Temperament - definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Temperament - definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu"

Vítězslav Vlček
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Temperament - definice, typologie, ovlivnění projevů temperamentu Temperament 1. definice temperamentu 2. typologie temperamentu 3. ovlivnění projevů temperamentu Definice temperamentu Temperament je soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka zvláště tím, jak snadno vznikají city, jak jsou silné a jak živě se projevují navenek, jak rychle se střídají. je to vrozená složka osobnosti na podkladě temperamentu mohou vznikat jak dobré, tak špatné charakterové vlastnosti v průběhu života jsou temperamentové vlastnosti též zčásti překrývány vlastnostmi charakteru neexistuje čistý temperament, při hodnocení zjišťujeme znaky dvou a více typů není snadné spolehlivě určit vlastnosti temperamentu. Je nutné déletrvající pozorování jedince Typologie temperamentu Hippokratés a také Galénos člověk se chová podle toho, která tekutina v těle převládá (jen podobenství): 1. sangvinik (lehkokrevný) čilý, veselý, společenský, nestálý, bezstarostný, plný nadějí, žije pro daný okamžik, nemyslí na budoucnost 2. flegmatik (chladnokrevný) klidný až lhostejný, netečný, pomalý ale spolehlivý, má sklon k nečinnosti, rozvážný, stálý, snášenlivý, přemýšlivý 3. cholerik (horkokrevný) dráždivý, impulzivní, vzteklý, snadno se rozhněvá, ale zpravidla rychle se uklidní, pořádkumilovný, neústupný 4. melancholik (těžkokrevný) převládá smutná nálada, je pomalý, s menším množstvím citových projevů, jeho city jsou hluboké a trvalé, bere vše velmi vážně, vždy nachází nějaké důvody k znepokojení, vztahuje nepříjemné věci ke své osobě 1

2 I. P. Pavlov vychází ze základních vlastností nervových procesů (podráždění a útlumu) v dimenzích: síla, vyrovnanost, pohyblivost 1. silný, vyrovnaný, pohyblivý (sangvinik) 2. silný, vyrovnaný, pomalý (flegmatik) 3. silný, nevyrovnaný (cholerik) 4. slabý (melancholik) C. G. Jung rozlišuje osobnost podle postojů: 1. introvert - tichý, uzavřený, má jen úzký okruh přátel, nebývá agresivní ani náladový, je trpělivý, spolehlivý, se sklonem k pesimismu. Jedná spíše plánovitě, ne impulsivně. 2. extrovert družný, společenský, má rád vzrušení, riskuje, je impulzivní, má rád legraci, změnu. Brzy ztrácí náladu, trpělivost, má sklon být agresivní. H. J. Eysenck v popisu charakteru používá dvě na sobě nezávislé dimenze extroverze (otevřenost) a introverze (uzavřenost) stabilita a labilita 2

3 Labilní člověk (oproti stabilnímu) bývá neklidný, úzkostný, podrážděný, s pocity méněcennosti. Snadno se poleká, rozpláče. Reakce bývají silné, trvají dlouho, což často ztěžuje přizpůsobení se normálnímu prostředí. E. Kretschmer podle tělesné stavby rozlišuje 3 somatotypy a k nim přirazuje 3 temperamenty: 1. cyklotym (zakulacený, urostlý typ) 2. schizotym (štíhlý, vyšší leptosomní) 3. viskózní (atletický) Ovlivnění projevů temperamentu známe-li svůj temperament, můžeme zmírňovat jeho nedostatky temperamentové vlastnosti lze vlivem výchovy a sebevýchovy usměrnit při individuálním přístupu je třeba se opírat o kladné vlastnosti, využívat je u cholerika využíváme: síly a hloubky citů, oduševnělosti, velké práceschopnosti vychováváme u něj: sebeovládání, citovou vyrovnanost, návyky rovnoměrné a klidné práce, snášenlivost, ochotu podřídit se u flegmatika : klidu, vyrovnanosti, rozvážnosti, rovnoměrného tempa v práci, snášenlivosti vychováváme u něj: iniciativu, pružnost, společenskost, rychlé a svědomité plnění povinností u melancholika: hlubokých, stálých citů, reaktivnosti vychováváme u něj: sebevědomí, jistotu v jednání, citovou vyrovnanost, důvěru ve vlastní síly u sangvinika: vyrovnanosti, stability, otevřenosti, komunikativnosti není snadné posoudit temperament, může být ovlivněn nevhodnou výchovou, sociálním prostředím, poškozením vývoje 3

4 Charakter - definice, složky, vlastnosti a vzájemné vztahy charakteru Charakter 1. definice 2. složky charakteru 3. charakterové vlastnosti 4. vzájemné vztahy charakteru Definice charakteru charakter je soubor psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání; je hlavní - řídící složkou osobnosti; není vrozený, utváří se během života výchovou a sebevýchovou a dalšími společenskými vlivy. Složky charakteru (charakteristiky) mravní vlastnosti hodnotí a řídí chování a jednání člověka z mravního hlediska. V běžných činnostech se u člověka projevuje svědomitost a odpovědnost nebo nesvědomitost a neodpovědnost. Dále i statečnost, zásadovost, pravdomluvnost x nemravnost, podlost, prolhanost, pomlouvačnost atd. pracovní vlastnosti pracovitost, píle, iniciativnost, smysl pro zodpovědnost, houževnatost x lenost, lajdáctví, nedochvilnost. vztah k lidem - kladný altruismus, empatie, společenskost, soucitnost x záporný bezohlednost, sobectví, závist, nepřátelskost, uzavřenost, panovačnost, hrubost, surovost, lhostejnost, pohrdání, hostilita, rasismus. Kladné společenské postoje vedou jedince k vytváření společenských hodnot ve prospěch všech lidí. vytrvalost volní proces, který umožňuje vyvinout značné úsilí. odolnost k zátěži (stabilita osobnosti), umožňuje člověku zvládnout různé problémy a náročné životní situace. Je-li snížená odolnost k zátěži, hovoříme o labilním člověku. Odolnost souvisí s vůlí (sebeovládání, vytrvalost ) kontrola a řízení temperamentových vlastností zvláště důležitá je kontrola citových projevů, např. afektů. 4

5 sebehodnocení = obraz sebe samého a vztah k sobě samému (zdravé x zvýšené x snížené sebevědomí) svědomí = morální hledisko lidského jednání, vzniká osvojením a zvnitřněním požadavků a norem společnosti po celou dobu vývoje osobnosti (svědomitý a odpovědný x nesvědomitý a neodpovědný) světový názor (světonázor) = není jen samotné poznání nebo teorie, je to zejména silný cit a hybná síla v životě jednotlivých lidí a sociálních skupin. Zahrnuje důležité postoje (hodnotové orientace) k práci, k lidem, ke společnosti a jejímu vývoji, k morálce a kultuře, k přírodě a životnímu prostředí, k vlasti, k míru ap. Je-li pevně zformován, spolu se svědomím se stává nejvyšším činitelem autoregulace osobnosti. Charakterové vlastnosti a) kladné x záporné (podle toho, které vlastnosti u člověka převládají) b) obecné x individuální (obecné vlastnosti nás charakterizují jako příslušníky určité společnosti individuální jedinečné (odlišujeme se jimi jeden od druhého) Vzájemné vztahy charakteru Vztahy mezi složkami charakteru Provázanost jednotlivých složek charakteru není stejnoměrná, některé vlastnosti a charakteristiky jsou rozvinuty více jiné méně. Některé nemusí být rozvinuty prakticky vůbec. Vazby mezi charakterem a temperamentem Charakter dává lidskému jednání obsah, temperament formu. Temperament je převážně vrozený, charakter je převážně získaný od společnosti. Jeho základy budujeme od předškolního věku. Souvislosti mezi charakterem a jinými složkami osobnosti Charakter je řídící složkou osobnosti, zajišťuje nejvyšší kontrolu a regulaci jedání člověka. Tzv. "zralá osobnost" (laicky "charakterní člověk") kontroluje svou činnost, ovládá projevy svého temperamentu a usměrňuje své chování i v obtížných podmínkách. 5

Podobné dokumenty

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace

Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Temperament Ročník 1. Datum tvorby 18.11.2012 Anotace