VLIV DRAMATICKÉ VÝCHOVY NA SOCIÁLNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV DRAMATICKÉ VÝCHOVY NA SOCIÁLNÍ"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY VLIV DRAMATICKÉ VÝCHOVY NA SOCIÁLNÍ KOMPETENCE SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Radka Horáková, Ph.D. Vypracovala: Mariana Koutská

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně

3 Ráda bych poděkovala v první řadě Anně, Ivetě, Janě a Markovi za odvahu a trpělivost, kterou projevili při rozhovoru se mnou a také za otevřenost, s jakou mi o sobě své zkušenosti, pocity i názory sdělili. Velký dík patří Radce Horákové za veškerou odbornou a lidskou podporu, kterou mi během zpracování práce poskytla. Mé poděkování náleží v neposlední řadě i těm, kteří jsou mi nejblíže vždy usměvaví a přátelští. 3

4 Obsah Úvod 5 1 Problematika sluchového postižení Vymezení pojmu sluchového postižení Komunikační formy sluchově postižených Osobnost sluchově postiženého Kultura neslyšících Dramatická výchova Vymezení pojmu dramatické výchovy Hodnoty a cíle dramatické výchovy Metody a techniky Sociální kompetence Vymezení pojmu sociální kompetence se zaměřením na sluchově postižené Rovina osobní u jedince se sluchovým postižením Rovina interakční u jedince se sluchovým postižením Vliv dramatické výchovy na sociální kompetence sluchově postiženého Vymezení výzkumného cíle a charakteristika zkoumaného vzorku Interpretace výsledků výzkumu Shrnutí výsledků výzkumu Závěr 45 Literatura Seznam příloh... 50

5 Úvod Každý z nás se někdy ocitl ve tmě. Vypadly pojistky, vlak vjel do tunelu, nebo nám někdo přikryl hlavu polštářem. Najednou a bez varování. Po krátkém počátečním šoku se vzpamatujeme a začneme situaci nějakým způsobem řešit. Povzbuzuje nás vědomí toho, že náš stav není konečný a že za malou chvíli někdo rozsvítí, vlak z tunelu vyjede, nebo že polštář odhodíme a všechno opět bude jako dřív. A pomáhá nám také sluch naši situaci jsme si můžeme ověřit díky houkání lokomotivy nebo smíchu toho, kdo nás přepadl. Zkrátka víme, že zanedlouho se vše projasní. Zacpali jste si ale někdy uši takovým způsobem, že jste neslyšeli vůbec, ale vůbec nic? Stalo se vám, že jste byli najednou odříznuti od všech zvuků a bylo absolutní ticho? Na otázku: Kdo je neslyšící? je jednoduché odpovědět: Ten, který neslyší.. Zkusili jste si ale někdy v ohlušujícím tichu prožít jeden jediný den? Někteří z nás neměli jinou možnost, než to zkusit: musí s tímto úkolem žít. Každý den vstávají obklopeni barvami, světlem a vůněmi, ale neslyší. Tato bariéra má samozřejmě vliv na jejich komunikaci, rozvoj osobnosti i na celý jejich život. Zajímalo mě, zda jedna z metod pro rozvoj osobnosti člověka, dramatická výchova, může ovlivnit sociální kompetence neslyšících a pokud ano, jde-li o vliv pozitivní. V první kapitole své práce se budu zabývat problematikou sluchového postižení, komunikací sluchově postižených, jejich vlastní osobností a kulturou neslyšících. V druhé kapitole představím dramatickou výchovu coby samostatný předmět, volnočasovou aktivitu i výukovou metodu a to ve vztahu k neslyšícím, jejich komunitě a potřebám. Třetí kapitola se bude týkat jednotlivých sociálních kompetencí, které je třeba rozvíjet. Zaměřím se jak na vztah sluchově postiženého dítěte k vlastní osobě, tak na jeho přístup k ostatním lidem. Samostatnou podkapitolu pak představují kompetence interakční. Svou práci zakončuji ve čtvrté kapitole zkoumáním vlivu dramatické výchovy na sociální kompetence sluchově postiženého. Představuji a interpretuji zde výsledky rozhovorů a pozorování čtyř neslyšících, kteří se během života setkali s dramatickou výchovou. Snažím se tak odpovědět na otázku, zda-li je tento zážitek nějakým způsobem obohatil a pomohl jim v jejich dalším životě. 5

6 1 Problematika sluchového postižení 1.1 Vymezení pojmu sluchového postižení Sluch je jedním z nejdůležitějších smyslů informačních kanálů. Schopnost slyšet je podstatná pro komunikaci i rozvoj sociálních vztahů. Vytváří základ pro rozvoj vnitřní řeči, abstraktního myšlení, inteligence i osobnosti jako celku. Co tedy potom představuje postižení sluchu? Jak uvádí Vágnerová (2004, s. 211): Těžké sluchově postižení vede k podnětové deprivaci, k omezení nebo k úplnému chybění zvukových podnětů a s tím souvisejícímu zúžení variability zkušeností, resp. narušení rozvoje některých kompetencí. Bulová (in Pipeková, 1998) shrnuje důsledky sluchového postižení ve třech hlavních bodech: Při nedostatečné nebo chybějící sluchové kontrole dochází k deformaci mluvy. Myšlení neslyšících dětí vzniká zcela nezávisle na řeči, utváří se jen v oblasti konkrétních jevů. Je proto statické a nepohotové. Orientace v prostoru je omezena, ztráta zvukového pozadí způsobuje narušení pocitu sebejistoty a pocitu vlastního já. Největší změny, které s sebou přináší porucha sluchu, se týkají struktury osobnosti. Pokud se pokusíme určit, kdo je vlastně jedincem se sluchovým postižením, můžeme využít definice uvedené Mooresem (in Freeman, 1992, s. 26): Neslyšící člověk je ten, jehož slyšení je poškozeno v takovém rozsahu,... že znemožňuje porozumění řeči pouze sluchem, ať již bez sluchadla nebo se sluchadlem. Nedoslýchavý člověk je ten, jehož slyšení je poškozeno do takové míry,... že činí třeba velice obtížným, ale nikoliv naprosto nemožným, porozumění řeči samotným sluchem, ať již se sluchadlem nebo bez něho.. Musíme rozlišovat také prelingvální a postlingvální sluchové postižení. U prelingválně sluchově postiženého došlo k postižení sluchu před vývojem řeči nebo během vývoje do šesti let věku, u postlingválního sluchového postižení v průběhu života. V důsledku různorodosti sluchových vad, celkovou úrovní rozvoje osobnosti i sociokulturními podmínkami, v nichž probíhala časná i následná surdopedická intervence, tvoří neslyšící velice nehomogenní skupinu (Souralová a Langer, 2004). 6

7 Klasifikace V České republice žije zhruba půl milionu sluchově postižených. Toto číslo zahrnuje nedoslýchavé, ohluchlé i jedince s naprostou ztrátou sluchu. Oproti sluchové poruše, která je přechodného charakteru, je sluchová vada jevem trvalým, neměnným. Pro samotný přehled jednotlivých sluchových postižení bych ráda využila Lejskovy klasifikace (Lejska, 2003, s. 24), která dělí vady a poruchy sluchu dle věku a fixace řeči. I) Vady a poruchy sluchu u dětí (před fixací řeči) A) Vrozené (hereditární) vady sluchu geneticky podmíněné kongenitálně získané prenatálně, perinatálně B) Získané vady (postnatální) po infekčních chorobách při degenerativních chorobách po traumatech po léčbě onkologických onemocnění při nachlazení a onemocnění horních cest dýchacích při opakovaných a chronických zánětech ucha II) Vady a poruchy sluchu u dospělých A) Převodní poruchy z důvodu postižení zvukovodu, bubínku, řetězu kůstek, pouzdra labyrintu, Eustachovy trubice, středoušní dutiny. B) Senzorineurální vady presbyakuzie (stařecká nedoslýchavost) traumata akustické + mechanické dlouhodobé působení hluku toxiny tělu vlastní a toxiny tělu cizí ušní nádory onemocnění vnitřního ucha onemocnění mozkových nervů, drah a sluchových center Toto členění vymezuje jednotlivé typy sluchového postižení vzhledem k jeho etiologii. 7

8 Typy sluchového postižení Podle Krahulcové (1993) nemůžeme v celém komplexu sluchových postižení oddělovat poruchy v oblasti smyslového vnímání od poruch psychicko-rozumových, psychické a rozumové zpracování slyšeného. Rozlišovat mezi poruchami sluchu fyziologického původu a funkčním postižením sluchového zpracování informací v centrálním sluchovém systému., je podle Dillera (www.lehn-acad.net/downloads/letter01.cz.pdf, s. 16) nezbytností. Se zřetelem na výkonnost celého sluchového analyzátoru tedy rozeznáváme tyto typy sluchového postižení. I) Periferní sluchové postižení (jednostranné nebo oboustranné) A) konduktivní Jedná se o převodní vady způsobené poruchou zevního zvukovodu k oválnému okénku středního ucha. Narušeno je pouze vzdušné vedení. Ve většině případů může být schopnost slyšet téměř plně obnovena léčbou, chirurgickými zákroky nebo sluchadly. B) percepční Tento typ ztráty sluchu je často spojován s úplnou ztrátou funkcí smyslových buněk (sluchových buněk) ve vnitřním uchu (kochlea). Dobré slyšení mohou umožnit z jistých podmínek sluchové pomůcky a kochleární implantáty. C) smíšené Kombinace obou předchozích typů sluchového postižení zapříčiňuje množství různých projevů a důsledků. Postiženo může být vnímání hlubokých i vysokých tónů, vzdušné i kostní vedení zvuku, atd. II) Centrální sluchové postižení Jedná se o funkční poruchu, která ovlivňuje zpracování různých podnětů. Například analýzu vzájemných vztahů mezi časem, výškou a sílou akustických signálů, ale i ztrátu schopnosti rozpoznávat složité zvukové struktury (řeč). (www.lehnacad.net/downloads/letter01.cz.pdf, s. 16) III) Progresivní sluchové postižení Je charakterizováno ubýváním sluchové schopnosti v průběhu života. 8

9 Stupeň sluchového postižení Podle hloubky sluchového postižení klasifikujeme jednotlivé stupně na lehkou, střední a těžkou nedoslýchavost, hluchotu praktickou a totální. Sluchová ztráta je uváděna v decibelech (viz. příloha č. 1). Specifickým případem je potom ohluchlost, což je stav, kdy dochází ke ztrátě sluchu v průběhu života. Pokud dojde k ohluchnutí postlingválně, řeč se již neztrácí a v případě soustavné péče zůstává zachována. V souvislostí s výše uvedenými klasifikacemi sluchového postižení docházíme k závěru, že při absenci nebo snížené funkčnosti takto významného komunikačního kanálu je nutno využívat alternativního způsobu komunikace. Jaké jsou tedy komunikační formy sluchově postižených? 1.2 Komunikační formy sluchově postižených Člověk komunikuje už samotnou svou existencí, svojí vlastní podstatou. Nepřetržitě o sobě vysílá informace (a tedy komunikuje) fakticky už tím, že je. (Lechta in Škodová, Jedlička a kol., 2003, s. 17) Všichni si uvědomujeme fakt, že je komunikace nesmírně důležitá. Neustále se mluví o komunikaci kvalitní nebo nedostatečné, o potřebě komunikovat a o nutnosti naslouchat. Jak ve svém úvodu ke knize Komunikace sluchově postižených zmiňuje Krahulcová (2003, s. 11): Komunikace, její způsoby, komunikační prostředky a cesty jsou základem pro vytvoření efektivního lidského společenství. Jakákoli překážka v ontogenetickém nabývání komunikačních schopností má dalekosáhlé a závažné důsledky.. Komunikace je definována jako: Přenos různých informačních obsahů pomocí různých komunikačních systémů, zejména prostřednictvím jazyka. Jde o výměnu informací, sdělování a dorozumívání, která se realizuje ve třech hlavních formách: mluvené, psané, ukazovací. (Dvořák, 2001, s. 100). Můžeme ji tedy chápat jako prostředek pro předávání zkušeností, koordinování společné činnosti, vybízení druhého člověka k určitému chování či jednání. V komunikaci je zároveň zastoupena verbální a nonverbální složka. Vedle slovního vyjadřování probíhá i vyjadřování nonverbální, tedy mimoslovní. To tvoří mimika, gestika, haptika, proxemika, oční kontakt, postoj těla, úprava zevnějšku i podoba nejbližšího okolí komunikujícího. 9

10 Všechny tyto jednotlivé prostředky komunikace částečně předznamenávají komunikační formy sluchově postižených. Krahulcová (2002) rozděluje jednotlivé komunikační formy do tří hlavních skupin: I) Skupina manuálně kódovaného mluveného jazyka slovní podstaty daktylní abeceda daktylografie pomocné artikulační znaky běžná mluvená hlásková řeč psaná forma řeči II) Skupina manuálně kódovaného mluveného jazyka neslovní podstaty znakový jazyk znakovaný jazyk mezinárodní znakový jazyk Gestuno III) Skupina mimiky, gestikulace, dramatizace a pantomimy Daktylní abeceda, neboli daktylotika, je prstová abeceda. Jde o: Slovní vizuálněmotorickou komunikační formu, při které se užívá různých poloh a postavení prstů k vyjádření písmen. (Krahulcová, 2003, s. 217). K vytvoření písmene zároveň může sloužit poloha prstů jedné nebo obou rukou a proto můžeme hovořit o jednoruční, dvouruční nebo smíšené prstové abecedě. Daktylografie je vlastně vpisování písmen ukazováčkem ruky do dlaně nebo na hřbet ruky druhého člověka. Účinnost slova se díky dvěma totožným vjemům (hmatovému a zrakovému) zvyšuje a zároveň je daktylografii možno použít ve styku s neslyšícími spolužáky a učiteli, se slyšícími vrstevníky a v neposlední řadě s jedinci hluchoslepými. Pomocné artikulační znaky jsou využívány pro vyvozování artikulace určitých hlásek i samotné mluvy u jedinců s opožděným nebo omezeným vývojem řeči. Zároveň také mohou sloužit jako komunikační prostředek, což ale neznamená, že by byly součástí mluveného projevu sluchově postižených. Jednou z funkcí tohoto vizuálního systému je podle Krahulcové (2003) také optická analýza a syntéza slova, podpora zapamatování jeho struktury a přesné pochopení jeho gramatického tvaru. Dosáhnout správné a přiměřeně artikulované mluvené hláskové řeči u 10

11 dítěte se sluchovým postiženým je pokládáno za cíl, kterého by osoba se sluchovým postižením měla (chtít) dosáhnout. Nedoslýchaví jedinci jsou totiž schopni naučit se vyjadřovat orálně a to i přes to, že jejich řeč vykazuje jisté nedostatky, například: dysgramatismus, dyslálii (hlavně nepřiměřená artikulace samohlásek), deformované modulační faktory nebo redukovanou aktivní i pasivní slovní zásobu (Krahulcová, 2003). Specifickým uměním je schopnost odezírání, které s mluvenou řečí úzce souvisí. Jedná se o: Dovednost jedince vnímat mluvenou řeč zrakem a pochopit obsah sdělení nejen podle pohybu úst, ale i podle mimiky obličeje, výrazu očí a gestikulace. (Janotová, 1999, s. 5). Odezíráním lze získat v nejlepším případě asi jednu třetinu informace obsažené v řeči. Psaná forma řeči je: Zvláštní řečová funkce, která se od ústní mluvené formy liší svou stavbou i způsobem fungování. (Sobotková, in Vítková, 2004, s. 139). Obecně můžeme říci, že osvojit si psanou podobu jazyka znamená naučit se rozumět psanému textu a získat schopnost vyjadřovat svoje myšlenky písemnou formou. Znakový jazyk je živý jazyk se všemi znaky přirozeného jazyka. Jde o plnohodnotný komunikační systém. Má svoji historii, původ, vývoj, gramatiku i odlišnosti. Zákon o znakové řeči z vymezuje znakový jazyk takto: Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. (http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb98155&cd=76&typ=r). Znakový jazyk je mateřským jazykem v případě neslyšícího dítěte neslyšících rodičů. Znakovaný jazyk je uměle vytvořený soubor znaků, který není samostatným jazykem. Například znakovaná čeština využívá gramatických prostředků českého jazyka v kombinaci se znakovým jazykem. Znakový jazyk je používán současně s hlasitě nebo nehlasně artikulovanou češtinou. Představuje pomoc pro nedoslýchavé a je také používán ve školách. Obecně můžeme říci, že znakovaný jazyk usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a sluchově postiženými. Mezinárodní znakový jazyk Gestuno představuje uměle vytvořený komunikační systém. Jde o výsledek sjednocení určitých znakových způsobů ze 70.let 20.století. V současnosti je někdy používán sluchově postiženými na mezinárodních fórech (World Federation of the Deaf), konferencích a mezinárodních akcích (Deaflympic games). 11

12 Při běžné komunikaci se však nevyužívá. (http://en.wikipedia.org/wiki/gestuno). Vágnerová (2004, s. 214) uvádí, že: Odlišnost komunikačních kompetencí je nejvýznamnějším důsledkem sluchového postižení.. Komunikační komplikace bývají jak objektivně tak subjektivně největším problémem, který z postižení sluchu vyplývá. Proto se v následující podkapitole zaměřím na osobnost sluchově postiženého. 1.3 Osobnost sluchově postiženého Osobností se člověk nerodí, nýbrž se jí stává. (Nakonečný, 1995, s. 39). Již od prenatálního období se sluchově postižené dítě vyvíjí stejným způsobem jako ostatní děti. Správný tělesný i duševní vývoj však úzce souvisí s vývojem řeči. Od přípravného období, v již zmiňovaném prenatálním stádiu, přes vlastní vývoj řeči, kdy jsou jednotlivé vývojové řečové fáze sluchově postiženého kojence srovnatelné s vývojem řeči u slyšících: U každého dítěte se spontánně manifestuje vrozený komunikační instinkt. (Houdková, 2005, s. 16). V určitém období, konkrétně mezi 6. a 9. měsícem, však přichází zlom, kdy je další vývoj závislý na nápodobě. U sluchově postiženého dítěte je tedy předpokladem k dalšímu vývoji nalezení a využívání plnohodnotného komunikačního kanálu. Podle Freemana (1992) jsou totiž nejzávažnějším problémem právě obtíže s nalezením takového komunikačního systému a ne se samotným sluchovým postižením. S komunikací a komunikačními kompetencemi pak samozřejmě souvisí možnost socializace, která, jak uvádí Vágnerová (2004, s. 221), může pro sluchově postiženého představovat další z výrazných obtíží: Vývoj osobnosti sluchově postiženého ovlivňuje celá řada faktorů, dominující obvykle bývá jejich omezení v oblasti komunikace, resp. izolace v určitém prostředí a z toho vyplývající obtíže v sociální orientaci.. Komunikační deprivace a obtíže v porozumění totiž mohou být příčinou jak nepřiměřených reakcí, obtíží v sebeovládání a sklonů k impulzivnímu jednání, tak snížené schopnosti empatie nebo snadné dezorientace. Ta se může týkat obecných pravidel chování i okamžitých, mnohdy iracionálních reakcí. Jak uvádí Freeman (1992, s. 38): Neslyšící lidé jsou často charakterizování jako nevyzrálí. To znamená, že v průměru mají méně obecných informací, že mají spíše krátkodobé než dlouhodobé cíle a že méně než slyšící přemýšlejí o všech důsledcích svých činů.. Není se co divit, sluchově postižený 12

13 často neví, co po něm ostatní vyžadují. Bez možnosti sluchové kontroly si nemusí být vědom různých faux-pas, jako je například nadměrná hlučnost, a zároveň se díky využívání znakového jazyka může dostat do situace, která je pro slyšící společnost rušivá a pokládána za neadekvátní. Sluchově postižený se více zaměřuje na vlastní aktuální uspokojení a jeho emoce se výrazně projevují v mimice i pantomimice. Regulaci svého sociálně nepřiměřeného chování pak hodnotí jako projev omezování a manipulace slyšící společností. A z negativního postoje majoritní společnosti k jejich afektivnímu jednání potom samozřejmě může pramenit snížené sebevědomí, přecitlivělost a vztahovačnost. Velký vliv na rozvoj osobnosti sluchově postiženého dítěte má vedle postoje společnosti postoj vlastních rodičů a nejbližšího okolí. Vzhledem k faktu, že pouze 5 10 % sluchově postižených dětí má neslyšící rodiče, vzniká obrovská skupina rodin, ve kterých je nalezení společné komunikace zásadním problémem. S tím souvisí postoj rodičů k postižení dítěte, který také výrazně ovlivňuje vlastní osobnost dítěte včetně rozvoje jeho identifikace. Jak píše Pospíšilíková (2005, s. 13) ve své diplomové práci: Děti přejímají mnoho charakteristik, hodnotových měřítek i způsobů svých rodičů. (...) Děti které cítí, že se od svých rodičů zásadně odlišují, hledají své hrdiny jinde. Je důležité, aby neslyšící dítě vidělo dospělé neslyšící úspěšně vystupovat v roli autority.. Cílem rozvoje osobnosti sluchově postiženého dítěte by mělo být osamostatnění, zvýšení sebevědomí a schopnost nést odpovědnost sám za sebe. 1.4 Kultura neslyšících Mohli bychom si položit otázku: Existuje vůbec nějaká kultura neslyšících? Sluchové postižení nepředstavuje jen handicap nebo znevýhodnění. Díky tomuto specifickému druhu postižení mohl vzniknout jedinečný dorozumívací systém, znakový jazyk (více v kapitole 1.2). A právě jazyk, coby fenomén, je i podstatnou podmínkou vzniku kulturního vývoje: Jazyk a komunikace patří mezi základní složky kultury a dokonce hrají prvořadou roli. (Blais, 2006, s. 76). Jaké jsou další důležité faktory pro vznik vlastní kultury? Můžeme se obrátit na definici kultury uvedené v díle Tvé dítě neslyší: Kultura je komplex zahrnující vědění, umění, morálku, zákony, obyčeje a další 13

14 možnosti a zvyky, které získá člověk jako člen společnosti. (Tylor, in Freeman, 1992, s. 198). Sluchově postižené, neboli neslyšící, můžeme také vnímat jako minoritní společnost a to díky faktu, že naplňují základní atributy pro každou minoritní společnost nezbytné: Vyznačují se společnou fyzickou nebo kulturní charakteristikou, vnímají se coby členové minoritní skupiny a jsou tak také ostatními vnímáni, mají tendence k manželským nebo partnerským svazkům s jiným příslušníkem minority, jsou, coby členové této minoritní skupiny, utlačováni. (Lane, in Blais, 2006, s. 73) Jedná se o menšinu úctyhodnou, neboť v České republice se vyskytuje okolo půl milionu jedinců se sluchovým postižením. Neslyšící reprezentují úzké společenství lidí, kteří se seskupují do klubů a spolků. Již díky své osobnosti a vlastnímu jazyku vidí svět z jiného úhlu pohledu. Znakový jazyk je potom i nepřehlédnutelnou vizitkou neslyšícího člověka. Je nápadný, přitahuje pozornost slyšícího okolí, je specifickou vlastností neslyšících. Mezi sluchově postiženými uživateli znakového jazyka v poslední době sílí požadavek, aby nebyli považování za postižené, ale za jazykovou a kulturní menšinu. Tito lidé (...) chtějí být nazývání Neslyšícími (s velkým N). (Hrubý, 1997, s. 31). Každý člověk s vrozeným nebo získaným sluchovým postižením různého typu i stupně spadá mezi neslyšící. Narozdíl od Neslyšících, kde velké N slouží:...k sociologické identifikaci, kdy jedincům se sluchovým postižením ukazuje, že jsou uznávaní a přijímaní coby příslušníci komunity a kultury neslyšících. Znakový jazyk pak představuje základ celé této kultury. (Blais, 2006, s. 86). Proč tedy vlastně existuje kultura neslyšících? Existence společné kultury má obrovský význam při uspokojování vnitřních potřeb i pro osobní realizaci. Možnost identifikovat se například s úspěšným a sebevědomým neslyšícím učitelem je neméně důležitá, stejně jako kvalitní a milující rodina. V neposlední řadě pak členství v takovémto společenství, vyznačujícím se vlastním jazykem i kulturou, představuje motivující činitel, který má pozitivní vliv na sebevědomí sluchově postiženého. 14

15 2 Dramatická výchova 2.1 Vymezení pojmu dramatické výchovy Od útlého dětství jsme vychováváni a vyučováni. Rodiče, vychovatelé i učitelé nám předávají poznatky i dobře míněná doporučení a my se snažíme všechny tyto podněty zrakem, sluchem i dotykem vstřebávat. Sdělená zkušenost však nikdy nemá takovou váhu jako vlastní jedinečný zážitek. Teprve ten činí z množství vjemů opravdovou svébytnou zkušenost, která překračuje pouhé vědomí nějakého faktu. Na tomto předpokladu stojí význam dramatické výchovy (někdy také výchovné dramatiky, tvořivé dramatiky nebo dramiky), kterou Machková (1998, s. 32) definuje jako: Učení zkušeností, tj. jednáním, osobním, nezprostředkovaným poznáváním sociálních vztahů a dějů, přesahujících aktuální reálnou praxi zúčastněného jedince. Je založena na prozkoumávání, poznávání i chápání mezilidských vztahů, situací a vnitřního života lidí současnosti i minulosti, reálných i fantazií vytvořených. Toto prozkoumávání a poznávání se děje ve fiktivní situaci prostřednictvím hry v roli, dramatického jednání v situaci.. V dramatické výchově nemusí jít vždy o produkt, tedy o samotné představení. To, na co se dramatická výchova zaměřuje především, je kvalita samotného tvůrčího procesu (http://www.drama.cz/osnovy_a_programy/osnovy_obecna_skola.html). S dramatickou výchovou se v současné době můžeme setkat v mateřských, základních i středních školách. V tom případě se může jednat buď o samostatný předmět, nebo o metodu práce používanou v jiném vyučovacím předmětu, nebo může dramatická výchova představovat pedagogický princip styl práce prostupující veškerým vyučováním (Pavlovská, 2002). Dramatické výchově se lze také věnovat na základních uměleckých školách, či v rámci volnočasové aktivity. V neposlední řadě může sloužit jako socioterapie nebo součást psychoterapie (Machková, 1998). Náplň a ukotvení dramatické výchovy ve školách pak vymezuje rámcový vzdělávací program (RVP). RVP pro základní vzdělávání předkládá přehled očekávaných výstupů i učiva vždy samostatně pro 1. a 2. stupeň ZŠ. Mezi očekávanými výstupy na konci 1. stupně jsou například následující body: 15

16 Zvládá základy správného tvoření dechu, hlasu, artikulace a správného držení těla; dokáže hlasem a pohybem vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování druhých. Rozlišuje herní a reálnou situaci, přijímá pravidla hry, vstupuje do jednoduchých rolí a přirozeně v nich jedná. Zkoumá témata a konflikty na základě vlastního jednání, v situacích a příbězích; nahlíží na ně z pozic různých postav; zabývá se důsledky jednání postav. Pracuje ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívá přitom různých výrazových prostředků. (www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=9, s. 88) Mezi učivem stanoveným RVP se objevují základní předpoklady dramatického jednání (psychosomatické dovednosti, herní dovednosti a sociálně komunikační dovednosti), proces dramatické a inscenační tvorby (náměty a témata v dramatických situacích, typová postava, dramatická situace, inscenační prostředky a postupy i komunikace s divákem) a také recepce a reflexe dramatického umění (základní stavební prvky dramatu, současná dramatická umění a média a základní divadelní druhy) (www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=9). Jednotlivá témata úzce korespondují s klíčovými kompetencemi, které jsou pro současné vzdělávání zásadní. Co se týče vysokého či vyššího odborného vzdělávání, jsou budoucí pedagogové i vychovatelé vzděláváni na pedagogických nebo divadelních fakultách v rámci samostatného oboru nebo specializace. Historie vzniku dramatické výchovy pro neslyšící na českém území Obliba dramatu i divadla sahá hluboko do minulosti a již ve středověku byla využívána ve školní výchově. Od pouhé četby komedií a její ilustraci pantomimou se postupně přecházelo i k inscenování her a využívání divadla k procvičení rétoriky, přirozenosti vystupování a k posílení mravů a náboženského smýšlení. Jan Ámos Komenský jako první odlišil divadlo umělecký počin od školní hry jako pedagogického prostředku (Machková, 1998). Následující období dramatiky je charakterizováno hrami ze života a pohádkami. Teprve vlivem školského reformního hnutí v období 1. republiky dochází k uplatňování nového přístupu 16

17 k dramatickým aktivitám dětí, které: Vycházely ze zájmů a potřeb zúčastněných dětí a chápaly tuto činnost především jako výchovu aktivních účastníků, teprve v druhé řadě dětídiváků. (Machková, 1998, s. 16). Samotná dramatická výchova se u nás vyvíjí od poloviny 60. let 20. století. Stále se však jedná o práci s dětmi většinové slyšící - populace. S pádem komunismu se situace ve školství výrazně mění, dramatická výchova začíná být zaváděna do základních škol, vyučována na vysokých školách a také ovlivňována literaturou a poznatky ze zahraničí. Dramatická výchova třikrát jinak S těmito politickými změnami souvisí také změny v péči a vzdělávání osob se sluchovým postižením. Kromě využívání různých metod výuky a forem komunikace začínají vznikat i různé možnosti studia a následného uplatnění neslyšících. V roce 1992 vzniká na divadelní fakultě JAMU v Brně první vysokoškolský bakalářský obor: Výchovná dramatika neslyšících (dále VDN) se zaměřením na pohybově výchovné discipliny. Studenti rozšiřují své pohybové schopnosti v předmětech základní pohybové průpravy, akrobacie, moderního a klasického tance, stepu nebo žonglování. Důležitou složkou studia je pohybové divadlo, ve kterém se studenti věnují pantomimě a kde je kladen důraz na pohybovou a výtvarnou kreativitu a totální komunikaci. V neposlední řadě se studenti zabývají i teoretickými předměty: psychologií, pedagogikou, znakovým jazykem, speciální pedagogikou či historií divadla. Celá výuka je, stejně jako každá akce pořádaná školou, tlumočena do znakového jazyka (http://difa.jamu.cz/organizacni-struktura/ateliery/avdpn.html). Ve školním roce 2000/2001 byl, podle Věstníku MŠMT ČR (www.cmczs.org/dokumenty/zprava_2002.doc), zahájen experiment výuky předmětu Hudebně dramatická výchova na základních školách pro sluchově postižené v Praze, Kyjově, Ivančicích, Olomouci, Ostravě, Hradci Králové a v Brně. Dramatickou výchovu v podobě volnočasové aktivity nabízí dětem Občanské sdružení Labyrint Brno. Toto sdružení od prosince roku 2001 realizuje: Programy mimoškolního vzdělávání sluchově postižených dětí a programy na podporu vzájemné komunikace mezi sluchově postiženými a slyšícími dětmi a mládeží. (http://www.labyrintbrno.cz/osdruzeni). Jedním z kroužků je právě dramatická výchova vedená Annou 17

18 Jurášovou, absolventkou VDN na JAMU. Výstupem této aktivity jsou jak divadelní představení, tak multimediální materiály s pohádkami nebo výukovými programy. Příčiny zavedení dramatické výchovy do světa sluchově postižených Proces integrace, který byl nastartován začátkem 90. let 20. století společně s alternativními proudy, které ovlivňují pedagogiku posledních let, zapříčinil mimo jiné i současné tendence ve vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami. Kromě klíčových kompetencí, jejichž rozvinutí se stalo mottem základního vzdělávání, je důraz kladen také na jedinečnost každého, tedy i na jedinečnost neslyšících, jejich schopnosti i potřeby. Význam příležitosti získat vysokoškolské vzdělání v oboru výchovné dramatiky vysvětluje Broulíková (in Provazník, 2001, s.100) na konferenci o dramatické výchově, která se uskutečnila v roce 2000 v Praze, takto: Dramatickou výchovu chápeme v tomto kontextu jako jednu ze stěžejních možností v překonávání komunikační bariéry mezi sluchově postiženými a slyšícími i mezi sluchově postiženými navzájem.. Mikotová (in Provazník, 2001), vedoucí tohoto oboru, pak zdůrazňuje tři body, proč studovat vysokou školu: vzdělanost neslyšících, význam neslyšícího pedagoga a identifikačního modelu. Možnosti, které nabízí kroužek dramatické výchovy a vyučovacího předmětu, jsou obdobné. Jako jeden z podstatných prvků dramatické výchovy je uváděna komunikace divadlem a komunikace jednáním v situaci: Dramatický obor jako jediný rozvíjí celé komunikační spektrum, kultivuje oblast komunikace slovní i mimoslovní, a to jak v rovině sdělování, tak i v rovině naslouchání. (...) Jednání v herních situacích je využíváno jako jeden z možných principů tvorby i jako způsob uchopování skutečnosti, založený nejen na racionálním chápání, ale i na prozkoumávání hrou, přímým jednáním i prožitkem při něm. (Macková a Provazník, s. 13). V obou případech jde o přiblížení informací, skutečností, pocitů i prostředí dítěti a to formou vlastních zážitků a společné tvorby. Ať již jde o pouhou návštěvu čajovny nebo pekárny, či o vytvoření vánočního představení, vždy se jedná o přínos pro samotné aktéry: obohacení slovní zásoby, setkání se s jiným prostředím, schopnost vyprávění příběhu, rozvíjení komunikačních schopností nebo spolupráce s jinými lidmi (http://www.labyrintbrno.cz/vyrocni- zprava-2005). 18

19 Proč tedy došlo ke vzniku právě tohoto vysokoškolského oboru, k zavedení zrovna tohoto vyučovacího předmětu a k nabídce tohoto typu mimoškolní aktivity? Odpověď je jednoduchá. Dramatická výchova zprostředkovávaná neslyšícím pedagogem má široké uplatnění. Její metody jsou vhodné pro práci se sluchově postiženými dětmi i jejich rodiči v rámci rané péče. Je využitelná ve výchově a vzdělávání v mateřských, základních školách i internátech. Dramatická výchova představuje možnost trávení volného času a tedy plnohodnotnou zájmovou činnost. Profesně je příležitostí pro uplatnění sluchově postižených, ať už v organizacích nebo přímo v divadle. Navíc dramatické výchově nemůžeme upřít integrační charakter, který se projevuje například při pořádání workshopů a seminářů, kde je lektorské zázemí vždy tvořeno týmem slyšících i neslyšících (Broulíková, in Provazník, 2001). Dramatická výchova představovala pro všechny iniciátory snah o její přiblížení komunitě neslyšících možnost, jak právě sluchově postiženým nabídnout informace názorně a s umožněním vlastního prožitku. Jak těmto lidem zprostředkovat činnosti, při kterých mohou zažít radost a uspokojení ze společné práce a interakce, která se může rozvíjet hlavně díky uplatňování metody totální komunikace. Pokud bychom se vrátili k výše zmíněným třem bodům Mikotové, je příčina zavedení dramatické výchovy do světa sluchově postižených evidentní. V každé společnosti je třeba vzdělaných lidí. Každý jedinec s handicapem, který se postaví na vlastní nohy a stane se samostatným člověkem, nepředstavuje pouhé ulehčení státnímu rozpočtu a dalšího zaměstnaného občana ve statistických tabulkách. Vzdělaný neslyšící pedagog slouží především jako nesporně motivující identifikační model pro děti, dospívající i dospělé neslyšící. Stává se vzorem hodným následování, stává se důkazem, že vzdělání a usilování o spoluúčast na společenském dění má smysl a může být obohacující jak v osobním, tak společenském životě. 2.2 Hodnoty a cíle dramatické výchovy Dramatická výchova je uplatňována coby samostatný obor i jako pomocná metoda v různých typech zařízení. Jelikož se jedná o disciplínu kombinující charakteristiky estetického oboru s pedagogickým, musí být i cíle a hodnoty, které vyznává, 19

20 kombinací cílů a hodnot uměleckých i výchovných. Vztah hodnot a cílů navíc objasňuje Machková (1998, s. 51) takto: Hodnoty dramatické výchovy jsou jí vlastní jakožto oboru a existují bez ohledu na to, zda a v jaké míře je jednotlivé instituce, formy či učitelé dramatické výchovy využívají, kdežto cíle jsou preferencí těch hodnot dramatické výchovy, které pro svou práci instituce či jednotlivý učitel v určité pedagogické situaci zvolí.. Machková (2004, s. 35) tyto cíle formuluje ve třech základních rovinách: I) v rovině dramatické dovednosti v dramatické oblasti (hra v roli, výstavba celku, výrazové prostředky) vědomosti o dramatických aktivitách a divadle (dramaturgie, historie, teorie) II) v rovině sociální struktura skupiny, její dynamika, vztahy ve skupině, kooperace poznávání života, světa, lidí III) v rovině osobnostní psychické funkce (pozornost, vnímání, obrazotvornost, myšlení, komunikace, emoce, vůle) schopnosti (inteligence, tvořivost, speciální schopnosti) a příslušné dovednosti motivace, zájmy hodnotový žebříček, postoje Takto vymezené cíle můžeme shrnout do několika základních skupin a těmi jsou: Socializace, která představuje plynulé a bezkonfliktní začleňování dětí do lidského společenství, poznávání sebe i života v celé šíři. Souvisí s ní sebepoznání i sebepojetí, která jsou u jedince s postižením vždy nahlížena z jiné perspektivy. Následuje rozvíjení obrazotvornosti a tvořivosti, neboť k tvořivé práci je třeba schopnosti, promítnout se do různých situací nebo do života někoho jiného. Jednat jako v imaginárním prostředí s imaginární rekvizitou nebo kostýmem umožňuje odpoutat se od konkretizovaného pohledu na svět i sebe samotného a rozvíjet schopnosti odhadovat důsledky vlastního jednání. Rozvíjení schopností kritického a samostatného myšlení a svobodného 20

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu 4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Svým obsahem učiva úzce souvisí se vzdělávacím oborem Český

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň 5.8.3 Dramatická výchova Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň Dramatická výchova je doplňujícím předmětem vzdělávací oblasti Umění a kultura. V hodinách dramatické výchovy se žáci seznamují

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Sluchovým Postižením Sluch Motto: Cesta k porozumění leží před námi. Téma: : Život se sluchovým postižením em hodiny je rozšířit a upřesnit

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Ve vyučovacím předmětu

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu Blok předmětů: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) Název předmětu: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dramatická výchova Hlavním cílem vyučovacího předmětu

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Hlas nejen jako nástroj (vybrané poznatky z hlasové výchovy)

Hlas nejen jako nástroj (vybrané poznatky z hlasové výchovy) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Hlas nejen jako nástroj (vybrané poznatky

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Umění a kultura Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Vždyť si to přečtou...

Vždyť si to přečtou... Vždyť si to přečtou... Neslyšící děti v muzeích a galeriích mariana.koutska@gmail.com Přístupnost muzeí a galerií pro neslyšící Problematika sluchového postižení Neslyšící a kulturní práva Kulturní politika

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI (NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI Mgr. Petr Vysuček prezident ASNEP Speciální pedagog Speciálněpedagogické centrum Duháček v Hradci Králové TKOSP 25. 9. 2014 Co to znamená být "sluchově postižený"? Být "sluchově

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Rétorika a umění prezentace

Rétorika a umění prezentace školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více