1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA - MENTÁLNÍ RETARDACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA - MENTÁLNÍ RETARDACE"

Transkript

1 9 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA - MENTÁLNÍ RETARDACE 1.1 Psychický vývoj osobnosti Člověka jako lidskou osobnost lze hodnotit na základě jeho jednotlivých psychických vlastností a procesů, tj. duševních funkcí, které jsou individuálním způsobem rozvinuty a mají určitou charakteristickou kvalitu /Vágnerová, 2004/. Psychický vývoj člověka je proces postupné proměny jednotlivých psychických funkcí a je závislý na působení mnoha faktorů, které jej utváří a které se vzájemně ovlivňují. Mluvíme o jejich vzájemné interakci /z lat. actio=činnost, vzájemné působení dvou nebo více činitelů/ /Defektologický slovník, 1984/. Mezi tyto základní faktory patří dědičnost, zevní vlivy prostředí a vlivy výchovy. Současný pohled na psychický vývoj jedince zdůrazňuje interakci mezi těmito zevními biologickými faktory, dědičností a zkušenostmi dítěte, které v průběhu života získává, tedy faktory sociálními. Tyto teorie nazýváme teoriemi interakčními a jak uvádí Vágnerová /1999, s. 24/, charakterizují normální a odchylný duševní vývoj jako proces postupných změn psychických vlastností a integrace osobnosti, který je dán rozvojem vrozených dispozic v interakci s působením prostředí. Vymezení hranice normality a abnormality je velmi obtížné, protože jsou pohyblivé a mohou být posuzovány podle různých kritérií. Mění se např. s časem, se státem nebo se sociokulturním pojetím. Odchylky od normy psychického vývoje mohou být kvantitativní /hyper-hypo/, kvalitativní /úzkost, závislost/, mohou se lišit původem /organické-funkční/, rozsahem /dílčí-širší/ i průběhem /přechodné-trvalé/, ale zpravidla jsou vždy multifaktoriální /Čačka, 2000, s. 184/. Pro úspěšný vývoj jedince je zapotřebí, aby dědičné předpoklady a vlivy prostředí byly v normě a aby zrání a učení působilo ve vzájemném souladu. Jestliže tomu tak není, může dojít ke vzniku různě závažných odchylek /Vágnerová, 1999/. Vzájemný podíl dědičnosti a vlivu prostředí při vzniku určité duševní odchylky je různý, v zásadě však platí, že čím je genetická odchylka od normy závažnější, tím méně se zde mohou uplatnit vlivy prostředí /Vágnerová, 1999, s. 25/.

2 10 V procesu psychického vývoje jedince tedy dochází k biologickému pochodu zrání organismu a toto zrání podmiňuje připravenost k učení a k dalšímu rozvoji. Tyto rozumové schopnosti řešení nových nebo složitých situací, schopnosti učení a přizpůsobování se, jsou označovány pojmem inteligence Terminologické vymezení pojmu mentální retardace Inteligence je soubor schopností umožňující lidem orientovat se v různých životních situacích a tvořivě řešit různé zcela nové úkoly, a to na základě zpracovaných a uchovaných informací /Zvolský, 2001/. Rozvoj inteligence je dán, jak jsme uvedli v předchozí kapitole, jednak geneticky a jednak působením zevních a výchovných vlivů. U osob s nižšími rozumovými schopnostmi, /kdy IQ je menší než 69/, mluvíme o mentální retardaci /dále jen MR/. Termín MR znamená opožděnost rozumového vývoje a je odvozen z latinského mens, 2. p. mentis mysl, rozum a retardace z latinského retardatio zdržet, zaostávat, opožďovat /Vítková, 2004, s. 293/. Pokusme se nalézt odpověď na otázku, co je to mentální retardace. Stanovení jednotné adekvátní definice je velmi nesnadný úkol. V současné době existuje velké množství definic mentální retardace, které lze rozdělit podle různých faktorů, které jsou v nich upřednostňovány. Definice zaměřené na IQ Vychází z rozdělení testovaných jedinců podle výše IQ do různých skupin. Od nadprůměru až po hraniční pásmo MR. Za MR bývají považovány všechny osoby, jejichž rozsah IQ je nižší než toto hraniční pásmo. Mnozí autoři se však staví odmítavě k metodám kvantitativního zjišťování MR, považují je za nespolehlivé, jednostranné a v mnohých případech za rozporuplné. /Černá, 1995/. Definice zaměřené na biologické faktory S tímto pojetím MR se setkáváme např. u Rubinštejnové, která uvádí: Mentální zaostalostí nazýváme trvalé porušení poznávací činnosti, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku /1976, s. 40/. Jedná se o slabost spojovací

3 11 funkce mozkové kůry, projevující se v obtížném vytváření nových spojů a v jejich nedostatečné pevnosti. Taktéž Miloš Sovák definuje mentální retardaci jako poruchu vývoje všech psychických funkcí, nejvíce však funkcí rozumových. Je to souhrn četných a leckdy mnohotvárných příznaků, které mají různé příčiny a rozličný základ patologickoanatomický. Většinou jde o následky hrubšího poškození mozku, vzácněji o jiné příčiny /Sovák, 1972, In Černá, 1995, s. 10/. Definice se zaměřením na sociální faktory Toto pojetí spojuje mentální retardaci s povahou sociálního prostředí, kterému se musí jedinec přizpůsobovat. Např. Trengold /1956/ považuje za mentální retardaci stav nekonečného vývoje a neschopnosti jedince adaptovat se na prostředí, které je normální, a v němž žijí jeho spoluobčané takovou měrou, že není schopen nezávislé existence bez dohledu a pomoci. /Černá, 1995, s. 10/. To znamená, že jedinec je mentálně retardovaný, pokud ho určitý sociální systém takto označí. Definice se zaměřením na více hledisek MR postihuje jedince jako celek s různou intenzitou a hloubkou, na základě různé etiologie a s různými sociálními dopady. Nerozlišují mezi MR spojenou s psychosociálními vlivy a MR spojenou s biologickými nedostatky. S tímto pojetím se setkáváme u mnoha současných autorů zaměřujících se hlavně na oblast pedagogických jevů souvisejících s mentální retardací. Např. Walthall a Love /1974/ označují za mentálně retardované děti a dospělé, kteří jako výsledek neadekvátně vyvinuté inteligence, jsou signifikantně poškození ve své schopnosti učit se a adaptovat na požadavky společnosti. /Černá, 1995, s. 12/. Do této kategorie můžeme zařadit i pro nás nejznámější definici od Dolejšího, který říká: Mentální retardací rozumíme vývojovou poruchu integrace psychických funkcí, která postihuje jedince ve všech složkách jeho osobnosti /stránka duševní, tělesná, sociální/. Nejvýraznějším rysem je trvale porušená poznávací schopnost různá míra snížení rozumových schopností, která se projevuje nejnápadněji především v procesu učení. Možnosti výchovy a vzdělávání jsou omezeny v závislosti na stupni postižení /Dolejší, 1978, Procházková, In Vítková a kol., 1998, s. 124/. Podle Vágnerové /1999, s. 146/ je mentální retardace souhrnné označení vrozeného defektu rozumových schopností, neschopnost dosáhnout odpovídajícího

4 12 stupně intelektového vývoje, ačkoliv byl tento jedinec přijatelným způsobem stimulován. Nízká úroveň inteligence bývá spojena se snížením či změnou dalších schopností a odlišností ve struktuře osobnosti. Jak z uvedeného přehledu definic vyplývá, vytváří mentální retardace heterogenní skupinu, která se vyznačuje celou řadou odlišností. MR je označována jako stav zastaveného či neúplného duševního vývoje, který charakterizuje narušení schopností, které přispívají k celkové úrovni inteligence, tj. schopností poznávacích, řečových, pohybových a sociálních. Nejvýraznějším rysem MR je trvale porušená poznávací schopnost a různá míra snížení rozumových schopností, která se projevuje nejnápadněji v procesu učení. Nízká úroveň rozumových schopností, s nedostatečným rozvojem myšlení a následně omezenou schopností učení, je také důsledkem obtížné adaptace na běžné životní podmínky. Tato nižší schopnost orientovat se v životě se projevuje: - v ohraničených možnostech vzdělávání - v nedostatečné sociální přizpůsobivosti - ve zpomaleném, zaostávajícím vývoji a to buď samostatně nebo v různých kombinacích /Černá, 1995/. U mentální retardace, tedy postižení trvalého, záleží na mnoha faktorech: na závažnosti postižení, na příčině postižení, na výchovných a terapeutických vlivech atd. MR bývá často kombinována s dalším závažným postižením, např. s DMO, poruchami zraku, sluchu, s epilepsií a poruchami řeči. MR tak nepřímo ovlivňuje vývoj řeči, který je úzce spjatý s rozvojem myšlení. Problematikou poruch řeči u mentálně retardovaných se budeme zabývat v dalších kapitolách této diplomové práce. 1.3 Etiologie mentální retardace Duševní vývoj člověka může narušit, zpomalit či nějakým způsobem odchýlit od normy množství nejrozličnějších příčin. Proto mentální retardace nemá jednotnou příčinu, na její etiologii se podílí celá řada činitelů vnitřních /endogenních/ i vnějších /exogenních/. Může jít o MR vrozenou či získanou, z časového hlediska může dojít

5 13 k poškození v období prenatálním, perinatálním a postnatálním. Většinou však vzniká na základě součinnosti vrozených, environmentálních a sociálních faktorů. Pro úplnost je však třeba podotknout, že asi u třetiny osob s mentální retardací není možno se dopátrat příčiny. Dědičnost Dědičnost je prvním faktorem, na jehož základě může vzniknout MR. Soubor dědičných předpokladů, které nazýváme genotyp /z řec. genos = rod, typos = znak, soubor všech dědičných předpokladů jedince získaných od obou rodičů/, /Defektologický slovník 1984/, vytváří dispozice ke vzniku určité vlastnosti organismu. Genetické vlohy jsou určující mírou rizika nějaké psychické odchylky. Jak uvádí Procházková /In Vítková a kol., 1998/, Intelektové schopnosti dítěte jsou orientačně výslednicí průměru intelektového nadání rodičů. Lehká MR vzniká většinou v důsledku zděděné inteligence a vlivu rodinného prostředí. Metabolické poruchy a jiné abnormality se vyskytují zřídka. Sociální faktory V případě, kdy zpomalení duševního vývoje způsobuje zanedbání za strany sociálního prostředí, zpravidla rodiny, jde o sociálně podmíněnou MR. Jsou to děti ze sociálně nevhodného prostředí, které nemají dostatek přiměřených podnětů pro svůj duševní vývoj např. děti některých romských rodin, děti z rodin alkoholiků či narkomanů. Sociokulturní deprivace se může projevit i v institucionální výchově. MR se objevuje ve vzájemném vztahu s výchovou v nižších sociálních vrstvách a v souvislosti se špatnými materiálními podmínkami, nestabilními rodinnými vztahy nebo špatnými bytovými podmínkami. Zde je třeba se zmínit o specifické kategorii MR, pseudooligofrenii, která vzniká vlivem nedostatečného a nepřiměřeného výchovného působení. Mohli bychom ji definovat jako sociální poškození vývoje rozumových schopností. U této kategorie není narušena CNS, ale příčinou je nedostatek přiměřených podnětů pro rozvoj dítěte.

6 14 Je to MR získaná a je možné ji zlepšit, pokud se dítě dostane do podnětnějšího prostředí. Tato MR se projevuje opožděním vývoje řeči, myšlení a poruchami chování /apatie, negativizmus/. Není to tedy stav trvalý a neměnný, vlivem výchovného působení může dojít ke zlepšení stavu a návratu k normě. Tyto sociální faktory jsou příčinou zpravidla lehké mentální retardace. Další environmentální vlivy Příčiny vzniku mentální retardace na základě vlivů životního prostředí můžeme najít v období prenatálním, perinatálním a postnatálním. Prenatální příčiny: V prenatálním období může působit celá řada vlivů, které mohou ohrozit duševní vývoj plodu. Tyto environmentální vlivy mohou být: - fyzikální /např. ionizující záření/ - chemické /např. léky, alkohol, drogy, otrava olovem/ - biologické /např. virové a infekční teratogeny způsobené zarděnkami, toxoplazmózou nebo kongenitální syfilis/. Zde platí zákonitost: že čím dříve k patologii dojde, tím fatálnější to má následky pro zdraví dítěte /obecně je blastopatie a embriopatie, tj. 15 dní od oplodnění, závažnější než fetopatie, tedy vlivy působící ve fetálním období tj. po 3. měsíci těhotenství /. /Valenta, Müller, 2003, s. 52/. Perinatální příčiny: Období porodu je z hlediska poškození dítěte také rizikové. Nejčastěji se mezi porodními komplikacemi uvádí poškození dítěte při dlouhotrvajícím /protrahovaném/ porodu nedostatkem kyslíku /porodní hypoxie či asfyxie/, předčasný porod a nízká porodní váha dítěte. Až u jedné třetiny předčasně narozených dětí s hmotností menší jako 1 500g, existuje riziko mentálního postižení /Lechta, Matuška, 1995, s. 15/. Dalšími příčinami jsou těžká novorozenecká žloutenka hyperbilirubinémie při rozdílném Rh faktoru, ale také mechanické stlačení hlavičky při klešťovém porodu a následném krvácení do mozku, abnormality porodních cest a abnormality porodu.

7 15 Postnatální příčiny: V období po narození do 2 roku věku dítěte může způsobit narušení vývoje rozumových schopností zánět mozku a zánět mozkových blan /encefalitida, meningitida a meningocefalitida/ a jiné infekční onemocnění. Dále úrazy mozku, nádory mozku, krvácení do mozku z různých příčin, ale také intoxikace organizmu. Jmenované faktory bývají příčinou lehké i těžší MR. Specifické genetické příčiny Tyto můžeme rozdělit do 4 základních skupin: 1. Dominantně podmíněné příčiny, které jsou velmi vzácné. 2. Recesivně podmíněné příčiny, které tvoří většinu dědičných metabolických onemocnění. Tyto vrozené metabolické jsou spojeny s řadou příznaků. Mezi nejzávažnější patří: Fenylketonurie porucha metabolizmu aminokyselin, která se vyskytuje 1krát na porodů. Dítě se po narození jeví jako zdravé, avšak nedojde-li k včasné diagnostice, vzniká těžká mentální retardace. Při fenylketonurii jde o vrozený nedostatek jaterního enzymu a proto nedochází k rozložení aminokyseliny fenylalaninu, který je neobyčejně důležitý pro život a pro optimální rozvoj dítěte nezbytný /Monatová, 1995, s. 117/. Tento se hromadí v organizmu /hlavně v mozkomíšním moku a mozku/ a poměrně rychle způsobí mentální postižení. U dítěte je bezpodmínečně nutná speciální dieta, která nahradí všechny bílkoviny běžné potravy. Galaktosemie porucha metabolizmu uhlovodíků a mukopolysacharidů. Jedná se o vadu metabolizmu cukrů, při kterém dítě nesnáší mléko a je nutná speciální dieta bez mléčných produktů. Wilsonova choroba porucha metabolizmu minerálních látek, /zejména mědi/. Následkem toho se měď ukládá v játrech, v mozku a v rohovce a kromě toho odchází ve velkém množství v moči. Jedná se o progresívní onemocnění. Tay Sachsova choroba poměrně vzácná, projevující se mezi 4-10 měsícem po narození. Podkladem nemoci jsou anatomické změny mozkových buněk, vyskytuje se familiárně, tj. v určitých rodinách a není léčitelná.

8 16 3. Příčiny podmíněné poruchou sex chromozomů, které jsou častější u mužů než u žen asi v 25%. Klinefelterův syndrom se vyskytuje jen u mužských potomků, vykazuje retardovaný vývin řeči a narušenou koordinaci hrubé motoriky. Turnerův syndrom postihuje pouze ženské potomky. U děvčat, postižených tímto syndromem je z logopedického hlediska důležité zjištění, že se tu často vyskytuje hypomimická tvář a tzv. kapří ústa /Lechta, Matuška, 1995, s. 22/. Oběma těmto postižením je společný nález hlavně v oblasti pohlaví a časté infantilní projevy. 4. Příčiny podmíněné chromozomálními abnormalitami Downův syndrom toto onemocnění vzniká jako důsledek chromozomální aberace. Postižení se vyskytuje u 1 2% narozených dětí. Poprvé bylo popsáno v roce 1866 anglickým pediatrem Johnem Downem, první zmínky o takto nemocných však pocházejí již z 15. a 16. století. Jak bylo zjištěno později francouzským badatelem Lejeuneem, jedná se o chromozomální aberaci způsobenou trisomií 21. páru chromozomů. Z genetického hlediska se tito lidé liší od ostatní populace stavbou svých buněk. Každá buňka jejich organismu obsahuje jeden chromozom navíc, takže místo obvyklých 46. chromozomů uspořádaných ve 23. párech mají v každé buňce 47. chromozomů /22. párů a jedna trojice/. Tělesný i duševní obraz je u všech případů téměř jednotný typický vzhled a duševní rozvoj v rozmezí lehké MR, středně těžké MR až těžké MR. Psychomotorický vývoj je opožděný, tyto děti vykazují asi poloviční zpoždění ve srovnání s vývojem nepostižených jedinců. Nástup samostatné chůze se posouvá často do 2. až 3. roku života. Mezi jednotlivými případy však existují v oblasti pohybového vývoje velké rozdíly. Kromě mentální retardace brzdí rozvoj hybnosti těchto dětí i svalová ochablost, případně nízké svalové napětí /hypotonie/ /Švarcová, 2000, s.122/. Tito jedinci bývají klidní až bradypsychičtí /zpomalení duševní činnosti/, těžkopádní a ulpívaví. Emocionálně jsou obvykle dobře ladění, přizpůsobiví a nemají větší výkyvy v chování. Většina dětí s Downovým syndromem má zdravé rodiče, a tak i jejich výchovné prostředí bývá dostatečné a stimulující. Učí se sice pomalu, ale dovedou svoje schopnosti využít. V dospělosti jsou schopni pracovat pod dohledem a vedením /Vágnerová, 2002, s. 151/.

9 17 Nespecificky podmíněné poruchy Zde nebyla zjištěna žádná chromozomální či metabolická vada, ani žádné jiné poškození plodu nebo novorozence. MR zůstává v 15 30% neobjasněna /Zvolský, 2001/. 1.3 Klasifikace mentální retardace Při klasifikaci MR bývá užíváno nejrůznějších hledisek, z nichž nejčastější je hloubka postižení vyjádřená jednotlivými stupni MR. Dalším důležitým vodítkem je vývojové období, ve kterém se mentální porucha objevila. Pokud vznikla v raném věku, užívá se termín mentální retardace, pro pozdější výskyt /asi po 2.roce věku života/ se užívá termín demence. Nejčastěji se v praxi setkáváme se členěním mentální retardace podle WHO z roku 1992 /Pipeková a kol.,1998, s. 173/: a/ podle stupně postižení: F 70 lehká mentální retardace IQ F 71 středně těžká mentální retardace IQ F 72 těžká mentální retardace IQ F 73 hluboká mentální retardace IQ 20 a níže F 78 jiná mentální retardace F 79 nespecifikovaná mentální retardace F 78 jiná mentální retardace v tomto případě je stanovení stupně MR nesnadné pro přidružené senzorické, somatické postižení nebo pro autismus. F 79 nespecifikovaná MR určuje, že mentální retardace je prokázána, nelze však pro nedostatek informací zařadit do žádného stupně. b/ podle doby vzniku: - vrozená MR /dříve oligofrenie/ - získaná MR /demence/

10 18 V souvislosti s těžkou MR se používá ještě další dělení: c/ podle druhu chování: - typ eretický /neklidný, dráždivý, instabilní/ - typ torpidní /netečný, apatický, strnulý/ - typ nevyhraněný /vyrovnaný, procesy vzruchu a útlumu jsou relativně v rovnováze, popřípadě jeden z nich převládá/. Mezi těmito stanovenými stupni jsou plynulé přechody, hranice bývají málo vyznačené především proto, že postižení obvykle není rovnoměrné a stejně intenzívní v jednotlivých oblastech. Proto posouzení intelektu nemůže vystihnout celou variabilitu osobnosti. 1.4 Charakteristika jednotlivých stupňů mentální retardace Lehká mentální retardace výskyt v celkovém počtu mentálně retardovaných 80%. Typickým znakem tohoto lehkého stupně MR je to, že se dítě do tří let jeví jen jako opožděné či zpomalené ve svém neuropsychickém vývoji. Teprve mezi rokem se začíná projevovat výrazněji omezení rozumového vývoje i ostatních psychických funkcí. Nápadná je malá slovní zásoba a různé poruchy řeči, např. časté dysgramatismy. Ve hře se projevuje nedostatečná zvídavost a vynalézavost, hry jsou spíše jednoduché a stereotypní. Myšlení je zcela konkrétní a nesamostatné. Někdy má dítě dobrou mechanickou paměť, kterou však nedokáže zcela využít. Zvládá čtení, psaní, počítání, částečně i gramatiku, není však schopno myslet logicky. Tento stav souvisí především s poruchou 2. signální soustavy, proto vázne i zobecňování, abstrakce a taktéž analýza a syntéza. Tyto děti jsou schopny absolvovat vzdělávání ve zvláštní škole /Pipeková a kol., 1998/. V současné době ji nazýváme ZŠ praktickou. Středně těžká mentální retardace výskyt v populaci mentálně retardovaných asi 12%. Projevuje se nápadným opožděním celkového vývoje dítěte a tento přetrvává až do dospělosti. Vývoj jemné i hrubé motoriky je zpomalen a je patrná celková neobratnost. Dítě začíná velmi pozdě sedět a chodit.

11 19 Řeč se vyvíjí taktéž opožděně. Slovník je chudý, vyjadřování často pouze pomocí jednoslovných vět, s častým výskytem dysgramatizmů. U některých jedinců přetrvává pouze neverbální komunikace. Pozornost je nápadně nestabilní. Představy jsou útržkovité, obtížně se vytvářejí a nesnadno vybavují. Toto omezení psychických procesů je provázeno často epilepsií, neurologickými, ale také tělesnými obtížemi. Po stránce emocionální jsou tyto děti labilní, nevyrovnané, s nepřiměřenými afektivními reakcemi. Lze u nich vypěstovat různé snadné návyky a nejpotřebnější dovednosti, naučí se jíst a udržovat čistotu. Avšak samostatnost je mnohdy jen částečná. Děti s tímto stupněm mentální retardace jsou vzdělávány v ZŠ speciální. Pro nejšikovnější je možnost jednoduchého pracovního zařazení pod dohledem nebo v chráněných dílnách. Tyto osoby jsou i v dospělosti nesamostatné a odkázané na pomoc okolí. V některých případech je nutné zbavit tyto osoby svéprávnosti nebo přistoupit k omezení v právních úkonech /Pipeková a kol. 1998/. Těžká mentální retardace - výskyt v populaci mentálně retardovaných asi 7%. Projevuje se celkovým opožděním psychomotorického vývoje s významným opožděním hybnosti již v předškolním věku. Koordinované pohyby si dítě osvojuje velmi pomalu, chodit se tedy naučí velice pozdě, v některých případech vůbec ne. Typické je významné porušení afektivní sféry, nestálost nálad a impulzivita. Dlouhodobým tréninkem si může jedinec osvojit základní hygienické návyky a částečně i jiné činnosti, týkající se sebeobsluhy.někteří však nejsou schopni udržet tělesnou čistotu ani v dospělosti. Bývají celoživotně závislí na péči jiných osob, svůj život prožijí obvykle v ÚSP nebo stacionáři. /Pipeková a kol., 1998/. Hluboká mentální retardace výskyt v populaci mentálně retardovaných 1%. Jedná se o jedince imobilní, s přidruženým postižením zrakovým, tělesným či neurologickým. Děti je nutno krmit a starat se o jejich celkovou tělesnou hygienu. U některých se setkáváme s automatickými kývavými pohyby hlavy, trupu i celého těla. Tyto stereotypní pohyby jsou zcela mimovolní. Řeč si neosvojí vůbec, objevují se pouze pudové hlasové projevy, jako skřeky a neartikulované zvuky. Afektivní sféra je u některých těžce postižena a dochází k častému sebepoškozování. Typická je porucha kontaktu, proto jedinec obvykle nepoznává nic a nikoho ze svého okolí. Vyžadují stálou ošetřovatelskou péči ve

12 20 všech základních životních úkonech. /Pipeková a kol., 1998/. Nedožívají se vyššího věku a brzy umírají Na tomto místě je nutné zmínit se o skupině dětí podprůměrných, jejichž IQ je v rozpětí a které nejsou podle současných kritérií zařazeny do kategorie MR. Tyto děti však tvoří převážnou většinu žáků základní školy praktické. Důvodem k přeřazení do speciálního školství je fakt, že nestačí tempu výuky v běžné ZŠ a tudíž nejsou schopny zde uspět. Charakteristickým rysem podprůměrně nadaného dítěte je infantilismus, hravost, větší závislost na dospělých a méně regulovaná emocionalita. Sociální chování i hra odpovídá úrovni nižšího věku. Řeč bývá obsahově chudší, chybí složitější pojmy, častější jsou stereotypy ve vyjadřování, skladba verbálního projevu bývá zjednodušena /Procházková, In Vítková a kol.,1998, s. 128/. 1.6 Osobnost a psychické zvláštnosti jedinců s mentální retardací Podívejme se na osobnost mentálně retardovaného z hlediska psychických funkcí, které jsou nezbytné pro kognitivní procesy. Slovo kognice, kognitivní je odvozeno z lat. cognoscere-poznávat, cognitiv-poznání, poznatek, seznámení se. /Švancara,1991/. Základními poznávacími procesy jsou čití, vnímání a představivost, které jsou realizovány dalšími psychickými procesy /myšlením, pamětí, pozorností/. Postižení kognice, tedy poznávací schopnosti, je primárním specifikem MR. Proces myšlení se uskutečňuje pomocí myšlenkových operací. Myšlení je zobecněné a slovem zprostředkované poznávání skutečnosti. Myšlení umožňuje poznat podstatu předmětů a jevů. Myšlení dává možnost předvídat výsledky určitého jednání, tvořivě a cílevědomě pracovat /Rubinštejnová, 1973, s. 139/. U mentálně retardovaného jedince pozorujeme velmi nízkou úroveň myšlení, která se výrazně liší od intaktního jedince svou konkrétností a slabou schopností zobecňování. Hlavním problémem je tedy přechod od konkrétního myšlení k abstraktnímu, což znamená učit se myslet. Slabá schopnost zobecňování se projevuje tím, že dítě si špatně

13 21 osvojuje pravidla a obecné pojmy, u kterých nechápe jejich význam a neví u kterých jevů je lze použít. Myšlení duševně zaostalého žáka je zatíženo přílišnou konkrétností, je neschopno vyšší abstrakce a generalizace, nepřesností a chybami v analýze a syntéze. Myšlení je nedůsledné, vyznačuje se slabou řídící funkcí a značnou nekritičností, pojmy se tvoří těžkopádně a úsudky jsou nepřesné /Valenta Krejřířová, 1997, s. 30/. Německý psycholog Kurt Lewin, autor dynamické teorie mentální zaostalosti říká, že základními příčinami této mentální zaostalosti dětí je inertnost, malá pohyblivost a nediferencovanost jejich osobní sféry, /přičemž má na mysli nezralost a zvláštnosti průběhu emocí těchto jedinců/ a dále poukazuje na závislost myšlení, či správněji schopnosti myšlení, na citech a potřebách. Dále uvádí: Konkrétnost myšlení slabomyslného dítěte záleží na tom, že každá věc a každá událost dostává pro něho svůj zvláštní význam. Nemůže je vyčlenit jako samostatné části nezávisle na situaci. Proto abstrahování, tj. vytvoření kategorie a její zobecnění na základě určité podstatné příbuznosti mezi předměty, je pro toto dítě velmi obtížné /Rubinštejnová, 1973, s. 145/. Tento způsob myšlení následně ovlivňuje učení mentálně retardovaných. Klasik vývojové psychologie L. S. Vygotskij říká že učení je základní podmínkou psychického vývoje /Švarcová, 2000 s. 35/. Vyučování musí být tedy promyšlené a musí probíhat za pomoci speciálních postupů. Důležitý je přechod od názorného předvedení ke slovnímu logickému zobecňování, pomalým tempem s přihlédnutím ke snadné unavitelnosti dětí. Učení je převážně mechanické a dlouhodobé. Nepříznivý vliv na učení mají i nedostatky v koncentraci a pozornosti, která je krátkodobá a ulpívá na detailech. Vykazuje malý rozsah sledovaného pole a nestálost. Mentálně retardovaný žák je schopen udržet záměrnou pozornost max minut. Pak musí následovat relaxace, což je velmi důležitý poznatek z hlediska vyučovacího procesu. Paměť je schopnost zapamatovat si, uchovat a zobecňovat minulé zkušenosti a tím získávat nové vědomosti a dovednosti. Paměť jedinců s MR je charakteristická svou pomalostí zapamatování, rychlostí zapomínání, nepevností a nepřesností vybavování. Příčina pomalého a špatného osvojování nových vědomostí a dovedností tkví především ve vlastnostech nervových procesů mentálně zaostalých dětí. Slabost

14 22 spojovací funkce mozkové kůry podmiňuje malý rozsah a pomalé tempo vytváření nových podmíněných spojů a také jejich nepevnost /Rubinštejnová, 1973, s. 163/. Ve vyučovacím procesu je proto důležité věnovat pozornost opakování, při kterém je nutno dodržovat požadavek rozmanitosti a relaxace. Učební látku je třeba mnohem více opakovat, protože vytvořené podmíněné spoje vyhasínají rychleji, než u intaktních jedinců. Celkový stav paměti MR dětí závisí také na jejím posilování správnou životosprávou, dostatkem spánku a na vhodném rozdělení pracovní doby a odpočinku. Emocionalita a emoční zralost je jednou z nejdůležitějších oblastí osobnosti. Děti s mentální retardací jsou většinou emočně nevyspělé a chovají se jako děti s nižší věkovou úrovní. Neznámé osoby, cizí prostředí nebo úkoly pro ně příliš náročné vyvolávají negativní reakce, úzkost a strach. Vyhýbají se všemu novému a neznámému, dovede je však motivovat bezprostřední pochvala, odměna či povzbuzení. Jejich city jsou dlouho nedostatečně diferencovány a tito jedinci pociťují buď spokojenost nebo nespokojenost, bez jemných odstínů prožívání. Toto je lehké až povrchní s častým střídáním nálad euforie se střídá s depresemi, hněvem, afektivními výbuchy apod. Mentálně retardovaní jedinci nedokáží korigovat své city intelektem, což vede k obtížnému vytváření morálních citů jako je svědomí, soucit, pocit zodpovědnosti nebo povinnosti. Pozitivní emoce mají pro tyto děti mimořádný význam a patří k nejdůležitějším motivačním činitelům při jejich vývoji. Převládají-li tyto pozitivní city, dítě na ně reaguje pozitivní reakcí. Volní vlastnosti, tedy cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytvořeného cíle, se jeví jako snížené. Typickým znakem volního jednání MR je hypobulie - pokles volní činnost, nebo abulie - naprostý nedostatek vůle a volní činnosti. Regulace tohoto jednání je vázána na emocionální prožitky, kdy jejich citové reakce vyvolávají zpravidla konkrétní podněty. Rozumové hodnocení a odstup od citového prožitku jsou pro ně příliš náročné. Můžeme tedy říci, že ve volních projevech jedinců s MR je patrná zvýšená sugestibilita, tedy náchylnost k přejímání myšlenek druhých lidí, citová labilita, impulzivnost, někdy agresivita, úzkostlivost a pasivita. /Valenta, Krejčířová, 1997/. Jednou z nejtypičtějších psychologických zvláštností těchto dětí je však postižení řeči. Obecná psychologie považuje řeč za nástroj myšlení a prostředek vzájemného

15 23 styku. Slovem se myšlenka nejen vyjadřuje, ale i zdokonaluje /Vygotskij, In Rubinštejnová, 1973/. Řeč dětí s mentální retardací je tím nápadněji postižena, čím těžším stupněm MR je dítě zasaženo. Klíčovým pojmem první kapitoly diplomové práce je mentální retardace. Je zde analyzován pohled na tento fenomén z hlediska různých definic, etiologie a klasifikace. Dále jsou uvedeny jednotlivé charakteristiky stupňů mentální retardace. Podrobným popisem psychických zvláštností jedinců s mentální retardací lze konstatovat, že nejmarkantnější změny nacházíme v oblasti učení a řeči, které jsou typické pro toto postižení.

16 24 2 KOMUNIKACE MENTÁLNĚ RETARDOVANÝCH 2. 1 Komunikace a narušená komunikační schopnost Termín komunikace je užíván v mnoha vědních oborech. Je to slovo latinského původu /z lat. communicatio = spojování či sdělování/. V logopedii ji chápeme jako specificky lidskou vlastnost k vyjadřování a výměně myšlenek, informací, přání, pocitů atd., ale také jako prostředek k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů /Klenková, 2000, s. 17/. Komunikace s jinými lidmi je pro člověka jednou z nejdůležitějších potřeb, bez které by byl jeho vývoj odchylný. Není to však pouhá formální výměna informací, sdělení či signálů, ale jedná se o složitý komplexní sociální jev. Vlastním účelem komunikace je vznik sociálních vazeb a proces sociální interakce. Komunikace vypovídá o tom, jak člověk vidí sám sebe, ale také jiné lidi a vztahy mezi nimi. V odborné literatuře se můžeme setkat s mnoha definicemi komunikace /Lejska, 2002, Řezáč, 1998/, protože existuje celá řada způsobů a hledisek, jak tento fenomén popsat. Namísto definice tedy uvedu charakteristiku komunikace amerických psychologů Kreche, Crutchfielda a Ballacheye, kteří ji označují jako vzájemnou výměnu názorů mezi lidmi, která se děje především prostřednictvím jazyka a je možná tehdy, pokud mají společné poznatky, potřeby a postoje /Řezáč, 1998, s. 108/. Komunikovat znamená přijímat a vysílat informace za pomoci výrazových prostředků, které mohou být slovní - verbální nebo mimoslovní - neverbální. Komunikací verbální rozumíme dorozumívání se mluvenou řečí nebo psanou podobou jazyka. Mluvená řeč má velký význam pro rozvoj inteligence a celé osobnosti. Mentálně retardovaný jedinec, jehož komunikační schopnosti jsou sníženy, může narážet na nepochopení okolí, neporozumění a nemožnost se vyjádřit. Toto může vést k agresivitě, apatii, nebo uzavření se do sebe. Je tedy velmi důležité u těchto jedinců využívat všech možností k rozvoji jejich řeči a také hledat jiné prostředky, jak jim otevřít cestu k dorozumění. Komunikací neverbální rozumíme pohyby a polohy těla, gestikulaci, mimiku obličeje, haptiku - dotekový kontakt, dále sem patří neslovní

17 25 projevy hlasové, neobsahové projevy jako je váhavost, nerozhodnost, pomalé či naopak rychlé tempo řeči a odmlky. Vyjadřují se jí mezilidské vztahy a city, hraje důležitou roli v jednání a celkovém vystupování člověka. Má historickou prioritu, neboť sdělování slovy přichází daleko později jak ve vývoji lidstva /ve fylogenezi/, tak ve vývoji jedince /ontogenezi/ /Klenková, 2000, s. 18/. V oblasti neverbální komunikace můžeme rozlišit vokální /paralingvistické/ a nevokální /extralingvistické/ jevy. Následující tabulka znázorňuje přehled neverbálních aspektů chování, jak jej uvádí Helfrich, Wallbott /1980, In Klenková, 2000/. Přehled neverbálních aspektů chování Vokální Nevokální časově závislé závislé na hlasu kontinuitně závislé motorické kanály fyziochem. kanály ekologické kanály mimika chuťové územní chování gesta taktilní kontaktní vzdálenost oční kontakt teplotní úprava interiéru pohyb a držení těla čichové úprava zevnějšku Obr. č.1: Přehled neverbálních aspektů chování /Klenková, 2000/ Termín narušená komunikační schopnost /dále jen NKS/ má pro logopedii klíčový význam a proto se pokusíme pojem NKS definovat. Tento úkol je nesnadný, protože je komplikován tím, že pásmo normality /tzn. stanovení, kdy se jedná o vadu řeči a kdy se o vadu řeči nejedná/, je velmi široké. Všeobecně mluvíme o NKS tehdy,

18 26 když se řečový projev jedince odlišuje od normy, která je dána pro jeho mateřský jazyk a řeč působí rušivě na komunikačního partnera. Nejznámější definici NKS uvádí Lechta /1990/, který říká, že komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, když některá rovina /nebo několik rovin současně/ jeho jazykových projevů, působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru. Přitom může jít o fonetickofonologickou, syntaktickou, morfologickou, lexikální, pragmatickou rovinu jazykových projevů, resp. může jít o verbální i neverbální, mluvenou i grafickou formu interindividuální komunikace, její expresivní i receptivní složku. Zahrnuje tedy jazykové i nejazykové prostředky komunikace. /Klenková, 2000, s. 19/. Narušení komunikační schopnosti může být : - orgánové nebo funkční - vrozené nebo získané - trvalé nebo přechodné - úplné nebo částečné - dominantní či symptomatické Z hlediska uvědomování si poruchy : - uvědomělé či neuvědomělé Z hlediska časového může jít o příčiny : - prenatální, /např. orofaciální rozštěp/ - perinatální, /např. porodní asfyxie/ - postnatální, /např. koktavost/ Z lokalizačního hlediska se může jednat o příčinu, která se vztahuje k některé části reflexního komunikačního oblouku, tedy o část receptivní, centrální a expresivní. Mezi nejčastější příčiny lze zařadit různé genové mutace, chromozomální aberace, vývojové odchylky CNS, orgánové poškození receptorů nebo efektorů, jakož i nepříznivé vlivy prostředí. Zde je důležité sociální prostředí, ze kterého vycházejí podněty k řeči. Toto může být podnětné nebo nepodnětné, se správným či nesprávným mluvním vzorem. Dále je to společenské prostředí, které přijímá řečový projev a reaguje na něj pozitivně či negativně. Poruchy komunikační schopnosti se mohou projevit ve sféře symbolických i nesymbolických procesů a to jak ve zvukové, tak i v nezvukové dimenzi /Lechta, 2002/.

19 27 NKS poruchy symbolických procesů zvuková dimenze /dysgramatismus/ nezvuková dimenze /dysgrafie/ poruchy nesymbolických procesů zvuková dimenze /dyslálie/ nezvuková dimenze /narušené neverbální chování/ Obr. č. 2: Narušená komunikační schopnost /Lechta, 2002/ Do NKS však nelze zařadit fyziologické vady a poruchy /např. prodlouženou fyziologickou nemluvnost nebo fyziologickou dyslálii/, protože existuje předpoklad jejich spontánního vymizení. Z hlediska symptomatických projevů lze dělit NKS podle Lechty /2002/ následujícím způsobem: 1. vývojová dysfázie 2. získaná orgánová nemluvnost /afázie/ 3. získaná neurotická nemluvnost /mutizmus, elekt. mutizmus, surdomutizmus/ 4. poruchy zvuku řeči /rinolalia, palatolalia/ 5. poruchy plynulosti řeči /balbuties, tumultus sermonis/ 6. poruchy artikulace /dyslálie, dysartrie/ 7. poruchy grafické podoby řeči /dyslexie, dysgrafie, / 8. symptomatické poruchy řeči 9. poruchy hlasu 10. kombinované vady a poruchy

20 Teorie vývoje řeči kdyby nebylo řeči, nic bychom nevěděli ani o dobru ani o zlu ani o pravdě ani o lži, ani o příjemném ani o nepříjemném. Řeč nám umožňuje to vše chápat. Přemýšlejte o řeči. /z Upanišád/ Řeč, tato pozoruhodná vlastnost, je dána pouze člověku. Řečí se liší od všech ostatních živočichů. Je nástrojem myšlení, ovlivňuje rozvoj poznávacích, citových a volních vlastností. Člověk se však s řečí nerodí, jsou mu vrozeny pouze dispozice k řeči, které se začnou rozvíjet po narození na základě kontaktu s mluvícím okolím. Řeč můžeme definovat z různých hledisek společenského, lingvistického, medicínského apod., proto existuje celá řada obecně přijímaných definic. Asi nejpřijatelnější definice říká,.že se jedná o biologickou vlastnost člověka, systém, který je schopen přenášet informace pomocí jazykových znaků /Novák, 1997, s. 2/. W. Wund definuje řeč jako schopnost používání výrazových pohybů. Skládá se ze zvuků hlásek nebo jiných podobných znaků, které vznikají činností svalovou a vyjadřují vnitřní stavy. Za povšimnutí stojí i chápání řeči jednoho ze zakladatelů foniatrie Hermana Gutzmanna, který chápal řeč jako projev vnitřních stavů pomocí výrazových pohybů nebo znaků /Novák, 1997, s. 2/. Toto je několik ukázek z velkého množství definic k objasnění významu tohoto pojmu. Řeč má z komunikačního hlediska složku receptivní vnímací, kdy řečová sdělení přijímáme a rozumíme jim, složku centrální tj. zpracování informací v CNS a složku expresivní produkční část komunikačního systému. Řeč z hlediska lingvistického má více rovin a více složek /Lejska, 2002/: Roviny řeči: povrchová rovina: 1. fonetická realizace /jakým způsobem se tvoří prvky řeči/ a/ motorická realizace hlásky b/ zvuková realizace hlásky

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

Mentální postižení, osoby s mentálním postižením

Mentální postižení, osoby s mentálním postižením Mentální postižení, osoby s mentálním postižením Mentální retardace je vývojová porucha rozumových schopností demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností

Více

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci. Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mentální postižení, osoby s mentálním postižením

Mentální postižení, osoby s mentálním postižením Mentální postižení, osoby s mentálním postižením Mentální retardace je vývojová porucha rozumových schopností demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Úvodem Ontogeneze v psychologii 2 Psychologie nemocných

Úvodem Ontogeneze v psychologii 2 Psychologie nemocných Obsah Úvodem... 9 1 Ontogeneze v psychologii... 11 Obecné zákonitosti psychického vývoje... 11 Vliv dědičnosti a prostředí... 11 Obecné zákonitosti vývoje... 12 Zrání a učení... 13 Přehled jednotlivých

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka Hygiena a školní zdravotnictví Ontogeneze člověka věk Oplození 0 Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců Embryonální období Fetální období Začátek 2. týdne konec

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta. S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta. S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S Vypracovala: St. obor: Ak. Ročník: Vlasatá Miluše Učitelství po MŠ, kombinovaná forma studia

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PODPORA ROZVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ U ŽÁKŮ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ Jiřina Jehličková SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR METODIKA PRÁCE ASISTENTA

Více

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie O b sah 1. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŘEČOVÉ KOMUNIKACE, DEFINICE OBORU LOGOPEDIE... 11 1.1 Základní pojmy v oblasti řečové komunikace... 11 1.1.1 Řečová komunikace...11 1.1.2 Jazyk... 11 1.1.3 Individuální

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

nejvyšší a z vývojového hlediska nejmladší poznávací proces Pojem odraz obecných a podstatných vlastností předmětů a jevů ve vědomí člověka

nejvyšší a z vývojového hlediska nejmladší poznávací proces Pojem odraz obecných a podstatných vlastností předmětů a jevů ve vědomí člověka Otázka: Myšlení a řeč Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Adelajd zprostředkovaný způsob poznávání předmětů a jevů na základě pochopení jejich vzájemných vztahů a souvislostí nejvyšší a z vývojového

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE DĚTÍ A ŽÁKŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE DĚTÍ A ŽÁKŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE DĚTÍ A ŽÁKŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Eva Zezulková Anotace: Obsah článku vychází z pedagogicko-psychologického hlediska, uplatňovaného při koncipování systému povinného vzdělávání

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více