Tvoříme základy Mandantenbrief

Transkript

1 Tvoříme základy Mandantenbrief Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Březen Obsah: Právo aktuálně > Zánik účasti na s.r.o. v důsledku konkurzu Daně aktuálně > Přehled transakcí se spojenými osobami víc než jen formulář > Příslušenství daně lze prominout Ekonomika aktuálně > Jak na zálohy na podíly na zisku? Podnikové poradenství aktuálně > Manažeři si neuvědomují rizika spojená s výkonem své funkce Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: březen duben 2015 Zdroj: Archiv Rödl & Partner > Zánik účasti na s.r.o. v důsledku konkurzu Václav Vlk, Markéta Nešetřilová, Rödl & Partner Praha > V současné době se stále častěji setkáváme s případy, kdy se právnické či fyzické osoby dostávají do insolvence. Článek se věnuje situaci, kdy je vedeno insolvenční řízení proti takové osobě, která je současně společníkem, případně jediným společníkem české společnosti s ručením omezeným. Pokud soud rozhodne o úpadku společníka a současně nebo později v průběhu insolvenčního řízení o tom, že úpadek bude řešen konkurzem, měla by společnost, respektive její jednatel, zpozornět. Prohlášení konkurzu na majetek společníka má totiž na jeho účast ve společnosti závažný dopad a navíc i samotné společnosti přináší určité povinnosti. Zákon o obchodních korporacích stanoví, že nedojde-li do šesti měsíců od prohlášení konkurzu na majetek společníka ke zpeněžení podílu společníka, nastávají obdobné účinky, jako kdyby společník ze společnosti vystoupil. Jinými slovy, marným uplynutím uvedené šestiměsíční lhůty účast společníka ve společnosti zaniká. Způsob a postup, jakým má být ve zmíněné šestiměsíční lhůtě podíl společníka zpeněžen, zákon bohužel jasně nestanoví. Odborná literatura se většinově shoduje na tom, že podíl zpeněžuje společníkův insolvenční správce v rámci zpeněžení majetkové podstaty společníka. Vyskytují se však i názory, že podíl bude zpeněžovat sama společnost a výtěžek ze zpeněžení podílu vydá insolvenčnímu správci. Ostatní společníci mají ve vztahu k prodávanému podílu předkupní právo. Nebude-li podíl do šesti měsíců od prohlášení konkurzu zpeněžen, účast společníka ve společnosti, jak již řečeno, zaniká a společnost je povinna insolvenčnímu správci vydat částku odpovídající vypořádacímu podílu. Neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího 1

2 Právo aktuálně / Daně aktuálně podílu z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Společnost pak musí do jednoho měsíce rozhodnout o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů (nejméně však za částku odpovídající vypořádacímu podílu) nebo snížit základní kapitál. Nesplní-li společnost tyto své povinnosti, soud společnost i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. V této souvislosti je rovněž potřeba zdůraznit, že shora uvedené rozhodnutí svěřuje zákon do působnosti valné hromady a pro jeho přijetí vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů všech společníků. Mimo to musí být rozhodnutí osvědčeno veřejnou listinou. Od 1. ledna 2014 již v této oblasti neexistuje odchylná úprava pro jednočlenné společnosti (společnosti s jediným společníkem). Podle obchodního zákoníku účast jediného společníka na společnosti prohlášením konkurzu nezanikala. Podle současné úpravy však přestává být i jediný společník společníkem, pokud nedojde v průběhu šesti měsíců ode dne prohlášení konkurzu ke zpeněžení podílu. U jednočlenných společností se pak po marném uplynutí uvedené lhůty dostáváme do situace, kdy společnost nemá žádného společníka, a není tedy nikdo, kdo by vykonával působnost valné hromady, nejsou zde žádní společníci, kteří by mohli uvolněný podíl převzít. Taková společnost samozřejmě nemůže řádně fungovat: vzpomeňme například, že při schvalování účetní závěrky zde nebude nikdo, kdo by ji schválil. V takovém případě je společnost vlastně odsouzena k zániku a bude nutné přistoupit k jejímu zrušení soudem, neboť společnost již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem. Soud ji zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu. Společníky českých společností s ručením omezeným bývají velice často zahraniční právnické osoby. Jak se situace změní v případě, že společník české společnosti s ručením omezeným bude zahraniční právnickou osobou? Má i tehdy zahájení insolvenčního řízení vliv na účast společníka ve společnosti s ručením omezeným? Odborná veřejnost se přiklání k závěru, že úprava zániku účasti společníka na společnosti obsažená v českém zákoně o obchodních korporacích se použije i v případě zahraničních společníků, byť by podle jejich právního řádu konkurz takové dopady na jejich účast ve společnosti neměl. Dodejme ještě, že zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku společníka nebo zrušením konkurzu proto, že majetek společníka je zcela nedostačující, zaniká účast společníka ve společnosti okamžitě a bez dalšího. Právní úpravu problematiky konkurzu společníka společnosti s ručením omezeným, obsaženou v zákoně o obchodních korporacích, nelze v žádném případě považovat za jednoznačnou či optimální. Přejít prohlášení konkurzu na majetek společníka, ať již jediného či jednoho ze společníků, pouze tím, že společnost tuto situaci vezme na vědomí, by mohlo mít pro společnost fatální důsledky. Společníkům i společnostem lze tak jedině doporučit, aby situaci nepodcenili a případně i s využitím odborné právní pomoci se pokusili nalézt takové řešení, které bude pro společníka a zejména pak pro společnost alespoň relativně uspokojivé. Mgr. Václav Vlk advokát / Associate Partner Tel.: vaclav.vlk@roedl.cz > Přehled transakcí se spojenými osobami víc než jen formulář Lukáš Pflug, Rödl & Partner Praha > V rámci nového tiskopisu přiznání k dani z příjmů právnických osob byla zveřejněna konkrétní podoba nové povinné přílohy s názvem Přehled transakcí se spojenými osobami. Sloužit má jako nástroj finančních úřadů k intenzivnějšímu boji proti daňovým únikům v důsledku nesprávně nastavených cen mezi spojenými osobami, takzvaných převodových cen. Nastavení převodových cen může mít významné dopady na rozdělení výnosů a nákladů mezi spojenými osobami. V rámci koncernu tak hrozí českému státu nežádoucí odliv zdanitelných zisků do jiných zemí. Dopady se však mohou týkat též ryze českých subjektů. Například v situaci, kdy jedna sesterská společnost vykazuje významné ztráty, zatímco druhá je výrazně zisková a uvítala by z daňového pohledu nižší příjmy. Zvýšená pozornost věnovaná převodovým cenám ze strany finančních úřadů je poslední dobou již patrná z průběhu daňových kontrol. Při této činnosti finanční úřady provádí detailní rozbor smluvní dokumentace, jejího dodržování a porovnání převodových cen s tržní situací dle podrobné analýzy trhu. Požadované doměrky daně přitom dosahují v některých případech hrozivé výše. Pokud dokumentace převodových cen není dostatečná, je vyvrácení námitek správce daně a zabránění daňovému doměrku značně obtížné. 2

3 Daně aktuálně Vydání: Březen 2015 Za účelem dalšího zefektivnění činnosti v rámci daňových kontrol byl v minulém roce avizován nový formulář zachycující převodové ceny. Údaje z formuláře budou převedeny do databáze finančních úřadů, v níž bude možná jejich analýza, a to nejen v rámci daného zdaňovacího období, ale i meziročně a ve vztahu k ostatním spojeným společnostem. Tento nástroj bude sloužit k předběžnému vytipování subjektů, u nichž se daňové správě provedení daňové kontroly vyplatí. Již za zdaňovací období 2013 rozesílaly finanční úřady koncem loňského roku dotazník k převodovým cenám, který ale neměl žádný legislativní základ. Jeho vyplnění tak bylo sice pouze na dobrovolné bázi, doporučení v rámci průvodních dopisů finančních úřadů však dávalo pociťovat jistý nátlak dokument raději zpracovat. Podezření tak mohlo padnout jednak na ty společnosti, které dotazník nezpracovaly (zhruba třetina dotázaných), a na ty, které uvedly pochybné informace. Ostatní společnosti poskytly alespoň údaje pro další zpracování a porovnání. Jakýkoli postup by tak pro správce daně byl zdrojem informací, cíle daňové správy pro rok 2013 bylo dosaženo. Pro přiznání 2014 je již vyplnění dotazníku pro některé subjekty povinné. Postačí překročit hodnotu aktiv 40 milionů korun nebo obrat 80 milionů či mít více než 50 zaměstnanců. Povinnost vyplňovat přílohu se přitom nevztahuje na stálé provozovny. Běžně se vyplňují pouze transakce se zahraničními osobami, pokud se však jedná o subjekt vykazující ztráty nebo pobírající investiční pobídky, musí zachytit veškeré transakce. Samotný formulář se vyplňuje za každou spojenou osobu samostatně. Údaje se uvádí v členění na poskytnutá a přijatá plnění, a to v kategoriích majetek, služby a zdroje financování. Ačkoli rozsah formuláře není nikterak obsáhlý a četné údaje by mělo být možné zjistit ze zprávy o vztazích, případně z účetních údajů, může být zjištění některých položek složitější. Lze tak doporučit včasnou přípravu na tuto novou povinnost. Pro úplnost je třeba doplnit, že nevyplnění přílohy je spojeno se sankcemi stanovenými daňovým řádem. Quelle: Archiv Rödl & Partner Závěrem Ačkoli dotazník neobsahuje v zásadě žádné podstatné informace, které by nebyly již v minulosti finančním úřadům dostupné v podobě zprávy o vztazích, spočívá podstatná výhoda nového nástroje finanční správy v automatickém natažení dat do databází finančních úřadů. Bude tak docházet k automatickému zpracování dat a tím ke snadnému prověření významných ukazatelů všech dotčených subjektů. Ing. Lukáš Pflug, LL.M. daňový poradce / Associate Partner Tel.: lukas.pflug@roedl.cz > Příslušenství daně lze prominout Jakub Šotník, Rödl & Partner Praha > Novela daňového řádu od 1. ledna 2015 vrací po čtyřech letech možnost individuálního prominutí vybraných příslušenství daně, u nichž správce daně nemůže jejich vznik ani výši ovlivnit v rámci správního uvážení. Institut promíjení se vztahuje na penále, úrok z prodlení a úrok z posečkané částky. Naproti tomu je z této množiny sankcí vyloučena pokuta za opožděné tvrzení daně, neboť ta již v sobě obsahuje mechanismy, jimiž lze její výši ovlivnit. Je však třeba zdůraznit, že využití institutu prominutí příslušenství daně je do značné míry omezeno přechodnými ustanoveními. Penále tak lze prominout pouze za podmínky, že bylo oznámeno daňovému subjektu dodatečným platebním výměrem vydaným po 1. lednu Přechodné ustanovení však nebrání tomu, aby daňový subjekt požádal o prominutí penále vztahujícího se např. k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2013, pokud bylo oznámeno daňovému subjektu dodatečným platebním výměrem vydaným po 1. lednu Naopak penále, které bylo oznámeno daňovému subjektu do 31. prosince 2014, prominout nelze. 3

4 Daně aktuálně Obdobně upravují přechodná ustanovení prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky. O jejich prominutí lze dle nových ustanovení daňového řádu požádat pouze za tu část úroku, který vznikl po 1. lednu Výjimku v tomto směru představuje úrok z posečkané částky vzniklý do 31. prosince 2014, který je možné prominout podle dosavadních právních předpisů. Podmínky prominutí příslušenství daně Podání žádosti o prominutí příslušenství daně je podmíněno celou řadou okolností, které musí daňový subjekt splnit, aby byl ve své žádosti úspěšný. V prvé řadě se jedná o povinnost poplatkovou, neboť žádost podléhá správnímu poplatku ve výši Kč, pokud sankce, o jejíž prominutí daňový subjekt žádá, převyšuje částku Kč. Významnou podmínkou pro podání žádosti je úhrada samotné daňové povinnosti, k níž se příslušenství váže, neboť teprve po její úhradě je daňový subjekt oprávněn žádost o prominutí podat, což má dle zákonodárce představovat ideální motivační prvek pro zajištění platební morálky daňových subjektů. Pokud daňový subjekt podá žádost, aniž by daňovou povinnost uhradil, půjde o nepřípustné podání a správce daně řízení o této žádosti zastaví. Žádost o prominutí penále musí být navíc podána nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo penále daňovému subjektu oznámeno, přičemž daňový řád stanoví výjimky, během kterých tato lhůta neběží. Zde je namístě upozornit, že uvedenou lhůtu nelze prodloužit. Na rozdíl od žádosti o prominutí penále není žádost o prominutí úroků z prodlení a úroků z posečkané částky obdobným způsobem časově omezena, a uplatní se proto pouze obecná lhůta pro placení daně, do jejíhož uplynutí lze o prominutí požádat. Rozsah prominutí příslušenství daně Rozdílná je rovněž výše příslušenství daně, kterou je správce daně oprávněn prominout v případě penále na straně jedné a v případě úroku z prodlení či úroku z posečkané částky na straně druhé. Zatímco penále lze prominout až do výše 75 %, v případě úroků takové omezení zákon neupravuje, a daňový subjekt proto může požádat o prominutí úroků v jejich celé výši. Správce daně ve své rozhodovací činnosti není vázán návrhem daňového subjektu uvedeným v jeho žádosti, musí však vždy zohlednit tzv. materiální kritérium. Tímto kritériem je v případě penále míra součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední, kterou představuje především součinnost daňového subjektu v rámci daňové kontroly. Dle důvodové zprávy má zákon tímto způsobem motivovat daňové subjekty ke spolupráci při dokazování, k němuž dochází při daňové kontrole. Míru součinnosti přitom posuzuje správce daně na základě svého subjektivního uvážení, které se nesmí odklonit od základních zásad daňového řízení, zejména nesmí být tato úvaha založena na libovůli správce daně. Posouzení součinnosti proto může v budoucnu vyvolat řadu sporů mezi daňovými subjekty a správci daně, zvláště v okamžiku, kdy daňovým subjektem zvolený procesní postup v rámci daňové kontroly bude správce daně vnímat jako odmítnutí součinnosti. Pro účely prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky zvolil zákonodárce odlišné materiální kritérium, založené na existenci zjevně ospravedlnitelného důvodu pro prodlení s úhradou daně. Prominutí úroků by proto mělo představovat zcela výjimečný případ, který je jak opět uvádí důvodová zpráva z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Tím se má zabránit tomu, aby prominutí úroků dosáhly subjekty, které se dostaly do prodlení vlastním proviněním, a to v důsledku neplnění svých povinností, či dokonce úmyslným jednáním. Správce daně je při posuzování rozsahu, ve kterém má být úrok prominut, povinen zohlednit ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu. Je však nutné zdůraznit, že pouhá existence ekonomických či sociálních poměrů daňového subjektu nepředstavuje důvod pro prominutí úroku, neboť tím je pouze již výše zmíněná existence ospravedlnitelného důvodu prodlení. Z toho lze dovodit, že úroky mohou být prominuty i daňovým subjektům, které nejsou v ekonomické nebo sociální tísni. Společné podmínky pro prominutí příslušenství daně Daňový řád se však pro účely prominutí příslušenství daně neomezuje pouze na subjektivní úvahu správce daně, nýbrž stanoví i společná objektivní kritéria, která mohou prominutí příslušenství daně omezit, nebo jej dokonce zcela vyloučit. Správce daně má především povinnost při rozhodování o žádosti přihlédnout k četnosti porušování povinností při správě daní ze strany daňového subjektu. Tím by se mělo zamezit situacím, kdy bude promíjeno příslušenství daně takovým daňovým subjektům, které své povinnosti často porušují. Daňový řád v souvislosti s institutem prominutí příslušenství daně zavádí tzv. koncept spolehlivého daňového subjektu, resp. osoby, která je členem jeho statutárního orgánu. Zákon totiž vychází z předpokladu, že příslušenství daně může být prominuto pouze těm subjektům, které závažným způsobem neporušují své daňové či účetní povinnosti. Zákon proto odnímá možnost prominutí příslušenství daně tzv. nespolehlivým daňovým subjektům. Míru závažnosti porušení povinností daňovými subjekty však zákon blíže nespecifikuje. Za závažné porušení lze tudíž označit pouze takové jednání, které dosahuje požadované intenzity, přičemž míru této intenzity musí správce daně dostatečným způsobem odůvodnit ve svém rozhodnutí. V této souvislosti je vhodné poukázat na důvodovou zprávu, která uvádí, že za závažné porušení lze považovat rovněž taková jednání, která sice nedosáhnou požadované 4

5 Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně Vydání: Březen 2015 intenzity, nicméně se budou ze strany daňového subjektu pravidelně opakovat. Zákon současně za tímto účelem správci daně ukládá, aby případné závažné porušení daňových či účetních povinností zkoumal za dobu posledních tří let. Důvodová zpráva k tomu blíže uvádí, že spolehlivost daňového subjektu bude správce daně zohledňovat k okamžiku posuzování žádosti, nikoli k okamžiku jejího podání. Požadavek spolehlivosti neomezuje zákon pouze na samotný daňový subjekt, nýbrž jej směřuje i vůči osobě, která je členem statutárního orgánu subjektu, kterému má být příslušenství daně prominuto. Rovněž taková osoba se nesmí v uplynulých třech letech dopustit závažného porušení daňových nebo účetních předpisů. Zákon navíc konstruuje fikci, že i osoba, která byla v době závažného porušení daňových nebo účetních předpisů členem statutárního orgánu právnické osoby, která závažně porušila daňové nebo účetní předpisy, tyto předpisy sama porušila. Mgr. Jakub Šotník advokát / Senior Associate Tel.: jakub.sotnik@vorlickova.com > Jak na zálohy na podíly na zisku? Jana Kocurková, Anna Kotovicová Rödl & Partner Praha > Zákon o obchodních korporacích, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014, zavedl možnost, aby obchodní korporace vyplácely společníkům / akcionářům zálohy na podíly na zisku. Dříve platný obchodní zákoník toto striktně zakazoval. Jedná se tedy o nový a ne zcela ekvivalentní nástroj, který umožňuje statutárnímu orgánu podmíněné rozdělení zisku společnosti v průběhu roku. Účetní a auditoři musí mít u tohoto institutu na paměti několik pravidel a zvolit vhodný způsob účtování a vykazování. Otázka správného zobrazení zálohových výplat ze zisku v účetnictví obchodních korporací i příjemce byla po celý uplynulý rok hojně diskutována. Se začátkem nového roku nastalo období finalizací účetních závěrek a příprav na valné hromady. Připomeňme a shrňme si proto přístupy, jak tyto zálohy správně účetně zobrazit. Pravidla pro výplatu dle 40 K výplatě záloh na podíly na zisku může dojít kdykoli během roku, kdy je společností generován zisk, tedy dávno před schválením řádné účetní závěrky valnou hromadou. O zálohách rozhoduje statutární orgán, tedy jednatel či představenstvo. Na jejich bedrech tak leží velká odpovědnost, aby přijaté rozhodnutí o výplatě podílu na zisku bylo v souladu se zákonem. První ze tří základních podmínek, kterých se statutární orgán musí držet, je, že obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. Druhý pilíř podmiňuje výplatu zálohy jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Poslední zásadní bod pro tuto podmíněnou prozatímní dividendu říká, že výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. Mezitímní účetní závěrka Protože zákon neukládá ověření mezitímní účetní závěrky auditorem, je rozhodnutí o tom, zda společnost natvořila dostatečný zisk (či vykazuje vysoké akumulované nerozdělené zisky z minulých let) k výplatě zálohy, zcela v rukou a v primární odpovědnosti statutárního orgánu. Důležité je, aby tato mezitímní účetní závěrka věrně zobrazovala finanční situaci společnosti k danému okamžiku, tedy aby byly řádně zaúčtované všechny účetní případy daného období včetně opravných položek, rezerv, dohadných položek, odpisů a časového rozlišení. Zejména v případech, kdy existují zásadní pochybnosti o finanční situaci společnosti, lze ověření mezitímní účetní závěrky auditorem (popřípadě limited review) statutárnímu orgánu doporučit, i když je potřeba upozornit, že tímto auditem (limited review) se statutární orgán své odpovědnosti za splnění podmínek dle zákona o obchodních korporacích nezbavuje. Způsob účtování zálohy na podílu na zisku Účetní předpisy poskytují v ČÚS 18 explicitní návod pro účtování na straně vyplácející společnosti se specifickým řádkem vlastního kapitálu nazvaném Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku. Tento řádek snižuje vlastní kapitál, a to proti závazku vůči společníkům zálohu vyplatit. Závazek vůči společníkům je pak vypořádán výplatou zálohy. 5

6 Ekonomika aktuálně / Podnikové poradenství aktuálně Výplata zálohy však může mít i nepříjemné důsledky pro společníky. Je to v situaci, kdy na základě ročního výsledku valná hromada zjistí, že společnost nemá pro výplatu podílu na zisku za dané účetní období dostatečné vlastní zdroje či dostatek finančních prostředků. Podle ČÚS 18 není tedy možné výplatu podílu odsouhlasit a vlastníci musejí již přijatou zálohu na podíly na zisku vrátit. V tomto případě vzniká dle zákona o obchodních korporacích nárok na vrácení poskytnuté zálohy, který se účtuje jako pohledávka za společníky, a to jakmile korporace zjistí, že tato situace nastala. opatrnosti jako vhodnější. Pouze za výjimečných situací, kdy je dostatečně zřejmé a odůvodněné, že daná společnost má dostatečné zdroje použitelné na výplatu podílu na zisku, nebo pokud je výplata záloh z časového hlediska velmi blízká rozhodnutí valné hromady, je výnosové účtování přijatých záloh odůvodnitelné z pohledu základních účetních principů a zásad. Jak však přistoupit k účtování o zálohách na straně jejich příjemce? Vyvstávají dva možné, prozatím praxí neověřené přístupy. První z přístupů lze pracovně nazvat aplikace pravidla zrcadlového obrazu, který preferuje účtování přijatých záloh na podíl na zisku do výnosů běžného období, tedy období, kdy bylo rozhodnuto o výplatě zálohy. Hlavním argumentem pro toto účtování je, že snížení vlastního kapitálu plátce zálohy by mělo být kompenzováno výnosem, a tedy zvýšením vlastního kapitálu (čistých aktiv) příjemcem této zálohy. Toto pojetí bylo již odborným tiskem zmiňováno, a mohlo by se tedy alespoň opticky zdát, že má navrch. Druhý přístup, který můžeme pracovně nazvat tradičně konzervativní, preferuje účtování přijatých záloh na podíl na zisku u příjemce jako přijaté zálohy do závazků. S účtováním do výnosů se tedy čeká až do následujícího období, kdy bude zisk stvrzen řádnou účetní závěrkou, ověřen auditorem a podíl na zisku schválen valnou hromadou či rozhodnutím společníka. Hlavní argument hovoří o respektování právního stavu a statusu příjemce, jakožto příjemce zálohy. V rozhodování pro jeden ze dvou přístupů účtování mějme na paměti, že je záloha stále v průběhu roku podmíněna několika podmínkami: dosažením výsledku hospodaření za celé účetní období a schválením rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů na zisku. Je potřeba také upozornit na princip opatrnosti uvedený v 25(3) zákona o účetnictví, který požaduje zahrnout v účetnictví pouze zisky, které společnost dosáhla v daném období, a vzít naopak v úvahu všechna rizika a možné ztráty známé do okamžiku sestavení účetní závěrky. Je zřejmé, že princip zrcadlení je v přímém rozporu s principem opatrnosti. V současnosti ještě stále není k dispozici mnoho praktických příkladů, jež by naznačovaly, jakým směrem se bude odborná veřejnost vydávat. Otázky vyplývající z nové možnosti výplat záloh na podílu na zisku jsou závažné a je pravděpodobné, že se jimi budou zabývat odborné články a publikace včetně interpretací Národní účetní rady. S ohledem na novou reálnou zodpovědnost statutárních orgánů dle zákona o obchodních korporacích se domníváme, že za stávající situace (bez jednoznačně stanovených pravidel) se pro mnohé případy jeví konzervativní přístup z hlediska Ing. Jaroslav Dubský, FCCA auditor / Associate Partner Tel.: jaroslav.dubsky@roedl.cz > Manažeři si neuvědomují rizika spojená s výkonem své funkce Alena Spilková, Rödl & Partner Praha > Před rokem vstoupil v platnost nový zákon o obchodních korporacích, který zpřísnil případné finanční tresty pro všechny členy vedení firem. Podle průzkumu zpracovaného jedním z významných pojistitelů nabízejícím D&O pojištění v České republice (dále jen pojistitel ) ale pouze 39 % respondentů ví, že jsou zodpovědní za celou výši způsobené škody firmě nebo třetím stranám. Zároveň má pojištění odpovědnosti manažera (D&O Directors and Officers) uzavřeno jen 17 % dotázaných. Průzkum byl proveden mezi 210 manažery. Pojistitel provedl mezi manažery průzkum, do jaké míry jsou informováni o odpovědnosti z titulu výkonu své funkce. Nový zákon o obchodních korporacích, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014, zpřísnil podmínky tím, že členové orgánů společností ručí za běžné obchodní závazky společností (platby dodavatelům, zaměstnancům, odvody apod.) přímo vůči těmto věřitelům. V zahraničí je tato úprava zákona běžná a většina společností je na případné vymáhání pohledávek po členech svých orgánů připravená díky D&O neboli pojištění odpovědnosti manažerů. Pokud společnost nedělá v tomto směru dostatečná preventivní opatření, následky pro členy managementu mohou být likvidační. V České republice si na novou legislativu teprve zvykáme, čemuž 6

7 Podnikové poradenství aktuálně Rödl & Partner Intern Vydání: Březen 2015 odpovídá i zatím nízká propojištěnost u členů představenstev, členů dozorčích rad a jednatelů. Na co vše se podle vás vztahuje pojištění odpovědnosti managementu D&O? Pouze 39 % respondentů si je vědomo, že jsou zodpovědní za veškeré způsobené finanční škody, které jsou spojeny s výkonem jejich funkce. 42 % manažerů uvedlo, že jsou zodpovědní pouze do škody ve výši 500 tisíc korun, a 19 % manažerů odpovědělo, že do škody ve výši 2 miliony korun. 26% 12% 62% Do jaké výše škody z výkonu své funkce jako manažer jste zodpovědný za způsobené škody? 42% 39% pouze na vyrovnání škody % na hrazení právního a jiného zastoupení % na uhrazení škody a právního a jiného zastoupení % 19% do Kč % do Kč % neomezeně do výše způsobené škody % Ve svém okolí se s finančním postihem vedení společnosti setkalo 22 % dotázaných. Obecně lze říci, že žaloby proti členům orgánů obchodních korporací z titulu porušení jejich povinností jsou spíše výjimečné. Největší rizika pro členy orgánů z titulu odpovědnosti za výkon jejich funkce lze očekávat zejména v případech, kdy se bude jednat o nároky insolvenčních správců či věřitelů v rámci řízení o úpadku či o nároky společníků a akcionářů v případě aplikace institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Vedení firem tak nebude čelit pouze nárokům za způsobené škody, ale právní spory s sebou přinesou i náklady spojené s právním zastoupením manažerů. Podle průzkumu pojistitele má pojištění odpovědnosti manažera uzavřeno pouze 17 % respondentů. Z průzkumu zároveň vyplynulo, že 26 % dotázaných se domnívá, že pojištění D&O kryje pouze náhradu škody, a dalších 12,5 % manažerů uvedlo, že pojištění kryje hrazení právního a jiného zastoupení. Celkem 61,5 % dotázaných ovšem správně uvedlo, že pojištění odpovědnosti manažera kryje jak způsobenou škodu, tak právní nebo jiné zastoupení, např. auditory, soudní znalce. Škodní událostí je například případ, kdy společnost zastoupená akcionářem podala žalobu o náhradu škody na členy představenstva. Škoda byla údajně způsobena v opakovaném procesu nabytí vlastních akcií a jejich zpětném prodeji. Případ vyšetřuje i policie na základě trestního oznámení. Trestný čin zatím není prokázán. Případ je stále otevřený a trvá již plných sedm let. Pojistitel průběžně hradí náklady obhajoby pojištěných, které již dosáhly téměř dva miliony korun. Ve srovnání s celosvětovým žebříčkem Global Fortune 500 je pojištění D&O mezi firmami působícími v České republice na nízké úrovni. V rámci žebříčku Global Fortune 500 je celých sedmdesát procent těchto společností pojištěných u daného pojistitele na pojištění odpovědnosti manažera. Z tohoto srovnání vyplývá, že vedení firem v České republice si zatím dostatečně neuvědomuje rizika spojená s výkonem jejich funkce. Průzkum byl realizován pojišťovnou AIG. Pro předložení nabídky pojištění či získání dalších doplňujících informací jsme Vám vždy velmi rádi k dispozici. Alena Spilková podniková poradkyně / Associate Partner Tel.: alena.spilkova@roedl.cz > Akce / Připravujeme pro vás: březen duben 2015 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Březen Minimální mzda v Německu a její dopady na české zaměstnavatele 11. března 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Alena Klikar, Václav Vlk, Lukáš Pflug 7

8 Mandantenbrief Rödl & Partner Intern Pletichy na dražbách 17. března 2015, Národní dům na Vinohradech, Praha 2 Přednáší: Pavel Koukal Kontrola dražebníka 17. března 2015, Národní dům na Vinohradech, Praha 2 Přednáší: Pavel Koukal Novela zákona o DPH 24. března 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Skopec, Alexander Novák Novela zákona o DPH 27. března 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Skopec, Alexander Novák Duben Zaměstnanec a zdraví 29. dubna 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Eva Blechová, Václav Vlk Více o programu a online přihlášky Změna programu vyhrazena. -jsd- Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Mandantenbrief Březen 2015, MK ČR E Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, Praha 1 Tel.: Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Layout/Sazba: Rödl & Partner publikace@roedl.cz Tento newsletter je nezávaznou informační bro žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in for mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora dens kou za kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.