VLIV DRAMATICKÉ VÝCHOVY NA SOCIÁLNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV DRAMATICKÉ VÝCHOVY NA SOCIÁLNÍ"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY VLIV DRAMATICKÉ VÝCHOVY NA SOCIÁLNÍ KOMPETENCE SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Radka Horáková, Ph.D. Vypracovala: Mariana Koutská

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně

3 Ráda bych poděkovala v první řadě Anně, Ivetě, Janě a Markovi za odvahu a trpělivost, kterou projevili při rozhovoru se mnou a také za otevřenost, s jakou mi o sobě své zkušenosti, pocity i názory sdělili. Velký dík patří Radce Horákové za veškerou odbornou a lidskou podporu, kterou mi během zpracování práce poskytla. Mé poděkování náleží v neposlední řadě i těm, kteří jsou mi nejblíže vždy usměvaví a přátelští. 3

4 Obsah Úvod 5 1 Problematika sluchového postižení Vymezení pojmu sluchového postižení Komunikační formy sluchově postižených Osobnost sluchově postiženého Kultura neslyšících Dramatická výchova Vymezení pojmu dramatické výchovy Hodnoty a cíle dramatické výchovy Metody a techniky Sociální kompetence Vymezení pojmu sociální kompetence se zaměřením na sluchově postižené Rovina osobní u jedince se sluchovým postižením Rovina interakční u jedince se sluchovým postižením Vliv dramatické výchovy na sociální kompetence sluchově postiženého Vymezení výzkumného cíle a charakteristika zkoumaného vzorku Interpretace výsledků výzkumu Shrnutí výsledků výzkumu Závěr 45 Literatura Seznam příloh... 50

5 Úvod Každý z nás se někdy ocitl ve tmě. Vypadly pojistky, vlak vjel do tunelu, nebo nám někdo přikryl hlavu polštářem. Najednou a bez varování. Po krátkém počátečním šoku se vzpamatujeme a začneme situaci nějakým způsobem řešit. Povzbuzuje nás vědomí toho, že náš stav není konečný a že za malou chvíli někdo rozsvítí, vlak z tunelu vyjede, nebo že polštář odhodíme a všechno opět bude jako dřív. A pomáhá nám také sluch naši situaci jsme si můžeme ověřit díky houkání lokomotivy nebo smíchu toho, kdo nás přepadl. Zkrátka víme, že zanedlouho se vše projasní. Zacpali jste si ale někdy uši takovým způsobem, že jste neslyšeli vůbec, ale vůbec nic? Stalo se vám, že jste byli najednou odříznuti od všech zvuků a bylo absolutní ticho? Na otázku: Kdo je neslyšící? je jednoduché odpovědět: Ten, který neslyší.. Zkusili jste si ale někdy v ohlušujícím tichu prožít jeden jediný den? Někteří z nás neměli jinou možnost, než to zkusit: musí s tímto úkolem žít. Každý den vstávají obklopeni barvami, světlem a vůněmi, ale neslyší. Tato bariéra má samozřejmě vliv na jejich komunikaci, rozvoj osobnosti i na celý jejich život. Zajímalo mě, zda jedna z metod pro rozvoj osobnosti člověka, dramatická výchova, může ovlivnit sociální kompetence neslyšících a pokud ano, jde-li o vliv pozitivní. V první kapitole své práce se budu zabývat problematikou sluchového postižení, komunikací sluchově postižených, jejich vlastní osobností a kulturou neslyšících. V druhé kapitole představím dramatickou výchovu coby samostatný předmět, volnočasovou aktivitu i výukovou metodu a to ve vztahu k neslyšícím, jejich komunitě a potřebám. Třetí kapitola se bude týkat jednotlivých sociálních kompetencí, které je třeba rozvíjet. Zaměřím se jak na vztah sluchově postiženého dítěte k vlastní osobě, tak na jeho přístup k ostatním lidem. Samostatnou podkapitolu pak představují kompetence interakční. Svou práci zakončuji ve čtvrté kapitole zkoumáním vlivu dramatické výchovy na sociální kompetence sluchově postiženého. Představuji a interpretuji zde výsledky rozhovorů a pozorování čtyř neslyšících, kteří se během života setkali s dramatickou výchovou. Snažím se tak odpovědět na otázku, zda-li je tento zážitek nějakým způsobem obohatil a pomohl jim v jejich dalším životě. 5

6 1 Problematika sluchového postižení 1.1 Vymezení pojmu sluchového postižení Sluch je jedním z nejdůležitějších smyslů informačních kanálů. Schopnost slyšet je podstatná pro komunikaci i rozvoj sociálních vztahů. Vytváří základ pro rozvoj vnitřní řeči, abstraktního myšlení, inteligence i osobnosti jako celku. Co tedy potom představuje postižení sluchu? Jak uvádí Vágnerová (2004, s. 211): Těžké sluchově postižení vede k podnětové deprivaci, k omezení nebo k úplnému chybění zvukových podnětů a s tím souvisejícímu zúžení variability zkušeností, resp. narušení rozvoje některých kompetencí. Bulová (in Pipeková, 1998) shrnuje důsledky sluchového postižení ve třech hlavních bodech: Při nedostatečné nebo chybějící sluchové kontrole dochází k deformaci mluvy. Myšlení neslyšících dětí vzniká zcela nezávisle na řeči, utváří se jen v oblasti konkrétních jevů. Je proto statické a nepohotové. Orientace v prostoru je omezena, ztráta zvukového pozadí způsobuje narušení pocitu sebejistoty a pocitu vlastního já. Největší změny, které s sebou přináší porucha sluchu, se týkají struktury osobnosti. Pokud se pokusíme určit, kdo je vlastně jedincem se sluchovým postižením, můžeme využít definice uvedené Mooresem (in Freeman, 1992, s. 26): Neslyšící člověk je ten, jehož slyšení je poškozeno v takovém rozsahu,... že znemožňuje porozumění řeči pouze sluchem, ať již bez sluchadla nebo se sluchadlem. Nedoslýchavý člověk je ten, jehož slyšení je poškozeno do takové míry,... že činí třeba velice obtížným, ale nikoliv naprosto nemožným, porozumění řeči samotným sluchem, ať již se sluchadlem nebo bez něho.. Musíme rozlišovat také prelingvální a postlingvální sluchové postižení. U prelingválně sluchově postiženého došlo k postižení sluchu před vývojem řeči nebo během vývoje do šesti let věku, u postlingválního sluchového postižení v průběhu života. V důsledku různorodosti sluchových vad, celkovou úrovní rozvoje osobnosti i sociokulturními podmínkami, v nichž probíhala časná i následná surdopedická intervence, tvoří neslyšící velice nehomogenní skupinu (Souralová a Langer, 2004). 6

7 Klasifikace V České republice žije zhruba půl milionu sluchově postižených. Toto číslo zahrnuje nedoslýchavé, ohluchlé i jedince s naprostou ztrátou sluchu. Oproti sluchové poruše, která je přechodného charakteru, je sluchová vada jevem trvalým, neměnným. Pro samotný přehled jednotlivých sluchových postižení bych ráda využila Lejskovy klasifikace (Lejska, 2003, s. 24), která dělí vady a poruchy sluchu dle věku a fixace řeči. I) Vady a poruchy sluchu u dětí (před fixací řeči) A) Vrozené (hereditární) vady sluchu geneticky podmíněné kongenitálně získané prenatálně, perinatálně B) Získané vady (postnatální) po infekčních chorobách při degenerativních chorobách po traumatech po léčbě onkologických onemocnění při nachlazení a onemocnění horních cest dýchacích při opakovaných a chronických zánětech ucha II) Vady a poruchy sluchu u dospělých A) Převodní poruchy z důvodu postižení zvukovodu, bubínku, řetězu kůstek, pouzdra labyrintu, Eustachovy trubice, středoušní dutiny. B) Senzorineurální vady presbyakuzie (stařecká nedoslýchavost) traumata akustické + mechanické dlouhodobé působení hluku toxiny tělu vlastní a toxiny tělu cizí ušní nádory onemocnění vnitřního ucha onemocnění mozkových nervů, drah a sluchových center Toto členění vymezuje jednotlivé typy sluchového postižení vzhledem k jeho etiologii. 7

8 Typy sluchového postižení Podle Krahulcové (1993) nemůžeme v celém komplexu sluchových postižení oddělovat poruchy v oblasti smyslového vnímání od poruch psychicko-rozumových, psychické a rozumové zpracování slyšeného. Rozlišovat mezi poruchami sluchu fyziologického původu a funkčním postižením sluchového zpracování informací v centrálním sluchovém systému., je podle Dillera ( s. 16) nezbytností. Se zřetelem na výkonnost celého sluchového analyzátoru tedy rozeznáváme tyto typy sluchového postižení. I) Periferní sluchové postižení (jednostranné nebo oboustranné) A) konduktivní Jedná se o převodní vady způsobené poruchou zevního zvukovodu k oválnému okénku středního ucha. Narušeno je pouze vzdušné vedení. Ve většině případů může být schopnost slyšet téměř plně obnovena léčbou, chirurgickými zákroky nebo sluchadly. B) percepční Tento typ ztráty sluchu je často spojován s úplnou ztrátou funkcí smyslových buněk (sluchových buněk) ve vnitřním uchu (kochlea). Dobré slyšení mohou umožnit z jistých podmínek sluchové pomůcky a kochleární implantáty. C) smíšené Kombinace obou předchozích typů sluchového postižení zapříčiňuje množství různých projevů a důsledků. Postiženo může být vnímání hlubokých i vysokých tónů, vzdušné i kostní vedení zvuku, atd. II) Centrální sluchové postižení Jedná se o funkční poruchu, která ovlivňuje zpracování různých podnětů. Například analýzu vzájemných vztahů mezi časem, výškou a sílou akustických signálů, ale i ztrátu schopnosti rozpoznávat složité zvukové struktury (řeč). ( s. 16) III) Progresivní sluchové postižení Je charakterizováno ubýváním sluchové schopnosti v průběhu života. 8

9 Stupeň sluchového postižení Podle hloubky sluchového postižení klasifikujeme jednotlivé stupně na lehkou, střední a těžkou nedoslýchavost, hluchotu praktickou a totální. Sluchová ztráta je uváděna v decibelech (viz. příloha č. 1). Specifickým případem je potom ohluchlost, což je stav, kdy dochází ke ztrátě sluchu v průběhu života. Pokud dojde k ohluchnutí postlingválně, řeč se již neztrácí a v případě soustavné péče zůstává zachována. V souvislostí s výše uvedenými klasifikacemi sluchového postižení docházíme k závěru, že při absenci nebo snížené funkčnosti takto významného komunikačního kanálu je nutno využívat alternativního způsobu komunikace. Jaké jsou tedy komunikační formy sluchově postižených? 1.2 Komunikační formy sluchově postižených Člověk komunikuje už samotnou svou existencí, svojí vlastní podstatou. Nepřetržitě o sobě vysílá informace (a tedy komunikuje) fakticky už tím, že je. (Lechta in Škodová, Jedlička a kol., 2003, s. 17) Všichni si uvědomujeme fakt, že je komunikace nesmírně důležitá. Neustále se mluví o komunikaci kvalitní nebo nedostatečné, o potřebě komunikovat a o nutnosti naslouchat. Jak ve svém úvodu ke knize Komunikace sluchově postižených zmiňuje Krahulcová (2003, s. 11): Komunikace, její způsoby, komunikační prostředky a cesty jsou základem pro vytvoření efektivního lidského společenství. Jakákoli překážka v ontogenetickém nabývání komunikačních schopností má dalekosáhlé a závažné důsledky.. Komunikace je definována jako: Přenos různých informačních obsahů pomocí různých komunikačních systémů, zejména prostřednictvím jazyka. Jde o výměnu informací, sdělování a dorozumívání, která se realizuje ve třech hlavních formách: mluvené, psané, ukazovací. (Dvořák, 2001, s. 100). Můžeme ji tedy chápat jako prostředek pro předávání zkušeností, koordinování společné činnosti, vybízení druhého člověka k určitému chování či jednání. V komunikaci je zároveň zastoupena verbální a nonverbální složka. Vedle slovního vyjadřování probíhá i vyjadřování nonverbální, tedy mimoslovní. To tvoří mimika, gestika, haptika, proxemika, oční kontakt, postoj těla, úprava zevnějšku i podoba nejbližšího okolí komunikujícího. 9

10 Všechny tyto jednotlivé prostředky komunikace částečně předznamenávají komunikační formy sluchově postižených. Krahulcová (2002) rozděluje jednotlivé komunikační formy do tří hlavních skupin: I) Skupina manuálně kódovaného mluveného jazyka slovní podstaty daktylní abeceda daktylografie pomocné artikulační znaky běžná mluvená hlásková řeč psaná forma řeči II) Skupina manuálně kódovaného mluveného jazyka neslovní podstaty znakový jazyk znakovaný jazyk mezinárodní znakový jazyk Gestuno III) Skupina mimiky, gestikulace, dramatizace a pantomimy Daktylní abeceda, neboli daktylotika, je prstová abeceda. Jde o: Slovní vizuálněmotorickou komunikační formu, při které se užívá různých poloh a postavení prstů k vyjádření písmen. (Krahulcová, 2003, s. 217). K vytvoření písmene zároveň může sloužit poloha prstů jedné nebo obou rukou a proto můžeme hovořit o jednoruční, dvouruční nebo smíšené prstové abecedě. Daktylografie je vlastně vpisování písmen ukazováčkem ruky do dlaně nebo na hřbet ruky druhého člověka. Účinnost slova se díky dvěma totožným vjemům (hmatovému a zrakovému) zvyšuje a zároveň je daktylografii možno použít ve styku s neslyšícími spolužáky a učiteli, se slyšícími vrstevníky a v neposlední řadě s jedinci hluchoslepými. Pomocné artikulační znaky jsou využívány pro vyvozování artikulace určitých hlásek i samotné mluvy u jedinců s opožděným nebo omezeným vývojem řeči. Zároveň také mohou sloužit jako komunikační prostředek, což ale neznamená, že by byly součástí mluveného projevu sluchově postižených. Jednou z funkcí tohoto vizuálního systému je podle Krahulcové (2003) také optická analýza a syntéza slova, podpora zapamatování jeho struktury a přesné pochopení jeho gramatického tvaru. Dosáhnout správné a přiměřeně artikulované mluvené hláskové řeči u 10

11 dítěte se sluchovým postiženým je pokládáno za cíl, kterého by osoba se sluchovým postižením měla (chtít) dosáhnout. Nedoslýchaví jedinci jsou totiž schopni naučit se vyjadřovat orálně a to i přes to, že jejich řeč vykazuje jisté nedostatky, například: dysgramatismus, dyslálii (hlavně nepřiměřená artikulace samohlásek), deformované modulační faktory nebo redukovanou aktivní i pasivní slovní zásobu (Krahulcová, 2003). Specifickým uměním je schopnost odezírání, které s mluvenou řečí úzce souvisí. Jedná se o: Dovednost jedince vnímat mluvenou řeč zrakem a pochopit obsah sdělení nejen podle pohybu úst, ale i podle mimiky obličeje, výrazu očí a gestikulace. (Janotová, 1999, s. 5). Odezíráním lze získat v nejlepším případě asi jednu třetinu informace obsažené v řeči. Psaná forma řeči je: Zvláštní řečová funkce, která se od ústní mluvené formy liší svou stavbou i způsobem fungování. (Sobotková, in Vítková, 2004, s. 139). Obecně můžeme říci, že osvojit si psanou podobu jazyka znamená naučit se rozumět psanému textu a získat schopnost vyjadřovat svoje myšlenky písemnou formou. Znakový jazyk je živý jazyk se všemi znaky přirozeného jazyka. Jde o plnohodnotný komunikační systém. Má svoji historii, původ, vývoj, gramatiku i odlišnosti. Zákon o znakové řeči z vymezuje znakový jazyk takto: Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. ( Znakový jazyk je mateřským jazykem v případě neslyšícího dítěte neslyšících rodičů. Znakovaný jazyk je uměle vytvořený soubor znaků, který není samostatným jazykem. Například znakovaná čeština využívá gramatických prostředků českého jazyka v kombinaci se znakovým jazykem. Znakový jazyk je používán současně s hlasitě nebo nehlasně artikulovanou češtinou. Představuje pomoc pro nedoslýchavé a je také používán ve školách. Obecně můžeme říci, že znakovaný jazyk usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a sluchově postiženými. Mezinárodní znakový jazyk Gestuno představuje uměle vytvořený komunikační systém. Jde o výsledek sjednocení určitých znakových způsobů ze 70.let 20.století. V současnosti je někdy používán sluchově postiženými na mezinárodních fórech (World Federation of the Deaf), konferencích a mezinárodních akcích (Deaflympic games). 11

12 Při běžné komunikaci se však nevyužívá. ( Vágnerová (2004, s. 214) uvádí, že: Odlišnost komunikačních kompetencí je nejvýznamnějším důsledkem sluchového postižení.. Komunikační komplikace bývají jak objektivně tak subjektivně největším problémem, který z postižení sluchu vyplývá. Proto se v následující podkapitole zaměřím na osobnost sluchově postiženého. 1.3 Osobnost sluchově postiženého Osobností se člověk nerodí, nýbrž se jí stává. (Nakonečný, 1995, s. 39). Již od prenatálního období se sluchově postižené dítě vyvíjí stejným způsobem jako ostatní děti. Správný tělesný i duševní vývoj však úzce souvisí s vývojem řeči. Od přípravného období, v již zmiňovaném prenatálním stádiu, přes vlastní vývoj řeči, kdy jsou jednotlivé vývojové řečové fáze sluchově postiženého kojence srovnatelné s vývojem řeči u slyšících: U každého dítěte se spontánně manifestuje vrozený komunikační instinkt. (Houdková, 2005, s. 16). V určitém období, konkrétně mezi 6. a 9. měsícem, však přichází zlom, kdy je další vývoj závislý na nápodobě. U sluchově postiženého dítěte je tedy předpokladem k dalšímu vývoji nalezení a využívání plnohodnotného komunikačního kanálu. Podle Freemana (1992) jsou totiž nejzávažnějším problémem právě obtíže s nalezením takového komunikačního systému a ne se samotným sluchovým postižením. S komunikací a komunikačními kompetencemi pak samozřejmě souvisí možnost socializace, která, jak uvádí Vágnerová (2004, s. 221), může pro sluchově postiženého představovat další z výrazných obtíží: Vývoj osobnosti sluchově postiženého ovlivňuje celá řada faktorů, dominující obvykle bývá jejich omezení v oblasti komunikace, resp. izolace v určitém prostředí a z toho vyplývající obtíže v sociální orientaci.. Komunikační deprivace a obtíže v porozumění totiž mohou být příčinou jak nepřiměřených reakcí, obtíží v sebeovládání a sklonů k impulzivnímu jednání, tak snížené schopnosti empatie nebo snadné dezorientace. Ta se může týkat obecných pravidel chování i okamžitých, mnohdy iracionálních reakcí. Jak uvádí Freeman (1992, s. 38): Neslyšící lidé jsou často charakterizování jako nevyzrálí. To znamená, že v průměru mají méně obecných informací, že mají spíše krátkodobé než dlouhodobé cíle a že méně než slyšící přemýšlejí o všech důsledcích svých činů.. Není se co divit, sluchově postižený 12

13 často neví, co po něm ostatní vyžadují. Bez možnosti sluchové kontroly si nemusí být vědom různých faux-pas, jako je například nadměrná hlučnost, a zároveň se díky využívání znakového jazyka může dostat do situace, která je pro slyšící společnost rušivá a pokládána za neadekvátní. Sluchově postižený se více zaměřuje na vlastní aktuální uspokojení a jeho emoce se výrazně projevují v mimice i pantomimice. Regulaci svého sociálně nepřiměřeného chování pak hodnotí jako projev omezování a manipulace slyšící společností. A z negativního postoje majoritní společnosti k jejich afektivnímu jednání potom samozřejmě může pramenit snížené sebevědomí, přecitlivělost a vztahovačnost. Velký vliv na rozvoj osobnosti sluchově postiženého dítěte má vedle postoje společnosti postoj vlastních rodičů a nejbližšího okolí. Vzhledem k faktu, že pouze 5 10 % sluchově postižených dětí má neslyšící rodiče, vzniká obrovská skupina rodin, ve kterých je nalezení společné komunikace zásadním problémem. S tím souvisí postoj rodičů k postižení dítěte, který také výrazně ovlivňuje vlastní osobnost dítěte včetně rozvoje jeho identifikace. Jak píše Pospíšilíková (2005, s. 13) ve své diplomové práci: Děti přejímají mnoho charakteristik, hodnotových měřítek i způsobů svých rodičů. (...) Děti které cítí, že se od svých rodičů zásadně odlišují, hledají své hrdiny jinde. Je důležité, aby neslyšící dítě vidělo dospělé neslyšící úspěšně vystupovat v roli autority.. Cílem rozvoje osobnosti sluchově postiženého dítěte by mělo být osamostatnění, zvýšení sebevědomí a schopnost nést odpovědnost sám za sebe. 1.4 Kultura neslyšících Mohli bychom si položit otázku: Existuje vůbec nějaká kultura neslyšících? Sluchové postižení nepředstavuje jen handicap nebo znevýhodnění. Díky tomuto specifickému druhu postižení mohl vzniknout jedinečný dorozumívací systém, znakový jazyk (více v kapitole 1.2). A právě jazyk, coby fenomén, je i podstatnou podmínkou vzniku kulturního vývoje: Jazyk a komunikace patří mezi základní složky kultury a dokonce hrají prvořadou roli. (Blais, 2006, s. 76). Jaké jsou další důležité faktory pro vznik vlastní kultury? Můžeme se obrátit na definici kultury uvedené v díle Tvé dítě neslyší: Kultura je komplex zahrnující vědění, umění, morálku, zákony, obyčeje a další 13

14 možnosti a zvyky, které získá člověk jako člen společnosti. (Tylor, in Freeman, 1992, s. 198). Sluchově postižené, neboli neslyšící, můžeme také vnímat jako minoritní společnost a to díky faktu, že naplňují základní atributy pro každou minoritní společnost nezbytné: Vyznačují se společnou fyzickou nebo kulturní charakteristikou, vnímají se coby členové minoritní skupiny a jsou tak také ostatními vnímáni, mají tendence k manželským nebo partnerským svazkům s jiným příslušníkem minority, jsou, coby členové této minoritní skupiny, utlačováni. (Lane, in Blais, 2006, s. 73) Jedná se o menšinu úctyhodnou, neboť v České republice se vyskytuje okolo půl milionu jedinců se sluchovým postižením. Neslyšící reprezentují úzké společenství lidí, kteří se seskupují do klubů a spolků. Již díky své osobnosti a vlastnímu jazyku vidí svět z jiného úhlu pohledu. Znakový jazyk je potom i nepřehlédnutelnou vizitkou neslyšícího člověka. Je nápadný, přitahuje pozornost slyšícího okolí, je specifickou vlastností neslyšících. Mezi sluchově postiženými uživateli znakového jazyka v poslední době sílí požadavek, aby nebyli považování za postižené, ale za jazykovou a kulturní menšinu. Tito lidé (...) chtějí být nazývání Neslyšícími (s velkým N). (Hrubý, 1997, s. 31). Každý člověk s vrozeným nebo získaným sluchovým postižením různého typu i stupně spadá mezi neslyšící. Narozdíl od Neslyšících, kde velké N slouží:...k sociologické identifikaci, kdy jedincům se sluchovým postižením ukazuje, že jsou uznávaní a přijímaní coby příslušníci komunity a kultury neslyšících. Znakový jazyk pak představuje základ celé této kultury. (Blais, 2006, s. 86). Proč tedy vlastně existuje kultura neslyšících? Existence společné kultury má obrovský význam při uspokojování vnitřních potřeb i pro osobní realizaci. Možnost identifikovat se například s úspěšným a sebevědomým neslyšícím učitelem je neméně důležitá, stejně jako kvalitní a milující rodina. V neposlední řadě pak členství v takovémto společenství, vyznačujícím se vlastním jazykem i kulturou, představuje motivující činitel, který má pozitivní vliv na sebevědomí sluchově postiženého. 14

15 2 Dramatická výchova 2.1 Vymezení pojmu dramatické výchovy Od útlého dětství jsme vychováváni a vyučováni. Rodiče, vychovatelé i učitelé nám předávají poznatky i dobře míněná doporučení a my se snažíme všechny tyto podněty zrakem, sluchem i dotykem vstřebávat. Sdělená zkušenost však nikdy nemá takovou váhu jako vlastní jedinečný zážitek. Teprve ten činí z množství vjemů opravdovou svébytnou zkušenost, která překračuje pouhé vědomí nějakého faktu. Na tomto předpokladu stojí význam dramatické výchovy (někdy také výchovné dramatiky, tvořivé dramatiky nebo dramiky), kterou Machková (1998, s. 32) definuje jako: Učení zkušeností, tj. jednáním, osobním, nezprostředkovaným poznáváním sociálních vztahů a dějů, přesahujících aktuální reálnou praxi zúčastněného jedince. Je založena na prozkoumávání, poznávání i chápání mezilidských vztahů, situací a vnitřního života lidí současnosti i minulosti, reálných i fantazií vytvořených. Toto prozkoumávání a poznávání se děje ve fiktivní situaci prostřednictvím hry v roli, dramatického jednání v situaci.. V dramatické výchově nemusí jít vždy o produkt, tedy o samotné představení. To, na co se dramatická výchova zaměřuje především, je kvalita samotného tvůrčího procesu ( S dramatickou výchovou se v současné době můžeme setkat v mateřských, základních i středních školách. V tom případě se může jednat buď o samostatný předmět, nebo o metodu práce používanou v jiném vyučovacím předmětu, nebo může dramatická výchova představovat pedagogický princip styl práce prostupující veškerým vyučováním (Pavlovská, 2002). Dramatické výchově se lze také věnovat na základních uměleckých školách, či v rámci volnočasové aktivity. V neposlední řadě může sloužit jako socioterapie nebo součást psychoterapie (Machková, 1998). Náplň a ukotvení dramatické výchovy ve školách pak vymezuje rámcový vzdělávací program (RVP). RVP pro základní vzdělávání předkládá přehled očekávaných výstupů i učiva vždy samostatně pro 1. a 2. stupeň ZŠ. Mezi očekávanými výstupy na konci 1. stupně jsou například následující body: 15

16 Zvládá základy správného tvoření dechu, hlasu, artikulace a správného držení těla; dokáže hlasem a pohybem vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování druhých. Rozlišuje herní a reálnou situaci, přijímá pravidla hry, vstupuje do jednoduchých rolí a přirozeně v nich jedná. Zkoumá témata a konflikty na základě vlastního jednání, v situacích a příbězích; nahlíží na ně z pozic různých postav; zabývá se důsledky jednání postav. Pracuje ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívá přitom různých výrazových prostředků. ( s. 88) Mezi učivem stanoveným RVP se objevují základní předpoklady dramatického jednání (psychosomatické dovednosti, herní dovednosti a sociálně komunikační dovednosti), proces dramatické a inscenační tvorby (náměty a témata v dramatických situacích, typová postava, dramatická situace, inscenační prostředky a postupy i komunikace s divákem) a také recepce a reflexe dramatického umění (základní stavební prvky dramatu, současná dramatická umění a média a základní divadelní druhy) ( Jednotlivá témata úzce korespondují s klíčovými kompetencemi, které jsou pro současné vzdělávání zásadní. Co se týče vysokého či vyššího odborného vzdělávání, jsou budoucí pedagogové i vychovatelé vzděláváni na pedagogických nebo divadelních fakultách v rámci samostatného oboru nebo specializace. Historie vzniku dramatické výchovy pro neslyšící na českém území Obliba dramatu i divadla sahá hluboko do minulosti a již ve středověku byla využívána ve školní výchově. Od pouhé četby komedií a její ilustraci pantomimou se postupně přecházelo i k inscenování her a využívání divadla k procvičení rétoriky, přirozenosti vystupování a k posílení mravů a náboženského smýšlení. Jan Ámos Komenský jako první odlišil divadlo umělecký počin od školní hry jako pedagogického prostředku (Machková, 1998). Následující období dramatiky je charakterizováno hrami ze života a pohádkami. Teprve vlivem školského reformního hnutí v období 1. republiky dochází k uplatňování nového přístupu 16

17 k dramatickým aktivitám dětí, které: Vycházely ze zájmů a potřeb zúčastněných dětí a chápaly tuto činnost především jako výchovu aktivních účastníků, teprve v druhé řadě dětídiváků. (Machková, 1998, s. 16). Samotná dramatická výchova se u nás vyvíjí od poloviny 60. let 20. století. Stále se však jedná o práci s dětmi většinové slyšící - populace. S pádem komunismu se situace ve školství výrazně mění, dramatická výchova začíná být zaváděna do základních škol, vyučována na vysokých školách a také ovlivňována literaturou a poznatky ze zahraničí. Dramatická výchova třikrát jinak S těmito politickými změnami souvisí také změny v péči a vzdělávání osob se sluchovým postižením. Kromě využívání různých metod výuky a forem komunikace začínají vznikat i různé možnosti studia a následného uplatnění neslyšících. V roce 1992 vzniká na divadelní fakultě JAMU v Brně první vysokoškolský bakalářský obor: Výchovná dramatika neslyšících (dále VDN) se zaměřením na pohybově výchovné discipliny. Studenti rozšiřují své pohybové schopnosti v předmětech základní pohybové průpravy, akrobacie, moderního a klasického tance, stepu nebo žonglování. Důležitou složkou studia je pohybové divadlo, ve kterém se studenti věnují pantomimě a kde je kladen důraz na pohybovou a výtvarnou kreativitu a totální komunikaci. V neposlední řadě se studenti zabývají i teoretickými předměty: psychologií, pedagogikou, znakovým jazykem, speciální pedagogikou či historií divadla. Celá výuka je, stejně jako každá akce pořádaná školou, tlumočena do znakového jazyka ( Ve školním roce 2000/2001 byl, podle Věstníku MŠMT ČR ( zahájen experiment výuky předmětu Hudebně dramatická výchova na základních školách pro sluchově postižené v Praze, Kyjově, Ivančicích, Olomouci, Ostravě, Hradci Králové a v Brně. Dramatickou výchovu v podobě volnočasové aktivity nabízí dětem Občanské sdružení Labyrint Brno. Toto sdružení od prosince roku 2001 realizuje: Programy mimoškolního vzdělávání sluchově postižených dětí a programy na podporu vzájemné komunikace mezi sluchově postiženými a slyšícími dětmi a mládeží. ( Jedním z kroužků je právě dramatická výchova vedená Annou 17

18 Jurášovou, absolventkou VDN na JAMU. Výstupem této aktivity jsou jak divadelní představení, tak multimediální materiály s pohádkami nebo výukovými programy. Příčiny zavedení dramatické výchovy do světa sluchově postižených Proces integrace, který byl nastartován začátkem 90. let 20. století společně s alternativními proudy, které ovlivňují pedagogiku posledních let, zapříčinil mimo jiné i současné tendence ve vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami. Kromě klíčových kompetencí, jejichž rozvinutí se stalo mottem základního vzdělávání, je důraz kladen také na jedinečnost každého, tedy i na jedinečnost neslyšících, jejich schopnosti i potřeby. Význam příležitosti získat vysokoškolské vzdělání v oboru výchovné dramatiky vysvětluje Broulíková (in Provazník, 2001, s.100) na konferenci o dramatické výchově, která se uskutečnila v roce 2000 v Praze, takto: Dramatickou výchovu chápeme v tomto kontextu jako jednu ze stěžejních možností v překonávání komunikační bariéry mezi sluchově postiženými a slyšícími i mezi sluchově postiženými navzájem.. Mikotová (in Provazník, 2001), vedoucí tohoto oboru, pak zdůrazňuje tři body, proč studovat vysokou školu: vzdělanost neslyšících, význam neslyšícího pedagoga a identifikačního modelu. Možnosti, které nabízí kroužek dramatické výchovy a vyučovacího předmětu, jsou obdobné. Jako jeden z podstatných prvků dramatické výchovy je uváděna komunikace divadlem a komunikace jednáním v situaci: Dramatický obor jako jediný rozvíjí celé komunikační spektrum, kultivuje oblast komunikace slovní i mimoslovní, a to jak v rovině sdělování, tak i v rovině naslouchání. (...) Jednání v herních situacích je využíváno jako jeden z možných principů tvorby i jako způsob uchopování skutečnosti, založený nejen na racionálním chápání, ale i na prozkoumávání hrou, přímým jednáním i prožitkem při něm. (Macková a Provazník, s. 13). V obou případech jde o přiblížení informací, skutečností, pocitů i prostředí dítěti a to formou vlastních zážitků a společné tvorby. Ať již jde o pouhou návštěvu čajovny nebo pekárny, či o vytvoření vánočního představení, vždy se jedná o přínos pro samotné aktéry: obohacení slovní zásoby, setkání se s jiným prostředím, schopnost vyprávění příběhu, rozvíjení komunikačních schopností nebo spolupráce s jinými lidmi ( zprava-2005). 18

19 Proč tedy došlo ke vzniku právě tohoto vysokoškolského oboru, k zavedení zrovna tohoto vyučovacího předmětu a k nabídce tohoto typu mimoškolní aktivity? Odpověď je jednoduchá. Dramatická výchova zprostředkovávaná neslyšícím pedagogem má široké uplatnění. Její metody jsou vhodné pro práci se sluchově postiženými dětmi i jejich rodiči v rámci rané péče. Je využitelná ve výchově a vzdělávání v mateřských, základních školách i internátech. Dramatická výchova představuje možnost trávení volného času a tedy plnohodnotnou zájmovou činnost. Profesně je příležitostí pro uplatnění sluchově postižených, ať už v organizacích nebo přímo v divadle. Navíc dramatické výchově nemůžeme upřít integrační charakter, který se projevuje například při pořádání workshopů a seminářů, kde je lektorské zázemí vždy tvořeno týmem slyšících i neslyšících (Broulíková, in Provazník, 2001). Dramatická výchova představovala pro všechny iniciátory snah o její přiblížení komunitě neslyšících možnost, jak právě sluchově postiženým nabídnout informace názorně a s umožněním vlastního prožitku. Jak těmto lidem zprostředkovat činnosti, při kterých mohou zažít radost a uspokojení ze společné práce a interakce, která se může rozvíjet hlavně díky uplatňování metody totální komunikace. Pokud bychom se vrátili k výše zmíněným třem bodům Mikotové, je příčina zavedení dramatické výchovy do světa sluchově postižených evidentní. V každé společnosti je třeba vzdělaných lidí. Každý jedinec s handicapem, který se postaví na vlastní nohy a stane se samostatným člověkem, nepředstavuje pouhé ulehčení státnímu rozpočtu a dalšího zaměstnaného občana ve statistických tabulkách. Vzdělaný neslyšící pedagog slouží především jako nesporně motivující identifikační model pro děti, dospívající i dospělé neslyšící. Stává se vzorem hodným následování, stává se důkazem, že vzdělání a usilování o spoluúčast na společenském dění má smysl a může být obohacující jak v osobním, tak společenském životě. 2.2 Hodnoty a cíle dramatické výchovy Dramatická výchova je uplatňována coby samostatný obor i jako pomocná metoda v různých typech zařízení. Jelikož se jedná o disciplínu kombinující charakteristiky estetického oboru s pedagogickým, musí být i cíle a hodnoty, které vyznává, 19

20 kombinací cílů a hodnot uměleckých i výchovných. Vztah hodnot a cílů navíc objasňuje Machková (1998, s. 51) takto: Hodnoty dramatické výchovy jsou jí vlastní jakožto oboru a existují bez ohledu na to, zda a v jaké míře je jednotlivé instituce, formy či učitelé dramatické výchovy využívají, kdežto cíle jsou preferencí těch hodnot dramatické výchovy, které pro svou práci instituce či jednotlivý učitel v určité pedagogické situaci zvolí.. Machková (2004, s. 35) tyto cíle formuluje ve třech základních rovinách: I) v rovině dramatické dovednosti v dramatické oblasti (hra v roli, výstavba celku, výrazové prostředky) vědomosti o dramatických aktivitách a divadle (dramaturgie, historie, teorie) II) v rovině sociální struktura skupiny, její dynamika, vztahy ve skupině, kooperace poznávání života, světa, lidí III) v rovině osobnostní psychické funkce (pozornost, vnímání, obrazotvornost, myšlení, komunikace, emoce, vůle) schopnosti (inteligence, tvořivost, speciální schopnosti) a příslušné dovednosti motivace, zájmy hodnotový žebříček, postoje Takto vymezené cíle můžeme shrnout do několika základních skupin a těmi jsou: Socializace, která představuje plynulé a bezkonfliktní začleňování dětí do lidského společenství, poznávání sebe i života v celé šíři. Souvisí s ní sebepoznání i sebepojetí, která jsou u jedince s postižením vždy nahlížena z jiné perspektivy. Následuje rozvíjení obrazotvornosti a tvořivosti, neboť k tvořivé práci je třeba schopnosti, promítnout se do různých situací nebo do života někoho jiného. Jednat jako v imaginárním prostředí s imaginární rekvizitou nebo kostýmem umožňuje odpoutat se od konkretizovaného pohledu na svět i sebe samotného a rozvíjet schopnosti odhadovat důsledky vlastního jednání. Rozvíjení schopností kritického a samostatného myšlení a svobodného 20

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Osobnost jedince se sluchovým postižením

Osobnost jedince se sluchovým postižením Osobnost člověka Osobnost jedince se sluchovým postižením zahrnuje celek psychických jevů biologické faktory - psychické jevy jsou zakotveny v organismu a jsou projevem činnosti nervové soustavy jedinečnost

Více

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené (orální metoda, totální komunikace, bilingvální výchova, využití znakového jazyka - sluchově postižený pedagog) Vycházejí z přístupu k hluchotě jako

Více

10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY Dramatická výchova

10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY Dramatická výchova 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu 4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Svým obsahem učiva úzce souvisí se vzdělávacím oborem Český

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Pouska Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Nepovinné předměty Dramatická výchova od 5. do 9. třídy je soustředěna více na uměleckou část dramatické výchovy.

Nepovinné předměty Dramatická výchova od 5. do 9. třídy je soustředěna více na uměleckou část dramatické výchovy. 1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 1 1 1 1 1 5 Nepovinný Nepovinný Nepovinný Nepovinný Nepovinný

Více

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené (orální metoda, totální komunikace, bilingvální výchova, využití znakového jazyka - sluchově postižený pedagog) Vycházejí z přístupu k hluchotě jakotakové

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY DRAMATICKÁ VÝCHOVA Mgr. Eva Vášová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY DRAMATICKÁ VÝCHOVA Mgr. Eva Vášová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY DRAMATICKÁ VÝCHOVA Mgr. Eva Vášová Vzdělávací obsah Dramatické výchovy je využit pro všechny žáky v rámci: 1. mezipředmětových

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační

Více

6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň

6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence

Více

Dramatická výchova. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Rozvoj poznávacích, komunikačních a sociálních dovedností dětí

Dramatická výchova. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Rozvoj poznávacích, komunikačních a sociálních dovedností dětí Dramatická výchova ročník 1 Dramatická výchova a její postavení v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika Nonverbální komunikace, pohyb a pantomima charakterizuje cíle a prostředky oboru dramatická výchova

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy

Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV69 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávání v oboru směřuje k vnímání hudby jako důležité součásti

Více

ŠKOLA PRO KAŽDÉHO ( ETICKÁ VÝCHOVA )

ŠKOLA PRO KAŽDÉHO ( ETICKÁ VÝCHOVA ) ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ( zpracovaný podle RVP ZV) ŠKOLA PRO KAŽDÉHO Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a kultura, Člověk a práce ( ETICKÁ

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň 5.8.3 Dramatická výchova Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň Dramatická výchova je doplňujícím předmětem vzdělávací oblasti Umění a kultura. V hodinách dramatické výchovy se žáci seznamují

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Výtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden

Výtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden 1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný

Více

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Sluchovým Postižením Sluch Motto: Cesta k porozumění leží před námi. Téma: : Život se sluchovým postižením em hodiny je rozšířit a upřesnit

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická ociální pedagog Osobnost pedagoga volného času O čem to bude Kuchařka jak na to je v nás Každý jsme jiný, proto každý bude upřednostňovat jiné

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské

Více

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a

Více

Časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován s hodinovou časovou dotací ve všech ročnících 1. stupně.

Časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován s hodinovou časovou dotací ve všech ročnících 1. stupně. Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV15 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Hudební výchova Výtvarná výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1 Úvodní ustanovení Zákon upravuje

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ DRAMATICKÉHO OBORU

VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ DRAMATICKÉHO OBORU VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ DRAMATICKÉHO OBORU Dramatická výchova je nejkomplexnějším oborem estetické výchovy, která využívá prostředků a postupů dramatického umění. Jde o systém sociálně uměleckého učení

Více

VYUŽITÍ MULTIMEDIÍ PŘI VÝUCE KOMUNIKAČNÍCH TECHNIK OSOB S HLUCHOSLEPOTOU

VYUŽITÍ MULTIMEDIÍ PŘI VÝUCE KOMUNIKAČNÍCH TECHNIK OSOB S HLUCHOSLEPOTOU VYUŽITÍ MULTIMEDIÍ PŘI VÝUCE KOMUNIKAČNÍCH TECHNIK OSOB S HLUCHOSLEPOTOU Langer J. Univerzita Palackého v Olomouci Anotace: Cílem příspěvku je přiblížení možnosti využití multimediálních studijních pomůcek

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenové třídě, kreslírně i v plenéru.

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenové třídě, kreslírně i v plenéru. Charakteristika předmětu 2. stupně Výtvarná výchova (VV) Výtvarná výchova je zařazena do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Je samostatným předmětem s časovou dotací 2 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku,

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu Blok předmětů: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) Název předmětu: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dramatická výchova Hlavním cílem vyučovacího předmětu

Více

155/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob ČÁST PRVNÍ.

155/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob ČÁST PRVNÍ. 155/1998 Sb. ZÁKON ze dne 11. června 1998 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Změna: 384/2008 Sb. Změna: 329/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu : Výchovné a vzdělávací strategie

Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu : Výchovné a vzdělávací strategie Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu : Předmět dramatická výchova (DV) je tvořen vzdělávacím obsahem průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova (OSV) uvedeného v RVP ZV. Tematické

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

Dodatek k ŠVP ze dne 25. srpna 2010

Dodatek k ŠVP ze dne 25. srpna 2010 Dodatek k ŠVP ze dne 25. srpna 2010 Strana 4: Zřizovatel školy telefon: + 420 556 400 886 fax: +420 556 720 402 Strana 5: Velikost a úplnost školy Od školního roku 2009/2010 probíhá výuka ve dvou třídách

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Ve vyučovacím předmětu

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích potřeb nebo k uplatnění a užívání svých

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika

Více