Přehled zpráv

Transkript

1 Přehled zpráv Divadelní ústav TISKOVÁ ZPRÁVA: Poprask ceska-media.cz str. 0 Stalo se Divadelní ústav Tisková zpráva ČT, (lar) Gott slaví narozeniny v New Yorku idnes.cz str. 0 Lidičky / Revue Divadelní ústav Ivana Bachoríková Česká filharmonie zahraje v Salcburku, kde bude mít debut Šporcl Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB Srpnové díly hudebního magazínu Poprask budou věnovány festivalům Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND Koncert Janáčkova kvarteta na festivalu Janáček a Luhačovice Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR Program festivalu Janáček a Luhačovice Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR Britský tisk chválí pražské filharmoniky a "české" Proms Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul Divadelní ústav JIM Letošní ročník salcburského festivalu i s českými umělci Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul Divadelní ústav BOA Kulturní nabídka v metropoli myslí v létě také na Pražany Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB Festival Ameropa je do 8. srpna spojen s kurzy komorní hry Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB Loketskému opernímu létu letos počasí přálo Zpravodajství ČTK str. 0 dkv kul Divadelní ústav PNP Mezinárodní hudební festival Janáček a Luhačovice ČRo 1 - Radiožurnál str :00 Ozvěny dne Divadelní ústav Koncert klavíristů Renáty a Igora Ardaševových...10 Přehled zpráv 1

2 Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR Největší moravské lázně ožily festivalem Janáček a Luhačovice Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul Divadelní ústav MBR Evropské dítě - bezpečné dítě ČRo 1 - Radiožurnál str. 1 18:20 Radiofórum Divadelní ústav Šporcl rozehřál salcburské publikum idnes.cz str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav Věra Drápelová Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe ihned.cz str. 0 Divadelní ústav Rock, pop a smyčce: když více neznamená lépe Studentweb.cz str. 0 Divadelní ústav Zajímavosti dnešního dne TV Nova str. 1 08:20 Zajímavosti Divadelní ústav TISKOVÁ ZPRÁVA: Srpnový Poprask o hudebních festivalech ceska-media.cz str. 0 Stalo se Divadelní ústav Tisková zpráva České televize, (lar) Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty ceskenoviny.cz str. 0 Styl Divadelní ústav ČTK Přední čeští umělci obsadí Německo idnes.cz str. 0 Kultura - Hudba / Zprávy Divadelní ústav Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty lidovky.cz str. 0 Domácí / Bleskem Divadelní ústav ČTK Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JD Český pavilon pro Expo bude zřejmě od Hřebejka, Nikla a Barty Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JD Na festival v Německu směřují čeští hudebníci i Hurvínek Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB Přehled zpráv 2

3 TK k prezentaci koncertu Klenoty z kroměřížského archivu Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav SIH Přehled zpráv 3

4 Divadelní ústav TISKOVÁ ZPRÁVA: Poprask ceska-media.cz str. 0 Stalo se Tisková zpráva ČT, (lar) Divadelní ústav Hudební týdeník České televize Poprask, který informuje o nových albech, koncertech nebo hudebních projektech, se v srpnu bude věnovat především probíhajícím hudebním festivalům. První srpnový Poprask nabídne v úterý ve na vše o festivalu Colours Of Ostrava: rozhovory s Rachidem Tahou, Natachou Atlas, Bobem Geldofem mj. i na téma Proč je ethno tak populární? Druhý srpnový Poprask se podívá na Benátskou noc na Malou Skálu a hlavně se zaměří na Kollerband, na omlazení a ozvěžovnu Davida Kollera. Poprask během svých dalších srpnových vydání nabídne podrobnou zprávu o festivalu Creamfields, pohled na hiphopovou scénu a poslední srpnový Poprask se bude točit na festivalu Trutnov Open Air, který je věnován letos Karlu Krylovi. Magazín Poprask se poprvé na druhém kanálu České televize objevil 5. září roku Idea Poprasku vznikla z přesvědčení, že na televizních kanálech neexistuje nic, co by přinášelo komplexní informace o dění v českém hudebním světě. Od 6. dubna letošního roku zaznamenal Poprask několik změn. Prodloužil se na 30 minut a získal novou grafiku. Premiéra Poprasku se vysílá vždy v úterý na ČT1 po 23:30. Repríza je pak na ČT2 ve středu v Pořad připravují Pavel Anděl a Markéta Brchelová-Turková, autorský tým zdařilých Nocí s Andělem. URL Zpěvák nechtěl svůj pokročilý věk v Evropě připomínat Gott slaví narozeniny v New Yorku idnes.cz str. 0 Lidičky / Revue Ivana Bachoríková Divadelní ústav V kruhu několika přátel a místních fanoušků oslaví v sobotu Karel Gott v New Yorku 65. narozeniny. Celkem by jich do Astorie Hall v Queensu mělo přijít kolem tří set.v ceně vstupenky za sto deset dolarů, které majitel restaurace Jiří Suchánek dal do prodeje, mají návštěvníci zajištěn slavnostní přípitek, kulturní program a slavnostní večeři. Nic na tom nevyděláme. Budeme rádi, když pokryjeme režijní náklady, říká majitel. S myšlenkou oslavit narozeniny v New Yorku za ním přišel sám Karel Gott. A vedla ho prý k tomu i trocha ješitnosti. Nechtěl totiž svůj pokročilý věk v Evropě příliš připomínat. Na počátku se zdálo, že půjde o malou soukromou oslavu. Jenomže to bych nemohl krajanům udělat. Jakmile jsem věděl, že Karel přiletí, musel jsem uspořádat něco většího, dodává Suchánek. Pořadatelé tedy připravili koncert, během něhož pozvaní imitátoři představí Karla Gotta v jednotlivých dekádách. Od šedesátých let až po současnost. Tu již bude prezentovat Gott sám. Nechtěli jsme, aby zpíval celý večer, to by z těch oslav nic neměl, tak jsme se dohodli, že zazpívá až na závěr, prozradil Suchánek. Karel Gott měl v plánu dorazit do New Yorku ve čtvrtek s přítelkyní Ivanou, s níž se právě vrátil z Malty, a dcerou Dominikou, která žije ve Finsku. Suchánek mu zorganizoval slavnostní uvítání. Na poslední chvíli ještě nechal vyrobit uvítací transparenty. My jsme si tady Karla rozmazlili, vysvětloval a připomněl, že Gott měl při jednom z minulých pobytů v New Yorku nonstop k dispozici limuzínu. Suchánek se s českým slavíkem zná léta, ale spolupracovat s ním začal až před osmi roky, kdy mu uspořádal dva koncerty v Atlantic City. Vyvrcholením jejich spolupráce pak bylo Gottovo vystoupení v Carnegie Hall v roce Po Antonínu Dvořákovi, který tu hrál coby šéf Newyorské filharmonie, byl Gott prvním Čechem, jenž se tu představil se sólovým projektem. Koncert měl nevídaný úspěch. Sešlo se na něm přes dva tisíce Čechů, Slováků, Poláků Rusů a Němců žijících v USA. V sobotu bude mít Karel Gott obecenstvo méně početné, zato však bude jak interpretem, tak posluchačem. Mimo jiných mu zazpívají i Vladimír Hron, Karel Štědrý, Josef Stagr. Doprovázet je bude Jan Smolík s kapelou a Pavel Větrovec. Ani další překvapení nejsou vyloučena. Na Times Square je ubytována Lucie Bílá, o níž se proslýchá, že by mohla být zlatým hřebem večera. Plné znění zpráv 4

5 URL ky Česká filharmonie zahraje v Salcburku, kde bude mít debut Šporcl Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul VEB Divadelní ústav PRAHA 23. července (ČTK) - Česká filharmonie se chystá letos v létě na tři zahraniční festivaly, které zvýrazňují českou hudbu - do Salcburku, do Šlesvicka-Holštýnska a do Londýna. V Mozartově rakouském rodišti vystoupí orchestr 16. srpna, a to ve Dvořákově Rekviem s Pražským filharmonickým sborem a se svým někdejším německým šéfdirigentem Gerdem Albrechtem. Už v neděli 25. července, tedy hned druhý den prestižní evropské přehlídky s více než osmdesátiletou tradicí, však bude mít v Salcburku sólový festivalový debut houslista Pavel Šporcl. Mladého hráče, známého vystupováním s pirátským šátkem na hlavě, má doprovodit klavírista Petr Jiříkovský. Letošní ročník nabídne do 31. srpna sedm operních inscenací v celkem 40 představeních a čtyřech koncertech, deset vystoupení Vídeňských filharmoniků a dva koncerty Berlínských filharmoniků, osm dalších orchestrů, desítku komorních orchestrů, sedm recitálů, devět písňových programů, řadu nazvanou Salcburský debut, mozartovské programy a mnoho dalších koncertů. V desítce činoherních produkcí v celkovém počtu bezmála padesáti představení má zvláštní postavení Hofmannstahlova hra Jedermann, každoroční položka programu. Dvořákova hudba bude v létě na festivalu v Mozartově rodišti znít také v podání zahraničních hvězd: patří k nim Vídeňští filharmonici a Londýnští symfonikové a dirigenti jejich koncertů Seiji Ozawa, Nikolaus Harnoncourt a Andrew Davis, dále violoncellista Misha Maisky a světoznámí pěvci Thomas Hampson a Barbara Bonney. V komorních programech se české hudbě věnují Trio Wanderer a Ensemble Wien. S šéfdirigentem Zdeňkem Mácalem navštíví Česká filharmonie severoněmecký Šlesvicko-holštýnský hudební festival. Od 23. do 25. srpna zahraje postupně v Lübecku, Kielu a v Hamburku. Jako sólisté se vystřídají tři hvězdy - violoncellista Mischa Maisky, klavírista Gerhard Oppitz a obdobně již známá mladá německá houslistka slovenského původu Julia Fischerová. Filharmonici se objeví také na londýnských promenádních koncertech Proms v britské metropoli - 8. září, v den výročí skladatelova narození, tam zahrají s dirigentem Charlesem Mackerrasem hudbu Antonína Dvořáka. V říjnu pojedou s Johnem Eliotem Gardinerem do Německa. Po dalších evropských vystoupeních je pak čeká v listopadu festival české hudby v Japonsku, kde mají zahrát třináctkrát. V Praze ve 109. sezoně nabídne Česká filharmonie veřejnosti 105 koncertů, z toho čtyřicet vlastních v symfonických abonentních řadách. Ostatní se týkají komorní hudby. Petr Veber kar Cas 14:25 Srpnové díly hudebního magazínu Poprask budou věnovány festivalům Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul JND Divadelní ústav PRAHA 23. července (ČTK) - Hudební týdeník České televize (ČT) Poprask se v srpnu bude věnovat programu letošních festivalů pod širým nebem. Nejprve nabídne 3. srpna rozhovory s hvězdami přehlídky Colours of Ostrava, sdělila dnes ČTK Veronika Kratochvílová z ČT. Plné znění zpráv 5

6 V půlhodinovém pořadu diváci uvidí rozhovory s francouzským hudebníkem alžírského původu Rachidem Tahou, slavným rockerem Bobem Geldofem i zpěvačkou world music a tanečnicí Natachou Atlas. O týden později se diváci Poprasku dozvědí novinky o Davidu Kollerovi a jeho Kollerbandu a uvidí reportáž z festivalu Benátská noc, který se uskuteční na přelomu července a srpna v Malé Skále na Jablonecku. "Poprask během svých dalších srpnových vydáních nabídne podrobnou zprávu o festivalu Creamfields i pohled na hip hopovou scénu," dodala Kratochvílová. Poslední srpnové vydání magazínu se bude natáčet na tradičním Open Air Festivalu Trutnov, který je letos věnován památce Karla Kryla. Magazín Poprask začala veřejnoprávní televize vysílat loni v září; podepsán pod ním je Pavel Anděl s Markétou Brchelovou- Turkovou, tento tandem společně připravuje také sobotní Noc s Andělem. Poprask vysílá program ČT1 v úterý od 23:30 a reprízuje jej ČT2 ve středu v 17:40. jnd mal Cas 13:50 Koncert Janáčkova kvarteta na festivalu Janáček a Luhačovice Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul MBR Divadelní ústav LUHAČOVICE (Zlínsko), 28. července :30, Luhačovické divadlo, Alej Dr. P. Blaha 289 V rámci programu 13. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice se uskuteční koncert Janáčkova kvarteta. Mimo jiné zazní skladby Antonína Dvořáka nebo Leoše Janáčka. Zdroj: kulturní manažerka Hana Vařáková, tel.: , kultura@lazneluhacovice.cz ČTK Cas 16:42 Program festivalu Janáček a Luhačovice Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul MBR Divadelní ústav LUHAČOVICE (Zlínsko), 27. července 2004 Program druhého dne festivalu Janáček a Luhačovice: 15:30, farní kostel Svaté Rodiny Koncert Musica sacra - Ave Maria. Vystoupí zpěvačka Zuzana Fišerová a na varhany zahraje Kamila Klugarová. Zazní mimo jiné i skladby Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů nebo Jana Šimíčka. 19:30, Lázeňské náměstí Koncert mladých britských muzikantů z hudebního centra v High Wycombe. Devět desítek studentů představí díla současných zahraničních hudebních skladatelů a také díla Bedřicha Smetany nebo Leoše Janáčka. Zdroj: kulturní manažerka Hana Vařáková, tel.: , kultura@lazneluhacovice.cz Plné znění zpráv 6

7 ČTK Cas 10:50 Britský tisk chválí pražské filharmoniky a "české" Proms Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul JIM Divadelní ústav LONDÝN 23. července (zpravodaj ČTK) - Britský tisk dnes chválí další večer české hudby v rámci festivalu BBC Proms v Royal Albert Hall. Po nedělním koncertním představení Dvořákovy opery Dimitrij rozdávali své umění ve středu Magdalena Kožená a pražští filharmonici pod vedením Jiřího Bělohlávka. Podle The Times hraje mladý orchestr skvěle. Právě Bělohlávek a jeho mladí hráči udělali z večera promyšlený a mocný hudební zážitek. List oceňuje, že nemají jinou agendu než hrát jako inteligentní komorní sólisté, kteří oceňují Bělohlávkův vhled. Za odhalení večera označuje Mozartovu Pražskou symfonii, u níž Bělohlávek zaručil, že každá nota vyprávěla a každý vnitřní hlas promluvil. The Times stejně jako The Daily Telegraph chválí zpěv Magdaleny Kožené. Koncertní árie podle The Times ukázaly její možnosti a schopnosti a její milostné písně Vítězslava Nováka byly podány s nádherou. Podle The Daily Telegraph Kožená ukázala, že její reputace hvězdy na vzestupu je bohatě zasloužená. Více britských listů si v souvislosti s českou pěvkyní všímá jejího milostného života. Na základě prohlášení nejslavnějšího současného britského dirigenta sira Simona Rattla píší, že jak Rattle, tak Kožená opustili své dosavadní manželské partnery a žijí nyní spolu. V recenzích středečního koncertu oceňují britské noviny i dramaturgický výběr. Pražská filharmonie si podle The Daily Telegraphu zaslouží poděkování za to, že přivezla program hudby ze své vlasti a přitom se dokázala vyhnout klišé. List děkuje hudebníkům i za to, že hráli s takovou novostí a elegancí. Jiří Majstr boh mik Cas 13:29 Letošní ročník salcburského festivalu i s českými umělci Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul BOA Divadelní ústav VÍDEŇ/SALCBURK 23. července (zpravodaj ČTK) - V rakouském Salcburku začal dnes tradiční festival, který patří mezi přední akce svého druhu ve světě. Během následujících pěti týdnů se v Mozartově městě, mimo jiné i za účasti českých umělců, uskuteční 188 koncertů, činoherních a operních představení. Část programu je věnována skladateli Antonínovi Dvořákovi, od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. V rámci festivalového debutu se v neděli představí houslista Pavel Šporcl a klavírista Petr Jiříkovský, kteří zahrají mimo jiné skladby Dvořáka, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Česká filharmonie s Pražským filharmonickým sborem připravily na polovinu srpna Dvořákovo rekviem. Koncertní část festivalu s více než osmdesátiletou tradicí o víkendu zahájí vystoupení Vídeňských filharmoniků, kteří pod vedením Seijiho Ozawy zahrají rovněž Dvořákovu devátou symfonii "Z nového světa". Tvorbu českého skladatele připomenou i vystoupení dalších umělců, kromě jiného Londýnského symfonického orchestru. Operní sekci programu evropské přehlídky tvoří sedm děl včetně opery Cosi fan tutte od Wolfganga Amadea Mozarta. Navzdory poměrně drahým vstupenkám je již beznadějně vyprodano všech jedenáct představení hry Jedermann od Huga von Hofmannsthala, stejně jako Straussova Růžového kavalíra. Z celkového počtu lístků na všechna představení festivalu je v prodeji už jen necelá pětina vstupenek. Plné znění zpráv 7

8 Salcburský festival, jenž se poprvé konal v roce 1920, si vedle tisíců návštěvníků nenechávají ujít ani politici. Na zahajovací slavnostní ceremoniál letošního ročníku se ohlásila řada předních politiků z Rakouska i ze zahraničí včetně šéfa českého Senátu Petra Pitharta. boa vk hej Cas 20:07 Kulturní nabídka v metropoli myslí v létě také na Pražany Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul VEB Divadelní ústav PRAHA 24. července (ČTK) - Metropole patří v létě z větší části turistům, ale kulturní nabídka myslí i na Pražany. Například výstava Československé legie v Rusku, instalovaná v Jazzové sekci v areálu Valdštejnského paláce, bude pro dnešek rozšířena o několik set dalších skupinových fotografií. Organizátoři tak chtějí vyhovět návštěvníkům, kteří na vystavených fotografiích nenalezli své předky. V lesoparku Jetelka nad Vysočanským nádražím pokračuje dnes a v neděli "open air" akce Les Mytág s výtvarnými, pohybovými a hudebními kreacemi. Část programu je určena dětem. Společným tématem vystoupení a objektů bude les jako mytické prostředí. Je volně inspirováno knihou Les Mytág od Roberta Holdstocka. Výstava Jídlo Jana a Evy Švankmajerových, dvou předních představitelů surrealistického hnutí druhé poloviny 20. století, která je od počátku června v Jízdárně Pražského hradu, přivítala podle organizátorů již pětitisícího návštěvníka. Galerie Chodovská tvrz ohlásila na dnešek vědeckou rozpravu na téma Výtvarné umění a jeho úloha na kontinentě Evropy. Koná se při příležitosti ukončení výstavy nazvané Společná Evropa, MY - WIR - Welcome Identity Reunited. Nedělní soupisy koncertů obsahují v kostele sv. Šimona a Judy zahajovací večerní program 11. mezinárodního festivalu komorní hudby Ameropa. Letní slavnosti staré hudby pokračují současně programem v kostele sv. Jana Nepomuckého v Kanovnické ulici. Diváci se mohou těšit na barokní slavnost s hudbou a alegorickými výjevy ze hry Fama sancta z roku 1729 ke svatořečení Jana Nepomuckého. Do Růžové čajovny je na neděli přichystána večerní projekce dvou dokumentárních filmů Od Buddhy k dalajlámovi a Velký den zničení démona. Středočeská kulturní nabídka kolem Prahy hovoří pro dnešek například o muzikálovém pásmu o slavných Beatles s názvem Brouci, které se dnes večer odehraje v Lesním divadle v Řevnicích. Své liverpoolské vzory napodobí členové skupiny Brouci. V Hněvousicích na Mladoboleslavsku vystoupí dnes večer v přírodním amfiteátru Vostrov skupina Plastic People of the Universe, Sváťa Karásek, DG 307 a Umělá hmota. V Nosálově na Mělnicku v koncertním cyklu Cajdovo hudební léto vystoupí country kapela KTP z Mladé Boleslavi. Hostem akce má být finalistka soutěže SuperStar Petra Páchová. Hrad Točník na Berounsku pořádá Středověké slavnosti. Součástí programu jsou hraná i loutková divadla, šermířské skupiny, středověká kapela, mistři kati, pohádky a humoresky pro děti i dospělé, jarmark, lukostřelba. Akce pokračuje i v neděli Týnec nad Sázavou bude večer dějištěm divadelního představení Dívčí válka v podání členů Sdružení Blaník z Načeradce. Jde o součást projektu Letní divadelní scéna v Posázaví. veb rot Plné znění zpráv 8

9 Cas 04:20 Festival Ameropa je do 8. srpna spojen s kurzy komorní hry Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul VEB Divadelní ústav PRAHA 25. července (ČTK) - Pod názvem Svět české hudby začal dnes v Praze další ročník festivalu Ameropa spojeného do 8. srpna s interpretačními kurzy komorní hry. Je zařazen mezi akce zaštítěné státním projektem Česká hudba nedílná součást evropské kultury. První večer patřil slavnostnímu koncertu v kostele sv. Šimona a Judy, závěrečný se podle pořadatelů odehraje 7. srpna v Sále Martinů na Malostranském náměstí. Dva týdny intenzivních lekcí komorní hry jsou doplněny sólovými lekcemi. Účastníci soukromě organizovaných kurzů mohou vystoupit na některém ze studentských nebo festivalových koncertů, které Ameropa v průběhu kurzů pořádá. Hraje se v souborech klasických sestav, jako je smyčcové kvarteto, klavírní trio, dechové kvinteto, i různých sestav pro klavír, smyčcové a dřevěné dechové nástroje, lesní roh a marimbu. Další koncerty se uskuteční v kostele sv. Šimona a Judy, v Klementinu, Rudolfinu a ve Smetanově muzeu. veb rot Cas 20:19 Loketskému opernímu létu letos počasí přálo Zpravodajství ČTK str. 0 dkv kul PNP Divadelní ústav LOKET (Sokolovsko) 25. července (ČTK) - Sobotním představením Rusalky Antonína Dvořáka skončilo letošní loketské operní léto. Pravidelnému cyklu letos přálo počasí, a tak se žádné z šesti představení nemuselo kvůli dešti zrušit. ČTK to dnes řekl Jan Ježek, který operní představení v Lokti každoročně organizuje. Loketské operní léto si udržuje stále vysokou kvalitu. Do amfiteátru pod skalním masivem, na kterém stojí hrad Loket, přijíždejí hudebníci a pěvci ze Státní opery Praha a Národního divadla. Doplňují je i zahraniční hosté. "Asi hlavní hvězdou byla i letos Mzia Nioradzeová. Gruzínská pěvkyně tu byla také loni a zalíbilo se jí u nás," řekl Ježek. V přírodních kulisách loketského amfiteátru letos vystoupili operní umělci s Verdiho Rigolettem, Bizetovou Carmen a Rusalkou Antonína Dvořáka. Každá opera se přitom hrála dvakrát. "Na každou z nich zkoušíme zhruba dva dny. Interpreti mají opery většinou ve svém repertoáru," uvedl Ježek. S většinou pěvců, kteří v Lokti vystupují, se sám potkává na operních pódiích. Počasí bylo letos k opeře shovívavé. "Jednu generálku jsme sice prožili za deště a jednou začalo pršet ve druhém dějství. Operu jsme ale dohráli. Za to patří dík nejen muzikantům a zpěvákům, ale i divákům, kteří i tuto nepříjemnost vydrželi," řekl Ježek. Novinkou v loketském amfiteátru bylo letos číslování sedadel. To sice mírně snížilo maximální možný počet diváků, ale pozitivně se odrazilo na organizaci koncertů. Zájem diváků byl přitom stejně vysoký jako v minulých letech a některá představení byla zcela vyprodána. Kapacita amfiteátru je přitom přes 1500 míst. S čím přijdou organizátoři příští rok, zatím ještě rozhodnuto není. "Sejdeme se příští týden. Nějaké nápady máme, ale zatím bych nechtěl ani naznačovat. Uvidíme," dodal Ježek. Plné znění zpráv 9

10 Pavel Peňás rot Cas 12:06 Mezinárodní hudební festival Janáček a Luhačovice ČRo 1 - Radiožurnál str :00 Ozvěny dne Divadelní ústav Martin DRTINA, moderátor Setkáním před bustou Leoše Janáčka začal dnes třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček a Luhačovice. Letošní pokračování přehlídky je věnováno sto padesátému výročí narození slavného skladatele, kterého s lázeňským městem spojovaly nejen časté pobyty, ale také setkání s pozdní láskou paní Kamilou. Podle generálního intendanta festivalu Jaromíra Dlouhého pamatuje přehlídka i na další významná výročí roku Jaromír DLOUHÝ, generální intendant festivalu My se tím Janáčkovým jménem tady jenom tak neozdobujeme, ale na našem festivalu je povinností každého umělce uvést na svém vystoupení alespoň jedno Janáčkovo dílo, čili tak je tomu i letos. Samozřejmě teda letos ale je to spojeno taky samozřejmě s výročím narození a úmrtí Bedřicha Smetany, s výročím úmrtí Antonína Dvořáka, vztahuje se to i na Bohuslava Martinů a tak dál, a tak dál. Martin DRTINA, moderátor Ozvěny dne se blíží k závěru, zbývá přehled zpráv. Koncert klavíristů Renáty a Igora Ardaševových Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul MBR Divadelní ústav LUHAČOVICE (Zlínsko), 29. července :30, Luhačovické divadlo, Alej Dr. P. Blaha 289 V rámci programu 13. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice se uskuteční klavírní koncert Renáty a Igora Ardaševových. Mimo jiné zazní skladby Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Zdroj: kulturní manažerka Hana Vařáková, tel.: , kultura@lazneluhacovice.cz ČTK Cas 14:11 Největší moravské lázně ožily festivalem Janáček a Luhačovice Zpravodajství ČTK str. 0 dzl kul MBR Divadelní ústav LUHAČOVICE (Zlínsko) 26. července (ČTK) - Největší moravské lázně ožily dnes 13. ročníkem festivalu Janáček a Luhačovice. U busty Leoše Janáčka zazněly za účasti manželky prezidenta Livie Klausové fanfáry Plné znění zpráv 10

11 ze skladatelovy Sinfonietty. Přehlídka nabídne příznivcům vážné hudby sedm koncertů, v nichž se představí řada českých i zahraničních umělců. Letošní ročník se koná v roce, který je nazýván Rokem české hudby. Lidé si tak připomínají například 150 let od Janáčkova narození nebo sto let od úmrtí Bohuslava Martinů. Na koncertech zazní nejen jejich skladby, ale také díla slavných světových skladatelů jako je například George Gerschwin, Frederik Chopin nebo Wolfgang Amadeus Mozart. "Vztah k vážné hudbě má člověk stále vřelejší. Člověk nemusí jenom hrát na nějaký hudební nástroj. Hudba je tak nádherná, že já ji moc ráda poslouchám, když hrají jiní," řekla dnes po zahájení Livia Klausová s tím, že ona sama na žádný hudební nástroj nehraje. Většina koncertů se uskuteční v Lázeňském divadle. Úterní koncert sakrální hudby si návštěvníci vyslechnou v kostele Svaté Rodiny v centru lázní. Jeden z koncertů se uskuteční také pod širým nebem. Na náměstí v těsné blízkosti kolonády se představí mladí muzikanti z Velké Británie, kteří tvoří až devadesátičlenné hudební těleso. První festivalový koncert bude patřit populárnímu houslovému virtuosovi Pavlu Šporclovi, kterého na klavír doprovodil Petr Jiříkovský. Publikum se však může těšit také na zpěvačku Zuzanu Fišerovou, klavíristy Renátu a Igora Ardaševovi nebo Janáčkovo kvarteto. Festival Janáček a Luhačovice vyvrcholí v sobotu koncertem Brněnských komorních sólistů. Spolu s nimi na klavír zahraje japonský umělec Michiko Otaki a violoncellista Jan Škrdlík. Leoš Janáček přijížděl pravidelně do moravských lázní v létě. Jeho pobyt je v Luhačovicích spjatý nejen s tvorbou, ale také láskami a setkáváním se s příslušníky české, moravské i slovenské inteligence. Michaela Bradová snm Cas 17:46 Evropské dítě - bezpečné dítě ČRo 1 - Radiožurnál str. 1 18:20 Radiofórum Divadelní ústav Dobrý večer. Při poslechu úterního Radiofóra vás vítá Pavlína Wolfová. Z dětských hřišť mizí v minulosti populární trubkové zeměkoule, přinejmenším jen ty. Některá dětská hřiště mizí úplně, hračky se odnášejí a čeká se na nové. Normované podle standardů Evropské unie, které jsme převzali. Vzdálenost stupínků na schůdcích klouzaček, hloubka dopadiště pod houpačkou či velikost oka řetízků u kolotoče jsou dány přísnými bezpečnostními pravidly. Bude tady řeč o normách ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177, jinými slovy, evropské dítě - bezpečné dítě. Takové je téma dnešního Radiofóra, zda definitivně odzvonilo vydlabaným kládám, trubkovým konstrukcím na hraní a proč může stát normovaná klouzačka i tři sta tisíc korun, o tom tu budou mluvit zakládající členka Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců a opravářů dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven Zdeňka Houžvičková. Dobrý odpoledne. Dobrý večer. Matka z Poděbrad Lucie Slauková. Dobrý večer. Plné znění zpráv 11

12 Dobrý večer. A výtvarný umělec Lukáš Gavlovský. Vítám vás. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Dobrý večer. Začnu vámi, Lucie, trojnásobná matka, vy jste v Poděbradech vysbírali peníze a nevyhovující neevropské hřiště, dětské hřiště jste přeměnili na evropské normované. Co to prakticky znamená? Já vás trochu opravím, my jsme vlastně začaly stavět na zelené louce, takže tam nebylo vůbec nic původně. A my jsme byly vlastně čtyři matky, které nebyly spokojené se stavem těch současných hřišť, což jste právě popsala, byly to přesně ty zeměkoule, ty klouzačky bez skluzavek. A my jsme prostě nechtěly čekat na to, až se rozhodne na radnici, že se někde to hřiště postaví, protože by nám mezitím ty děti odrostly. Takže jsme nejdříve ty stávající hřiště vyfotily, donesly jsme ty fotografie na radnici, ukázaly jsme, kde si ty děti mají hrát a jak to vypadá a potom jsme postupně tu radnici přiměly k tomu, aby začali s námi spolupracovat, aby uvolnili část finančních prostředků a zbytek finančních prostředků jsme se rozhodly shánět samy. Kolik vás to hřiště nakonec stálo finančně? Asi sedm set tisíc. Sedm set tisíc, je to veliké hřiště, malé hřiště, odpovídá normám, či neodpovídá evropským normám? Já si myslím, že to je středně velké hřiště pro všechny věkové kategorie, nebo tedy pro ty hlavní věkové kategorie, pro malé děti a pro děti od deseti do patnácti let. A je normované, protože ho vyráběla firma, která má ty certifikáty. Co pro vás znamenal střet s těmi normami, ke kterým jsme se připojili, pro vás jako pro matku, která se z entusiasmu rozhodla, že svým dětem se pokusí vybudovat hřiště? Tak já jsem se na jednu stranu i trochu bála, protože mi připadalo, že nám to vlastně trochu svazuje ruce, ale na druhou stranu my jsme to hřiště dělali celé podle návrhu veřejnosti, že jsme prostě sezvali lidi z Poděbrad, které to zajímalo. A oni si sami vymýšleli, jaké by to hřiště chtěli mít a samozřejmě do toho jsme zapojili i děti. A podle těch návrhů veřejnosti zpracovala architektka návrh a podle toho jejího návrhu firma vyrobila hřiště. A to hřiště se certifikovalo, získal ten certifikát potom, nebo ta firma byla držitelem toho certifikátu, protože o tom tady bude teď řeč? Plné znění zpráv 12

13 Ta firma je držitelem certifikátu. Zdeňka Houžvičková, ta z nás úplně nejlíp rozumí všem těm normám a potřebám, které přišly z Evropy k nám, co se týkají dětských hřišť, čeho všeho se ty normy dotýkají? No, dá se říct, že už vlastně od toho roku 1990 ta legislativa tý Český republiky se postupně měnila a přicházely ty normy postupně, není to otázka současného roku 2004, ani 2003, ale vstupovaly v platnost vlastně už od roku 1998, kdy vznikla první norma, která byla přeložená 1117, byla to norma pro dopadové plochy, byla vlastně platná, stoupla v platnost v České republice od roku V tom roce 2000 vstupovaly postupně v platnost další části tý normy 1176, je to sedm částí, z nichž ta první je obecná, kde jsou obecné požadavky na jednotlivé typy zařízení a ty další se věnují už samostatně těm jednotlivým herním prvkům, jako jsou houpačky, skluzavky, lanové dráhy, houpadla a tak dále. Když to zjednoduším, ty normy jsou jak bezpečnostní, tak hygienické? Normy jsou bezpečnostní. A co se týče pískovišť, to je ještě zase jiná norma? Co se týče, samozřejmě k těm herním prvkům se nevztahují jenom normy tyto, ale vztahuje se tam daleko rozsáhlá legislativa, i tedy normy hygienické, vyhláška 135 z roku 2004, tedy současná nejnovější vyhláška, kdy očekáváme během tohoto měsíce, pravděpodobně z ministerstva zdravotnictví metodický pokyn, která bude doplňovat tuto vyhlášku. Je tady s námi Lukáš Gavlovský, výtvarný umělec, vy sám jste zrealizoval několik hřišť, jak vám zní slovo norma v tomto případě? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Nahání mi každopádně strach, trošku přeháním. Já jsem hřiště poprvé dělal v době, před pár lety jsem měl teda několik možností udělat hřiště, kdy jsem možná ještě takovým způsobem nemluvilo o normách, o atestech a tak dále, já jsem se samozřejmě zajímal o to, jak vlastně tu bezpečnost těch realizací zajistit a splnit. Prošla by ta vaše hřiště dneska, která nejsou tedy, předpokládám, velmi stará, říkal jste pár let? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec No, šalamounská otázka, každopádně já předpokládám, že, aby ty hřiště prošly, nicméně je třeba problém, že jsem dělal hřiště, které nebyly takzvaně mobiliářové, že jsem měl třeba hřiště, kde jsou vlastně jenom takový Plné znění zpráv 13

14 hmoty, dá se říct, spíš jako sochařské pojetí toho místa, kde jsou samozřejmě nějaké pískové povrchy, a je tam, jsou tam prostě objekty, který, nejsou to žádné houpačky, kolotoče a tak dále. Mluvila jsem tady na začátku, tak jsem nadhodila ceny herních prvků, já jsem se někde dočetla, že existují klouzačky, pravda, s nástupem a s jakousi věží, které dosahují ceny až tří set tisíc korun, kolotoč za sto dvacet tisíc korun se dá obstarat. Jsou ty ceny těch hraček, těch záležitostí adekvátní podle vás, paní Houžvičková? Dobře, já bych k tomu řekla, určitě je to individuální, určitě záleží na firmě, která ty výrobky dává do provozu. Pravda je, že když je to víceúčelová sestava, tak jak jste zmínila kolem těch tři sta tisíc, tedy ano, ale není tam jenom skluzavka, je tam, dejme tomu, šplhací stěna, dejme tomu, požárnická tyč, dejme tomu, rampička, je to prostě sestava několika herních prvků, pak ta cena se pohybuje kolem těch tři sta tisíc, samozřejmě samostatná skluzavka s nástupní, jenom s nástupním žebříčkem se dá pořídit cirka do dvaceti tisíc nerezová. Lucie, i vám se zdají ty ceny, tak jak je dneska už znáte, jako člověk, který to hřiště realizoval, adekvátní? Mě ty ceny zprvu šokovaly, ale protože už se té problematice věnuju minimálně čtyři roky a vlastně jsem se podílela na třech hřištích, tak už prostě vím, co ta kvalita stojí a prostě vím, že ten materiál, když je to dřevo, nebo když je to jakýkoliv jiný materiál, tak musí tam být určitá povrchová úprava, která samozřejmě něco stojí, a když je tlaková impregnace, nebo jiná technická úprava, tak už není třeba nutný to hřiště natírat. A já znám firmy, který opravdu, kde ty hřiště prostě stojí deset let a vypadají pořád stejně. Chce k tomu něco říct umělec? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Já myslím, že ty nejdokonalejší, tak nejvíce trvalé hřiště, ty jsou samozřejmě z kovů, ale nechme taky trošku mluvit tu přírodu, a to dřevo samo o sobě třeba se taky dá využít i vlastně v tom přirozeném stavu, tam pochopitelně, už třeba zabíhám do realizací, které jsou někde /nesrozumitelné/ a tak dále, že už se, předpokládám, nehodí, nějaké věci jsou... Ale i tam platí normy, předpokládám, i tam platí normy. Jak si mám ty herní prvky, když použiju správného termínu, líbí, zase se zeptám nejdřív vás, Lucie, líbí se vám ty hračky, protože mně se dostaly do rukou katalogy zahraničních firem, tuším, švédské a norské firmy, a od těchto firem právě, když už se ty místní úřady rozhodují, tak právě od nich většinou ty herní prvky berou, protože je to takzvaně tutovka, protože ta firma to dělá šedesát let, odpovídá to normám, je to spolehlivé, ten servis funguje, to znamená, líbí se vám to? Mně se líbí právě ty prvky té dánské firmy, která opravdu se tomu věnuje víc jak šedesát let a je tam spousta, je tam strašný pokrok a prostě ti designéři pořád pracují na nových a nových prvcích, ale samozřejmě znám i ty hřiště, který dělal Lukáš, a přijde mi, že tam je veliká dávka fantazie, a to samozřejmě ty děti potřebujou taky. Takže mně se líbí oba případy, i ty takzvaně, já říkám trochu kosmický hřiště, kde opravdu to vypadá jako nějaká návštěva z Marsu, ale zároveň i ty dřevěný, kde je ta fantazie hodně vidět. Plné znění zpráv 14

15 Lukáši, řekněte mi, vám se ty hračky líbí, vy jste teď byl na školení o klouzačkách, houpačkách, jak mají vypadat podle těch norem, líbí se vám to, co se jaksi nabízí, a to, co zřejmě, pokud na to budou peníze, zaplaví spoustu míst v této zemi? Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Já nejsem jednoznačný odpůrce těch takzvaných montovaných hřišť. A je pravda, že máte třeba sídliště, kde je potřeba zrekonstruovat postupně sto hřišť. A každopádně všecko se nedá dělat tím úplně atypickým způsobem. A myslím si, že je strašně důležitý, aby se zachovala taková ta rozdílnost, aby byly věci, i třeba ty úplně atypický, autorsky řešený, a i třeba ty technický pro ty děti mají, si myslím, právo volby. A každopádně záleží taky trošku na té lokalitě, když máte někde u Karlova mostu hřiště, který je vlastně úplně stejný, jako někde, já nevím, v Krčským lese, tak mně to taky přijde trošku divný. Ale bylo by to pro ten místní úřad, když teoretizujeme jednoznačně jednodušší, kdyby si objednal tyhle vyzkoušené hračky, je to tak? Bývá to tak, ale i jsou dneska firmy, který dokážou v podstatě, ne ty autorsky řešené hřiště, ale v přírodních materiálech tyto prvky dodat. Nemusí být vždycky hřiště kovový a barevný. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Pro většinu je pochopitelně snadná ta cesta vybrat si věc, která už je hotová už v nějakým katalogu. A mně se třeba často stává, že mi prostě volá nějaký úřad támhle z Plzně, nebo nějaká mateřská školka a říkají: "My chceme takový hřiště, který bude z nějakých klád," a tak dále, ne to, co vlastně vidíme v těch katalozích. A jak vám to zní jako člověku, který, mimo jiné, že jste na to odbornice, tak máte firmu, která chodí a ta hřiště kontroluje a dává jim razítko na to, že jsou nezávadová? Ano, určitě jsem se setkala s řadou typů těch hřišť, protože máme pražskou firmu Sportservice, a desítky, ba stovky těch hřišť jsme prošli, nemám vůbec nic proti těm autorským hřištím, ale na druhou stranu musím říct, že jsou tam některý závady, který, bych řekla, striktně by měly odpovídat. Tam, kde by mohlo dojít k úrazu ve velkých výškách, kde to dítě to nebezpečí nepředpokládá... Prakticky, kdyby jste pro imaginaci posluchače... V podstatě, setkala jsem se s hezkým hřištěm pod Petřínem, pod pražskou lanovkou, kde tedy byly vyřezávaný ovoce, včely, nebo vosy, velmi hezky to bylo udělaný, ale byly tam tedy do formy takovýho plástu, čili do šestihranu situovaný houpačky. A bylo to řešený v podstatě v podobě toho, aby to vlastně jako bylo stmelený s těma včelama... Což umělci pochopitelně... Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Plné znění zpráv 15

16 Já znám i autora osobně... Já taky, ano, takže, pak ale došlo k tomu, že když teda ty děti se rozhoupaly na těch houpačkách, byť i tedy jenom dvou, tak proti sobě, tedy do sebe narážely. Tam prostě u těch houpaček, nejenom, že ty dráhy se nesmí protínat, protože to dítě může spadnout do určitý vzdálenosti, ale nemůžou do sebe narážet. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Tady je ta zásadní otázka, děti mají rády, když pochopitelně do sebe při houpání naráží. K tomu se můžeme propracovat, já se teď zeptám matky, tady přesně je ten daný střed, řekněme tomu střed, dramaticky to tak nazvěme, kdy na jedné straně je ta norma, kdy ta houpačka se musí houpat tam, kde se nikdo jiný nehoupá a nesmí se nikomu nic stát. A na druhé straně je, řekněme, umělecké dílo, zároveň, které vyhovuje trošičku té dobrodružné povaze většiny našich dětí, co vy na to? Tak já si myslím, že vždycky ta odpovědnost je na rodičích, že prostě, když na to hřiště s dítětem přijde, tak... To byste se mohla teda jako matka úplně... Zbláznit. Ne, mohla byste ignorovat ty normy a netoužit po tom, dělat to hřiště podle norem? Ne, já ty normy samozřejmě asi prefereju, ale jako dokážu si představit, že ty děti do sebe můžou narazit, ale když bude ta vzdálenost třeba dva metry, těch dvou houpaček od sebe, tak asi těžko do sebe narazí, že jo, já nevím, jak je přesně daná ta... No, to právě nebyly dva metry od sebe, ty houpačky vlastně byly v šestihranu, nebo v šestiúhelníku, takže vlastně ty děti, když bych teda vzala, že všech šest se jich rozhoupe, a tedy řeknou si raz, dva, tři..., i když to si samozřejmě neřeknou, ale určitě se jich střetne víc než dvě, ty děti. Lukáš GAVLOVSKÝ, výtvarný umělec Já nejsem žádnej /nesrozumitelné/ anarchista, tak si právě uvědomuju, že ty normy nepotřebujou ani ty děti, ty normy nepotřebujou ani matky. A koneckonců často je nepotřebuje ani ten. Kdo je potřebuje ty normy? Potřebuje je pochopitelně někdo, kdo je zodpovědný a někdo, komu se říká úředník. Já to zcela chápu, že jsou normy na hygienu v potravinářství a ve všem možným, takže na ty hřiště určitě nějaký jsou. A já sám říkám, když jsem se s nima seznamoval, tak jsem pochopil, že tam je spousta logických věcí, ale někdy jsou to v podstatě i paradoxy. Plné znění zpráv 16

17 Paní Houžvičková, chcete reagovat? Já si myslím, že jdou tyhle ty autorský hřiště, jdou nějakým způsobem tak uzpůsobit, protože zapomínáme na jedno, i když tady, dejme tomu, by nedošlo vyloženě k vážným úrazům, kde se dítě, já nevím, zachytí hlavou ve dvou metrech a visí, došlo by jenom teda k srážce k těm dětem, tak zapomínáme na náhradu škod. To, bohužel, tedy nad námi visí ve vzduchu, a to tak, že skutečně máme ty, máme prostě informace, že skupina mladých právníků dneska už se formuje a ty náhrady škod tady můžou potom ty rodiče vymáhat a nejsou všechny na... Na kom je potřeba říct... Samozřejmě, že provozovatel, ano, samozřejmě provozovatel. Takže potom se nedivme, že ti provozovatelé tímto se tedy zaštitují. Četla jsem, paní Houžvičková, váš článek, který analyzuje ty normy a jejich aplikaci v České republice stávající, tam se mimo jiné narazila na takový, zase pro mě paradox, že existují takzvané národní odchylky v těch normách a pátrala jsem po tom dál. Takže v Německu například může být mělčí dopadiště pod klouzačkou, než v České republice, znamená to, že německé děti víc vydrží, nebo... Nevím, co to znamená a proč tedy Německo si žádalo o národní odchylku, ale v podstatě evropský normalizační ústav, který sídlí v Bruselu, má zkratku C a tato komise tedy přijímá takzvané, v podstatě sdružuje devatenáct států, z nichž tedy Česká republika je jednou z nich. A tyto technické odchylky, tedy odchylku A, co má Německo, tak ten národní normalizační ústav, to znamená, kdyby u nás tvrdě tedy někdo byl pro to, aby se snížila dopadová plocha, která je dneska třicet plus dvacet centimetrů, čili padesát centimetrů, a dal tedy podnět tvrdě k normalizačnímu, tedy technickýmu tomu výboru, tak ten by zažádal technický výbor cen a ten by zvážil, jestli ta odchylka je možná. Čili, toto je věc interního národního Německa, že tuto odchylku tedy oni mají dvacet plus dvacet centimetrů, to znamená čtyřicet centimetrů dopadový plochy. A ostatní evropské děti mají tedy padesát. Mám my, mimochodem, mně to připadá absurdní, ale máme my nějakou takovouhle zvláštnost, co se těch norem týče, nebo my jsme se připojili bezvýhradně? Zatím ne, samozřejmě je to otázka, je to otázka takových jednání, který probíhají, probíhají mezi třema autorizovanýma osobama, to jsou zkušebny, které od Českého normalizačního ústavu tedy dostaly povolení k certifikaci, k autorizaci těch výrobků, je to, teď už tedy /nesrozumitelné/ pobočka Brno, pak je to zkušebna lehkého průmyslu, tuším, že České Budějovice, a pobočka Jablonec nad Nisou, já jsem to tady přesně, ano, Jablonec nad Nisou, strojírenský zkušební ústav. Takže tyto tři, samozřejmě o takových se dá podnět, diskutuje se o tom a určitě bude probíhat nějaký takový připomínkový řízení, může k tomu dojít, ale zatím jsme převzali tak, jak mají ostatní státy, tedy cen. Plné znění zpráv 17

18 Viděla jste to vy, která jste se vnořila jako matka do těch norem, protože jste chtěla budovat hřiště, že německé děti, jim stačí mělčí dopadiště? Ne, to jsem vůbec netušila. A mě tady, bohužel, překvapilo, že ty normy nejsou veřejně dostupné na Internetu a že se vlastně za ně platí, takže to mi přijde trošku, třeba jako pro mě, pro rodiče, který si prostě nechce za pět tisíc kupovat normu, trošku zvláštní. Milí posluchači, chcete-li se připojit k naší debatě o dětských hřištích a jejich poevropštění, pak jsou vám k dispozici telefony do studia Radiofóra, a , šest z vás dostane slovo. Ve studiu Radiofóra je matka z Poděbrad Lucie Slauková, Zdeňka Houžvičková, odbornice na dětská hřiště i normy kolem nich, a výtvarný umělec Lukáš Gavlovský. A teď máte navíc slovo vy, posluchači Radiofóra. První z vás promluví, dobrý večer. posluchačka Dobrý večer. Máte slovo. posluchačka Děkuji. Jana Horáková. Já tímto zdravím všechny účastníky diskuse, zvláště paní Slaukovou, kterou shodou okolností znám a děkuji za její aktivity v tomhle tom směru dětských hřišť a vůbec aktivit pro děti a matky s dětmi. Nicméně musím říct, že jsem touto debatou poněkud zklamaná, mně to přišlo značně odborné a vůbec pro rodiče, kteří přijdou na nějaké hřiště, abych řekla pravdu, zajímat se o to, jak je hluboké dopadiště a tak dále, já bych asi spíš uvítala to, co vy jste pouze nakousli, a to je otázka bezpečnosti dětí a potom, co se stane, když se někomu něco stane. Já nevím, jako rodič, dítě si zlomí nohu a tak dál, vy jste říkali, obrátit se na provozovatele hřiště, ale obávám se, že tam potom vzniká další problém, že, kdo ta hřiště bude chtít provozovat, když bude potřeba za to vzít zodpovědnost, město, nebo nějaká osoba, jestli byste mohli být trochu konkrétnější právě k rodičům? Děkuji, na shledanou. Děkujeme, na shledanou. Další posluchač, dobrý večer. posluchač Dobrý večer. Máte slovo. posluchač Tady Kalaš, volám z Chebu. Nás ten pořad moc pobavil, spíš nám připadl něco jako na úrovni Ptá se Ester Kočičková, tak, jestli to bylo myšleno vážně, tak něco na prvního apríla, no. V jakém smyslu, můžete to specifikovat? posluchač Plné znění zpráv 18

19 Jsem slyšel spíš ty útržky, že německé děti víc vydrží... Tak to byla otázka, protože ty normy jsou různé... posluchač Ty stupínky a dopadiště, no, tak... Připadá vám to nedůležité? posluchač Já myslím, že jsou podstatnější problémy, že tady v tom by se mohla jednotlivým státům nechat větší volnost, co se týká tradic a funkčnosti těch houpaček. Budeme reagovat, děkujeme vám, na shledanou. Další posluchač. posluchač Dobrý večer. Dobrý večer. posluchač No, dobrý večer, já jsem jenom překvapený, co to máte na Radiožurnálu za téma dnes, tady sociální demokracie si z nás dělá srandu a vy máte takové téma, to vůbec není... Tak, otázka nepadla, dáme slovo dalšímu posluchači, dobrý večer. posluchačka Zdena Umanová, dobrý večer. Dobrý večer, vítám vás. posluchačka Já mám takový názor a otázku. Popohánět úředníky, ačkoliv jsou placeni z daní nás občanů, je únavné a otravné. Setkali jste se spíše s pochopením, nebo neochotou úředního šimla? Jak dlouho jste museli od té myšlenky běhat, než vzniknul první impuls a nápad a než jste teda dosáhli toho, čeho jste dosáhli? Děkujeme, na shledanou. Pátý posluchač má slovo. posluchač Plné znění zpráv 19

20 Dobrý den, Jalovec, Plzeň. Dobrý den. posluchač Já jsem také z té vaší diskuse trošku jako rozpačitý, já jsem ročník válečný, jako vaše maminka, Pavlíno, takže my jsme po válce neměli žádná dětská hřiště, museli jsme, /nesrozumitelné/ husačku, my jsme lezli po stromech, po skalách, po střeše a tak dále. Myslím si, že jsme byli sportovně zdatní všichni. Mé děti v šedesátých letech už nějaká ta dětská hřiště měly, nikoho nezajímalo, jestli je tam, kolik centimetrů je tam rozdílná příčka a tak dále, nepamatuji na žádný úraz. A vnoučata, vnučky už teďko jsou taky odrostlé, to už to bylo dokonalé, ta dětská hřiště, a také nepamatuji, že by se tam něco stalo, teď se to všechno vytrhává, ničí a dělají se nové věci. Já mám takový dojem, že je to asi nějaká lobby, která se zabývá výrobou těchto dětských hřišť na jedné straně. A na druhé straně jsou tu úředníci, byrokraté, jako je ta paní Konvičková, Houžvičková, pardon, kteří, aby měli práci, tak si vymýšlí takovéto věci. Děkuji. Děkujeme, zdravíme do Plzně. Poslední posluchač má slovo, dobrý večer. posluchač Dobrý večer, posluchač z Prahy. Já jsem teda typický Husákovo dítě, takže my jsme taky neznali bezpečnostní přilby na kolech a spol, ale já bych chtěl spíš jinou věc. Kandidát, kdo bude místo ministra Mlynáře, ať se chytí za hlavu a dá si to do programu, že všechny tyhle ty normy by měly být zveřejněny na Internetu pro jednoduchou dostupnost. Na shledanou. Děkujeme. Tak máme tady šest posluchačů, kteří promluvili, pojďme se pokusit jim odpovědět. Paní Horáková se ptá na to, co stane, když se skutečně něco na takovém hřišti stane, ať už normovaném, či nenormovaném, paní Houžvičková, to budete asi nejlépe vědět vy? Tak právě z toho důvodu se dneska ty městské části v podstatě zajišťují tím, že tedy budou mít, protože to není jenom tedy ČSN EN 1176 a 77, vlastně ta národní, naše česká legislativa tomu dala ještě přísnější punc tím, že vlastně nařízením vlády 173 z roku 97 vlastně uvedla výrobky, které musí být certifikované, to znamená výrobky, které tyto autorizované tři osoby, jak jsem zmínila, musí vlastně napřed projít tou autorizací, než jsou tedy dány na trh. Novelizací tohoto nařízení vlády v roce 2002, to bylo nařízení vlády, tuším, 329 z roku 2002, se právě dostaly pod přílohu 2 do položky 7 právě tyto konkrétní zařízení dětských hřišť. A tím, že se toto stalo, tím, že to nařízení vlády tam to přímo specifikovalo, už dneska máme vlastně taxativně stanovený a není možný se tomu vyhnout, není možný říct dneska, že normy nejsou pro nás závazný, protože to nařízení vlády tímto ušetřilo. Paní Horáková nám rozuměla... Když tedy se něco takového stane, tak samozřejmě ten provozovatel by se měl tedy prokázat tím, že pokud je to výrobek, který byl dán do užívání od prosince roku 2002, musí tedy už mít certifikát, který je platný od autorizované osoby. Samozřejmě, pokud ten certifikát nevlastní a ten prvek neodpovídá, bude se skutečně těžce /nesrozumitelné/ a hrozí mu tedy ta náhrada škody. Plné znění zpráv 20