konference bude rozdělena do tří částí vždy s hlavním řečníkem a krátkým vstupem regionálních a místních politiků. Na konci každé části bude prostor pro diskusi, uvedenou vystoupením významného odborníka z dané oblasti Registrace, Hotel OREA Dvořák, Hradební 3037, Tábor Zahájení Předmluva Maria Borelius, moderátorka konference Uvítání Michael Schneider, předseda Komise pro územní soudržnost Výboru regionů (COTER), státní tajemník pro evropské záležitosti, zástupce německého státu Sasko-Anhaltsko Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje Petr Osvald, první místopředseda Komise pro územní soudržnost (COTER) Výboru regionů, člen zastupitelstva města Plzeň Hlavní vystoupení: Lída Rakušanová, novinářka, VLP, ředitelka institutu regionální žurnalistiky VLP, v exilu pracovala pro Rádio Svobodná Evropa Život za železnou oponou, bariérou svobodě, demokracii a rozvoji BLOK 1: Evropa bez hranic: překonávání bariér regionálnímu rozvoji Učinit konec rozdělení Evropy, zahojit jizvy historie a překonat nerovnosti v Evropě to jsou sny z let 1989 a Politika soudržnosti EU přispívá k jejich uskutečnění pomocí snižování rozdílů mezi evropskými regiony a městy. Tento blok konference se zaměří na to, jak regionální politika a především územní spolupráce může pomoci překonat strukturální problémy, které působí jako bariéry rozvoje. Hlavní vystoupení: Juraj Thoma, člen Výboru regionů, primátor města České Budějovice Význam mobility a dostupnosti jako činitelů růstu a soudržnosti Panelová diskuse Bernard Soulage, člen Evropského parlamentu, první místopředseda regionální rady Rhône-Alpes, GECT Alpes-Méditerranée Witold Krochmal, člen Výboru regionů, starosta města Wołów Spolupráce v německo-česko-polském trojúhelníku: přidaná hodnota soudržnosti Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje Léčení jizev historie Dieter Friese, vicepresident Asociace evropských příhraničních regionů (AEBR): Evropa bez hranic kde je klíč? Diskuse Přestávka BLOK 2: Rozšíření, integrace a globalizace: posun regionálních ekonomických center v Evropě Tradiční hospodářské centrum Evropy, tzv. evropský pentagon, se v posledních letech částečně i díky regionálním rozvojovým politikám rozšiřuje. Zároveň se v ostatních částech Evropy objevují nové ekonomické póly, slibné pro polycentrický vývojový model. Tento blok se bude zabývat tématem, zda a jakým způsobem jsou tyto trendy provázané a kompatibilní a jaký je jejich význam v souvislosti s ekonomickou a sociální soudržností. Hlavní vystoupení: Peter Mehlbye, ředitel ESPON Rozšiřování tradičního evropského ekonomického pentagonu Strana 10

11 Panelová diskuse Markéta Reedová, náměstkyně primátora hlavního města Prahy Limity růstu Dietmar Brockes, člen Výboru regionů, člen parlamentu Severní Porýní-Vestfálsko Německé regiony a nové pracovní trhy v Evropě Christian Ketels, ředitel Institutu konkurenceschopnosti (TCI), hlavní člen výzkumu na Ekonomické univerzitě ve Stockholmu, člen ekonomické fakulty Harvard Business School (Institut pro strategie a konkurenceschopnost) EU v globalizujícím se světě jsou konkurenceschopnost a soudržnost v rozporu či se vzájemně doplňují? Diskuse Oběd Interview na téma 20/5 let poté Danuta Hübner, členka Evropské komise s odpovědností za regionální politiku Cyril Svoboda, ministr pro místní rozvoj České republiky BLOK 3: Regionální rozvojové strategie: uvolnění růstového potenciálu regionů Evropská politika soudržnosti je stále nezbytná, a to kvůli významným rozdílům a strukturálním problémům přetrvávajícím na národní, regionální i nižší úrovni. Tento blok se dotkne tématu, jak navrhovat regionální rozvojové strategie na míru existujícím silným stránkám, jak je posilovat a do jaké míry je možné úspěšné strategie replikovat v méně rozvinutých oblastech. Hlavní vystoupení: Danuta Hübner, členka Evropské komise s odpovědností za regionální politiku Překonávání regionálních rozdílů: jak udeřit na správnou strunu Panelová diskuse Gabor Bihary, člen Výboru regionů, člen zastupitelstva města Budapešť Budapešť a její region: partnerství pro rozvoj Doris Ansari, členka Výboru regionů, členka rady hrabství Cornwall Cornwall: příběh o úspěchu Jerzy Kropiwnicki, člen Výboru regionů, starosta města Łódź Local development in Poland: the example of the City of Łódź Jan Maarten de Vet, hlavní autor zprávy Stav evropských měst, ředitel projektu DG ENT - studie o sektorové konkurenceschopnosti, ředitel bruselské pobočky ECOTEC/ECORYS Regionální rozvojové strategie: nastavení prostředí pro konkurenceschopný a vyvážený rozvoj Diskuse Looking to the future: Pohled do budoucnosti: názory a očekávání Katarína Mathernová, náměstkyně generálního ředitele, DG REGIO, Evropská komise: Územní soudržnost jako pomoc vnitřním periferiím Michael Schneider (DE/EPP), předseda Komise pro územní soudržnost Výboru regionů (COTER), státní tajemník pro evropské záležitosti, zástupce německého státu Sasko-Anhaltsko Ukončení konference Strana 11

12 Vystoupení Strana 12

13 Alois Mock a Jiří Dienstbier, ministři zahraničí Rakouska a České republiky,stríhají železnou oponu, 17. prosince ČTK (foto), 2009 Strana 13

14 Ludmila Rakušanová: Život za železnou oponou, bariérou svobodě, demokracii a rozvoji Evropa bez bariér je mottem českého předsednictví Evropské unii v roce, kdy si připomínáme 20. výročí pádu bariéry, pro vývoj v Evropě naprosto klíčové: pád Železné opony. Před dvaceti lety ji začalo demontovat Maďarsko, když právě v těchto dnech zahájilo odstraňování signalizačního systému na hranici s Rakouskem. V létě ji tam zkoušeli překonávat uprchlíci z východního Německa a když je tam jejich vláda přestala pouštět, zaplavili německé velvyslanectví v Praze. V Polsku jednali mezitím zástupci opozice u kulatých stolů s režimem. A v Berlíně lidé nakonec rozebrali nejodpornější podobu Železné opony, zeď, rozdělující město, kamínek po kamínku. Totalitní režim implodoval. Vyhráli jsme, jásali lidé v ulicích a věřili, že teď už všechno půjde hladce. Chodila jsem tenkrát, v prosinci 1989, opět po pražských ulicích- starší o 21 let- a myslela na jednoho studenta, který nás to léto roku 89 navštívil v Rádiu Svobodná Evropa v bavorském Mnichově. Ovšem nikoli aby nás pochválil, jako to dělala většina jiných posluchačů, ale aby nám vynadal. Schytala jsem to shodou okolností já, protože přišel v sobotu ráno, kdy jsem měla službu a nikdo jiný tam nebyl. Začal mi vyčítat, že vysíláme věci, které přece nikoho nezajímají- třeba o poměru sil v politbyru, nebo o útlaku opozice. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co mu vadí: Ten mladý člověk totiž bytostně postrádal v tehdejším Československu základní impulsy duchovního rozměru. A když jsem namítala, že přece vysíláme i pořady jako byla Rozhlasová universita nebo Literatura bez censury, tak pořád tvrdil, že je to všechno strašně málo. A já si konečně uvědomila, o co mu vlastně jde: že totiž postrádá to široké spektrum podnětů, ze kterých by si mohl doopravdy vybrat. Jinými slovy, že postrádá svobodu. Bylo jasné, že nemluví jen za sebe. A že jeho generace to už dlouho snášet nebude. Tu Biafru ducha, jak nazval znormalizované Československo po srpnu 68 Luis Aragon. Železná opona, to nebyly jen elektřinou nabité zátarasy, signální stěny a minová pole na hranicích, kde měli pohraničníci rozkaz po narušitelích bez milosti střílet. Byly to zrovna tak i rušičky v éteru, které měly zabránit proniknutí nezávislých informací do prostoru, který měl být hermeticky uzavřen před svobodou slova. Protože právě slovo mělo tenkrát řečeno s Václavem Havlem- očistnou funkci. Bylo možné se jeho prostřednictví distancovat od lži a přetvářky, bez které by se komunistický režim zhroutil jako domeček z karet. Právě to lidé před dvaceti lety udělali: protože se jich stále víc přestávalo bát. Bilance studené války, kterou komunistický režim vedl víc než 40 let proti vlastním občanům, není však u konce dodnes. Spočítali jsme sice, že železná opona jenom na území dnešní České republiky stála životy asi 390 civilistů a 67 vojáků pohraniční stráže, kteří se tam postříleli navzájem. (Jen asi tucet vojáků totiž přišlo o život při přestřelce s těmi, kdo utíkali. Zato jich skoro tři stovky spáchaly sebevraždu při výkonu služby v odloučených pohraničních útvarech.) Přečetli jsme si tajný rozkaz z ledna 1952, nařizující, aby usmrcení při přechodu hranic byli pohřbíváni bez účasti veřejnosti včetně nejbližších příbuzných. Dovedeme si představit, že statisíce lidí z emigračních vln, kteří našli uplatnění v cizině, mohli být přínosem pro svou vlastní zem. Ale obrysy potenciálu zničených lidských životů, zmařených talentů a nevratných příležitostí můžeme jenom vytušit. A vůbec jsme si zatím nepřipustili, jakou devastaci napáchal komunistický režim ve společnosti a v mezilidských vztazích. Socioložka Jarmila Premusová z ostravské univerzity se tím po roce 89 důkladně zabývala v několikaletém výzkumu na Bruntálsku. A to v obcích, které byly v důsledku poválečného odsunu Němců téměř vylidněny a následně dosídleny. Nově příchozí tam často také nepřišli dobrovolně. A sotva obdělali půdu a stačili považovat nový domov za svůj, přišel rok 1948 a s ním nové pořádky. Domy i pole jim komunisté vyvlastnili. Zbylo jim sice jejich sousedské společenství, zpočátku dokonce solidárnější než za normálních okolností, ale od 50.tých let byl tento kolektiv politickými zásahy shora soustavně deformován tak, aby byl každý jeho člen pokud možno závislý na státu a tudíž manipulovatelný. O totéž usiloval komunistický režim samozřejmě i ve vnitrozemí- jenže v oblastech, vyvrácených z kořenů, měla jeho snaha důsledky podstatně ničivější. České pohraničí se s tím na mnoha místech, kde byla dřív železná opona, potýká dodnes. Strana 14

15 Pádem Železné opony toho ale mnoho neskončilo: Všechno teprve doopravdy začalo a nic nešlo hladce. Obrovský a dodnes nedoceněný potenciál přitom měla pro celou zemi už sama perspektiva vstupu do EU. Dnes nám to připomínají země, které do Evropy teprve směřují. V sobotu to nastínil kousek odtud, v bavorském Pasově, ministerský předseda Chorvatska Ivo Sanader, když na kongresu Panevropy jasně řekl, že jeho země- ale zrovna tak i ostatní státy bývalé Jugoslávie, nemají bez perspektivy vstupu do EU ani perspektivu reforem. Už jsme na to pozapomněli, ale přesně to byl i případ České republiky v 90. letech: uskutečňování reforem, ať už v ekonomice, v justici, nebo ve státní správě, by se bylo určitě vleklo do nekonečna a možná by vyústilo do ztracena, kdybychom nepostupovali podle kapitol, které bylo s Bruselem zapotřebí postupně uzavírat. Měli jsme danou cestu, mantinely, které přece jen odrážely nejrůznější populistické tendence politických stran. Právě v dnešní době by nám takový zpětný pohled mohl pomoci k mnohem realističtějšímu pohledu na EU. Přímo existenčně důležitý byl ale vstup do EU pro regiony, jimiž před dvaceti lety procházela Železná opona. Po roce 1989 přestaly být oblasti, kde kvůli do té doby žili lidé na obou stranách hranice k sobě zády, koncem světa a staly se středem Evropy, i když zatím hlavně geograficky. Dostaly nicméně reálnou šanci, aby se tam časem vyvinul pocit regionální sounáležitosti a nového sebevědomí. Aby v nich lidé, jak k tomu vyzývá například poslední dokument česko-německého křesťanského sdružení Ackermannova obec, nadřadili regionální sounáležitost své národnosti. Vstup do unie a následně do Schengenu ukázal, jak neopodstatněné byly nejrůznější obavy o pokles životní úrovně nebo strach z nárůstu kriminality, nákladní dopravy a podobně. Jen malý příklad z mého bezprostředního okolí: kriminalita se na česko-bavorském pomezí po zavedení policejní spolupráce v rámci Schengenu snížila. Nákladní doprava klesla konkrétně na přechodu Železná ruda o 80 procent, protože řidiči se už nemusejí vyhýbat zacpaným pohraničním přechodům na dálnici. A nezaměstnanost je v dolním Bavorsku nejnižší co tamní úřady pamatují. Žijí tam ovšem lidé, kterým bylo desetiletí vtloukáno do hlavy, že sousedé jsou jejich nepřátelé. Jistě: za těch dvacet let se mohli dávno sami přesvědčit, že to tak není. Mnozí to už udělali. Konsekventně pro to nicméně připravovali a připravují půdu projekty euroregionů, a na česko-německé hranici také už víc než deset let Fond budoucnosti, který financuje bez velkých formalit i drobnou přeshraniční spolupráci. Lidé tak dennodenně zjišťují, se na sebe mohou navzájem spolehnout. Navazují se přátelství, obrušují se hrany, pomalu, ale přece jen snad mizí i předsudky. Na společné hranici se tvoří pevný fundament vzájemných styků, protože vyrůstá zdola. Jestli někdo snad pochybuje o tom, že má EU ještě dnes mírotvorný náboj, který byl po druhé světové válce u její kolébky, může se asi nejzřetelněji přesvědčit o opaku právě v místech, kde dřív stála Železná opona. Po dvaceti letech od jejího pádu a po pěti letech po vstupu do EU to vůbec není špatná zpráva. Boj se zbytky železné opony v myslích a srdcích jsme tím ale ještě zdaleka nevyhráli. Strana 15

16 Evropa bez hranic: překonávání bariér regionálnímu rozvoji Juraj Thoma: Význam mobility a dostupnosti jako činitelů růstu a soudržnosti Motto: Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla napříč kontinentem zpuštěna železná opona. Za tou linií leží všechna hlavní města starověkých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofia... Sir Winston Spencer Churchill, THE SINEWS OF PEACE Westminster College, Fulton, Missouri, 5th March 1946 Je mi ctí, že mohu otevřít první pracovní blok této konference 20 a 5 let po té. Ale nejen to, je mi i ctí, že mohu promluvit po úvodním hlavním vystoupení paní Ludmily Rakušanové, kterou většinou všichni známe z rozhlasových vstupů již od doby vysílání ze Svobodné Evropy jako Lídu Rakušanovou, ale o které ne každý ví, že je původem z Jihočeského kraje, dokonce rodačka z blízkého krajského města Českých Budějovic. Jsem rád, že to byla právě paní Rakušanová, která měla promluvit na téma Život za železnou oponou, bariérou svobodě, demokracii a rozvoji. a otevřít tak tuto konferenci, neboť právě ona mohla autenticky poznat rozdíly života na obou stranách železné opony a poznat tak katastrofální vyčlenění východního světa z civilizované Evropy. I když dnešní pracovní bloky přináší velmi praktická pracovní témata s ohledem na dny budoucí, neměli bychom se během této konference zbavovat vazby na minulost, neboť dlouhodobé naděje velké části obyvatel tehdejších východních zemí a étos roku 1989 byly ty aspekty, které vedly ke skutečnému pádu železné opony. A neměli bychom se této vazby zbavovat i proto, že i po 20 letech najdeme v mnoha úskalích a problémech dnešního života nových členských zemí, resp. společného života v Evropské unii, kořeny rozdělené Evropy. Nakonec, tato myšlenka je i hlavním mottem dnešní konference. Prapůvod celé naší cesty spojení Evropy, resp. rozšíření Evropské unie, byl založen v rozdělení před více než 60 lety. Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla napříč kontinentem zpuštěna železná opona. Za tou linií leží všechna hlavní města starověkých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofia... Dovolil jsem si použít slavný citát z řeči Sira W. Winstona Churchilla z roku Je to již dávno, co tento výjimečný politik přesně popsal nejen procesy současné, ale i předpověděl i budoucí vývoj v Evropě a na světě. Ano, železná opona iron curtain na dlouhou dobu téměř 50 let rozdělila Evropu a uzavřela desítky miliónů obyvatel v zóně sovětského komunistického vlivu, v zóně hermeticky uzavřeného prostoru totalitních vlád. Čas oponou trhl - Time curtains yank V mnoha nových členských zemích prožíváme již 20. rokem dobu návratu demokracie a svobody a od roku 2004 i dobu společně se rozvíjející Evropy. Bohužel však musíme říci, že se nám ani po 20 letech od pádu železné opony nepodařilo fyzicky propojit obě dříve oddělené Evropy. Přívlastek hermeticky používám záměrně, protože fyzické vybudování zátaras železné opony a fyzické přerušení téměř všech přeshraničních dopravních spojení na silnicích i železnicích tomu odpovídalo. Bohužel se nám stále nepodařilo v mnoha případech obnovit tradiční a po staletí se vyvíjející evropské obchodní stezky a cesty v jejich moderní podobě, tj. dnes nazývané jako panevropské koridory (corridors), transevropské sítě (networks) či prioritní osy (axes). Strana 16

17 Již samotný pád železné opony před 20 lety v konci 90. let minulého století, jak si dnes připomínáme, před nás postavil nový úkol. Úkol vybudovat moderní spojení pro všechny občany Evropy na obou stranách železné opony, pro volný obchod a svobodné trhy. I když jsme učinili významné kroky, musíme konstatovat, že tento úkol jsme nedokončili. Občané střední a východní Evropy a vlády jejich zemí museli v rámci přistoupení k EU promítnout do svých každodenních životů desítky, spíše však stovky a tisíce rozsáhlých i drobných zásahů, změn, regulací a norem. Pokud bylo možné jejich důsledky rozložit jako malé díly na bedra jednotlivých občanů, podnikatelů či soukromých společností, byly takové transformační kroky více méně úspěšné. Tam, kde zůstalo celé břemenu na státech a jejich vládách, jako je tomu v případě budování páteřní a transevropské infrastruktury, nepodařilo se zaostávání způsobené předchozími 50 lety dohnat. Dodnes nejsou města starověkých států za železnou oponou, jak je Sir Churchill vyjmenoval, plně napojena do transevropské dopravní sítě. Nevedou do nich vysokorychlostní tratě, ale nejen to, nejsou často napojena ani na homogenní linie evropských tras dálnic a železničních koridorů. Proto jsem přesvědčen, že je třeba při každé příležitosti na tuto skutečnost odlišného výchozího bodu a tím i dnešního stavu infrastruktury ve starých a nových zemí upozorňovat. Čas nečeká Zatímco každý rok uvedou vlády nových zemí do provozu nové kilometry dálnic či modernizovaných železničních tratí, v tomtéž období pokročí ve starých zemích příprava, výstavba či zprovoznění dopravních spojení o generaci vyšší. Výstavba nových kapacitních segregovaných tratí pro nákladní dopravu (Nizozemí: Rotterdam-Zevenaar), modernizace tratí na rychlosti 200 km/h (Německo: Berlin-Hamburg), zvýšení kapacity současných tratí na 4-kolejné tahy (Rakousko: Wien-Linz), stavba vysokorychlostních tratí (Německo: Frankfurt, Main, Köln, Španělsko: Madrid, Zaragoza, Lleida), budování trans-alpských basických tunelů (Německo, Rakousko, Itálie, Švýcarsko: Lötschberg-35 km, Gotthard-57 km, Brenner-55 km). Je zřejmé, že bez dopravně propojené Evropy nebude Evropy skutečně jednotné, ani teritoriálně, ekonomicky a sociálně soudržné. Transevropská dopravní síť a územní soudržnost Pokud dnes Evropská komise hledá nový impuls při řešení transevropských dopravních sítí TEN-T a napojení na sousední země, měl by silněji zaznít názor nás, nedávno přistoupivších občanů Společenství, že dobudování moderní dopravní sítě je primární podmínkou stabilizace, rozvoje a ekonomické prosperity. Na této skutečnosti nemění nic ani aktuální stav světové ekonomiky. Ba právě naopak. Pokud v dobách krize směřujeme k překonání stagnace a k návratu k prosperitě, musíme uvolnit nové potenciály občanů, sídel i regionů. Z této situace vede zpravidla zase jen cesta lidské práce a aktivity. A jednoznačnou podmínkou pro uvolnění těchto nových potenciálů je jejich propojení. Žádný potenciál nemá smysl sám o sobě, smysl mu dává až spojení, tok, komunikace a v našem případě doprava. V tomto smyslu je podmínka dobrého dopravního spojení pro realizaci aktivit občanů, pro směnu zboží a mobilitu pracovních sil v konkrétní vazbě až na nejnižší naši regionální úroveň zřejmá. Stejně zřejmý je pak význam dopravy pro územní soudržnost. Hranice jsou jizvy dějin Od jižní, přes střední a východní Evropu, až po Skandinávii a Irsko se objevuje hojnost typických, v podstatě stejnými problémy stižených pohraničních území, a za hranicemi v sousední zemi se stýkají s územím s všeobecně příbuzným okruhem problémů. Hranice jsou jizvy dějin V době národních států s jejich válečnými rozmíškami vznikly, také ze strachu před vojenskými přepady, užší nebo širší hraniční pruhy, které byly charakterizovány okrajovou polohou v mnoha oblastech. Hospodářství, doprava, kultura a osídlení byly oslabovány z center státu směrem k hranicím. K tomuto tématu jsem použil citátu z Evropské charty hraničních a přeshraničních regionů z roku Pokud tato charakteristika pohraničních území platí ještě Strana 17

18 i dnes pro mnohá území EU, pak dvojnásob platí pro ta území, která lemovala zmiňovanou železnou oponu druhé poloviny 20.století. Právě od těchto úvah se odvíjí důraz na mimořádnou pozornost, kterou by orgány místní i regionální veřejné správy, ale současně i představitelé členských států a Společenství měli věnovat budování páteřních dopravních tras napříč územím podél železné opony a zvýšení četnosti přeshraničních spojení. Autentická zkušenost a společná diskuse Protože jsme o pravdivosti výše uvedených tezí přesvědčeni, sledovali jsme i my zde v Jihočeském kraji při předchozích konzultacích a jednáních pod garancí DG TREN i Výboru regionů a komise COTER tento širší kontext, tedy dané historické předpoklady a z nich vyplývající limity. Právě jako region ležící přímo na linii bývalé železné opony máme sami svou vlastní historickou zkušenost. Považujeme proto naše příspěvky ve veřejných konzultacích za skromný, ale autentický názor vycházející z poznané zkušenosti. Proto také jednoznačně podporujeme snahy Evropské komise ve směru k akceleraci budování transevropské dopravní sítě TEN-T a prioritních projektů. Sjednocená Evropa se musí zbavil balvanu 50 let zanedbávání dopravy v zemích sovětského vlivu a neblahého dědictví Evropy rozdělené železnou oponou s přetrhanými dopravními cestami. A to i proto, že Evropa si musí uvolnit ruce pro nové úkoly ve směru vědy, výzkumu, lidských zdrojů a nových technologií. Víme, že pro dopravní infrastrukturu je třeba neuvěřitelných finančních prostředků, ale to je realita tohoto resortu, který je zatím jako jeden z mále převážně v rukách států. Toto finanční břemeno musí přijmout jak národní vlády, tak i orgány Společenství s vhodnými motivačními nástroji, které aktivují i zdroje soukromé a regionální. Stejně tak musí razantně a neúnavně probíhat realizace horizontálních opatření, která umožní širší vstup soukromých investorů, prohlubují konkurenci, zvyšují možnosti samofinancování dopravní infrastruktury a přispívají k nalézání reálné ceny dopravy. Věříme, že ve výše uvedeném kontextu naše minulé zkušenosti, podněty a názory nebudou opomíjeny, ale naopak budou také více a citlivěji chápany představiteli starých zemí a v tvořivém procesu využity při dopracování společně sdílených dopravních a rozvojových projektů. Akční plán infrastruktura jako most přes hranice konkrétní projekty Opět si pomohu citátem z Evropské charty hraničních a přeshraničních regionů: Mezinárodní spojení přes hraniční regiony je musí napojit na centra. Teprve specifické napojení regionu a využití mezinárodních infrastruktur odstraní hranicí zaviněný úzký profil, učiní z regionů mosty mezi státy a zároveň přispěje k jejich vnitřnímu rozvoji. Mezinárodní spojení však nesmí hraniční regiony učinit jen tranzitními zónami. Projekty dopravní infrastruktury se mohou realizovat jen za rovnoprávné účasti příslušných hraničních a přeshraničních regionů. V tomto smyslu také řekl Dr. Zahradník, bývalý hejtman Jihočeského kraje a člen Výboru regionů, při koncipování projektu Eurokoridoru sever-jih jako prostoru spolupráce regionů podél dopravní trasy E55 toto: Nechceme Eurokoridor jako tranzitní spoj, jako jakési dopravní potrubí, chceme aby byl chodbou s mnoha otevřenými dveřmi do míst, v nichž je příjemný pobyt, kde jsou dobré podmínky k podnikání, dobré příležitosti k obchodu a zajímaví lidé k navazování neformálních přátelství. Evropská unie pokročila za posledních 20 let v budování transevropské sítě významnými kroky dohoda o trasách panevropských koridorů, návrh sítě TEN-T a schválení prioritních projektů (Rozhodnutí 1692/96/EC), realizace procesu TINA v nových zemích a následné rozšíření sítě TEN-T a prioritních projektů na nové země. Přesto však schází pro občany EU, resp. nových zemích, regionální samosprávy i národní vlády všeobecně známý, srozumitelný a obecně respektovaný jakýsi Akční plán rozvoje transevropských sítí, termínovaný, závazný a vyhodnocovaný. Musí jít o dokument, kde závazky jednotlivých členských zemí budou tak zřejmé a jednoznačně definované, že jejich plnění bude prioritou jejich vnitřních politik a otáz- Strana 18

19 kou zásadní prestiže jednotlivých vlád, což bohužel zatím není. To samé pak platí i pro systém podpory, kontroly a opatření ze strany orgánů EU, kde chápeme jako pozitivní, avšak nedokončený, krok Evropské komise například jmenování evropských koordinátorů prioritních projektů. Takový Akční plán může být navržen při probíhajícím hodnocením sítě TEN-T a měl by být přijat právě v tomto symbolickém roce 20 let po té ve smyslu Čas oponou trhl - Time curtains yank jako plán na definitivní zahlazení jizev železné opony, ukončení fyzického rozdělení Evropy a propojení po tisíciletí budovaných dopravných cest. Občané na obou stranách pásu železné opony si to zaslouží. Jihočeský kraj jako území na evropských trasách přetržených železnou oponou Věřím, že v tomto plánu pak najdou místo i tradiční evropské cesty vedoucí přes naše území Jihočeského kraje dnes representované projekty dálnice D3 jako mezinárodní silice E55, severojižního železničního koridoru na evropské magistrále E55 včetně nové dvoukolejné tratě do Horního Rakouska či rychlostní komunikace R4 do Dolního Bavorska. Věřím však, že se již konečně po 20 letech po té podaří propojit i staré přeshraniční dopravní trasy, přerušené a chybějící regionální a místní silnice a železnice. V uvedeném ohledu jsme stále lidem v pohraničním pásu železné opony, a to především ze strany orgánů na úrovní států a Společenství, mnoho dlužni. Evropa bez bariér kde je klíč? Právě konkrétní projekty vidím jako výrazný počin a přínos pro naplňování myšlenky územní soudržnosti společenství a také jako možná částečnou, ale konkrétní reakci na otázku, která je tématem jedním z dalších příspěvků: Evropa bez bariér kde je klíč?. V tomto případě nás to bude stát hodně prostředků a sil, ale je třeba to udělat pomyslně řečeno: Vzít klíč a otočit a čím dříve, tím lépe. Všichni vždy říkají, že doprava je nesmírně důležitá, někdy dokonce životně důležitá, pro rozvoj sídel, regionů, států i Společenství, to podle úrovně té které konference či jednání. Je otázkou, do jaké míry jsou to skutečná přesvědčení podpořená činy a do jaké míry jen fráze. Toto otázku si ostatně kladu vždy, když slyším o krácení rozpočtů na dopravní infrastrukturu. Pokud je doprava důležitá a jednou z priorit, musí tomu odpovídat její finanční zajištění. A to by mělo platit i dnes. Budování dopravní infrastruktury s ohledem na její dlouhodobý charakter užívání je především počinem pro budoucí generace, ne na jejich úkor. Což nelze říci o mnohých jiných veřejných výdajích. Strana 19

20 Bernard Soulage Ve Francii věříme, že skrze regionální spolupráci posílíme svoji pozici. Přeshraničním regionálním spojenectvím pak posílíme svou vyjednávací pozici i vůči Evropské unii. Witold Krochmal Evropa už nemá hranice, je už jen Evropou národů. Nesmíme podceňovat přeshraniční spolupráci. Když jsme se dříve podívali na jakýkoliv příhraniční region, uviděli jsme velké množství hradeb a zdí bránících před sousedy. Tyto časy jsou však naštěstí pryč. Jiří Zimola Jizvy historie jsou hluboké a jsem přesvědčen, že Schumanova původní myšlenka je může pomoci vyléčit. Přesto to bude trvat několik let, několik desítek let. Jsem si ale jist, že se postupně podaří tyto jizvy vyléčit a na těle Evropy po nich nezůstane nic, anebo jen několik vrásek. Dieter Friese Pokud chceme Evropu bez hranic, pak je rozvoj příhraničních regionů nezbytný, a to jak po stránce ekonomické (především v oblasti infrastruktury), tak po stránce kulturní. Vlády by se měly více podílet na rozvoji příhraničních regionů a samy regiony by měly více využívat pomoci z evropských fondů. zleva: Juraj Thoma, Petr Osvald, Bernard Soulange, Maria Borelius-Larson, Michael Schneider, Ludmila Rakušanová, Jan Marten de Vet, Dieter Friese, Jiří Zimola Strana 20

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

513. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (Brusel, 20. 21. 1. 2016)

513. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (Brusel, 20. 21. 1. 2016) 513. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (Brusel, 20. 21. 1. 2016) Plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) projednalo a přijalo následující stanoviska:

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2015/2011(BUD) 5.3.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Rozpočtový výbor k návrhu opravného : Evropský fond

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

ICT jako faktor konkurenceschopnosti? FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A STRATEGICKÉ A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V ČESKO-POLSKÝCH VZTAZÍCH. vytváření soudržnosti a udržitelného rozvoje střední Evropy

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A STRATEGICKÉ A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V ČESKO-POLSKÝCH VZTAZÍCH. vytváření soudržnosti a udržitelného rozvoje střední Evropy Středisko východních studií, Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. a Maršálkovský úřad Dolnoslezského vojvodství si dovolují pozvat na konferenci DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A STRATEGICKÉ A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC Partnerství 1 INDEX Středočeský kraj...3 Olomoucký kraj...4 Plzeňský kraj...5 Zlínský kraj...6 2 Středočeský kraj (Regional Partnership on Transition

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Pražské evropské energetické fórum 2014 MZV ČR Černínský palác Úvod Trh s elektřinou : Aktuální stav trhu s elektřinou Rizika a problémy Možné

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá

Průmysl 4.0 revoluceprobíhá Průmysl 4.0 revoluceprobíhá IX. Hospodářská diskuze k tématu roku ČNOPK Mandarin Oriental hotel 16. listopadu 2015 Průmyslová revoluce Fenoménem dneška je propojování internetu, věcí, služeb a lidí a obrovský

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť Mgr. Pavel Dobeš ministr dopravy 1 Teorie ekonomického

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. února 2009 (03.02) (OR. en) 6006/09 ECOFIN 79 ENER 43 AGRIFIN 11 AGRISTR 3

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. února 2009 (03.02) (OR. en) 6006/09 ECOFIN 79 ENER 43 AGRIFIN 11 AGRISTR 3 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. února 2009 (03.02) (OR. en) 6006/09 ECOFIN 79 ENER 43 AGRIFIN 11 AGRISTR 3 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Plzeň 27. ledna 2015 Seminář Dotace pro obce Kohezní politika - alokace Cíl 1: Investice

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj a usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí el.komunikací v ČR ICT Unie Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák prezident ICT UNE Konference DEN MALÝCH OBCÍ Prostějov

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Ernst & Young diskusní setkání

Ernst & Young diskusní setkání Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.7.2006 KOM(2006) 386 v konečném znění 2006/0131 (AVC) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více