Erwachsenenalter, s V tomto případě se jedná o charakteristiky stádia konjunktivní víry - srov. FOWLER, J. W.: Stages of Faith.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Erwachsenenalter, s. 119. 12 V tomto případě se jedná o charakteristiky stádia konjunktivní víry - srov. FOWLER, J. W.: Stages of Faith."

Transkript

1 Skratky a značky: mj mezi jiným DOSPĚLÝ ČLOVĚK JAKO ADRESÁT A ÚČASTNÍK KATECHEZE: VÝZNAM POZNATKŮ PSYCHOLOGIE VÝVOJE PRO KATECHETICKOU PRÁCI S DOSPĚLÝMI Doc. Dr. Ludvík Dřímal, Th.D. (Cyrilometodějská TF UP v Olomouci) Úvod K pojmu dospělost Psychologie chápe dospělost dynamicky: nejedná se o stav, kterého člověk jednou provždy dosáhne (a už se nic nemění), ale spíše jde o proces, o pokračování cesty, kdy člověk je již schopen převzít otěže vlastního zrání do svých rukou. Zatímco dítě potřebuje být ve svém procesu zrání usměrňováno a kontrolováno, dospělý je schopen řídit proces svého vyzrávání samostatně a zodpovědně. Je zralý pro další zrání. 1 K pojmu katecheze dospělých V katechezi s dospělými se nejedná o pouhou iniciaci do života z víry, ale též (a to spíše) o pomoc věřícím lidem, kteří utvářejí svůj život s plným vědomím vlastní zodpovědnosti. Jednou z hlavních forem takové pomoci je doprovázet dospělého na jeho cestě víry a motivovat i podporovat jej k získávání nových prvků důležitých pro zrání jeho víry, neboli k učení 2. Vědecké poznatky o období dospělosti 1. Etapy období dospělosti Ve vývojové psychologii se nachází různé členění životních etap člověka. V životě dospělé osoby se často uvádějí tři etapy: období tzv. rané či časné, střední a starší či pozdní dospělosti. 3 V období rané dospělosti (asi mezi 20 a 35 lety) uskutečňuje jedinec významná rozhodnutí, která se týkají životního stavu, povolání, sociálních vztahů, politického postoje a vztahu k životu vůbec. Přestože většina těchto rozhodnutí začala hrát svou roli už dříve, jejich realizace se stává nyní pro člověka jakousi povinností, k níž přistupuje v tomto období víceméně dobrovolně. Pro tuto fázi dospělosti je charakteristické, že způsob, jímž mladý muž či žena začínají naplňovat svou kariéru, svou úlohu rodičů a způsob života obecně, je do značné míry závislý na představách, očekávání a tlaku ze strany okolí. To ovšem neznamená, 1 Srov. ORAISON, M.: Vivre en adulte. Immaturité et maturation. Paris: Le Centurion, Pod pojmem učení zde nechápeme cvičení za účelem shromažďování intelektuálních poznatků, týkajících se obsahu víry. Spíše se jedná o proces růstu a změny, která se dotýká nejen znalostí, ale mnohem více způsobu myšlení, jednání a bytí osoby. Učení v tomto smyslu souvisí s výchovou k mentalitě víry : vychovávat k způsobu myšlení Ježíše Krista, k nahlížení na vše úhlem Jeho pohledu, k hodnocení života Jeho způsobem, k životu společenství s Otcem a Duchem svatým srov. Il rinnovamento della catechesi, čl Takto např. VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie. Praha : Portál, 2000, s ; před ní podobně HARTL, P.: Kompendium pedagogické psychologie dospělých. Praha : Karolinum, 1999, s. 60. Jiní řadí k vývojovým etapám dospělého člověka i stáří viz LANGMEIER, J. a KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Praha : Grada Publishing, 1998, s

2 že by v tomto období nepokračoval rozvoj osobnosti, i když je silně ovlivňován zvenčí. 4 Jedná se zejména o obohacení a stabilizaci obsahu vlastní identity. Poté, co během adolescence nalezl člověk odpověď na otázku Kdo jsem?, nyní je povolán otevřít se druhému: prožívá napětí mezi sklonem k izolaci a sklonem k intimitě. Překoná-li tendenci udržet druhé od sebe na bezpečnou vzdálenost, může dosáhnout schopnosti vytvořit si hluboký vztah vůči konkrétním bližním. 5 V sebepojetí mladého dospělého se významně projevuje vědomí nově nabyté samostatnosti a nezávislosti, a s tím pocit svobody. U obojího se může projevit sklon k extrémnímu zdůraznění na úkor kvality rozhodování. 6 Období mezi rokem (střední dospělost) je považováno za vývojově významný mezník. Na jedné straně je charakterizováno jako vrchol života, doba nastávající osobní stabilizace a zralosti spolu s pocitem vysoké životní jistoty, zodpovědnosti a hrdosti na svůj výkon, na profesní zkušenost a na své životní dílo. 7 Napětí se nyní tvoří mezi sklonem ke stagnaci (přílišná starost o sebe sama) a tíhnutím ke generativitě jako angažovanosti pro druhé spojené s touhou zanechat po sobě na světě něco hodnotného. Rovnováha mezi oběma póly umožňuje přijetí zodpovědnosti za potomstvo i za to, co člověk vybudoval. 8 Lze říci, že zatímco adolescent je zaměřen k vlastnímu Já, dospělý potřebuje, aby jej potřebovali druzí. Údobí kolem čtyřicátého roku věku bývá označováno jako období krizové. 9 Vědomí předělu vlastního života a jeho časové omezenosti přispívá k tendenci bilancovat minulost a hledat životní osobní orientaci a cíle, které by mohly být přijatelné pro druhou polovinu života. V tomto přechodovém stádiu nabývají mnozí lidé silného dojmu, že se jednostranně přizpůsobili očekávání okolí a jeho chápání určité životní role; tuší, že disponují mnohem více vnitřními možnostmi, než si dosud byli schopni uvědomit; docházejí k přesvědčení, že dosud nežili svůj život naplno; nedokázali přiměřeně reagovat na mnohé podněty nebo je dokonce v průběhu životního zápasu zatlačili do nevědomí. Nyní se jim zdá, že mají před sebou snad poslední šanci odpoutat se od formálního plnění vnějších očekávání a směřovat k naplnění vlastního bytostného Já. Tato proměna, označovaná jako proces individulizace 10, probíhá po celý život; nicméně ve středním věku nabývají osobnostní změny specifického charakteru. 11 U mnoha jedinců (znovu) vystupuje do popředí nejen snaha sám v sobě se zorientovat, ale též zintezívnění či zjemnění citu pro osud lidské společnosti jako celku. Spolu s nastupujícím vědomím pomíjivosti života mohou být osobní zájmy relativizovány ve prospěch rostoucí starosti o přicházející generaci a předání skutečných životních hodnot, které vykrystalizovaly během krize. 12 Způsob uvažování, postoj k problémům i preferenci určitých strategií jejich řešení ovlivňuje zejména zkušenost. 4 Srov. GOLDBRUNNER, J.: Die Lebensalter und das Glaubenkönnen. Regensburg : Pustet, 1973, s ; VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, s Srov. ERIKSON, E. H.: Identität und Lebenszyklus. Frankfurt am Main : Suhrkamp Verlag, 1966, s Jedná se o intimitu ve smyslu zdravého spojení vlastní identity s identitou druhého beze strachu, že člověk ztratí sám sebe nebo svou identitu rozpustí srov. DRAPELA, V. J.: Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997, s Srov. HAUSER, T.: Die verschiedenen Lebensphasen im Erwachsenenalter. In FEIFEL, E. (Ed.). Erwachsenenbildung. Zürich-Einsiedeln-Köln: Benzinger Verlag, 1972, s. 106; VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, s Srov. HAUSER, T.: cit. dílo, s Srov. ERIKSON, E. H.: Identität und Lebenszyklus, s ; DRAPELA, V. J. Přehled teorií osobnosti, s Podrobněji k tomuto fenoménu viz GAUTHIER, J.: La crisi dei quarant anni. L età delle scelte definitive. Leumann (TO): Elle Di Ci, Takto C. G. Jung srov. JAFFÉ, A. (ed.): Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga. Brno : Atlantis, 1998, s Srov. VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, s ; HAUSER, Die verschiedenen Lebensphasen im Erwachsenenalter, s V tomto případě se jedná o charakteristiky stádia konjunktivní víry - srov. FOWLER, J. W.: Stages of Faith. The Psychology of Human Development and the Quest for Meaning, s

3 Třetí etapa (přibližně od 45 do 60 let) je označována jako období starší dospělosti. Dospělý si uvědomuje, že jeho profesní kariéra se postupně uzavírá, a spolu s tímto vědomím se obvykle mění i jeho vztah k profesi. Profesní dráha je v této době hodnocena tak, aby odpovídala celkovému pojetí vlastního života. 13 Člověk se musí vyrovnávat s postupným úbytkem svých kompetencí a naučit se zacházet s vlastní ohraničeností, která se hlásí stále výrazněji. Spolu s úbytkem životní síly, pohyblivosti či adaptability se někdy vyskytuje též zeslabení dosud obvyklé sebekázně, přičemž se silněji než dříve projevují negativní vlastnosti. 14 Nejpozději v souvislosti s odchodem do důchodu dochází k určitému bilancování celoživotní profesní role a ke kritickému hodnocení správnosti celého vývoje životních cílů. 15 Konec tohoto období se vyznačuje vyrovnáváním se s faktem stárnutí, které je charakteristické mj. i změnou v pojetí intimity i generativity. Potřeba intimity staršího člověka je více zaměřena na sdílení, jistotu akceptace a podpory; generativita, projevená již dříve zplozením a výchovou další generace, pokračuje zejména předáváním zkušeností. Stárnoucí člověk potřebuje, aby jeho životní zkušenost byla akceptována, a tak byl potvrzen její význam pro budoucnost. 16 V opačném případě roste riziko osamělosti a může dojít až k depresi. V této životní fázi je subjekt interpelován výzvou dozrát ke schopnosti smířit se s vlastní minulostí a přijmout ji Dospělý jako věřící Odborná psychologická literatura zmiňuje dva hlavní proudy výzkumu náboženského vývoje v období dospělosti: první z nich, označovaný jako konstruktivistické teorie, je reprezentován zejména R. Goldmanem, F. Oserem spolu s P. Gmünderem a zvláště J. W. Fowlerem, 18 který v návaznosti na dílo J. Piageta a L. Kohlberga nabízí analýzu etap rozvoje víry, založené podstatně na vnitřní logice psychického a duchovního vývoje člověka. 19 V druhém proudu bádání, označovaném jako psychosociální teorie, je náboženský rozvoj člověka připodobňován k procesu zrání organismu z biologického hlediska. Ke změnám dochází v souvislosti s věkem a situacemi, jimž jedinec čelí v průběhu života. Duchovní zrání a rozvoj víry dospělého je údajně značně vázán právě na tyto situace a na způsob, jakým je člověk v období dospělosti prožívá. Hlavním představitelem tohoto směru bádání je E. H. Erikson. Uvedení i další odborníci hovoří o existenci vývojových stádií, tedy o etapách či obdobích, které mají svou vlastní charakteristiku, a o povolání všech dospělých, aby jimi 13 Srov. VÁGNEROVÁ, M.: cit. dílo, s. 401; Srov. HAUSER, T.: cit. dílo, s Takto LANGMEIER a KREJČÍŘOVÁ, s Srov. VÁGNEROVÁ, M.: cit. dílo, s Jedná se o osmé stádium, v němž má zvítězit integrita nad omrzelostí životem a zoufalstvím ERIKSON, E. H.: cit. dílo, s Takto např. GROM, B.: Religionspsychologie. München : Kösel a Göttingen : Vandenhoeck&Ruprecht, 1992, s. 233; Uvedení autoři jsou dodnes hojně citováni, přestože jejich teorie se v posledních dvaceti letech staly předmětem kritických diskusí srov. např. DYKSTRA, C. a PARKS, S. (Eds.): Faith Development and Fowler. Birmingham: Alabama, 1986; FETZ, R. L. a BUCHER, A.: Stufen religiöser Entwicklung? Eine rekonstruktive Kritik an Fritz Oser/Paul Gmünder: Der Mensch Stufen seiner religiösen Entwicklung. Ein strukturgenetischer Ansatz. Jahrbuch der Religionspädagogik, 1986, č. 3, s Viz např. dílo Faith Development and Pastoral Care. 4. vyd. Philadelphia: Fortress Press, Fowler rozlišuje mezi obsahem náboženské víry chápaným jako nauka určitého tradicí institucionalizovaného náboženství (belief), a mezi vírou jako všeobecnou formou úsilí jedince dát smysl vlastnímu životu, vytvářet zkušenost se sebou samým i s druhými a se světem (faith). Na tomto všeobecném základě se Fowler pokusil o vypracování teoretického modelu za účelem pochopení rozvoje vlastností a schopností, jimiž člověk utváří své vztahy vůči sobě samému, vůči druhým a vposledku vůči Transcendentnímu srov. FOWLER, J.W.: Stages of Faith. The Psychology of Human Development and the Quest for Meaning. San Francisco : Harper, 1981, s ;

4 prošli. Přechod z jednoho stádia do dalšího se neděje automaticky. Jeho předpokladem je zvládnutí přechodové krize, vyznačující se opět vlastní charakteristikou (období vnitřního neklidu, ztráty dosavadní vyrovnanosti a nárůstu zranitelnosti; subjekt pociťuje nezřídka s bolestí, že jeho dosavadní způsob života jej už neuspokojuje a že nutně potřebuje reorganizaci). Charakteristika stádií či období se sice z pohledu různých psychologů poněkud liší, avšak v podstatném lze nalézt shodu. 20 Už v období rané dospělosti spolu úzce souvisí rozvoj osobnosti a rozvoj v oblasti víry. Její obsah, přejatý od vlastní náboženské tradice, je jedincem analyzován a kriticky přehodnocován. Jeho víra ztrácí v oblasti emoční intenzity, avšak získává na srozumitelnosti, jasnosti a důslednosti. 21 Nezřídka se však může vyskytnout konflikt jedince s osobami či společenstvím (farnost, ale i např. vrstevníci), které vyznává a prožívá víru konvenčním způsobem, a to přesto, že dotyčný se v tomto společenství dosud cítil dobře: V souvislosti s tím, jak postupně dospívá k postoji víry, za který cítí zodpovědnost sám před sebou, dává najevo (někdy až přemrštěně) kritický přístup k projevům víry ostatních. Vyvstává možnost individualismu a iluze soběstačnosti: jedinec se domnívá, že je schopen sám a plně utvářet smysl vlastního života. 22 Navenek se to projevuje nezřídka tzv. zemdlením či vyhasnutím tradiční náboženské praxe, vzniklé na bázi klasické náboženské socializace. Jedinec hledá spíše potvrzení, že s Bohem se smí experimentovat, že svou vlastní cestu k Němu a svůj styl života víry je možné a přímo nezbytné hledat a (na)učit se mu, k čemuž patří i odvaha a souhlas s experimentem. Snoubenci a manželé v tomto období chtějí věřit a zakoušet, že Boha je možné nalézt všude, včetně tělesné lásky; že jejich milovaný/á partner(ka) je cestou i jejich zkušenosti s Bohem. 23 Je-li střední dospělost životním úsekem realizace řady závažných rozhodnutí a úloh v nejrůznějších oblastech života spolu s příslušnou odpovědností, neudiví nás další projev vývoje v oblasti víry: člověk už většinou nalezl svou vlastní cestu k Bohu a dokázal na ni vykročit. Snaží se osvobodit od vnějšího plnění přikázání a předpisů; spíše se zajímá o uvedení k pochopení jejich smyslu, aby je mohl naplňovat vlastními rozhodnutími vzhledem ke konkrétní situaci. Samozřejmě ovšem to poctivé hledání, jak to vlastně s Pánem Bohem je, není nijak snadné a může být nepříjemně náročné. Člověk vidí, že je na to spousta názorů, a to i u lidí v Církvi, u lidí velmi sympatických či naopak působících rozpaky. Jak se v tom všem vyznat? Jak v tom najít tu pravdu, kterou potřebuji pro svůj osobní život? A tak se potom někdy stává i něco opačného: totiž to, že člověk, i když ho ty botičky dětské víry pořádně tlačí, přece v nich zůstává, protože znamenají pro něj alespoň jakousi jistotu. Jistotu, že prostě vždycky budu vědět, co je dobře a co je špatně, protože si to najdu v nějaké knize nebo to nechám na rozhodnutí někoho, kdo to určitě ví a přesně mi řekne, zda to či ono musím či naopak, nesmím. Toto může člověku na první pohled zjednodušit život, avšak je otázka, jestli tímto postupem můžeme někdy dojít v duchovním životě k dospělosti. Navíc se může stát, že my sice jakoby plynně rosteme k dospělosti fyzické a psychické, avšak v duchovní oblasti naopak 20 Srov. GIGUÈRE, P.-A.: Che cosa significa fede adulta? Leumann (TO): Elle Di Ci, 2003, s ; BUCHER, A. Fasi dello sviluppo religioso secondo James W. Fowler e Fritz Oser. Panorama comparativo e critico. OrPed, 1989, č. 6, s Srov. např. FOWLER, J. W.: Faith Development and Pastoral Care. 22 Takto Fowler ve svém modelu rozvoje víry, který obsahuje šest stádií. Uvedené charakteristiky má podle něj jedinec ve stádiu tzv. individuačně-reflektivní víry FOWLER, J. W.: Stages of Faith. The Psychology of Human Development and the Quest for Meaning, s ; srov. také přechod subjektu z třetí do čtvrté fáze vývoje tzv. náboženského úsudku podle Osera a Gmündera: OSER, F. a GMÜNDER, P.: Der Mensch Stufen seiner religiösen Entwicklung. 2. vyd., Gütersloh: Gütersloher Verlag Mohn, 1988, s Srov. HAUSER, T.: Die verschiedenen Lebensphasen, s

5 zůstáváme někde ve fázi puberty. Je to jakoby trojnožka: v lidském životě jsou tři složky: tělesná, psychická a duchovní. Pokud ta jedna noha je výrazně kratší, tak celá ta trojnožka je velmi nestabilní. Projít si jakousi pubertou i v duchovním životě je sice důležité, ale ještě důležitější je nezůstat v ní. Puberta je období, kterým je nutno projít, ne se v něm zabydlet. Čím je dále charakteristický člověk ve střední dospělosti? Zdůrazňuje život podle svého svědomí, odmítá účelové pojetí modlitby či zvěcnělé pojetí (pouhé přijímání) svátostí. Pociťuje značné zklamání, není-li brán vážně a není-li mu svěřena přiměřená část zodpovědnosti (velmi ožehavé zejména v oblasti možných forem spolupráce s klérem v pastoraci). Odmítá fráze a dětinské formy přístupu vůči své osobě, naopak vyžaduje respekt a jednání na partnerské úrovni. 24 Paradoxně s tím na druhé straně, v souvislosti s tíhou vlastní zodpovědnosti a péče o ostatní generace (o rodiče, děti a někdy už i o vnoučata), navíc v kritické pozici vůči autoritě a současně ve stavu mnohdy zesláblé vlastní křesťanské identity, dochází k úbytku nadšení, spontaneity a kreativity, a dospělý musí čelit nástupu zevšednění až rutiny. Zrání víry pochopitelně ovlivňuje krize středního věku a její zvládání. Toto období lze označit jako kritické z více důvodů: existuje riziko, že člověk nedocení dosavadní smysl života, ulpí na utrpěných zklamáních, na duševních zraněních a negativních zkušenostech, postupně podlehne zatrpklosti, rezignaci či alespoň smutku v souvislosti se stárnutím. Existuje však i šance: Jedná se o období, v němž řada životních úloh je již z větší části splněna, a tak má člověk více času soustředit se na sebe, na prozkoumání vlastních hranic, a tím i možnost obnovit vztah k Bohu, zvláště není-li již vnímán jako někdo svévolně a osudově zasahující do lidského života, ale právě naopak: jako absolutní svoboda, která umožňuje a garantuje smysl ohraničené svobody člověka. 25 S tím souvisí i úloha pokusit se o jakousi bilanci dosud prožitého, probudit v sobě energii pro pokračování sebeformace. K tomu patří mj. např. přezkoumání svých zvyklostí, neboť i když jsou jako takové správné, mohou člověka uvrhnout do stereotypu a okrádat jej o čas a sílu dělat něco smysluplnějšího. 26 Důležitou známkou vyzrávání je schopnost a hlavně ochota vnímat rozdíl mezi ideálem a skutečností. Člověk se denně setkává s tím, že druzí lidé nejsou tak dobří, jak si myslel; ani jeho dosavadní vzory, ani představitelé Církve na kterékoliv úrovni. Vidí, že i v Církvi jsou problémy přímo vleklé, které jako by nikdo nechtěl řešit. Že to zkrátka nefunguje tak, jak se tomu v mládí teoreticky naučil nebo jak si představoval. Prostě, že všude jsou nějaké chyby nebo alespoň něco, co jemu nevyhovuje. Člověk však zraje tím, jak se přesto všechno znovu učí přenést, jak se učí trpělivosti, a nenechává se znechutit. Je-li upřímný i u sebe samého totiž zjišťuje útlum svého života víry, (ztrácí chuť k modlitbě, při zpytování svědomí konstatuje stále se opakující hříchy ), neochotu se dále angažovat po tolika zklamáních atd.. Jestliže přesto nerezignuje (ani sám nad sebou, ani na lidi kolem sebe) a dokáže jít trpělivě dál, vyzrává. Je schopen se vyrovnat s rozdílem mezi skutečností a ideály, aniž by upadl do nadměrné kritičnosti nebo naopak do apatie, že už to nemá cenu, že se údajně stejně nedá nic dělat. Ve třetím období dospělosti jde i v oblasti víry o zápas mezi integritou a zoufalstvím. Podaří-li se člověku smířit se nejen s druhými, ale i s vlastní minulostí a upřímně ji přijmout, může dospět k životní moudrosti, k tzv. druhé naivitě HAUSER, T.: Die verschiedenen Lebensphasen, s Srov. OSER, F. a GMÜNDER, P.: Der Mensch Stufen seiner religiösen Entwicklung. 2. vyd., Gütersloh: Gütersloher Verlag Mohn, 1988, s Srov. HAUSER, T.: Die verschiedenen Lebensphasen, s Srov. ALBERICH, E. a BINZ, A.: Adultes et catéchèse, s Autoři se odvolávají na Ricoeurem popisovaný stupeň víry, kdy subjekt, po opuštění tzv. první nevinnosti a přechodu obdobím kritiky, znovu a hlouběji přijímá náboženské hodnoty, symboly a tradice, nyní již očištěné a vytříbené (RICOEUR, P.: La symbolique du mal. Paris : Aubier, 1960, s ); k procesu zrání od první nevinnosti ke druhé nevinnosti a 5

6 V této etapě nabývá na významu role zkušenosti. J. Goldbrunner se domnívá, že vlastní zkušenost dospělého s vývojem událostí, v němž vše postupně do sebe zapadá v určitém řádu, přispívá ke schopnosti zahlédnout Boží jednání v čase a začlenit ten-který zážitek do celku života víry. Naléhavé otázky, dotýkající se náboženské roviny tajemství (smysl životních událostí), jsou vnímány s větší intenzitou i citlivostí a nazírány v nové dimenzi. 28 Podle Hauserové podněcuje tento typ tázání duchovně-duševní vitalitu ve smyslu rostoucí potřeby bezpečí uvnitř církve a zabývání se duchovními tématy. Člověk hledá možnosti k vytváření zkušeností na duchovní rovině a pomoc k novému zakoušení smyslu života z víry Dospělý v procesu učení: originalita a charakteristiky V odborné literatuře lze nalézt řadu definic učení; pro naše účely postačí definice, podle níž se jedná o proces odvozovaný od interakce mezi učící se osobou; tím, čemu se hodlá naučit a konečně příznivým prostředím; přičemž výsledkem učení je vždy určitá změna (ve způsobu myšlení, bytí, jednání), která umožňuje člověku zaujmout vhodnější pozici vůči určité skutečnosti. 30 Psychologové upozorňují na existenci vlastních charakteristik učení dospělé osoby, které se z části mohou značně lišit od způsobu učení dětí a mládeže: 31 Dospělý, který si uvědomuje postupné slábnutí svých smyslových orgánů, zaznamenává i pomalejší rytmus svého učení, který však nemusí být na úkor kvality učení. Poněkud odlišně je tomu se schopností adaptace na změny, které proces učení zahrnuje. V této oblasti dospělý všeobecně inklinuje k odolnosti až odporu, neboť již dosáhl určité stability ve své osobnosti a způsobu života a změnu podvědomě vnímá jako ohrožení své vlastní jistoty, která ze zmíněné stability vychází. Neméně významnou roli zde hraje potenciál nabytých zkušeností, které spoluurčují jeho individuální míru citlivosti, alergie či rezervovanosti. Lze říci, že vlastní zkušenosti (nabyté ale i ty vytvářené) ovlivňují proces učení překvapivým způsobem i měrou: Mohou totiž dotyčnou osobu buď výrazně disponovat či naopak, indisponovat. Na jedné straně představují důležitou bázi pro integraci nového, na straně druhé mohou zneschopňovat dospělého k novému pohledu či novému způsobu chápání skutečnosti; především tehdy, jsou-li tímto novým (touto změnou) zpochybněny vlastní hodnoty, vlastní identita nebo role, které zaujímá. Spolu s přibývajícím věkem tyto obtíže narůstají, nicméně, nejedná se přímo o ztrátu schopnosti učit se, ale spíše o rostoucí nesnáz strukturovaného učení. 32 Dospělý se učí v souvislosti se svou angažovaností a potřebami, které z ní vyplývají. Na rozdíl od adolescenta, zaměřeného na sebe sama (vlastní identita a obohacení svého Já), dospělý se cítí motivován k učení spíše nezbytností vyřešit konkrétní problém (z oblasti profese či rodiny, společnosti apod.). Tento fakt má též svou negativní stránku v oblasti náboženské formace (nutnost překonávat někdy pragmatickou mentalitu a obracet zájem subjektu více na bytí než na schopnosti či dovednosti). k jejich vztahu, viz též BINZ, A.: Den Glauben zum Tragen bringen. RPäB, 1988, Heft 21, s. 6-8 či OBERTHÜR, R.: Die»Erste Naivität«ist in der»zweitenaufgehoben«. KatBl, 1990, roč. 115, č. 3, s Srov. GOLDBRUNNER: Die Lebensalter, s Srov. HAUSER, T.: Die verschiedenen Lebensphasen, s Srov. BIEMMI, E.: Compagni di viaggio. Bologna : EDB, 2003, s. 138; podobně HARTL, P. Kompendium pedagogické psychologie dospělých, s Viz např. práce M. Knowlese, T. G. Stichta či P. Crossové, na něž se odvolává HARTL, P.: Kompendium pedagogické psychologie dospělých, Praha : Karolinum, 1999, s ; dále srov. FOLTZ, N. T. Basic Principles of Adult Religious Education. In Týž. (Ed.). Handbook of Adult Religious Education. Birmingham (Alabama) : Religious Education Press, 1986, s Toto dílo citují mj. i ALBERICH, E. a BINZ, A.: Adultes et catéchèse, s Podrobněji k tomuto pojmu viz MUŽÍK, J.: Andragogická didaktika, Praha : CODEX Bohemia, 1998, s

7 Dospělý se cítí schopen sebeřízení a přijetí zodpovědnosti za své rozhodování. Přes své vzpomínání na učení ve škole a přes občasné projevy upřednostňování pohodlné pozice závislého konzumenta, obvykle cítí v sobě touhu převzít otěže : sám řídit a rozhodovat, kdy a čemu se bude učit. Dospělý je schopen zapojit do procesu učení a formace svou osobitost. Proto je nutno chápat proces učení u dospělého důsledně jako proces jeho sebevzdělávání a sebeformace a dospělému pomáhat, aby se především učil se učit. 33 Jedinec je (též nebo právě) v období dospělosti značně citlivý a zranitelný. Přestože obvykle umí své vlastní pocity a emoce dobře skrývat či zastírat, intenzívně prožívá jak stavy příklonu a sympatie, tak i zklamání, hněv, frustraci, strach a nejistotu. Nezřídka bývá přecitlivělý, trpí obavami až úzkostí z nezdaru, zesměšnění apod. 34 Emoční stav(y) dospělého mají na proces vzdělávání a formace značný vliv. V neposlední řadě je nutno připomenout skutečnost, že učení dospělého je výrazně poznamenáno jeho vztahem k času. Na rozdíl od dítěte, které si uvědomuje plynutí času jen málo nebo dokonce vůbec, dospělý si je dobře vědom omezenosti svého života a tím i času, jejž má k dispozici. Není divu, že požaduje optimální využití času, který poskytne k možnosti sebeformace. Důsledky vědeckých poznatků o dospělosti pro katechezi Z uvedených i dalších poznatků seriózní psychologie vyvozuje katechetika konkrétní důsledky pro katechezi s dospělými: 35 Pohlíží na dospělého též v oblasti víry jako na člověka schopného převzít postupně plnou zodpovědnost za svou víru: tak jako není možné žít za někoho jiného, tak není ani možné věřit namísto někoho jiného. Podněcuje dospělého, aby si vytvářel důležité zkušenosti v oblasti víry, a to mj. přenecháváním zodpovědnosti, týkající se jeho učení. Katecheta se snaží nejen vytvářet podmínky a atmosféru důvěry, aby se dospělí mohli a chtěli vyjádřit ke každé etapě katecheze, ale přímo je získat pro spolupráci, zejména v hlavních etapách katecheze. 36 Vztah zakládaný katechetou vůči katechizovaným dospělým lze definovat jako vztah pomoci osobám schopným sebeřízení Takto ALBERICH a BINZ, cit. dílo, s Je cenné, že autoři neopomínají zmínit v této souvislosti též potenciální riziko negativních aspektů, jako je touha dělat všechno sám, všechno začínat od začátku či touha být originální za každou cenu. 34 Srov. ALBERICH a BINZ, s Podrobněji viz HARTL: Kompendium pedagogické psychologie, s , kde se zabývá vztahem mezi aktivací, růstem zájmu a úzkostí. 35 Takto např. Dossiers d andragogie religieuse, materiály katechetického střediska v kanadském Québecu. V Evropě se na ně odvolávají např. Italové SORAVITO, L.: La catechesi degli adulti, s ; BIEMMI, E.: Compagni di viaggio, s a Švýcaři BINZ, A. a SALZMANN, S.: Formazione cristiana degli adulti, s (orig. Documents andragogie. Outils pour la formation et la catéchèse des adultes. Fribourg, 1996). 36 Všeobecně se uvádějí čtyři etapy katecheze: 1. identifikace potřeb účastníků; 2. stanovení cílů, kterých chceme dosáhnout, abychom mohli na tyto potřeby vhodně odpovědět; 3. volba obsahu, činností a prostředků k dosažení těchto cílů; 4. zahájení formačního procesu a pravidelné ověřování, jak se jednotlivým účastníkům učení daří či nedaří BIEMMI, E.: Compagni di viaggio, s Je známo ze zkušenosti, že a jak je obtížné dospělé dostatečně zapojovat. Mnoho dospělých je zvyklých pasivně přijímat již hotový program. Existují různé způsoby a pokusy zaangažovat dospělé, odlišné především mírou: od maxima, kdy všechno vzniká společným přispěním všech až po minimum, kdy dospělý je vybídnut alespoň projevit souhlas s navrhovanými cíli a činnostmi, samozřejmě dobrovolně a s možností uvedení změn. Nicméně alespoň toto minimum (které je pak někdy maximem, které lze realizovat) je třeba vždy dodržet. Trpělivé a vytrvalé úsilí v tomto směru přináší dříve či později své plody: i původně pasivní dospělý se začne angažovat se zaujetím, je motivován a jeho dosažené výsledky jsou trvalejší. 7

8 I během učení v oblasti víry vychází dospělý ze své dosavadní zkušenosti. Každý nový poznatek, každý nový způsob činnosti či života vůbec je jím konfrontován s již dříve nabytými zkušenostmi, na jejichž základě vzniká buď snaha o prohloubení zkušenosti, nebo naopak rezervovanost až naprostá odolnost vůči změně. Vědom si této zákonitosti, katecheta dospělým pomáhá zejména: 1. aby dovedli své zkušenosti v oblasti víry sdělovat (a sám si osvojuje takové postoje a prostředky, které jim dávají jistotu, že jejich zkušenosti bere vážně a zohledňuje je); 2. aby dovedli své zkušenosti v oblasti víry přezkoumávat. Tím mohou získat vůči nim potřebný odstup, aniž by byla umenšována jejich hodnota; 3. aby dovedli integrovat nově nabyté v poměru k tomu, co již znají. Možnost revidovat poznání předchozí zkušenosti znamená pro dospělého opravit, doplnit a posílit svou mentální strukturu, kterou sdělil na začátku. Dospělý je zaměřen na užitečnost toho, čemu se učí. Bylo by naivitou si myslet, že dnešní dospělý se bude účastnit katecheze pouze z důvodu, že je křesťanem, členem církve, jestliže mu současně nenabídneme určitou formu pomoci, kterou vnímá jako užitečnou. Užitečnost, o kterou dospělému jde, může být buď bezprostřední jako odpověď na problém, který musí řešit, nebo alespoň všeobecná. I v duchovní oblasti se totiž dospělý člověk učí v souvislosti s rozmanitými úlohami, jež musí plnit, či rolemi, jež musí přijmout a v nich obstát. 38 Kořenem obtíží učení u mnoha dospělých je nedostatek jistoty a bezpečí. Osobnost v tomto ohledu deprivovaná se cítí ohrožená a nedokáže reagovat jinak, než (sebe)obranou a více či méně agresivně. Věnovat se učení v oblasti víry znamená vždy pokračovat na velikonoční cestě po vzoru Ježíše Krista, a to až k ponoření do Jeho smrti pro znovuzrození k novému životu. Vzhledem k této cestě je nezbytné nejen respektovat charakteristiku učení dospělého, ale hlavně mu poskytnout prostředí společenství věřících vrstevníků, kteří ho (přesněji: sebe navzájem) v úsilí o vyzrávání podporují. Katecheta by měl organizovat katechetickou formaci v přímém poměru k problémům dospělých. Je žádoucí, aby jejich bezprostřední otázky nebo starosti byly východiskem a vyústěním obsahu katecheze. Vyzrávání víry konkrétních osob je možné pouze tehdy, vycházíli ze života a ústí-li opět v něm. Víra je totiž osobní odpověď na Boží lásku zjevenou v Ježíši Kristu. Tuto odpověď dává křesťan způsobem svého každodenního života. Snaží se o ni tím, že osobním originálním způsobem vtěluje osvojené skutečnosti víry do svých osobních dějin, do své existence. Pastorační doprovázení má v důsledku toho vždy jakýsi biografický ráz. Má integrovat osobní dějiny zrání a učení věřícího do celku formačního procesu Biemmi uvádí jako příklad situaci dospělého, který, ačkoliv neměl možnost souvisleji se vzdělávat v obsahu víry, je vybídnut svým farářem, aby se ujal katecheze svých vrstevníků. Jestliže tuto službu přijme (někdy zpočátku jen z dobré vůle či zkrátka ze soucitu s přepracovaným knězem), tato jej brzy přinutí nejen k dalšímu sebevzdělávání, ale i k nové reflexi svého vlastního života z víry.. Zájem, který projevují někteří senioři o zcela konkrétní věroučné či mravoučné otázky, vzniká nezřídka z jejich role vychovatelů vnoučat apod. BIEMMI, E.: Compagni di viaggio, s Porov. ALBERICH, E. a BINZ, A.: Adultes et catéchèse, s

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Zákonitosti vývoje. Periodizace Vývojové úkoly v jednotlivých obdobích

Zákonitosti vývoje. Periodizace Vývojové úkoly v jednotlivých obdobích EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zákonitosti vývoje Periodizace Vývojové úkoly

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

shine. light of change.

shine. light of change. shine. light of change. Jak rozpoznat, je-li člověk vhodný jako projektový manažer? Michael Motal Záměr Ukázat Iniciovat Jak podpořit rozhodování Jak zvážit smysluplnost investice do člověka Výměnu názorů

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori

Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.

Více

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala, aivd@aivd.cz Vladimír Mareš, atkm@atkm.cz UČENÍ o Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určitéčinnosti nebo zkušenosti

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Cvičení za společenských věd

Cvičení za společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení za společenských

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Teoretické obory psychologie. NMgr. obor Psychologie

Teoretické obory psychologie. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Teoretické obory psychologie NMgr. obor Psychologie 1. Předmět a metoda psychologie Pojetí duševního

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Otázka: Specifika edukace. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Laura SPECIFIKA EDUKACE V JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH OBDOBÍCH

Otázka: Specifika edukace. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Laura SPECIFIKA EDUKACE V JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH OBDOBÍCH Otázka: Specifika edukace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Laura SPECIFIKA EDUKACE V JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH OBDOBÍCH (význam znalostí vývojové psychologie, vývojové teorie a edukace, význam

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET

ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET ADOLESCENCE VÝVOJ OD 15 DO 20 LET Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

WHOQOL 100 česká verze

WHOQOL 100 česká verze PCP 00 WHOQOL 00 česká verze Instrukce Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Školní vzdělávací program Platný od 1.9.2013 Je vydán na základě zákona č.561/2004

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052 50+ NENÍ HANDICAP metodika projektu Zpátky do práce lze i v mém věku CZ 2.17/2.1.00/37052 0 Identifikace projektu Název regionálního individuálního projektu Registrační číslo projektu Zpátky do práce lze

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více