Pískovcové krajiny: fenomén jako předmět ochrany

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pískovcové krajiny: fenomén jako předmět ochrany"

Transkript

1

2 Pískovcové krajiny: fenomén jako předmět ochrany OBSAH Handrij Härtel: Pískovcové krajiny: fenomén jako předmět ochrany 1 Lenka Šoltysová: CHKO Český ráj vize na dalších 50 let 3 Vojen Ložek: Český ráj ve světle nových poznatků 4 O. Suchá, M. Pešata, H. Chobotská: Ekologie, ochrana přírody znalosti žáků základních škol 9 Martina Pásková, Tomáš Řídkošil: Český ráj první geopark UNESCO v nových zemích EU 11 Miroslav Cogan: Český ráj ve výtvarném umění 14 Jan Plesník: Zapojení ČR do mezinárodní péče o přírodu a krajinu v období Petr Skalka: Brát právo do vlastních rukou 23 Marcela Prokopová: Cenové mapy a využití systému Natura Zprávy 30 Recenze 32 SUMMARY Handrij Härtel: Sandstone Landscapes: The Phenomenon as a Subject of Nature Conservation 2 Lenka Šoltysová: Bohemian Paradise (Český ráj) Protected Landscape Area Perspective of another 50 Years 4 Vojen Ložek: Bohemian Paradise (Český ráj) in the Light of Recent Evidence 9 OCHRANA PŘÍRODY 1 Nejpozději od dob pozdního romantismu (konec 18. stol.) pískovcové krajiny přitahují návštěvníky. Nejdříve jimi byli romantičtí malíři, kteří tyto dramatické a esteticky přitažlivé krajiny často objevili pro širší veřejnost (např. v Českosaském Švýcarsku mezi ně patřil i slavný Caspar David Friedrich), na ně navázali v 19. století turisté nebo lépe řečeno podnikatelé v rodícím se turistickém průmyslu, kteří tyto krajiny často proměnili v důležitá centra cestovního ruchu, a konečně od 20. století (zejména v jeho druhé polovině) se pískovcové oblasti stávají důležitými regiony pro ochránce přírody a badatele. Připomeňme, že jen na území české křídové pánve (tedy včetně přesahujících území do Německa a Polska) se dnes rozkládá deset velkoplošných chráněných území (3 národní parky: České Švýcarsko, Sächsische Schweiz, Góry Stołowe a 7 chráněných krajinných oblastí: Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko, Labské pískovce, Lužické hory, Sächsische Schweiz a Zittauer Gebirge). Je vcelku příznačné, že pískovcová území budila a budí zájem převážně u geologů a geomorfologů, zatímco nemálo biologů nepovažuje tato území za příliš zajímavá. Tato skutečnost se projevila i během přípravy národního parku České Švýcarsko v 90. letech, kdy se tento návrh setkával s větším zájmem u geologů, geomorfologů a také geografů než u části spíše biologicky orientovaných pracovníků ochrany přírody. Vysvětlení je vcelku prosté. Pokud vezmeme v úvahu např. druhovou bohatost fanerogam, zjistíme, že České Švýcarsko je dobrým příkladem, jak míra přirozenosti nemusí nutně korelovat s biodiverzitou. Na druhé straně podstatně jiná situace je v případě kryptogam, zejména mechorostů, kdy právě v Českém Švýcarsku najdeme celou třetinu všech druhů známých v České republice. Obdobně je tomu v případě bezobratlých, kdy intenzivní výzkum Českého Švýcarska přinesl množství významných nálezů řada druhů zde má svá jediná naleziště v republice. Bezobratlí, stejně jako bezcévné rostliny zjevně mnohem lépe čtou jemné diference prostředí a využívají širokou škálu drobných nik, která geomorfologicky bohatá pískovcová území nabízejí. Jsou tedy pro pískovcové oblasti mnohem důležitějším ukazatelem biodiverzity než klasickou ochranou přírody zejména sledované (a chráněné) skupiny organismů, jako jsou cévnaté rostliny a obratlovci. Avšak to, co dělá pískovcová území skutečně zajímavými, není ani samotná biodiverzita či pouhá geodiverzita, nýbrž jejich velmi úzké vztahy. Díky této silné vazbě bioty na pískovcové prostředí dnes právem hovoříme o pískovcovém fenoménu. Pro pískovcová území, zejména pro tzv. pískovcová skalní města, je charakteristické, že gradienty prostředí jsou zde až extrémně příkré a na velmi malém území se kombinují zcela protikladné typy prostředí: ploché terény a skalnatý reliéf, stanoviště s akumulačním a s denudačním režimem, výslunné a zcela zastíněné, s vrcholovým fenoménem a s klimatickou inverzí. To umožňuje, že biota na pískovcích vykazuje vysokou diverzitu mezi stanovišti, tzv. ß-diverzitu (kdežto druhová bohatost jednotlivých stanovišť, tzv. α-diverzita může být naopak velmi nízká) a na velmi malém území se tak setkávají druhy se zcela protikladnými nároky na prostředí: teplomilné s boreo-montánními až arkto-alpinskými [např. žluťucha menší (Thalictrum minus) vs. violka dvoukvětá (Viola biflora) v Českém Švýcarsku], elementy oceánické s kontinentálními [např. nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) vs. koniklec otevřený (Pulsatilla patens) v Hradčanských stěnách], xerofilní s hygrofilními [např. vřes obecný (Calluna vulgaris) vs. rašeliník (Sphagnum spec. div.)] apod. K tomu přistupuje ještě skutečnost, že ve většině pískovcových území se můžeme setkat s tím, že kyselé (kvádrové) pískovce obsahují místy vápnité vložky, takže acidofilní a basifilní vegetace se střídá na několika decimetrech. Tento jev je velmi dobře znám z Dokeska (např. Hradčanské stěny), které zároveň díky velmi nápadné kombinaci oceánských a kontinentálních prvků, stejně jako vysoce reliktnímu charakteru patří mezi nejzajímavější pískovcová území u nás, přestože georočník 61 ISSN X Časopis státní ochrany přírody Journal of the State Nature Conservancy Vydává: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v nakladatelství ENVIRONS Vedoucí redaktor: RNDr. Bohumil Kučera Redakční rada: RNDr. Václav Cílek, RNDr. Jan Čeřovský, CSc., Ing. Handrij Härtl, Ph. D., Ing. Josef Hlásek, Ing. Libor Hort, Ing. Tomáš Just, Dr. Tomáš Kučera, RNDr. Vojen Ložek, DrSc., Ing. Petr Moucha, CSc., Ing. Martin Škorpík, RNDr. Leoš Štefka, Ing. František Urban, Grafická úprava: Zdeněk Vejrostek Adresa redakce: Kališnická 4, Praha 3 tel.: , , fax: Tiskne: LD, s.r.o. TISKÁRNA PRAGER, Radlická 2, PRAHA 5-Smíchov Distribuci pro předplatitele provádí: v zastoupení vydavatele společnost Mediaservis s.r.o. Abocentrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: tel , fax: , servis.cz. Smluvní vztah mezi vydavatelem a předplatitelem se řídí všeobecnými obchodními podmínkami pro předplatitele. Příjem reklamací, tel.: Objednávky do zahraničí vyřizuje Mediaservis s.r.o., administrace vývozu tisku, Sazečská 12, Praha 10, tel.: , fax: , e- mail: Předplatné v SR: Slovenská pošta SPT, Nám. slobody 27, Bratislava. Objednávky přijímá každá pošta a poštový doručovateľ. 1. strana obálky: To není skanzen českých chaloupek někde v Arizoně. Je to Český ráj před 100 lety partie Klokočských skal nad obcí Klokočí. Bez jediného stromu, jediného keře. Horizontální cestičky na svahových sutích ukazují, že k devastaci vegetace přispěl vedle člověka také dobytek. Pro Ochranu přírody namaloval geolog a výtvarník Adolf Absolon jako rekonstrukci podle dobových fotografií OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 1

3 morfologicky je podstatně méně výrazné než známá pískovcová CHKO v naší republice, zasloužilo by si však minimálně obdobnou ochranu. Geobiodiverzita pískovcových území však není zajímavá jen pro výše uvedené kontrasty prostředí a následně druhového složení uvnitř těchto oblastí, ale i tehdy, pokud nahlížíme na pískovcovou krajinu jako celek. Ta se totiž natolik výrazně liší od svého okolí, že lze na pískovcové oblasti nahlížet jako na ekologické ostrovy s obecně známými biogeografickými důsledky. Předně se tento ostrovní charakter pískovcových krajin projevuje výrazně refugiálním prostředím, takže stanoviště na pískovcích mají začasté reliktní charakter. Četné jsou rovněž exklávní prvky (ve flóře i fauně), takže řada druhů nachází na pískovcích svá značně izolovaná naleziště. Příkladem může být např. kontinentální ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp.macroura) z Hradčanských stěn, jejíž nejbližší lokality leží v evropské části Ruska, anebo naopak dva druhy kapradin z čeledi blánatcovité (Hymenophyllaceae) s výrazně atlantským rozšířením. Vedle proslulé, dnes již zaniklé lokality blánatce kentského (Hymenophyllum tunbrigense) v Saském Švýcarsku, stovky kilometrů vzdálené od nalezišť v západní Evropě, to stále platí o dosud bohaté populaci v pískovcovém Lucemburském Švýcarsku, a rovněž tak o druhu vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), který sice ve střední Evropě je znám jen ve formě gametofytu, avšak jeho naleziště mají opět výraznou vazbu na pískovcové oblasti, přičemž lokality v pískovcích české křídové pánve tvoří východní okraj areálu. Obdobně pozoruhodný je výskyt montánních druhů v hlubokých inverzních soutěskách pískovcových skalních měst v nezvykle nízkých nadmořských výškách. Tento fenomén se uplatňuje zejména v Českosaském Švýcarsku, které tvoří zároveň nejnižší část české křídové pánve - Labe u Pirny má okolo 110 m n. m. Zde platí, že některé montánní, případně alpinské nebo arktoalpinské druhy mají v Českosaském Švýcarsku svá přinejmenším středoevropská minima rozšíření (violka dvoukvětá (Viola biflora), mokřanka oddálená (Hygrobiella laxifolia), polanka Michauxova (Anastrophyllum michauxii) a další). Dalším výrazným rysem pískovcových oblastí je otevřenost ekosystémů a velká dynamika procesů, které v ekosystémech probíhají. Tato vysoká tzv. dynamika plošek (patches dynamics) je často uváděna jako jeden z důvodů relativně vysoké invazibility společenstev na pískovcích. Známým příkladem je dramatická invaze vejmutovky v Českém Švýcarsku, jejíž počáteční stadia byla zaznamenána i v dalších pískovcových oblastech české křídové pánve. Zmíněná vyhraněnost pískovcových krajin a jejich vhodnost pro modelová mezioborová studia vedla k zorganizování první mezinárodní konference o pískovcových krajinách pod názvem Sandstone Landscapes: Diversity, Ecology and Conservation v roce 2002 v Doubici v Českém Švýcarsku. Pořadatelé (Botanický ústav AV ČR, Geologický ústav AV ČR a Správa národního parku České Švýcarsko) svolali konferenci s cílem vytvořit kontakty a iniciovat spolupráci mezi vědci a institucemi zabývajícími se pískovcovými krajinami, neboť si uvědomovali, že spolupráce mezi badateli zabývajícími se pískovci není, přes zjevný potenciál spolupráce, dosud tak daleko, jak je tomu např. mezi vědci zabývajícími se krasem, sutěmi nebo horskými ekosystémy. Je potěšitelné, že se již během konference v roce 2002 ukázalo, že poptávka po tomto tématu existuje a tak mohla na jaře letošního roku proběhnout v Lucembursku již druhá konference o pískovcových krajinách pod názvem Sandstone Landscapes: Past, Present and Future. Také již bylo dohodnuto, že třetí pískovcová konference by se měla uskutečnit v polských Górach Stołowych. Spolupráce mezi badateli a ochránci přírody v pískovcových územích by se však neměla omezovat pouze na pořádání konferencí. Jako první krok širší spolupráce mezi pískovcovými oblastmi a badateli byla vytvořena webová stránka Sandstone Landscapes (http://www.sandstones.org). V první fázi budování této stránky jsou k dispozici odkazy na pískovcové konference, instituce zabývající se výzkumem a ochranou pískovcových krajin, mapa pískovcových oblastí v Evropě a zejména databáze tzv. pískovcové komunity (Sandstone Community), která zprostředkovává kontakty na badatele, zabývající se pískovci. Tyto aktivity probíhají zatím zcela na neformální úrovni, čas ukáže, zda vznikne potřeba jisté institucionalizace této spolupráce. V každém případě je potěšitelné, že, jak se zdá, zájem o pískovce a pískovcové oblasti roste. Z širší mezinárodní spolupráce v této oblasti pak vyplývá zcela jasně, že Česká republika je minimálně v rámci Evropy pískovcovými oblastmi mimořádně obdařena, což by nemělo být důvodem pro nahlížení na ně jako cosi běžného, ale naopak impulzem pro intenzivní bádání, neboť řadu výzkumů, která můžeme v našich pískovcových oblastech uskutečnit, lze v jiných částech Evropy jen ztěží realizovat. Totéž platí samozřejmě i o významu ochrany pískovcových oblastí. Handrij Härtel Správa národního parku České Švýcarsko a Botanický ústav AV ČR SUMMARY Sandstone Landscapes: The Phenomenon as a Subject of Nature Conservation The romanticist painters (including Caspar David Friedrich) have often been the first persons to discover (since the end of the 18th century) for a broader public the dramatic and esthetically attractive sandstone landscapes. This has been continued by businessmen active in the starting tourism industry, and since the 20th century, the sandstone regions begin to be significant areas of interest for nature conservationists and researchers. At present within the territory of the Bohemian Cretaceous Table, there are (including the border-crossing areas in Germany and Poland) 3 national parks: České Švýcarsko, Sächsische Schweiz, Góry Stolowe, and 7 protected landscape areas: Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko, Labské pískovce, Lužické hory, Sächsische Schweiz and Zittauer Gebirge. It is rather symptomatic that the sandstone areas did and do awake the interest of the geologists and geomorphologists mainly, whereas most biologists do not consider those areas be of a special interest. For example, if considering the species richness of the phanerogams in the České Švýcarsko (Bohemian Switzerland). we arrive at the conclusion that the area is a good case of one where the degree of the naturalness does not necessarily correlate with the biodiversity. On the other side, the cryptogams, the bryophytes in particular, are a different case: just in the above mentioned Bohemian Switzerland we do find a whole third of the entire bryophyte flora of the Czech Republic. A similar situation is with the invertebrate fauna, where an intensive search in the Bohemian Switzerland has resulted in many important discoveries many species have their only occurrences in that area. Invertebrates the same as the cryptograms evidently do better read subtle environmental differences and use a broad spectrum of niches available in the geomorphologically diverse sandstone areas. Thus those groups are for sandstone areas much more better biodiversity indicators than the organisms, specially monitored and protected by the classical nature protection, such as vascular plants and vertebrates. The real cause arousing the interest in sandstone areas, however, is not as much their biodiversity or sheer geodiversity, as are the close interrelations between both of them. That strong link of the biota between them and their sandstone environment entitles us today to speak about the sandstone phenomenon. For sandstone areas, the castellated so called rock cities in particular, a characteristic feature are their extremely steep environmental gradients with a combination, on a small territory, of completely contradictory types of the environment: flat terrains and rocky relief, habitats with accumulation and denudation regimes, sunny or fully shady sites, with the summit phenomenon or the climatic inversion. This enables the biota in sandstones to display a high inter-habitat diversity, the so-called β-diversity (whereas the species richness of different habitats, the socalled a-diversity, can on contrary be very low). Thus in a very small territory species with entirely contradictory environmental requirements are meeting: thermophilous with boreo-montaneous or even arcto-alpine ones, oceanic with continental elements, xerophilous with hydrophilous etc. Acid sandstones also often contain locally calcareous embeddings, so that in the distance of a few decimetres an acidophilous is replaced by a basiphilous vegetation. The geobiodiversity of sandstone areas is, however, of interest not only because of the above mentioned contrasts, but also when perceiving a sandstone landscape as a whole. It namely so much differs from its surroundings that the sandstone areas may be regarded as ecological islands with all generally known biogeographical consequences. In the first place, this island character of sandstone landscapes is being manifested by a strogly refugium environment so that the sandstone habitats often bear a relic character. Exclave elements often occur both in flora and in fauna. A remarkable feature is the occurrence of montaneous species in extraordinarily low altitudes in the deep climatic inversion gorges of the sandstone castellated rock cities. This phenomenon is particularly present in the Bohemian-Saxon Switzerland which at the same time represents the lowest part of the Bohemian Cretaceous Table (Elbe River at Pirna about 110 m a.s.l.). Some montaneous, respectively alpine or arcto-alpine species display in the Bohemian-Saxon Switzerland such minimal altitudes within their at least central European distribution range. Another distinctive feature of sandstone areas are open ecosystems and big dynamics of the Pokračování na str. 4 2 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

4 CHKO Český ráj vize na dalších 50 let Lenka Šoltysová V letošním roce uplynulo již neuvěřitelných 50 let od vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v Československu. Byly to roky hledání cesty a způsobů ochrany jedné z nejzajímavějších částí pískovcové krajiny severovýchodních Čech. Krajiny pískovcových skalních měst a třetihorních vulkanitů, krajiny modelované řekou Jizerou a jejími přítoky, území četných skalních hradů, zámků a památek lidové architektury a s relativně harmonickou mozaikou lesů, luk a rybníků vytvořených člověkem za tisíce let. Český ráj je místem, které do dnešních hektických dnů přináší něco, co je slovy jen těžko popsatelné, něco nad čím se tají dech, mrazí záda a vyvolává v člověku nepojmenovatelné pocity. Západ slunce nad rybníkem Věžák, procházka bludištěm skalních věží za jemného deště, přímý pohled do koruny stromů po zdolání skalního vrcholu, mokřadní louky rozkvetlé tisíci květů orchidejí, po poli se procházející jeřáb popelavý či panoramatický pohled z vrcholu Kozákova jsou jen drobnou ukázkou toho, kde můžeme stále ještě nalézt genium loci - duši krajiny Českého ráje. Posledních 5 let existence CHKO Český ráj bylo velmi významných pro další budoucnost tohoto svébytného území. V roce 2002 se podařilo vyhlásit CHKO Český ráj v nových hranicích, o rozloze dvojnásobné. V roce 2004 byla vyhlášena nová zonace oblasti a schválen nový plán péče. V roce 50. výročí se Český ráj stal součástí evropské sítě geoparků UNESCO. A jak pokračovat dalších 50 let? Hlavní cíle v ochraně přírody a krajiny CHKO Český ráj pro období dalších 50 let Dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny na území CHKO Český ráj, podle platného plánu péče, je udržet a postupně zlepšovat stávající kvalitu přírodního prostředí jako celku a podle odstupňované ochrany přírody zachovat a vytvářet optimální ekologické funkce území tak, aby nedocházelo k poškozování přírodních a krajinných hodnot. To předpokládá řadu dílčích cílů: zachování skalních měst Českého ráje jako nejúplnějšího a nejrozmanitějšího souboru charakteristických prvků a forem pískovcového fenoménu temperátní zóny, zachování a postupné zvyšování biologické rozmanitosti se speciálním zřetelem na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, zachování krajinného rázu, vytvoření soustavy Natura 2000, ekologicky šetrné, přírodě blízké hospodaření v krajině, uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje, rozvíjení citlivosti, vstřícnosti a ekologicky příznivé tvořivosti obyvatel CHKO při péči o přírodu a krajinu, zvyšování spoluodpovědnosti obyvatel CHKO za současný stav přírody a krajiny v území, v němž žijí a které využívají, vytvoření kvalitního, optimálního informačního systému. Po důkladném monitoringu více jak sto let intenzivně využívaných skal (turistika, horolezectví, orientační běh...) budou nejohroženější skalní věže i oblasti postupně regenerovány. Budou se muset vymezit oblasti s velmi přísným režimem ochrany, které po dohodě s vlastníky budou po provedení nezbytných zásahů řízené péče ponechány samovolnému vývoji. Budou to ostrovy - refugia pro ohrožené druhy organismů. Postupně by měly být obnovovány skalní stěny silně poničené recentními nápisy a vrypy. Hlavním problémem lesů Českého ráje, které pokrývají 44 % celkové rozlohy, je vysoký podíl ekologicky labilních a druhově i věkově nepřirozených smrkových a borových monokultur. Chceme docílit jejich věkové a prostorové rozrůznění. Nosnými dřevinami pro postupnou obnovu přírodě blízkého lesa je buk Foto P. Pelech lesní, jedle bělokorá a dub letní i zimní. Louky a pastviny jsou nejen nezbytnou součástí mozaikovitosti krajin, ale především biotopy vzácných rostlinných společenstev. Pastva jako opatření řízené péče k zachování populací zvláště chráněných druhů patří k těm nejlevnějším a nejefektivnějším opatřením. Spolupráce se zemědělskými subjekty a drobnými chovateli je pro nadcházející období nezbytná. Velkou úlohu sehraje dobrá informovanost v oblasti dotační politiky EU a její konkrétní uplatňování v CHKO s propojením na Program péče o krajinu. Český ráj má svoji regionální směs planých druhů rostlin vhodných pro zalučňování a obnovu druhově bohatých luk. Počítá se s realizací semenné banky ohrožených a mizejících druhů rostlin Českého ráje. I nadále je třeba pokračovat v likvidaci invazních a nepůvodních druhů rostlin I. kategorie (Reynoutria sp., Impatiens glandulifera) a zahájit intenzivní likvidaci trnovníku akátu a borovice vejmutovky. OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 3

5 U vodních toků (Libuňka, Žehrovka), které byly v minulosti zregulovány a jejich nivy plošně odvodněny, je potřeba po dopracování komplexní metodiky revitalizací jednotlivých povodí zahájit postupnou obnovu. U Jizery, Libuňky a Žehrovky se musí zachovat a znovuobnovit přirozené retenční prostory pro povodňové vody a splaveniny. Měly by se vytipovat části toků pro ponechání jejich přírodní obnově. Výkon práva myslivosti na území CHKO musí být v souladu s prioritami ochrany přírody s cílem zachování druhové rozmanitosti a zamezení genetické koroze některých živočišných druhů. Stavy zvěře by neměly překračovat únosnou míru tak, aby byly minimalizovány škody v lesích a bylo umožněno přirozené zmlazování autochtonních dřevin. Na rybníkách v CHKO by se postupně mělo zavést ekologicky šetrné rybníkářství s využitím přirozených produkčních schopností rybníků. Na základě dlouhodobých výzkumů by měly být stanoveny vícedruhové rybí obsádky se zaměřením na likvidaci nežádoucích invazních druhů ryb. Při ochraně krajinného rázu se vychází ze studie Hodnocení krajinného rázu Českého ráje, která by měla být dopracována na rozšířené území CHKO a jeho okolí. Pro umisťování nových staveb jsou určující urbanistické a architektonické limity, které jsou dány strukturou osídlení, horizonty, průhledy, krajinnými dominantami a okolními objekty. Území CHKO Český ráj je obklopeno a rozděleno významnými mezinárodními a národními silničními komunikacemi (E65, E442, I/35, I/10, I/16). Nejdůležitější pro další vývoj CHKO Český ráj je plánovaná výstavba rychlostní komunikace R35. Trasa této komunikace buď Český ráj rozdělí na dvě poloviny, oddělí Kozákov od Trosek a zcela popře institut krajinného rázu a tvorby ÚSES nebo bude vedena mimo Český ráj. V regionálním měřítku je nezbytné zachovat autobusové turistické linky ( ekologické autobusy ) a realizovat kyvadlovou dopravu navazující na síť záchytných parkovišť v okolních městech. Cestovní ruch představuje dominantní problém CHKO Český ráj. Je třeba prosazovat měkký cestovní a turistický ruch na principech trvalé udržitelnosti. Klíčovou roli sehraje koncepce environmentální výchovy a osvěty, široká a kvalitní informovanost veřejnosti, jednotný, srozumitelný a příjemný informační systém. Zařazení do evropské sítě geoparků UNESCO by mělo přinést skloubení ochrany přírody a s vhodným a přiměřeným využitím území pro cestovní ruch. Je potřeba zajistit kvalitní a početně dostatečnou profesionální strážní službu, která bude v terénu jednoznačně identifikovatelná a respektovaná, tak jako v zahraničí. Každá civilizace či doba zanechala v Českém ráji svou nesmazatelnou pozitivní i negativní stopu, mnohé prozrazují výsledky archeologicko-přírodovědných výzkumů skalních dutin. Člověk se ke krajině vždy choval tak, aby přežil a uspokojoval své potřeby. Současná doba není výjimkou a ani sebelepší koncepce, strategie či plány péče to nezmění. Klíčem je znovunalezení nejen blízkého vztahu k přírodě - krajině jako takové, ale především úcty a pokory ke všemu živému i k sobě samému - Homo sapiens sapiens. Autorka je vedoucí Správy CHKO Český ráj. SUMMARY Český ráj Protected Landscape Area Perspective of another 50 Years The year 2005 is the 50th anniversary of designation of the first protected landscape area in Czechoslovakia, namely the Český ráj (Bohemian Paradise) PLA. The years elapsed were a period of searching of the right way how to protect one of the most interesting parts of a sandstone landscape of north-eastern Bohemia. A landscape of sandstone pillars and tertiary volcanic rocks, a landscape modelled by the Jizera river and its side streams, an area with numerous castles, chateaus and monuments of vernacular architecture, with a harmonic mosaic of forests, meadows and fishponds created by man during thousands of years. In 2002, the Český ráj PLA was re-designated in new boundaries, with a double area. Later on in 2004, new zonation of the area and new management plans were adopted. In the year of its 50th anniversary, Český ráj became a member of the European network of UNESCO geoparks. And what is the perspective of another 50 years? According to the management plan, the longterm goal of nature conservation and landscape protection in the Český ráj PLA is to maintain and gradually enhance the current quality of natural environment as a whole and, in accordance with PLA zonation, to maintain and develop optimal ecological functions of the area. To fulfil this goal, several operational objectives have been identified. 1) to maintain sandstone rock pillars of Český ráj as the most complete and most diverse set of characteristic components and forms of the sandstone phenomenon of the temperate zone, 2) to maintain and gradually enhance biodiversity of the area with particular attention paid to the specially protected species of plants and animals, 3) to maintain the landscape character 4) to create the Natura 2000 network 5) to promote environment-friendly practices of landscape management 6) to exercise principles of sustainable use 7) to promote environment-friendly creativity of PLA inhabitants in nature conservation and landscape protection 8) to enhance involvement of PLA inhabitants and their responsibility for the current state of nature and landscape 9) to create good quality information system Following a detailed inventory of intensively exploited rocks (used for more than hundred years for tourism, rock-climbing and orienteering), the most threatened sites will be gradually restored. Sites with strict protection regime will be defined and, after agreement with the owners and after necessary management actions they will be left to develop naturally. They are supposed to be islands refuges for threatened species. Forests cover 44 % of the total area and their natural-like character has to be restored gradually. Meadows and pastures are not only an integral part of the landscape mosaic, they are also habitats of rare plant communities. Grazing is one of the most effective management measures aimed at maintenance of populations of specially protected species. Co-operation with farmers is essential for the forthcoming period. Moreover, a project of seed bank of threatened plant species of Český ráj will be implemented. Watercourses which were canalised in the past and their floodplain areas were drained will be gradually restored. Exercise of the hunting law in the PLA has to be in accordance with principles of nature conservation. Numbers of game species should not exceed tolerable limits. Environment-friendly management of fishponds in the PLA should be gradually introduced, using natural production abilities of the fishponds. Protection of the landscape character will be based on the study Assessment of the landscape character of Český ráj which will be finished also for the new parts of the PLA and its surroundings. The Český ráj PLA is surrounded with and crossed by several important international and national roads (E65, E442, I/35, I/10, I/16). Planned construction of the R35 highway is essential for the future development of the Český ráj PLA. Its route either will divide the area into two parts, separate Kozákov from Trosky and completely deny the principle of landscape character and of the Territorial Systems of Ecological Stability, or it will sidetrack the PLA. Tourist trade has to follow the rules of sustainable use. Pokračování ze str. 2 processes proceeding within them. This socalled patches dynamics is often being mentioned as one of the reasons for a high invasibility of communities in the sandstones. The exclusivity of the sandstone landscapes and their suitability for being used as pilot areas in interdisciplinary studies has led to the organization of the first international conference on sandstone areas held under the title Sandstones Landscapes: Diversity, Ecology and Conservation in 2002 in Doubice, Bohemian Switzerland, Czech Republic. The organizers (Botanical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Geological Institute of the same Academy and the České Švýcarsko - Bohemian Switzerland National Park Administration) convened that conference with the aim to iniciate a collaboration among the scientists and institutions dealing with the sandstone landscapes. In the spring of 2005, already the second conference took place in Luxembourg under the title Sandstone Landscapes: Past, Present and Future. It has been agreed the third sandstone conference should be held in the Polish Góry Stolowe (Table Mountains). A website Sandstone Landscapes has been created (http://www.sandstones.org). In the first stage of development of that website the data about sandstone conferences, institutions dealing with research and conservation of sandstone landscapes, a map of sandstone areas in Europe and in particular the data base of the so-called Sandstone Community intermediating contacts with scholars studying sandstones are available. The interest in sandstones and sandstone areas is growing cheerfully which also is a fact of an importance for safeguarding of them. Handrij Härtel České Švýcarsko National Park Administration and Botanical Institute AV ČR 4 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

6 Český ráj ve světle nových poznatků Vojen Ložek V posledním desetiletí nebývale vzrostl zájem o pískovcové oblasti přesněji řečeno o okrsky kvádrových pískovců české křídy s plně rozvinutým pískovcovým fenoménem, který sice odedávna upoutával turisty a horolezce, méně však již přírodovědce, zejména biology (CÍLEK & KOPECKÝ 1998). Zmíněné zvýšení zájmu podmínily tři hlavní důvody: vyhlášení čtyř hlavních pískovcových krajin za CHKO a především jádra Labských pískovců za národní park; poznatky z archeologických výkopů převisů a jeskyní, které přinesly nečekané překvapení v podobě objevu bohatých fosilních faun jako dokladů o daleko větší biodiverzitě těchto území v poměrně nedávné geologické minulosti ve srov- nání se současným stavem (LOŽEK 1997); výzkumy drobné fauny a flóry, které ukázaly, že i v pískovcových oblastech lze najít místa s bohatou květenou i zvířenou včetně řady reliktních druhů, jako třeba dešťovek v Labských pískovcích nebo plžů v mokřadech Kokořínska. Nabízí se proto otázka, jak se na tomto dění podílela naše nejstarší CHKO, klasická země pískovců Český ráj, odkud zatím přicházelo v daných souvislostech jen málo nových údajů, ačkoli i zde se podařilo získat řadu významných, většinou ještě nepublikovaných poznatků, na něž chce proto upozornit náš příspěvek. Výpověď archeologických výkopů Archeologické a paleontologické nálezy z pískovcových oblastí, především z Kokořínska a širšího okolí Máchova jezera, vrhly nečekané světlo na jejich dosud téměř neznámý vývoj v poledové době, což umožnilo zatím zařadit CHKO Kokořínsko do seriálu Chráněná území ve světle své krajinné historie v Ochraně přírody v letech (LOŽEK 2000). V ostatních pískovcových CHKO zatím není po ruce tak hustá síť zpracovaných nalezišť, což platí i pro Český ráj, i když je známa řada jednotlivých nálezů a pozorování, takže právě tato oblast poskytne řadu cenných dokladů o tom, že dosavadní poznatky budou platit i pro další pískovcové CHKO (LOŽEK in SVOBODA 2003). Český ráj hraje v těchto souvislostech významnou úlohu ve dvou směrech: (1) jednak dík výzkumům archeologa Petra JENČE se zde podařilo získat nečekaně bohaté fosilní doklady, (2) jednak se v jeho rámci zachovala dvě naleziště s relikty stavu, který v pískovcích panoval v klimatickém optimu holocénu (atlantik-epiatlantik), zatímco všude jinde došlo na rozhraní bronzové a železné doby k takovému ochuzení přírodního prostředí, že lze jen s malou nadsázkou hovořit o environmentálním kolapsu (LOŽEK 1997). Výkop P. JENČE v převisu Kopřivák v Žehrovské oboře poskytl neobvyklé bohatství plžů závornatek (Clausiliidae), které patří k malakozoologickým indikátorům vysoké biodiverzity a úživnosti stanovišť. Vedle řady běžnějších druhů (Cochlodina laminata, Macrogastra ventricosa a M. plicatula, Clausilia pumila), zde byly nalezeny i tak citlivé prvky jako Ruthenica filograna, Bulgarica cana, Cochlodina orthostoma a především Macrogastra latestriata, která zde má první holocenní výskyt nejen v pískovcích, ale v celých Čechách. Jde o karpatský prvek, dnes žijící v českých zemích jen v Beskydech, který je velmi citlivý k antropickým zásahům a od holocenního klimatického optima je na ústupu, jak dosvědčují jeho fosilní nálezy v Moravském krasu a u Javoříčka, které zatím byly pokládány za nejdále k západu vysunuté body jeho poledového areálu. Nález z Českého ráje je proto opravdovým překvapením, neboť svědčí nejen o hloubce environmentálního kolapsu, ale i o velkých migracích, které se odehrály během holocénu. O intenzitě ochuzení celého prostředí svědčí i dnešní stav okolí Kopřiváku, kde dnes nalezneme jen několik málo nejodolnějších plžů, především slimáků (Malacolimax tenellus, Limax cinereoniger) a plzáků (Arion subfuscus) na houbách. Spolu s nálezy z Kokořínska (zvl. okolí Dřevčic) a Komárovských vrchů (pře- Pískovcové věže Drábských světniček v Dnebohu s úpatními osypy porušenými sesuvy; vpravo Mužský (463 m) Foto B. Balatka OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 5

7 Prachovské skály, Javorový důl, interiér lesa s pískovcovými skalami na svazích dolu Foto P. Pelech visy Hradčanských stěn) (SVOBODA 2003) tak získáváme i z Českého ráje doklad o regionálním ochuzení a acidifikaci, které se nápadně projevují v široké oblasti severočeských pískovců a zřejmě mají analogie, i když snad méně výrazné, i jinde v českých zemích a střední Evropě. Zatím jen z Českého ráje jsou známé dvě naleziště Javorový důl v Prachovských skalách a Zámecká rokle pod Hrubou skálou, kde se dodnes zachovala bohatá společenstva plžů i bujný bylinný podrost srovnatelné s popsanými poměry v klimatickém optimu. Je nesporné, že k zachování takových společenstev přispěly tzv. ušlechtilé listnáče, jak ukazuje i nález populací Cochlicopa lubricella a Vallonia costata pod skupinou jilmů v rokličce za Píčovým statkem na Hradech v prostoru Mužského. PP V Dubech zahrnuje údolní olšiny, kde žije atlantický prvek plž Aegepinella nitidula Foto Z. Mrkáček The V Dubech Nature Monument includes also valley alder carrs where the oceanic element Aegepinella nitidula is living PP Vústra představuje slatinný močál, kde se místy vylučuje CaCO 3, což zřejmě poskytovalo vhodné prostředí pro ustupující jehlovku Platyla polita Foto Z. Mrkáček Vústra Nature Monument is a fen wetland with local CaCO 3 precipitation, which supports the existence of the retreating Prosobranch Platyla polita Český ráj nejsou jen kvádrové pískovce I když kvádrové pískovce určují krajinný ráz Českého ráje, jsou zde poměrně bohatě zastoupeny i jiné druhy hornin, na něž se váží stanoviště, která se od pískovců podstatně liší jak reliéfem tak chemismem půd i vlhkostními poměry. V údolí Jizery nad Turnovem jsou to vápnité pískovce jizerského souvrství (střední turon), které v okolí Hrubého Rohozce, Bukoviny a především v PR Bučiny u Rakous vystupují jako skály s charakteristickou malakofaunou (LOŽEK 1977) a místy i vegetací, jako je třeba na stěně u Betlémského mlýna, kde byl v Seslerietu zjištěn i citlivý předožábrý plž jehlovka (Platyla polita), dnes v mnohých krajích již vyhynulý. Nový výzkum stěn v bučinách přinesl další překvapení daleko izolovaný výskyt reliktního skalního plže Pupilla sterri, který zde přežil ze starého holocénu, stejně jako na Kozím kameni a Tvarožníku v Hradčanských stěnách. Neméně významnými biotopy Českého ráje jsou údolní a prameništní mokřady. V tom se Český ráj shoduje především s Polomenými horami (CHKO Kokořínsko) a některými pískovcovými okrsky dále k severu v oblasti Ralské pahorkatiny, zejména v okolí Máchova jezera, a také s povodím Bělé. I když výzkum mokřadů není ani zdaleka úplný, přece již přinesl některé pozoruhodné výsledky. Na prvém místě třeba zmínit plochou kupu pěnovcové slatiny u rybníčku Pod Duby (PP V Dubech) vzniklou na artéském pramenu. Vedle bazifilní vegetace zde žije i pozoruhodné společen- 6 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

8 Macrogastra latestriata, karpatský prvek, který se v klimatickém optimu holocénu rozšířil až do Českého ráje Macrogastra latestriata, Carpathian element which expanded to the Bohemian Paradise during the Holocene Climatic Optimum stvo plžů s reliktními druhy Vallonia enniensis a především Vertigo geyeri, který zde má zatím jediný známý výskyt v českých zemích a představuje relikt z pozdního glaciálu (LOŽEK 1993). Mírně bazický ráz mají i mokřady v PP Vústra jak nasvědčují vápnité inkrustace na ulitách plžů. Zde kromě mokřadních druhů Vertigo substriata (zde v malé nadmořské výšce!) a Euconulus alderi žijí i silné populace některých jinak lesních prvků jako Aegopinella pura a dokonce i již zmíněná Platyla polita, pro níž otevřený mokřad představuje naprosto nezvyklé stanoviště. Bazické mokřady se v Českém ráji vyskytují i na jiných místech, třeba přímo v intravilánu Branžeže, kde se rovněž v menší míře sráží pěnovec a kde žije i pozoruhodná směs plžů lesních a mokřadních včetně vrkoče útlého (Vertigo angustior) vedeného v seznamu ohrožených druhů v rámci Natura 2000 a žijícího i na živnějších místech mokrých luk na severním břehu Komárovského rybníka. Zcela odlišný typ mokřadu představuje slatinná olšina Bezedná jv. od Turnova. Leží v širokém úvalu v otevřené zemědělské krajině a je dosti ovlivněna eutrofizací, jak dokládají porosty kopřiv, v nichž dobře prospívají známý hlemýžď zahradní (Helix pomatia) i srstnatka Trichia hispida. Nicméně v zachovalých úsecích přežívá společenstvo dodnes připomínající malakocenózy starého holocénu s druhy Fruticicola fruticum (jinak v Českém ráji Vertigo substriata, podhorský druh, který v mokřadech Českého ráje přežívá od staršího holocénu Vertigo substriata, submontane element which has survived in wetlands of the Bohemian Paradise since the Early Holocene řídká) i vrkočů Vertigo angustior a také V. substriata, zde rovněž v nezvykle malé nadmořské výšce 260 m. Na starý holocén zde upomíná i současný výskyt údolníčka Vallonia costata, který se v uvedené druhové kombinaci hojně vyskytoval právě na počátku poledové doby. Co se týče měkkýších společenstev údolních niv, jsou prozatím po ruce jen roztroušené nálezy z povodí Žehrovky. Zatímco u Vysokého Kola na dolní Žehrovce se zachovaly fragmenty lesní malakofauny s druhy Clausilia pumila, Acanthinula aculeata a Vertigo pusilla, výše proti proudu na vlhčinách U Přibyla se opět objevuje indikační prvek Vertigo substriata ve společnosti dalších druhů podhorských niv jako Vitrea crystallina a Columella edentula. Podobně je tomu i na Jordánce pod Vidlákem v PR Podtrosecká údolí, kde se rovněž nachází V. substriata a Euconulus alderi, zatímco V. angustior, náročnější na živiny, sem již nezasahuje. Český ráj jako refugium I když fosilních dokladů z Českého ráje zatím není mnoho, poznatky z výzkumu jeho mokřadů nasvědčují, že jde o oblast, kde se zachovaly četné relikty ze starších období, zvl. z počátečních fází holocénu. Platí to hlavně pro mokřady bazické, kde se na řadě míst vyskytuje zmíněný vrkoč Vertigo angustior. Je pravděpodobné, že se dalším výzkumem počet jeho nalezišť ještě podstatně zvýší. V údolí Žehrovky se zachovaly četné nivní mokřady s podhorskou malakofaunou (U Přibyla) Foto Z. Mrkáček In the Žehrovka Valley a number of floodplain wetlands with submontaneous malacofauna have been preserved NPR Bučiny u Rakous představují největší lokalitu s přírodě blízkým lesem na podkladu vápnitých pískovců. V pozadí pískovcová stěna Foto Z. Mrkáček Bučiny u Rakous Nature Reserve represents the largest site covered by near natural woodland on Turonian calcareous sandstones (which form the rock wall in the background) OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 7

9 byly postiženy silnou acidifikací a obecným ochuzením celého prostředí na rozhraní doby bronzové a železné zhruba před dva a půl tisícem let. Tomuto procesu unikla plží společenstva, upomínající na stav před touto degradací, zachovaná v Zámecké rokli a Javorovém dole, která tak představují relikty z klimatického optima postglaciálu. Revize v Zámecké rokli v červnu 2004, tedy po půlstoletí od prvního sběru v září 1945, potvrdila, že zde dodnes žijí bohaté populace plžů, i když povrch starších jedinců závornatek (Clausiliidae), které za vlhkého počasí vystupují na kmeny stromů, je mnohem silněji zasažen korozí než tomu bylo před 50 lety. Jde zřejmě o působení kyselých srážek, jejichž vliv by zde měl proto být více sledován. Závěr Nové poznatky z Českého ráje ukazují, že jde o území, kde jsou poměrně silně zastoupena stanoviště refugiálního charakteru umožňující přežívání reliktů ze staršího holocénu, kdy celé území bylo podstatně úživnější než dnes. Jde jak o jednotlivé druhy tak celá společenstva měkkýšů a zřejmě i celé biocenózy zachované na různě velkých plochách či spíše ploškách (patches) uprostřed dávno ochuzené krajiny. Český ráj by proto zasloužil daleko podrobnější výzkum spojený s vyhledáváním takových stanovišť i míst, která by poskytla fosílie ze starších období, což by osvětlilo vývoj bioty v poledové době a poskytlo i řadu popudů k cílené ochranářské péči. Slatinná olšina Bezedná se vyznačuje relktní malakofaunou staroholocenního rázu Foto Z. Mrkáček The Bezedná alder carr is a deep basic fen with a relict snail fauna of early Holocene character Podobnou hodnotu mají i nálezy kuželíku Euconulus alderi, jakož i vrkoče Vertigo substriata, jehož překvapivě nízko položené výskyty lze rovněž hodnotit jako relikty ze staršího holocénu. V rámci českých zemí má zatím jedinečný význam pěnovcová slatina V Dubech, kde se udržel i pozdně glaciální prvek Vertigo geyeri a také Vallonia enniensis, jinak vázaná na nížiny. Reliktem z počátku holocénu je i osamocený výskyt zrnovky Pupilla sterri na stěnách vápnitých pískovců v Bučinách u Rakous. Jak jsme již uvedli, okrsky kvádrových pískovců LITERATURA CÍLEK V. & KOPECKÝ J. (Ed.), 1998: Pískovcový fenomén. Klima, život a reliéf. - Knihovna Čes. speleolog, společnosti, 32, 174 str. Praha LOŽEK V., 1977: Malakozoologické poměry CHKO Český ráj. Bohemia Centralis, 6: Praha. 1993: Vertigo geyeri in Böhmen. Mitteilungen d. Deut. malakozool. Gesellschaft, 50/51: Frankfurt a. M. 1997: Nálezy z pískovcových převisů a otázka degradace krajiny v mladším pravěku v širších souvislostech. Ochrana přírody, 52, 5: Praha. 2000: CHKO Kokořínsko a záhada Polomených hor. Dtto, 55, 4: SVOBODA J. (Ed.), 2003: Mezolit severních Čech. Dolnověstonické studie, 9, 328 str. Brno. SUMMARY Bohemian Paradise in the Light of Recent Evidences Recent fossil evidence reveals that the biota of North Bohemian Cretaceous sandstone areas was much richer in species that the presentday one. As already shown by the analyses of mid-holocene snail assemblages from archaeological excavations in rock-shelters in the Polomené hory and Komárovské vrchy Hills, the dry sandstone canyons were inhabited by highdiversity malacocoenoses of mesic woodland type consisting of species, whereas at present their fauna comprises only a few catholic species, in many cases only 2-3 slugs living on mushrooms. This dramatic impoverishment occurred at the boundary between the Bronze and Iron ages and may reflect an environmental collapse. As concerns the Bohemian Paradise, only few fossil records are available so far, however, the recent excavation of the Kopřivák rock-shelter by P. JENČ yielded a snail fauna which is extremely rich in Clausiliidae. The occurrence of highly demanding species, such as Bulgarica cana, Ruthenica filograna, Cochlodina orthostoma and in particular of the sensitive Carpathian element Macrogastra latestriata (first record from Bohemia) suggests that we are dealing with assemblages which were living in mixed forests consisting of trees whose litter provides calcium citrate (maples, elm, lime, ash) on soils with favourable nutrient-rich humus forms. At present, the site in question is covered by beech forest and spruce plantation that are malacologically nearly sterile. This is true of all thickbedded sandstone areas of the Bohemian Paradise, except of two sites Zámecká rokle and Javorový důl dry valleys where rich malacocoenoses, similar to those of the mid-holocene, are still living. They may be, therefore, considered relics from the Holocene Climatic Optimum. The present-day malacofauna of the Bohemian Paradise is concentrated at the outcrops of calcareous sandstones in the Jizera Valley where Clausilia parvula and Laciniaria plicata are living in rich populations, whereas Pupilla sterri survives as Early Holocene relic on the rock wall in the reserve of Bučiny u Rakous. Rich Snail communities are also confined to base-rich wetlands where Vertigo angustior and V. substriata are often abundant. Of particular importance are Vertigo geyeri and Vallonia enniensis in the calcareous fen V Dubech situated at an artesian spring. Platyla polita occurs in the meadow fen at Vústra. A number od species live in moist floodplains, among them even the oceanic elements Aegopinella nitidula and Arion intermedius. Although the areas of Cretaceous thick-bedded sandstones (Quadersandstein) are considered very poor in molluscs, the recent investigations showed that the Bohemian Paradise includes a number of habitats with rich malacofaunas that often comprise important relics from earlier phases of the Holocene or Late Glacial. 8 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

10 Ekologie, ochrana přírody znalosti žáků základních škol O. Suchá, M. Pešata, H. Chobotská V současné době se setkáváme čím dál tím více s následky neuváženého hospodaření v krajině, které v minulosti ne vždy a zcela respektovalo potřeby přežití volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a potřeby péče o harmonický vývoj krajiny pro náš život. Důsledkem toho je, že člověk přestává být součástí přírody a opojen svojí mocí pasoval sám sebe do role člověka tvůrce, bojovníka proti živlům a pokořitele přírody. Dnes si však vyspělé státy začínají uvědomovat, že jediná cesta vedoucí k uplatnění a rozvoji existence lidské populace spočívá v nalezení souladu mezi možnostmi, které jsou nám přírodou poskytovány a reálnými potřebami lidstva (KENDER 2000). Tato skutečnost byla pro nás podnětem k zamyšlení. Když dospělý člověk neví, co smí dělat, jak se chovat popř. jak by mohl pomoci, tak kdy je tedy ta správná chvíle podat všechny potřebné informace? Nejpravděpodobněji již v raném věku, ale v době, kdy už je člověk schopen pochopit určité, byť ty nejjednodušší principy a zásady tj. základní škola. Některé základní školy jsou více či méně ekologicky orientované, jiné zas probírají základy ekologie a ochrany přírody v rámci osnov přírodopisu. To bylo pro nás motivací k vytvoření ekologickoochranářských dotazníků, které jsme podali na konci školního roku 2003/2004 žákům 7., 8. a 9. tříd k vypracování. Dotazník se týkal ochrany přírody a krajiny, pojmů z oblasti ekologie (definice ekologie jako vědního oboru) a životního prostředí. Do tohoto průzkumu se zapojily školy z Karlových Varů, Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Prahy, Tábora a Slatiňan. Co by si člověk vůbec měl představit pod pojmem ekologie? Ekologie je exaktní vědní disciplínou, studující vztahy živých organismů k jejich prostředí, včetně vztahu živých organismů navzájem. Je součástí komplexu biologických věd, využívá však i poznatky dalších exaktních věd: matematiky, fyziky, chemie, geologie atd. (RAJCHARD a kol. 2002). V každé zúčastněné škole byly podány k vypracování ekologicko-ochranářské dotazníky žákům sedmých, osmých a devátých tříd. Dotazníky se vypracovávaly samostatně a anonymně, abychom se vyhnuli strachu dětí při případném nezdaru. Průzkumu se účastnilo šest základních škol v různých okresech či krajích. Karlovy Vary jako zástupci pro západní Čechy, České Budějovice jako okresní město pro jižní Čechy, Hluboká nad Vltavou jako zástupce malého města, kde se vyučují z velké části děti z okolních vesnic, Praha, hlavní město, střední Čechy, ekologicky orientovaná základní škola, Tábor jako menší město jižních Čech a Slatiňany u Chrudimi (zde nebyla k dispozici 9. třída) jako zástupce východních Čech. Celkově se výzkumu zúčastnilo 355 žáků. Dotazníky byly bodově ohodnoceny (maximum dosažených bodů bylo 58), přičemž z tohoto hodnocení byly vynechány 4 otázky, sloužící pouze pro zjištění skutečnosti a vlastního názoru, a to: 1. Chováš nějaké zvíře? Pokud ano, jaké? 2. Pěstuješ nějaké neobvyklé rostliny? Pokud ano, jaké? 3. Účastnil(a) jsi se někdy nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd.? 4. Považuješ tento dotazník za hloupost nebo si myslíš, že je přínosný? Odpovědi na tyto otázky byly vyhodnoceny pouze slovně nebo procentuálně. Výsledky výzkumu byly statisticky zhodnoceny jednocestnou anovou. Nebyly prokázány žádné statisticky významné rozdíly jak mezi stejnými ročníky všech škol (grafy č. 1 3), tak ani mezi školami navzájem (graf č. 4). Průměrný počet bodů se pohyboval od 13 do 22, což není ani polovina možných získaných bodů. Minimum získaných bodů bylo 2 a maximum získaných bodů bylo 44. Ze všech grafů je patrné, že nejlepší znalosti mají žáci z Českých Budějovic a z Prahy, ostatní školy jsou přibližně na stejné, nižší úrovni. Karlovy Vary Průzkumu se zúčastnilo 66 žáků % z nich chová doma nějaké zvíře, % pěstuje nějakou zajímavou rostlinu a % se účastnilo nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd. V 7. třídě neměli žáci na dotazník žádný názor, v 8. třídě ho hodnotili spíše pozitivně, naopak v 9. třídě většina negativně. Zde většina žáků nemá naprosto žádné povědomí o tom, co je ekologické zemědělství nebo skleníkový efekt. Nejčastěji uváděná CHKO byl Slavkovský les a definice ekologie zněla Greenpeace. Hluboká nad Vltavou Průzkumu se zúčastnilo 64 žáků % z nich chová doma nějaké zvíře (ačkoli dosti často za domácí zvířátko označují svého sourozence), % pěstuje nějakou zajímavou rostlinu a % se účastnilo nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd. (v tomto případě jsou to akce pořádané Lesy ČR). V 7. třídě hodnotili žáci dotazník spíše negativně, v 8. třídě většina pozitivně a v 9. třídě bylo pozitivní a negativní hodnocení vyváženo. Téměř nikdo nedefinoval pojem skleníkový efekt a na otázku, co ho způsobuje, odpovídali žáci - Temelín. Až na několik málo výjimek nikdo nevěděl, co je ekologie, natož aby znali nějaké chráněné území (nejmenovali ani Šumavu). České Budějovice Průzkumu se zúčastnilo 59 žáků % z nich chová doma nějaké zvíře, % pěstuje nějakou zajímavou rostlinu a % se účastnilo nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd. V 7. třídě neměli žáci na dotazník žádný názor, v 8. a 9. třídě většina pozitivní. Žáci všech tříd byli schopni do odpovědí na polovinu otázek odpovědět Greenpeace (Co je ekologie? Jaké znáš mezinárodní úmluvy? Co je to ekologické zemědělství? atd.). Praha Průzkumu se zúčastnilo 64 žáků % z nich chová doma nějaké zvíře, % pěstuje nějakou zajímavou rostlinu a % se účastnilo nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd. V 7. třídě hodnotili žáci dotazník spíše pozitivně, v 8. a 9. třídě výrazně negativně. Žáci psali rozumné odpovědi na otázku, proč chránit přírodu. Často se vyskytuje pojem biosférická rezervace. Z mezinárodních úmluv byla několika žákům známa Washingtonská. A jediná vlaštovka znala zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Tábor Průzkumu se zúčastnilo 61 žáků % z nich chová doma nějaké zvíře, % pěstuje nějakou zajímavou rostlinu a 5 27 % se účastnilo nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd. V 7. třídě hodnotili žáci dotazník výrazně negativně, v 8. třídě spíše negativně a v 9. třídě bylo spíše pozitivní hodnocení. Prvním krokem k úspěchu bylo, že žáci věděli, že ekologie je přírodní věda. Zde však jejich vědomosti (především v devátých třídách) končí. Většina z nich se správně domnívala o výši udílených pokut. A jako CHKO uváděli Boubínský prales. Slatiňany Průzkumu se zúčastnilo 41 žáků % z nich chová doma nějaké zvíře (často drobné savce, psy, kočky, rybičky, papoušky), % pěstuje nějakou zajímavou rostlinu (jednoznačně kaktusy) a % se účastnilo nějakého projektu (aktivity) na ochranu přírody, ekologické olympiády, školy v přírodě atd. (junák, skaut). V 7. i 8. třídě hodnotili žáci dotazník výrazně pozitivně. Ekologii definují jako ochranu přírody, třídění odpadu, biodiverzitu. Přírodu vnímají jako místo k odpočinku, zmiňují její estetickou hodnotu a přistupují k ní jako k dědictví po našich předcích. Relativně přesně vědí žáci, co je ekologické zemědělství a co s sebou přináší skleníkový efekt, ačkoli už si nejsou zcela jisti, jaký přesně je jeho mechanismus. Hodnocení: dílčí spokojenost i katastrofa Žáci bez rozdílu školy či velikosti města až na několik výjimek nevědí, co přesně pojem ekologie znamená. Nejčastěji ji zamě- OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 9

11 Graf č. 1: Srovnání 7. tříd Graf č. 2: Srovnání 8. tříd Graf č. 3: Srovnání 9. tříd Graf č. 4: Srovnání škol Graf 1-4 Vysvětlivky: 1 - Karlovy Vary, 2 - Hluboká n. Vlt., 3 - České Budějovice, 4 - Praha, 5 - Tábor, 6 - Slatiňany. ňují s čímsi, co má na starosti třídění odpadů či lépe, ochranu přírody. Velmi často mají s tímto pojmem spojenu organizaci Greenpeace, která se však zabývá upozorňováním na otázky ochrany přírody nikoli zabývající se ekologií jako takovou. Až na několik čestných výjimek nemají tušení, že jde o vědní disciplínu. Na všech školách mají velmi dobrý přehled o tom, co je povoleno nebo naopak zakázáno na území chráněných krajinných oblastí (CHKO) České republiky. Dobře jsou žákům známy chráněné druhy rostlin i živočichů, hůře již na tom jsou se znalostí našich CHKO, jejich struktury i místa vyhlášení. Celých 61 % žáků má v povědomí CHKO a NP Šumava a 41 % KRNAP. Znalost dalších chráněných celků nepřesahuje 10 %. Šumava a Krkonoše si hájí první místa na všech školách, teprve až poté následují chráněné celky, které mají místopisně k danému kraji vztah. To může být považováno za zajímavé a zároveň by patřila i malá výtka pro lokální CHKO a NP, jejich práci a osvětu s mládeží v kraji. Přírodu a její ochranu vnímají žáci jako velmi důležitou; nejčastěji jako zdroj kyslíku pro vše živé, prostor pro zvířata a rostliny, o které bychom neměli přijít. Nemalou důležitost přikládají i kráse přírody jako zdroje odpočinku ducha i těla. Dokonce si i uvědomují, že příroda není nezničitelná a není naším majetkem, čili bychom ji měli zachovat i pro další generace. Možná bychom měli i investovat do výzkumu jiných planet a chránit přírodu jen tak abychom nepochcípali do 5 let, ale až se vystěhujeme na Mars. Sami však přiznávají, že ochranou přírody se příliš nezabývají, jako by jim chyběla motivace k aktivním krokům. V dotazníku se na otázku Jak přispíváš k ochraně přírody? nejčastěji objevovaly odpovědi jako, třídím domácí odpad, po ulici neodhazuji odpadky, ale občas přiznávají, že pokud není na dosah odpadkový koš, s klidem odhodí papírek na místě. Někteří se navíc chovají zodpovědně i při výletech do přírody, kde např. neukopávají houby a nezabíjejí živočichy. Jedna žačka je aktivní natolik, že napsala: hned jak najdu nějaký odpadek volně ležet, seberu ho a vyhodím do koše. Dnešní žáci překvapují i znalostmi v otázce, Co je to ekologické zemědělství?, na kterou odpovídali pouze někteří, ale jejich odpovědi byly ve velké většině správné, kde důraz byl kladen na nepoužívání chemických hnojiv. Zajímavé a podnětné byly i odpovědi na otázku pokut stanovených za poškozování chráněných rostlin a živočichů. Kde většina žáků odpověď tipovala a to směrem k vyšším částkám (až ,- Kč). Několik z nich dodalo i vlastní komentář stylu typuji, ale dal(a) bych jim ještě víc. Celkově horší byly znalosti týkající se skleníkového efektu. Odpovědi na otázky z tohoto nyní velmi mediálně diskutovaného tématu byly kupodivu velmi kusé a často i úplně špatné (často mají představu, že skleníkový efekt je vlastně jejich skleník na zahradě a lépe jim tam roste zelenina). Nejkratší odpověď byla stručná - Temelín. Nevědí však, co tvoří to údajné sklo a co je skutečnou podstatou tohoto jevu. Naopak na otázku co skleníkový efekt způsobuje odpovídali vesměs správně. Na závěr se dá říci o znalostech ekologie a ochrany přírody žáků základních škol asi následující: Jsou vcelku dobré, ale měly by se dále rozvíjet a spojovat jejich kusé znalosti v souhrnné celky, správně jim definovat pojmy typu ekologie, ochrana přírody, skleníkový efekt atd., aby se v pozdějších letech, kdy se i oni budou svým rozhodováním a činy podílet významnou měrou na kvalitě našeho společného životního prostředí, dokázali učinit správná rozhodnutí založená na rozumných základech znalostí a ne na lobby společností či organizací. Problém neinformovanosti je třeba hledat v úplně jiných sférách. Pokud žáci nevědí, že ekologie je přírodní věda nebo místo definice ekologie napíší Greenpeace a třídění odpadu, kde máme hledat chybu?! Děti věděly pouze to, co na ně dennodenně prýští z televizních obrazovek a rádií. Základní školy by měly ve své osnově myslet na ekologickou výchovu nejen několika vyučujícími hodinami v rámci přírodopisu. Správám chráněných krajinných oblastí by zase pravděpodobně neškodilo více osvěty, vzhledem k tomu, že žáci spíše neznali jim místopisně nejbližší CHKO, ale ve většině případů jmenovali Šumavu a Krkonoše. Ať už byli odkudkoli. Ani více zájmových kroužků na téma ekologie a ochrana přírody by rozhodně nebylo od věci. LITERATURA KENDER, J Teoretické a praktické aspekty ekologie krajiny. Ministerstvo životního prostředí. Praha. 220 pp. - RAJCHARD, J., BALOUNOVÁ, Z., VYSLOUŽIL, D Ekologie I. JU v Českých Budějovicích. České Budějovice. Nakladatelství Kopp. 121 pp. Autoři O. Suchá, M. Pešata, H. Chobotská: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra ekologie Správa CHKO Třeboňsko 10 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

12 Český ráj první geopark UNESCO v nových zemích EU Martina Pásková, Tomáš Řídkošil eský ráj, byl přijatý za nejmladšího, Č 25. člena sítě evropských geoparků. Koordinační výbor tak rozhodl na ostrově Lesbos v Řecku, v průběhu 6. konference evropských geoparků. Český ráj je prvním a zatím jediným geoparkem v nových zemích Evropské unie. Území, které se honosí přírodními a kulturními hodnotami bylo vyhlášeno v roce 1955 první CHKO v tehdejším Československu. Domácí obliba automaticky neznamená světové uznání. Zápis do sítě evropských geoparků i sítě geoparků UNESCO je složitý proces. Prestižního uznání bylo dosaženo díky hodnotám Českého ráje a zásluhou dlouholetého úsilí, ve kterém svoji roli sehrála i souhra šťastných náhod. Nominace Českého ráje byla posuzována spolu s návrhy z Portugalska, Španělska, Velké Británie, Norska, Švýcarska, Finska, Irska, Polska, Rakouska a Turecka. Na začátku dubna 2005 proběhla v potenciálním geoparku Český ráj návštěva inspektorů koordinační jednotky. Nominační dokument byl dále upřesněn a počátkem května odeslán do sídla sítě evropských geoparků. Kvalitní příprava nominačních materiálů geoparku Český ráj a průběh všech jednání byly korunovány úspěchem. Výsledek nadšení a několikaleté spolupráce odborníků, pracovníků státní správy a politiků nepřišel nazmar. Síť evropských geoparků UNESCO Význam geologických věd díky intenzivnímu využívání nerostných zdrojů a v souvislosti s rostoucím poznáním planety Země neustále vzrůstá. S ohledem na současné možnosti techniky se geologické vědy staly mnohem důležitější pro zachování životního prostředí i pro další rozvoj společnosti. Mimo jiné i z těchto důvodů vznikla nová iniciativa UNESCO, která se zabývá zachováním a využíváním geologického dědictví. V ní hrají klíčovou úlohu geoparky, jako území s výjimečnými geologickými lokalitami tzv. geotopy. Geotop zahrnuje odkryvy hornin s výskyty vzácných nerostů a fosilií, stejně jako výjimečné krajinné fenomény, které mohou mít pro vědu místní až nadnárodní význam (jak zdůrazňují i materiály definice UNESCO). Obecně jsou nepřemístitelné nebo ve výjimečných případech přemístitelné za cenu vysokých nákladů. Také jsou prostředím pro život organismů a tak péče o ně souvisí i s ochranou živočichů a rostlin. Geotopy jsou významnou součástí přírodního bohatství. Ty, které mají mimořádné hodnoty a vynikají jedinečností i krásou, mohou vyžadovat ochranu, zejména když jsou nenahraditelné, zvláště významné nebo ohrožené (např. zvětráváním, růstem vegetace, stavbami nebo jinými procesy). Geopark poskytuje obraz o vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti. Proto je důležité jevy prezentovat v souvislostech, při kterých je zajišťována vhodná ochrana a osvětové využití archeologických a kulturních památek a dalších hodnot krajiny. Činnost geoparků přispívá k péči o přírodní prostředí a k udržitelnému rozvoji území. K tomu, aby geoparky mohly napomáhat hospodářskému rozvoji, musí mít dostatečně velkou rozlohu s jasně určenými hranicemi. V hospodářském rozvoji hrají aktivní úlohu při prosazování turismu a rekreace, které jsou k šetrné k životnímu prostředí. Myšlenka popularizace a prezentace unikátních evropských geotopů byla završena v roce 2000 na konferenci Sítě evropských geoparků. Tehdy zástupci čtyř evropských geoparků (Francie, Řecka, Německa a Španělska) podepsali na řeckém ostrově Lesbos dohodu, kterou vznikla síť evropských geoparků. Síť geoparků pomáhá při jejich mezinárodní propagaci a slouží jako fórum pro výměnu zkušeností. Z pohledu liberální občanské společnosti představuje síť ideální prostředí pro šíření nových myšlenek, rozvoj demokracie, cestovního ruchu a obchodu. Po podpisu dohody získal program podporu ze strany Sekce UNESCO pro vědy o Zemi, která evropský model zároveň využila k vytvoření celosvětové sítě geoparků UNESCO. Proto současně existuje označení evropský geopark aod února 2004 celosvětové označení geopark UNESCO nebo Světový Geopark. Geoparky s geologickým dědictvím globálního významu se mohou ucházet o místo na seznamu Světového dědictví UNESCO, pokud splňují další náročná kritéria. Logo evropský geopark je registrované ve všech zemích Evropské unie. Tato ochranná známka je přidělována geoparkům na základě splnění předepsaných a na místě kontrolovaných kritérií. Poskytování této značky kvality pro udržitelně spravovaná evropská území s významným geologickým dědictvím má za cíl propagovat a podporovat geologické dědictví, spolu s jeho udržitelným užíváním. Tím by měly geoparky přispívat k uskutečňování cílů Agendy 21 a Světové vrcholné schůzky o trvale udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002). Trosky, neznámý pohled na vulkanický suk s dvěma vrcholy, budovaný olivinickým nefelinitem Foto T. Řídkošil Cesta k nominaci UNESCO První zmínky o možné nominaci Českého ráje na seznam Světového dědictví UNESCO pocházejí ze studie MŽP 90. let 20. století, která vybírala lokality vhodné pro zápis v kategorii přírodní památka v ČR. Český ráj byl v tomto materiálu zmiňován vedle Bílých Karpat a Českého Švýcarska jako jedna z možných oblastí. V průběhu jednání mezi Ministerstvem kultury, Správou chráněných krajinných oblastí České republiky, Ministerstvem životního prostředí a zástupcem České republiky při UNESCO vznikl záměr zapsat skalní města Českého ráje na Seznam UNESCO. Jménem SCHKO Český ráj a Sdružení Český ráj byla tehdejšímu ministru životního prostředí M. Kužvartovi odeslána žádost o zařazení Českého ráje na tzv. indikativní soupis památek pro zápis do seznamu Světového dědictví, který představuje pro UNESCO prvotní doporučení. Zápis na indikativní seznam byl proveden v lednu 2001 a potvrzen v červenci 2001, a tak pro ČR vznikl závazek, že nejpozději do r budou připraveny potřebné podklady k nominaci. Zpracováním odborných posudků, map, plánů a fotodokumentace, byla pověřena Správa chráněných krajinných oblastí ČR spolu se OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 11

13 Správou CHKO Český ráj. Pro nominaci byly připraveny studie Geologicko-geomorfologický popis skalních měst Českého ráje, zpracovaná J. Adamovičem, V. Cílkem a R. Mikulášem z Geologického ústavu Akademie věd a studie J. Hendrycha a M. Líčeníkové Historický a kulturní potenciál Českého ráje, která vznikla ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví Silvy Taroucy a v Národním památkovém ústavu. Analýzu potenciálu turistického a cestovního ruchu, nechalo zpracovat Sdružení Český ráj firmou DHV, a.s.. Ze strany odborníků se objevily k ambicióznímu projektu již v počátku výhrady. Na dalších jednáních bylo dohodnuto, že k zápisu do seznamu Světového dědictví UNESCO nebude navrženo celé území CHKO, ale jen Císařská chodba v Prachovských skalách Foto P. Pelech skalní města. Zároveň odborníci navrhli nominovat Český ráj v kategorii přírodní památka a nedoporučili návrh v kategorii smíšených či kulturních památek. Po roce a půl dlouhých jednání byly rozšířeny hranice chráněné krajinné oblasti tak, že byla pro budoucí přírodní památku UNESCO zajištěna potřebná ochranná pásma. K předání požadované dokumentace došlo v Centru světového dědictví UNESCO v Paříži v říjnu Od října 2002 do jara 2004 probíhala hodnocení. Posuzovatelem žádostí v kategorii přírodních památek je IUCN a toto hodnocení je významným podkladem pro rozhodování Výboru pro světové dědictví o zápisu do Světového dědictví. Kontrola zajištění právní i fyzické ochrany památky pro hodnocení byla provedena australským expertem IUCN (Dr. Stuart Chape). Po návštěvě Českého ráje na podzim r formuloval výhrady, že je oblast příliš dotčena negativními vlivy civilizace, že je Český ráj v zahraničí málo známý, geologické hodnoty tvoří malé a nesouvislé území a v lesích je velké zastoupení cizích, nepůvodních dřevin. Skalní města Českého ráje přísná kritéria IUCN nesplnila, a proto byla hodnotící zpráva experta kritická. Na doporučení stálého zástupce ČR při UNESCO ČR původní žádost stáhla. Odmítnutí UNESCO bývá zpravidla definitivní, zatímco stažení dává možnost předložit územně či věcně jinou variantu. Stažením kandidatury vytvořilo MŽP prostor pro hledání jiných způsobů, vhodných k zápisu Českého ráje do prestižních seznamů UNESCO. Toto stažení bylo oficiálně oznámeno na 28. jednání Výboru pro světové dědictví, konaném na přelomu června a července roku 2004 v čínském Suzhou. Tehdejší náměstek sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Ladislav Miko projednal na 1. mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu možnost nominace Českého ráje jako evropského geoparku UNESCO. Nominační dokumentace byla v září roku 2004 spolu s oficiální žádostí o členství odeslána na Koordinační výbor sítě evropských geoparků včetně podpůrného prohlášení Sdružení Český ráj a ČSOP. Nominační materiály byly přijaty pozitivně, bylo je však třeba doplnit o současné a připravované aktivity v oblasti geoturismu. V rámci přípravy projektu byla navázána spolupráce s příkladnými evropskými geoparky v Bergstrasse-Odenwald v Německu a s kulturním parkem Kamptal v Rakousku. Do geoparku Kamptal byla uspořádána poznávací návštěva. Cesta se stala významným impulzem při dalších přípravách na nominaci. Geopark Kampthal je jedním z nejstarších v rámci evropské sítě a nachází se nedaleko hranic s ČR mezi městy Eggenburg a Krems ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Ne vše, co lze v Rakousku vidět, je beze zbytku přenosné do Českého ráje. Obě území jsou značně odlišná z hlediska geologické stavby, s ohledem na postavení obou oblastí na pomyslné mapě cestovního ruchu, vzhledem k různému stupni ochrany přírody. Geopark Kamptal představuje ucelené území, které leží na ploše 750 km 2, protékané řekou Kamp. Byl naroubován na původní projekt Kulturpark Kamptal. Podle dr. Johannese M. Tuzara, ředitele Krahuletz- Musea z Eggenburgu, který je vůdčím duchem celého projektu, za jeho vznikem stála iniciativa dvou vídeňských akademiků. Ta se setkala s pozitivní odezvou u místních starostů, kteří hledali v zemědělském kraji s minimem pracovních příležitostí způsob, jak zastavit odchod lidí do měst za prací. Geopark obsahuje 43 vybraných lokalit s přehlednými vysvětlujícími tabulemi. Pojem geologické dědictví je pojat velice široce. A tak vedle geologických pozoruhodností jsou zpřístupněny kulturní, historické a archeologické lokality (jako je kostnice v Burgschleinitz, klášter v Altenburgu, slovanské opevnění v Gars-Thunau), které seznamují s tématy jako např. víno a geologie. Jednotlivé lokality nebývají propojeny předem danou spojnicí nebo stezkou. Geopark Kamptal je především vzdělávacím a turistickým projektem. Ochrana jednotlivých lokalit je řešena jednak systémem rakouských chráněných území a také tím, že obec lokalitu vykoupí od soukromého majitele a dále se o ní stará sama. Pro zařazení na seznam lokalit Geoparku je nezbytný souhlas majitele pozemku. Z pohledu cestovního ruchu patří mezi návštěvníky Geoparku především ti, kdo přijíždějí na jednodenní exkurze z Vídně i z jiných míst Rakouska, která leží od Kamptalu v podobné vzdálenosti, jako Praha od Českého ráje. Přijíždějí autobusové zájezdy penzistů, hledající zajímavé téma pro víkendový vlastivědný výlet nebo školní výlety, které sledují vzdělávací cíle. K tomu je upravena většina lokalit, na kterých se návštěvníci mohou seznámit s postupem mořské záplavy okolí Kamptalu v geologické minulosti a také třeba s životem ve starogermánské vesnici. Zahraničních návštěvníků je sice méně, ale v kraji s dobrým zázemím se zdržují více dní. Jedná se o elegantní kultivaci turistického ruchu, která však oslovuje jen tu vnímavější část turistické veřejnosti. Turistická informační centra nabízejí kromě služeb turistické povahy, jako jsou stravování, ubytování i odborného průvodce, což však není podmínkou k návštěvě jednotlivých lokalit. K projektu je vydán barevný leták s přehlednou mapkou. Organizaci geoparku, jeho údržbu i provoz zajišťuje dobrovolný svazek obcí a jiných subjektů jako např. klášterů. Odborné zázemí a vedení poskytují pracovníci místních muzeí a rakouských vysokých škol. Geopark Kamptal je ekonomicky samonosným projektem. Na jeho financování se podílí především příspěvky členských subjektů sdružení, tedy především obcí. Příspěvky jsou hrazeny v podobě místní daně, která činí 1,5 eura za obyvatele ročně. Významným zdrojem 12 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

14 Rekonstrukce starogermánské vesnice v geoparku Kapthal Foto T. Řídkošil příjmů Geoparku je příspěvek zemské vlády Dolního Rakouska. Geopark Kapthal Foto T. Řídkošil Geopark Český ráj Český ráj je geologická učebnice, která ve srovnání s ostatními geoparky na území o rozloze necelých 700 km 2 poskytuje širokou škálu geologických fenoménů. Zahrnuje pestrý komplex krajinných typů, s pískovcovým fenoménem, rybníky, lesy, archeologickými a historickými památkami. Území geoparku bylo v průběhu stovek milionů let trvající historie opakovaně dnem moří i jezer. Spolu se zdvihy a poklesy obrovských bloků zemské kůry krystalizovala žula, sopky chrlily lávu a vyvrhovaly popel, probíhala vrásnění hornin. Kromě vnitřních geologických sil je v krajině zřetelné působení vnějších geologických činitelů. Zhruba polovina území leží na mořských usazeninách křídy, které tvoří tabulové plošiny, lemované pásy bohatě členěných skal. Na tváři krajiny zapracovaly slunce, mráz, vítr a voda, aby vytvořily známá pískovcová skalní města. Působení vody na zemském povrchu je v okolí Bozkova doplněno i její podzemní činností a vznikem krasových jevů. Vývoj probíhající stovky milionů let se odrazil v pestrém souboru hornin, mezi kterými nechybí ani vzácné útržky pocházející z hlubin zemského pláště. Pestré geologické procesy vytvořily ložiska rud, ložiska železa, mědi, rtuti, uhlí, stavebního kamene, pokrývačských fylitů, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín i naleziště drahých kamenů. Zajímavé jsou i výskyty zkamenělých zbytků rostlin a živočichů. Geologické lokality jsou v Českém ráji rozmanité a poskytují informace o vývoji, struktuře a vlastnostech zemské kůry. Území dává obraz o geologické historii Země a zároveň dokládá i význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v průběhu tisíciletí až po současnou dobu. Na výskyty nerostných surovin navazuje jejich zpracování již od mezolitu. Z Českého ráje pocházejí jedny z nejstarších dokladů o použití kamene, které v historických dobách pokračovalo z evropského hlediska významným zpracováním drahých kamenů a neméně důležitým sklářstvím. Plán pro udržitelný rozvoj regionu geoparku Český ráj Geopark Český ráj má vstupní brány ve městech Jičín, Železný Brod, Bozkov, Jilemnice a Nová Paka a informační centra např. v Turnově a Lomnici nad Popelkou. Ta představují regionální a městská muzea, SCHKO Český ráj, Správa Bozkovských dolomitových jeskyní a místní informační centra, která mají odborníky pracující nejen v různých oborech přírodních a společenských věd, ale také v oblastech turistiky a marketingu. Síť je uvnitř parku stvořená k prezentaci spolků, institucí, firem a jednotlivců. Umožňuje vzájemnou komunikaci, vyjadřování názorů a publikování a vyhledávání nejrůznějších informací, které směřují k udržitelnému rozvoji území. V minulosti byly geologické lokality často vyhlašovány jako přírodní památky zvláštních hodnot a zařazeny pod právní ochranu. Tato opatření však nebyla založena na systematickém a souborném hodnoceni a zpracování z hlediska geologických věd. To by se mělo zlepšit. V rámci působení v síti evropských geoparků jsou zdokonalovány metody propagace a popularizace. Geologické vědy se snaží zvýšit veřejné povědomí o dějích v neživé přírodě a přináší také relativně spolehlivé předpovědi. Koncepce pro budoucnost jsou utvářeny cílenými výzkumy a se znalostí geologické minulosti. Smyslem je optimalizace využití kulturního dědictví a hodnot krajiny, její další revitalizace s aktivním zapojením obyvatel do těchto procesů. Zásadní je využívání hodnot území pro udržitelný rozvoj obcí. Do procesu rozvoje musí být zahrnuta hlediska ekonomického rozvoje s důrazem na turismus šetrný k životnímu prostředí a rekreaci. Pomocí projektů geopark přímo ovlivňuje životní podmínky a prostředí jeho obyvatel. Vyvíjí, zkouší a zdokonaluje metody pro ochranu geologického dědictví. Pracuje v rámci Sítě evropských geoparků, a tím podporuje strukturu a soudržnost této sítě. Spolupracuje s místními podniky a podporuje a propaguje vytváření nových produktů spojených s geologickým dědictvím v duchu komplementarity s ostatními členy sítě evropských geoparků. Značka UNESCO, která bude Českému ráji udělena v roce 2006 musí být po třech letech znovu obhájena. Geopark je velkou příležitostí a šancí pro udržitelný rozvoj celého území. V současnosti probíhá výběr dalších území vhodných k zařazení do sítě evropských geoparků. K tomu mají mnohá území dobré předpoklady (např. Barrandien, Moravský kras, Slavkovský les a další). OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 13

15 Český ráj ve výtvarném umění Miroslav Cogan eský ráj přitahoval pozornost malířů a grafiků mnohem dříve, než získal své krásné jméno a přitahuje ji Č dosud. Jeho krása je v proměnlivosti scenérií. Umělci zde nalézají monumentální skalní města, ale také intimní zákoutí dýchající staletým působením člověka, jež dává oblasti Pojizeří pestře poskládané z lesních partií, polí, luk, rybníků a skal lidský rozměr. Starobylé zříceniny, zámky, roubené statky i skromné chalupy, kapličky, boží muka a sochy svatých rozptýlené podél cest ještě umocňují ten podmanivý pocit kulturní tradice a kontinuity. Byla to tedy nejen romantická a pitoreskní krása, jež sem na přelomu 18. a 19. století první krajináře, malíře a grafiky přitáhla, ale i pocit sounáležitosti s územím, které se v průběhu devatenáctého věku stalo jedním z prototypů národní české krajiny. Proto má Český ráj mnoho tváří a záleží na tom, kterou chcete odkrýt. Tak i umělci k němu přistupovali z různých úhlů pohledů a očekáváním. Jeviště příběhů V roce 1806 byl Karel Postl jmenován vedoucím nově založené krajinářské speciálky na pražské akademii a krajinomalba se i v Čechách dostává mezi oficiální malířské obory. Do té doby hrála především roli scény pro náboženské, mytologické, historické a žánrové náměty, ačkoliv už v internacionálním prostředí dvora Rudolfa II. vznikala díla založená na obdivuhodně vystižených krajinářských pasážích a později se krajinomalbě věnoval třeba Vaclav Vavřinec Reiner nebo Norbert Grund. To však byly výjimečné zjevy, které v Čechách poněkud předběhly dobu. Na prvních malbách se proto pasáže z Turnovska objevují nikoliv jako hlavní téma, ale jako vedlejší motiv, pozadí. Dosud nejstarší zjištěné malířské vyobrazení této krajiny totiž najdeme v dílech malíře Jana Jiřího Hertla (kol ), turnovského měšťana a mnichovohradišťského dvořana, jehož tu zaměstnávala především Marie Markéta z Valdštejna. Pro turnovský františkánský klášter namaloval Hertl v roce 1708 obraz sv. Jana Kapistránského. Světec, duchovní záštita křesťanů, prochází s monstrancí a praporcem bitevní vřavou, v níž Turci již již poráží koaliční armádu u Bělehradu 1456, poté se však voje vedené Hunyadym opět vzchopí a dosáhnou vítězství. Marně bychom však hledali balkánskou krajinu, v níž se zázračná záchrana křesťanské Evropy odehrála. Hertl děj zasadil do krajiny vymezené z jedné strany členitou skalní stěnou, od níž nalevo se ve slunečním oparu rýsuje silueta Trosek. Druhý motiv Českého ráje z palety téhož malíře, najdeme na jednom z jeho nejlepších děl, na obraze hlavního oltáře v kapli sv. Anny v Mnichově Hradišti. Anděl, klečící před sv. Annou a malou Marií, drží v rukou tabuli s vyobrazením šesti valdštejnských sídel uchráněných před morovou epidemií Vpravo dole mezi nimi rozeznáváme skalní stěnu se zámkem Hrubá Skála. Obraz vznikl v roce 1724 a zámek na něm je tedy čerstvě opraven a rozšířen po zničujícím požáru 1710, ačkoliv umělec se soustředil spíše na celkovou scenérii v chvějivém horkém vzduchu slunečného dne než na architektonické detaily. Hertlova pozornost krajině poblíž Turnova koresponduje zřejmě s barokně romantickým vnímáním Hruboskalska, s nímž se malíř mohl u Valdštejnů setkat: hrabě František Josef a jeho manželka Marie Markéta nechali upravit zříceninu rodového hradu Valdštejna, oživili jej poutní kaplí sv. Jana Nepomuckého a poustevnou a zpřístupnili dvěma sochařsky zdobenými mosty. Ještě přesvědčivějším lokálním dokladem barokního romantismu je úprava skalní rozsedliny nedaleko hruboskalského zámku na Venušinu jeskyni s tzv. Adamovým ložem iniciovaná údajně Františkem Adamem z Valdštejna v 80. letech 18. století. Monumentální a dramatické scenérie pískovcových skal se ale větší pozornosti dočkaly od umělců dalšího století. Prostředí hruboskalského skalního města použila většina ilustrátorů Rukopisu královédvorského, jako například Josef Trenkwald, Karel Svoboda i Josef Mánes, hlavní motiv básně Beneš Heřmanóv, a sice bitvu se Sasy pod Hrubou Skálou. Po nich i Mikoláš Aleš, když vytvářel karton k Pobití Sasíků pro známé diorama do pavilonu Klubu českých turistů na Národopisné výstavě v Praze Iluzivní malba měla být co nejpřesvědčivější a malíři Vojtěch Bartoněk, Václav Jansa a Karel V. Mašek, kteří obraz na jaře téhož roku provedli, pracovali podle skic, které ve skalním městě připravil v létě 1894 Bartoněk v doprovodu svého přítele, turnovského malíře Jana Prouska ( ). Svých náčrtů z Českého ráje patrně využil také o třicet let později Max Švabinský ( ), na něhož bizarní svět skal, temných roklí a slunných vřesovišť nepochybně silně zapůsobil. V sugestivním dřevorytu Jan Křtitel (1930), právě sem před rozpuklou skalní stěnu umístil postavu asketického světce. Karel Postl? ( ), Pantheon v ruinách hradu Vranova v Malé Skále, kolorovaná akvatinta po r neznačeno; Muzeum Českého ráje v Turnově Thomas Ender ( ), Valdštejn, olejomalba na plátně kol. r. 1840; Muzeum Českého ráje v Turnově Foto Bohumil Jakoubě 14 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

16 Jan Jiří Hertl (kol ), Sv. Jan Kapistránský (detail), olejomalba na plátně z roku 1708; Muzeum Českého ráje v Turnově Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, olejomalba a asambláže na plátně 8,5 x 10 m, podle návrhu M. Alše provedli V. Bartoněk, V. Jansa a K. V. Mašek r. 1895; Muzeum Českého ráje v Turnově Foto Bohumil Jakoubě Kraj romantiků V uvolněném a hektickém ovzduší po napoleonských válkách, v období rozvíjející se kultury romantismu a gradujícího národního obrození, se vlastenecký zájem širokých vrstev o národní dějiny a domovskou krajinu vyžíval v albech grafických vedut, jež velká nakladatelství vydávala ještě dlouho po vynálezu fotografie. Mezi nejznámější soubory tohoto rázu patří Heberovy Hrady s popisnými lepty historických objektů nebo Helzelova litografická alba z památných míst Čech, Moravy a Slezska. Předlohy k nim zpravidla vytvářeli známí umělci. Ke klasikům tohoto žánru u nás patří již zmíněný Karel Postl ( ). Pravděpodobně z jeho dílny nebo alespoň blízkého okruhu vzešla někdy kolem roku 1815 kolorovaná akvatinta ze skalního hradu Vranova na Malé Skále s Pantheonem vybudovaným osobnostem protinapoleonské koalice po Mikoláš Aleš, Na Jizeře (Jizera), reprodukce perokresby k návrhu jedné z cyklu lunet pro výzdobu Národního divadla v Praze, 1880; Muzeum Českého ráje v Turnově Hugo Ullik (( ), Trosky, olejomalba na plátně kolem 1872; Muzeum Českého ráje v Turnově Foto Bohumil Jakoubě Alois Bubák ( ), Pohled na Krkonoše od Mladé Boleslavi, olej na plátně z r. 1853, 74,5x101 cm Foto Národní galeríe OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 15

17 František Kaván ( ), Vzpomínka petropavelská z bojiště 1866 u Jičína; Muzeum Českého ráje v Turnově Foto Miroslav Cogan vítězné bitvě u Lipska. Drobné figury návštěvníků Vranova kontrastující s monumentálním skalním blokem jsou vyjádřením klasického romantického dualismu člověk versus nezměrná příroda a její Stvořitel. S malým zpožděním se ale v dobovém malířství setkáváme s výrazně lyričtějším tónem, jenž se v novorokokovém duchu zaobírá malebnými konfiguracemi přírodních scenérií ozvláštněných historickými stavbami a oživených žánrovými výjevy. Takový je komorní obraz Valdštejn od vídeňského malíře Thomase Endera ( ). Zmínit bychom tu měli i Máchovu kresbičku Valdštejna v jeho Hradech spatřených, když se básník ubíral z krkonošské pouti a zastávky u libuňského buditelského kněze Antonína Marka zpět ku Praze. Mezi Postlovými žáky byl také Antonín Mánes ( ), jenž do Českého ráje zavítal jako první z rozvětvené malířské rodiny, ale víc času a pozornosti věnovaly Prachovským skalám a Hruboskalsku jeho nadané děti. Pohled na zámek Hrubá Skála z Mariánské vyhlídky malovali jak Quido tak Amálie. Jejich bratr Josef Mánes ( ), nejvýznamější z celé rodiny, tady na pozvání Aehrentalů pobyl v roce V dopisu zaslaném mecenáši Vojtěchu Lannovi se vyznává z okouzlení okolím zámku: Je zde zvláštní charakter pohádkový, a celá krajina mi připadá jako krásná pohádka. Našel jsem zde mnoho motivů odpovídajících mému smyslu pro lesní poezii, velmi zajímavé tvary kořenů, ohromné kmeny vyčnívající z holých skal a rovněž formace pískovce je na některých místech impozantní. Mánes tak bezděky hovoří za další mistry své a následující generace. Mezi nimi bychom měli připomenout především Aloise Bubáka ( ), rodáka z nedalekých Kosmonos Quido Mánes ( ), Pohled na Hrubou skálu, olej na plátně, 51x82cm Foto Národní galerie v Praze Julius Mařák ( ), Pod Troskami, xylografická reprodukce nedatované Mařákovy perokresby; Muzeum Českého ráje v Turnově a Huga Ullika ( ). Bubákův Pohled na Krkonoše od Mladé Boleslavi (NG v Praze) byl ozdobou výstav, které o krajinomalbě Českého ráje připravila v roce 1988 Krajská galerie v Hradci Králové a v roce 1996 Muzeum Českého ráje v Turnově (Český ráj v dílech klasiků). Bouřnou oblohou tu do potemnělé krajiny uzavřené hradbou hor proniká kužel světla a rozsvěcí drobnou siluetu Trosek. Bubák ale častěji maloval idylické pohledy na Mužský nebo na Pojizeří zalité přívětivým letním sluncem. Také Ullik byl stoupencem romantismu a zanechal nám o tom své umělecké poselství. V Turnovském muzeu je uložena jedna z jeho variant Pohledu na Trosky, vícekrát publikovaná uměle komponovaná krajina a také naopak vcelku realistický pohled na zámek Hrubou Skálu z roku Musíme na tomto místě zmínit i zřejmě pouze letmou, ale přeci jen perokresbou Pod Troskami doloženou návštěvu Julia Mařáka ( ). Jak je pro něj typické, zabývá se více lesním interiérem, charakterem vegetace, kontrastem stinných a prosluněných pasáží než nabízejícími se efektními scenériemi. Romantická dramatizace zdejší krajiny podpořená sytými barevnými harmoniemi přežívá dál do let dvacátého století v sérii krajinomaleb z Turnovska od Otakara Nejedlého ( ) a Vincence Beneše ( ) a mohli bychom jmenovat další i současné umělce, pro něž je Český ráj plný osobitého snového kouz- Josef Mánes ( ), Cesta mezi pískovcovými skalami, kolorovaná perokresba, asi 60. léta 19. stol.; reprofoto Muzeum Českého ráje v Turnově 16 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

18 la, v němž se krajina prolíná s osudy lidí, legendami, vyprávěním a vlastními vzpomínkami. Krajina symbolická Jak vcelku přesvědčivě dokládá Bohdan Zylinskyj (Dějiny a současnost 5/2005) pojem Český ráj je s oblastí Turnovska spojen až od konce 19. století, a nevzešel tedy - jak se traduje - z okruhu vlasteneckých umělců, hostů sedmihorských lázní někdy v 70. letech. Přesto však byla krajina se siluetou Trosek v té době již asi vnímána jako jeden z národních symbolů. Josef Mánes do ní zasadil kompozici Září z cyklu medailonů pro pražský orloj, na kterém pracoval v roce Všudypřítomný, a pocestného věčně doprovázející motiv věží Panny a Baby se objevuje v pozadí za rolníkem rozhazujícím zrno ozimu a přesně geograficky vymezuje jinak anonymní pole s modrým horizontem a vysokou zlatavou oblohou. Stejně nápadně se noří z nízkého obzoru v lunetě Na Jizeře, kterou Mikoláš Aleš navrhl pro výzdobu Národního divadla spolu s dalšími třinácti významnými místy Čech. Snadno identifikovatelný motiv Trosek se stal poznávacím znamením, logem Českého ráje a od 20. let minulého století se objevuje na turistických materiálech i propagačních tiskovinách, rádi k němu sahají rytci drahokamů a skla, zvláště profesor pražské Umprum Josef Drahoňovský i jeho žáci, kteří se po studiích opět na Turnovsko a Železnobrodsko vraceli. Jsou ale situace, kdy krajinný motiv přesáhne dimenzi líbivé scenérie a do popředí vystupují kromě estetických i další obsahové souvislosti. V kronice turnovského Sokola se dočteme, že jednoho červencového jitra 1884, ještě za ranního šera, se sokolové v krojích vypravili ke kapli sv. Anny nad Kacanovy, odkud je rozhled do nitra Českého ráje i k severu do širého Pojizeří až k Ještědu a Jizerským horám. Hleděli na probouzející se kraj a východ slunce přivítali národní hymnou. Nejsme již dnes přístupní tak okázalým projevům vlasteneckému sentimentu, ale domácí kraj jako národní symbol stále vnímáme: na drobném dřevorytu turnovského Karla Vika z roku 1937 se před námi v slunečném jitru otvírá pohostinná krajina s klikatkou Jizery, roubenou chalupou a Drábskými světničkami. Když stejný špalíček otiskl na svou novoročenku pro rok 1944, cítíme, že totéž panorama znamená ohroženou vlast a domov a paprsky pod temnou oblohou naději na život a svobodu. Maxmilián Švabinský ( ), Jan Křtitel. dřevoryt 1930; Muzeum Českého ráje v Turnově Krajina inspirace Jisté rysy romantismu, třeba ukryté za moderní formu, zjišťujeme v tvorbě inspirované Českým rájem stále. Je ale celá řada významných osobností, kterou sem přitáhly čistě výtvarné hodnoty, plastičnost území složeného z vyzdvižených pískovců, vyvřelých a lesy porostlých vrchů a otevřených údolních niv s četnými rybníky. Od nich a rozmanité vegetace se odvíjí i jeho bohatá barevnost a právě věcným zájmem o barvu a tvar se dokázali jiní umělci odpoutat od romantických reziduí. Vidíme to dobře na příkladu jednoho z posledních Mařákových žáků Františka Kavána ( ), představitele pozdního českého impresionismu. Do Českého ráje se vracel opakovaně k dlouholetým pobytům, žil v Železnici a hlavně v Libuni, kde i zemřel. V jeho tvorbě, přestože hojné, nenajdeme nic z toho, co imponovalo třeba Ullikovi. Kavánovy zamyšlené obrazy zachycují pole, kvetoucí louky s potoky, meze narudlé mateřídouškou a vřesem nebo bílé sněhovým příkrovem a přinášejí neokázalou radost ze všedních věcí. Racionálněji tu pohlíželi na krajinu představitelé kubismu jako Pitermann-Longen nebo Emil Filla, jejichž obrazy a kresby se zabývají více plastickým utvářením kraje. Podobně i Pravoslav Kotík ( ), jenž v Turnově krátce působil jako učitel kreslení na zdejší reálce a kterému se tu Josef Mánes ( ), Měsíc září na Staroměstském orloji v Praze, ; reprofoto archiv Muzea Českého ráje v Turnově Vincenc Beneš ( ), Klokoč (20. léta), olej na plátně, 84,5 x 150,5 cm; České muzeum výtvarného umění v Praze OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 17

19 Václav Špála ( ), Údolí Plakánek; Galerie hl. města Prahy v roce 1916 narodil syn Jan, rovněž náš významný malíř. Spojit vnímavost koloristy s kubistickým zájmem o formu dokázal Václav Špála ( ) za svých pobytů v Sobotce, kdy několikrát maloval hrad Kost a údolí Plakánek. Vyzrálým barevným lyrismem tu vytvořil malířský protějšek k poezii zdejšího rodáka Fráni Šrámka. Výtvarní teoretici přisuzují tvarovou smyslovost plastik Josefa Wagnera ( ) setkání mladého umělce s Braunovými barokními skulpturami v Kuksu. Bezpochyby však během studií v blízké kamenosochařské škole František Muzika ( ), z Českého ráje, olej na plátně, 100x82,5 cm Foto Národní galerie v Praze v Hořicích poznal a vstřebával také barokní pískovcové formace Prachovských skal. Podobně i další sochař Ladislav Zívr ( ), jehož sochu Postava Prachovských skal (1964) vlastní Galerie moderního umění v Hradci Králové. Ze stejné sbírky je i obraz Z Českého ráje Jindřicha Štyrského, jenž se zabýval reálnou krajinou jako protipólem našich vnitřních mentálních paralelních krajin. Kdo se však někdy sám zatoulal do skalního města mezi mlčenlivé až ponuré věže, najde vyjádření svých dojmů nejspíše v imaginativním díle Františka Muziky (1900 až 1974). Tomu byly bizarní pískovcové útvary významným inspiračním zdrojem, jak v monografii o Muzikovi z roku 1984 konstatuje Fr. Šmejkal: Na několika kresbách k Velkému snu (1942) zaujímá centrální postavení rozeklaná pískovcová skála nabývající svůdných obrysů ženského těla. Zde se zrodil Muzikův kamenný sen inspirovaný bizarními skalními městy Českého ráje, sen, který zakleje jeho tvorbu do bezčasí zkamenělých tváří a torz, jež se mu stanou symbolem naděje a trvání, ostrovem jistoty uprostřed rozpoutaných vášní běsnící doby. Krajina domova Rodina turnovského lékárníka Radského si to za letní neděle 1839 zamířila na Chocholku, ostroh nad zákrutem Jizery, odkud se otevírá pohled do širokého údolí s řekou a blízké město. Tak je poněkud toporné a biedermeierovsky rozšafné, zachytili portrétista Josef Russ ( ) a jeho otec, krajinář Ignác Russ ( ). Počátky turistiky v Českém ráji jsou sice spojeny s ještě o něco staršími Lázněmi Sedmihorky a jejich návštěvníky. Rodinný portrét Radských je však v něčem jiný: oni jsou tady, na dohled od svého města, doma. Podobně tak to bezpochyby cítili turnovští rodáci Josef ( ) a Michal ( ) Bělohlávkovi, první, malíř a grafik usedlý ve Vídni, když připravoval litografii s turnovskou vedutou, druhý žijící v Turnově, když tvořil své kvaše. Již v úvodní kapitole jsme vzpomněli Jana Prouska ( ). Malíře povědomého dnes spíše v etnografických kruzích jako znalce pojizerské roubené architektury jsme v Muzeu Českého ráje připomněli soubornou výstavou v roce Studoval krajinomalbu na akademiích v Praze, Vídni, Mnichově a Karlsruhe, po návratu se zapojil do kulturního a osvětového dění v Turnově, neúnavně propagoval Český ráj, například sem zorganizoval zájezd František Muzika ( ), Velký sen V., kresba uhlem, 1945, soukr. sbírka; reprofoto archiv Muzea Českého ráje v Turnově 18 OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1

20 Jindřich Štýrský, Z Českého ráje r. 1931, olej na plátně; Galerie moderního umění v Hradci Králové Pohlednice podle návrhů Jana Prouska, barevné litografie kolem r. 1900, tisk Sluka a Jiránek v Turnově; Muzeum Českého ráje v Turnově amerického Sokola, k němuž připravil i zvláštní ilustrované číslo Světozoru. Ačkoliv patří dnes k zapomenutým jménům, jeho bravurně provedený obraz Skály Rotštýnské (1886) působivě vypovídá nejen o jeho nedoceněných malířských schopnostech, ale i o úctě a lásce umělce k rodnému kraji. Karla Vika ( ) bychom mohli zařadit hned do několika z našich kapitol. Pražskou akademii vystudoval v krajinářské speciálce Rudolfa z Ottenfeldu, jenž do Pojizeří se svými studenty zajížděl. Vik se narodil v Hořicích, znal Jičín, ale právě s Ottenfeldem se na první plenér dostal do Malé Skály, kde se po studiích na pár let usídlil než se trvale přestěhoval do Turnova. Českému ráji věnoval dva cykly dřevorytů (1916, 1923), desítky jednotlivých listů včetně leptů a litografií, četné kresby a malby jimiž vyzdobil také vzpomínkovou knihu Mateřídouška, vydanou za německé okupace. V ní popisuje svůj návrat ze studijní cesty po Itálii: Svěží teplý den, na lukách plno květů, žluté pryskyřníky, kozí brady a kopretiny změnily luka v šťavnatý, kučeravý a barevný koberec. Příkrá skála Pantheonu, vážná a přísná, zhlížela se v řece a její borovicový kožich se nahříval pěkně v slunci. Kaplička Pantheonu se usmívala a zezadu vyhlížela věž pomalu větrajícího a rozpadávajícího se Frýdštejna. Oči se točily znovu se zálibou po skupině skal na Drábovně. Všude plnu zeleně. Staré javory a jasany pod zámeckým parkem a velké rozložité topoly při řece jakoby zvědavě se ptaly: Co tomu tady říkáš? Vik byl nejvýraznější postavou z kruhu umělců sdružených v Turnovském díle, jež vytvářelo v Turnově mezi světovými válkami mimořádně příznivé kulturní klima. Mezi jeho dalšími členy byli často profesoři zdejší odborné šperkařské školy jako Antonín Karč, Květoslav Endrýs, Josef Durych, Karel Kinský, Zdeněk Juna, z glyptiků Karel Tuček, Vladimír Linka, Vladimír Cerman, Stanislav Honsejk, Jaroslav Roubíček. Každý z nich věnoval alespoň díl své tvorby Českému ráji, ale ukázat byť jen po jedné práci by znamenalo značně překročit rozsah tohoto článku. Pominout nemůžeme ani Vlastimila Radu ), ačkoliv se našeho tématu dotýká jen okrajově, když se obracel k rodnému Železnobrodsku. Zato další z významných českých krajinářů 20. století František Jiroudek ( ) pocházející ze Lhoty u Semil, po sobě zanechal řadu obrazů na nichž se objevuje Jizera i Kozákov. K výše uvedeným bychom bezpochyby měli ještě připojit ojedinělého jičínského malíře Jindřicha Procházku ( ), jehož objevnou výstavu připravilo Regionální muzeum a galerie v Jičíně na jaře Přibližme tohoto zapomenutého umělce alespoň několika řádky. Na pražskou akademii vstoupil r.1908 k Ottenfeldovi, stejně jako Vik, pak pokračoval u figuralisty Augustina Brömse, ale jeho doménou zůstala krajina. Od roku 1938 žil s rodinou v Praze, ale bezmála každé léto trávil celé měsíce v Jičíně a namaloval bezpočet akvarelů ze zákoutí starého města a také pohledy s partiemi Prachovských skal. Ačkoliv byl výborným akvarelistou, namaloval v roce 1957 i sérii olejů, včetně rozměrného panoramatu, které v prostorách hotelu Skalní město (kdysi Košíček) můžeme stále obdivovat. Hovořili jsme o neobyčejné koncentraci umělců v regionu mezi světovými válkami do značné míry související s působením uměleckých odborných škol v Turnově, Železném Brodě, Jablonci nad Nisou nebo Hořicích. Následující desetiletí pak můžeme označit za doslova generační explozi umělců, především krajinářů, kteří končili akademické vzdělání po roce 1945: v Turnově se narodili Jan Solovjev (1922), Ladislav a Valerián (sochař) Karouškovi a dál proti proudu Jizery v Malé Skále Josef Jíra, v Železném Brodě Jiří Rada, Jiří Malý, Josef a Ignác Russové Rodina lékárníka Radského, olejomalba na plátně 1839; Muzeum Českého ráje v Turnově Foto Bohumil Jakoubě OCHRANA PŘÍRODY, 61, 2006, č. 1 19

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic

Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic Bohemia centralis, Praha, 30: 109 113, 2010 Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic Relict malacocoenoses of Jarvová louka at Sedlčánky and Nature Reserve Slatinná

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

S t u d y P l a n W M TS

S t u d y P l a n W M TS Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Energy vstupuje na trh veterinárních produktů Energy enters the market of veterinary products

Energy vstupuje na trh veterinárních produktů Energy enters the market of veterinary products Energy news2 1 Energy vstupuje na trh veterinárních produktů Energy enters the market of veterinary products Doposud jste Energy znali jako výrobce a dodavatele humánních přírodních doplňků stravy a kosmetiky.

Více

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03. Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_06_Předpřítomný čas_03 Autor: Růžena Krupičková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA

ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Vánoční sety Christmas sets

Vánoční sety Christmas sets Energy news 7 Inovace Innovations 1 Vánoční sety Christmas sets Na jaře tohoto roku jste byli informováni o připravované akci pro předvánoční období sety Pentagramu koncentrátů a Pentagramu krémů ve speciálních

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Invitation to ON-ARRIVAL TRAINING COURSE for EVS volunteers

Invitation to ON-ARRIVAL TRAINING COURSE for EVS volunteers Invitation to ON-ARRIVAL TRAINING COURSE for EVS volunteers (český text pro hostitelské organizace následuje na str. 3) 6.11. 11.11. 2015 Hotel Kaskáda, Ledeč nad Sázavou Husovo nám. 17, 584 01 Ledeč nad

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

Historie ochrany přírody p Švýcarska

Historie ochrany přírody p Švýcarska ČESKÉ ŠVÝCARSKO Historie ochrany přírody p Českého Švýcarska 1923 první snahy o ochranu Č.Š.. (Rudolf Maximovič) 1933 chráněná území Edmundova (Tichá) ) soutěska, ska, Pravčick ická brána, Tiské stěny

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Malakostratigrafie holocénního pěnovce u Kalivod (přírodní park Džbán, severozápadní Čechy)

Malakostratigrafie holocénního pěnovce u Kalivod (přírodní park Džbán, severozápadní Čechy) Bohemia centralis, Praha, 29: 29 35, 2009 Malakostratigrafie holocénního pěnovce u Kalivod (přírodní park Džbán, severozápadní Čechy) Malacostratigraphy of the Holocene tufa deposit at Kalivody (Nature

Více

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

Kolik se na Šumavě zachovalo přírody?

Kolik se na Šumavě zachovalo přírody? Kolik se na Šumavě zachovalo přírody? Poslanecká sněmovna brzy začne jednat o národním parku na Šumavě. Důležitou součástí zákona je rozhodnutí, jak chceme pečovat o které části parku. Některá místa by

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING Eva Minaříková Institute for Research in School Education, Faculty of Education, Masaryk University Structure of the presentation What can we as teachers

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

AMOSDESIGN CESTA K ÚSPĚCHU THE ROAD TO SUCCESS

AMOSDESIGN CESTA K ÚSPĚCHU THE ROAD TO SUCCESS AMOSDESIGN CESTA K ÚSPĚCHU 1 / Moravská galerie Brno UPM expozice 2 / Soukromá rezidence Brno postel / Corian / Mendelova univerzita v Brně velká aula 4 / Soukromá rezidence Brno kuchyňský ostrov / Corian

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

PERCEPCE BEZPEČNOSTI OBYVATEL VE VYBRANÝCH SUBURBÁNNÍCH ÚZEMÍCH (NA PŘÍKLADU VYBRANÝCH ZÓN V ZÁZEMÍ HL. M. PRAHY)

PERCEPCE BEZPEČNOSTI OBYVATEL VE VYBRANÝCH SUBURBÁNNÍCH ÚZEMÍCH (NA PŘÍKLADU VYBRANÝCH ZÓN V ZÁZEMÍ HL. M. PRAHY) PERCEPCE BEZPEČNOSTI OBYVATEL VE VYBRANÝCH SUBURBÁNNÍCH ÚZEMÍCH (NA PŘÍKLADU VYBRANÝCH ZÓN V ZÁZEMÍ HL. M. PRAHY) PERCEPTION OF SAFETY OF RESIDENTS IN SELECTED SUBURBAN AREAS (THE EXAMPLE FROM SELECTED

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Aktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010

Aktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010 Listopad 2010 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Prachatice Textová část Aktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010 Tento projekt

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ. Jan Čeřovský

STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ. Jan Čeřovský STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Jan Čeřovský IUCN- INTERNATIONAL UNION FOR CONSERVATION OF NATURE MEZINÁRODNÍ UNIE PRO OCHRANU PŘÍRODY Založena 1948 1200 členských organizací

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ

Více

CZECH REPUBLIC. Dřevěné obrázkové kostky Wooden picture blocks. www.topatoys.cz

CZECH REPUBLIC. Dřevěné obrázkové kostky Wooden picture blocks. www.topatoys.cz T O P A Dřevěné obrázkové kostky Wooden picture blocks www.topatoys.cz Popelka Cinderella Product number 302 11 Snehurka ˇ Snow White Product number 302 04 Dřevěné obrázkové kostky pro děti 2 Wooden picture

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,

Více