Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dvěma

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dvěma"

Transkript

1 Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dvěma světovými válkami v kontextu mezinárodních hospodářských vztahů Sylva Sklenářová Prvni svě tov á válka znamenala pro Nizozemské království ínímo jíné přeru še ní spojení se svě tovýmí trhy, na n ě mž do té doby do značné míly závisela jeho prosperita. Kromě toho ten to konflikt p ř ines l intenzivni vládní zásahy do liberálni ekonomiky, včet ně nastoleni válečného ho spodářs tví s diktátem cen, zákazem vývozu č i s výzva mi k financová ni nejchudšich vrstev obyvatelstva státem.' Po sko n če ni války se země navzdory četným potížim pom ěrně Iychle vrátila k ekonomickému liberalismu,' což umožnilo proniknout na jej i území mnoha zahrani č nim podnikům, včetně české firmy Ba ťa. I) Počátky existence budouciho světového podniku Baťa sa haji do konce 19. stoleti, konkré tn ě do roku 1894, kdy Tomáš Baťa se sourozenci Antoninem a Annou založili na n á m ěsti ve Z lin ě obuvnickou dílnu.' V roce 1910 m ě li na 1500 zaměs tnan ců, kteři d e nn ě vyrábě li pi"ibližně 3000 p á rů obuvi. Po čí naj e rokem 1914 vývoj firmy vý razn ě ovlivnila první svě tov á válka; Baťa se svou produkcí zařadil mezi sk ute č n ě velké podniky Rakouska-Uherska: válečné zakázk)' stály u po čá tku dynamického rozvoje firmy; do konce války se pak počet za mě st nanců zvýšil desetkrát.' Skutečnost, že se po rozpadu Rako uska-uherska na úzenli Ceskoslovenské republiky ocitlo tém ěř 80 % pr ůmys lu monarchie, ovšem znamenala, že mnoho podniků ztratilo svá o dbyti š tě. To se týkalo i firmy Baťa. Jejímu vedení se nicm é ně v letech dai'ilo zakládat sesterské s pol eč no st i v zahraničí, ko nkrét ně ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Jugoslávii, Dánsku, Polsku a takév Nizozemsku. Jejich hlavnim úkolem bylo zajistit pro mateřskou firmu ve Zlíně odbytiště a nákup potřebných surovin a materiálu.' Sesterské spo l eč no s ti se navic zasazovaly o vybudování s itě prodejen, č im ž položily základ po z d ěj š iho rozsá hlého Baťo va podniku.' Ecorlomischc gl'sclliede"is 1'0/1 Neder/tmd Ol/der redaclie \'all Dr. Ji fl. \'011 SWijenb,'rg, Groningen 1979, s Tamtéž., s HLÁVKovA, v., B/ldol'á1/íjifiáfckjirmy Ba('a,'e 30./ctL'ch 20. slolecíl'africc, in: ACI3 muscalia MUlcajillovýchodní Moravy ve Zlíně, suplcmenta , s. 1 t. 4 Tam též, LE HÁR, B., Di!ji"yBaťol'a koilcc ťiill ( ), Praha 1960, s. 294; HLÁVKOvA. V., e.d LEI'IÁR, B., c. d., s

2 )X( 2010/1 Do Nizozemska zača la firma Baťa pronikat na počátku dvacátých let minulého století. Začátky nebyly nijak snadné, ať už sejednalo přímo o nizozemský trh, nebo o koloniální trhyv tehdejší Nizozemské východn í Indii. Vedeni firmy ale vycházelo z dobře propracova né a vyzkoušené obchod ni strategie, cóž mu pomáhalo překonávat při rozšiřování výroby a tím i prodejní sítě doma i v za hrani či překážky. Pokud jde o Baťovo proniká ni do N izozemského království, o tom, že se neobešlo bez problémů, svěd č í citát z Tribuny z prosince 1920, podle niž se " t amější průmysl obuvnický a kož ní obrátil... na holandskou vládu se žádosti o ochranu proti dovozu z Ceskoslovenské republiky. " Těžkosti v Nizozemsku nastaly v okamžiku, kdy firma Baťa založi la v Amsterodamu pobočku,jež si během krátké doby získala kvalitou a přijatelnou cenou svých výrobků mnoho zákazniků z celé země, pi evážně z řad středníc h vrstev. "Firma Baťa vyvezla před časem do Amsterdamu z na čné množství obuvi a nabízela ji ve lk oobc h odn íkům ke koupi. Prodáno bylo málo, ač ceny byly levné, k če mu ž přispivá... velký rozdil mezi českos l ovenskou a zdejši valutou. Proto zříd i la firma Baťa před n ěko lika týdny vlastní prodejnu zdev Amsterdamě," pokračovala Tribuna.' Nizozemský obuvnický průmys l totiž zaměřo va l do té doby pozornost hlavně na luxusní obuv, která nebyla cenově dostupná pro širší veřejnost. Ceskoslovenská stra na proto doufala, že vysoká poptávka po Baťových výrobcích přiměje nizozemskou vládu k tomu, aby žádosti na omezeni dovozu n evy hově l a.' V této souvislosti vyšel v amsterodamském časopise Nielllve van den Dag článek, v němž stálo: "Jak jest známo, měla obec [Amsterdam - pozn. S. S.l dosud úspěch ve svých snahách s měřujících k potíráni drahoty, a to... právě... v od větv í obuvnických vý robků. Situace jest nyni taková, že všude ve městě,jak v obecnich krámech, tak i mimo n ě možno dostati dobrou obuv za spraved livé ceny. Před nějakým časem při še l ale konkurent se zahra n ičním výrobkem, o němž mů že býti prospěšné n ěco sdě liti. Jedna firma z Ceskoslovenska, jejíž reklamní vůz vzbuzuje dosti pozornosti, uvádí do obchodu obuv, ježje o n ěco l ac in ěj ší než obuv obecní, jež ale má tu vadu, že jej í podpatky, jež daji se snad nositi na suchém Východu, naprosto n epočí t ají s vlhkým podnebím Holandska.''' Stejně jako napři klad v Dánsku, také v Nizozemsku obuvnické kruhy, jak vidno, protestovaly proti prodeji Baťovy levné a kvalitní obuvi. Místní výrobci volali po odstranění nepříjemné ko nkurence, přičemž se odvolávali na vysoko u n eza m ěstnanost a odbytovou krizi. Ceskoslovenské ministerstvo zahraniční proto své vyslanectvi v Haagu instruovalo, aby na ko mpetentních místech proti tě mto tl akům zakročilo, aby dovoz obuvi do království zů sta l na stejné úrovni a aby se neměnily podminky pro dovoz." Firma Baťa se dokonce dopisem z 29. dubna 1921 obrátila na Úřad pro zahran i čn í obchod v Praze se žádostí o pomoc.,:veliké ú spěc h y v Holandsku a Dánsku," stálo v listu, "vyvolaly v tamějšíc h interesovaných kruzích agitaci, s m ěř ující k tomu, aby dotyčné vlády zakázaly, neb z na č n ě omezily dovoz obuvi. 11mto aktem byla na naše industrie kožařská n esm írn ě poškozena neb jest z 50 % na vývoz odkázána. 7 Národní archiv v Pwzc (cl:i le NA Praha), Výstřižkový arch iv MZV , lajrton 536, 1ribuna, NA Praha, Výstřižkový archiv MZV , karton 536, Národní list)', Archiv mini sterstva zahraničních věci v Praze (dále AMZV Praha), IV. sekce, karton 765, vyslanectví Haas, 20. l l. 1920, č.6082/ AMZV Praha, IV. sekce, karton 558, Praha ,č. 477/obch/

3 Reakce N izozemska na pronikimí firmy Baťa na jeho místní j koloniálni lrh mezi dv ě ma světovými vá lkami v konte xtu mezinárodních h ospodářskýc h vztahu Bylo by jistě V zájmu českos lovenského kožařského průmyslu, kdyby naše vláda nechala připravované nařízení zmíněných vlád vyšetřití a dala určitými protiopatřeními tamtéž cititi, že by bylo sáhnuto k represáliím."" V dubnu 1921 se sešel zástupce československého vyslanectví se sekčním šéfem ředí tel ství nizozemského obchodu minísterstva zemědělství, obchodu a průmyslu, aby zjistil úmysly nizozemské vlády ohledně možného omezení dovozu obuvi. Při té přiležitosti se dověděl, že nizozemská vláda na omezení volného dovozu cizího zboží do země zatím nepomýšlí. V květnu 1921 však nizozemský kabinet předložil parlamentu návrh na všeobecné zvýšení celních sazeb; v případě obuvi šlo o zvýšení z 5 na 7 %." O tom, že situace zůstávala i nadále komplikovaná, svědč il článek, který v únoru 1922 pi'inesly Lidové noviny a který popísoval stav nizozemského obuvnického průmyslu. Tamní vláda podle n ěj musela čelit dlouhodobému nátlaku ze strany odborů na zákaz č i omezení dovozu levných průmyslových výrobků, zv lá š tě pak ze zemí,jež měly znehodnocenou m ě nu. Nako nec tlaku neodolala a výsledkem byl návrh zákona na omezení dovozu obuvi, který vstoupil v platnost v květnu Nizozemská vláda dospěla k přesvědčení, že vzhledem k rozdílům ve výrobních nákladech v různých evropských zemích nemohou být domáci výrobky konkurenceschopné. Přitom víděla tři možnosti,jakjim pomoci: buď mohla vydat úplný zákaz dovozu urč it é ho zboží, nebo omezit jeho dovoz na určité množstvi a nebo zvýšit dovozni cla. Evropští finančníci, kteří v roce 1921 jednali o podobných otázkách v Londýně, se ve své zprávě shodli na tom, že je lepší zvyšovat cla než omezovat dovoz konkrétního zboží. Nizozemští zástupci na konferenci ale proti tomu protestovali a nizozemská vláda trvala na stanovisku, že pouze politika volného obchodu může zemi prospět, zvláště když snižování výrobních nákl adů představovalo podle níjednu z hlavních podmínek obnovy trvalého hospodářského blahobytu. K výjimce mohlo dojít, pouze pokud by nastaly "zvláštní okolnosti". V obuvníckém průmyslu však právě k takové situaci došlo, a to vzhledem kjíž zmíněné silné konkurenci ze zahraničí. Hodnota dovozu obuvi do království stoupla v roce 1922 na 14,2 mílionu holandských zlatých proti 10,2 milionu z roku 1921 a 1,6 milionu z předválečného roku Nizozemský trh faktícky ovládlo Německo, zatímco dovoz ze strany dřívějších hlavních dodavatelů, Velké Británie a Belgíe, značně klesl; ze Spojených států amerických pak de facto úplně ustal. Ceskoslovenská republika se v roce 1922 dostala v dovozu obuvi do N ízozemska na čtvrté místo s 6,6% podilem. Záležítost byla velmi složitá; v nizozemském obuvnickém průmyslu byla vysoká nezaměstnanost - v 57 velkých závodech poklesl počet dělníků za jediný rok o 42 %. Pokles výroby přitom pokračoval, takže továrny stále pracovaly s vět š ím počtem za mě stnanců, než kolik jich bylo třeba. Rozdíl v cenách obuvi byl značný; za za hraniční obuv se průměrně zaplatilo 3,20 zlatých, zatímco za domáci obuv 7,50 zlatých.'l 11 AMZV Praha,lV. sekce, karton '1080, Praha AMZV Praha,lV.sekce, karton 1080, Haag (nesprávné datum), č.j adm. 13 AMZV Praha, IV. sekce, karton 558, Udo\'é novil/y

4 ~ 2010/1 V květnu 1923 prosadila nizozemská vláda zákon o omezení dovozu obuvi, podle něh ož měl importér právo dovést do země čtvrtinu objemu zboži z posledních třech let." Platnost zákona byla stanovena k 1. ledna Ve třetím článku tohoto zákona, konkrétně v jeho prvním bodě, přitom stálo že "dovoz obuvi, II níž svršek jest zhotoven většinou z kůže, může dle měřitka označeného v předběžném článku býti toliko povolen tomu, kdo prokáže vždy v určité době, spadající po nabytí platnosti tohoto zákona, že odebral obuv nizozemské výroby od tová rníka v Nizozemí usedlého nebo, pokud neuplynuly ještě dva měsíce po nabyti platnosti, že takovou objednal a v tomto případě prohlásí, žeji převezme a to v ceně, která jestv určitém poměru, který náš ministr ustanoví k ceně obuvi,jež má býti dovezena." Druhý bod tohoto č lánku naopak povoloval obchod s obuví ze zahraničím v pi'ípadě, že "obchodník od roku 1903 pravidelně a převážně s takovou obchodoval"." V září 1923 navštívil zástupce českos loven ské ho vyslanectví v Haagu ve věci týkajicí se dovozu obuví firmy Baťa, která požádala o volný dovoz československé obuvi do země, nizozemské ministerstvo zahran ičí. To přislíbilo, že firma bude výj imečn ě osvobozena od povinnosti prokázat se šestinásobným množstvím prodané obuvi nizozemského původu. Toto rozhodnuti mělo firm ě pomoci k tomu, aby nemusela uzavřít své obchody v Nizozemsku." V říjnu 1923 napsal tiskový tajemník československého vyslanectví v Haagu RudolfVonka do Prahy, že se zasedání Svazu nizozemských římskokatolických továrníků obuvi, (Nederlandsehe R. K. Bond van SellOenfabrikanten) rozhodlo požádat vládu o prodloužení platnosti zákona, který výraz n ě omezoval dovoz zahraniční obuvi do země." V prosinci téhož roku pak nizozemský parlament návrh Protirevolu č ní strany (Antirevollltie-Parti]) velkou vět š inou hlasů přijal. Zákon tak platil až do konce červ na 1924." Během několika následujících let, konkrétně do roku 1928, získalo Ceskoslovensko prvenství ve vývozu kožené obuvi do mnoha zemí, například do Spojených států amerických, Německa, Rakouska či Švédska; na druhém místě bylo v Egyptě, Dánsku, Belgii a také v Nizozemsku. Největší zásluhu na tom měla právě firma Ba(a,jejíž podil v letech lze označit jako monopolní." Tyto úsp ěchy se přirozeně setkávaly se stále silnějšími negativn ější mi reakcemi. Například v zář í 1927 otiskl nizozemský časopis Vakblad voor de Sehoenl7lakerij en den sehoenhandel (Odborný list pro obuvnictví a obchod obuvi) pod názvem Aetie tegen Bata ("Akce proti Baťovi") článek, v n ěmž informovalo průběhu mezinárodniho sjezdu zemských centrál kožed ě lniků v Londýně a o mezinárodní akci proti zlínské firmě. Clánek citoval n ě které zprávy zahraničnich delegátů, kteři poukazovali na neslýchaný slveating system (tzv. vypoeovací systém) v Baťových závodech a také na to, že ač v Ceskoslovensku byla uzákon ě na osmihodinová pracovní doba, v Baťových závodech se pracuje plných 16, 18 i 20 hodin 14 NA Praha, Vý střižkový archiv MZV , \.tartan 436, Tribuna, AMZV Praha, IV.!lekce, knrton 558, překlad zákona o Z~kflZU dovozu obuvi, StaatsbL N AMZV Pralm, IV. sekce, karton 558, vyskmccrv[ Haag, , č.j. 8491/4032/23, 17 AMZV Praha, IV. sekce, brton 558, vysl::mccrvj!-i.mg, to , č.j /4090/ AMZV Praha, IV. sekce, karton 558, vyslanectvl l-laag, , č.j. 10 I 52/4090/ LEHAR,B.,c.d.,s

5 Reakce Nizozemska na proniká ní firmy Baťa na jeho mí stní i kolon iální trh mezi dvě m a světovým i vá lkam i v I<ontextu rnezinárodníc h h ospodilřských vzrahll denn ě. Britský delegát a předseda sjezdu E. L. Poulton v této souvislosti doporučova l sjezdu rezoluci: v niž by se strany zaváza ly nalézt prosti'edky, aby byl do jejich zemi dovoz výrobků firmy Baťa znemožně n. V podobném tónu se nesl i č l ánek v amsterodamském sociá ln ě demokratickém deníku Het Volk z téhož měsice, nazvaný De uitbuitingsmethoden der firma Bata ("Vysávací metody firmy Baťa " ),je h ož autor se odvolával na text z Odborného listu. Ostře kritizoval pom ěry Baťových dělníků a dále uvádě l, že "v CSR byly životní podmínky dělnictva velmi zaostalé, a proto mohl Baťa vládnout jako krá l. St avě l byty jen pro svobodné za úče l e m, aby jim sebral svobodu"." Protesty proti firmě Baťa pokračovaly i přesto, že si nizozemská ekonomika ve dru hé polovině dvacátých let nevedla nijak tragicky. Již v roce 1925 obnovila vláda zlatý standard a přís lib em lepšich časů se stal i zvyšující se dovoz a vývoz, zvo lna klesajicí nezaměstnanost či pozitivní vývoj státnich financí stimulovaný výnosy z Nizozemské východní Indie. O zcela pozitivní situaci ale nebylo možno mluvit; n apřik lad export rostl m én ě, než bylo žádoucí, a lodni přeprava si ln ě trpěla mezinárodní konkurencí, jež se projevila s poválečným roz š iře ním počtu obchodních lodí." II) Velká h ospo dář ská krize, která propukla v roce 1929 ve Spojených státech ame rických, přiro ze n ě zasáhla i nizozemskou ekonomiku.nv roce 1931 proto učinila vláda královstvi první kroky, n az n ačující odklon od dosavadní politiky volného obchodu; příslu š ná opa t ře ní však byla v praxi prováděna dosti n edůs l e dn ě a za podmínek, jež um ožňovaly udržovat i nadále tradiční obchodní styky bez vážnějších narušení; fakticky sejednalo o n ěkolik záko nů, sm ě řujících k u s n adnění situace zemědě l stv í odvětví, postižených krizí n ejtíživěj i. Zástupci nizozemského průmyslu, který pozvolna ztrácel zahraniční odbyt i š t ě, zvlá ště ve svých koloniích, se nicm éně domáhali ochranyve form ě vysokých cel nebo kontingentů. V roce 1931 vládajej ich nátlaku ustoupila a předlo ž ila parlamentu ke schválení zákon o kontingentnim dovozu za hraniční h o zboží. Poslanci návrh koncem prosince přijali a na počátku roku 1932 byla jeho ustanovení aplikována na z na č ný poče t dováženého za h ra ni č níh o zbož í. V roce 1932 se k tomu připojil i zákon o úpravě obchodu vepřovým dobytkem a masem, který produkci reguloval stanovením maximálního počtu kusů vep řového dobytka pro každého chovatele." Po čtyřech m ěs icích platnosti zákona však politikové pochopili, že nizozemský obchod přivedli na scestí - protiopatřenijiných s tátů totiž p ůsobila hospod ářstv í velké ztráty, takže odpor proti kontingentnímu režimu rostl i v té části veřej n os ti, jež vůči n ě mu byla dosud lhostejná." Na poč á tku roku 1933 si rostoucí hos podářs ké obtíže vyžádaly ra za ntn ěj š i zásahy ze strany státu, a to jak s ohledem na domácí produkci, tak i na dovoz za h ra ni č níh o zboží. Další č lánek 20 AMZV Prah[l, lv.sekce, krlrton 1080, Konzulát v Rotterdamu, Rotterdam 29, , č,j, 171 2/267/27, 21 ECOllomische gescljiedellis..., s Tamtéž, s AMZV, Politické zprávy Haag , vyslaneclvl Haag, , č.j AMZV, IV. sekce, karton 559, Ceskoslovenské vyslanectví Haag, , č.j. 3035/32., 129

6 }X( 2010/1 v řetězu obchodně politických nástrojů představoval zákon o sjednáváni clearingových úmluv a o úpravě platebního styku s cizinou, pokud byl platební styk podložen výměnou zboží. V témže roce se v Londýně uskutečnila hospodářská konference, na níž Nizozemsko zastupoval premiér Hendrik Colijn. Tenjako liberál zaujal po nezdarujednání stanovisko, že království již nemůže nadále pokračovat ve své blahovolné obchodní politice, protožejej ostatní země utlačují ochranářskými nařízeními. Nizozemsko se přitom změně obchodní politiky, kterou většina evropských států praktikovalajiž od koncem roku 1929, bránilo poměrně dlouho, přičemž bralo ohled na dosavadní tradici, diktovanou zejména zeměpisnou polohou, i na specifické hospodářské a finanční zájmy propojené s mezinárodním obchodem ajeho potřebami. V první j adě sejednalo o rozsáhlé koloniální panstvi (Nizozemci své zisky z koloniálního ochodu investovali převážně v cizině), dále o rejd?řství vybudované a sloužící mezinárodní dopravě, o reexportní mezi obchod a, v neposledni řadě, o finančni zájmy podložené vlastními investicemi a půjčkami v zahraničí. Za "normálních okolností" byla tato závislost na mezinárodnim dění zdrojem značných příjmů, které nejenže pokrývaly schodek zahraničního obchodu, ale navíc tvoj i1y stamiliónový přebytek platební bilance. Vzhledem ke změně světového hospodářského klimatu však tyto výnosy dramaticky poklesly, což ohrozilo rovnováhu platební bilance. Nizozemská vláda tak musela hledat jiné cesty, aby zastavila nebo alespoň zabrzdila prudký ekonomický sestup doma i v koloniích. Neúspěch hospodářské konference londýnské, definovaný Colijnem slovy.. ted aspoň vime, kam musíme jít", vyústil v Nizozemsku v rychlý obchodně politický obrat. Jakmile se nouzový zemědělský zákon po krátkém působení projevil v několika směrech jako ne zcela funkční, přistoupili zákonodárci v září 1933 kjeho novelizaci; nová úprava pak vybavila vládu téměř diktátorskými pravomocemi ve všech otázkách nizozemského zemědělství, jež se ocitlo na pokraji zhrouceni v důsledku ztrát vývozních trhů, zvláště v Německu a ve Velké Británii. Novelizace kontingentního zákona pak poskytla nový základ pro úpravu obchodních styků se zahraničím, neboť postavila nizozemský dovoz zcela do služeb vývozu. Království totiž přijalo zásadu,již se většina evropských států řídila již dříve, tj. že kontingenty nespadají pod doložku nejvyšších výhod. Toto opatření N izozemsku umožnilo povolovat dovoz zahraničního zboží ve stejném poměru, v jakém jednotlivé země umožňovaly dovoz jeho zboží. Novelizovaný kontingentní zákon tak vytvořil nutnost sjednávat se zainteresovanými státy kontingentní dohody. Na počátku roku 1934 přistoupilo Nizozemsko kjednáním o kontingentní dohodě s Německem a poté následovaly podobné smlouvy s Itálií, Francií, Belgií, Svýcarskem, Ceskoslovenskem, Spanělskem, Portugalskem, Velkou Británií a Dánskem. Tyto dohody předpokládaly existenci obchodní smlouvy s doložkou nejvyšších výhod, přičemž tvořily pouzejejich dodatek, který na určitou dobu (ve většině najeden rok) upravoval otázky týkající se dovozu a vývozu mezi Nizozemskem a ostatními zeměmi. Aby kontingentní dohody mohly být doplňovány ujednánimi ve věcech tarifů, přijal v květnu téhož roku nizozemský parlament zákon, který vládu zmocňoval, aby nařízením zvyšovala, snižovala, rušila, případnějinak upravovala stávající cia, a nebo zaváděla nové celní sazby. 130

7 Reakce Nizoze mska na proni ká ní firmy Baťa na jeho místní i kolon iálni trh mezi d v ě m a s v ě tový mi vá lkami v kontextu mezin árodních ho spodářských vztahů Na základě tohoto zákona vstoupila 1. července 1934 v platnost revize nizozemských celních tarifu, současně se zvýšením celních sazeb průměrně O 2 %.25 Velká hospodářská krize logicky postihla i firmu Baťa ajejí plány v zahraničí včetně N izozemska. Jakjiž víme, provozovalo Nizozemsko až do počátku třicátých letv zásadě svobodný obchod." Počínaje rokem 1930 ale mnoho států vykročilo na cestu ochranářské politiky, čímž se zhoršily podmínky pro vývoz respektive pro dovoz. Dovozní cla na obuv postupně zavedly USA, Německo, Rakousko, Egypt a Kanada; o rok později zvýšily cla na obuv i další země, například Francie, Norsko, Finsko či Itálie. V Polsku, Belgii a Nizozemsku byly zavedeny na dovoz obuvi kontingenty.:!7 Pokud jde o firmu Baťa, rok 1930 přinesl mimo jiné vznik jejích dalších sesterských společností, z nichž jedna začala působit právě v Nizozemsku -jednalo se o společnostn. V. Hallde/ smaatschappij Bata, Amsterodam." Počínaje rokem 1931 měla firma pronikání do zahraniční usnadněno, neboť získala generální oprávnění československé Národní banky k devizovým operacím. Celá třicátá léta minulého století se tak nesla navzdory hospodářské krizi ajejím následkům ve znamení vzniku nových poboček firmy Bata v zahraničí;jejich chod zajišťovali zaměstnanci vyškolení ve Zlíně.~ Celková situace ale nebyla nijak snadná. V roce 1932 zakázali Nizozemci dovážet boty firmy Baťa do země. Aby si firma dokázala tento trh udržet, rozhodl se Jan Baťa postavit továrnu na boty přímo v N izozemsku. Jeho záměr provázely četné spekulace v tisku, zda jej opravdu uskuteční. Napřiklad v květnu 1932 vyšel v listu Vader/and článek Geen Bata-vabriek inamsterdam,jehož název naznačuje, že původně mělo jít o závod v Amsterodamu, z čehož však sešlo." O rok později se objevily informace, že místem pro stavbu továrny na obuv bude malé městečko Best." Právě zde, v províncii Brabant, objevil Jan Antonín Baťa příhodné misto pro budoucí stavbu. Best se nacházel a dodnes nachází nedaleko od nizo7emsko-německých hranic, nedaleko Belgie, poblíž dálnice a v blízkosti železniční trati spojujici nedaleký Eindhoven s městem Den Bosch, navíc na Wilhelminině kanálu. Neúrodná a proto laciná půda poskytovala firmě dobré možnosti k dalšimu rozšíření. Brabantsko bylo ve třicátých letech 20. století velmi zaostalým a chudým krajem a mladí lidé převážně z rodin sedláků zde nenacházeli mnoho pracovních příležitostí, což zajistilo továrně vhodný počet zaměstnanců." 25 AMZV, Politickc zprnvy Haag , vyslanectvi Haag, , č.j KLEMANN, H. A. M., Eell hallde/sllarie ifl de twifl(igsrceeuli', in: De Nederlandse buitenlandse politick in de twintigste eeuw, Zoetemeer 2003, s LEHÁR, B., c. d., s Tumtéž, POKLUDA, Z., Ze Zlífla dosl'l:ra. Příběh Tomaše Baci, Zlint2004, s Het Vaderland, , Avondblad A, Geen Bata - fabriek in Amsterdam, s. 1, in: inde:<.html ( ). 31 Het Vaderland, ll , Avondblad A, Een Bma - fabriek te Best?, s. 1, in: ( ). 32 KABELA, M., Ceši a S/ol'dci 1lI'lzli I' holandsk)pch močálech a bažinlích, in: Holandsko a my, Haarlem 1993, s

8 )K 2010/1 Nizozemská p obočka firmy Bata se sídlem v Amsterodamu požádala zastupitelstvo obce Best o prodej 160 i1 ekta rů půdy, za což obec obdržela 62,25 i1olandskýci1 zlatých." V roce 1934 zde Jan A. Baťa otevře l první továrnu a o dva roky pozdějijiž stál celý komplex Baťova závodu skládajíci se ze t řech velkých a čtrnácti menšíci1 továrních i1al. Celkem podnik zaměstmival2000 lidi." Stavba továrny vnesla do řad nizozemských výrobců obuvi če tn é obavy. Plány výroby čes koslovenské firmy totiž představova ly jednu desetinu celkové produkce nizozemských obuvnických firem. Firma si předsevzala vyrobit za rok přibližně jeden milión párů bot, gumových i kožených. Celková produkce nizozemskýci1 továren přitom č inil a deset miliónů kožených bot. Pro nizozemské továrny vyrábějí ci kůži přes tavov a l a existence československé továrny rov ně ž negativum. Firma Baťa si dovážela vlastní kůž i, a proto bylo možno očekávat, že nizozemští výrobci prodaji o deset procent kůže méně." Baťa zača l v Bestu s výrobou kožených bot, pozdějiji ale rozš i ři l i o výrobu gumové obuvi. Postupně zde vyrostl celý pr ů mys lo vý komplex s koželužnou, s výrobou kartonových krabic, krémů na boty, kotelnou atd. Vedení podniku zůs talo v českýc i1 rukou, prvnim ředitelem se stal Josef Kokeš, p ozději Arnošt Nosek, dr. Zamec. Každý, kdo pracoval ve firm ě Baťa, se stal so učásti tzv. "Baťovy rodiny". O nizozemském závodě platilo totéž. Baťa založil Bata Ontspannings Vereniging, de B.O. V. (Baťův spolek zábavy), jenž se staralo volný čas zaměstnanců, kte ří mohli i1oldovat sportu - fotbalu, hokeji, stolnímu i klasickému tenisu. Součástí spolku byla i divadelní spo leč n os t a dechová kapela, každou s tředu se promítaly filmy ve filmovém sále." Baťův podnik m ěl velký vliv i na samotnou obec Best, pro niž zajist il vybudová ní vodovodu a plynovodu, přispíval na udržování ko up al i ště a kulturního s třed i ska. Naproti továrnimu komplexu vyrostlo obytné s ídli š t ě, kde stálo asi 130 rodinnýci1 domků, v nici1ž bydleli zaměstnanci i vedouci pracovníci podniku." Domky byly na tehdejší poměl)' mod e rn ě vybaveny, každý měl koupelnu, tekouci vodu, zavedenou e l ektřinu i vlastní zai1rádku. Mnozi obyvatelé si na takové vymoženosti museli zvykat pomalu, protože do té doby znali jen džber, kamna na uhli a suchou toaletu na za hrad ě. D Se znalosti výše uvedených údajů nijak nepřel-vapi, že na počá tku t ř i cátých let odpor nizozemskýci1 obuv ni ků vůči firmě Baťa dále vzros tl. Vše vyvrcholi lo svoláním Mezinárodního kongresu obuvnickýc i1 organizaci ll. a12. zář í 1931 do Vídn ě,je i1o ž se zúčastnili zástu pci z deseti zemi - Ceskoslovenska, Německa, Mad arska, Jugoslávie, Švýcarska, Belgie, Buli1arska, Itálie a Nizozemska. Jednim z i1lavníci1 bodů,jimž se obuvníci zabývali, bylo projednávání spo l ečnýc h opatře ni k boji proti Baťově expanzi v jednotlivých zemích. Výsledkem bylo mimo 33 Hel Vaderl:md, 1 J , Avondblad A. Ecn Bata-fabriek te Besl?, s. I, in: ( ). 34 Een Tsjcchischc schocnfabrick in Nedcrlnad, in: ftttp:llt hedulch lion.n l/baw.php ( ). 35 Het Vaderland, , Avondblad A., Dc Nederlandschc industri cin nood, in: indcx. lltmj ( ). 36 Ecn Tsjcchischc schocnfabriek in Nederln ad, in: ). 37 KABELA,M.,c.d.,s Een Tsjcchische schoenfabriek in Nedcrlnad, in: hup://lhedulchlion.nl/bala.php ( ). 132

9 Reakce N izozelllska na pronikáni firmy Ba ťa na jeho místní i ko lon iil lní lrh mezi dvěma světový mi vá lkam i v kolllextu mez inárod ních hospodářskýc h vztahli jiné usnesení o zřízení mezinárodní organizace "Pracovní souručenství obuvnických svazů" pod vedením Říšsko-německého svazu obuvníků se sídlem v Hannoveru,jejímž základním cílem bylo bojovat proti expanzi firmy Baťa ve všech evropských státech." Vedení firmy Baťa se přitom již na konci dvacátých let začalo zajímat také o trh v nizozemských koloniích. Jako doklad tohoto tvrzení lze uvést dotaz vedení firmy na československý konzulát v Batávii ohledně možnosti odbytu její obuvi ve zdejší oblasti. Tamější celní úřady se ale o zemi původu zboží nezajímaly, a proto byly stávající údaje nepřesné a ve své podstatě nic nevypovídaly; většina československého zboží se řadila mezi zboží země, zjejichž přístavů bylo vypraveno. Konzulát nicméně odhadoval, že dovoz československé obuvi nedosahuje ani 3 % z celkového importovaného množství. Informací o tom,jak velká byla domácí výroba obuvi, nešlo definovat vůbec, mechanická výroba v této oblasti se totiž vůbec nevyskytovala. Konzulát firmu Baťa informoval té o tom, že pro prosazení se na zdejším trhuje třeba lepšího obchodního zastoupení, neboť v té dob ě prodávala Baťovu obuv pouze jediná místní firma, která ale vyráběla obuv sama. Konzulát proto doporučoval zříd it vlastní prodejny nejen v Batávii, ale i v Soerabaji, Bandoengu, Semarangu a v Medanu na Sumatře, kde by se mohla prodávat specíální obuv pro plantážníky. Ceskoslovenský konzulát v Batávii se domníval, že by o tuto obuv mohl být velk" zájem, neboť mohla cenově konkurovat obuvi zdejších výrobců. K dosaženi tohoto cile bylo třeba zohlednit jisté zvláštnosti, například specifický tvar nohou domorodých obyvatel, pro něž byla "normální bota" poněkud nízká v prstech a v nártu. Pokud se pro její výrobu použil málo poddajný materiál, znemožňovala fakticky chůzi. 4 0 Již v prosinci 1931 nizozemská indická vláda povolila činnost sesterské společnosti firmy Baťa pod názvem N. V. Nederlandsch -Indische Schoenenhandelmaatschappij Bata, Batavia,jež disponovala základním kapitálem ve výši Hli. V roce 1937 měla 32 vlastních prodejen a přibližně 60 prodejen přičleněných k cizím soukromým obchodům. Ve stejném roce zača la fungovat v Batávii i menší výrobna obuvi. 41 V lednu 1932 zavital do Nizozemské východní Indie Jan Antonín Baťa, který osobně navštívil fungující prodejny firmy a zkoumal možnosti pro otevření dalších. Za tímto účelem navštívil v Batávii čínské čtvrti ajiné části m ěst, kde si u čínských obchodniků prohliželjimí prodávanou obuv a informoval se o cenách obuvi; některé vzorky i zakoupil. V červenci téhož roku otevřela firma Baťa v Batávii prodejnu a so učasn ě i ústřednu, v srpnu pak další prodejny v Soerabaya, v Malangu a v Badoengu, vesměs na Jávě. Obrat prodejen však nenaplnil očekávání; důvodem byl fakt, že domorodé obyvatelstvo do čtvrtí, kdy byly prodejny otevřeny, takřka nechodilo a samotní Evropané nedokázali firmě zajistit adekvátní obrat. Hlavním cílem firmy však bylo získání klientely z řad místního domorodého obyvatelstva, a proto sejejí vedení rozhodlo otevřít malou a úmyslně nedbale zařízeno u prodejnu v domorodém pasaru (tržišti pro domorodé obyvatelstvo), v části nazývané Glodok ve městě Batávie. Tato prodejna, určená takřka výhradně pro domorodce, měla hned od počátku vyšší 39 LEHÁR, B., c. d., ' AMZV Praha, IV. sekce, kanon 1080, Konzulát Republiky českos lovenské v Batávii, , č.j. 354/ AMZV Praha, lv. sekce, karton 1082, Konzulát Republiky českos l ovenské v Batávii, , č.j. 21/

10 )l{ 2010/1 odbyt ajen nepatrné výdaje. Tento výsledek přiměl Jana A. Baťu k rozhodnuti o dalším a co možná nejrychlejšímu o tevře ní prodejen v domorodých pasarech v okolí Batávie. Již 20. ledna 1933 došlo ke zříze ní prodejny v Tangerangu a dalších obchodů na ost rově Jáva. Pracovník československého konzulátu Anton ín Veselý ocenil tento krok jako "originelní" a první svého druhu. Do té doby totiž všechny firmy zabývající dovozem či výrobou obuvi využívaly služeb místních importních firem. Jako nega tivum v id ě l Veselý sk ut eč no st, že čí n š tí obchodníci prodávali svou obuv domorodému obyvatelstvu i na úvěr, což v rámci Baťovýc h prodejen nepřipadalo v úvahu." U místních obchod níků se proniká ní firmy Baťa na místní trh s obuví přirozeně nesetkalo s pochopením. Konzul Rudolf Staněk v této souvislosti do Zlína napsal, že místní list Le Telegraf otiskl zprávu týkající se stížností místních obchodníků s obuví na konkurencí firmy Baťa na indickém trhu. S těžovate lé v l ádě psali, že nízké ceny obuvi firmy Baťa jim způsob ují vážné obtíže; kromě toho měli pocit, že se jedná o dumping:' V roce 1932 zůstávala stále aktuální možnost vybudovat v Batávii tová rnu na výrobu obuvi. Antonín Veselý přitom up ozorňova l, že místní představ itel é jsou índustrializaci v době hospodářské krize n ak lo n ěni. Hlavního konkurenta pro firmu Bota viděl ve vzniku soerabayajského spolku Nederlandsch-Indisch Fabrikant "pro zakládání nových industrií v Nizozemské východní Indii"." Samotné Nizozemské království uvažovalo,jak pomoci kolonii z nepříjemné situace. Jednou z možností se zdálo být přenesení textilního průmyslu z provincie Twenthe do Nizozemské východní Indie. Vláda v Haagu proto up ořáda l a sérii pře d nášek o možnostech investování v koloniích. Vzhledem k tomu, že se právě v té době uskutečn il a návštěva Jana A. Batí v Nizozemské východní Indii, posílilo to u zdejších obyvatel domněnku, že má v úmyslu vybudovat zde továrnu. Celý Baťův pobyt provázely č l ánky v místním tisku a vše završil.článek v Java Bode z 11. února 1932 informující s takřka stoprocentníjístotou, že firma Baťa bude stavět výrobnu obuvi, takže cizí podnikatel opět "předběhne" ty nizozemské." V březnu 1937 napsal českos l ovenský konzul v Batávii Rudolf Staněk, že nejčastěj š ím typem zde používané obuvi je obuv gumová, dovážená zv lá ště z Japonska,jemuž se nebylo možno konkurovat. Postavením vlastni továrny by si podle něj ni cméně mohla firma Bata přece jen si dobýt na trhu "jisté postavení". Zástupci firmy Baťa přitom neuvažovali pouze o výrobě gumové obuvi, ale i o výrobě obuvi kožené, zv l áště těc h typů, které se do země nedovážely. Z tohoto důvodu uvažovali o zř í zení i vlastní koželužny. Představitel é místní správy se myšlence na vybudování továrny na gumovou obuv ve nebránili; zříze ni koželužny potřebné pro výrobu kožené obuvi ale odm ítali, nebo ť to podle nich mohlo uškodit domácím výrobcům. Zdejší vláda se domnívala, že by oběma stranám prospělo na lezení "zlaté střed n í cesty". Konz ul Staněk vidě l nej vě tší přek ážk u na stra n ě 42 AMZV Praha, IV, sekce, karton 1081, Konzu J ťlt R c pu b Ji kyčeskos l ovenské v Batávii, , č,j, 11/ AMZV Pr:JllD,lV. sekce, karton 1081, Konzulát Republil..-yčcskoslovc n s k év Batávii, , č. j. 2069/32/ što. 44 AMZV Praha, IV, sekce, karton 1081, Konzu lát Republik)' českos l ovenské v Batávii, , Č.j. 1 1/ AMZV Praha, IV, sekce, karton 1081, Konzulát Republil."Y českos lovenské v Balávii, , é. j. 124/

11 Reakce N izoze mska na pro ni ká ni firmy Baťa na j el10 mistní i ko loni ální trh mezi d vě m a světovým i válka mi v kontextu mezin árod níc h h ospo d ářskýc h vzta h ů Baťovců, kteří byli místrnýmí výrobcí, ale nedokázalí své představy a plány budoucí továrny dobře prezentovat. K tomu bylo podle československého diplomata nutno připočíst ijejich nedokonalou jazykovou výbavu pro vedení jednáni. Místo jednání s místní samosprávou o budoucí č innosti se navíc Baťovci až příliš zaměstnáva li hledáním vhodného pozemku pro budoucí areál továrny. Staněk tuto aktivitu nepovažoval za to nejdůležitěj š i, n eboť sí všíml, že místní department reagoval na odklady jednání s rozpaky a považoval to za urč itý druh arogance, což mohlo ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí." V prvni polovině roku 1937 podnikl Jan Antonín Baťa leteckou obchodni výpravu po světě a po jejím ukončení vydal kní hu, v níž popsal své dojmy ze zemi, které navštívil.jednou z nich byly i tehdejší nizozemské kolonie. O Jávě Baťa napsa l: "Nádherná země. Nádhernájako kolonie i země. Holandané jsou chlapici. Zdá se, že mají velmi prostý způsob kolonisování.,.., Hlavní město Batávie mu vůbec nepřípadlo "domorodé". "To přece není tropická kolonie. To je přece Rotterdam. Nu snad ne právě Rotterdam, tam roste n ěco na t ěc h písčinách jen s bídou a nouzí, kdežto zde příroda bují a hýři... Podívejte se třeba na obrázek s klápěcího mostu ve staré Batávii. Což to není holandský most, přenesený sem do rovníkového kraje?" Jan A. Baťa se přirozeně zajímalo to,jakév Indonésíi existují podmínky pro prodej obuvi. "Klima na Jávěje takové, že pro mnoho lidíje příjemné chodit boso, než v botách, cožje veliké n eštěsti pro ševce. Avšak í zde má obuv důležitý zdravotní význam, neboť na horké půd ě vyhřátá noha se snadno ínfikuje kožní plísní a pak nemoci,jíž se říká různě. Malajská noha, č ín s ká noha nebo siamská noha... Proto všichni vzdělaní lidé i v tropech nosí obuv, aby sejí uchránili a také, aby si nemoc již získanou vyléčili, což se s tane hlavně časem a zábranou onemocn ě ni." u Pokud jde o další postřehy,jako "nejzajímavější" se mu jevíla "svoboda obchod ni. V tom jsou zde ješt ě primítivni. Představte si: každý, komu se zachce, může vzít pár věcí, které se mu urodily mna zahradě, sednout si s tím k cestě, nebo chodit dům od domu a prodávat."" Vzhledem kzájmu,jejž Jan A. Baťa o Batávii projevoval, nepřekvapí, že se v roce 1937 tato nizozemská kolonie stala pro jeho firmu jedním z n ejdůlež itějšíc h odbyti š ť mimo Evropu." V následujícím roce zakoupila firma pro výstavbu továrny pozemek v mí s t ě Kali, nedaleko měs ta Batávie na os trově Jáva. Se stavbou chtěla zočitješ t ě týž rok, ze strany místních o čí n ských výro bců obuvi však vzešly proti připravované stavbě továrny silné námítky." Protestovali i zástupci místního departementu hospodářských věci, kteří v plánech firmy s patřovali ohrožení zájmů zdejších živnostníků. Nakonec bylo dosaženo dohody v tom smyslu, že nová továrna bude vyrábět plátěnou obuv s gumovou podrážkou,jež se do Nizozemské východ ní Indie dovážela výhra dn ě z Japonska. Takovou výrobu department vítal, stejně jako n ej l ev n ějš í druhy kožené obuvi v kvalitě,jaké nemohli místní živnostníci dosáhnout. 46 AMZV Praha, ly. sekce, karton 609, Konzulát Republiky českos l ovenské v Batávii, , č.j. 204/ BAtA, J. A.: Za obcllodem kolem S\'ě ca. Baťol'O letecká obchodhívýpra\'a kolem světa 6. I. -I. E 1937, Zlín 1937, s.??? 48 Tamtéž, s Tamtéž, s LEHÁR, B.,e. d., s Hel Vade rland, ,5, 1, in: hup:/ikranten.kb.nl/ index. htm l ( ) 135

12 )X( 2010/1 Vznik továrny byl výhodný i pro Československo jako takové, j ež tento sortiment do Indonésie nikdy nedováželo." Stavba továrny byla nakonec dokončena v roce 1939, pracovalo v ni přibli žně 45 Čechů." Firma Baťa tak navzdory silným protestům svých protivniků slavila úspěch nejen v Nizozemském královstvi, ale i v jeho koloniích. Abstrakt Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místni i koloniální trh mezi dvěma světovými válkami v kontextu mezinárodních hospodářských vztahů Pronikání firmy Baťa na trh N izozemského království a Nizozemske východní Indie provazely od po čá tku negntivní reakce místních výrobců obuvi. Negativnl reakce vůči metodám a próci československé firmy se vzedmu la zv l áště v období velké ho spodářské krize, kdy jejich protesty vedly k omezeni dovozu obuvi do ze m ě. Vedeni firmy na to reagova lo rozhodnutím postavit v království wvarnu, č ímž hodlalo vyřeš it problémy s dovozem. V roce 1934 se myšlenka stala skutečnosti 3 mě s t eč ko SeSl v provincii Brab3nt se stalo sídlem jedné z mnoha továren firmy Bata do dnešních dnů. V téže dob ě nélbývélléljélsnějšícb obrysů i my~lenkél proniknuti nél nizozemský ko loniálni trh, který před s l élvovél l pro české exportéry neznámou oblélst, él to tím spiš, žejej ovládélly zvláštějnponšti n činští výrobci. Přes stej n ě negéltivni reakci jako v Evropě se nic firmě nn konci třic átých let podařilo továrnu na výrobu gumové obuvi v Nizozemské východní Indii otevřít. Abstract The Reaction of the Netherlands to the Expansion of the Firm Baťa to Its Local and Colonial Markets between the Two World Wars in the Context af Intel.1ational Economic Relatiol1s Tbe expansion of the firm Bar'a to the mnrkets of the Nethcrlands <Ind Hs colonies in Easr India was nccompanicd by th c many protests of the local shoemakers from the very beginníng. This negative reaction ngnínst the methods nnd the work of the Czechoslovnk firm inerensed nnmely during thc yen rs of the Grem Depression when the protests mentioned nbove led to the squeeze on import of shoes 10 Ihe country. Thnt is why the mnnn gement of the firm decíded 10 solve these problems through building of nn own faelory in tl1e kingdom. In 1934 this decision was executed nnd n srna I! town Besl becnme a residenee of Baťa 's fnetory. In this time thc firm decided to expand to the Nethcrlnnds colonialmnrkets, too, whích wcre absolutely unknown for the Czechoslovak exporters; [hey were - nmong olhers - dominnted by Japan and Chinese shocmakers. Howcver, in the cnd of thc '1930 thc firm despite theír negative reaction mannged to open its own fnetory in Ihis <Iren. 52 AMZV Pmha, IV. sekce, karton 739, Ceskoslovcnsky konzulát v Batávii, B<ltc:ivíc , č.j. 660/ KABELA, M., c. d., s

13 Reakce Nizozemska na pronikimí f irmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dv ě ma světový mi vá lka mi v kontextu ll1 ezinarod ních h ospo d ářskýc h vztahu Klíčová slova Ceskoslovenská firma Baťa, Nizozemské království, výroba obuvi, Best, Nizozemská východní Indie, dovoz zboží. KeyWords The Czechoslovnk Firm Baťa, the Netherlands, Shoe Mnnufacture, Sest, the Dutcl1 East India, Import of Goods. 137

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími sčítáními

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o provádění opatření nezbytných k zajištění toho, aby tabák pro orální užití nebyl uváděn na trh v jiných členských

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice! Matika I ja Když za čí ko ná hra ní, ma ti ka, to ne ní žád hle na ná še pa ni ka, po čí tá vy pa dá ní. to 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!.

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl)

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl) Zahraniční obchod s vínem České republiky (III.a - rok 211) V roce 211 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 29 nebyla

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

O B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

ý ě ý ů ň Á á Ř á ý ě ý ů ň Ú ř á ě Č ů ůž ě ě ť ČÍ Á Ž Í Í ě é é ČÍ Ů Ž Ň é č é ó ř ňš é á ú é é é ž ž á č ř ň čá á á é ě á á é š č é é ě ř ř Č é ý á č é é ý é č é ář ů ý ů ř á š Ž á Ž ř ý ý č ý Ž č ň

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (VIII. květen 2011)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (VIII. květen 2011) Zahraniční obchod České republiky s vínem (VIII. květen 2011) V květnu 2011 bylo dovezeno do ČR 158 tis. hl vína (o 20 tis. hl více jako v dubnu a o 60 tis. hl více jak před rokem) za 341 mil. Kč (o 62

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.11.2013 COM(2013) 835 final 2013/0412 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 791/2011

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel Účastníci jednání za ČR: Ing. Jiří Sedlo, CSc., Velké Bílovice 1,2 Ing. Karel Matoušek,

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014. DIPLOMATICKÝ INSTITUT, z. ú.

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014. DIPLOMATICKÝ INSTITUT, z. ú. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DIPLOMATICKÝ INSTITUT, z. ú. OBSAH Ú vodní slovo 2 Ú č etní za ve rka 3 Rozpoč et za rok 2014 6 Stipendia 7 Kontaktní informače 8 Strana 1 ÚVODNÍ SLOVO Ú vodní slovo Praha, 27. č ervna

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Formy

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.a prosinec 2010)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.a prosinec 2010) Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.a prosinec 2010) V prosinci 2010 bylo dovezeno do ČR 157 tis. hl vína (o 5 tisíc hl více než v listopadu a o 23 tis. hl více jak před rokem) za 348 mil. Kč

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ú ľž ě ý ú ľž č é š Ř ń Ž č ý ú ž č é š ú Ž ľ č ý ú ž č é š ř č é ě č ľ ě ě Š š řč Č Č ą Č č úč Č Č Č Ę ř é ě é Ž č Úč éž č ý ř ř ě č ř ý é č ú Ž č ý č é ú ż č é š ě é ř š č č é č č é ě č č é é Ž Ž ö č

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.b prosinec 2011)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.b prosinec 2011) Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.b prosinec 2011) V prosinci 2011 bylo dovezeno do ČR 154 tis. hl vína (o 29 tis. hl více jako v listopadu a o 3 tis. hl méně jak před rokem) za 394 mil. Kč

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

EXPORT ZBOŽÍ NA TAIWAN PŘÍPADOVÁ STUDIE

EXPORT ZBOŽÍ NA TAIWAN PŘÍPADOVÁ STUDIE EXPORT ZBOŽÍ NA TAIWAN PŘÍPADOVÁ STUDIE Obsah 1. Zadání... 2 2. Sestavení rámcové nabídky... 2 3. Analýza statistik taiwanského trhu s vínem... 2 3.1. Import vína na Taiwan... 2 3.2. Export vína z Taiwanu...

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 3/2009 205-05-04 00:00:00 2 Po celý rok 2008 dle údajů NBP (Polské národní banky) - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 50 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

Krize v eurozóně: nekonečný příběh?

Krize v eurozóně: nekonečný příběh? Krize v eurozóně: nekonečný příběh? PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické nerovnováhy a krize v eurozóně: účinnost

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

V. VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ VZTAHY A. Zahraniční obchod 22

V. VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ VZTAHY A. Zahraniční obchod 22 V. VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ VZTAHY A. Zahraniční obchod 22 Obrat zahraničního obchodu byl ve 4. čtvrtletí 2005 proti 4. čtvrtletí 2004 vyšší o 7,4 %, tj. o 68,6 mld. Kč a dosáhl 1 001,0 mld. Kč. Na jeho navýšení

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 11/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (I. říjen 2011)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (I. říjen 2011) Zahraniční obchod České republiky s vínem (I. říjen 2011) V říjnu 2011 bylo dovezeno do ČR 103 tis. hl vína (o 24 tis. hl méně jako v září a o 29 tis. hl méně jak před rokem) za 268 mil. Kč (o 4 mil. Kč

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

3. téma. Daňové systémy 2. část, nepřímé daně

3. téma. Daňové systémy 2. část, nepřímé daně 3. téma Daňové systémy 2. část, nepřímé daně Daňové systémy - Osnova 1. Nepřímé daně - charakteristika -výnosy a struktura 2. Teorie a praxe nepřímých daní 2a) DPH 2b) spotřební a ekologické daně Daně

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Bavorskem

Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Bavorskem Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Bavorskem Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky 14. května 2009 Program přednášky: Hospodářsko-historický obraz ČR Makroekonomické ukazatele ČR Česká

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007

a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 Padělan laná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 26. února 2008 Struktura prezentace 1 Peněž ěžní oběh

Více