číslo 12 léto 2009 Téma: VODA, VODA, VODA... JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Libuše Jozková ZÁCHRANNÉ STANICE Matouš Šimek VODNÍ REZERVACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "číslo 12 léto 2009 Téma: VODA, VODA, VODA... JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Libuše Jozková ZÁCHRANNÉ STANICE Matouš Šimek VODNÍ REZERVACE"

Transkript

1 číslo 12 léto 2009 JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ DOPORUČENÁ CENA 25 Kč Libuše Jozková ZÁCHRANNÉ STANICE Matouš Šimek VODNÍ REZERVACE Zdenka Jelenová ELEKTRÁRNA V PÍSKU Téma: VODA, VODA, VODA...

2 PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC CALLA České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: , , web: Poradna: Po h. (především energetika, Edvard Sequens, St h. (především procesně-právní poradenství, Pavla Matějková, St h. (především alternativy pro zemědělství, Hana Gabrielová, Čt h. (před. ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin, Jiří Řehounek, Databáze instalací OZE na CEGV CASSIOPEIA České Budějovice, Jizerská 4, Tel.: , web: Poradna: Út a Čt h. Environmentální výchova dětí a mládeže, specializované poradenství pro pedagogické pracovníky k EVVO, budování školních přírodních zahrad. ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU Třeboň, Jateční 311 (Matouš Šimek tel , Marie Kameníková tel ; web: Poradna: St a Čt h. Průběžně konzultace v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (Marie Pacovská , EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS Tábor, Převrátilská 330, Tel: , , web: Provoz poradny EPS v Táboře až do odvolání ukončen. S dotazy se můžete obracet na poradnu EPS v Brně Markéta Višinková, tel: (Po 13 18h., St 9 13 h., Pá 9 12h.) V Táboře pouze knihovna: Út a St h. EKOCENTRUM ELEKTRÁRNA KRÁLOVSKÉHO MĚSTA PÍSKU Písek, V Podskalí čp. 2537, Tel , , web: Poradna: Út a St 9 11 h. Poradenství v oblasti obnovitelných zdrojů energií, EVVO dětí a mládeže, spolupráce se školami formou exkurzí a seminářů. EKOWATT České Budějovice, Žižkova 1 (budova PVT) Tel.: , web: Energetická poradna: Po a St h. (tým odborných energetických poradců, kteří mají akreditaci České energetické agentury) FLORIANUS Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: , , web: Poradna: Út h., Čt h. (Martin Charvát specializace na oblast přírodních zahrad) JIHOČESKÉ MATKY České Budějovice, Nová 12 Tel.: , web: Poradna: St h., metodická pomoc při účasti ve správních řízeních, při zapojování veřejnosti do procesů EIA, při zakládání občanských sdružení. OCHRANA FAUNY ČR Votice, Zámecká ul Tábor, Žižkova 250 Tel.: , web: Poradna: Po Čt 8-16 hod. (konzultace týkající se problematiky ochrany životního prostředí a metodická pomoc v oblasti ekologické výchovy a osvěty) REGIO PÍSEK Písek, Budějovická 102 Tel (Miroslav Mašek), web: (organizace je členem Krasce, ale není poradnou) ROSA České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: , web: Poradna: Po h, Pá 8 12 h. (všeobecné poradenství, šetrná domácnost, ekospotřebitelství, komunitní a strategické plánování) VYHLÍDKA Prachatice, Rumpálova 999 Tel , (Vlastislav Kašpar), web: Poradna: Po a Čt 16 18h., v prostorách CEV Dřípatka (všeobecné poradenství, podpora a realizace EVVO dětí) Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu. MĚSÍC VE DNE Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. V y d á v á: Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC A d r e s a r e d a k c e: KRASEC, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a: Zdenka Jelenová R e d a k č n í r a d a: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Marie Pacovská, Josef Kadubec V e l k é f o t o n a o b á l c e: Jan Voběrek SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI VÁM NABÍZÍ: vbiopotraviny, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU vbio OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK, BIOVÍNO vpotraviny PRO VEGETARIÁNY A VEGANY včerstvé KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO KAGOR vvelký VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB vbio JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY vbio POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS vvelký VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ vmed, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY vpřírodní KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA vsolné LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU vvonné OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE vknihy O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU vknihy S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU vekologické ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY ECOVER A SODASAN vkaždé PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY ) JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK OTEVÍRACÍ DOBA: PO PÁ 8,30 18,00 SO 8,30 12,00 Bližší informace na tel. č , S a z b a, g r a f i k a a t i s k: Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov E v i d o v á n o: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Projekt na vydávání časopisu Krasec byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP a je spolufinancován Jihočeským krajem. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP, ani názor Jihočeského kraje. KRASEC 2009 ISSN

3 EDITORIAL Z OBSAHU Milé čtenářky, vážení čtenáři, Myslím, že se nám tentokrát povedlo zvolit téma přímo kolosální. Prolíná totiž celým naším životem. Řečeno se svatým Františkem z Assisi: Buď chválen, Hospodine, sestrou vodou, která jest velice užitečná, pokorná a cudná." Nejen taková umí samozřejmě být i o tom se v dnešních textech něco dozvíme. Ale vlastně i povodně či naopak nedostatek vody, kterým trpí velká část lidstva, jsme si většinou přivodili sami, svým nerozumným a nepokorným přístupem k Zemi. Má tisíce podob, od čiré kapky, téměř nehmotné sněhové vločky nebo jitřní mlhy nad travami přes tichou lesní studánku nebo pouštní pramen, který zachrání poutníka před smrtí žízní, po burácející vodopád, řvoucí oceán či běsnící potopu..." (Miloslav Nevrlý). V článcích najdete například tipy na výpravy do maloplošných rezervací, spojených s vodou, zapřemýšlíme, zda je rozumné (a zdravé a ekonomické) kupovat pitnou vodu v lahvích, s odborníkem na revitalizace budeme hledat odpověď na otázku, proč se voda z naší krajiny vytrácí a jaká nás čeká budoucnost. Kromě textů vodních si ale můžete přečíst také názory dvou radních Jihočeského kraje, kteří mají ve své náplni práce témata související s ochranou přírody a životního prostředí. A také se dozvíte o krajských počinech v oblasti podpory stanic pro handicapované živočichy a v rubrice Pod lupou o problémech spojených s náhradami škod způsobených zvláště chráněnými živočichy. I to je v gesci kraje. Jak se zdá, mohou neziskové organizace, odborníci z univerzit, zástupci krajské samosprávy i úředníci úspěšně spolupracovat nejen při vzniku tohoto časopisu. Pokud Vás při četbě cokoli zajímavého na zelenou notu" napadne, potěší nás, když se o to s námi podělíte, například na webových stránkách ZDENKA JELENOVÁ POHLEDEM HELENY KUJANOVÉ Platí, že jakákoliv snaha a úsilí posouvá člověka dál a vytváří nové možnosti. Platí to samé i pro neziskovou organizaci? Určitě ano. Cesta se někdy může zdát značně trnitá a pomalá. Na úspěšnost snažení působí mnoho faktorů, ale nejdůležitější je prostředí, ze kterého vychází, a lidé jejich motivace a přesvědčení. Sdružení Krasec poskytuje služby nevládním neziskovým organizacím Jihočeského kraje působícím v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), koordinuje a propaguje jejich aktivity, vyhledává finanční zdroje pro jejich činnosti, zajišťuje další vzdělávání a výměnu zkušeností. Krasec sídlí v pronajaté kanceláři v centru Českých Budějovic a jeho činnost zajišťuje jediný placený zaměstnanec. Na konci loňského roku se díky úpravě stanov Krasec otevřel i střediskům ekologické výchovy Jihočeského kraje. Rozšířila se tím jeho členská základna a zesílí spolupráce environmentálních center ve prospěch EVVO v celém kraji. UČEBNA POD ŠIRÝM NEBEM STR. 6 Národní park Šumava je jedinečné místo pro realizaci programů environmentální výchovy. Divočina je přímo ideálním místem pro pochopení famóznosti" přírody prostřednictvím všech smyslů..." MARTINA KUČEROVÁ NÁHRADY ŠKOD STR. 12 Největší škody působí jednoznačně rybožraví predátoři. Objem vyplacených finančních prostředků se v případě vyder pohybuje v současné době okolo 6,5 mil. korun za rok a u kormoránů okolo 14 mil. Kč za rok..." MARIE BEŇOVÁ NENECHME ŠUMAVU ŽÍZNIT STR. 15 V několika vlnách byly zlikvidovány meze a zamokřené louky, krajina byla odvodněna, malé toky zahloubeny, napřímeny. Navazují negativní dopady nejen na biologickou rozmanitost, ale i ekonomické a sociální. Uzavírání Vltavy pro vodáky je jen špičičkou ledovce..." OLDŘICH SYROVÁTKA AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy od partnerských organizací 4 5 Martina KUČEROVÁ NP Šumava úžasná učebna 6 Libuše JOZKOVÁ Péče o handicapovaná zvířata 7 Edvard SEQUENS EIA na další reaktory v Temelíně? 8 Jaroslava BROŽOVÁ Když nastanou deště... 9 Radní Karel Vlasák: Příroda je důležitá pro obyvatele i turisty 10 Radní Jana Krejsová: Krizi jsem uvítala 11 PŘÍLOHA PRO RODINU První pomoc mláďatům Pijme vodu z vodovodu! Nahoře bez-obratlí Výlety bez aut Naše úsilí bude pro další dva roky odměněno" dotací Státního fondu životního prostředí. Občanské sdružení Krasec tak bude moci až do roku 2011 realizovat projekt Pod korunou stromů". V jeho rámci budou podpořeny výukové programy pro jihočeské školy i poradenství pro veřejnost. Současně bude projekt podporovat udržení a zvyšování kvality poskytovaných služeb členských organizací. Zahájení projektu a výše finančních prostředků je v tuto chvíli ještě podmíněna úspěšností v jednání s Jihočeským krajem na zajištěním čtvrtinového spolufinancování. I když témata a zaměření naší práce se mění jen málo (např. předcházení vzniku odpadů, úspory energie, snižování znečišťování vody a ovzduší aj.), významně se aktualizují informace i poskytované služby. Ekoporadny se například připravují na poradenství veřejnosti v programu MŽP Zelená úsporám", centra ekologické výchovy zase pomáhají učitelům s realizací environmentální výchovy na školách a jejím zařazením do školních vzdělávacích programů. Zdá se, že se EVVO v Jihočeském kraji blýská na lepší časy, a proto využijte našich služeb, získávejte informace, nepřestávejte se ptát a snažte se porozumět. Vždyť přece snaha a úsilí posouvá člověka dál! Autorka je předsedkyní o.s. Krasec I II III IV Matouš ŠIMEK Povodňový paradox? 13 Oldřich SYROVÁTKA Nenechme Šumavu žíznit 15 Zdenka JELENOVÁ Elektrárna královského města Písku 17 ODJINUD K ochrane mokradí na Slovensku 19 PANORAMA Tipy na webové stránky, nové knihy, recenze Irena KROPÁČKOVÁ O vetešnících 22 3

4 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC 4 Třiďte odpad, má to smysl Centrum ekologické výchovy Dřípatka natočilo šot o třídění odpadu. Natáčení probíhalo pod vedením režiséra a kameramana kabelové televize v Prachaticích Jana Voldřicha a účinkují v něm žákyně 4. třídy ZŠ Vodňanská, které navštěvují na Dřípatce přírodovědný kroužek Ježci". Propagační šot pro městské vysílání vznikl podle scénáře, který si děvčata napsala sama s pomocí vedoucí kroužku a založily ho na rozhovoru přímo u kontejnerů na tříděný odpad. Malé herečky" si chtěly natáčení užít, ale brzy zjistily, že to není jen zábava, ale také kus pořádné dřiny. Účinkování jim dalo zabrat víc, než čekaly. Nejtěžší bylo zvyknout si na kameru a naučit se texty nazpaměť," shodly se. DŘÍPATKA Foto Dřípatka Chcete pomoci zraněným zvířatům? Záchranná stanice pro handicapované živočichy při Českém nadačním fondu pro vydru v Třeboni nabízí možnost stát se adoptivními rodiči zvířat. Na si můžete vybrat z kolonky Záchranná stanice Zvířata ve stanici" některé zvíře a podpořit je libovolnou částkou zaslanou na bankovní účet: /0100. Podrobné pokyny najdete na webu. Zvířátko je možno přijít adoptovat i osobně. Všichni jsou ve stanici vítáni! ČNFV Nové projekty sítě Krasec úspěšné! Krasec získal dotaci MŽP Kč na rok 2009 pro projekt s názvem Rozvoj environmentálního poradenství v jižních Čechách. Ještě podstatnější je úspěch sdružení v grantovém programu SFŽP, kde získal finance pro projekt Podpora environ mentálních poradenských a výchovných center Jihočeského kraje Pod korunou stromů". V rámci projektů je plánována spolupráce s Jihočeským krajem např. uspořádání Kulatého stolu, na kterém se bude jednat o postavení NNO a o představách obou stran o další spolupráci. KRASEC Rosa opět Rosa propaguje propaguje místní produkty místní produkty Josef KADUBEC, I letos pořádá Rosa v rámci dlouhodobého programu podpory a rozvoje místních produktů několik akcí a rozvíjí systém certifikovaného značení produktů. Tradiční již jsou kurzy domácího zpracování mléka, zaměřené především na výrobu sýrů. V srpnu letošního roku proběhne již třetí ročník Ovčáckých slavností v Borovanech. Během těchto slavností proběhne také soutěž o nejlepší sýr, který budou hodnotit sami návštěvníci. Jako další akce je v plánu také kurz zpracování masa, který by měl proběhnout na přelomu září a října v Českých Budějovicích. Systém značení produktů z Novohradských hor vstupuje do závěrečné fáze. V současnosti Rosa vyřizuje formální stránky ochranné známky, tedy její registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví. Během registrování ochranné známky budou osloveni výrobci z Novohradska, které se nám loni podařilo zařadit do katalogu Vyrobeno na Novohradsku, aby podali přihlášku k certifikaci, pokud o značku mají zájem. Způsob značení konkrétních výrobků bude řešen individuálně s každým výrobcem. Rosa ve spolupráci s dalšími subjekty (např. MAS Sdružení růže) se bude snažit o propagaci značených výrobků prostřednictvím nejrůznějších webových stránek, tisku a katalogu. Spotřebitel si tak bude moci vybrat mezi zbožím dovezeným a produkty z blízkého okolí. Hodnotící kritéria a přihlášku k certifikaci najdou zájemci již brzy na webových stránkách Rosy. Ostatní akce najdete např. na v kalendáři akcí. Autor pracuje v ekoporadně Rosa, o.p.s. Energie Energie pro budoucnost pro budoucnost Monika MACHOVÁ-WITTINGEROVÁ, Sdružení Jihočeské matky pořádá již čtvrtým rokem besedy na 2. stupni základních škol, středních školách, odborných učilištích a vysokých školách. Beseda s názvem Energie pro budoucnost" je zaměřena na problematiku úspor energií, možností využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice. Druhá část besedy se soustřeďuje na otázky spojené s využíváním jaderné energetiky (zda je rozvoj jaderné energetiky řešením klimatických změn, klady a zápory jaderné energetiky). Školy si mohou samy vybrat, zda uspořádají besedu hodinovou (obnovitelné zdroje energie, úspory) či dvouhodinovou (obnovitelné zdroje energie, úspory, jaderná energetika). Do současné doby proběhlo přibližně 200 besed na školách v jižních Čechách, v kraji Vysočina a Praze. Kromě besed nabízíme školám na přechodnou dobu (týden až 14 dní) zdarma instalaci výstavy Energie pro budoucnost", kde je na přehledných panelech shrnuta problematika obnovitelných zdrojů, úspor energie, využívání jaderné energetiky a globálních klimatických změn. Letos jsme tuto nabídku rozšířili o možnost uspořádat pro studenty po ukončení výstavy vědomostní soutěž o ceny. O besedy je velký zájem a doufáme tedy, že budou pokračovat i v dalších letech. V případě zájmu je možno obrátit se přímo na sdružení Jihočeské matky (viz adresář na str. 2). Autorka pracuje ve sdružení Jihočeské matky.

5 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy z Casiopeii Zprávy z Casiopeii Tomáš SMRŽ, Počátek kalendářního roku je vždy ve znamení intenzivní výuky v prostorách ekocentra a ve školách za jediné čtvrtletí to znamená celkem 163 environmentálních výukových programů (EVP). Tyto programy jsou nejčastěji dvouhodinové, interaktivní, metodicky pestré, poskytující příležitosti k uplatnění ve skupině všem jejím členům. Tematicky zapadají programy do školních vzdělávacích programů všech stupňů škol a pomáhají při jejich naplňování. Nejčastějšími účastníky jsou žáci základních škol (celkem za 1. čtvrtletí to bylo sto programů pro osmnáct ZŠ), zhruba poloviční je programů pro mateřské školy. Studenti čtyř středních škol se zúčastnili třinácti EVP. Dalšími návštěvníky ekocentra jsou žáci českobudějovické školy pro sluchově postižené a praktických škol v Jindřichově Hradci a Trhových Svinech. V současné době se realizaci EVP na Cassiopee věnují čtyři lektoři, celkový objem práce činí asi 1,5 úvazku. Objednávací kalendář do konce tohoto školního roku je plný, přičemž stále zbývá kolem 60 nevyřízených objednávek. K tomu je třeba dodat, že kapacity pro služby školám v environmentální výchově jsou v Jihočeském kraji nerovnoměrně rozložené. Skutečný převis poptávky nad nabídkou lze odhadnout jako obrovský, což potvrdil i náš orientační průzkum zájmu škol, provedený koncem ledna. Mezi zájemci tvoří silnou skupinu školy z odlehlých" částí kraje, pro něž jsou různé formy spolupráce s centry EV relativně nedostupné. Dosažení celkového vyrovnání nabídky poptávce při optimálním plošném rozdělení služeb by napomohla systémová podpora regionální sítě center ekologické výchovy, která se začíná postupně integrovat do občanského sdružení Krasec, které se tím stává širokou platformou pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu v Jihočeském kraji. Nabídku je možné shlédnout na v sekci objednávací systém. Zelené čtvrtky Zelené čtvrtky 2009 Josef KADUBEC, Autor pracuje ve sdružení Cassiopeia. Každý třetí čtvrtek v měsíci pořádají společnost Rosa a sdružení Calla přednášky spojené s besedou na vybrané environmentální téma. Letošní série Zelených čtvrtků byla zahájena ožehavým tématem ropného zlomu. Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost nastínil mimo jiné možné scénáře vývoje, kdyby lidstvo neustále využívalo pouze fosilní zdroje. Při únorovém Zeleném čtvrtku byl promítnut film Hormonální akvárium a poté následovala debata s režisérkou tohoto dokumentu Terezou Tara. Téma bylo ve stručnosti o tom, jak lidská touha po sexuální volnosti ovlivňuje životní prostředí, především vodní organismy (více v textu Hormonální akvárium na str. 21). Zelený čtvrtek konaný v březnu byl trochu mrazivý a nesl název Oteplování Arktidy. S profesorem Karlem Prachem jsme se podívali na Špicberky, kde v rámci mezinárodního projektu působí český vědecký tým, sledující vliv klimatické změny na arktické ekosystémy. V dubnu následoval exkurz do přírodních zahrad s Martinem Charvátem z jindřichohradecké trvalkové školky Florianus. V květnu bude Ivan Beneš z CityPlan mluvit o bezpečné energetice a v červnu nás čeká Zelená opona. Nebojte se, s tou bývalou oponou železnou má ta zelená opona společný pouze liniový průběh skrze Evropu. Přednášet bude Michal Bartoš z Ústavu systémové biologie a ekologie. Po prázdninové pauze promluví Josef Polívka široce, úzce a hlavně speciálně o papíru. O tom však již v dalším čísle Krasce. Foto Krasec Autor pracuje v ekoporadně Rosa. Energie z pole Calla uspořádala v březnu v rámci projektu NROS seminář ENERGIE Z POLE, který navázal na stejnojmennou zářijovou exkurzi. Seminář se věnoval pěstování a zpracování biomasy a účastníkům poskytl aktuální informace i zkušenosti z praxe a současně vytvořil prostor pro diskusi mezi zástupci státní správy a producenty biomasy. Zájem o seminář byl neočekávaně veliký a sál zastupitelstva Jihočeského kraje zaplnilo přes 80 účastníků nejen z řad zemědělců, odborné veřejnosti a zpracovatelů biomasy, ale i pracovníků státní správy a studentů. Podrobnou reportáž o příspěvcích, fotografie a prezentaci ze semináře najdete na CALLA Vydří akce v Krčínově domě Český nadační fond pro vydru nyní pořádá pravidelné akce, např. večery s přírodou, v Krčínově domě v centru Třeboně. Zde je také otevřena rybářská expozice našich ryb a v 1. patře se můžete zasmát u výstavy Čus vydrus! 18. března dům praskal ve švech, neboť jsme zde uspořádali přednášku o hadech, kterou provázel a mnohé živé hady představil RNDr. Roman Kössl ze ZOO Ohrada. Společně s hady si brzy získal přes 60 malých i velkých posluchačů. V dubnu se uskutečnil Večer aprílový se spisovatelem a kulturologem Františkem Berem a na Den Země večer na téma Proč vymírá lesní hmyz?" s entomologem Štěpánem Vodkou. Na všechny další akce jste srdečně zváni (např. v kalendáři na ČNF PRO VYDRU Chcete si postavit elektrárnu? Fotovoltaických elektráren neustále přibývá, lákají velké i malé investory. Na rozdíl od jiných výroben elektřiny se zde dá investovat libovolně vysoká částka. EkoWATT proto uspořádal seminář určený všem zájemcům o solární energii. Účastníci se dozvěděli, co lze čekat od fotovoltaické elektrárny, jaké jsou technologické možnosti, jak elektrárna funguje po technické, ekonomické i právní stránce. Tyto informace můžete získat i v ekoporadně. EKOWATT Foto EkoWATT 5

6 Z REGIONU NP Šumava Šumana úžasná učebna pod širým nebem Martina KUČEROVÁ, širým nebem Národní park Šumava je jedinečné místo pro realizaci programů environmentální výchovy (EV). Chráněná území mají velkou výhodu za přírodou" se nemusí chodit nikam daleko. Divočina je přímo ideálním místem pro pochopení famóznosti" přírody prostřednictvím všech smyslů. 6 Děti od mateřských škol až po střední školy se mohou celoročně účastnit množství programů zaměřených na seznámení s chráněným územím ve střediscích environmentální výchovy ve Vimperku, v Kašperských Horách a ve Stožci. Na příští školní rok plánujeme velké množství novinek. Nabídka programů bude zaměřená především na seznámení se šumavskou přírodou, vyhlásíme celoroční projekty pro děti všeho věku, činnost zahájí Kruh učitelů" a Ekoklub, školám nabídneme k zapůjčení či koupi program o NP Šumava. Bude pokračovat i úspěšný projekt přírodovědných kroužků" pro děti od prvních tříd. Každý měsíc připravujeme akce pro rodiče s dětmi, aby se i rodiče mohli zapojit do činnosti. Vydáváme se na různé výpravy do NP Šumava, ale i k našim sousedům za hranice. Starší děti se mohou zapojit do programu mladých strážců Junior Ranger", který zastřešuje organizace Europarc sdružující národní parky Evropy. Programy pro veřejnost Na léto chystáme velké množství programů pro všechny cílové skupiny. Novinkou bude Sázení stromků" možnost zasadit si svůj strom v národním parku. Šumava také vždy poskytovala mnoho přírodních materiálů. Jak se takový kov nebo dřevo zpracovávalo, můžete vidět ve Stožci u informačního střediska na jarmarku Starých řemesel Šumavy. V rámci programů střediska EV v Kašperských Horách je možné v průběhu roku vyrazit za ptačím zpěvem, obojživelníky, nahlédnout do života netopýrů. Tvořivé dílny vás naučí prát, česat, barvit a spřádat ovčí vlnu na kolovrátku i dále zpracovávat např. tkaním či plstěním, nahlédnete též do výroby tradičních skleněných korálků. Můžete se vypravit i na programy v NP Bavorský les. Přehled všech programů: přehledný materiál lze získat i na Správě NPŠ. Setkání na Rokytě Rádi bychom návštěvníky bez rozdílu věku pozvali 6. června na společný program NP Šumava, NP Bavorský les a obce Srní. Nad loukami se prolétne množství dravců brněnské skupiny Zayferus, budete si moci vyzkoušet lukostřelbu, lanové lezení, drátkováním si ozdobit kamínek, naučit se vyrábět skleněné korálky, vyzkoušet si své znalosti a přitom se zaposlouchat do hudby Samsona Lenka a skupiny Hop Trop. Zároveň si budete moci zakoupit řadu regionálních produktů ze Šumavy i z Bavorského lesa. Kruh učitelů Od příštího školního roku zahájí činnost Kruh učitelů". Jde o zcela nový projekt, který pedagogům z jižních a západních Čech nabídne množství aktivit, např. akreditované semináře, odborné doprovody po území národního parku, botanické vycházky, exkurze do informačních zařízení NP Šumava a Bavorský les. Zároveň chceme s učiteli úzce spolupracovat při metodickém zpracování výukových programů a získávat zpětnou vazbu. První setkání plánujeme na začátek června, kdy bude ve středisku EV ve Vimperku dokončeno zcela nové zázemí, které bychom rádi učitelům představili. Kontakt: Bc. Martina Kučerová, tel: , Ekoklub NP a CHKO Šumava Ekoklub při středisku ekologické výchovy ve Vimperku je určen především pro šumavské středoškoláky a vysokoškoláky, jimž nabízí exkurze do přírodně cenných lokalit české i německé Šumavy, besedy s odborníky a praktickou péči o chráněná území. Chystáme sčítání živočichů i rostlin, kosení luk a možnost zapojit se do revitalizace rašelinišť. Kontakt: Ing. Romana Maunová, tel.: , Děti malují Z terénního programu. Foto autorka Loni v září vyhlásila Správa NPŠ spolu s NP Bavorský les výtvarnou soutěž pro děti z tříd na téma Zelená Šumava aneb Život živočichů v NP Šumava a Bavorský les". V březnu vybrala česko-německá porota nejlepší práce, které budou slavnostně vyhodnoceny 20. června v bavorském informačním středisku Hans Eisenmann Haus", kde bude zároveň zahájena výstava prací. Součástí projektu je vydání kalendáře kreseb. Nové didaktické materiály Vloni začala vycházet zcela nová řada propagačních materiálů Světem šumavské přírody, která seznamuje dospělé i děti s jednotlivými biotopy Šumavy. A tak máte možnost začíst se do Horských smrčin" či Šumavských řek", a od července i do dílů Šumavská rašeliniště" a Ledovcová jezera". Interaktivní knížečky s ilustracemi Pavla Procházky nabízejí možnost nakouknout pod hladinu řeky, do koruny stromů, do historie rašelinišť, atd. Nejmenším jsou určena didaktické puzzle na téma Horské smrčiny" a Biosférická rezervace". Jejich formát 20 x 60 cm a využití češtiny, angličtiny i němčiny napovídá, že jsou vhodné pro výuku přírodovědy i jazyků. Nový didaktický materiál tripexeso Znáš stromy Šumavy?" děti naučí rozeznávat 18 druhů stromů rostoucích na české i bavorské straně Šumavy. Informace jsou opět v českém, anglickém a německém jazyce. Krásné kresby pana Dungela jistě nadchnou malé i velké. Další díly budou věnovány ptákům, savcům a rostlinám. Všechny zmíněné materiály je možné zakoupit v informačních střediscích nebo objednat poštou. Kontakty: Bc. Martina Kučerová, , SEV Vimperk Ing. Romana Maunová, , IS a SEV Kašperské Hory Ing. Mirka Michnová, , IS a SEV Stožec Bc. Pavlína Krupková, , Autorka je vedoucí oddělení středisek EV v NP Šumava.

7 Péče o zvířata v kraji Péče o handicapovaná zvířata v Jihočeském kraji Libuše JOZKOVÁ, Centrální záchranná stanice pro zraněné, nemocné či jiným způsobem handicapované volně žijící živočichy se nachází v Rozově poblíž obce Temelín. Stanice patří pod ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou. V praxi ovšem nelze zvládnout z jednoho místa všechny potřebné zásahy v celém kraji, ale ani následnou péči o handicapované živočichy. Proto o ně pečuje i několik dalších stanic, provozovaných nestátními neziskovými organizacemi. Jihočeský kraj podporuje činnost stanic cíleně od roku 2005, ale v roce 2009 se poprvé podařilo řešit podporu formou přímého příspěvku jednotlivým stanicím. Při určení jeho výše se vycházelo z objemu poskytovaných služeb, velikosti území, kde pracovníci stanice zasahují, a z počtu zvířat vzatých do péče v letech Dvě z podporovaných stanic se nacházejí za hranicemi kraje (Ochrana fauny ČR Votice působí v oblasti Táborska a Soběslavska a Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč na území Dačicka a části Jindřichohradecka). Stanice využívají finanční příspěvky především na úhradu části nákladů na transport živočichů, veterinární péči, nákup léčiv, krmiv a případně na zajištění části mzdových nákladů. Výše schválených příspěvků pro r. 2009: Příjemce: Výše (tis. Kč): Centrum ochrany fauny Rozova u Temelína/ZOO Ohrada 30 Záchranná stanice Makov Nová Ves u Písku 200 Ochrana fauny ČR, stanice pro zraněné živočichy Votice 200 Záchranná stanice při Českém nadačním fondu pro vydru Třeboň 60 Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč 50 Sulimo sdružení pro záchranu dravců a sov Doudleby 60 Celkem poskytnuto z rozpočtu Jihočeského kraje 600 K nejčastějším zraněním zvířat dochází na silnicích, při střetu ptáků s nezabezpečenými sloupy elektrického vedení, někdy může být jedno zvíře zraněno jiným a bohužel také člověkem. Pozor na mláďata z důvodu neznalosti se někdy nevhodně odeberou z jejich přirozeného prostředí (zdánlivě opuštěna matkou) a zbytečně se pak dostávají do péče stanice. Při pochybnostech je potřeba konzultovat nalezení opuštěného mláděte na pohotovostním telefonu s pracovníky stanice, na mládě nesahat a nebrat je z místa, kde se nachází! Stanice nepřijímají do péče nalezená domácí zvířata. V případě nálezu zraněného nebo nemocného volně žijícího živočicha kontaktujte záchranné stanice: Záchranná stanice: Kontakt. telefon: Územní působnost: Centrum ochrany fauny celý Jihočeský kraj Rozova u Temelína (ZOO Ohrada) Záchranná stanice Písecko, Blatensko, Strakonicko, Makov Nová Ves u Písku Vodňansko, Milevsko a okolí Ochrana fauny ČR, Táborsko, Soběslavsko stanice pro zraněné (pro návštěvu živočichy Votice stanice tel ) Záchranná stanice Jindřichohradecko, Třeboňsko, při ČNFV Třeboň CHKO Třeboňsko Záchranná stanice Dačicko, západní část Jindřichohradecka volně žijících zvířat Telč Sulimo sdružení Českobudějovicko, Kaplicko, pro záchranu dravců Trhovosvinensko, CHKO Třeboňsko, a sov Doudleby část Českokrumlovska a Prachaticka (mimo NP a CHKO Šumava) Záchranná stanice NP a CHKO Šumava při Muzeu Šumavy Kašperské Hory Cílem práce stanic je vrátit co největší počet vyléčených živočichů zpět do jejich přirozeného prostředí. V případě trvalého handicapu zůstávají zvířata umístěna ve stanici a mohou sloužit i pro osvětově výchovnou činnost. Po dohodě s pracovníky lze stanice navštívit v Makově, Voticích, Telči a Třeboni. Autorka pracuje na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Z REGIONU Vědci k situaci v NP Šumava Čeští vědci, kteří se zabývají problematikou lesů na Šumavě, zveřejnili své vyjádření k současné situaci v NPŠ. Reagují mimo jiné na některé publikace z poslední doby, petici Zachraňme Šumavu a snahy některých politiků omezit či zrušit bezzásahové zóny. Uvítali bychom, kdyby se konečně dalo na hlas vědecké obce a nikoliv na povrchní dojmy věci neznalých osob nebo závěry jednostranných a místy účelově orientovaných studií," píší v závěru vyjádření jeho autoři, mezi nimiž jsou hlavně vědci z Jihočeské univerzity a z českobudějovické AVČR. Úplný text prohlášení najdete na Evropská cena pro Jihočešku Jihočeská farmářka Jana Maděrová z Jistebnice na Táborsku byla v Bruselu oceněna evropskou Cenou za ochranu půdy a životního prostředí za svůj projekt protierozních opatření. Ocenění, které uděluje Evropská organizace vlastníků půdy (ELO), tak putuje poprvé v jeho historii do České republiky. Porotu tvořenou odborníky z několika evropských zemí zaujalo využití mezí, které chrání půdu před vodní erozí na jednohektarovém soutěžním pozemku. Farmářka hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství, tedy bez používání chemických látek a šetrně k přírodě i na dalších pozemcích. Starostové o úložišti Starostové a zástupci občanských sdružení ze všech šesti lokalit ohrožených hlubinným úložištěm jaderných odpadů se sešli v Božejovicích na Táborsku. Vyjádřili lítost, že stát během pětiletého moratoria na provádění geologických prací vyhlášeného vládou v roce 2004 promarnil příležitost k zásadní změně přístupu k obcím. 24 účastníků přijalo výzvu zodpovědným ministrům, parlamentu a hejtmanům krajů. Žádají, aby byl respektován jejich názor a stali se pro stát skutečnými partnery. Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: Setkání ukázalo, že ve všech šesti lokalitách existuje společné volání po zásadní změně. Bohužel přístup státu nás vede opět do slepé uličky a odkazuje řešení problému radioaktivního odpadu na příští generace." Více o problému: /zaj/ 7

8 Z REGIONU Seminář o mokřadech o mokřadech Matouš ŠIMEK, Již tradiční, VIII. seminář z ekologie mokřadů a hydrobotaniky, pořádaný na paměť Slavomila Hejného ( ), se konal v Botanickém ústavu v Třeboni, pod taktovkou nestora této problematiky RNDr. Jana Květa. Vědečtí výzkumníci i studenti si na těchto seminářích předávají své poznatky a využívají jedinečné příležitosti získat přehled o tom, na čem kdo pracuje, a konzultovat své úvahy a metody výzkumu. Seminář je typický pestrostí příspěvků, není úzce zaměřen. Z programu vyberme např. výsledky sledování populace vzácného růžkatce bradavičnatého na Krvavém rybníku, vliv revitalizace na ekologii odvodněného šumavského rašeliniště, výsledky experimentů ověřujících chemické procesy v čistírnách kořenových vod za účelem poznání jejich účinnosti a jejího možného zvýšení. Nechyběly ani výsledky průzkumu veřejného mínění jihočechů o úloze mokřadů, ani referování o projektech a situaci ve vzdálených končinách, ať až v mokřadech Belize, v pobřežních porostech kanadských jezer, v Dánsku či kolem jezera Nakuru a Ukerewe (Fingerpoints projekt ENKI). Říční nivě, zejména té lužnické, se věnovaly i příspěvky o zkoumání retence vody i změnách ve výskytu některých rostlin i celkové proměny krajinného pokryvu v přírodních i upravených nivách. Foto Krasec Obsáhlejší příspěvek se zabýval odpovědí mokřadů na změny klimatu, jiný referát se je snažil odhalovat pomocí změn rozmnožovacího chování obojživelníků. Zazněly i informace o připravované nové metodice vyčíslování škod způsobených vydrou či ornitologický příspěvek o vývoji v počtech a druzích ptactva, které u nás zimuje. Nakonec jsme se vrátili na Mokrá luka na Třeboňsku, abychom poznali, jak se mění půdní respirace i mikrobiální aktivita na různě hnojených loukách, i jaký je vliv letní záplavy na ekosystémovou výměnu CO 2. Pokud vás téma zajímá, neváhejte a příští zimu se přihlašte (např. na mail Na dvoudenním semináři panuje přátelská až rodinná atmosféra a není problém si domluvit přespání v Třeboni (v Botanickém ústavu nebo na ČNFV). Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru v Třeboni 8 EIA na další jaderné reaktory v Temelíně? reaktory v Temelíně Edvard SEQUENS, V únoru skončila první fáze procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zjišťovací řízení na projekt Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín". Tedy další dva reaktory ČEZ v JETE. MŽP v závěru řízení požádalo o zásadní doplnění dokumentace pro další etapy hodnocení. Ta bude muset pokrýt všechny se záměrem přímo související stavební objekty, bez nichž by nebylo možné reaktory provozovat, ale které současně mají či mohou mít významné vlivy na životní prostředí. Jde především o zcela nové dvojité vedení 400 kv Kočín Mírovka (u Havlíčkova Brodu), které je nezbytné pro vyvedení plánovaného výkonu do přenosové elektroenergetické sítě a které může mít i dopad do několika evropsky významných lokalit soustavy NATURA Pokud však bude chtít ČEZ postavit nový zdroj o výkonu vyšším než 2000 MW (a v oznámení tyto varianty popsány jsou), muselo by dle zpracovaných analýz dojít k dalšímu výraznému posilování přenosové soustavy v širším okolí JETE. S novými reaktory také přímo souvisí rozšíření dopravních tras pro přepravu nadrozměrných a těžkých komponent (zvažovány jsou větší reaktory, než byly kdysi dopraveny do JETE). Významným objektem, který rovněž nebyl v posuzovaných podkladech hodnocen, je sklad vyhořelého jaderného paliva, ačkoliv bezprostředně souvisí se záměrem nového jaderného zdroje. Bez komplexního vyhodnocení vlivů všech těchto navzájem souvisejících staveb na životní prostředí, které by stejně musely projít samostatným procesem hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb., by EIA připomínala známé krájení salámu na tenká kolečka. Nová dokumentace bude muset obsahovat konkrétní technický a technologický popis uvažovaných typů reaktorů a jejich dopadů na životní prostředí. Zatím ČEZ přemýšlí o čtyřech různých (proto)typech. Vždy po dvou reaktorech, takže výkon nového zdroje by mohl být od 2000 do 3400 MW. Jedná se o výrazně odlišné konstrukce reaktorů, s čímž souvisí zásadně rozdílné dopady na životní prostředí. Tyto ale musí být naprosto konkrétně popsány a zhodnoceny, jinak procedura ztratí svůj smysl. Rádi bychom viděli, aby dokumentace vyhodnotila způsoby nakládání s odpady, zejména vysoceradioaktivními, včetně vyhořelého jaderného paliva. Musí být jasné, jak bude s tímto odpadem naloženo nejen teoreticky, ale i prakticky. V podmínkách ČR to znamená mít nalezeno místo pro hlubinné úložiště. Nelze stavět další reaktory, produkovat tisíce tun vyhořelého paliva a důvěřovat ujištěním, že řešení bude jistojistě nalezeno. Podobně je nezbytné představit koncepci bezpečného ukončení provozu reaktorů s vyhodnocením zejména radiačních vlivů a ostatních dopadů vybraného postupu na životní prostředí. Požadavků na dokumentaci je ještě celá řada. Pokud však bude ČEZ předkládat podobně nedostatečné podklady jako do zjišťovacího řízení, jen těžko bude moci nadávat na zdlouhavý povolovací proces kvůli špatným zákonům a překážejícím aktivistům. Případné vybudování nových reaktorů posílí dominantní postavení firmy ČEZ a prodlouží výrazně exportní charakter naší elektroenergetiky na mnoho let do budoucnosti. Autor pracuje ve sdružení Calla.

9 Když nastanou deště Když nastanou Jaroslava BROŽOVÁ, deště... Vždycky, když nastane jarní tání nebo vytrvalejší deště, bojíme se možných povodní. Udělali jsme opravdu všechno, co bylo v našich silách, abychom takové riziko co nejvíc omezili? Právě před 150 roky bylo v jihočeské metropoli započato se systematickým měřením výšky vodní hladiny Vltavy. Následující velké povodně z let 1876, 1888 a 1890 byly podnětem pro vypracování projektů ochrany Českých Budějovic. Plány byly několikrát upravovány, vždy však vycházely z pevného přesvěčení, že vše je jen otázkou dobře vymyšlených technických řešení. S regulací Vltavy i Malše se začalo brzy po 1. světové válce, pokračovala až do čtyřicátých let, kdy zde vykonávali nucené práce mladí lidé židovského původu, předtím než byli odvlečeni do koncentračních táborů. Město ochráněno jest zátopy a bývalé luční inundované území možno dnes již plánovitě zastavovati..." jásal už ve 20. letech časopis Jihočeský přehled". Další velké povodně přišly ovšem např. v letech 1924 a Zejména tisíciletá voda" v roce 2002 technokratické optimisty poučila. Hned poté, kdy spláchla" polovinu Čech, byla k slyšení mnohá předsevzetí, co všechno musíme udělat, aby příště k tak velkým škodám nedošlo. Mnohokrát se tehdy opakovalo, že pevné hráze příliš nepomohou, pokud vodu nezadržíme v krajině na horních tocích řek a nezpomalíme její průtok vodními koryty. V Holandsku, kde byl systém ochranných hrází doveden takřka k technické dokonalosti a přece zemi v 90. letech proti ničivým záplavám neochránily, už pochopili, že je třeba změnit přístup a nechat vodě víc místa. Jaká je ale situace u nás? I nadále se staví v zátopových územích, i když pouze v lokalitách tzv. pasívní inundace". Chybí protipovodňové plány velkých územních celků, nejlépe celých povodí. Ochranná opatření se provádějí salámovou metodou", podle principu ochráníme naše Kotěhůlky hrázemi, velkou vodu pošleme sousedům". Betonáři se radují, mají zajištěnou práci. U nás v obci se v loňském roce důkladně opevnilo koryto Dobrovodského potoka. Po několika týdnech přišly větší deště a vyplavily sklepy části níže položeného Suchého Vrbného. Správce toku má prý už ale vymyšlené perfektní technické řešení, aby k tomu příště nedošlo. Budějovice Budějovice mekkou obchodu? Pavla MATĚJKOVÁ, České Budějovice jsou v poslední době pod tvrdou palbou obchodních, administrativních, popřípadě porůznu kombinovaných velkoplošných center. Na Dlouhé louce má vyrůst gigantické centrum Stromovka, Družbu u Pražské třídy má nahradit velkostavba rozšiřující IGY, na křižovatce ulic Mánesova a Lidická je naplánované administrativní centrum Modrá Hvězda, na Lannovce zase přistane" Černý Pelikán. Všem těmto stavbám je jedno společné nejedná se o umisťování na periférii, ale do těch nejzajímavějších, dosud nezastavěných lokalit vnitřního města. K zastavění tak prakticky zbývá již jen Senovážné Z REGIONU Dosud nezastavěné části břehů Vltavy a Malše v katastru Českých Budějovic lákají developery, a tak na nich postupně živelně a bez jakékoliv urbanistické koncepce přibývají nová sídliště či obchodní a kancelářská centra. Kupříkladu k obytné zástavbě uvažované území od Velkého jezu k Červenému Dvoru bude jistě atraktivní lokalitou pro stavebníky nových rodinných domů, pokud si nepřečtou historické záznamy o jeho častém zaplavování. Jistě ne náhodou stával na místě bývalého buquojského areálu už ve středověku mlýn. Přemýšlejí o těchto věcech městští radní, když schvalují změny územního plánu? Už po povodních v roce 1997 navrhovala Agentura ochrany přírody a krajiny urychlenou realizaci krajinotvorných programů jako preventivních opatření v povodích horních toků řek. K tomu měly být využity tzv. komplexní pozemkové úpravy", kterými je uváděn pořádek do evidence vlastníků půdy, zanedbané zejména v období násilné kolektivizace zemědělství. Jaká je současná realita u nás v jižních Čechách? Peníze z Evropské unie na pozemkové úpravy jsou převážně využívány jen ke scelování pozemků a k výstavbě či obnově místních cest. Na obnovu mezí, remízků i alejí v krajině není jaksi nálada", místa pro vysazování nových stromů a keřů se nacházejí jen sporadicky. Zemědělská půda je přece zdrojem zajímavých dotací kdo by chtěl na svých pozemcích neziskové" dřeviny? A tak zůstáváme i nadále v začarovaném kruhu, z něhož únik úpravami krajiny ustrnul povětšinou v teoretické rovině. K urychlené realizaci chybí zřejmě politická vůle. Až zase nastanou vytrvalé deště, opět budeme hledat hlavní viníky na nás seslané potopy... Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky. Písecký kamenný most během povodní v srpnu Foto Wikipedia.cz a Mariánské náměstí. I tato místa umožňuje územní plán zastavět podobnými stavbami. Calla, spolu s dalšími šesti občanskými sdruženími (Arnika, Jihočeské matky, Hnutí Duha, Modrý most, Stromovka, Vídeňská čtvrť) a Klubem přátel Českých Budějovic zaslala primátorovi města otevřený dopis s požadavky na důslednější regulaci výstavby podobných staveb v centru města (plné znění dopisu najdete na Zatím zůstal bez odezvy. Neoficiálně prý primátor se zaslanými požadavky souhlasí a zahrne je jako podnět k novému územnímu plánu. Ovšem ten se má schvalovat až za celé dva roky bude ještě v té době co zachraňovat? Proti obchodnímu centru Stromovka vznikla již petice, ke které lze připojit podpis na webové stránce Také obyvatelé z okolí Mánesovy a Lidické připravují petici, která by donutila vedení města k většímu zájmu na koordinaci soukromých a veřejných zájmů v tomto území. Autorka pracuje v ekoporadně Calla. 9

10 Z REGIONU Radní Karel Vlasák: Příroda je důležitá příroda pro obyvatele i turisty pro obyvatele i turisty ZDENKA JELENOVA, Foto Jihočeský kraj Ing. Karel Vlasák je uvolněný radní Jihočeského kraje, zodpovědný za zabezpečování úkolů v oblasti životního prostředí, venkovského prostoru; rozvoj života na venkově, zemědělství, lesnictví a rybářství. Člen ODS, místostarosta Strakonic. Vystudoval geodézii a kartografii na Stavební fakultě ČVUT v Praze, vybudoval úspěšnou zeměměřičskou firmu, která zaměstnává 15 lidí. 10 Jaká je vaše vize jakožto člena rady zodpovědného za oblast environmentální výchovy? Jihočeský kraj má samozřejmě vypracován systém podpory environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) a informování veřejnosti o životním prostředí. Myslím si, že nyní, kdy uplynulo několik měsíců od podzimních voleb, je čas i prostor k uchopení systému environmentální výchovy, aby opravdu přinášela pozitiva, a to pokud možno v ještě větší míře, než dosud. Nyní dochází ve spolupráci s krajskou koordinátorkou pro úsek EVVO (Ing. Libuše Jozková) k upřesnění a sestavení nové koordinační skupiny pro environmentální výchovu. V čem změny spočívají? Především by skupina měla zeštíhlet a dosáhnout větší operativnosti. Cílem je revize celého systému EVVO v kraji, jeho přizpůsobení novým trendům a poznatkům. Mohl byste to vyjádřit konkrétněji? Skupina se musí scházet častěji a přijímat konkrétní závěry a doporučení Jihočeskému kraji, jak na tomto poli postupovat dále. Kraj určitě stojí o prohlubování spolupráce s neziskovými organizacemi či s jakýmikoli subjekty, které se zabývají ochranou životního prostředí, ekologickou výchovou a osvětou. Jakou máte představu o funkci neziskovek? Kraji, potažmo mně jakožto uvolněnému radnímu pro zemědělství a životního prostředí, je zřejmá nezastupitelná role neziskových organizací, ať už členů sítě Krasec či různých dalších. Spolupracuje se vám s nimi dobře? Jaké jsou vaše osobní zkušenosti? Životní prostředí je složitá oblast a snaha o jeho udržitelný rozvoj by se měla stát primárním cílem každého z nás, a je tedy asi dobře, jsou-li kolem nás subjekty, které nám to připomínají a trochu sráží náš technický rozhled poněkud zpátky k přírodě. To je podle vás hlavní úkol neziskovek? Každý subjekt, který v dnešní nelehké době dokáže přežít, ať už za podpory svých příznivců, nebo samospráv, tak určitě prokázal, že své místo má. A k jejich hlavnímu úkolu to je spíše otázka na neziskové organizace a určitě si každá z nich našla právě tu svoji problematiku číslo jedna. Problém číslo 1: černé skládky Co vidíte jako největší kauzy či problémy životního prostředí v kraji? Tak samozřejmě využití Boletic. Osobně ale nyní cítím jako největší problém existenci třiadvaceti velkých skládek nebezpečného odpadu to se primárně dotýká života lidí, kteří v jejich blízkosti žijí. Chtěli bychom přispět k jejich urychlené likvidaci. Jako první přijde na řadu černá skládka v katastrálním území obce Cehnice, na rybníku Třtí, kde se ve spolupráci s Pozemkovým fondem ČR podaří zlikvidovat tisíce kubíků nešťastného pozůstatku minulosti. Dále mne napadají projekty na zlepšování čistoty přehradních nádrží Lipno a Orlík. A další oblastí našeho zájmu je samozřejmě Národní park Šumava. Tam ovšem nemá kraj příliš kompetencí? Ne, tam má všechny kompetence správa parku, ale my máme velký zájem na zachování přírodního bohatství a na rozvoji obcí a turistického ruchu na Šumavě. Tématem tohoto čísla Krasce je voda s tím souvisí například protipovodňová opatření... Po zkušenostech z povodní věnuje Jihočeský kraj této problematice velkou pozornost, důkazem toho budiž například grantový program, vyhlašovaný již několik let, na protipovodňová opatření, který je dotován částkou osmnáct milionů korun a již mnohá obec díky němu vylepšila svou připravenost na podobnou pohromu. Ze strany neziskovek a ekologů k tomu bývají slyšet výtky, že je pozornost věnována primárně technickým opatřením, která někdy mohou přinést více škody než užitku... Nemělo by se víc pozornosti věnovat například krajinotvorným projektům, podpoře retenčních schopností krajiny a podobně? Program je určen na úpravy smysluplné, nikoliv výhradně technické! Samozřejmě vnímám, že tlak těch přírodě-nakloněných organizací v dobrém je na omezení technických opatření a podporu přírodních procesů, ať už jsou to poldry, rozlivové plochy, přetváření krajiny, ovšem toto zohledňuje krajský grantový program pro rozvoj venkova a krajiny, kdy v opatření číslo jedna je možnost čerpat peníze na podporu biodiverzity a právě i na revitalizace vodních toků, čistění zanesených historických rybníků a vůbec úpravy krajiny, aby měla větší schopnost pojímat vodu. A to jsou všechno řešení, navrhovaná i nezávislými ekologickými organizacemi. Rozhodně to není tak, že by krajská samospráva trvala jenom na budování betonových hrází kolem vodních toků! Myslíte, že spolupráce mezi krajem a sítí ekocenter Krasec, případně i dalšími neziskovkami, která tady za minulého vedení byla zahájena, bude dál pokračovat? Já jsem tady víc než čtyři měsíce a sešel jsem se zatím se zástupci Krasce, Českého nadačního fondu pro vydru a komunikuji se Šmidingerovou knihovnou, která je takovým přidruženým pozorovatelem Krasce. Nedá se tedy rozhodně říci, že bych ze strany neziskových organizací byl zrovna bombardován o četnost vzájemného styku... A jste nakloněn další spolupráci? Určitě. Samozřejmě se nová jihočeská samospráva nemůže tvářit, že tady není nikdo další, kdo by měl hovořit do životního prostředí, a zrovna tak věřím, že tyto organizace jistě vnímají, že této samosprávě jde primárně o to, aby jižní Čechy měly nadále přírodu a životní prostředí takové, jako dosud, a pokud možno ještě lepší. Je to stejně důležité pro místní obyvatele i pro přijíždějící turisty. Je to náš společný zájem.

11 Z REGIONU Radní Jana Krejsová: ZDENKA JELENOVÁ, krizi jsem uvítala Současnou krizi jsem uvítala Foto Jihočeský kraj RNDr. Jana Krejsová je uvolněná členka rady kraje zodpovědná za zabezpečování úkolů v oblasti ekonomického rozvoje a znalostní ekonomiky, rozvoje podnikatelského prostředí, posilování konkurenceschopnosti, rozvoje výzkumných kapacit, trhu práce a podpory hospodářsky slabých oblastí a v oblasti školství, mládeže, sportu a celoživotního učení. Vyučuje na VŠ technické a ekonomické v Č. Budějovicích, členka ČSSD, zastupitelka města Prachatice. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Co považujete za hlavní problémy, které by nové vedení kraje chtělo vyřešit v oblasti ochrany přírody a životního prostředí? Já bych byla raději, kdybyste se zeptala, co chci konkrétně vyřešit já. Dobře: Co tedy přinášíte jako své hlavní téma? Díky tomu, že jsem učila životní prostředí na vysoké škole, tak chci zdůraznit to, co vysvětluju studentům: Jsme všichni příliš energeticky nenapapaní. Naše společnost do všeho vkládá příliš energie a máme pořád všeho málo... Já jsem uvítala krizi! Lidi se musí konečně naučit šetřit. Tato společnost potřebuje šetřit energiemi všech druhů. Pořádně přemýšlet, zda si koupím nové boty, zda je opravdu potřebuju když cokoli kupuju, musím přemýšlet, kolik se do výroby vložilo energie a také za jak dlouho se to stane odpadem, který musí někdo zlikvidovat. A znovu se zeptám: Potřebuju to opravdu? Měli bychom konečně přemýšlet z pohledu úspor energie a ne, jak všeho vyrábět stále víc a víc! S tím souvisí i problém stále více odpadů... Jistě, já vždycky říkám studentům: Prosím vás, nekupujte si ty petky s vodou nejkvalitnější a nejčerstvější voda teče z kohoutků! Opravdu to tak je, mám to vyzkoušeno za léta práce na hygieně. Snažím se působit na okolí A když to vztáhnu k mé původní otázce? Jakým způsobem tohle chcete dostat do práce radní? Osobně se snažím působit na všechny, s nimiž přicházím do styku. Pokud jde o úlohu kraje, tak tam jde například o opravy vodovodů, rozšíření vodovodní sítě, zkvalitnění zdrojů pitné vody hlavně v malých obcích. Dále podpora výstavby kanalizace v obcích, což zase vede ke zlepšení kvality povrchových vod. Kraj má na tohle všechno grantové programy. Ještě další téma vás tíží? Problém popílků a prachu a jejich využití například ve stavebnictví, výstavbě komunikací, protihlukových stěn, zpevňování svahů tyhle odpady by neměly končit na skládce, ale měla by se zajistit jejich recyklace, další využití. To se dá všechno využít, ale musí se chtít! Což medializovaná témata jako Boletice, Šumava? To jsou věci, které se táhnou už dlouhá léta. U Šumavy mne mrzí, že to došlo tak daleko, že to tam kůrovec sežral. My si musíme udržet vodu a k tomu potřebujeme vegetaci, lesy, a ty musí člověk udržovat. Ovšem názory jihočeských vědců jsou odlišné, podporují bezzásahovost... Ale přejděme k environmentální výchově, jak by se v ní mělo v kraji pokračovat dál? Ekologickou výchovu by rozhodně měli dělat profesionálové. Já jsem se s touhle problematikou setkala při své práci na hygieně a zabývám se životním prostředím, takže vím, že by to měli dělat lidé, kteří absolvovali nějaké odborné vzdělávání, měli by za sebou mít oponovanou publikační činnost a musí být patřičně vybaveni znalostí legislativy. Tohle téma je spíš v gesci kolegy Vlasáka, nicméně postupně se s touto problematikou seznamuji. Zatím ještě na to nemám názor. Z velké části se environmentální výchova týká i škol, které patří do vaší gesce... Jistě. Hlavně bych ráda, aby do těch škol chodili odborníci a ne někdo jen tak plácat si játra," jestli to tak mohu vyjádřit. Není to v žádném případě dobrovolná činnost, máme tu přece i odborné školy, jako třeba ve Veselí nad Lužnicí, které se přímo zaměřují na životní prostředí. Ekologická výchova je podle mne samozřejmě velice důležitá. Vědomí, že existujou zákony a vyhlášky, kterými se řídíme... Děti se musí taky naučit rozlišovat zdroje informací, které jsou validní a které nejsou důvěryhodné... To je ale spíš informatika neměla by být úkolem ekologické výchovy i něco hlubšího? A jak si představujete hloubku při dnešní jednoduchosti? To by mne hrozně zajímalo! Přivést děti k poznání přírody, k tomu, že má nějakou hodnotu? No, můžu vám říct, že devadesát procent dětí sedí u toho počítače a internetu... A je třeba je zvednout a to právě můžete přes zajímavé informace. Vážit slova a zodpovědnost Jaká je vaše představa o funkci neziskového sektoru? Mne mrzí, že pokud jste například fyzická osoba, firma nebo státní či odborný orgán, tak za své rozhodnutí nesete svou zodpovědnost. Neziskovky mohou vydat prohlášení, mohou chtít prosadit cokoli, ale oni za to tu zodpovědnost nenesou. Rozumíte? Rozumím, nesouhlasím s tím, ale chápu, co asi chcete říct. Jaký je ale rozdíl mezi zodpovědností neziskové organizace, která v místě působí léta, a třeba politiků? Každý by měl vážit slova a nést za svá rozhodnutí a činy zodpovědnost. A mít problém, k němuž se vyjadřuje, dobře nastudovaný, získat kvalitní informace i z úřadů. Já jsem se s tím setkávala jako hygienik, kdy lidé z neziskovek často přijeli bez jakýchkoliv informací a vystupovali s tím, že hygiena v tom daném problému nic neudělala..., a byla to lež. A to sráží význam neziskových organizací a jejich důvěryhodnost. Myslíte, že je to obecný problém neziskových organizací? Myslím, že ano. Setkala jsem se s tím osobně vícekrát. Jinak v neziskovkách je situace úplně stejná jako v politice a nejvíc záleží na konkrétních lidech. Nepotkala jsem ale zatím žádnou neziskovku, o které bych mohla říct, že je skvělá. To je moje zkušenost. Cílevědomě jsem je ovšem nehledala, to je pravda. 11

12 POD LUPOU Náhrady škod způsobených chráněnými živočichy živočichy MARIE BEŇOVÁ, V roce 2000 vešel v platnost zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (dále jen zákon č. 115/2000 Sb.). Vybranými živočichy, u kterých lze náhradu škody uplatnit, jsou bobr evropský (Castor fiber L.), vydra říční (Lutra lutra L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), los evropský (Alce alce L.), medvěd hnědý (Ursus actor L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.) a vlk (Canis lupus L.). O žádostech poškozených osob rozhoduje příslušný krajský úřad. Foto NPŠ 12 U Krajského úřadu Jihočeského kraje byly dosud uplatněny náhrady škod způsobených čtyřmi druhy chráněných živočichů: kormorán velký, vydra říční, rys ostrovid a los evropský. Největší škody působí jednoznačně rybožraví predátoři, kterými jsou kormorán a vydra, na rybách. O tom svědčí jak počet podaných žádostí, který se u vyder ustálil v průměru na 120 žádostech za rok a u kormorána na 20 žádostech za rok, tak objem vyplacených finančních prostředků, který se v případě vyder pohybuje v současné době okolo 6,5 mil. korun za rok a u kormoránů okolo 14 mil. Kč za rok. Je možné konstatovat, že v Jihočeském kraji jednak stoupá populace obou zmíněných druhů živočichů, ale též rybářské společnosti a zejména drobní" rybáři se naučili náhradu vzniklé škody uplatňovat. V případě škod působených rysem se jedná pouze o škody nahodilé, kdy rys usmrtí čerstvě narozené tele nebo jehně. Vyřizováno bývá ročně u zdejšího krajského úřadu přibližně pět žádostí, přičemž celková výše vyplacených finančních prostředků nepřesahuje 20 tisíc korun za rok. Los evropský způsobuje již několik let škodu na lesních porostech v oblasti Vyšebrodska, kde o její náhradu pravidelně žádá podnik LČR, s.p. Výše vyplacené náhrady se pohybuje do 70 tisíc korun ročně. Postup při uplatňování náhrady škody není složitý. V první řadě musí poškozený vznik škody oznámit místně příslušnému orgánu ochrany přírody, kterým jsou většinou obecní úřady s rozšířenou působností, jen na územích chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou to jejich správy. Tento úřad provede místní šetření, sepíše protokol a vhodným způsobem zajistí důkazní materiál (např. fotodokumentaci). Druhým krokem je pak v případě škod působených kormorány a vydrami oslovení zpracovatele odborného či znaleckého posudku o vzniku škody na rybách a o její výši, aby tento zpracovatel měl dostatek času posudek vypracovat. V případě škody způsobené rysem musí být osloven veterinární lékař, který stanoví příčinu úhynu zabitého domestikovaného zvířete. Posledním krokem je pak samotné podání žádosti o náhradu škody krajskému úřadu. V příloze k zákonu č. 115/2000 Sb. jsou uvedeny náležitosti a doklady žádosti. Náležitosti žádosti o náhradu škody: ljméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba, lnázev, sídlo a identifikační číslo žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba, Foto NPŠ lpopis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody, loznačení vybraného živočicha, který škody podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil, lpopis opatření žadatele (poškozeného), které učinil k zabránění vzniku škody, lzpůsob poskytnutí náhrady škody (např. převodem finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně krajského úřadu nebo zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného). Přílohy k žádosti o náhradu škody: ldoklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům, na kterých uplatňována škoda (např. ryby či domestikované zvířata), ldoklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni, rybí odchovně nebo pstruží farmě, lodborný nebo znalecký posudek o vzniku škody na rybách a o její výši (v případě vydry říční zpracovávají AOPK ČR a také Český nadační fond pro vydru, Třeboň) lpotvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete v majetku poškozeného, lprotokol z místního šetření (pokud ho již nedoložil příslušný úřad). V případě jakýchkoli nejasností či dotazů v souvislosti s uplatňování náhrad škod dle zákona č. 115/2000 Sb. lze kontaktovat pracovníky krajského úřadu Ing. Marii Beňovou (tel.: , nebo Ing. Dagmar Pivovou (tel: , Zákony lzákon č.:115/2000 Sb., o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými druhy lzákon č.: 449/2001 Sb., o myslivosti lzákon č.: 289/1995 Sb., o lesích lvyhláška MŽP č.: 360/2000 Sb., o výpočtu výše náhrady škody způsobené chráněnými druhy Podrobnosti k uplatňování náhrad za škody způsobené vydrou: Od roku 2000 je možné poskytnout náhradu způsobené škody na rybách chovaných v rybích líhních a odchovnách, sádkách, rybnících, klecových chovech nebo pstružích farmách, pokud se vydra v době a na místě vzniku škody prokazatelně vyskytovala. Přítomnost vydry lze zjistit podle pobytových znamení, z nichž nejznámější jsou stopy (končetiny jsou pětiprsté, s plovací blánou mezi prsty a odlišným otiskem přední a zadní končetiny), trus šedozelené barvy obsahující úlomky kostí a rybích šupin s typickým zápachem po rybím tuku a zbytky kořisti ponechané v blízkosti břehu. U rybo-chovných zařízení (kromě rybníků) je náhrada ztrát na rybách možná, pokud tato zařízení byla v době vzniku škody oplocena a na odtoku a přítoku vody opatřena mřížkami bránícími vniknutí vydry. Dne byla schválena změna zákona č. 115/2000 Sb. V této změně se uvádí, že náhradu škody způsobenou na rybách lze uplatňovat i v rybářských revírech. Více informací: Český nadační fond pro vydru, Třeboň, Ing. Marie Pacovská, tel

13 Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme rady a náměty trvanlivé a motivující. Otevíráme tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře. Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany obálky), nebo ještě lépe em: C O D Ě L A T, K D Y Ž... První pomoc mláďatům Jaro je v plném proudu a do záchranných stanic se opět dostává velké množství mláďat. Asi nejčastějšími pacienty" jsou mláďata drobných pěvců, ale i dravců, sov a savců (veverky, zajíci, srnčata, kuny...). Bohužel, nemálo z nich lidskou pomoc vůbec nepotřebuje a jsou matkám odebrána z neznalosti. Vloni bylo často najednou ve stanici pro zraněné živočichy Ochrany fauny ČR i 50 mláďat najednou, což bylo velmi náročné fyzicky i časově (24hodinová péče u mláďat) pro zaměstnance, ale i z hlediska kapacity stanice zcela vyčerpávající. Proto bychom rádi připomněli základní pravidla, která platí při nálezu mláděte volně žijícího živočicha. Asi nejčastěji můžeme nalézt ptáče. Základem je Foto Český nadační fond pro vydru rozpoznat, zda se jedná o mládě, nebo zraněného dospělého jedince. Mládě poznáme podle těchto znaků: Nemá zcela vyvinuté opeření (tělo a hlavu pokrývá chmýří nebo holá kůže), u pěvců je zobák lemován zbytnělou kůží žluté barvy. Často se stane, že mláďata vypadnou z hnízda nejčastěji při bouři, větru, silném dešti. Matka pak o ně mimo hnízdo nepečuje, neumí je dostat zpět, mládě tak na zemi prochladne a zahyne. Proto je nejúčinnější pomocí ptáče vrátit do hnízda mezi sourozence. Pokud je hnízdo vysoko, nebo není jasné, odkud mládě vypadlo, obraťte se na odborníky. Nikdy se nesnažte ptáčata odchovávat sami, jednotlivě odchovaná ptáčata jsou krotká, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění do přírody většinou hynou. Častou chybou je též záměna vypadlých mláďat s vylétlými, ta lidskou pomoc nepotřebují, pouze v případě, že jim hrozí nebezpečí od aut, lidí, koček nebo psů. V tomto případě doporučujeme větší druhy vysadit na strom, alespoň do dvou metrů vysoko, mláďata pěvců pak odneseme k nejbližšímu keři. V naší stanici každý rok úspěšně odchováme desítky mláďat ptáků, která téměř ve všech případech bez jakýchkoliv problémů můžeme vypustit zpět do přírody. Mláďata savců se k nám nedostávají tak často, ale péče o ně bývá náročnější a jejich návrat do přírody složitější. Mladí savci se snadno ochočí a ztrácejí přirozenou plachost. Lidé k nám často nosí mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře. Pomoc ale potřebuje jen takové mládě, které je prokazatelně osiřelé, zraněné nebo uvízlé. Při nálezu jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha, při nálezu mláděte či pokud si nebudete jisti, zda zvíře opravdu potřebuje pomoc, kontaktujte záchrannou stanici ve vašem okolí, nebo městskou policii na čísle 156, která vám poskytne kontakt na nejbližší záchrannou stanici (více o jihočeských záchranných stanicích na str. 7). OLINA ZIGLEROVÁ, Ochrana fauny ČR E K O S P O T Ř E B I T E L Jak si pořídit fotovoltaickou elektrárnu Následující postup je doporučený (není vždy třeba dodržet všechny body a jejich následnost). Pozor, některé body mohou trvat několik měsíců! 1. Podle objemu peněz, které chcete investovat, můžete odhadnout velikost elektrárny. Orientačně lze uvažovat s cenou 120 až 180 tis. Kč./ k Wp instalovaného výkonu. Pokud chcete dát panely na šikmou střechu, počítejte s plochou zhruba 8 m 2/ kwp. Pokud chcete použít pevné panely na stojanech, je zábor plochy 2x až 3x větší kvůli rozestupům mezi řadami panelů. Při použití trackerů (dvouosých natáčecích systémů) je zábor plochy 40 až 50 m 2/ kwp. 2. Zjistěte na místním stavebním úřadě, zda v daném místě nebrání stavbě elektrárny územní plán, ochranná pásma nebo jiné okolnosti. 3. Vyžádejte si od místního distributora (PRE, ČEZ, E.ON) předběžný souhlas s připojením k síti. 4. Zpracujte si podnikatelský záměr a studii proveditelnosti, která zváží i rizika. 5. Nechte si zpracovat energetický audit, který porovná třeba různé technologie, jejich cenu a výnos energií. Audit je výhodné zpracovat souběžně se studií proveditelnosti. 6. Pokud už víte, co budete stavět (výkon, technické parametry), pak na základě výsledků auditu začněte jednat s místním distributorem (PRE, ČEZ, E.ON) o technických podmínkách připojení k síti. Pravidla pro připojení zdroje: 7. Nechte si vypracovat projektovou dokumentaci. 8. Požádejte na stavebním úřadě o vydání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení. Zde vám sdělí případné další podmínky, např. nutnost studie EIA. Elektrárnu lze postavit jen v území, kde je to v souladu s územním plánem. Příp. můžete obec požádat o jeho změnu. 9. Pokud budete investovat s využitím úvěru, začněte jednat s bankou. 10. Podejte případnou žádost o dotaci. V současnosti je získání dotace spíše teoretickou možností. I když různé programy deklarují podporu obnovitelných zdrojů, v praxi jsou podmínky takové, že dotaci získat nelze. Současné dotační programy na národní úrovni viz: dotace pro fyzické osoby, obce, NNO: Státní fond životního prostředí (www.sfzp.cz); dotace pro obce a podnikatele: Program EFEKT (www.mpo.cz); dotace pro podnikatele: Program EKO-ENERGIE (Operační program podnikání a inovace - OPPI) (www.czechinvest.org/eko-energie); dotace pro obce a NNO: Operační program životní prostředí (www.opzp.cz). Další možnost představují dotační programy na úrovni krajů, měst a obcí, ale i zde je šance nízká. 11. Souběžně začněte jednat s ERÚ o přidělení licence pro podnikání v energetice. Na najdete podrobnosti a formuláře. 12. Podle způsobu financování případně vyčkejte na výsledek žádosti o dotaci či úvěr. 13. Proveďte výběrové řízení na dodavatele technologie a dodavatele stavby. 14. Instalujte systém a připojte k síti, získejte od distributora souhlas s připojením a provozem. Zařízení musí mít nezávislé měření dodané energie. KAREL SRDEČNÝ, EKOWATT Foto EkoWatt EkoWatt vám může nabídnout zpracování specializovaného energetického auditu, studie proveditelnosti a pomoci s vyřizováním žádosti o dotaci. Příloha pro rodinu I

14 Příloha pro rodinu II D O M Á C N O S T Pijme vodu z vodovodu! Mnozí jsme si již zvykli vyrážet na výlety s PET lahví koupené vody. Někteří se zásobují balenou vodou i doma. Zbytečně tím zatěžují životní prostředí odpadem a dopravou, ale také svoji peněženku. Balená voda není ani zdravější, ani bezpečnější, ani levnější než voda z kohoutku! Kvalitu balených vod ovlivňuje mnoho faktorů. Jsou jimi místo čerpání nebo stáčení, přeprava skladování v meziskladech, v obchodech i u konečného spotřebitele. Pro uchování kvality je důležité skladovat vodu v chladu a temnu. V obchodech ovšem bývají vyskládány v teple a na světle, což může vést k rozvoji mikrobiologických organismů. Na základě vyhlášky 275/2004 Sb. je u balených vod označen zdroj vody a kategorie voda pramenitá, kojenecká, minerální, nebo pitná. Pitná voda může být stáčena i z vodovodu, pramenitá a minerální musí pocházet z chráněného podzemního zdroje. Kojenecká voda má přísnější limity na obsah dusičnanů maximálně 10 mg na 1 litr a mohou být upravovány jen UV zářením. Minerální vody bychom měli pít jen občas, nadbytek minerálů škodí našemu tělu stejně jako jejich nedostatek. Voda z vodovodu Voda z vodovodního řadu podléhá velmi přísnému dohledu, máme ji velice blízko, je neustále ve tmě a v chladu, na přepravu není potřeba obalů ani aut. Její kvalita závisí pouze na zdroji a na stavu potrubí, za což (mimo soukromé trubky v domech) odpovídá provozovatel vodovodní sítě. Dvě třetiny obyvatel Jihočeského kraje jsou připojeny na veřejný vodovod a nemusí mít o kvalitu zdroje starost. Z jednotné vodovodní sítě v jižních Čechách teče z hlediska obsahu dusičnanů voda kojenecká. Vadí-li nám přítomnost chloru ve vodě, můžeme ji natočit a dát do lednice. Chlor se odvětrá, případně zreaguje s látkami obsaženými ve vodě, voda zůstane bez závady. Ve starších domech může potíže působit staré olověné potrubí, z něhož se olovo může uvolňovat, ale tyto problémy jsou už dnes výjimečné. Máme-li podezření na přítomnost olova či jiných látek, můžeme si nechat udělat test (má jedinou nevýhodu cenu). Problematické mohou být soukromé a obecní studny, které bývají někdy nevyhovující z mikrobiologického hlediska a kvůli obsahu dusičnanů. Je možné si vyžádat u majitele studny rozbor nebo si jej nechat udělat z odběrného místa (např. doma v koupelně). Velkou výhodou vody z vodovodu je cena. Při srovnání dejte pozor na správné 3 jednotky, vodné a stočné bývá uváděno za metr krychlový 1 m = 1000 litrů! O vodu z vodovodu žádejte i v restauracích ke kávě nebo na zředění džusu. Shrňme, proč pít vodu z kohoutku: lje kvalitní, čerstvá, lehce mineralizovaná, ideální pro každodenní pití lnezatěžuje přírodu odpadem a dopravou lje asi stokrát levnější než voda balená lje jednou z nejkontrolovanějších potravin lje okamžitě dostupná v jakémkoliv množství lnemusíme se zatěžovat s jejím nošením lnepodílíme se na zbytečném vyčerpávání hlubinných zdrojů vody Foto Krasec Foto Krasec JOSEF KADUBEC, Rosa a MARIE PACOVSKÁ, Český nadační fond pro vydru Literatura: Monika Vokálová, O vodě bez obalu vydala ZO ČSOP Veronica, Brno Možno zdarma stáhnout na V A Ř Í M E S L Í B O U Vážené čtenářky a čtenáři, název prvního dnešního pokrmu je poněkud zvláštní. Jde samozřejmě o specialitu krajovou, a i když se některým lidem nezdá dobré, že z něj nelze na první poslech zjistit, oč jde, tak jej ponechávám tak, jak jsem zvyklá, jak jídlo s tímto jménem znám. Jde o jakousi" hustou polévku, která může sloužit jako samostatné jídlo, podobně jako jiné syté polévky (bramborová, gulášová apod.). Můžete ji také doplnit sladkým desertem což je můj dnešní druhý tip. Zablafuňky 800 g brambor, 1,5 litru vody, 250 ml mléka, 1 kelímek smetany (12% tuku), cca 50 g polohrubé mouky, 4 vejce, 50 ml octa, sůl, bobkový list, celé nové koření, celý pepř, tymián, 2 lžíce cukru, případně citrón Do menší nádoby dáme půl balíčku celého bobkového listu, cca 20 kuliček nového koření a 20 kuliček celého pepře, přidáme cukr, ocet, zalijeme 0,3 litry vody a dáme vařit na minut, pokud je potřeba, přidáme ke koření v průběhu varu vodu. Oloupané brambory pokrájíme na větší kousky (velikosti přílohových brambor), zalijeme vodou, chvíli necháme odstát, vodu vylijeme (odstraní se tak část škrobu) a zalijeme znovu 1,2 litrem vody, osolíme, přidáme cca 1,5 kávové lžičky tymiánu a dáme vařit. Když jsou brambory poloměkké, rozmícháme mouku v mléce a touto tzv. záklechtkou (což je opravdu strašné slovo, horší než zablafuňky) základ zablafuněk zahustíme, pravidelně promícháváme, aby se zahuštěná polévka nezačala ode dna připalovat, cca po 7 minutách přidáme nerozmíchaná vejce, která necháme v polévce srazit, poté hrnec odstavíme z ohně. Vývar z koření (nenechte se odradit zeleno-hnědou barvou, to je v pořádku) slijeme přes cedník do polévky a dobře promícháme. Nakonec přidáme smetanu, opět promícháme a dochutíme podle libosti (slano/sladko/kyselo). Vyznavačům kyselých příchutí je možné podat citrón a šťávou ještě přikyselit porci naservírovanou už na talíři. Jáhlový tvarožník (bezlepkový) 2 hrnky jáhel, voda, sůl, 2 vaničky měkkého tvarohu, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 4 polévkové lžíce cukru (nebo medu či tekutého karamelu), půl sáčku hrozinek (50 g), 1 hrnek kukuřičné mouky, 0,1 litru oleje, tuk na vymazání plechu, 1 čokoláda na vaření (100 g), cca 50 g másla Jáhly 2-3x spaříme horkou vodou, aby se zbavily nahořklé příchuti, spařené zalijeme vodou, mírně osolíme a uvaříme do měkka (na kaši), necháme vychladnout (lze také zpracovat zbylou kaši tak vlastně recept vznikl). K vychladlé kaši přidáme vejce, tvaroh, cukr/med/karamel, olej, hrozinky a dobře promícháme, nakonec vmícháme kukuřičnou mouku s práškem do pečiva. Plech vytřeme tukem, rozprostřeme těsto (plech nemusí být vysypaný moukou) a pečeme v troubě (cca 220 stupňů C) do růžova. Čokoládu rozpustíme s máslem a natřeme ji ve stejnoměrné vrstvě na vychladlý tvarožník. Brzy poté můžeme krájet řezy a ochutnávat, jak se dílo podařilo. LIBUŠE JOZKOVÁ

15 N E J E N P R O D Ě T I Příloha pro rodinu III

16 Příloha pro rodinu IV V Ý L E T Y B E Z A U T Nejen za Michalem Tučným a Zdeňkem Troškou Jihočeská vesnice Hoštice u Volyně je všeobecně známá z filmů svého rodáka Zdeňka Trošky a je dokonce častým cílem autobusových zájezdů. Jejich účastníci se projdou po návsi, posedí v hospodě, zajdou na hřbitov pozdravit Michala Tučného, ale pak už musí pokračovat za nějakými dalšími atraktivními cíli, i když z televize vědí, že kolem je hezká krajina. My, pěší poutníci, si můžeme krásy okolní přírody pěkně v klidu vychutnat. Z vlaku na trase Strakonice Volyně vystoupíme například ve Strunkovicích nad Volyňkou a hned v okolí zastávky můžeme začít vesele botanizovat. Do vsi dojdeme tak, že popojdeme po silnici kousek směrem na Strakonice a při nejbližší příležitosti odbočíme doprava na pěšinu. Vede do kopce mezi dvěma vysokými stráněmi. Mezi domy si najdeme cestu, která vede jihovýchodním směrem do polí a luk. I tu lemují stráně, tentokrát nižší. V létě jsou hezky rozkvetlé. Tu a tam rostou i keře, hlavně černý bez a šípek. Při přírodovědné procházce s nezapomenutelným botanikem Václavem Chánem, kterou pořádala v červnu 2004 strakonická ZO ČSOP spolu se Šmidingerovou knihovnou, jsme zde našli i vzácný druh šípkové růže s voňavými listy. Mineme maličký rybníček a pokračujeme směrem k borovému lesu. Ještě se rozhlédneme po krajině, protože výhled stojí za to. Jsou vidět necelých deset kilometrů vzdálené Strakonice a za nimi na obzoru táhlý hřeben Zámek, dále směrem doprava Kuřidlo, Tisovník, Holý vrch, Šibeniční vrch, Trubný vrch a Hradec. Také v lese se vyplatí zapomenout na čas. Rostou tu houby, borůvky a různé lesní květiny. Poblíž je křížek a o kousek dál je schovaný židovský hřbitov. Kdysi byl celý zarostlý šípkovými keři, takže v červnu byl ozdobený a provoněný jejich květy. Při opravě hřbitova byly růže odstraněny a některé náhrobky byly přeneseny z prostředka do krajů ke zdi. Vyskytuje se zde například rulík zlomocný (na Strakonicku vzácný), potměchuť nebo svízel okrouhlolistý. Ten je ukazatelem jedlin a bučin, a to i na místech, kde dříve jedle a buky rostly a nyní už tam nejsou. Na cestě od hřbitova do Hoštic se nám otevře pohled na Volyni a okolní kopce. Z nichž nejlépe se dá poznat Mářský vrch (podle vysílače). Na obzoru je vidět Libín, Bobík a Boubín. V sedle pod Bobíkem láká k dalšímu výletu barokní poutní kostel sv. Vojtěcha. Na mapě bychom ho našli u vesnice Lštění. Projdeme kolem stavení, které je na samotě a dříve bylo pohodnicí, a už jsme skoro v Hošticích. Při procházce po vsi musíme počítat s tím, že železniční zastávka je ještě kousek dál, nejsou to ale ani dva kilometry a cesta vede s kopce. Dá se ale také jít opačným směrem do Milejovic, podívat se na Dobrou vodu ke kostelíku se studánkou a zastaveními křížové cesty a oklikou doputovat až do Volyně. ALENA HRDLIČKOVÁ, Šmidingerova knihovna Židovský hřbitov. Foto Vilém Hrdlička O Anežce a bouřkovém strachu Ve spolupráci s občanským sdružením Jihočeské pohádkové království vám představujeme pohádkovou formou zajímavé turistické cíle. Dnes se vydáme na Šumavu. Více informací o sdružení: Jestli jste ještě nezažili bouřku na Šumavě, tak si ji snad ani nebudete umět představit. Kresba Jaroslav Kerles Obrovská černá mračna se přiženou většinou bez varování. Najednou je tma a vypadá to, jako by si ta hrozivá černá obloha chtěla sednout na zem. Z ničeho nic se přiřítí vichr, stromy se ohýbají až k zemi a všichni se snaží co nejrychleji schovat, než začne to nejhorší. Z mračen se začnou valit proudy vody, padají kroupy velké jako slepičí vejce a ulamují stromům větvičky. Do toho uhodí blesk a ozáří okolí tak děsivým způsobem, že je snad tma lepší. A po blesku přijde hrom, který nejenže rachotí oblohou, ale duní i v zemi. A další blesky a další hromy, že už ani nestíháte sledovat, kde zrovna uhodilo. Ovšem většina lidí to stejně nesleduje a schovávají se pod peřinou se zacpanýma ušima a třesou se strachy. Jako třeba Anežka z Horské Kvildy. Bydlí v malém domku u lesa docela sama, muž jí zemřel a dcera se vdala do ciziny. Maminku si chtěla vzít s sebou, ale kdepak Anežka a cizina. Za celý život nebyla dál než v Kašperských Horách. Tady jsem se narodila a tady i umřu, co budu někam rajzovat. Kdyby Pán Bůh chtěl, abych lítala po světě, tak by mi dal křídla," říkávala. Bydlela ve své malé chaloupce, malovala skleněné obrázky, chodila po rozlehlých pláních a lesích, sbírala houby a borůvky, občas zašla k sousedovi řezbářovi a pochvalovala si: Vždyť žiju na nejkrásnějším místě na světě, tak kampak na mě s cizinou." To ale jen než se přiblížila bouřka. Najednou se ze spokojené ženské stala vystrašená hromádka neštěstí. Rychle dala do okna svíčku hromničku, v ruce žmoulala sošku Panenky Marie z lipového dřeva, modlila se k dřevěnému kříži na stěně a jak zaslechla první hrom šup, už byla pod peřinou. Hned po bouřce se vydala s sousedovi řezbáři. Tak ta lipová, Karle, nefunguje," podává mu sošku Panenky Marie, bála jsem se víc než kdy předtím. Nezkusíme třeba švestku?" Jistě, vyřežu ti jí ze švestky," souhlasí soused a vybírá si špalíček šveskového dřeva. Sice moc nevěří, že by to Anežce mohlo proti strachu pomoct, ale proč by jí neudělal radost. Na druhou stranu švestkové dřevo opravdu uklidňuje, tak proč to nezkusit. Ale ten křížek, cos mi udělal z jabloně, skutečně pomáhá," pochvaluje si Anežka, ledviny už skoro necítím." Hm, a mám tu pro tebe další, ten je z buku, pomůže ti s tím dýcháním..." Povídání jim pěkně utíká, a než se Anežka začne loučit, podává jí Karel čerstvě vyřezanou švestkovou sošku. Jenže po další bouřce je Anežka zpátky jako na koni. Tak já ti nevím, co to se mnou je, ale na mě nefunguje ani švestka," postěžuje si hned ve dveřích. A copak máte za problém?" překvapil Anežku Karlův bratr Vašek, který přijel z města na návštěvu. Ale, Anežka se hrozně bojí bouřky," vysvětluje Karel. Dneska se už bouřky přece nikdo nebojí," zasmál se Vašek. Jakpakto že ne, to jsem jediná?" diví se Anežka. Asi už jo. Ve městě už všichni ví, že při bouřce stačí udělat okolo sebe kruh z léčivých kamenů a jako byste byla na ostrově bezpečí. Strach hned odejde." Já nikdy o léčivých kamenech neslyšela, to jsou z potoka nebo z lesa?" Ale ne, to jsou drahé kameny. Třeba tygří oko, smaragd nebo tyrkys. Když máte těch kamenů dvanáct, uděláte kolem sebe kruh a je po strachu." I co to plácáte, drahé kameny, kdepak bych je vzala?!" Víš co," usmál se Karel, já je udělám z léčivých dřev. Místo tygřího oka budeš mít buk, smaragd nahradíme tisem a tyrkys hrušní. To by bylo, aby to nešlo, viď, Vašku." No jistě, dřevo je ještě lepší, na šumavskou bouřku platí nejvíc šumavské dřevo." A tak Anežka dostala dvanáct léčivých kamenů. Už když se blížila další bouřka, zůstala klidná. Přece je dobře vybavená, stejně jako všichni ti lidé ve městě, kteří se dávno bouřky nebojí. Sedla si na podlahu a udělala kolem sebe kruh z kamenů. Strach opravdu nepřišel Anežka seděla uprostřed kruhu a poslouchala dumění hromů a šumění deště a říkala si: Tak, teď uhodilo na Jezerní slati, tohle vypadá na Filipovu Huť..." Ty, Vašku," usmál se Karel, když také poslouchali s bratrem bouřku, s těma kamenana to není pravda, viď?" No, že jsou léčivé, to pravda je, to víš stejně dobře jako já, že dřevo léčí. Ale Anežce pomůžou i proti strachu z bouřky, protože věří, že má konečně osvědčený recept, který pomáhá. A to je dobře." BÁRA STLUKOVÁ, z knihy Pohádky z jižních Čech a Šumavy

17 TÉMA VODA V RŮZNÝCH Voda SOUVISLOSTECH v souvislostech Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 2H2O. Od dětství slýcháváme o vodě živé a mrtvé, někteří hned na začátku potkali vodu svěcenou, bohužel vzdálenou máme vodu mořskou, naopak bez té pitné nepřežijeme... Mnohé o její důležitosti nám napoví používání slůvka voda" v běžném jazyce i v mudrosloví: roste jako z vody, je bystrý jako vodička, spí, jako když ho do vody hodí, a řítí se jako velká voda. Chorý člověk spí jako na vodě a taky žaludek má jako na vodě. Chudý vaří z vody a ani na vodu nevydělá, zatímco bohatý je za vodou a jiní jak takž drží se nad vodou. Lhář má řečí jako vody, a když je usvědčen, zčervená jako by ho vřelou vodou polil. Pro blízkého člověka jsme ochotni skočit do vody, ale špatný nestojí za to, abychom mu vodu podali. Úkoly píšeme často z jedné vody načisto a v nových šatech honíme vodu. Intrikán kalí vodu, sobecky žene vodu na svůj mlýn a spolehlivý je jako voda v pytli, takže ho klidně pustíme k vodě. Ostatně život plyne jak voda... A tak se nad tématem VODA v tomto čísle zamýšlíme, a to z různých úhlů pohledu. Světový Světový den vody den vody Hana GABRIELOVÁ, Tématem letošního mezinárodního svátku vody, který připadl na 22. března, byla společná odpovědnost za využití vodních zdrojů. Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety. Dopady klimatických změn však v posledních letech působí, že zásoby vody v mnoha regionech světa ubývá. Ledovce se zmenšují, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále extrémnější. Stále rostoucí počet obyvatel Země zvyšuje i spotřebu vody a je proto důležité, aby lidé na ochraně vodního bohatství co nejvíce spolupracovali. Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km 3. Z toho je 35 milionů km 3 přibližně 2,5 procenta sladké vody. Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy. Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je využitelné pro ekosystémy a lidstvo. Přibližně 70 procent zásob sladké vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech. V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země. Téměř čtvrtina lidské populace nemá přístup ke kvalitní pitné vodě a polovina trpí jejím nedostatkem k sanitárním účelům. Ročně tak umírá na nemoci přenosné vodou 5 milionů lidí, což je 10x více než ve válkách. Ačkoliv člověku stačí 2 až 4 litry vody denně, produkce jednoho kilogramu rýže vyžaduje jeden až tři tisíce litrů vody a kilogram hovězího masa 13 až 15 tisíc litrů! Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50 procent, v zemích vyspělých o 18 procent. Podle předpokladů OSN bude do roku ,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody a až dvěma třetinám populace může nedostatek vody hrozit. Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se do roku 2030 zmenší díky probíhající klimatické změně až o 20 procent. Na celém světě bylo dodnes uzavřeno více než 300 mezinárodních smluv o vodě, a to často i mezi stranami, které mají rozepře. Přestože sdílení omezeného množství vody může být katalyzátorem násilných konfliktů mezi státy či jednotlivými složkami společnosti, nejčastějším řešením přístupu ke zdrojům vody je vždy spolupráce. Podle tiskové zprávy centra OSN. paradox Povodňový paradox? Matouš ŠIMEK, Když taje sníh, povodně nehrozí na Vltavě a Otavě, ale na Dyji, Lužnici a Nežárce! Proč? Na první pohled překvapivé řeky, které tečou z hor, kde je víc sněhu, mají při tání méně vody, než jejich kolegyně, které sbírají vodu hlavně z pahorkatin a vrchovin. Když se trochu zamyslíme, překvapivé to vůbec není. Na horách taje sníh pomaleji a hlavně postupně nejprve v podhůří, až poté na svazích horských údolí, později na vysoko položených vrchovištích a až v pokročilém jaru nahoře na hřebenech. Situace se může zhoršit, jen pokud do tajícího sněhu i intenzivně prší, nebo nastane extrémní obleva s delším oteplením z nuly na více než 15 C, což je výjimečné. Naproti tomu v třeboňské pánvi a okolních pahorkatinách (Lišovský práh, Kardašořečicko, Kamenicko, Strmilovsko, Novobystřicko, Waldviertel) taje sníh téměř současně. Ráz naráz. Když tedy leží souvisle sníh, oteplí se a začne tát, obávat se mohou více jihočeši bydlící v záplavovém území Lužnice a zejména jejího přítoku Nežárky i dalších přítoků (Skřemelice, Dračice, Černovický, Kozský potok, Smutná). A také v povodí Moravské Dyje na Dačicku. Povodeň z tání v roce 2006 i ta menší letošní potvrdila, že nejrizikovějšími toky v ČR jsou v těchto situacích Dyje, Jihlava, Sázava, Lužnice a jejich přítoky. Obávat se příliš nemusí jihočeši u Vltavy a Otavy, trochu může pozlobit Malše a Stropnice, Blanice a Volyňka, či Lomnice a Skalice. Literatura: Vlasák T. (2006): Přehled a klasifikace povodní na Lužnici In: Vlasák, T. (ed.), Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní, PřF UK, Praha, s Vlasák T. (2007): Povodňové režimy Otavy a Lužnice, ČHMÚ České Budějovice, 9 s. Brádka, J. a kol. (1961): Počasí na území Čech a Moravy v typických povětrnostních situacích. ČHMÚ, Praha Vodní stavy a průtoky na webu Povodí Vltavy Autor pracuje v ČNF pro vydru. Foto Krasec 13

18 TÉMA Povodně a sucha co na to tůňky v nivě Lužnice? tůňky Lužnice MATOUŠ ŠIMEK, V souvislosti s častějším výskytem povodní i velmi suchých period v posledních patnácti letech (pravděpodobně v důsledku klimatických změn) začíná být čím dál častěji skloňován termín retence vody rozumí se tím zadržování vody s efektem zmírňování povodní i such. Pro tento účel se na našich tocích vybudovala řada přehrad. A mají se stavět další. Je to nutné? Lužnice po jarním tání Foto autor 14 Je nutné stavět drahé přehrady a zaplavovat cenné biotopy v údolích řek? Plochý terén v okolí řeky, který je s řekou velmi těsně provázán, zvaný říční niva, poskytuje totiž službu retence na velmi slušné úrovni. Právě v jednom z nejzachovalejších úseků přírodní říční nivy ve střední Evropě na Lužnici mezi rakouským Gmündem a rybníkem Rožmberk na Třeboňsku jsem zpracovával diplomovou práci, která k posouzení retence v nivě využívala tůní, které se v nivě hojně nachází. Z hlediska biodiverzity i retence vody jsou důležitou součástí nivy stojaté vody slepá říční ramena a fluviální jezera. Ta podlouhlého tvaru (většinou do U) jsou mrtvá ramena a vznikají změnou trasy řeky v rámci nivy. Kruhové a oválné bývají tůně. Vznikají vířivým dynamickým účinkem vody v nivě (zejména při povodních). Některé jsou periodické, jiné stálé. Ty mají vzhledem k ploše často překvapivě velkou hloubku. V říční divočině nivy Lužnice mezi Novou Vsí a Dvory nad Lužnicí (v PR Horní Lužnice) bylo vybráno místo s větším počtem stálých tůní. Na šesti z nich byl zjišťován pomocí instalovaných vodočetných latí pohyb vodní hladiny. Stejně tak na řece v jejich blízkosti. Nyní je sledování již zčásti zautomatizováno. Předtím bylo třeba se na místo dostat co nejčastěji. Zejména při změnách průtoků po deštích to znamenalo třeba každý den, jindy stačilo jednou týdně. Pohyb hladiny v jednotlivých tůních se podle očekávání lišil. Překvapivě výrazně i na tůních, které spolu bezprostředně sousedí. Pohyb vody v některých tůních téměř kopíroval pohyb hladiny v řece, u jiných nikoliv. Zejména v suchých obdobích klesala voda v některých tůních výrazně pomaleji, než v řece. Celá lokalita byla zmapována pomocí totální stanice. Zaznamenával jsem i úrovně hladiny, kdy se z řeky začíná vylévat voda do nivy, délku trvání rozlivů, výšku hladiny vody v tůních, kdy z nich přestává povrchově vytékat aj. Mohla pak být ověřena korelace mezi retenčními projevy tůní a některými jejich parametry vyplývající z jejich umístění v terénu apod. Jedním z nejdůležitějších výsledků práce je získání zkušenosti, že posuzování retence v nivě při povodni a během sucha je třeba oddělit. Tůně, ve kterých klesá hladina oproti řece a jiným tůním pomalu, jsou při suchu rezervoárem vody pro své okolí a zřejmě podzemní cestou zmírňují pokles vody i v samotné řece (pohyby vody pod povrchem nivy jsou pro svou podstatnost nyní zkoumány systémem vrtů). Při nástupu povodně pak ale poskytují menší retenční prostor, než stejně velké tůně, ve kterých voda předtím klesla rychleji. Suma sumárum: některé tůně retenčně fungují více za sucha, jiné naopak při povodních. A to je v pořádku. Diverzita vlastností tůní podporuje retenci při obou extrémech. Souvisí s prostorovou heterogenitou (rozrůzněním) nivy. Tu je třeba podporovat a neodstraňovat např. všechny padlé kmeny, u nichž často vznikají víry hloubící tůně (to jsem pozoroval při povodni v červenci 2006 a září 2007). Vodohospodáři a obce mají často snahu porosty v nivě prořezávat, zkrátka odstraňovat ten bordel". To by se mělo dít jen na místě, kde je to skutečně nutné a hrozí zde při povodni ucpání řeky a okolí unášeným materiálem. V případě povodní je třeba zdůraznit, že větší význam než tůně (které vzhledem ke své velikosti neposkytují moc velký retenční objem) mají mrtvá ramena a různé ploché deprese, které se v nivě zaplňují, až když voda opustí koryto řeky (v nivě Lužnice se tak děje ještě před vyhlášením prvního, nejslabšího povodňového stupně). U naprosté většiny povodní dochází na uvedeném úseku Lužnice k výraznému zpomalení postupu povodňové vlny (o více než den oproti sousedním tokům) a jejímu postupnému zplošštění, čili snížení extremity povodně. Díky tomu se může pomoci Veselí nad Lužnicí. V jednom případě ale může říční niva situaci za povodně ještě ztížit, a to když se do vody zde rozlité přiřítí brzy následující druhá povodňová vlna. Pro ni už nejsou volné žádné retenční prostory a vody pak vystoupí velmi vysoko (k tomu došlo v srpnu 2002). Retence tůně při suchu je pozitivně korelována s výškou hladiny, kdy z této tůně přestává unikat voda po povrchu, nebo také s rozsahem občasně zaplavovaných mělkých močálů, které na tůň navazují. Zdá se, že vliv má také umístění tůněk vzhledem k vlnící se hlavní říční terase, jejíž 4-20 metrů vysoký svah jasně ohraničuje plochou nivu. Vzdálenost tůně od řeky naopak není určující. Pomocí tůní určitě nemůžeme přesně popsat retenci vody v celé nivě. Jejich sledování je však materiálově a finančně jednoduchou metodou k orientačnímu posouzení této retence. Získá se přehled o tom, jak se tůňky liší a tedy i o tom, jak rozrůzněná je okolní niva. Literatura: Matouš Šimek (2008): Hydrologická funkce fluviálních jezer v nivě Horní Lužnice (diplomová práce, ÚŽP, PřF UK Praha) Pithart, D., Pechar, L., Černý, R. a kol. (2003): Vodní ekosystémy v nivě. In: Prach, K., Pithart, D. a Francírková, T. (eds.), Ekologické funkce a hospodaření v říčních nivách, Botanický ústav AV ČR Pokorný, J. (1998): Povodně a sucha, následek lidské činnosti, In: Krajina, voda, povodeň, Sborník Správy chráněných krajinných oblastí ČR, Ročník 2, Praha 1998 Guth, J., Prach, K. (1996): Scenarios of possible future floodplain development. In: Prach, K., Jeník, J., Large A.R.G. (eds.), Floodplain ekology and management. SPB Academic publishing, Amsterdam, 1996 Schützner, J. (1998): Paleogeografický vývoj povodí a hydrografické sítě. In: Havlová, J. (ed.), Ekologická studie Lužnice, Hydroprojekt a.s., Praha Autor pracuje v ČNF pro vydru.

19 TÉMA Nenechme Šumavu Šumavu žíznit žíznit Oldřich SYROVÁTKA, S každým jarem přichází doba, kdy na horách roztají zásoby sněhu. Snadno se nad velkou vodou mávne rukou: Jarní povodně vždy byly a budou". Není však škoda vody, jež se přes zimu na horách nashromáždila? Zatím si u nás málokdo láme hlavu nad skutečností, že významná část lidstva jen s obtížemi získává pitnou vodu; a přece i na nás začínají dopadat důsledky nerozumného nakládání s krajinou. Ráno na Rokytské slati. Foto Jan Kavale/NPŠ Krajiny Evropy jsou ovlivňovány člověkem po tisíce let. V řadě projevů lidské činnosti vyniká značný rozsah odlesnění a odvodnění krajiny. Jen v České republice bylo odvodněno ha (25,4 %) zemědělské půdy a 72,2 % z toho zorněno; z km vodních toků bylo u nás upraveno plných km (40,2 %) a délka toků byla zkrácena o jednu třetinu. Nebezpečným faktorem je i rozsáhlé zakrývání ( zapečetění") půdy výstavbou na zelené louce. Omezení ekologické stability krajiny má řadu negativních dopadů místního, regionálního i nadregionálního významu. Co přinesou klimatické změny? Již nyní jsou velmi intenzívně řešeny otázky prevence škod působených oteplováním klimatu. Možné scénáře dopadu klimatických změn na vodní režim v ČR již máme k dispozici. Podle studií Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Praze se na našem území nepředpokládá zásadní změna v ročních srážkových úhrnech; z hlediska odtoku je však významnou skutečností předpokládaná změna ročního chodu srážek. Výrazné má být postupné zvýšení srážkových úhrnů v zimních měsících (prosinec-březen) o 20 až 50 % a stejně tak jejich snížení v letních měsících (červen-září) v rozmezí 20 až 50 %. V zimě vlivem oteplení nebude docházet k významnému zadržení vody ve sněhové pokrývce, což se projeví ve zvýšení odtoku nad současné hodnoty. Naopak drasticky klesá odtok v měsících duben-listopad pro všechny uvažované scénáře. Hrozí tak nebezpečí, že průtoky nebudou dosahovat minimálních zůstatkových průtoků. V tomto kontextu je třeba vidět i krajinu Šumavy. Zde byly ve druhé polovině minulého století prováděny velmi nevhodné plošné úpravy půdy, jež měly zintenzivnit zemědělství. V několika vlnách byly zlikvidovány meze a zamokřené louky, krajina byla zbavena nezbytné přirozené drsnosti", odvodněna, malé toky zahloubeny, napřímeny a často i svedeny pod zem. Podzemní drenážní systémy neodvádějí jen vodu gravitační, ale podchycují i četné prameny a malé toky. Nevhodné úpravy se dotkly i niv toků, v nichž byly budovány hluboké odvodňovací příkopy. Negativní důsledky jsou mnohačetné; dominantním z nich je rozkolísání odtoků a vysychání krajiny. Navazují negativní dopady nejen na biologickou rozmanitost, ale i ekonomické a sociální. Uzavírání Vltavy nad Lipnem pro vodáky je jen špičičkou ledovce. Na území ČR dopadá obrovské množství energie, uvádí se 9.4 x 1010 MWh/rok. Rostliny transpirací aktivně ochlazují své orgány i okolní vzduch a omezují průnik tepla do půdy; jsou nejen chladičem, ale i regulátorem místního klimatu. Voda pro transpiraci je odebírána z půdy. Fungování tak zvaného malého či uzavřeného vodního cyklu je podmíněno dostatkem půdní vody. Ve vztahu ke změnám klimatu je nutné upozornit i na dosud nepochopený význam odvodňování půdy, orby a následné dekompozice organické hmoty v půdě, a to i v globálním měřítku. V rovnovážném systému se CO spotřebuje na produkci biomasy. Nevhodné 2 nakládání s půdou však může globální rovnováhu mezi produkcí biomasy a půdním dýcháním narušit. Podle dvou současných odhadů toto narušení rovnováhy způsobuje zvýšení koncentrace CO v atmo- 2 sféře odpovídající % současné produkce CO ze spalování 2 fosilních paliv! Cesty k budoucnosti Stále naléhavějším problémem je revitalizace krajiny, čímž se rozumí realizace opatření, jež odstartují proces obnovy a stabilizace vodního režimu povodí a obnovu narušené půdy. Podpora rozšíření vhodných zemědělských kultur a rozvoj přírodě blízkých ekosystémů zároveň znamená zahájení procesu stabilizace místního klimatu. Globálními cíli plošné revitalizace krajiny, jež by měly být diskutovány a přijaty i na nadnárodních úrovních, je co nejdůslednější plošné navracení organické hmoty do půdy, podpora obnovy biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy, plošné zadržení vody v půdní nádrži krajiny a zlepšení podmínek pro infiltraci vody do podzemních rezervoárů. V případě rozsáhlých hladkých odvodněných svahů v povodí Vltavy nad Lipnem by bylo rozhodně vhodné vytvoření širokých pásů porostů dřevin, jež by mohly být využívány k energetických účelům. Tyto pásy, orientované po vrstevnici, by účinně zpomalily povrchový odtok a podpořily vsakování vody do půdy. Je taková změna managementu krajiny na Šumavě možná? Snad ano, shodnout se na tom však musí vlastníci půdy, zemědělci, místní samosprávy i orgány CHKO a NP Šumava. Vytvoření klastru (sítě) producentů, zpracovatelů, distributorů a spotřebitelů energie z místních zdrojů biomasy by zřejmě bylo významným přínosem nejen v lokálním, ale i nadregionálním rozsahu. Podobné přístupy ovšem mohou volit i jiné mikroregiony v horských a podhorských oblastech (např. Česká Kanada, Blanský les aj.). Pro další čtení: Kutílek M., 2001: Půda a bilance CO 2 v ovzduší. Rezervoár organického uhlíku VESMÍR 80 (3): Novický O., Vyskoč P., Vizina A., Kašpárek L. a Picek J., 2008: Klimatická změna a vodní zdroje v povodí Vltavy. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, ISBN , 30 str. Autor je proděkanem Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, VŠE v Praze. 15

20 TÉMA Vodní rezervace jižních Čech jižních Čech Matouš ŠIMEK, Přinášíme vám stručný výběr z pestré mozaiky maloplošných chráněných území v jižních Čechách, která jsou nerozlučně spjata s vodou. Jejich početnější výčet a popis můžete najít ve stejnojmenném článku na Pozorovatelna na rybníku Řežabinec. Foto autor 16 Vrbenské rybníky (Přírodní rezervace, 246 ha) Soustava rybníků v bezprostřední blízkosti sídliště Vltava v ČB. Díky poněkud nižší intenzitě rybničního hospodaření, četným vhodným ostrůvkům aj. jsou tyto rybníky rájem vodního ptactva. Dobře přístupné po hrázích rybníků. Zelendárky (Přírodní památka, 30,5 ha) Soustava 11 rybníčků začleněná do malebných mokrých luk v údolí vedoucím od Píseckých hor k Protivínu, bohatá flóra i fauna. 12 km naučné stezky. Řežabinec a řežabinecké tůně (Národní přírodní rezervace, 110,5 ha) Jedna z nejcennějších mokřadních lokalit jižních Čech. Částečně přístupné po hrázi a cestách při obvodu. Naučná stezka. Dalekohled s sebou! Blanice (Národní přírodní památka, 294,5 ha) Horská niva horního toku Blanice, která zde meandruje. V jejím štěrkovém korytě se daří i perlorodkám říčním. Málo známé místo při hranicích boletického prostoru, obtížně přístupné od Arnoštova či Zbytin neudržovanými cestami či po zbytcích náspu bývalé lesní železnice. Chalupská slať (I.zóna NP Šumava, cca 50 ha) Jedno z nejkrásnějších vrchovištních rašelinišť na Šumavě s naším největším rašelinným jezírkem (1,3 ha). Kleč, suchopýry, bříza zakrslá aj. Naučná stezka po haťovém chodníku od Svinné Lady. Kaňon Světlé (I.zóna NP Šumava, cca 60 ha) Divoká bystřina Světlá ústící do Studené Vltavy protéká zaříznutým údolím, kterým vede cesta. Menší obdoba Vydry či Křemelné. Při balvanitém divokém řečišti nechybí obří hrnce. Rašeliniště Bobovec (Přírodní památka, 48 ha) Zbytky lesního rašeliniště s borovicí lesní i blatkou, olšiny, prameništní vegetace v zapadlých končinách poblíž Lipna. Konfrontace s těženou částí rašeliniště v sousedství. Přístupné po zelené značené mezi Frymburkem a Světlíkem. Naučnou stezkou Údolím říčky Černé (4 km) Naučná stezka otevřená Cassiopeiou vás provede hlubokým údolím při masivu Slepičích hor poblíž obce Soběnov. Konipas horský, skorec, ledňáček, skalnaté srázy se zříceninou Sokolčí. Terčino údolí (Národní přírodní památka, 138,5 ha) 5,5 km dlouhá naučná stezka vás provede krajinářsky velmi cenným parkem ve členitém údolí Stropnice nad Novými Hrady. Umělý vodopád, cizokrajné dřeviny. Brouskův mlýn (Národní přírodní rezervace, 138 ha) Chrání zachovalou přírodní nivu meandrující říčky Stropnice mezi Těšínovem a Borovany. Vhodný management území zajišťuje sdružení Calla (kosení luk, vhodné struktury na malé pískovničce). Do nivy vede jen pár cest od Třebče či nádraží Jílovice. Lainsitzerau, Krabonošská niva a Horní Lužnice (Přírodní rezervace, dohromady cca 600 ha) Chrání zachovalou přírodní říční nivu a živě meandrující řeku mezi Gmündem a Suchdolem nad Lužnicí. Ráj vyder a ledňáčků. Výskyt vranek, mníka jednovousého, piskoře pruhovaného. Do území je výhled z teras, které jasně ohraničují rezervaci i nivu, do ní vede jen pár cest (většinou slepých). Dračice (Přírodní rezervace, 8,1 ha) Nečekaný fenomén v ploché krajině třeboňské rybniční pánve. Zaříznuté údolí říčky Dračice, v níž voda svižně proudí balvanitým řečištěm. Ideální pro skorce vodní i procházku po cestě od Františkova. Stará řeka (Národní přírodní rezervace, 745 ha) Komplex lužního lesa s původním meandrujícím tokem Lužnice zde zvaného Stará řeka v samém srdci Třeboňska. Výskyt mohutných jedinců listnatých i jehličnatých dřevin, včetně dubů na části Novořecké hráze. Těžiště výskytu vydry říční v regionu. Přístupné po značených a lesních cestách. Rybníky u Vitmanova (Přírodní rezervace, 202ha) Chrání lesní rybníky Nový Vdovec a Ženich, které jsou díky četným ostrovům a pobřežním porostům významným hnízdištěm vodních ptáků. Na ostrovech Ženicha největší kolonie kormoránů velkých v ČR. Dobře přístupné po hrázích. Rybník Dědek a Velký Troubný (Přírodní památka, 2,8 + 8,2 ha) Malebné rybníky s výskytem četných druhů obojživelníků i planktonu. Přístupné po naučné stezce údolím Slavonického potoka, jež vede i zaniklou středověkou obcí Pfaffenschlag a poblíž kamenné sluje, kde se ukrýval loupežník Gresel (grázl). Krvavý a Kačležský rybník (Přírodní rezervace, 385,5 ha) Dva největší rybníky v okolí Jindřichova Hradce. Hnízdiště i podzimní a zimní shromaždiště řady druhů ptáků. Židova strouha (Přírodní památka, 21 ha) Menší přítok Lužnice protéká romantickým kaňonem, jímž vede cesta, která nás však několikrát přinutí potok přeskákat či přebrodit. Zdroje: Mapy 1: Klubu Českých turistů (Českobudějovicko, Třeboňsko a Horní Lužnice, Česká Kanada a Slavonicko, Novohradské hory, Šumava Lipno, Šumava Trojmezí, Pošumaví Prachaticko, Pošumaví Vimpersko, Písecko, Táborsko jih), Správa CHKO Třeboňsko (www.trebonsko.ochranaprirody.cz), Správa CHKO Blanský les (www.blanskyles.ochranaprirody.cz), Správa NP a CHKO Šumava (www.npsumava.cz), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz). Rosnatka okrouhlolistá. Foto Krasec

Výsledky činnosti Krasce

Výsledky činnosti Krasce Výsledky činnosti Krasce za období 2007 2009 Krasec, o.s. krajská síť environmentálních center v jižních Čechách Senovážné nám. 9 (Dům služeb, 3. patro) 370 01 České Budějovice IČO: 270 56 538 číslo účtu:

Více

EVVO v Jihočesk eském m kraji 2001-2009 EVVO = environmentáln lní výchova, vzdělávání a osvěta EVVO - preventivní nástroj v ochraně ŽP EVVO - O ŽP - V ŽP - PRO ŽP EVVO - rozvíjet vnímavost a vstřícnost

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje.

EVVO v Moravskoslezském kraji. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Školy a školská zařízení patří k základním pilířům systému EVVO na území Moravskoslezského kraje. Jak Moravskoslezský kraj podporuje EVVO ve školách a školských zařízeních Kraj zahrnuje oblast EVVO do

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova Environmentální výchova Environmental education Environmentální výchova Ekologická výchova Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta EVVO x ekologie, ochrana přírody, ochrana životního prostředí Ekologickou

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, příspěvková organizace - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Organizace provozuje pobytové středisko

Více

Ekologické aktivity, exkurze, praxe. EKO GYMNÁZIUM Praha má svůj mírový strom

Ekologické aktivity, exkurze, praxe. EKO GYMNÁZIUM Praha má svůj mírový strom Ekologické aktivity, exkurze, praxe 2. 9. Prima až 4. ročník program Ornity Desatero sov 8. 10. Exkurze do Botanické zahrady, septima - Ing. Mgr. H. Kadlecová 9. 10. Porada k projektu ENERSOL 2015 - RNDr.

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ a MŠ Vacov, Miřetice 38, Vacov, 384 86 2015/2016 Obsah: 1. Charakteristika školy... 3 2. Charakteristika EVVO... 4 3. Akce EVVO ve školním

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Úvod do problematiky OPŽP

Úvod do problematiky OPŽP Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového

Více

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30

Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Zpráva o činnosti v oblasti EVVO ve školním roce 2009/2010 na SOŠ SOU Šumperk, Gen. Krátkého 30 Ve školním roce 2009/2010 se konaly tyto akce související s problematikou EVVO. Září: - Příprava plánu EVVO

Více

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Richard Lev Ředitel odboru Projektového poradenství e-mail: lev@grantikacs.com Mob: +420 731 192 877 Kapitola/Slide GRANTIKA

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

Plán environmentální výchovy. pro školní rok 2014/ 2015. ZŠ Hať Na Chromině 2 747 16

Plán environmentální výchovy. pro školní rok 2014/ 2015. ZŠ Hať Na Chromině 2 747 16 Plán environmentální výchovy pro školní 2014/ 2015 ZŠ Hať Na Chromině 2 747 16 1) mapování Počet žáků: 199 Počet pedagogických členů: 15 Zpracovala: Mgr. Šárka Badurová Ředitel školy: Mgr. Bohuslav těžký

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Pokud hledáte odpovědi na otázky týkající se životního prostředí, stavu ovzduší, ochrany přírody, úspor energie, tak držíte správnou publikaci. V této

Více

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO Jihočeská hospodářská komora Sdružení stavebnictví a územního rozvoje Husova 9, 370 01 České Budějovice Držitel certifikátu systému jakosti dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2001 KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ KAMENNÉ ŽEHROVICE, školní rok 2013/2014 Vypracovala: Mgr. Hana Jelínková 1 Dokumenty týkající se programu EVVO Zákon č. 17/1992 Sb., o životním

Více

Základní škola Vsetín, Sychrov 97. Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015

Základní škola Vsetín, Sychrov 97. Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015 Základní škola Vsetín, Sychrov 97 Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015 zpracovala koordinátorka EVVO schválil ředitel ZŠ Vsetín, Sychrov 97 PhDr. Jaroslava Ševčíková Mgr. Michal Molek

Více

Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015. Strana 1

Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015. Strana 1 Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015 1 Strana 1 2 1. Výsadba stromové aleje z jeřábů - bude vysazena stromová alej z jeřábů jako původního druhu na Vysočině *mají běžné znalosti o životním prostředí našeho

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze 7 PRIORITNÍ OSA 1: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY VOD A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ PRIORITNÍ OSA 2: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LIDSKÝCH SÍDLECH

Více

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD Zpracovala : Mgr. Hana Sladovníková, koordinátor EVVO ZŠ Milín, Školní 247, Milín,

Více

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov Základní škola a mateřská škola Křižanov, příspěvková organizace Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ZŠ a MŠ Křižanov 2014 2015 Koordinátor EVVO: Mgr. Ivana Hejtmánková ZŠ a MŠ Křižanov

Více

VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA

VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA Vážení pedagogové, vedoucí, studenti a děti, Rádi bychom Vás pozvali k zapojení se do projektu pořádaného Jihočeským krajem a společností Hlavním tématem tohoto

Více

Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz

Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz Základní škola Vysočany, 679 13 Sloup v Mor.kr., okr. Blansko IČO: 62073435 t.č. 516435691 e-mail: zs.vysocany@tiscali.cz Vnitřní směrnice: ŠKOLNÍ PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Obsah:

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

Malá farma/ CZ.1.07/1.1.18/02.0021 Malá farma

Malá farma/ CZ.1.07/1.1.18/02.0021 Malá farma Název projektu Stručný popis projektu Malá farma/ CZ.1.07/1.1.18/02.0021 Malá farma Záměrem projektu je zkvalitnit a zatraktivnit výuku přírodovědných a technických oborů a zároveň posílit kompetence žáků

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE Zpráva o činnostech leden až březen 2013 OBSAH: 1. Aktuální projekty (chronologicky): Číslo strany: 1.1 Seminář Povinné energetické průkazy budov od ledna 2013 a rekonstrukce

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Počet žáků: 53 Ředitelka školy : Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová 1.Charakteristika EVVO. 2.Cíle EVVO. 3.Metody a formy realizace

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního

Více

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 METODICKÝ LIST PO ZELENÉ Tento metodický

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Popis projektu. Klíčové aktivity

Popis projektu. Klíčové aktivity Zvyšování motivace k technickému vzdělávání Výše finanční podpory : 7 195 707,16 Doba realizace: 1.9.2012 31.10.2014 Poskytovatel: Jihočeský kraj, grantové schéma Prioritní osa: Počáteční vzdělávání Operační

Více

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje Střední škola zemědělská a veterinární Lanškroun Aktivity na škole spojené

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Strakonice - 19.5.2011 Ing. Jana Bačkovská, Ministerstvo zemědělství Obsah Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť)

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010

Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 1. Vogtland - zemědělství a ekologie trochu jinak Poskytovatel: AGENTURA NAEP - Leonardo da Vinci PROJEKTY MOBILITY Příjemce: SZeŠ Dalovice Objem: 24.075 Cílová

Více

ZELENÉ BYDLENÍ. Naše poslání. Občanské sdružení. Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok

ZELENÉ BYDLENÍ. Naše poslání. Občanské sdružení. Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok Občanské sdružení ZELENÉ BYDLENÍ Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok 2013 Naše poslání Posláním občanského sdružení Zelené bydlení je propagovat a prosazovat do každodenního života principy trvale

Více

Plán environmentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO)

Plán environmentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO) Plán environmentální výchovy, vzdělání a osvěty (EVVO) šk. rok 2014-2015 Š a MŠ Nerudova, České Budějovice Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova k řešení problémů týkajících se životního

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 dle rozdělovníku Váš dopis značky: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA 2008/13350/430 14618/ENV/08 Mgr. Petrů/l.2317 25. 2. 2008 Věc:

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Počet žáků: 50. Ředitelka školy : Mgr.Ivana Pfefrová, zastupuje Mgr.Petra Procházková Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala : Ludmila Kroupová

Více

PUSŤTE PŘÍRODU DO ZAHRAD!

PUSŤTE PŘÍRODU DO ZAHRAD! PUSŤTE PŘÍRODU DO ZAHRAD! česko-rakouský přeshraniční projekt Přírodní zahrady bez hranic červen 2009 srpen 2012 Informace o projektu Přírodní zahrady bez hranic aneb nový prostor pro lidi, přírodu i cestovní

Více

Projekt ŽIJME ZDRAVĚ

Projekt ŽIJME ZDRAVĚ Základní škola Benešov, telefon/fax: 317721961 Realizace schváleného projektu EVVO Název poskytovatele dotace: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Název dotačního programu: Rozvojový program Podpora

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

NABÍDKA SEMINÁŘŮ PRO PEDAGOGY S AKREDITACÍ DVPP pro školní rok 2012 2013, I. pololetí, pobočka Kutná Hora

NABÍDKA SEMINÁŘŮ PRO PEDAGOGY S AKREDITACÍ DVPP pro školní rok 2012 2013, I. pololetí, pobočka Kutná Hora o. s. EKODOMOV, V Podbabě 29 b, 160 00 Praha 6, tel. 234 697 402, fax. 910 256 154 www. ekodomov.cz, e: infokh@ekodomov.cz NABÍDKA SEMINÁŘŮ PRO PEDAGOGY S AKREDITACÍ DVPP pro školní rok 2012 2013, I. pololetí,

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014 MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ Srpen 2014 Nadace ČEZ Oranžové hřiště pro rok 2014 Podporované aktivity: Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních,

Více

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015 OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.

Více

Představení projektu

Představení projektu Představení projektu ŠANCE PRO VENKOVSKÉ ŠKOLY - ZNALOSTI, SCHOPNOSTI, DOVEDNOSTI Malenice, 28. 5. 2009 Vladimír Drye O projektu Realizátor projektu: MAS Chance in nature Partneři projektu: Základní škola

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA PRVOUKA - 2. RNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola Cestou do školy?

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Podpora technického vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů JHK a JSRLZ, o.p.s.

Podpora technického vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů JHK a JSRLZ, o.p.s. Podpora technického vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů JHK a JSRLZ, o.p.s. 2. 10. 2015 Dana Feferlová, Jihočeská hospodářská komora JHK a JSRLZ, o.p.s. Jihočeská hospodářská komora Sdružení podnikatelů

Více

1.) Název realizovaného projektu: Zdravý život ve zdravém prostředí Základní školy Votice

1.) Název realizovaného projektu: Zdravý život ve zdravém prostředí Základní školy Votice 1.) Název realizovaného projektu: Zdravý život ve zdravém prostředí Základní školy Votice Základní škola Votice, tel 317813322, e-mail: zsvotice@centrum.cz Vedoucí programu: Mgr.Simona Korešová Datum vzniku

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI. občanského sdružení, ENVIC. www.envic.cz

ZPRÁVA O ČINNOSTI. občanského sdružení, ENVIC. www.envic.cz ZPRÁVA O ČINNOSTI občanského sdružení, ENVIC 2007 www.envic.cz Občanské sdružení ENVIC Organizace byla založena 3.9. 2003. Činnost začala vyvíjet v souvislosti s přípravou projektu ENVIC Environmentální

Více

Celostátní síť pro venkov - krajská síť Jihočeský kraj. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Celostátní síť pro venkov - krajská síť Jihočeský kraj. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Celostátní síť pro venkov - krajská síť Jihočeský kraj Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah Začátky Celostátní sítě pro venkov CSV krajská síť Jihočeský

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

» Se zkušenostmi s prací s dětmi a mládeží (většina včelařů je zároveň pedagogy)» S příjemným a přátelským vystupováním

» Se zkušenostmi s prací s dětmi a mládeží (většina včelařů je zároveň pedagogy)» S příjemným a přátelským vystupováním Včelařství je starodávná lidská činnost přímo spojená s přírodou. Učí nás přírodu pozorovat, chápat, respektovat a chovat v úctě. Med je jen zlomkem užitku, který nám včely dávají. Mnohem důležitější je

Více

ČASOVÝ HARMONOGRAM VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ENERSOL 2009

ČASOVÝ HARMONOGRAM VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ENERSOL 2009 OSOBNÍ GESCI NA PODPORU PROJEKTU ENERSOL 2009 PŘEVZALI MINISTŘI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PRO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽ A TĚLOVÝCHOVU ENERSOL 2009 PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ÚSPORY ENERGIÍ, OBNOVITELNÉ

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz

Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Obsah: 1)Kde můžete sledovat aktuálnídotačnípříležitosti 2)Tematickéoperačníprogramy na období2007-2013

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Zúčastněné třídy: 4.B, 4.C, 8.A Celkový počet zpracovaných dotazníků: 74 Graf 1 Jste příznivci umírněného ekologického hnutí? Jsem

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více