Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast materiálových toků a odpadového hospodářství

Transkript

1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast materiálových toků a odpadového hospodářství Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita

2 Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast materiálových toků a odpadového hospodářství Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10 tel.: , fax: info@cenia.cz,

3 Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast materiálových toků a odpadového hospodářství Obsah Indikátory pro oblast materiálových toků 4 Domácí materiálová spotřeba 4 Materiálová náročnost HDP 9 Indikátory pro oblast odpadového hospodářství 12 Celková produkce odpadů 12 Produkce a nakládání s komunálním odpadem 16 Struktura nakládání s odpady2 0 Produkce a recyklace odpadů z obalů 24 3

4 Domácí materiálová spotřeba Indikátory pro oblast materiálových toků Domácí materiálová spotřeba Téma zařazení do kapitoly Indikátorové hodnocení materiálových toků umožňuje kvantifikaci celkových nároků ekonomického systému na materiály. Tyto nároky mohou být vyjádřeny jako vstupy materiálů do ekonomického systému, jejich spotřeba nebo celkové odpadní toky plynoucí z ekonomického systému nazpět do životního prostředí. Domácí materiálová spotřeba hodnotí vstup materiálů do ekonomického systému a nakládání s nimi. Domácí materiálová spotřeba je považována za vhodný indikátor zátěže životního prostředí, protože se získáváním surovin, jejich zpracováním a využitím jak ve formě vlastních surovin, tak ve formě výrobků konečné spotřeby je spojena řada klíčových environmentálních problémů. Jedná se například o změny v krajině spojené s těžbou nerostných surovin, snižování biodiverzity v důsledku produkce biomasy ve velkoplošných agroekosystémech, globální změna klimatu, acidifikace v důsledku spalování fosilních paliv, eutrofizace v důsledku nadměrného užívání průmyslových hnojiv apod. Snížení materiálové spotřeby vede ke snížení celkových nároků socioekonomického systému na materiály a ke snížení zátěže životního prostředí. Vzhledem k tomu, že veškeré materiály vstupující do ekonomického systému za účelem spotřeby musí z tohoto systému po jisté době také vystoupit ve formě emisí do ovzduší, do vody či odpadu souvisí materiálová spotřeba úzce také s problematikou odpadů, resp. materiálového využití odpadů. Zařazení do DPSIR schématu Emise prekurzorů ozonu Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy fosilní paliva teploty Obnovitelné zdroje energie Průmyslová produkce OZE Spotřeba paliv v domácnostech Emise okyselujících látek Konečná spotřeba energie Produkce a recyklace odpadů z obalů Domácí materiálová spotřeba Emise POPs a těžkých kovů Struktura nakládání s odpady Výroba elektřiny a tepla Emise skleníkových plynů Celková produkce odpadů Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Materiálová náročnost HDP Energetická náročnost hospodářství 4

5 Domácí materiálová spotřeba Definice indikátoru Indikátor domácí materiálová spotřeba (Domestic Material Consumption, DMC) kvantifikuje celkové nároky ekonomického systému na materiály. Je sestavován dle metodiky Eurostatu pro výpočet indikátorů materiálových toků. DMC je sumou domácí užité těžby, tedy fyzického množství vytěžených surovin a vyprodukované biomasy, které byly získány na území daného státu. K těmto materiálům jsou dále přičítány veškeré dovozy a odečítány veškeré vývozy (dovozy a vývozy nerostných surovin, biomasy, polotovarů a výrobků konečné spotřeby). DMC je obvykle vyjadřována v milionech tun či v tunách na osobu. Materiálová závislost na zahraničí se vypočte jako podíl dovozů na DMC. Vyjadřována je obvykle v %. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vývoj domácí materiálové spotřeby a jejích komponent, ČR Typ grafu: sloupcový Období: 1990 poslední dostupný rok Jednotky: mil. t Zdroj dat: COŽP, ČSÚ Graf 2 Vývoj struktury domácí materiálové spotřeby dle skupin materiálů, ČR Typ grafu: 100% skládaný sloupcový Období: 1990 hodnocený rok Jednotky: % Zdroj dat: COŽP Graf 3 Domácí materiálová spotřeba dle skupin materiálů, mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový Období: poslední dostupný rok Jednotky: t.obyv. -1 Zdroj dat: Eurostat Metadata Zdroje dat Centrum pro otázky životního prostředí UK (COŽP), ČSÚ, Eurostat Použité jednotky mil.t, %, t.obyv. -1 Dílčí data domácí materiálová spotřeba domácí užitá těžba objem dovozů do ČR objem vývozů z ČR 5

6 Domácí materiálová spotřeba struktura domácí materiálové spotřeby dle následujících skupin materiálů: dřevo a produkty ze dřeva, živočišná biomasa určená pro výživu, ostatní biomasa, ostatní fosilní paliva a produkty, rostlinná biomasa určená pro výživu, rostlinná a živočišná krmiva, zemní plyn a z něho vyrobené produkty, ropa a z ní vyrobené produkty, uhlí a z něho vyrobené produkty, rudy a z nich vyrobené produkty, průmyslové nerostné suroviny a z nich vyrobené produkty, stavební nerostné suroviny a z nich vyrobené produkty mezinárodní srovnání domácí materiálové spotřeby dle následujících skupin materiálů: fosilní paliva, nerostné suroviny, biomasa Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů (způsob kalkulace indikátoru z podkladových dat) DMC sestává z domácí užité těžby, fyzických dovozů a fyzických vývozů. Indikátor je kalkulován tím způsobem, že jsou k údajům o domácí užité těžbě ve fyzických jednotkách (v tunách) přičteny veškeré fyzické dovozy a odečteny veškeré fyzické vývozy (obé opět v tunách). Domácí užitá těžba se člení na těžbu fosilních paliv, těžbu rud, těžbu průmyslových a stavebních surovin a produkci biomasy. Produkce biomasy se dále dělí na sklizeň zemědělských plodin, biomasu spasenou hospodářskými zvířaty, těžbu dřeva, sběr lesních plodin a produkci medu a vosku a lov zvěře. V případě všech těchto položek jsou do indikátoru započítávány veškerá těžba a veškerá produkce biomasy, ke kterým v České republice dochází. Pro potřeby prezentace je indikátor DMC členěn na několik skupin materiálů, a to dle vlivu těchto skupin materiálů na životní prostředí a lidské zdraví. Pro mezinárodní srovnání je s ohledem na dostupnost dat použito méně podrobné členění na fosilní paliva, nerostné suroviny a biomasu. Materiálová závislost na zahraničí se vypočte jako podíl fyzických dovozů na DMC. Materiálovou závislost je možné vyjádřit pro celkové DMC nebo pro jednotlivé skupiny materiálů, které jsou v DMC zastoupené (například pro fosilní paliva nebo kovy). Metodika sledování Údaje o těžbě jsou získávány z databází České geologické služby Geofondu, publikovaných např. v ročence Surovinové zdroje České republiky nerostné suroviny. Údaje o sklizni zemědělských plodin jsou přebírány z ročenek Českého statistického úřadu Hrubá zemědělská produkce v České republice a Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin (zdroj dat výkaz Zem 6-01). V těchto publikacích jsou vyhledány také údaje o biomase spasené hospodářskými zvířaty, která je zde vykazována dohromady s pící. Údaje o těžbě dřeva jsou přebírány z ročenek Českého statistického úřadu Lesnictví a myslivost (zdroj dat výkaz Les (MZe) 1-01). Údaje o sběru lesních plodin se získávají od Lesnické fakulty České zemědělské univerzity. Údaje o množství vyprodukovaného medu, a vosku jsou získávány z ročenky Hrubá zemědělská produkce v České republice a ze Statistické ročenky České republiky, vydávané Českým statistickým úřadem (zdroje dat evidence Svazu včelařů). Údaje o lovu zvěře pochází z ročenek Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, vydávané Ministerstvem zemědělství České republiky a od Výzkumného ústavu lesního hospodářství a mysli- 6

7 Domácí materiálová spotřeba vosti (zdroj dat výkaz Mysl (MZe) 1-01). Údaje o dovozech a vývozech jednotlivých kategorií surovin jsou získávány z databáze Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu. Zdrojem dat pro databázi jsou celní orgány České republiky, zejména Generální ředitelství cel. Nejistoty Nejistoty indikátoru DMC byly v rámci výzkumných projektů COŽP stanoveny na 8/-3 %. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Bringezu, S., Towards sustainable resource management in the European Union. Wuppertal Paper No. 121, Wuppertal Institute, Wuppertal. Bringezu, S., Moll, S., Aggregated indicators for resource use and resource productivity. Their meaning, cross-country comparability, and potential driving factors. Working paper. European Topic Centre on Waste and Material Flows, EEA, Copenhagen. Bringezu, S.; Schütz, H.; Moll, S., Rationale for and interpretation of economy-wide material flow analysis and derived indicators. Journal of Industrial Ecology 7 (2), pp EEA, Sustainable use and management of natural resources (str. 9-23). EEA Report No 9/2005, Copenhagen. Eurostat, 2001: Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Eurostat, Luxembourg. Eurostat, Development of material use in the EU-15: Material composition, cross-country comparison and material flow indicators. Eurostat, Luxembourg. Kovanda, J., Hak, T. and Janacek, J., Economy-wide material flow indicators in the Czech Republic: trends, decoupling analysis and uncertainties. Int. J. of Environment and Pollution 35(1), pp Kovanda, J., Hak, T., What are the possibilities for graphical presentation of decoupling? An example of economy-wide material flow indicators in the Czech Republic. Ecological Indicators 7 (1), pp Kovanda, J., Hak, T., Changes in material use in transition economies. Journal of Industrial Ecology. Journal of Industrial Ecology 15(5/6), pp Kovanda, J., Hak, T., Moldan, B., Beneš, B., Materiálové toky a udržitelné využívání zdrojů. Závěrečná zpráva projektu VaV/1C/7/14/04 Ministerstva životního prostředí ČR. Kovanda, J., Hák, T., Moldan, B., Christiánová, A., Krčma, M., Ouředníková, K., Analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni s aplikací na mikroekonomickou úroveň a využití analýzy při rozpracování indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Závěrečná zpráva projektu VaV/320/2/03 Ministerstva životního prostředí ČR. Kovanda, J., Havranek, M., Hak, T., Calculation of the net additions to stock indicator for the Czech Republic using a direct method. Journal of Industrial Ecology 11(4), pp OECD, Measuring material flows and resource produktivity. OECD, Paris. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2009: Třetí Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Praha. Scasny, M., Kovanda, J., Hak, T., Material flow accounts, balances and derived indicators for the 7

8 Domácí materiálová spotřeba Czech Republic during the 1990s: Results and recommendations for methodological improvements. Ecological Economics 45(1), pp Schütz, H., Moll, S., Bringezu, S., Globalisation and the shifting environmental burden. Material trade flows of the European Union. Wuppertal Papers 134, Wuppertal Institute, Wuppertal. Measuring material flows and resource productivity (OECD), 2008 Economy Wide Material Flow Accounts: Compilation Guidelines for reporting to the Eurostat questionnaire 8

9 Materiálová náročnost HDP Materiálová náročnost HDP Téma zařazení do kapitoly Materiálová náročnost vyjadřuje, podobně jako náročnost energetická, míru interakce socioekonomického systému s životním prostředím. S poklesem materiálové náročnosti dochází k poklesu zátěže životního prostředí na jednotku HDP a ke zvyšování konkurenceschopnosti v důsledku snižování výrobních nákladů ze strany nákupu surovin a dalších materiálů potřebných k výrobě. Vezmeme-li v úvahu zvlášť časový vývoj materiálové spotřeby a HDP, dostaneme informaci o oddělení křivky zátěže životního prostředí spojené se spotřebou materiálů od křivky ekonomické výkonnosti (tzv. decoupling). Oddělení křivek může být relativní nebo absolutní. Při relativním decouplingu klesá zátěž životního prostředí na jednotku HDP, v absolutních hodnotách však neustále roste. Při absolutním decouplingu dochází k růstu HDP a k absolutnímu poklesu zátěže životního prostředí. Zařazení do DPSIR schématu Energetická náročnost hospodářství Materiálová náročnost HDP Celková produkce odpadů Domácí materiálová spotřeba Definice indikátoru Materiálová náročnost HDP se vypočte jako podíl domácí materiálové spotřeby a HDP ve stálých cenách (jednotkou jsou tuny nebo kg Kč HDP -1 ). Vztažením indikátoru spotřeby materiálů (DMC) k HDP lze získat informaci o efektivitě, s jakou jsou materiály vstupující do ekonomického systému přeměňovány na ekonomický výstup vyjádřený v peněžních jednotkách. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Materiálová náročnost HDP a oddělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomické výkonnosti (decoupling), ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1995 poslední dostupný rok 9

10 Materiálová náročnost HDP Jednotky: index: 1995=100 Zdroj dat: COŽP, ČSÚ Graf 2 Meziroční vývoj materiálové náročnosti, DMC a HDP Typ grafu: sloupcový Období: 1995 poslední dostupný rok Jednotky: % meziročně Zdroj dat: COŽP, ČSÚ Graf 3 Materiálová náročnost, mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový Období: poslední dostupný rok Jednotky: t EUR -1 Zdroj dat: Eurostat, COŽP Metadata Zdroje dat Centrum pro otázky životního prostředí UK (COŽP), ČSÚ, Eurostat Použité jednotky %, t EUR -1 Dílčí data vývoj HDP (stálé ceny roku 1995) vývoj domácí materiálové spotřeby materiálová náročnost Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce indikátoru a podindikátorů (způsob kalkulace indikátoru z podkladových dat) Materiálová náročnost HDP se vypočte jako podíl indikátoru DMC a indikátoru HDP ve stálých cenách. Materiálová náročnost je prezentována v kg na 1000 Kč HDP nebo jako index, kdy je výchozímu roku přiřazena hodnota 100 a pro další roky se vynáší procentuální změna zaznamenaná oproti této hodnotě. Při vyjadřování oddělení křivky zátěže životního prostředí spojené se spotřebou materiálů od křivky ekonomické výkonnosti jsou do jednoho grafu vynášeny indexované hodnoty jak DMC, tak HDP. HDP je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. spočten třemi způsoby: (1) produkční metodou, (2) výdajovou metodou a (3) důchodovou metodou. Nejistoty Nejistoty indikátoru DMC byly v rámci výzkumných projektů COŽP stanoveny na 8/-3 %. 10

11 Materiálová náročnost HDP Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Bringezu, S., Towards sustainable resource management in the European Union. Wuppertal Paper No. 121, Wuppertal Institute, Wuppertal. Bringezu, S., Moll, S., Aggregated indicators for resource use and resource productivity. Their meaning, cross-country comparability, and potential driving factors. Working paper. European Topic Centre on Waste and Material Flows, EEA, Copenhagen. Bringezu, S.; Schütz, H.; Moll, S., Rationale for and interpretation of economy-wide material flow analysis and derived indicators. Journal of Industrial Ecology 7 (2), pp EEA, Sustainable use and management of natural resources (str. 9-23). EEA Report No 9/2005, Copenhagen. Eurostat, 2001: Economy-wide material flow accounts and derived indicators. A methodological Guide. Eurostat, Luxembourg. Eurostat, Development of material use in the EU-15: Material composition, crosscountry comparison and material flow indicators. Eurostat, Luxembourg. Kovanda, J., Hak, T. and Janacek, J., Economy-wide material flow indicators in the Czech Republic: trends, decoupling analysis and uncertainties. Int. J. of Environment and Pollution 35(1), pp Kovanda, J., Hak, T., What are the possibilities for graphical presentation of decoupling? An example of economy-wide material flow indicators in the Czech Republic. Ecological Indicators 7 (1), pp Kovanda, J., Hak, T., Changes in material use in transition economies. Journal of Industrial Ecology. Journal of Industrial Ecology 15(5/6), pp Kovanda, J., Hak, T., Moldan, B., Beneš, B., Materiálové toky a udržitelné využívání zdrojů. Závěrečná zpráva projektu VaV/1C/7/14/04 Ministerstva životního prostředí ČR. Kovanda, J., Hák, T., Moldan, B., Christiánová, A., Krčma, M., Ouředníková, K., Analýza materiálových toků na makroekonomické úrovni s aplikací na mikroekonomickou úroveň a využití analýzy při rozpracování indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Závěrečná zpráva projektu VaV/320/2/03 Ministerstva životního prostředí ČR. Kovanda, J., Havranek, M., Hak, T., Calculation of the net additions to stock indicator for the Czech Republic using a direct method. Journal of Industrial Ecology 11(4), pp OECD, Measuring material flows and resource produktivity. OECD, Paris. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2009: Třetí Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Praha. Scasny, M., Kovanda, J., Hak, T., Material flow accounts, balances and derived indicators for the Czech Republic during the 1990s: Results and recommendations for methodological improvements. Ecological Economics 45(1), pp Schütz, H., Moll, S., Bringezu, S., Globalisation and the shifting environmental burden. Material trade flows of the European Union. Wuppertal Papers 134, Wuppertal Institute, Wuppertal. 11

12 Indikátory pro oblast odpadového hospodářství Celková produkce odpadů Celková produkce odpadů Téma zařazení do kapitoly Indikátor patří mezi základní ukazatele sledující vývoj v oblasti odpadového hospodářství. Tento indikátor vypovídá o celkovém množství odpadů, které byly na sledovaném území vyprodukovány a evidovány podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a jeho prováděcích právních předpisů, a to v časovém období let Indikátor Celková produkce odpadů poukazuje na vývoj produkce odpadů na území ČR. Je tak do jisté míry schopen popsat i situaci celkového vývoje hospodářství ČR, a tím i vývoj v oblasti materiálové náročnosti hospodářských sektorů, neboť mezi touto oblastí a vývojem odpadového hospodářství existuje úzká vazba. Indikátor dále sleduje vývoj podílu produkce nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů, stejně tak jako produkci ostatních odpadů. Při ustáleném vývoji hospodářského systému a snižování materiálové náročnosti výroby lze předpokládat, že tento indikátor bude umožňovat zjištění, zda se daří předcházet a omezovat produkci odpadů, a to tím, že bude vykazovat pokles produkovaného množství odpadů zejména ve vztahu k výkonnosti ekonomiky. Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů je také jedním z cílů v současnosti platné SPŽP a závazné části Plánu odpadového hospodářství, vydaného NVč. 197/2003 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů. Zařazení do DPSIR schématu Materiálová náročnost HDP Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Struktura nakládání s odpady Celková produkce odpadů Produkce a nakládání s KO Produkce a recyklace odpadů z obalů Průmyslová produkce Obnovitelné zdroje energie Domácí materiálová spotřeba Definice indikátoru Indikátor je základním ukazatelem pro sledování vývoje odpadového hospodářství v ČR. Vypovídá o celkovém množství odpadů, které byly na sledovaném území vyprodukovány a evidovány podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a prováděcími právními předpisy. Indikátor Celková produkce odpadů poukazuje na vývoj nárůstu či poklesu produkce odpadů na území ČR. Je tak do jisté míry schopen odrážet situaci vývoje hospodářství ČR, neboť vývoj v oblasti odpadového hospodář- 12

13 Celková produkce odpadů ství koreluje se změnami ve výrobní a spotřební oblasti. Indikátor je konstruován tak, že umožňuje sledovat vývoj podílu produkce nebezpečných a ostatních odpadů na celkové produkci odpadů. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Celková produkce odpadů, ČR Typ grafu: sloupcový graf Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: tis. t Zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Graf 2 Celková produkce odpadů dle kategorie nebezpečný, ostatní a komunální Typ grafu: skládaný sloupcový graf Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: tis. t Zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Graf 3 Produkce odpadů kategorie nebezpečný Typ grafu: sloupcový graf Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: tis. t Zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Graf 4 Produkce odpadů kategorie ostatní Typ grafu: sloupcový graf Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: tis. t Zdroj dat: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Graf 5 Celková produkce odpadů na obyvatele, mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový graf Období: poslední dostupný rok Jednotky: t.obyv. -1 Zdroj dat: Eurostat Metadata Zdroje dat VÚV T.G.M., v.v.i. CeHo (data za období ), CENIA (ISOH), Eurostat Použité jednotky tis.t, t.obyv

14 Celková produkce odpadů Dílčí data celková produkce odpadů celková produkce odpadů kategorie nebezpečný celková produkce odpadů kategorie ostatní celková produkce odpadů kategorie komunální celková produkce odpadů přepočtená na obyvatele Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Miroslava Čabáková, CENIA Mgr. Ing. Pavlína Slavíková, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Zdrojem dat za období je VÚV T.G.M., v.v.i. CeHo, data od roku 2008 jsou sledována CENIA (ISOH). Dané datové sady nejsou vzhledem k rozdílným metodikám porovnatelné, proto je důležité tuto skutečnost zmínit v poznámkách pod čarou. U mezinárodního srovnání jsou používána data z Eurostatu, kam údaje za odpadové hospodářství pravidelně ohlašuje ČSÚ, které však oproti ISOH používá jinou metodiku sběru dat, proto ani tyto údaje nejsou porovnatelné. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášek č. 65/2010 Sb., č. 285/2010 Sb. a č. 158/2011 Sb. Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, novelizovaná vyhláškou č. 502/2004 Sb. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), novelizovaná vyhláškou č. 503/2004 Sb., č. 168/2007 Sb. a č. 374/2008 Sb. Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, o podrobnostech nakládání s odpady, novelizovaná vyhláškou č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb., č. 353/2005 Sb., č. 351/2008 Sb., č. 478/2008 Sb., č. 61/2010 Sb. a č. 170/2010 Sb. Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, 14

15 Celková produkce odpadů monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB) Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, novelizovaná vyhláškou č. 504/2004 Sb. Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, novelizovaná vyhláškou č. 505/2004 Sb. a č. 353/2005 Sb. Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), novelizovaná vyhláškou č. 54/2010 Sb. NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Směrnice č. 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic Nařízení EP a Rady č. 2150/2002 o statistice odpadů Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) MŽP: Hodnotící zpráva o plnění Plánu odpadového hospodářství České republiky MŽP: Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů odpadového hospodářství MŽP: Strategický rámec udržitelného rozvoje CENIA: Statistická ročenka životního prostředí České republiky CENIA: Zpráva o životním prostředí České republiky EUROSTAT, Energy, transport and environment indicators Další zajímavé odkazy k tématu CENIA Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) MŽP Data o obalech a obalových odpadech EKO-KOM, a.s. (zpětný odběr a využití odpadu z obalů) 15

16 Produkce a nakládání s komunálním odpadem Produkce a nakládání s komunálním odpadem Téma zařazení do kapitoly Produkce komunálních odpadů je indikátorem vypovídajícím o ekonomické vyspělosti společnosti, míře blahobytu, stejně tak jako o požadavcích na hygienu. Vypovídá o životním stylu obyvatel a reflektuje jejich každodenní aktivity a spotřební koš domácnosti. Může sloužit jako zástupný ukazatel spotřebního chování obyvatel. Komunální odpad sice tvoří pouze 15 % veškerých odpadů v České republice, ale z hlediska spotřeby přírodních zdrojů je situace odlišná. Poměr mezi objemem konečného odpadu a množstvím surovin, ze kterých pochází, je daleko větší u komunálního než třeba u průmyslového, zemědělského nebo důlního odpadu. Obsahuje totiž propracované výrobky, ve kterých je více původního materiálu. Množství komunálního odpadu poukazuje i na problém rostoucího množství obalů i jednorázových výrobků, které jsou v mnoha případech zcela zbytečné a které jsou spojeny s následnou produkcí komunálního odpadu. Zařazení do DPSIR schématu Celková produkce odpadů Produkce a nakládání s KO spalovny odpadů Definice indikátoru Tento indikátor představuje produkci veškerého odpadu vznikajícího na území obce při činnosti fyzických osob s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Indikátor sleduje vývoj množství vyprodukovaných komunálních odpadů (v kategoriích směsný komunální odpad a komunální odpad vyjma směsného komunálního odpadu) a způsob nakládání s nimi. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Celková produkce komunálních odpadů, ČR Typ grafu: Sloupcový skládaný graf Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: tis. t Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) 16

17 Produkce a nakládání s komunálním odpadem Graf 2 Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele, ČR Typ grafu: Sloupcový skládaný graf Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: kg.obyv. -1 Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Tabulka 1 Struktura nakládání s komunálním odpadem v ČR vztažená k celkové produkci komunálních odpadu, ČR [%] Období: 2003 poslední dostupný rok Jednotky: % Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Tabulka 2 Vybrané způsoby nakládání s odpady Zdroj: Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Poznámka: v Tabulce jsou zobrazeny vybrané kódy nakládání s odpady a jejich přesné vymezení vyplývající z vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Graf 3 Produkce komunálních odpadů na obyvatele, srovnání výchozího roku s posledním dostupným rokem (uvedeným v odkazu na data), mezinárodní srovnání typ grafu: sloupcový graf s dvěma datovými řadami pro každou členskou zemi, zobrazující výchozí rok (1996) a koncový rok. Období: 1996, poslední dostupný rok Jednotky: kg.obyv. -1 Zdroj: Eurostat Graf 4 Způsoby nakládání s komunálním odpadem, EU27 typ grafu: 100% sloupcový skládaný graf Období: poslední dostupný rok Jednotky: kg.obyv. -1 Zdroj: Eurostat Metadata Zdroje dat VÚV T.G.M., v.v.i. CeHo (data za období ), CENIA (ISOH), Eurostat Použité jednotky tis.t, %, kg.obyv. -1 Dílčí data celková produkce komunálních odpadů dle následujících kategorií: směsný komunální odpad, komunální odpad vyjma směsného celková produkce komunálních odpadů přepočtená na obyvatele počet obyvatel v ČR struktura nakládání s komunálním odpadem dle následujících kategorií: podíl energeticky využitých komunálních odpadů (R1), podíl materiálově využitých komunálních odpadů (R2-R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15), podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12), podíl komunálních odpadů odstraněných spalováním (D10) nakládání s komunálním odpadem v EU dle následujících kategorií: skládkování, spalování, recyklace, kompostování 17

18 Produkce a nakládání s komunálním odpadem Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Miroslava Čabáková, CENIA Mgr. Ing. Pavlína Slavíková, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Zdrojem dat za období je VÚV T.G.M., v.v.i. CeHo, data od roku 2008 jsou sledována CENIA (ISOH). Dané datové sady nejsou vzhledem k rozdílným metodikám porovnatelné, proto je důležité tuto skutečnost zmínit v poznámkách pod čarou. U mezinárodního srovnání jsou používána data z Eurostatu, kam údaje za odpadové hospodářství pravidelně ohlašuje ČSÚ, které však oproti ISOH používá jinou metodiku sběru dat, proto ani tyto údaje nejsou porovnatelné. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášek č. 65/2010 Sb., č. 285/2010 Sb. a č. 158/2011 Sb. Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, novelizovaná vyhláškou č. 502/2004 Sb. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), novelizovaná vyhláškou č. 503/2004 Sb., č. 168/2007 Sb. a č. 374/2008 Sb. Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, o podrobnostech nakládání s odpady, novelizovaná vyhláškou č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb., č. 353/2005 Sb., č. 351/2008 Sb., č. 478/2008 Sb., č. 61/2010 Sb. a č. 170/2010 Sb. Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB) Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, novelizovaná vyhláškou č. 504/2004 Sb. Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, novelizovaná vyhláškou č. 505/2004 Sb. a č. 353/2005 Sb. Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování 18

19 Produkce a nakládání s komunálním odpadem autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), novelizovaná vyhláškou č. 54/2010 Sb. NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Směrnice č. 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic Nařízení EP a Rady č. 2150/2002 o statistice odpadů Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) MŽP: Hodnotící zpráva o plnění Plánu odpadového hospodářství České republiky MŽP: Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů odpadového hospodářství MŽP: Strategický rámec udržitelného rozvoje CENIA: Statistická ročenka životního prostředí České republiky CENIA: Zpráva o životním prostředí České republiky EUROSTAT, Energy, transport and environment indicators Další zajímavé odkazy k tématu CENIA Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) MŽP Data o obalech a obalových odpadech EKO-KOM, a.s. (zpětný odběr a využití odpadu z obalů) 19

20 Struktura nakládání s odpady Struktura nakládání s odpady Téma zařazení do kapitoly Indikátor umožňuje sledovat a posuzovat trend ve vývoji v různých způsobech nakládání s odpady. Je z něj možné vyčíst poměr mezi využíváním a odstraňováním odpadů. Dále jsou hodnoceny i jednotlivé kategorie využití nebo odstranění odpadů, a to především skládkování, recyklace nebo energetické využití. V tomto hodnocení se odráží především množství odpadů, které je materiálově a energeticky využito a je tak možné tento odpad vrátit zpět do hospodářského systému bez další významné ekologické stopy, neboť odpad je využit jako druhotná surovina. Prostřednictvím materiálového využití odpadů dochází k náhradě primárních surovin, kdy dochází k úspoře přírodních zdrojů a energií, neboť odpady jsou využívány jako druhotné suroviny. V posledních letech vzrůstající ceny přírodních surovin přispívají ke snaze nahrazovat je vhodnými odpady, protože dochází k tomu, že jsou ekonomicky výhodnější. Správným nakládáním s odpady lze v dnešní době zejména snižovat spotřebu materiálů využívaných v hospodářství. Odpady se tak mohou stát cennou energetickou i průmyslovou surovinou. Zařazení do DPSIR schématu Celková produkce odpadů Domácí materiálová spotřeba Struktura nakládání s odpady Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Průmyslová produkce spalovny odpadů Definice indikátoru Způsoby využití nebo odstranění vzniklých odpadů v daném období na území ČR. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vybrané způsoby nakládání s odpady, ČR Typ grafu: Skládaný sloupcový graf Období: 2003 poslední dostupný graf Jednotky: % z celkové produkce odpadů Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) 20