Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dvěma

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dvěma"

Transkript

1 Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dvěma světovými válkami v kontextu mezinárodních hospodářských vztahů Sylva Sklenářová Prvni svě tov á válka znamenala pro Nizozemské království ínímo jíné přeru še ní spojení se svě tovýmí trhy, na n ě mž do té doby do značné míly závisela jeho prosperita. Kromě toho ten to konflikt p ř ines l intenzivni vládní zásahy do liberálni ekonomiky, včet ně nastoleni válečného ho spodářs tví s diktátem cen, zákazem vývozu č i s výzva mi k financová ni nejchudšich vrstev obyvatelstva státem.' Po sko n če ni války se země navzdory četným potížim pom ěrně Iychle vrátila k ekonomickému liberalismu,' což umožnilo proniknout na jej i území mnoha zahrani č nim podnikům, včetně české firmy Ba ťa. I) Počátky existence budouciho světového podniku Baťa sa haji do konce 19. stoleti, konkré tn ě do roku 1894, kdy Tomáš Baťa se sourozenci Antoninem a Annou založili na n á m ěsti ve Z lin ě obuvnickou dílnu.' V roce 1910 m ě li na 1500 zaměs tnan ců, kteři d e nn ě vyrábě li pi"ibližně 3000 p á rů obuvi. Po čí naj e rokem 1914 vývoj firmy vý razn ě ovlivnila první svě tov á válka; Baťa se svou produkcí zařadil mezi sk ute č n ě velké podniky Rakouska-Uherska: válečné zakázk)' stály u po čá tku dynamického rozvoje firmy; do konce války se pak počet za mě st nanců zvýšil desetkrát.' Skutečnost, že se po rozpadu Rako uska-uherska na úzenli Ceskoslovenské republiky ocitlo tém ěř 80 % pr ůmys lu monarchie, ovšem znamenala, že mnoho podniků ztratilo svá o dbyti š tě. To se týkalo i firmy Baťa. Jejímu vedení se nicm é ně v letech dai'ilo zakládat sesterské s pol eč no st i v zahraničí, ko nkrét ně ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Jugoslávii, Dánsku, Polsku a takév Nizozemsku. Jejich hlavnim úkolem bylo zajistit pro mateřskou firmu ve Zlíně odbytiště a nákup potřebných surovin a materiálu.' Sesterské spo l eč no s ti se navic zasazovaly o vybudování s itě prodejen, č im ž položily základ po z d ěj š iho rozsá hlého Baťo va podniku.' Ecorlomischc gl'sclliede"is 1'0/1 Neder/tmd Ol/der redaclie \'all Dr. Ji fl. \'011 SWijenb,'rg, Groningen 1979, s Tamtéž., s HLÁVKovA, v., B/ldol'á1/íjifiáfckjirmy Ba('a,'e 30./ctL'ch 20. slolecíl'africc, in: ACI3 muscalia MUlcajillovýchodní Moravy ve Zlíně, suplcmenta , s. 1 t. 4 Tam též, LE HÁR, B., Di!ji"yBaťol'a koilcc ťiill ( ), Praha 1960, s. 294; HLÁVKOvA. V., e.d LEI'IÁR, B., c. d., s

2 )X( 2010/1 Do Nizozemska zača la firma Baťa pronikat na počátku dvacátých let minulého století. Začátky nebyly nijak snadné, ať už sejednalo přímo o nizozemský trh, nebo o koloniální trhyv tehdejší Nizozemské východn í Indii. Vedeni firmy ale vycházelo z dobře propracova né a vyzkoušené obchod ni strategie, cóž mu pomáhalo překonávat při rozšiřování výroby a tím i prodejní sítě doma i v za hrani či překážky. Pokud jde o Baťovo proniká ni do N izozemského království, o tom, že se neobešlo bez problémů, svěd č í citát z Tribuny z prosince 1920, podle niž se " t amější průmysl obuvnický a kož ní obrátil... na holandskou vládu se žádosti o ochranu proti dovozu z Ceskoslovenské republiky. " Těžkosti v Nizozemsku nastaly v okamžiku, kdy firma Baťa založi la v Amsterodamu pobočku,jež si během krátké doby získala kvalitou a přijatelnou cenou svých výrobků mnoho zákazniků z celé země, pi evážně z řad středníc h vrstev. "Firma Baťa vyvezla před časem do Amsterdamu z na čné množství obuvi a nabízela ji ve lk oobc h odn íkům ke koupi. Prodáno bylo málo, ač ceny byly levné, k če mu ž přispivá... velký rozdil mezi českos l ovenskou a zdejši valutou. Proto zříd i la firma Baťa před n ěko lika týdny vlastní prodejnu zdev Amsterdamě," pokračovala Tribuna.' Nizozemský obuvnický průmys l totiž zaměřo va l do té doby pozornost hlavně na luxusní obuv, která nebyla cenově dostupná pro širší veřejnost. Ceskoslovenská stra na proto doufala, že vysoká poptávka po Baťových výrobcích přiměje nizozemskou vládu k tomu, aby žádosti na omezeni dovozu n evy hově l a.' V této souvislosti vyšel v amsterodamském časopise Nielllve van den Dag článek, v němž stálo: "Jak jest známo, měla obec [Amsterdam - pozn. S. S.l dosud úspěch ve svých snahách s měřujících k potíráni drahoty, a to... právě... v od větv í obuvnických vý robků. Situace jest nyni taková, že všude ve městě,jak v obecnich krámech, tak i mimo n ě možno dostati dobrou obuv za spraved livé ceny. Před nějakým časem při še l ale konkurent se zahra n ičním výrobkem, o němž mů že býti prospěšné n ěco sdě liti. Jedna firma z Ceskoslovenska, jejíž reklamní vůz vzbuzuje dosti pozornosti, uvádí do obchodu obuv, ježje o n ěco l ac in ěj ší než obuv obecní, jež ale má tu vadu, že jej í podpatky, jež daji se snad nositi na suchém Východu, naprosto n epočí t ají s vlhkým podnebím Holandska.''' Stejně jako napři klad v Dánsku, také v Nizozemsku obuvnické kruhy, jak vidno, protestovaly proti prodeji Baťovy levné a kvalitní obuvi. Místní výrobci volali po odstranění nepříjemné ko nkurence, přičemž se odvolávali na vysoko u n eza m ěstnanost a odbytovou krizi. Ceskoslovenské ministerstvo zahraniční proto své vyslanectvi v Haagu instruovalo, aby na ko mpetentních místech proti tě mto tl akům zakročilo, aby dovoz obuvi do království zů sta l na stejné úrovni a aby se neměnily podminky pro dovoz." Firma Baťa se dokonce dopisem z 29. dubna 1921 obrátila na Úřad pro zahran i čn í obchod v Praze se žádostí o pomoc.,:veliké ú spěc h y v Holandsku a Dánsku," stálo v listu, "vyvolaly v tamějšíc h interesovaných kruzích agitaci, s m ěř ující k tomu, aby dotyčné vlády zakázaly, neb z na č n ě omezily dovoz obuvi. 11mto aktem byla na naše industrie kožařská n esm írn ě poškozena neb jest z 50 % na vývoz odkázána. 7 Národní archiv v Pwzc (cl:i le NA Praha), Výstřižkový arch iv MZV , lajrton 536, 1ribuna, NA Praha, Výstřižkový archiv MZV , karton 536, Národní list)', Archiv mini sterstva zahraničních věci v Praze (dále AMZV Praha), IV. sekce, karton 765, vyslanectví Haas, 20. l l. 1920, č.6082/ AMZV Praha, IV. sekce, karton 558, Praha ,č. 477/obch/

3 Reakce N izozemska na pronikimí firmy Baťa na jeho místní j koloniálni lrh mezi dv ě ma světovými vá lkami v konte xtu mezinárodních h ospodářskýc h vztahu Bylo by jistě V zájmu českos lovenského kožařského průmyslu, kdyby naše vláda nechala připravované nařízení zmíněných vlád vyšetřití a dala určitými protiopatřeními tamtéž cititi, že by bylo sáhnuto k represáliím."" V dubnu 1921 se sešel zástupce československého vyslanectví se sekčním šéfem ředí tel ství nizozemského obchodu minísterstva zemědělství, obchodu a průmyslu, aby zjistil úmysly nizozemské vlády ohledně možného omezení dovozu obuvi. Při té přiležitosti se dověděl, že nizozemská vláda na omezení volného dovozu cizího zboží do země zatím nepomýšlí. V květnu 1921 však nizozemský kabinet předložil parlamentu návrh na všeobecné zvýšení celních sazeb; v případě obuvi šlo o zvýšení z 5 na 7 %." O tom, že situace zůstávala i nadále komplikovaná, svědč il článek, který v únoru 1922 pi'inesly Lidové noviny a který popísoval stav nizozemského obuvnického průmyslu. Tamní vláda podle n ěj musela čelit dlouhodobému nátlaku ze strany odborů na zákaz č i omezení dovozu levných průmyslových výrobků, zv lá š tě pak ze zemí,jež měly znehodnocenou m ě nu. Nako nec tlaku neodolala a výsledkem byl návrh zákona na omezení dovozu obuvi, který vstoupil v platnost v květnu Nizozemská vláda dospěla k přesvědčení, že vzhledem k rozdílům ve výrobních nákladech v různých evropských zemích nemohou být domáci výrobky konkurenceschopné. Přitom víděla tři možnosti,jakjim pomoci: buď mohla vydat úplný zákaz dovozu urč it é ho zboží, nebo omezit jeho dovoz na určité množstvi a nebo zvýšit dovozni cla. Evropští finančníci, kteří v roce 1921 jednali o podobných otázkách v Londýně, se ve své zprávě shodli na tom, že je lepší zvyšovat cla než omezovat dovoz konkrétního zboží. Nizozemští zástupci na konferenci ale proti tomu protestovali a nizozemská vláda trvala na stanovisku, že pouze politika volného obchodu může zemi prospět, zvláště když snižování výrobních nákl adů představovalo podle níjednu z hlavních podmínek obnovy trvalého hospodářského blahobytu. K výjimce mohlo dojít, pouze pokud by nastaly "zvláštní okolnosti". V obuvníckém průmyslu však právě k takové situaci došlo, a to vzhledem kjíž zmíněné silné konkurenci ze zahraničí. Hodnota dovozu obuvi do království stoupla v roce 1922 na 14,2 mílionu holandských zlatých proti 10,2 milionu z roku 1921 a 1,6 milionu z předválečného roku Nizozemský trh faktícky ovládlo Německo, zatímco dovoz ze strany dřívějších hlavních dodavatelů, Velké Británie a Belgíe, značně klesl; ze Spojených států amerických pak de facto úplně ustal. Ceskoslovenská republika se v roce 1922 dostala v dovozu obuvi do N ízozemska na čtvrté místo s 6,6% podilem. Záležítost byla velmi složitá; v nizozemském obuvnickém průmyslu byla vysoká nezaměstnanost - v 57 velkých závodech poklesl počet dělníků za jediný rok o 42 %. Pokles výroby přitom pokračoval, takže továrny stále pracovaly s vět š ím počtem za mě stnanců, než kolik jich bylo třeba. Rozdíl v cenách obuvi byl značný; za za hraniční obuv se průměrně zaplatilo 3,20 zlatých, zatímco za domáci obuv 7,50 zlatých.'l 11 AMZV Praha,lV. sekce, karton '1080, Praha AMZV Praha,lV.sekce, karton 1080, Haag (nesprávné datum), č.j adm. 13 AMZV Praha, IV. sekce, karton 558, Udo\'é novil/y

4 ~ 2010/1 V květnu 1923 prosadila nizozemská vláda zákon o omezení dovozu obuvi, podle něh ož měl importér právo dovést do země čtvrtinu objemu zboži z posledních třech let." Platnost zákona byla stanovena k 1. ledna Ve třetím článku tohoto zákona, konkrétně v jeho prvním bodě, přitom stálo že "dovoz obuvi, II níž svršek jest zhotoven většinou z kůže, může dle měřitka označeného v předběžném článku býti toliko povolen tomu, kdo prokáže vždy v určité době, spadající po nabytí platnosti tohoto zákona, že odebral obuv nizozemské výroby od tová rníka v Nizozemí usedlého nebo, pokud neuplynuly ještě dva měsíce po nabyti platnosti, že takovou objednal a v tomto případě prohlásí, žeji převezme a to v ceně, která jestv určitém poměru, který náš ministr ustanoví k ceně obuvi,jež má býti dovezena." Druhý bod tohoto č lánku naopak povoloval obchod s obuví ze zahraničím v pi'ípadě, že "obchodník od roku 1903 pravidelně a převážně s takovou obchodoval"." V září 1923 navštívil zástupce českos loven ské ho vyslanectví v Haagu ve věci týkajicí se dovozu obuví firmy Baťa, která požádala o volný dovoz československé obuvi do země, nizozemské ministerstvo zahran ičí. To přislíbilo, že firma bude výj imečn ě osvobozena od povinnosti prokázat se šestinásobným množstvím prodané obuvi nizozemského původu. Toto rozhodnuti mělo firm ě pomoci k tomu, aby nemusela uzavřít své obchody v Nizozemsku." V říjnu 1923 napsal tiskový tajemník československého vyslanectví v Haagu RudolfVonka do Prahy, že se zasedání Svazu nizozemských římskokatolických továrníků obuvi, (Nederlandsehe R. K. Bond van SellOenfabrikanten) rozhodlo požádat vládu o prodloužení platnosti zákona, který výraz n ě omezoval dovoz zahraniční obuvi do země." V prosinci téhož roku pak nizozemský parlament návrh Protirevolu č ní strany (Antirevollltie-Parti]) velkou vět š inou hlasů přijal. Zákon tak platil až do konce červ na 1924." Během několika následujících let, konkrétně do roku 1928, získalo Ceskoslovensko prvenství ve vývozu kožené obuvi do mnoha zemí, například do Spojených států amerických, Německa, Rakouska či Švédska; na druhém místě bylo v Egyptě, Dánsku, Belgii a také v Nizozemsku. Největší zásluhu na tom měla právě firma Ba(a,jejíž podil v letech lze označit jako monopolní." Tyto úsp ěchy se přirozeně setkávaly se stále silnějšími negativn ější mi reakcemi. Například v zář í 1927 otiskl nizozemský časopis Vakblad voor de Sehoenl7lakerij en den sehoenhandel (Odborný list pro obuvnictví a obchod obuvi) pod názvem Aetie tegen Bata ("Akce proti Baťovi") článek, v n ěmž informovalo průběhu mezinárodniho sjezdu zemských centrál kožed ě lniků v Londýně a o mezinárodní akci proti zlínské firmě. Clánek citoval n ě které zprávy zahraničnich delegátů, kteři poukazovali na neslýchaný slveating system (tzv. vypoeovací systém) v Baťových závodech a také na to, že ač v Ceskoslovensku byla uzákon ě na osmihodinová pracovní doba, v Baťových závodech se pracuje plných 16, 18 i 20 hodin 14 NA Praha, Vý střižkový archiv MZV , \.tartan 436, Tribuna, AMZV Praha, IV.!lekce, knrton 558, překlad zákona o Z~kflZU dovozu obuvi, StaatsbL N AMZV Pralm, IV. sekce, karton 558, vyskmccrv[ Haag, , č.j. 8491/4032/23, 17 AMZV Praha, IV. sekce, brton 558, vysl::mccrvj!-i.mg, to , č.j /4090/ AMZV Praha, IV. sekce, karton 558, vyslanectvl l-laag, , č.j. 10 I 52/4090/ LEHAR,B.,c.d.,s

5 Reakce Nizozemska na proniká ní firmy Baťa na jeho mí stní i kolon iální trh mezi dvě m a světovým i vá lkam i v I<ontextu rnezinárodníc h h ospodilřských vzrahll denn ě. Britský delegát a předseda sjezdu E. L. Poulton v této souvislosti doporučova l sjezdu rezoluci: v niž by se strany zaváza ly nalézt prosti'edky, aby byl do jejich zemi dovoz výrobků firmy Baťa znemožně n. V podobném tónu se nesl i č l ánek v amsterodamském sociá ln ě demokratickém deníku Het Volk z téhož měsice, nazvaný De uitbuitingsmethoden der firma Bata ("Vysávací metody firmy Baťa " ),je h ož autor se odvolával na text z Odborného listu. Ostře kritizoval pom ěry Baťových dělníků a dále uvádě l, že "v CSR byly životní podmínky dělnictva velmi zaostalé, a proto mohl Baťa vládnout jako krá l. St avě l byty jen pro svobodné za úče l e m, aby jim sebral svobodu"." Protesty proti firmě Baťa pokračovaly i přesto, že si nizozemská ekonomika ve dru hé polovině dvacátých let nevedla nijak tragicky. Již v roce 1925 obnovila vláda zlatý standard a přís lib em lepšich časů se stal i zvyšující se dovoz a vývoz, zvo lna klesajicí nezaměstnanost či pozitivní vývoj státnich financí stimulovaný výnosy z Nizozemské východní Indie. O zcela pozitivní situaci ale nebylo možno mluvit; n apřik lad export rostl m én ě, než bylo žádoucí, a lodni přeprava si ln ě trpěla mezinárodní konkurencí, jež se projevila s poválečným roz š iře ním počtu obchodních lodí." II) Velká h ospo dář ská krize, která propukla v roce 1929 ve Spojených státech ame rických, přiro ze n ě zasáhla i nizozemskou ekonomiku.nv roce 1931 proto učinila vláda královstvi první kroky, n az n ačující odklon od dosavadní politiky volného obchodu; příslu š ná opa t ře ní však byla v praxi prováděna dosti n edůs l e dn ě a za podmínek, jež um ožňovaly udržovat i nadále tradiční obchodní styky bez vážnějších narušení; fakticky sejednalo o n ěkolik záko nů, sm ě řujících k u s n adnění situace zemědě l stv í odvětví, postižených krizí n ejtíživěj i. Zástupci nizozemského průmyslu, který pozvolna ztrácel zahraniční odbyt i š t ě, zvlá ště ve svých koloniích, se nicm éně domáhali ochranyve form ě vysokých cel nebo kontingentů. V roce 1931 vládajej ich nátlaku ustoupila a předlo ž ila parlamentu ke schválení zákon o kontingentnim dovozu za hraniční h o zboží. Poslanci návrh koncem prosince přijali a na počátku roku 1932 byla jeho ustanovení aplikována na z na č ný poče t dováženého za h ra ni č níh o zbož í. V roce 1932 se k tomu připojil i zákon o úpravě obchodu vepřovým dobytkem a masem, který produkci reguloval stanovením maximálního počtu kusů vep řového dobytka pro každého chovatele." Po čtyřech m ěs icích platnosti zákona však politikové pochopili, že nizozemský obchod přivedli na scestí - protiopatřenijiných s tátů totiž p ůsobila hospod ářstv í velké ztráty, takže odpor proti kontingentnímu režimu rostl i v té části veřej n os ti, jež vůči n ě mu byla dosud lhostejná." Na poč á tku roku 1933 si rostoucí hos podářs ké obtíže vyžádaly ra za ntn ěj š i zásahy ze strany státu, a to jak s ohledem na domácí produkci, tak i na dovoz za h ra ni č níh o zboží. Další č lánek 20 AMZV Prah[l, lv.sekce, krlrton 1080, Konzulát v Rotterdamu, Rotterdam 29, , č,j, 171 2/267/27, 21 ECOllomische gescljiedellis..., s Tamtéž, s AMZV, Politické zprávy Haag , vyslaneclvl Haag, , č.j AMZV, IV. sekce, karton 559, Ceskoslovenské vyslanectví Haag, , č.j. 3035/32., 129

6 }X( 2010/1 v řetězu obchodně politických nástrojů představoval zákon o sjednáváni clearingových úmluv a o úpravě platebního styku s cizinou, pokud byl platební styk podložen výměnou zboží. V témže roce se v Londýně uskutečnila hospodářská konference, na níž Nizozemsko zastupoval premiér Hendrik Colijn. Tenjako liberál zaujal po nezdarujednání stanovisko, že království již nemůže nadále pokračovat ve své blahovolné obchodní politice, protožejej ostatní země utlačují ochranářskými nařízeními. Nizozemsko se přitom změně obchodní politiky, kterou většina evropských států praktikovalajiž od koncem roku 1929, bránilo poměrně dlouho, přičemž bralo ohled na dosavadní tradici, diktovanou zejména zeměpisnou polohou, i na specifické hospodářské a finanční zájmy propojené s mezinárodním obchodem ajeho potřebami. V první j adě sejednalo o rozsáhlé koloniální panstvi (Nizozemci své zisky z koloniálního ochodu investovali převážně v cizině), dále o rejd?řství vybudované a sloužící mezinárodní dopravě, o reexportní mezi obchod a, v neposledni řadě, o finančni zájmy podložené vlastními investicemi a půjčkami v zahraničí. Za "normálních okolností" byla tato závislost na mezinárodnim dění zdrojem značných příjmů, které nejenže pokrývaly schodek zahraničního obchodu, ale navíc tvoj i1y stamiliónový přebytek platební bilance. Vzhledem ke změně světového hospodářského klimatu však tyto výnosy dramaticky poklesly, což ohrozilo rovnováhu platební bilance. Nizozemská vláda tak musela hledat jiné cesty, aby zastavila nebo alespoň zabrzdila prudký ekonomický sestup doma i v koloniích. Neúspěch hospodářské konference londýnské, definovaný Colijnem slovy.. ted aspoň vime, kam musíme jít", vyústil v Nizozemsku v rychlý obchodně politický obrat. Jakmile se nouzový zemědělský zákon po krátkém působení projevil v několika směrech jako ne zcela funkční, přistoupili zákonodárci v září 1933 kjeho novelizaci; nová úprava pak vybavila vládu téměř diktátorskými pravomocemi ve všech otázkách nizozemského zemědělství, jež se ocitlo na pokraji zhrouceni v důsledku ztrát vývozních trhů, zvláště v Německu a ve Velké Británii. Novelizace kontingentního zákona pak poskytla nový základ pro úpravu obchodních styků se zahraničím, neboť postavila nizozemský dovoz zcela do služeb vývozu. Království totiž přijalo zásadu,již se většina evropských států řídila již dříve, tj. že kontingenty nespadají pod doložku nejvyšších výhod. Toto opatření N izozemsku umožnilo povolovat dovoz zahraničního zboží ve stejném poměru, v jakém jednotlivé země umožňovaly dovoz jeho zboží. Novelizovaný kontingentní zákon tak vytvořil nutnost sjednávat se zainteresovanými státy kontingentní dohody. Na počátku roku 1934 přistoupilo Nizozemsko kjednáním o kontingentní dohodě s Německem a poté následovaly podobné smlouvy s Itálií, Francií, Belgií, Svýcarskem, Ceskoslovenskem, Spanělskem, Portugalskem, Velkou Británií a Dánskem. Tyto dohody předpokládaly existenci obchodní smlouvy s doložkou nejvyšších výhod, přičemž tvořily pouzejejich dodatek, který na určitou dobu (ve většině najeden rok) upravoval otázky týkající se dovozu a vývozu mezi Nizozemskem a ostatními zeměmi. Aby kontingentní dohody mohly být doplňovány ujednánimi ve věcech tarifů, přijal v květnu téhož roku nizozemský parlament zákon, který vládu zmocňoval, aby nařízením zvyšovala, snižovala, rušila, případnějinak upravovala stávající cia, a nebo zaváděla nové celní sazby. 130

7 Reakce Nizoze mska na proni ká ní firmy Baťa na jeho místní i kolon iálni trh mezi d v ě m a s v ě tový mi vá lkami v kontextu mezin árodních ho spodářských vztahů Na základě tohoto zákona vstoupila 1. července 1934 v platnost revize nizozemských celních tarifu, současně se zvýšením celních sazeb průměrně O 2 %.25 Velká hospodářská krize logicky postihla i firmu Baťa ajejí plány v zahraničí včetně N izozemska. Jakjiž víme, provozovalo Nizozemsko až do počátku třicátých letv zásadě svobodný obchod." Počínaje rokem 1930 ale mnoho států vykročilo na cestu ochranářské politiky, čímž se zhoršily podmínky pro vývoz respektive pro dovoz. Dovozní cla na obuv postupně zavedly USA, Německo, Rakousko, Egypt a Kanada; o rok později zvýšily cla na obuv i další země, například Francie, Norsko, Finsko či Itálie. V Polsku, Belgii a Nizozemsku byly zavedeny na dovoz obuvi kontingenty.:!7 Pokud jde o firmu Baťa, rok 1930 přinesl mimo jiné vznik jejích dalších sesterských společností, z nichž jedna začala působit právě v Nizozemsku -jednalo se o společnostn. V. Hallde/ smaatschappij Bata, Amsterodam." Počínaje rokem 1931 měla firma pronikání do zahraniční usnadněno, neboť získala generální oprávnění československé Národní banky k devizovým operacím. Celá třicátá léta minulého století se tak nesla navzdory hospodářské krizi ajejím následkům ve znamení vzniku nových poboček firmy Bata v zahraničí;jejich chod zajišťovali zaměstnanci vyškolení ve Zlíně.~ Celková situace ale nebyla nijak snadná. V roce 1932 zakázali Nizozemci dovážet boty firmy Baťa do země. Aby si firma dokázala tento trh udržet, rozhodl se Jan Baťa postavit továrnu na boty přímo v N izozemsku. Jeho záměr provázely četné spekulace v tisku, zda jej opravdu uskuteční. Napřiklad v květnu 1932 vyšel v listu Vader/and článek Geen Bata-vabriek inamsterdam,jehož název naznačuje, že původně mělo jít o závod v Amsterodamu, z čehož však sešlo." O rok později se objevily informace, že místem pro stavbu továrny na obuv bude malé městečko Best." Právě zde, v províncii Brabant, objevil Jan Antonín Baťa příhodné misto pro budoucí stavbu. Best se nacházel a dodnes nachází nedaleko od nizo7emsko-německých hranic, nedaleko Belgie, poblíž dálnice a v blízkosti železniční trati spojujici nedaleký Eindhoven s městem Den Bosch, navíc na Wilhelminině kanálu. Neúrodná a proto laciná půda poskytovala firmě dobré možnosti k dalšimu rozšíření. Brabantsko bylo ve třicátých letech 20. století velmi zaostalým a chudým krajem a mladí lidé převážně z rodin sedláků zde nenacházeli mnoho pracovních příležitostí, což zajistilo továrně vhodný počet zaměstnanců." 25 AMZV, Politickc zprnvy Haag , vyslanectvi Haag, , č.j KLEMANN, H. A. M., Eell hallde/sllarie ifl de twifl(igsrceeuli', in: De Nederlandse buitenlandse politick in de twintigste eeuw, Zoetemeer 2003, s LEHÁR, B., c. d., s Tumtéž, POKLUDA, Z., Ze Zlífla dosl'l:ra. Příběh Tomaše Baci, Zlint2004, s Het Vaderland, , Avondblad A, Geen Bata - fabriek in Amsterdam, s. 1, in: inde:<.html ( ). 31 Het Vaderland, ll , Avondblad A, Een Bma - fabriek te Best?, s. 1, in: ( ). 32 KABELA, M., Ceši a S/ol'dci 1lI'lzli I' holandsk)pch močálech a bažinlích, in: Holandsko a my, Haarlem 1993, s

8 )K 2010/1 Nizozemská p obočka firmy Bata se sídlem v Amsterodamu požádala zastupitelstvo obce Best o prodej 160 i1 ekta rů půdy, za což obec obdržela 62,25 i1olandskýci1 zlatých." V roce 1934 zde Jan A. Baťa otevře l první továrnu a o dva roky pozdějijiž stál celý komplex Baťova závodu skládajíci se ze t řech velkých a čtrnácti menšíci1 továrních i1al. Celkem podnik zaměstmival2000 lidi." Stavba továrny vnesla do řad nizozemských výrobců obuvi če tn é obavy. Plány výroby čes koslovenské firmy totiž představova ly jednu desetinu celkové produkce nizozemských obuvnických firem. Firma si předsevzala vyrobit za rok přibližně jeden milión párů bot, gumových i kožených. Celková produkce nizozemskýci1 továren přitom č inil a deset miliónů kožených bot. Pro nizozemské továrny vyrábějí ci kůži přes tavov a l a existence československé továrny rov ně ž negativum. Firma Baťa si dovážela vlastní kůž i, a proto bylo možno očekávat, že nizozemští výrobci prodaji o deset procent kůže méně." Baťa zača l v Bestu s výrobou kožených bot, pozdějiji ale rozš i ři l i o výrobu gumové obuvi. Postupně zde vyrostl celý pr ů mys lo vý komplex s koželužnou, s výrobou kartonových krabic, krémů na boty, kotelnou atd. Vedení podniku zůs talo v českýc i1 rukou, prvnim ředitelem se stal Josef Kokeš, p ozději Arnošt Nosek, dr. Zamec. Každý, kdo pracoval ve firm ě Baťa, se stal so učásti tzv. "Baťovy rodiny". O nizozemském závodě platilo totéž. Baťa založil Bata Ontspannings Vereniging, de B.O. V. (Baťův spolek zábavy), jenž se staralo volný čas zaměstnanců, kte ří mohli i1oldovat sportu - fotbalu, hokeji, stolnímu i klasickému tenisu. Součástí spolku byla i divadelní spo leč n os t a dechová kapela, každou s tředu se promítaly filmy ve filmovém sále." Baťův podnik m ěl velký vliv i na samotnou obec Best, pro niž zajist il vybudová ní vodovodu a plynovodu, přispíval na udržování ko up al i ště a kulturního s třed i ska. Naproti továrnimu komplexu vyrostlo obytné s ídli š t ě, kde stálo asi 130 rodinnýci1 domků, v nici1ž bydleli zaměstnanci i vedouci pracovníci podniku." Domky byly na tehdejší poměl)' mod e rn ě vybaveny, každý měl koupelnu, tekouci vodu, zavedenou e l ektřinu i vlastní zai1rádku. Mnozi obyvatelé si na takové vymoženosti museli zvykat pomalu, protože do té doby znali jen džber, kamna na uhli a suchou toaletu na za hrad ě. D Se znalosti výše uvedených údajů nijak nepřel-vapi, že na počá tku t ř i cátých let odpor nizozemskýci1 obuv ni ků vůči firmě Baťa dále vzros tl. Vše vyvrcholi lo svoláním Mezinárodního kongresu obuvnickýc i1 organizaci ll. a12. zář í 1931 do Vídn ě,je i1o ž se zúčastnili zástu pci z deseti zemi - Ceskoslovenska, Německa, Mad arska, Jugoslávie, Švýcarska, Belgie, Buli1arska, Itálie a Nizozemska. Jednim z i1lavníci1 bodů,jimž se obuvníci zabývali, bylo projednávání spo l ečnýc h opatře ni k boji proti Baťově expanzi v jednotlivých zemích. Výsledkem bylo mimo 33 Hel Vaderl:md, 1 J , Avondblad A. Ecn Bata-fabriek te Besl?, s. I, in: ( ). 34 Een Tsjcchischc schocnfabrick in Nedcrlnad, in: ftttp:llt hedulch lion.n l/baw.php ( ). 35 Het Vaderland, , Avondblad A., Dc Nederlandschc industri cin nood, in: indcx. lltmj ( ). 36 Ecn Tsjcchischc schocnfabriek in Nederln ad, in: ). 37 KABELA,M.,c.d.,s Een Tsjcchische schoenfabriek in Nedcrlnad, in: hup://lhedulchlion.nl/bala.php ( ). 132

9 Reakce N izozelllska na pronikáni firmy Ba ťa na jeho místní i ko lon iil lní lrh mezi dvěma světový mi vá lkam i v kolllextu mez inárod ních hospodářskýc h vztahli jiné usnesení o zřízení mezinárodní organizace "Pracovní souručenství obuvnických svazů" pod vedením Říšsko-německého svazu obuvníků se sídlem v Hannoveru,jejímž základním cílem bylo bojovat proti expanzi firmy Baťa ve všech evropských státech." Vedení firmy Baťa se přitom již na konci dvacátých let začalo zajímat také o trh v nizozemských koloniích. Jako doklad tohoto tvrzení lze uvést dotaz vedení firmy na československý konzulát v Batávii ohledně možnosti odbytu její obuvi ve zdejší oblasti. Tamější celní úřady se ale o zemi původu zboží nezajímaly, a proto byly stávající údaje nepřesné a ve své podstatě nic nevypovídaly; většina československého zboží se řadila mezi zboží země, zjejichž přístavů bylo vypraveno. Konzulát nicméně odhadoval, že dovoz československé obuvi nedosahuje ani 3 % z celkového importovaného množství. Informací o tom,jak velká byla domácí výroba obuvi, nešlo definovat vůbec, mechanická výroba v této oblasti se totiž vůbec nevyskytovala. Konzulát firmu Baťa informoval té o tom, že pro prosazení se na zdejším trhuje třeba lepšího obchodního zastoupení, neboť v té dob ě prodávala Baťovu obuv pouze jediná místní firma, která ale vyráběla obuv sama. Konzulát proto doporučoval zříd it vlastní prodejny nejen v Batávii, ale i v Soerabaji, Bandoengu, Semarangu a v Medanu na Sumatře, kde by se mohla prodávat specíální obuv pro plantážníky. Ceskoslovenský konzulát v Batávii se domníval, že by o tuto obuv mohl být velk" zájem, neboť mohla cenově konkurovat obuvi zdejších výrobců. K dosaženi tohoto cile bylo třeba zohlednit jisté zvláštnosti, například specifický tvar nohou domorodých obyvatel, pro něž byla "normální bota" poněkud nízká v prstech a v nártu. Pokud se pro její výrobu použil málo poddajný materiál, znemožňovala fakticky chůzi. 4 0 Již v prosinci 1931 nizozemská indická vláda povolila činnost sesterské společnosti firmy Baťa pod názvem N. V. Nederlandsch -Indische Schoenenhandelmaatschappij Bata, Batavia,jež disponovala základním kapitálem ve výši Hli. V roce 1937 měla 32 vlastních prodejen a přibližně 60 prodejen přičleněných k cizím soukromým obchodům. Ve stejném roce zača la fungovat v Batávii i menší výrobna obuvi. 41 V lednu 1932 zavital do Nizozemské východní Indie Jan Antonín Baťa, který osobně navštívil fungující prodejny firmy a zkoumal možnosti pro otevření dalších. Za tímto účelem navštívil v Batávii čínské čtvrti ajiné části m ěst, kde si u čínských obchodniků prohliželjimí prodávanou obuv a informoval se o cenách obuvi; některé vzorky i zakoupil. V červenci téhož roku otevřela firma Baťa v Batávii prodejnu a so učasn ě i ústřednu, v srpnu pak další prodejny v Soerabaya, v Malangu a v Badoengu, vesměs na Jávě. Obrat prodejen však nenaplnil očekávání; důvodem byl fakt, že domorodé obyvatelstvo do čtvrtí, kdy byly prodejny otevřeny, takřka nechodilo a samotní Evropané nedokázali firmě zajistit adekvátní obrat. Hlavním cílem firmy však bylo získání klientely z řad místního domorodého obyvatelstva, a proto sejejí vedení rozhodlo otevřít malou a úmyslně nedbale zařízeno u prodejnu v domorodém pasaru (tržišti pro domorodé obyvatelstvo), v části nazývané Glodok ve městě Batávie. Tato prodejna, určená takřka výhradně pro domorodce, měla hned od počátku vyšší 39 LEHÁR, B., c. d., ' AMZV Praha, IV. sekce, kanon 1080, Konzulát Republiky českos lovenské v Batávii, , č.j. 354/ AMZV Praha, lv. sekce, karton 1082, Konzulát Republiky českos l ovenské v Batávii, , č.j. 21/

10 )l{ 2010/1 odbyt ajen nepatrné výdaje. Tento výsledek přiměl Jana A. Baťu k rozhodnuti o dalším a co možná nejrychlejšímu o tevře ní prodejen v domorodých pasarech v okolí Batávie. Již 20. ledna 1933 došlo ke zříze ní prodejny v Tangerangu a dalších obchodů na ost rově Jáva. Pracovník československého konzulátu Anton ín Veselý ocenil tento krok jako "originelní" a první svého druhu. Do té doby totiž všechny firmy zabývající dovozem či výrobou obuvi využívaly služeb místních importních firem. Jako nega tivum v id ě l Veselý sk ut eč no st, že čí n š tí obchodníci prodávali svou obuv domorodému obyvatelstvu i na úvěr, což v rámci Baťovýc h prodejen nepřipadalo v úvahu." U místních obchod níků se proniká ní firmy Baťa na místní trh s obuví přirozeně nesetkalo s pochopením. Konzul Rudolf Staněk v této souvislosti do Zlína napsal, že místní list Le Telegraf otiskl zprávu týkající se stížností místních obchodníků s obuví na konkurencí firmy Baťa na indickém trhu. S těžovate lé v l ádě psali, že nízké ceny obuvi firmy Baťa jim způsob ují vážné obtíže; kromě toho měli pocit, že se jedná o dumping:' V roce 1932 zůstávala stále aktuální možnost vybudovat v Batávii tová rnu na výrobu obuvi. Antonín Veselý přitom up ozorňova l, že místní představ itel é jsou índustrializaci v době hospodářské krize n ak lo n ěni. Hlavního konkurenta pro firmu Bota viděl ve vzniku soerabayajského spolku Nederlandsch-Indisch Fabrikant "pro zakládání nových industrií v Nizozemské východní Indii"." Samotné Nizozemské království uvažovalo,jak pomoci kolonii z nepříjemné situace. Jednou z možností se zdálo být přenesení textilního průmyslu z provincie Twenthe do Nizozemské východní Indie. Vláda v Haagu proto up ořáda l a sérii pře d nášek o možnostech investování v koloniích. Vzhledem k tomu, že se právě v té době uskutečn il a návštěva Jana A. Batí v Nizozemské východní Indii, posílilo to u zdejších obyvatel domněnku, že má v úmyslu vybudovat zde továrnu. Celý Baťův pobyt provázely č l ánky v místním tisku a vše završil.článek v Java Bode z 11. února 1932 informující s takřka stoprocentníjístotou, že firma Baťa bude stavět výrobnu obuvi, takže cizí podnikatel opět "předběhne" ty nizozemské." V březnu 1937 napsal českos l ovenský konzul v Batávii Rudolf Staněk, že nejčastěj š ím typem zde používané obuvi je obuv gumová, dovážená zv lá ště z Japonska,jemuž se nebylo možno konkurovat. Postavením vlastni továrny by si podle něj ni cméně mohla firma Bata přece jen si dobýt na trhu "jisté postavení". Zástupci firmy Baťa přitom neuvažovali pouze o výrobě gumové obuvi, ale i o výrobě obuvi kožené, zv l áště těc h typů, které se do země nedovážely. Z tohoto důvodu uvažovali o zř í zení i vlastní koželužny. Představitel é místní správy se myšlence na vybudování továrny na gumovou obuv ve nebránili; zříze ni koželužny potřebné pro výrobu kožené obuvi ale odm ítali, nebo ť to podle nich mohlo uškodit domácím výrobcům. Zdejší vláda se domnívala, že by oběma stranám prospělo na lezení "zlaté střed n í cesty". Konz ul Staněk vidě l nej vě tší přek ážk u na stra n ě 42 AMZV Praha, IV, sekce, karton 1081, Konzu J ťlt R c pu b Ji kyčeskos l ovenské v Batávii, , č,j, 11/ AMZV Pr:JllD,lV. sekce, karton 1081, Konzulát Republil..-yčcskoslovc n s k év Batávii, , č. j. 2069/32/ što. 44 AMZV Praha, IV, sekce, karton 1081, Konzu lát Republik)' českos l ovenské v Batávii, , Č.j. 1 1/ AMZV Praha, IV, sekce, karton 1081, Konzulát Republil."Y českos lovenské v Balávii, , é. j. 124/

11 Reakce N izoze mska na pro ni ká ni firmy Baťa na j el10 mistní i ko loni ální trh mezi d vě m a světovým i válka mi v kontextu mezin árod níc h h ospo d ářskýc h vzta h ů Baťovců, kteří byli místrnýmí výrobcí, ale nedokázalí své představy a plány budoucí továrny dobře prezentovat. K tomu bylo podle československého diplomata nutno připočíst ijejich nedokonalou jazykovou výbavu pro vedení jednáni. Místo jednání s místní samosprávou o budoucí č innosti se navíc Baťovci až příliš zaměstnáva li hledáním vhodného pozemku pro budoucí areál továrny. Staněk tuto aktivitu nepovažoval za to nejdůležitěj š i, n eboť sí všíml, že místní department reagoval na odklady jednání s rozpaky a považoval to za urč itý druh arogance, což mohlo ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí." V prvni polovině roku 1937 podnikl Jan Antonín Baťa leteckou obchodni výpravu po světě a po jejím ukončení vydal kní hu, v níž popsal své dojmy ze zemi, které navštívil.jednou z nich byly i tehdejší nizozemské kolonie. O Jávě Baťa napsa l: "Nádherná země. Nádhernájako kolonie i země. Holandané jsou chlapici. Zdá se, že mají velmi prostý způsob kolonisování.,.., Hlavní město Batávie mu vůbec nepřípadlo "domorodé". "To přece není tropická kolonie. To je přece Rotterdam. Nu snad ne právě Rotterdam, tam roste n ěco na t ěc h písčinách jen s bídou a nouzí, kdežto zde příroda bují a hýři... Podívejte se třeba na obrázek s klápěcího mostu ve staré Batávii. Což to není holandský most, přenesený sem do rovníkového kraje?" Jan A. Baťa se přirozeně zajímalo to,jakév Indonésíi existují podmínky pro prodej obuvi. "Klima na Jávěje takové, že pro mnoho lidíje příjemné chodit boso, než v botách, cožje veliké n eštěsti pro ševce. Avšak í zde má obuv důležitý zdravotní význam, neboť na horké půd ě vyhřátá noha se snadno ínfikuje kožní plísní a pak nemoci,jíž se říká různě. Malajská noha, č ín s ká noha nebo siamská noha... Proto všichni vzdělaní lidé i v tropech nosí obuv, aby sejí uchránili a také, aby si nemoc již získanou vyléčili, což se s tane hlavně časem a zábranou onemocn ě ni." u Pokud jde o další postřehy,jako "nejzajímavější" se mu jevíla "svoboda obchod ni. V tom jsou zde ješt ě primítivni. Představte si: každý, komu se zachce, může vzít pár věcí, které se mu urodily mna zahradě, sednout si s tím k cestě, nebo chodit dům od domu a prodávat."" Vzhledem kzájmu,jejž Jan A. Baťa o Batávii projevoval, nepřekvapí, že se v roce 1937 tato nizozemská kolonie stala pro jeho firmu jedním z n ejdůlež itějšíc h odbyti š ť mimo Evropu." V následujícím roce zakoupila firma pro výstavbu továrny pozemek v mí s t ě Kali, nedaleko měs ta Batávie na os trově Jáva. Se stavbou chtěla zočitješ t ě týž rok, ze strany místních o čí n ských výro bců obuvi však vzešly proti připravované stavbě továrny silné námítky." Protestovali i zástupci místního departementu hospodářských věci, kteří v plánech firmy s patřovali ohrožení zájmů zdejších živnostníků. Nakonec bylo dosaženo dohody v tom smyslu, že nová továrna bude vyrábět plátěnou obuv s gumovou podrážkou,jež se do Nizozemské východ ní Indie dovážela výhra dn ě z Japonska. Takovou výrobu department vítal, stejně jako n ej l ev n ějš í druhy kožené obuvi v kvalitě,jaké nemohli místní živnostníci dosáhnout. 46 AMZV Praha, ly. sekce, karton 609, Konzulát Republiky českos l ovenské v Batávii, , č.j. 204/ BAtA, J. A.: Za obcllodem kolem S\'ě ca. Baťol'O letecká obchodhívýpra\'a kolem světa 6. I. -I. E 1937, Zlín 1937, s.??? 48 Tamtéž, s Tamtéž, s LEHÁR, B.,e. d., s Hel Vade rland, ,5, 1, in: hup:/ikranten.kb.nl/ index. htm l ( ) 135

12 )X( 2010/1 Vznik továrny byl výhodný i pro Československo jako takové, j ež tento sortiment do Indonésie nikdy nedováželo." Stavba továrny byla nakonec dokončena v roce 1939, pracovalo v ni přibli žně 45 Čechů." Firma Baťa tak navzdory silným protestům svých protivniků slavila úspěch nejen v Nizozemském královstvi, ale i v jeho koloniích. Abstrakt Reakce Nizozemska na pronikání firmy Baťa na jeho místni i koloniální trh mezi dvěma světovými válkami v kontextu mezinárodních hospodářských vztahů Pronikání firmy Baťa na trh N izozemského království a Nizozemske východní Indie provazely od po čá tku negntivní reakce místních výrobců obuvi. Negativnl reakce vůči metodám a próci československé firmy se vzedmu la zv l áště v období velké ho spodářské krize, kdy jejich protesty vedly k omezeni dovozu obuvi do ze m ě. Vedeni firmy na to reagova lo rozhodnutím postavit v království wvarnu, č ímž hodlalo vyřeš it problémy s dovozem. V roce 1934 se myšlenka stala skutečnosti 3 mě s t eč ko SeSl v provincii Brab3nt se stalo sídlem jedné z mnoha továren firmy Bata do dnešních dnů. V téže dob ě nélbývélléljélsnějšícb obrysů i my~lenkél proniknuti nél nizozemský ko loniálni trh, který před s l élvovél l pro české exportéry neznámou oblélst, él to tím spiš, žejej ovládélly zvláštějnponšti n činští výrobci. Přes stej n ě negéltivni reakci jako v Evropě se nic firmě nn konci třic átých let podařilo továrnu na výrobu gumové obuvi v Nizozemské východní Indii otevřít. Abstract The Reaction of the Netherlands to the Expansion of the Firm Baťa to Its Local and Colonial Markets between the Two World Wars in the Context af Intel.1ational Economic Relatiol1s Tbe expansion of the firm Bar'a to the mnrkets of the Nethcrlands <Ind Hs colonies in Easr India was nccompanicd by th c many protests of the local shoemakers from the very beginníng. This negative reaction ngnínst the methods nnd the work of the Czechoslovnk firm inerensed nnmely during thc yen rs of the Grem Depression when the protests mentioned nbove led to the squeeze on import of shoes 10 Ihe country. Thnt is why the mnnn gement of the firm decíded 10 solve these problems through building of nn own faelory in tl1e kingdom. In 1934 this decision was executed nnd n srna I! town Besl becnme a residenee of Baťa 's fnetory. In this time thc firm decided to expand to the Nethcrlnnds colonialmnrkets, too, whích wcre absolutely unknown for the Czechoslovak exporters; [hey were - nmong olhers - dominnted by Japan and Chinese shocmakers. Howcver, in the cnd of thc '1930 thc firm despite theír negative reaction mannged to open its own fnetory in Ihis <Iren. 52 AMZV Pmha, IV. sekce, karton 739, Ceskoslovcnsky konzulát v Batávii, B<ltc:ivíc , č.j. 660/ KABELA, M., c. d., s

13 Reakce Nizozemska na pronikimí f irmy Baťa na jeho místní i koloniální trh mezi dv ě ma světový mi vá lka mi v kontextu ll1 ezinarod ních h ospo d ářskýc h vztahu Klíčová slova Ceskoslovenská firma Baťa, Nizozemské království, výroba obuvi, Best, Nizozemská východní Indie, dovoz zboží. KeyWords The Czechoslovnk Firm Baťa, the Netherlands, Shoe Mnnufacture, Sest, the Dutcl1 East India, Import of Goods. 137

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

ý ě ý ů ň Á á Ř á ý ě ý ů ň Ú ř á ě Č ů ůž ě ě ť ČÍ Á Ž Í Í ě é é ČÍ Ů Ž Ň é č é ó ř ňš é á ú é é é ž ž á č ř ň čá á á é ě á á é š č é é ě ř ř Č é ý á č é é ý é č é ář ů ý ů ř á š Ž á Ž ř ý ý č ý Ž č ň

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

š ř ý é č ú ý ř Ó ó ř í ř ě Ž á Í á ší á é ý ě á ň ě ý í ř ě á á í ŘÍ Í Á Ž É Ř É ŘÍŠ ěž á á ě ě ů š ž á í ž ž ě ř č é á ě í ř ž ý í ášé ú ý íž š é í š á ů é é ř é ří ř ž ý á ž ý á é í ý ě á é ž é éž ě

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š... 2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v

Více

ý á ř é é č ř á ě Č é á ž é é čě á í é čě říš ý á é á á číš ě ú ú á á ý ýš í Ž čě é č é á í áš ýš ý ř ř á ě ě é ž í á š ě č ž é ú š ě úž é í ě á á ý ó í ýš ďé ěě řá říš ý á ó š žá š ý ř ú ř ú á š í ě ď

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Č š é č š ž Č Í é ř ě ě š ž ř ě č ř š č č ž ř Í č č č ě ř ž ěř č č Č ČŠ ř ě é š Ž ř ě š ď Š ř ě č č šť ě ů ě é é ě š ž ě ř š ř šš é é ďě š é ě ě š ř ů šť ě š ě ě é š ř ě š é č š č ě š ě é ě č ě é ě é é

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

ůř Í ý Í Ť ý Á Ž Í Á ť Í ť ý ť Ť ě č ě Š ř ú ý š Č ř č ď ř Á Í Í ě ě ř ó ě č ř č ě ř š ě Á Í č ě Í Í Č É ě Š Í Č ě Í ě ů ů ů Č ý ú Ž ří Á Ý Í Á ÍČ ŽÍ Ý Ů ě č ě ě ě ř ě ě ó ž ž ě ýš ě ě ó ě ř ú ě ďý ě Ú

Více

Ý é ř á ě á č é í ř ě ší í é í í ó ř á í ý č é á í č í ř ě í ů í í ě í á š áží í ň í í á ý ž ě ší á é á č é ěšéá é č á ě ú í ř é č ý ň ě é ý ž é í í í á é á é í é ž ě í ř á í č é ý é í á á ý ó í á é íř

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ... II. 1. Historický ex k u rs do vývoje právní úpravy obchodního práva v českých zem ích...

ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ... II. 1. Historický ex k u rs do vývoje právní úpravy obchodního práva v českých zem ích... Obsah Ú vod... 9 ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ ZÁKLADY PODNIKÁNÍ... II 1. Historický ex k u rs do vývoje právní úpravy obchodního práva v českých zem ích...13 2. Podnik (závod) d. 1.1. e t d. I. f... 22 2.1 P o

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

O jednom mučedníkovi nebo mučednici

O jednom mučedníkovi nebo mučednici 1. nešpory spočné texty O dnom mučedníkov nebo mučednc Jkub Pvlík 1. nt. - VI.F (Žlm 118-I.II) já Ke kž dé mu, př znám před svým kdo cem v neb. ke mně j. př zná před ld m, 2. nt. - VI.F (Žlm 118-III) ž

Více

CzechTrade: brána k novým trhům

CzechTrade: brána k novým trhům CzechTrade: brána k novým trhům Ing. Radomil Doležal, MBA Generální ředitel CzechTrade radomil.dolezal@czechtrade.cz 08.10.2014 www.czechtrade.cz CzechTrade: brána k novým trhům díky CzechTrade získáte

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Ý Á Ř é á ší ě ý ů á é ří á í á í í ěří ř á á í á ř č áš ý ý é á í Š ší é ů ř č ý ří Ž ě ý í á ý ó é č ý ý ó ý á í š čá í á Ž é á í Ž á í Í š ě ší ě ž í ě ě ě éř é žř č ó žč ě ěř ž á í ě é óž ý é ř í é

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Tab. 1 - Vývoj AZO R a AZO EU 25 v letech 2001 až 2005 (mil. EUR) EU 25 R Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dovoz vývoz bilance obrat obrat Pramen: EUROSTAT Zpracoval: K. Pohlová 221 940,0 236 454,9

Více

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu:

VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

é ž ý ížá é čí š ž é š Ó š ť š é é í í í í í ď ž ž ú á č áč č ř á ťá íč ý š ý š í š š ž š ř ý ó š č éž áž ž á á á šříš á š ř š é ú á ž ý š ý ř š í é í áč š í ú ú í š š č é š é ó é ž ž šš š ř ů é ř ř ř

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

ě ě á ř í í ří í š í í á áš í í ěř á í ř í í ÍÍ í Ů ě á í í š ž í á ě á á ý ý Ů Č č ř í š á í ř í í ří í ř á á í ž ř áš á í ě ř í Š á í ř úš ř í ř í š ář ř áš ůž ř í Š ř á í Š ě á Š ář í š žá á í í ř Š

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

ř á á ü č ů á ř ř á ě ř ý á á ě á á ř á Č á á á ě řč á Č á ě á ř ř á ě ý ů á ě ř á á Ř Ě Ě Ř É Á ř á á ř ř á á Ž ř ř ř ě ě ř á á ě ěá ě ř á á ě ě ě ěá ř ě ě ř á á čá ř ě ě ř á ý ů č ě šíř č Š á ř á á

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Ó ř í ý č é ó ě ů ř á ý č ě ě í ý í ř Č áč í ý čá á č é ú í č í á ý ý áš ě í ě č é ó ě ší á Ž ě ě ížá é é úž ří ě ší ě ů čí í í ě á é ý ě é ó ř í č á á í á ž é é ž ě ů ň á é í á č á ů č é í í ó ř á ý č

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

Í é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Ť č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č

Více

č é č ě ší Ž ý ý ší ů í č á č í á ž á žň ř ě ší í ě ě ý ří é á í é ý í ší á á í ě á Ž ú ě ý ů á í č ý ž á á í ů Č š á é é é á ě á ř ý ž á í ž ě á í éč ž ě š ý é č í í ů ří é é ý ž á é í é í á á í é ě é

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

ě Ý ř Ě Ý ý č ý é ý č é á á ž á á ř ý č š ě á řš é řá á ř á Č á á ý č ž š ě ý é ý č é ž ý š ž š ě ý éž ý ý čá ů á ě ý á á ř á á ř č ě š č é á ě ý ž á á é ž ř é č ž č ě á ž ž ř é ů á á á ěř á é č ř ř č

Více

É Á Č Í Č Í Č Š Ě Í ý í í č í Ž ř ú ě ů č ř ě í ž é é č š é ě ý ě ý ě ý é í ř ý ý ř í ý č é č ů ň ř í í ší ý ě ů é čí í í ž é É Á Č Í ý í ý č é é š í ý č í ý ší í ř ý ř ů ů Í í í ř ý č ý ý ř ů ě í ň č

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Á Ž í é á ž é ří íší ě é ý á ě ý ž ů ý íší ě é ř ě ší ší ří ě ší é ě é ý ž á í ří ň ó ň ě ž ě ý á á ž á á é čá í í í í ší í čí íý é ř í á ř ž ž č ě ě ů é í í í á ě á é í é é ř á ý á í ý ů í ý í ů á é é

Více

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Radomil Doležal Generální ředitel CzechTrade Praha, 15. 6. 2015 www.czechtrade.cz 1. Realita a budoucnost českého exportu Exportní průzkum potvrdil,

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Působení firmy Baťa na Slovensku a jeho ohlasy v tisku

Působení firmy Baťa na Slovensku a jeho ohlasy v tisku Působení firmy Baťa na Slovensku a jeho ohlasy v tisku Ing. Jan Kaňka Mgr. Pavla Gajdošíková Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín Přehled působení firmy na Slovensku 20. léta prodejny, správkárny, sběrny

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

ř Ž Ú Ě Ú ž ě ě Ž ě ě ě é ý é é é ě š ě ě ž ě ě ě ě ď é í í š ý á ů ů í ě í á í á íč ě í á Ž ř Ž ě Ž ě ě ž ý é á í úř ž ý ý á š ř á í í ží Ž í í ž ší ý íš č ž ů ě í ě ě í č ží ří í á é ř é ří č é ž íč

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu s no vým po moc ným ra zít kem po pře jme no vá ní Ži dov ské ná bo žen ské ob ce na Ži dov skou ra du star ších v Pra ze. /ŽM/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek

Více

ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE

ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE Ing. Tadeáš Franek, Refrasil, s.r.o., Průmyslová 7, Třinec Konská, Česká republika Abstrakt Vlivem celosvětové ekonomické krize

Více

í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

20. CZ-NACE 32 - OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

20. CZ-NACE 32 - OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 20. CZ-NACE 32 - OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Ostatní zpracovatelský průmysl 20.1 Charakteristika odvětví Obory odvětví CZ-NACE 32 jsou charakteristické vysokou materiálovou náročností, která představuje

Více

Prohlá š ení o shode a informace o vý robku

Prohlá š ení o shode a informace o vý robku Prohlá ení o shode a informace o vý robku CSN EN 14471 Systé mové komí ny s p lastový mi vlo kami Po adavky a zku ební metody Edited by Foxit PDF Editor For Evaluation nly. Informace o vý robci: znacení

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

ší č í á í ě ř ě ě š Í á í á ě š á á ř č é é ě é é é íí í ě í ý í áž í ž Í ť ě ý ě ě á í ý ů í ří éň ří é á Ó ž é í ž é ůž ý ě é é Ž é ř č ú ů ě ě š áš í í ř í ří í ó ý ý ů ý ů í č í Í ý í ý ý ů í á é

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) francouzština angličtina španělština Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) Vyhrazeno pro OHIM: Přijato dne Počet stran Žádost o mezinárodní zápis ochranné známky 0 (nutno ) podle Madridského protokolu Údaje pro řízení u OHIM 0.1 Jazyk,

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

ěř é é ě ř ř á ý ří í á č ť é Ž ř ř ě á č á é ě é á ěř čí á ě č á á í ř ě ě ě ý É Á Á Á Í á á č é č á ě ě ří á á č á ěž ž ěž ý áž ě í á ý á á ž áš č í š ší ř ě ší ý á á ž ů é é é Ž ě á á í í í Ž í ž š

Více

Postup při použití karnetu ATA

Postup při použití karnetu ATA Postup při použití karnetu ATA 1. Vyzvednout formuláře karnetu ATA a tiskopis Smlouva o vystavení karnetu ATA v Hospodářské komoře ČR (nutno znát předem všechny státy, do kterých bude zboží z karnetu ATA

Více

Á Š ř á ář Á É Í á š Ř ÁŘ á é ř č á ž é ř š ů ř á é ě š ď ř š šč Č á ě ý č ář é ď ý ý ř ě č ě ý Č Á Ě Ý Č ř ě ý č á š ž áš ě ž š ž č ě é č ě č éř ř š ý š ž á é áš č á ů á š š ř éž ř ý č á á ě ř á á ý ř

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

Dopady společenských změn na krajinu českých zemí 1914-1918. Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné

Dopady společenských změn na krajinu českých zemí 1914-1918. Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné Dopady společenských změn na krajinu českých zemí 1914-1918 Tento text neprošel jazykovou ani odbornou korekturou Jeho veřejné šíření je nepřípustné Válečné hospodářství Vláda vybavena diktátorskou mocí

Více

í í Á Á í ž Í í ě ě ý ý č ů ří ě é áž Ť é í í í í š čí á ž š ž í ř ž ě Í í Í š ý ů á í í ú é ě š é ě ýž ěč í ž ě á ř ř ý ě é á š ší ří ě ý Í ž í č Č í í ř ě í é í úť Í é ří ě ě š é ě ě é é ž í ří ě á í

Více

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )...

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 3 E 404 ( 1 ) LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ PRO ÚČELY PŘIZNÁNÍ RODINNÝCH DÁVEK Nařízení 1408/71: článek 73; článek 74; článek 77;

Více

Ř í č ň é á Í ů é ž é ú ý ř čá í ý í é ý ů í í ů á é č ý ý š ý ý ř í é ž š ý ý ž ý ý ů ý á Ž č š č ý č ř é ž é ší ý ý ř ý ý é ř é ř Ž í ě š ě í á í Ž ý č á ů ř ý š ý á é ý í ř ů ří é á á ů á ů á ů á ý

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Ú č č ě ř ó č č Ú ě ě ě ř ů ž ž š č ř Ú č ó ž ě ř ř ě ř č ž ř ě Ý ěš š č ž ň ř ě ě č š ěž ú ě ř ú š ě ž ě ž ů š č ř ů č ž ě ů ž ž ě ř š ů š č ř ě ó ě ó ř ě š ě ě ř ě ó ě ě ř ů ř š ěž ó č ž ř ě č č č ě

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s

Více

Thajsko. 1. Základní údaje o zemi. 1.1 Obyvatelstvo (2003, předběžná data, červenec)

Thajsko. 1. Základní údaje o zemi. 1.1 Obyvatelstvo (2003, předběžná data, červenec) Thajsko 1. Základní údaje o zemi 1.1 Obyvatelstvo (2003, předběžná data, červenec) Obyvatelstvo (mil.) 64,265 Přírůstek obyvatelstva 0,95 % Populace - 0-14 let 24,2 % - 15-64 let 68,8 % - 65 a více 7 %

Více

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing I N T E R N E T O V Ý M A R K E T I N G e f e k t i v n í a c í l e n ý m a r k e t i n g p r o f e s i o n á l n í e m a i l i n g š p i č k o v é t e c h n i c k é z á z e m í p r o p r a c o v a n é

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ sdělení fed.min.zahraničí č. 160/1991 Sb. přímá úprava v rozsahu aplikace VÚ se nepoužije kolizní metoda je to MS = státy se na ní musely dohodnout Shoda není vždy možná, proto CISG neupravuje úplně všechny

Více

č ý é ů é ý é é ž ó ž Č é ě ěš é ř ů ř ý ěž č ň č ý č é č ř ě é č é č ů č ž š ě ý ě š č ů ů é č é č ý é é ž č ě ě é ý č ě é č ů ě ů ě ý ů ě č é ř é č ď ř ě ýš č č č č č é é č ž č ě š ť ě ě ý ř é ž č ý

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie?

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie? Evropa v kostce Co to je Evropská unie? Je evropská Je to unie = nachází se v Evropě. = spojuje země a lidi. Podívejme se na ni zblízka: Co mají Evropané společného? Jak se Evropská unie vyvinula? Co dělá

Více

ž íč é á í Ž ř š á í é ů é í ř á á é ý á í ř ě š í ř ř ě á Ří ř í ř Š č í íč íš Ž éř á á é ě á ž í ď á á í í Ť ř é ý š íáš ě ě ů á ý ý í ě ý é č ť ý íč ř á ý ší ů ž é í ě ě íč íž á Íš ž í ýš í é é é ří

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Finance a příležitosti obcí 2007

Finance a příležitosti obcí 2007 Finance a příležitosti obcí 2007 Karlovarský kraj 4.5.2007 Ing. Luděk ekonom konzultant, specialista na veřejnou správu projektový manažer dle standardů IPMA Motto: Štěstí tvého života záleží na druhu

Více