MIES SBZ - Okruh č. 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 5"

Transkript

1 11. Obecný model tvorby cen výrobních faktorů Podstata a specifika trhů výrobních faktorů. Poptávka po výrobních faktorech. Nabídka výrobních faktorů. Formy cen výrobních faktorů. Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity. Skladba důchodů domácností. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností. 12. Trh práce Práce jako výrobní faktor. Poptávka po práci. Nabídka práce. Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce. Nedokonalosti trhu práce (příčiny a důsledky nedokonalostí, problematika působení odborů a monopsonu na trhu práce). POZOR!!! Formování cen na trhu výrobních faktorů (učebnice: kapitola 13) Trh práce (učebnice: kapitola 14) TATO TÉMATA BUDOU ZKOUŠENA U STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY, PROTO JE NUTNÉ KE STÁTNICI DOSTUDOVAT Z UČEBNICE!!!! 13. Formování cen na trzích výrobních faktorů - určujícími elementy jsou poptávka (D) a nabídka (S) VF - na trzích VF se mění role domácností a firem firmy tvoří D, domácnosti S 1) firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, kt. jim umožňuje maxim. zisk 13.1 Určení cen výrobních faktorů - křivky S a D mají stejný tvar jako na trhu výrobků a služeb - poptávka (D) po VF- je odvozená (závislá) od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný VF používá tzn. NENÍ TO POPTÁVKA PŘÍMÁ ANI KONEČNÁ 1) rozhodování o velikosti výstupu a o kombinaci a rozsahu VF jsou provázány ale výchozím momentem je popt. po produkci firmy - nabídka (S) VF- vlastníkem VF jsou spotřebitelé- řídí se snahou maxim. užitek 1) v případě VF práce užitek domácnosti podmiňují nejen příjmové ale i nepeněžní aspekty zaměstnání (např. prestiž, prostředí, bezpečí při práci atd.) 2) je třeba rozlišovat mezi S faktoru celé ekonomice a nabídkou jedné firmě - cena VF je spojena se službou tohoto faktoru- tzn. s jeho pronájmem 1) L (práce): mzdová sazba 2) A (půda): sazba pozemkové renty 3) K (kapitál): úroková míra - vývoj rovnováhy ovlivňuje také časový horizont a podmínky konkurence (DK, NDK)- na trhu vstupu i na trhu výstupu - v DK směřuje trh VF při střetávání S a D k rovnováze, tzn. rovnovážné ceně VF- tato P určuje výdělek VF - výdělek VF má 2 části: transferový výdělek a ekonomická renta 1

2 13.2 Transferový výdělek a ekonomická renta - transferový výdělek je taková výše výdělku, kt. by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití (je to částka, kt. je nutná k udržením VF v daném použití) 1) představuje alternativní náklady vstupů - ekonomická renta je ta část výdělku, kt. převyšuje transferový výdělek 1) je to přebytek nad transfer. výdělkem - podíl trans. výdělku a ek. renty na celkovém výdělku závisí na elasticitě nabídky daného vstupu- s rostoucí elasticitou klesá ek. renta (a) 1) absol. elastická S (vodorovná křivka) neexistuje žádná ek. renta (b) změna D změna rovnovážného Q změna S změna rovnovážné P sebemenší snížení P vstupu sníží jeho Q S 2) absol. neelastická S (svislá křivka) neexistuje transferový výdělek (c) daný vstup nemá žádné alternativní využití hodnota resp. cena vstupu je určena pouze poptávkou nabídka faktoru je fixní bez ohledu na výši P (P nemá vliv na Q S ) - čistá ekon. renta- vzniká v případě vstupu s absol. neelast. S (fixní S) tzn. dokonale neelastická S (svislá křivka S) tj.obr. c) 1) např. výdělky lidí s výjimečným talentem (vědci, herci, sportovci) a pozemková renta Pozemková renta (R) - je specifickým případem čisté ek. renty - půda (A) existuje v určitém omezeném množství a její kvalita je v různých místech různá; urč. způsob využívání půdy (např. pro pěstování urč. plodiny nebo těžbu surovin nebo jako stavební pozemek) pozemková renta (R) <=> celková S půdy je fixní a neexistuje jiná možnost jejího použití - výši R určuje výše sazby R a množství pronajaté půdy - změny výdělku z poskytnutí služby tohoto VF jsou v tomto případě určeny pouze popt. 1) zvýšení D roste sazba R a celková R R R 3 R 2 R 1 pozemko vá renta S E 3 E 2 E 1 D 3 D 1 D Poptávka Afirmy 1 =A 2 =Apo 3 A výrobním faktoru pozemková renta= A*R (používané množství * výše sazby pozem. renty) zvýšení D (z D 1 do D 2 a D 3 ) se promítá do rostoucí sazby (z R 1 do R 2 a R 3 ) 2

3 - fa se rozhoduje jaké vstupy a v jakém množství poptávat - rozhodování je ovlivněno cílem firmy maximalizovat zisk - závisí na tom jaký je výnos z VF (produktivita VF) a za jakou P prodá produkt vytvořený tímto VF + jak vysoký je náklad na daný VF Příjem z mezního produktu (Marginal Revenue Produkt- MRP) - každá dodatečná jednotka vstupu (1 vstup se mění, ostatní jsou konst.) dodatečný příjem jeho výše je určena přírůstkem produktu, kt. dodatečná jednotka vytvoří (= mezní fyzický produkt), a přírůstkem příjmu z prodeje produktu (= cena produktu) - MRP vyjadřuje změnu TR při zaměstnání dodatečné jednotky vstupu MRP= MP * P - např. MRP L = dodatečný příjem vytvořený dodatečnou jednotkou práce - mění se pouze v závislosti na změně MP (protože firma v DK nemůže ovlivnit P) 1) pokles MP pokles MRP (platí jen za předpokladu, že zvýšení S firmy neovlivní P) to platí jen u DK 2) U NDK je (pokles) MRP určován MP i P Příjem z mezního produktu - DK MP Kč č MP F F(L) TP MP P MRP 0 0 / / / Při L nad 3 prac.(nezměněné VF),MP i MRP 4tý L již přispívá ke zvýšení produkce méně, než 3tí L MRP= MP*P F - množství VF, kt. firma najímá závisí na výnosech a na nákladech (MC na VF) Mezní náklady na faktor (Marginal Factor Costs- MFC) = dodatečné náklady, kt. firmě vzniknou při najmutí dodatečné jednotky VF = změna v TC firmy v důsledku najmutí dodatečné jednotky VF TC MFC F - např. MFC L = dodatečné náklady fy, vzniklé v důsledku zapojení dodatečné jednotky faktoru práce - v DK firma přijímá tržní cenu VF MFC=P F křivka vyjadřující vývoj MFC je vodorovná přímka- tato křivka je zároveň křivkou nabídky VF dané firmě (různé množství vstupu je nabízeno při urč. trhem dané ceně VF- nabídka vstupu firmě je dokonale elastická 3

4 P F 60 MFC=AFC F Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy - firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu dokud jí bude přinášet větší MR než MC (tzn. dokud MRP>MFC) - firma je na DK trhu VF v optimu <=> MRP=MFC - MRP>MFC: firma najímá další jednotky VF a rozšiřuje výrobu dokud se nevyrovnají - MRP < MFC: firma snižuje Q daného VF a omezuje výrobu dokud se nevyrovnají - protože v DK platí, že zvýšení Q vstupu nevede k růstu jeho P ( MFC=P F ) pro optimální Q vstupu platí: MRP=MFC=P F 1) firma zvyšuje Q najímaného VF dokud se MRP=P F pro VF platí, že v optimu MRP půdy= sazba pozemkové renty MRP práce= mzdová sazba MRP kapitálu= úrok. míra P F P F * 60 MFC=AFC MRP Tzn. pro fu je optimální najmout 5 zamců. F*= 5 F Poptávka po výrobním faktoru - pro odvození křivky musíme vědět, jak firma mění najímané množství VF při změnách jeho P (P nezávisí na firmě, ale mění se v závislosti na podmínkách trhu) - změna P vstupu posun přímky MFC posun bodu optima - pro různé úrovně P vstupu existují optimální Q najímaného faktoru- daná průsečíkem křivek MRP a MFC křivka MRP (její klesající část) je od urč. bodu (resp. urč. výše P) současně křivkou poptávky firmy po VF 4

5 Změna poptávky po výrobním faktoru - znamená, že při každé výši jeho P bude najímáno urč. Q tohoto faktoru - projeví se v posunu křivky poptávky - příčiny 1) změna popt. po finální produkci- je spojená se změnou P zboží např. zvýšení popt. po autech zvýší jejich P a pak i MRP práce použité na jejich výrobu 2) jiné vstupy mají vliv svým množstvím a kvalitou na produktivitu daného vstupu změna množství ostatních vstupů změna MP daného vstupu i jehomrp např. změna výr. zařízení mění produktivitu zaměstnanců, MRP a popt. po jejich práci 3) změny v technologii změna MP daného VF změna popt. po vstupu používaném v dané výrobě např. rozvoj technologie zážehových motorů zvyšuje počet km, kt. lze ujet s 1l benzinu zvyšuje produktivitu benzinu 13.4 Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci (NDK) - stejně jako v DK ji určuje MRP ALE velikost MP je na typu konkurence závislá - pokud má fa na trhu finálního produktu monopol. sílu, musí při zvyšování Q prodaného zboží snižovat jeho P MR firmy < P zboží MRP= MP * MR (např. MRP L = MP L *MR) - vývoj popt. po vstupu je určován klesajícím MP a klesajícím MR Poptávka firmy po vstupu v DK (pozn.) - vývoj poptávky je určování klesající MP a konstantní P produkce 14. Trh práce a trh kapitálu 14.1 Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence - práce je činnost, jejímž nositelem je člověk práci ovlivňuje řada neekon. faktorů Poptávka po práci - je určena množstvím L, kt. firma najímá při různý úrovních P L (různých mzdových sazbách- w) - firma maximalizující zisk najímá takové množství L, při němž MRP L =MFC L =w (MRP L =MP L *P) - vývoj produktivity L určuje zákon kles. výnosů - přírůstky produktů se s každou dodat. jednotkou práce snižují - produktivita L ovlivněna kvalifikací, produktivitou ostat. VF, řídícími a technologickými metodami firmy a tím jak fa dokáže VF využít - tržní výše mzdy určuje MFC klesající část křivky MP práce je základem pro určení křivky popt. po práci Při w A (mzdová sazba) je L A určena bodem A tzn. mezní příjem z produktu se shoduje s výší mzdy. MRP L je klesající, w A je konstantní. Když fa zaměstná víc zamců MRPL < w Když fa zaměstná méně zamců MRPL > w - odvození křivky popt. po práci d L = nalezení optimální výší zaměstnanosti pro jednotl. výše w, resp.mfc L 5

6 Nabídka práce - předpokládáme, že jediným zdrojem příjmů člověka je jeho prac. činnost - prac. činnost- buď ve formě práce ve firmě (= pronájem L na trhu L za účelem získání peněz) nebo domácí práce (=vytváření výrobků n. služeb pro přímou spotřebu nebo zvyšování dovedností, kt. mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnu) o zbytek dne, kdy čl. nepracuje= volný čas - pro charakterizování tržní nabídky uvažujeme pouze 2 možnosti využití času: práce za peníze a volný čas - spotřebitel se rozhoduje jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci a volno o čím více volného času, tím větší užitek ALE práce umožňuje pozdější zvyšování užitku prostřednictvím zboží, kt. si čl. koupí za získaný příjem o podmínka optima: mezní užitek je v obou alternativách využití času (čl. bude zvyšovat počet odpracovaných hodin dokud se MU z posl. odpracované hodiny nevyrovná s MU z poslední hodiny volného času) o když je MU posl. jednotky volného času > MU zboží financovaného poslední hodinou práce člověk pracuje příliš dlouho; snížením práce o hodinu se zvýší TU (platí to i naopak) - Substituční (SE) a důchodový efekt (DE) o změna mzdové sazby má dvojí účinek na rozhodování mezi L a volnem (SE, DE) o SE: zvýšení mzdové sazby každá hodina práce umožňuje koupit více výrobků a služeb čl. má tendenci více pracovat (nahrazovat volno prací) o DE: vyšší mzdová sazba vyšší reálný příjem (když se P výrobků a služeb nemění) tendence mít více volného času (nahrazovat práci volnem) o SE a DE působí protichůdně, záleží na tom, kt. převažuje SE > DE s růstem mzdové sazby nabízené množství L roste SE < DE s růstem mzdové sazby nabízené množství L klesá Zpět zakřivená křivka nabídky práce 1) tvar křivky individuální nabídky L závisí na tom, kt. efekt převažuje 2) při relativně nízké w (mzd. sazba) převažuje SE nad DE; s růstem w SE klesá a při urč. výši w převáží DE nad SE a) dodatečný příjem plynoucí z relat. vysoké w poskytuje více prostředků i na luxusní statky a umožňuje věnovat čas jiným činnostem b) když převažuje SE množství nabízené L roste křivka má kladnou směrnici; když DE množství klesá křivka má zápornou směrnici zpět zakřivená indiv. křivka nabídky L 3) množství práce (počet odprac. hodin) závisí na reálné mzdové sazbě = podíl nom. mzdové sazby a ceny zboží ( ) w X w DE SE X L X L (hod./týden) Rovnováha na trhu práce 6

7 - vzniká při vyrovnání nabídky s popt.- při tzv. rovnovážné w- dána průsečíkem křivky tržní D po práci a tržní S práce - křivka tržní popt. po práci = horizontální součet indiv. křivek D všech firem na trhu - křivka tržní S práce - ukazuje kolik hodin L budou nabízet všichni pracovníci na trhu při každé výši w- je rostoucí (předpoklad: s rostoucí w je nabízeno více práce) o je horizont. součtem indiv. křivek S práce ale NENÍ zpět zakřivená, protože: různí lidé mají různé preference k zakřivení dochází v různých bodech (při různých úrovních w) rostoucí w přitahuje na trhu nové pracovníky s vyššími transfer.výdělky - vychýlení w z rovnovážné úrovně buď přebytek nebo nedostatek práce o w > w E přebytek tlak nezaměstnanosti stlačuje w dolů o w < w E nedostatek w poroste dokud nenastane rovnováha - nerovnováha přetrvává dokud se w nevyrovná w E nebo dokud se nezmění popt. po L nebo nabídka L Rovnováha na trhu práce w w 2 D L přebytek L S L w E E w 1 nedostatek L L E L Rovnováha a mzdové rozdíly 1) v DK působí na trhu identického VF tendence k ustalování jeho rovnovážné P- to platí i když je daný VF nabízen k různému použití 2) za předpokladu, že podmínky ve všech zaměstnáních jsou stejné a existují jen mzdové rozdíly, pracovníci budou přecházet z hůře do lépe placených v zaměstnání s nižší w bude S práce klesat a w růst, v zam. s vyšší w bude S práce růst a w klesat; firmy se budou snažit najímat levnější pracovníky; to potrvá doku se w ve všech zaměstnáních nevyrovná 3) přesto existují MZDOVÉ ROZDÍLY A) nerovnovážné: změny v rozvoji odvětví různá w změny S a D práce dokud se výše w v jednotl. zaměstnáních nevyrovná (může to trvat velmi dlouho pokud není na trzích VF monopl. síla) B) rovnovážné - nevedou k přemisťování prac. zdrojů 1. vysvětlovány nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce (trh L je rozdělen na mnoho dílčích trhů, kt. si nekonkurují- lékař x zedník), rozdíly ve vrozených schopnostech lidí, rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji dovedností (délka a náklady vzdělání a praxe), rozdíly v nepeněžním prospěchu ze zaměstnání C) kompenzující rozdíly - vyšší mzdy kompenzují nepeněžní rozdíly mezi profesemi + placeny příplatky, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu 14.2 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence (NDK) 7

8 - na trzích práce existuje mnoho příznaků a projevů NDK 1) mzdová strnulost- mzdy reagují daleko pomaleji na změny na trzích práce než ceny na trzích výr. a služeb; nerovnováha mezi Q D a Q S se vyrovnává postupně a pomaleji a) mnoho firem má klasifikační systémy odměňování- mzdové tarify b) firmy jsou v rozhodování omezeny kolektivními smlouvami, pracovně právními zákony a tržními vlivy mzdové sazby jsou i dlouhodobě nad nebo pod úrovní MRP práce 2) projevy NDK spojené s monopolní výhodou na straně D nebo S práce a) monopson- trh s monop. silou na straně kupujícího na trhu L b) působení odbor. organizací- monop. síla na straně prodávajícího Monopson - monopol. síla na straně D- existuje jediná dominantní firma zaměstnávající v dané oblasti nebo práci urč. kvalifikace - firma má monopsonní sílu, když se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce - w není dána trhem - monosponista ji může ovlivnit o chce-li najmout dodatečné pracovníky musí zvýšit w- ale w zvyšuje nejen těm novým ale i stávajícím zaměstnancům MC spojené s dodatečným zaměstnáním pracovníka= w tohoto pracovníka + zaplaceným vyšším w již najatých pracovníků ( MCF L >w- rozdíl mezi nimi s růstem L roste) - křivka MFC roste rychleji než křivka nabídky L firmě - firma maximalizující zisk zvyšuje zaměstnanost dokud je MRP L > MFC L w 110 w M M MFC L N MRP L L M L N L S L =AFC L F(L) W MFC L MRP L 0 / / / MRP L se = MFC L při 4 zamci. Fa mu musí nabídnout w 110, tzn. celk. náklady na 4 prac. Jsou 440. Při zaměstnání 3tího nabízí 100 a cenlk. Náklady jsou 300. MFC L ze 3í na 4 prac je 140 ( ), což je také MRP L z produktu 4tého pracovníka. Při zaměstnání 4 lidí je w 110 < než MFC L a MRP L (110 < 14O) - MFC L >S L zaměstnanost v této firmě není dána průsečíkem S a D (v grafu bod N) ale průsečíkem MRP L a MFC L (v grafu bod M)- firma bude najímat méně L za nižší w - v optimu MRP L >w ; pracovníci rozhodují pouze o tom, zda pracovat pro danou firmu za nabízenou w a ti prac., jejichž alter. náklady jsou = w dané monopsonem, budou pro firmu pracovat (ostatní ne, tedy ti, co mají aletrn. náklady vyšší než je w daná monopsonem). Odborové svazy na trhu práce - jsou to sdružení pracujících, kt. ovlivňují urč. způsobem S L a do jisté míry mohou ovlivnit i D L - vznášejí požadavky na firmy- nejzákladnější požadavek: vyšší mzdové sazby o 3 možnosti dosažení: a) vyjednání vyšší w, kt. je vyšší než rovnovážná; b) zvýšení rovnovážné w snížením S práce c) nebo zvýšení rovnovážné w zvýšením D po práci 8

9 Mzdový práh 1) odbory vyjednají minimální w, kt. převyšuje rovnovážnou tato w se stává tržní w, představuje pro každou firmu MFC L (S L ) 2) růst P práce najímá se menší množství L (sníží se zaměstnanost v odvětví) w w O w E Efekt mzdového prahu dosažení vyšší než rovnovážné w a) b) w D S MRP L =D O F E w O w E MFC LO MFC L L O L E L F L - průsečík S (práce) a D (po práci) určuje rovnovážnou w (w E ) l O l E L - při w E najímá firma práci až do doby než MRP L =MFC L (=w E ) najímá l E práce - když odbory vyjednají w ve výši w O zvýšení MFC L na MFC LO a firma najímá l O práce celková zaměstnanost klesá na L O a na trhu vzniká přebytečná nabídka práce v rozsahu L O L F Snížení nabídky práce 1) projeví se posunem křivky S L v daném odvětví doleva 2) 2 předpoklady pro aplikaci: a) odbory musí být schopné donutit firmy zaměstnávat jen členy odborů b) odbory musí být schopné snížit počet těch, kt. nabízí L urč. typu (např. vysokými členskými poplatky, obtížnými kvalifikačními zkouškami atd.) w w O w E D E O E S O F S - snížení nabídky zvýšení w ale zároveň snížení poptávaného množství L - posun křivky S doleva na S O nový bod rovnováhy E O ; w se zvýší na w O ale někteří pracovníci přichází o práci zaměstnanost se snižuje z L E na L O vzniká přebytek prac. sil L O L F L O L E L F L Zvýšení poptávky po práci 1) odbory toho mohou dosáhnout snahou přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží nebo omezit prodej konkurenčního zboží nebo zvýšením produktivity práce 2) přitažlivá varianta- se zvýšením w dochází i ke zvýšení zaměstnanosti w D O D S w O w E F E E O - zvýšení poptávky- posun D do D O zvýšení w na w O a množství L vzroste z L E na L O L F L E L O L 9

10 Bilaterální monopol = dvoustranný monopol - vzniká když je monopol. síla jak na straně nabídky práce tak i poptávky po práci - zájmy obou monopolizovaných stran jsou protichůdné (monopson: co nejnižší w x odbory: co nejvyšší w) 1) záleží na poměru sil 2) w bývá zpravidla výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami 15. Trh kapitálu 15.1 Definice kapitálu a trhu kapitálu - kapitál není na rozdíl do L a A primárním VF, je produktem výroby, kt. znovu vstupuje do výr. procesu (je tedy na 1 straně výstupem a pak vstupem) - kapitál= kapitálové statky (např. budovy, výr. zřízení, dopr. prostředky atd.) - nepřímá metoda výroby- k výrobě kapitálu je třeba uvolnit část výr. činitelů z výroby spotř. statků (omezit přítomnou spotřebu) ale zapojení K do výroby růst Q výroby a možnost větší spotřeby v budoucnu (= výnos z K) tzn. např. na drcení obilí nebudu používat kameny, ale koupim si mlýnek, zapojím ho tak do výrobního procesu a tím nahradí i drtiče, kteří ty kameny používali spotřeba (na obyvatele) t t+x země B země A čas (logický) - země A nepoužívá při výrobě kapitálové statky nebo nerozšiřuje jejich zásobu je schopna zajišťovat pozvolný růst spotř. na ob. na základě neinvestičních zlepšení - země B v čas. okamžiku t začla investovat do zavedení(rozšíření) zásoby kapitál. statků v čas. intervalu <t;t+x> musí obětovat část přít. spotřeby a přejí na výrobu K; od okamžiku t+x zavádí K do výroby růst spotřeby na ob. nad původní úrovní - kapitálové statky se používáním opotřebovávají - jak fyzicky, tak zastaráním technologie (morální opotřebení) nahrazování novými - firmy jsou nuceny vytvářet prostředky na pozdější nahrazování kap. statků novýmiodpisy (částka vynaložená na kap. statek je rozpočítána na všechny výrobky, kt. byly s jeho pomocí vyrobeny- postupně se odepisuje) - obnovovací (restituční) investice- I R = nákup nových kap. statků - čisté (netto) investice- I N = zvětšování existující zásoby kap. statk - hrubé (brutto) investice- I B = celkový vklad kap. statků do výroby I B = I R +I N - investice (ve smyslu vkládání nových kap. statků do výroby)označovány jako hmotné (resp. reálné) investice nebo investice do reálných kap. aktiv - prostředky na čisté investice: z části z vlastních, z části z cizích zdrojů - K ovlivňuje růst produktivity práce a společenského bohatství rozšiřování K na základě investice je důl. ek. problémem 1) kde berou firmy prostředky na nákup nových kap. statků a jak je určována jejich P 2) na jakém základě se firmy rozhodují o tom, zda a kam investovat 3) jak a kde se přeměňují získané prostředky na kap. statky - zjednodušující předpoklad: domácnosti v urč. podobě spoří (investují do různých druhů fin. aktiv) a firmy si v urč. podobě jejich prostředky půjčují a přeměňují je v nové kap. statky + nová definice K: K= suma dočasně volných úvěrových prostředků, kt. vytvořily urč. ek. subjekty (domácnosti) a kt. dávají k dispozici jiným ek. subjektům (firmám)- to probíhá na kapitálovém trhu za úplatu- ta je cenou K a je určena S a D definice trhu K - hl. motiv tvorby K je snaha o dosažení kap. výnosů 10

11 - trh K= místo setkání S dočasně volných úvěr. prostředků s D po těchto prostředcích (S- domácnosti; D- firmy) - další podoba K: lidský K= investice, kt. lidé vynakládají na vzdělávání, udržování kondice a zdrav. stavu 1) motivem je stejně jako u investování do kapitál. aktiv (statků) naděje, že se jim na jejich základě podaří dosáhnout vyšších příjmů v budoucnosti 15.2 Nabídka na trhu kapitálu- tvorba úspor - předpoklad: nedochází ke zdanění úspory= ta část důchodu domácností, kt. nebyla vydána na spotřebu přemění se na S dočasně volných úvěrových prostředků na trhu K - domácnosti dávají přednost přítomné spotřebě- netrpělivost (impatience), resp. časová preference dom. odloží spotřebu jen když jim to zajistí zvýšení budoucí spotřeby- odměnou za čekání je to že uspořená částka se jim vrátí zvýšená o urč. přírůstek= výnos z uspořené částky - výnos v podobě úroku (např. z obligace, dividendy z akcie ) - úrok. míra- dána poměrem úroku z uspořené částky za urč. čas. obd. (1 rok) k této uspořené částce; obě položky se měří v pen. jednotkách 1) vyjadřuje se v procentech p. a. (za 1 rok) S1 S0 S 2) platí: i r S0 S0 S 1 - částka, kt. získáme prodejem úspor ve výši S 0 na trhu K na dobu 1 roku; S= úrok - budoucí hodnota dnes zapůjčené částky S 0 po uplynutí n let (při neměnné i r a úrocích vyplacených v n-tém roce): FV = (1+ i r ) n * S 0 (1+ i r ) n - úročitel- říká kolikrát se zvýší zapůjčená částka za n let - současná hodnota částky S n, kt. dostaneme po n letech: PV n (1 i r ) ( ) je odúročitel (diskont)- říká kolikrát nižší je z hlediska PV částka, kt. dostaneme vyplacenou za n let - úrokový výnos nemají domácnosti jednoznačně zajištěn- výnosy z fin. aktiv a jejich P kolísají a mohou být znehodnoceny inflací- pro zjednodušení pomíjíme domácnosti se rozhodují o svých úsporách jen na základě své netrpělivosti a velikosti úrok. míry S na trhu K- krátkodobé hledisko S na trhu K- dlouhodobé hledisko S n i r i r S 1 S 2 S 3 S 4 S SR S LR K zásoba K (Kč) K 1 K 2 K 3 K 4 zásoba K (Kč) - z krátkod. hlediska je velikost úsporami vytvořené zásoby K dána - z dlouhod. hlediska jsou úspory při dané úrovni netrpělivosti domácností fcí úrok. míry o růst úr. míry zpravidla růst úspor 11

12 15.3 Poptávka na trhu kapitálu - popt. po K= popt. firem po dočasně volných úvěrových prostředcích, kt. si firmy chtějí půjčit na investice do kap. statků - firma jako poptávající je v rovnováze <=> MFC K =MRP K o MFC K = úroku při dané tržní úrokové míře o míra výnosu z K je v DK v podmínkách bez rizika rovna tržní úrok. míře - pokud je úrok (náklad na pořízení další jednotky K) < příjem z mezního produktu K (výnos spojený se zapojením této dodatečné jednotky K do výroby) firmy budou nakupovat další jednotky K a rozšiřovat výrobu, dokud se obě veličiny nevyrovnají - popt. po K je učena příjmem z mezního produktu K a je závislá na výši úr. míry 1) dána produktivita K a podmínky realizace na trzích jednotl. statků; zákon kes. výnosů s růstem úr. míry klesá popt. po K a naopak popt. po K je klesající fcí úr. míry a je určována na základě MRP K - je stejně jako D po L a A odvozena od popt. po výrobcích a službách i r D na trhu K D zásoba K (Kč) - je klesající, protože s tím jak roste za jinak stejných okolností zásoba K, roste i celková produkce (ale s klesajícími přírůstky) MP K klesá a s ním i MRP K další jednotky K budou tedy zapojeny do výroby jen při poklesu úr. míry 15.4 Rovnováha na trhu kapitálu určení rovnovážné úr. míry- krátkod. hledisko určení rovnovážné úr. míry- dlouhod. hledisko i r S SR i r S LR i r E(SR) E i r E(LR) E D D K E(SR) zásoba K (Kč) K E(LR) zásoba K (Kč) - SR: E- bod krátkodobé rovnováhy, ve kt. je při daných fcích S a D určena krátkodobá rovnovážná úr. míra (i r E(SR) ), kt. vyrovná S s D a vytvoří krátkod. rovnováhu na trhu K - LR: křivka D je v dlouhém obd. definována stejně jako v krátkém 1) křivka S je jiná- z dlouhod. hlediska lze uvažovat změny K při urč. stupni netrpělivosti domácností přiřazuje každé výši úr. míry urč. objem úspor, kt. jsou domácnosti ochotny vytvořit má kladnou směrnici protože s růstem úr. míry roste ochota domácností vytvářet úspory - srovnání SR a LR: při úr. míře i r E(LR) jsou domácnosti z dlouhod. hlediska schopny vytvářet vyšší úspory než K E(SR) 1) v každém dalším obd. se vytváří větší nabídka K (viz graf S krátkého obd.) až do průsečíku křivky D po K a křivky S LR, kt. určuje výši dlouhod. rovnovážné úr. míry - rovnovážná úr. míra vyrovná S a D po K- tzn. že všechny vytvořené úspory se vyčerpají 12

13 1) pro i r >i r E(LR) vytvořené úspory jsou vyšší než poptávka (analogicky i r <i r E(LR) ) 2) přebytek úspor pokles úr. míry pokles úspor a růst popt. po K (naopak nedostatek úspor) 3) úr. míra plní fci tžní ceny, jejíž pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu K - úr. míra podněcuje domácnosti k tvorbě úspor a firmy k hledání co nejefektivnějších investičních příležitostí - netrpělivost domácností a technik. podmínky výroby spolupůsobí při vytváření rovnovážné úr. míry 15.5 Výnosy z kapitálu - míra výnosu z K- udává výnos z každé peněžní jednotky investovaného K 1) je jedním z hlavních kritérií při rozhodování o investicích 2) za předpokladu DK bez rizika se rovná tržní úr. míře - může mít různé formy- 1) nájemné- za statky, kt. patří firmám, kt. je nepoužívají a pronajímají je jiným firmám 2) zisk- nejčastější; π= TR-TC míra zisku= zisk ku zásobě kapitálu- může převyšovat úr. míru ( monopol, techn. inovace, riziko) - výpočet výnosu z K 1) komplikován tím, že kap. statky jsou ve výr. procesu po delší čas. obd.- potřebujeme zjistit výnos ve stávajícím roce zjišťujeme jaká je současná hodnota toku budoucích výnosů z daného kap. statku N1 N 2 N n 2) PV 2 n 1 ir (1 ir ) (1 ir ) PV= souč. hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů N i = čistý roční výnos z daného kap. statku v i-tém roce jeho životnosti, kt. je n let i r = roční úr. míra ( předpokládáme, že se nemění) 3) za předpokladu, že částka čistých výnosů v jednotl. letech a úr. míra se n 1 nemění lze zapsat: PV N n j 1 (1 i r ) - pomocí PV porovnáváme alternativní investiční možnosti volíme tu s největší PV 15.6 Trhy kapitálových statků - další fáze po získání úvěr. prostředků je nákup nových kap. statků- na trzích kap. statků (přeměna prostředků v hmotnou investici) - jsou analogické trhům spotř. statků - popt. je určena na základě principu míry výnosu z K (ne na zákl. teorie o MU) - max. P, kt. jsou poptávající firmy ochotny dát za urč. kap. statek je dána na základě PV- za předpokladu, že se prosazuje zákon. kles. výnosů, platí: s růstem množství kap. statků zapojených do výroby klesají výnosy z každé další dodatečné jednotky a tedy i P, kt. jsou popt. firmy při dané úr. míře, daných P vyráběných produktů a služeb ochotny za tento kap. statek dát křivka D na truh kap. statků je klasickou klesající popt. křivkou - rovnovážná cena nastolena na základě vzáj. působení S a D- stejně jako na trhu spotř. statků 13

14 16. Trh výrobních faktorů a rozdělování 16.1 Rozdělování důchodů 1) důchod a bohatství - kategorie používané pro charakteristiku ekon. postavení člověka 2) důchod = takové množství peněz, kt. čl. nebo domácnost obdrží během urč. čas. obd. (1 roku) může být tvořen: mzdou (resp. prac. výdělkem), vlastnickým důchodem (např. rentou, dividendami, úroky), příjmem z transferových plateb (od vládystarobní důchod, podpora) 3) bohatství = hodnota aktiv vlastněných k urč. čas. okamžiku v urč. peněžních jednotkách; je to urč. zásoba (x důchod je tok Kč v průběhu času) je tvořeno: hmotnými položkami (zboží dlouhod. spotřeby, půda), finančními aktivy (např. hotovost, vklady, obligace, akcie) 4) teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích VF ceny VF určují důchody připadající jejich majitelům (mzdu, rentu, zisk a úrok) ceny VF odvozeny od velikosti mezních fyz. produktů jednotl. VF a od cen jejich produkce 5) nerovnosti v důchodech mezi jednotl. domácnostmi odpovídají jejich nerovnostem ve vlastnictví příslušných VF 6) skladba důchodů celkové důchody domácností (Y) se dělí na: a) pracovní důchody (Y L ), b) důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu (Y A, Y K ), c) důchod ve formě transfer. platby (Y T ) platí: Y= Y L + Y A + Y K + Y T dále platí: Y L = w*l (L- počet hodin odpracovaných domácností; w- prům. hodinová mzda) Y A = I*A (A- množství půdy ve vlastnictví domácnosti; I- prům. míra výnosu z půdy) Y K = v*k (K- objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti; v- prům. míra výnosu z kapitálu Y= w*l + I*A + v*k + Y T 16.2 Nerovnosti v důchodech a jejich měření Nerovnost v pracovních důchodech - prac. důchody závisí na množství odpracované práce a mzdové sazbě - P práce dána objektivně ale množství nabízené L závisí na rozhodnutí domácnosti - nerovnost ve výši výdělku způsobena: 1) rozdíly ve fyz. a duš. schopnostech- různé dovednosti lidí (vrozené i naučené) 2) intenzita práce- rozdíly ve vynaloženém úsilí 3) rozdíly v povolání- souvisí s dobou odborné přípravy, specifickými schopnostmi a dovednostmi vázanými na urč. profesi, nebezpečností a nepříjemností urč. práce apod. 4) rozdíly ve vzdělání rozdíly v kvalitě pracovníků 5) faktory prac. diskriminace (pohlaví, věk, národnost, rasa, náboženství) 6) také náhoda Nerovnost ve vlastnických důchodech - je založena hl. na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti - získávání majetku: 1) dědictvím(= přenosem akumulovaných prac. i neprac. důchodů z minulých generací) a dary 14

15 2) úsporami za prac. i neprac. důchodu a jejich akumulací 3) podnikáním s ochotou podstupovat riziko - míra výnosu z K a z A mohou být pro různé domácnosti různé přičemž někt. domácnosti nemají možnost zvolit si lepší alokaci svých úspor - poruchy v mobilitě K a A způsobeny 1) monopolem vlastnictví VF (např. speciální vysoce kvalitní půdy) 2) nedostupností někt. investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami (např. vysoká cena i té nejlevnější akcie- nelze koupit ani na úvěr ani více osobami dohromady) Měření nerovnosti v důchodech - používá se tzv. Lorenzův graf a důchodový Ginino koeficient - Lorenzův graf - vyjadřuje vztah mezi: absolutní rovností, absol. nerovností a skutečnou nerovností - Lorenzova křivka (Lorenz Curve-LC)- vyjadřuje způsob rozdělení důchodů 1) přiřazuje % rozděleným skupinám obyvatelstva % rozdělení důchodů mezi ně 2) osa x: kumulativně vyčíslováno % domácností; 3) osa y: kumulativně vyčíslováno % důchodů - absolutně rovné rozdělení důchodů - ideální Lorenzova křivka (= přímka, kt. svírá s osou x úhel 45 (úhlopříčka) 1) 10% domácností získá 10 % důchodů, 20% dom. 20% důchodů atd. 2) hypotetické - absolutní nerovnost- veškerý důchod společnosti získává pouze 1 domácnost 1) LC je totožná s osou x a v bodě 100% se mění na kolmici na osu x jdoucí na úroveň 100% na ose y (přímka zalomená do pravého úhlu) 2) absurdní, hypotetické Rozdělení důchodů extrémní případy % důchodů ideální LC LC A % domácností absolutně nerovné rozdělení % důchodů LC % domácností - skutečná nerovnost LC - leží někde mezi extrémy 1) je grafickým znázorněním důchodové pyramidy : široký základ tvoří většina lidí s relativně nízkými důchody, ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších 2) např. nejchudších 20% domácností dostává 5% důchodů, dalších 20% dostává 11% důchodů atd. 15

16 Rozdělení důchodů standardní případy skutečná LC % důchodů B % domácností rel. nerovnost důchodu % důchodů A-B % domácností - pro měření nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální LC (tj. vyjádření odchylky od absol. rovnosti) - Giniho koeficient- poměřuje skutečnou LC s křivkou ideální (poměřuje rozdíl mezi plochami pod ideální LC a skutečnou LC ku ploše pod ideální LC) A B 1) G G <0;1> A 2) G=1 absolutně nerovné rozdělování; G=0 absol. rovné 3) pokles G: zmenšení nerovnosti v rozdělování (skutečná LC se přiblíží ideální) 16.3 Přerozdělovací procesy v ekonomice - rozdělení důchodů mezi domácnosti je výsledkem fungování trž. mechanismu; nazýváme ho prvotním rozdělením - na dílčích trzích jsou nerovnovážné stavy a trhy jsou nedokonalé prvotní rozdělení důchodů neodpovídá poměrům mezních produktivit VF (to se prosazuje pouze v dlouhém období; jinak kolem toho osciluje) - trvale nerovnovážné ceny trvale nerovnovážné prvotní rozdělování - prvotní důchody jsou dále přerozdělovány- hl. prostřednictvím stát. rozpočtu (municipálních nebo regionálních rozpočtů) 1) rozpočty mají zákonem dané příjmy a výdaje a i nástroje, kt. je utvářejí (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence) 2) také probíhá prostřednictvím fondů soc. pojištění (penzijní, nemocenské, v nezaměstnanosti) - výsledkem přerozdělování je konečné rozdělení 1) důchody domácností byly zvýšeny o transferové platby (soc. podpory, nemocenská, starobní a jiné penze, podpora v nezam. atd.) a sníženy o daně, dávky, poplatky a jiné odvody do stát. rozpočtu a dalších povinně naplňovaných fondů 2) menší nerovnost než před prvotním rozdělením (důchody vyšších přímových sk. se snižují, u nižších se zvyšují) - výsledkem přerozdělovacího procesu je snížení Giniho koef. Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity - převažují hlavně negativní účinky, protože přerozdělování snižuje velikost disponibilního důchodu společnost i- důvody: 1) administrativní náklady- neproduktivní- platy úředníků berních úřadů a ministerstva financí, soc. pracovníků atd. + věcné náklady těchto úřadů 2) vliv na prac. úsilí a podnikatelství- oslabení podnětů k práci a podnikání; je výhodnější spoléhat na soc. transfer než na prvotní důchody vysoké zdanění prac. důchodů založených na vysoké ekno. aktivitě nebo vysoký stupeň progrese zdanění ztráta motivace k tvořivé práci 16

17 ALE někt. přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu L a mobilitu L jako VF (např. školní docházka, stát. podpora školství a rekvalifikační programy, stát. zdravotní péče) 3) vliv na tvorbu úspor a investice stát. podpora výr.podniků může jak oslabovat náročnost tržního prostředí (působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační fci trhu) tak i zvyšovat efektivnost (podpora musí být koncipována urč. způsobem- např. podpora výzkumu a mobility vědeckých a jiných info) vysoké výdaje stát. rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stát. dluh; vysoké zdanění snížení sklonu k úsporám, růst spotřeby (investované úspory se daní) nedostatek úvěr. zdrojů- může vést k nahrazování soukr. investic státním duhem daň. zatížení zkresluje info o efektivnosti poskytované trhem- narušuje to alokační fci trhu 17. Všeobecná rovnováha - Předpoklady modelu všeobecné rovnováhy- model jednoduché ekonomiky 1) cílem spotřebitelů je maximalizace užitku, cílem výrobců je maximalizace zisku 2) všechny trhy jsou dokonale konkurenční 3) ekonomika je barter ekonomikou, kde 1 zboží je snadno směnitelné za druhé 4) jedná se o uzavřenou ekonomiku (bez zahr. obchodu) 5) existují pouze 2 druhy spotř. statků (X a Y) a spotřebitelé za ně utrácejí celý svůj příjem 6) existují pouze 2 VF- L a K (práce a kapitál)- vlastní je spotřebitelé a jejich prodejem získávají příjem; celkové množství zdrojů je stálé, mohou ale být volně převáděny z výroby 1 spotř. statku do výroby druhého 7) existují jen 2 lidé tvořící společnost (A a E) tento model bývá nazýván 2x2x2 model je nerealistický- pouze pro zachycení podstaty můžeme zde identifikovat 6 trhů: trh L při výrobě X a trh L při výrobě Y trh K při výrobě X a trh K při výrobě Y trhy spotř. statků X a Y 8) situace všerob. rovnováhy předpokládá rovnovážný stav celého ek. systémumusí být dosaženo rovnováhy ve výrobě, spotřebě, resp. směně a souladu mezi tím co se vyrobí a požadavky spotřeby současně požadavek dosažení celkové efektivnosti Efektivnost - ekonomická efektivnost- situace, kdy jsou zdroje ekonomiky rozmístěny optimálním způsobem - optimalita je vícerozměrnou záležitostí pojem efektivnost se zavádí v abstraktní podobě: pokud existuje více prospěšných činností, je situace efektivní, jestliže jedna z těchto činností nemůže být zvýšena bez současného snížení jiné činnosti - v neefektivní situaci mohou být podmínky jednoznačně zlepšeny - pokud se přesouváme z jedné efektivní situace do druhé, vyžaduje to redukci jedné činnosti za účelem zvýšení druhé - celková efektivnost vyžaduje současné splnění těchto předpokladů efektivnost ve výrobě- v ekonomice musí být využity všechny VF v efektivní kombinaci- musí být nemožné přerozdělit dostupné VF tak, aby bylo vyrobeno více jednoho zboží při nezměněném množství druhého zboží 17

18 Y O efektivnost ve směně- musí být nemožné přerozdělit zásobu vyrobeného zboží tak, aby bylo možné prospět jednomu spotřebiteli a současně nepoškodit jinému výrobně spotřební efektivnost- musí být nemožné změnit vyráběnou kombinaci výrobků a služeb tak, že by se prospělo jednomu spotřebiteli, aniž by se současně poškodil kdokoli jiný 17.1 Efektivnost ve výrobě - fixní množství zdrojů bude v ekonomice rozmístěno tehdy <=> nebude možné vyrobit více jednoho statku aniž by bylo nutné omezit výrobu jiného Hranice výrobních možností (Posibility Production Frontier- PPF) - pokud jsou zdroje rozmístěny tak, že není možné jejich přerozdělením vyrobit více statku X aniž se omezí výroba Y, potom se výroba nachází na hranici výr. možností - je dána různými kombinacemi výstupu, kt. je možné vyrobit při daném množství vstupů a technologii výroby - křivka PPF znázorňuje alternativní kombinace dvou výrobků, kt. mohou být efektivně vyrobeny s určitým fixním rozsahem zdrojů U T R S PPF Q P: všechny zdroje jsou vynaloženy na výrobu X O: všechny zdroje jsou vynaloženy na výrobu Y S: je vyráběno více X než Y T: je vyráběno více Y než X Q: nedosažitelné s danými zdroji U: je možno vyrábět, ale bylo by to neefektivní- nebyly by využity všechny zdroje P X - posun po křivce: s růstem výroby jednoho výrobku musí (při daném rozsahu vstupů a technologii) klesat výroba druhého výrobku křivka PPF je klesající Mezní míra transformace produktu (MRPT) - Marginal Rate of Product Transformation- MRPT - vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého - vysvětluje proč je křivka PPF konkávní (sklon při posunu po křivce z bodu O do bodu P roste)- se zvyšováním výroby 1 statku se musíme vzdát rostoucího množství druhého statku X MPY - MRPT Y MPX - je absolutní hodnotou směrnice křivky PPF - posun po křivce PPF z O do P: první jednotku X získáme na úkor malého poklesu produkce Y (MRPT << 1); při dalším posunu (roste výroba X a klesá výroba Y) produktivita vstupů ve výrobě X klesá a ve výrobě Y stoupá; pro stejně velké zvýšení výroby X je třeba stále víc omezit výrobu Y (s přibližováním k ose x MRPT roste, při většině zdrojů ve výrobě Y je >> 1) - alternativní náklady (když máme fixní vstupy a rozšířit výrobu jednoho výrobku lez ejn snížením výroby druhého)- náklady na výrobu X měříme omezením výstupu Y, kt. je tímto zvětšením způsobeno o náklad na každou další jednotku X =MRPT(X za Y) v odpovídajícím bodě PPF - zákon rostoucích alternativních nákladů: s rostoucí výrobou urč. statku rostou alternativní náklady dodatečně vyrobených jednotek tohoto statku 18

19 Y Y T Y S T 1) vysvětlováno existencí specializovaných vstupů 2) křivka je konkávní s t S PPF S: křivka PPF je poměrně strmá většina zdrojů je použita na výrobu X- tzn. že L a K vhodnější na výrobu Y jsou využívány při výrobě X každé snížení výroby X o 1 jednotku umožní zvýšení výroby Y o více než 1 jednotku T: křivka je poměrně plochá zdroje vhodnější na výrobu X jsou využívány při výrobě Y každé snížení výroby X o 1 jednotku umožní zvýšení výroby Y o méně než 1 jednotku X T X S X Y PPF a změna technologie či dostupnosti vstupů - technik. pokrok, zvýšení či pokles dostupných vstupů pro výrobu produktů posun křivky PPF Technol. pokrok ve výrobě X Y PPF 2 Technol. pokrok ve výrobě Y PPF 1 PPF 1 PPF 2 X X Y Pokles dostupných vstupů Y Zvýšení dostupných vstupů, resp. technol. pokrok ve výrobě X i Y PPF 1 PPF 2 PPF 1 PPF 2 X X - PPF udává kombinace efektivně vyráběného produktu ale neříká nic o jeho prospěšnosti pro společnost- proto musíme do analýzy zabudovat spotřebu, resp. vkus spotřebitelů 17.2 Efektivnost směny - rozdělení fixního množství vyrobených statků je efektivní, jestliže jeho přerozdělením nemůže být ani jednomu spotřebiteli polepšeno, aniž by současně nebyl poškozen někdo jiný - podmínkou efektivního rozdělení je, že MRS mezi všemi dvojicemi statků musí být pro všechny spotřebitele stejná o v modelu 2x2x2 musí být MRS statku X za Y stejná u obou o spotřebitelů MRS A =MRS E sklon IC vyjadřuje mezní míru substituce jednoho statku za druhý - pro její odvození musíme brát v úvahu preference spotřebitelů- znázornění pomocí IC a tzv. krabicového schématu směny (zde jsou spojeny IC obou spotřebitelů a znázorňuje všechny možné způsoby rozdělení určitého množství 2 vyrobených statků mezi 2 spotřebiteli) 19

20 Y indifer. mapa potřebitele A U A4 U A2 U A5 Y indifer. mapa potřebitele E U E4 U E1 U E5 indifer. mapa potřebitele E otočená o 180 X U E5 U E2 U E3 U E4 U E1 0 E U A3 U E3 U A1 U E2 0 A X X 0 E Y 1) předpokládáme fixní S obou statků X a Y nabídka X je omezena v rozsahu 0 až X* jednotek nabídka Y v rozsahu 0 až Y* jednotek 2) překrytím indifer. map spotřebitelů (jednoho v původním zobrazení, druhého o 180 otočená) vzniká krabicové schéma (Edgeworth box-diagram) 3) rozměry schématu dány celkovým množstvím statků X a Y, kt. byly vyrobeny IC spotřebitele A jsou konvexní k počátku OA a IC spotřebitele E jsou konvexní k počátku OE, existují body jako H a G, kdy se křivky obou spotřebitelů dotýkají. Křivka spojující tyto body = SMLUVNÍ KŘIVKA ( Contract Curve CC), kt. Je množinou bodů, kt. Představují efektivní alokaci 2 statků mezi 2 spotřebitele. Body mimo jsou neefektivní Výrobně spotřební efektivnost - Vyráběné statky musí být efektivně sladěny, jinak by si spotřebitelé situaci zlepšovali tak, že by statky mezi sebou měnili - Pro celkovou efektivnost musí být sladěny preference spotřebitelů s podmínkami výroby, musí být splněny podmínky efektivnosti výroby i směny. - Podmínkou výroby je správná kombinace MRS dvou statků (stejné pro všechny spotřebitele) = MRPT těchto statků (stejné pro všechny firmy), MRS = MRPT jinými slovy: míra nahraditelnosti 2 statků ve spotřebě = míře nahraditelnosti těchto statků ve výrobě - sladíme efektivnost ve výrobě (PPF) a efektivnost ve směně (Box-diagram směny) 20

21 Aby uspokojení potřeb obou spotřebitelů bylo MAX, musí být mezní míra transformace shodná s mezní mírou substituce. Tzn. optimální kombinace spotřebitelů by měla odpovídat bodu na smluvní křivce, ve kt. je skoln jejich IC shodný se sklonem křivky hranice výrobních možností tj. R, tzn. tečny r a g jsou rovnoběžné. Tomuto pak odpovídá bod G na CC. V G: - Spotřebitel A dostává XA jednotek X a YA jednotek Y - Spotřebitel E dostává X*-XA jednotek X a Y* YA jednotek Y Y Všeobecná rovnováha - (podmínky 2x2x2modelu - MRTSX=MRTSY (MRTS jednoho VF za druhý musí být stejná pro obě zboží) - MRSA=MRSE (mezní míra substituce jednoho statku za druhý musí být stejná pro oba spotřebitele) - MRS=MRPT (mezní míra substituce se musí rovnat mezní míře transformace produktu, MRPT (sklon PPF))» tyto podmínky jsou uskutečňovány pomocí peněžního systému v podmínkách DK - zjednodušení: oba spotřebitelé mají stejné preference můžeme používat indif. mapu jediného spotřebitele Y Všerob. rovnováha (1 spotřebitel) PPF S R X 1 T 17.5 Dosahování všeobecné rovnováhy - stejně jako na dílčích trzích cenovým systémem a to i přesto, že se fy snaží maximalizovat zisk a spotřebitelé maximalizují svůj užitek vzhledem ke svému příjmu Cenový systém a efektivnost výroby - v DK se L přemisťuje mezi odvětvími dokud nedosáhneme stejné mzdové sazby ve všech odvětvích v rovnovážné situaci platí: MP LX * P X = mzdová sazba= MP LY *P Y - při plné zaměstnanosti se ekonomika nachází na PPF - ve kterém bodě záleží na relativní ceně výrobků MPLY PX o ; poměr cen je relativní cena X ku Y MPLX PY - poměr mez. produktů práce v obou odvětvích je roven mez. míře transformace produktu mezi oběma výrobky; určuje sklon křivky PPF a závisí na rel. ceně výrobků MPLY PX MRPT MP P LX U 0 X U 1 Y U 2 - křivka U 2 je nedosažitelná - na křivce U 0 jsou dosažitelné všechny body mezi S a T ale zdroje umožňují poskytnout spotřebiteli větší užitek - nejvyšší dosažitelná indif. křivka je U 1, kdy ekonomika produkuje i spotřebovává v rozsahu představovaném bodem R- tam se křivka U 1 dotýká křivky PPF 21

22 - relativní ceny určují výrobní strukturu ekonomiky Cenový systém a efektivnost ve směně - spotřebitel volí takovou variantu, kt. odpovídá bodu kdy linie příjmu tečuje jeho nejvyšší možnou indif. křivku (jejich sklony se v tom bodě rovnají) - sklon BL odráží rel. cenu obou produktů; sklon indif. křivky udává mez. míru subst. PX v daném bodě musí platit: MRS P Y Cenový systém a všeobecná rovnováha - nastává když se spotřebitelé i výrobci setkávají se stejnými cenami a přijímají je - firmy vyrovnávají rel. ceny s poměrem MP a spotřebitelé s rel. MU obou produktů v rovnovážném bodě platí: rel. MC= P x /P Y = rel. MU o P MRPT X PY MRS - pokud se cena vychýlí z rovnováhy cenový mechanismus přivede dokonale konkurenční ekonomiku zpět do rovnováhy - bod rovnováhy: odpovídá jak maximalizaci zisku firem tak maximalizaci užitku spotřebitelů o o leží na PPF, představuje plnou zaměstnanost na trhu L a plné využití k Q zboží, kt. chtějí firmy vyrábět= Q zboží, kt. chtějí lidé při těchto cenách spotřebovávat 17.6 Efektivnost a spravedlnost - možnost volby mezi různými efektivními alokacemi produktů někt. spotřebitelé budou preferovat jednu alokaci a ostatní jinou - pro zjištění která alokace je pro společnost výhodnější je nutné provést urč. srovnání mezi spotřebiteli - daná alokace může být označena jako: o alokace ekonomicky efektivní (nemůžeme nikomu přilepšit bez pohoršení jinému) o alokace spravedlivá (spojena se společensky žádoucím rozdělováním příjmů a bohatství) Krabicové schéma směny a spravedlivá alokace Y* X* U E2 X E U E1 CC 0 E Y A U E3 J K I L U A3 Y E U A2 U A1 Y* 0 A X A X* Konflikt mezi efektivností a spravedlností 22

23 - všechny body na smluvní křivce jsou efektivní ale nemusí být spravedlivé, použijeme výše uvedený graf - bod L: spotřebitel A má mnoho produktů X i Y ale E jich má málo (v bodě J naopak) - bod I: sice neefektivní ale spravedlivý (je ve středu schématu) - tento konflikt způsobuje, že optimální situace se stává nedosažitelnou (snaha o spravedlnost může oslabit motivaci k práci a tak snížit efektivnost) - Společenský blahobyt (Social Welfare) - fce spol. blahobytu zavedena pro vyjádření optimální situace z hlediska efektivnosti i spravedlnosti o je určován řadou faktorů, kt. určují uspokojení členů společnosti (celkové množství výrobků a služeb a způsob jejich rozdělování, zdraví společnosti, množství volného času, stupeň znečištění živ. prostředí atd.) o pro dosažení urč. stupně blahobytu má smysl akceptovat urč. neefektivnostpokud je efektivní situace nedosažitelná, může být společenským zájmem vybrat neefektivní alokaci- to co je obětováno na efektivnosti je kompenzováno zvýšením spravedlnosti 18. Tržní selhání a mikroekonomická politika státu - příčiny selhání trhu= okolnosti zabraňující trž. mechanismu efektivně alokovat zdroje o monopol. Síla (NDK), externality, veřejné statky, asymetrické informace 18.1 Nedokonalá konkurence (monopolní síla) - zahrnuje všechny situace, kdy ek. subjekty mohou uplatnit urč. monopol. sílu - základní vlastnost: MR tržní P - zjednodušený model: vyrábějí se 2 statky o statek X vyrábí firma- monopol; statek Y firma přejímající P (DK); cílem obou je maximalizace zisku o v DK volí takový Q výroby kdy MC=P o monopol (NDK) volí takový Q kdy MC=MR o P v případě klesající D vždy převyšuje MR v NDK je P statku > MC firmy (MC X =MR X a zároveň P X >MR X P X >MC X ) o podmínkou efektivního rozmisťování zdrojů v DK: MRPT=MRS (výrobci i spotřebitelé se rozhodují podle stejného kritéria) o při monopol. síle: MRPT= MR X /P Y (výrobci reagují na jiný soubor relat. cen než spotřebitelé- ti se rozhodují na základě rel. ceny P X /P Y ) v celé ekonomice se vyrábí příliš málo statku X (monopolizovaný produkt) a příliš moc Y o při výrobě X v monopolu a Y v DK pro kombinaci výstupu maximalizující zisk platí: MRPT= nerovnost způsobena tím, že pro monopol je MR X <P X vyrábí se méně X a více Y než odpovídá existujícím preferencím spotřebitelů a technologii o monop. síla likviduje jednotný poměr pro rozhodování- firmy se řídí mezním příjmem; spotřebitelé cenou (v NDK se MR a P liší) o podmínka MC=P spojuje D jednotlivců s rozhodnutími firmy; pokud neplatí zdroje nejsou efektivně rozmisťovány 23

24 18.2 Externality - Externalita vzniká, když výroba nebo spotřeba produkuje prospěch nebo náklady, kt. dopadají na subjekty, kt. se těchto aktivit neúčastní (ti za ně neplatí) - jinak: efekt přelévaní - mohou být ve výrobě i ve spotřebě - jde o vztah, kt. není postižen systémem cen - záporné externality (vnější záporné úspory)- činnost 1 subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny (přitom z nich nerealizuje žádnou výhodu), SMC>MC o vznikají např. při vypouštění chem. odpadů do potoka s chovem ryb, kt. živí rybáře; firma, kt. působí znečištění nemá pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře - kladné externality (vnější úspory)- činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému, přičemž ten ho nemusí hradit, SMU>MU o např. když si člověk ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa- ten odradí zloděje i od sousedů; prospěch, kt. vznikne sousedům nebere majitel psa zřejmě při jeho pořizování a chovu v úvahu 24

25 Externality ve výrobě - záporné externality ve výrobě o výroba urč. statku spojena se záp exter.; tento statek je vyroben díky soukr. MC výrobce + nákladům vznikajícím jiným subjektům o výrobce maximalizující zisk se i tak bude rozhodovat podle rovnosti P (resp. MR) a svých MC o společenské MC (spol. mezní náklady) zahrnují vlastní MC a také externí MC: SMC= MC+EMC EMC s růstem výstupu rostou externí a společenské MC Kč/Q MC SMC EMC křivka SMC je součtem křivek EMC a MC; je strmější než MC což znamená že ve výrobě se záp. externalitou rostou společenské (celkové) náklady výroby rychleji než náklady soukr. Q společensky optimální výstup SMC Kč/Q P 1 E Q S Q 1 MC D Q společensky efektivní úroveň výstupu určena rovností MU=SMC; vývoj společenského MU vyjádřen křivkou D společensky efektivní výstup jako průsečík D a SMC Q S ale trh produkuje Q 1 dané průsečíkem D a MC- výstup je vzhledem k veškerým nezbytným nákladům příliš vysoký cena P 1 je příliš nízká protože vyjadřuje jen soukr. MC firem a ne SMC je zdrojem neefektivnosti v bodě E je MU < SMC (D je pod SMC) snížení výroby statku se záp. externalitou by vedlo ke vzýšení společenského blahobytu - kladné externality ve výrobě o např. když firma vyvine novou technologii a z ní pramenící technik. postupy přináší zisky i celé společnosti, protože ji obohacují o technik. znalosti o soukr. náklady výroby > společenské náklady (MC>SMC) o daný výrobek je vyráběn díky soukr. MC výrobce a zároveň snižuje náklady jiným subjektům, kt. za tuto výhodu nic neplatí o výrobce se rozhoduje i v tomto případě podle rovnosti P (resp. MR)=MC- bere v úvahu pouze své náklady a ne i výhody plynoucí ostatním vyrábí menší vstup než je z hlediska SMC optimální o graficky: křivka MC by ležela nad SMC a jejich průsečíky s křivkou poptávky by znamenaly, že společensky optimální množství výstupu je větší než množství výstupu určované pouze soukromými náklady. Externality ve spotřebě - na trzích kde je společenský MU jiný než soukr. MU - kladné externality ve spotřebě o když urč. činnost produkuje externí užitek jiným subjektům SMU (společenský MU) > MU (soukr. MU); SMU= D+EMU ( soukr. MU+ externí MU) o kriterium rozhodování bere v úvahu pouze soukr. MU externality tohoto typu vedou k příliš nízkému výstupu o např. vzdělávání- výsledkem spotřeby vzdělávacích služeb je vzdělanější populace- ta přináší růst blahobytu všem 25

26 Kladné externality ve spotřebě externí a společenský MU Kč/Q SMU D EMU křivka D vyjadřuje soukr. MU, kt. svému původci přináší daná činnost SMU je vertikálním součtem křivek D a EMU; je strmější než MU (resp. D) protože rostoucí spotřeba s kladnou extenalitou je provázena rostoucím externím MU Kč/Q P S P 1 D SMU Q 1 Q S SMC Q společensky optimální výstup Q výrobce volí rozsah své činnosti podle rovnosti D (resp. MU)= MC Q 1 společensky efektivní úroveň výstupu je Q S - takové množství výstupu kdy SMU=SMC provozovatel nezískává veškrý užitek, kt. plyne z jeho činnosti cena P 1 je příliš nízká nepřiměje ho vyrábět více- na úrovni Q S - ten by vyráběl pouze při ceně P S - záporné externality ve spotřebě o výsledkem činnosti je nezamýšlený záporný efekt o soukr. užitek převyšuje společenský: MU>SMU o společenský optimální výstup je menší než výstup na soukr. trzích o graficky: křivka D (resp. MU) je nad křivkou SMU a průsečík D s MC určuje větší výstup než společensky optimální o např. trh s cigaretami, alkoholem, drogami 18.3 Veřejné statky - tvoří překážku efektivní alokaci - např. národní obrana, policie, mosty, veřejné osvětlení, dálnice - jsou to výrobky nebo služby, kt.mají 2 důležité vlastnosti: 1) nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) - spotřeba jednoho nemá vliv na to, kolik tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní při jakékoli dané úrovni výstupu jsou MC poskytnutí tohoto statku dodatečnému spotřebiteli nulové, zatímco pro většinu soukr. statků jsou mezná náklady výroby rostoucí např. jízda autem po dálnici již jednou existuje, budou dodatečné náklady jízdy po ní nulové 2) nevyloučitelnost - není možné (nebo je extrémně nákladné) neplatící spotřebitele ze spotřeby vyloučit tyto statky mohou být používány aniž by se za ně přímo platilo ( černí pasažéři) 3) Statky smíšené: A) existují nezmenšitelné a zároveň vyloučitelné statky - např. jízda po mostě přes řeku- je možné některým vozům průjezd zakázat B) nevyloučitelné a zároveň zmenšitelné statky - např. vzduch znečistěný emisemi- jeho celkový přínos se zmenší - čisté veř. statky- mají obě vlastnosti výrazné tzn. nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost) - soukromé statky = statky s rivalitní spotřebou (zmenšitelné) a vyloučitelné 26

27 - statky smíšené- mají vlastnosti veřejných i soukromých statků tzn. nezmenšitelné, ale vyloučitelné nebo zmenšitelné a nevyloučitelné - většinu jich poskytuje vláda (hl. čisté v.s.) Optimální množství veřejného statku - určení efektivní úrovně obdobně jako u soukr. statků (MU=MC) - MU je u veř. statků součtem ohodnocení dodatečné jednotky výstupu všemi spotřebiteli - každý člověk může spotřebovávat stejné množství statku ačkoli mu jednotlivci připisují různé hodnoty - zjednodušení: vláda poskytuje veř. statek 2 spotřebitelům- každý mu připisuje jinou hodnotu o tržní křivka poptávky D (křivka ochoty zaplatit) je vertikálním součtem indiv.křivek- zjistíme tak součet mu obou spotřebitelů pro každou úroveň výstupu užitek, Kč tržní křivka D po veř. statku D 2 D užitek, Kč optimální množství veř. statku E MC D D 1 D 1 D 2 výstup Q E výstup - stejně jako u soukr. statků je optimální takové množství kdy se křivka trž. D protíná s křivkou S, resp. MC optimum nastává když se součet částek, kt. jsou spotřebitelé ochotni dohromady za dodatečnou jednotku statku zaplatit, rovná nákladům na poskytnutí této jednotky (MU=MC) pro výrobu Q E množství statku musí mí vláda dostatečně velké příjmy na pokrytí nákladů výroby - Veřejné statky a soukr. sektor o část nákladů na veř. statky hrazena ze soukr. zdrojů dobrovolné dary- věnování uměl. děl muzeím, podpora lékař. výzkumu současný prodej vedlejších produktů- sponzoři vysílání TV mají v té TV reklamu změna charakteru veř. statků- vyloučení těch, kt. neplatí- kabel. TV 18.4 Asymetrické informace - informační bariéra je důležitá při rozhodování ek. subjektů - nejsou známy všechny okolnosti tržní směny + někt. ekon. události jsou určené náhodně rozhodování v nejistotě - jedna strana trhu často ví víc než ta druhá- jedna strana má úplnou a druhá neúplnou informaci o např. prodávající ví o svém zboží víc než kupující, manažeři o své firmě víc než její vlastníci o trhy statků a trh L- zpravidla lépe informována prodávající strana o trhy pojištění a úvěru- lepší info kupující - vzniká v důsledku o utajené činnosti- jde o činnosti, kt. nemohou být přesně a bez dodat. nákladů pozorovány o utajené informace- jedna strana na trhu má víc odborných znalostí 27

28 - asymetričnost info morální hazard, nepříznivý výběr Morální hazard a nepříznivý výběr - morální hazard= činnost jednoho ek. subjektu (informovaného), kt. při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků o typický příklad vztahy: nájemce-zmocněnec (někdo si najímá někoho pro slnění úkolu, kt. ovlivňuje jeho blahobyt)- např.vlastník firmy si najme manažera, aby firmu řídil - nepříznivý výběr= proces, kt. vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží méně kvalitním o typickým příkladem trh s ojetými auty: prodejci vědí o kvalitě aut více než kupující; kupující podstupují riziko, že koupí nekvalitní auto jsou ochotni zaplatit pouze průměrnou kvalitu některá auta budou podceněna, jiná přeceněna ti, kt. chtějí prodat kvalitnější auta budou trh opouštět prům. kvalita aut na trhu bude klesat a kupující budou ochotni kupovat jen za nižší ceny další vytlačení kvalitnějších aut Informace a optimální množství statku - neúplná info o statku vznik neadekvátní D po tomto statku o vyšší v případě neznalosti záporných charakteristik o nižší v případě neznalosti kladných charakteristik než D odpovídající dokonalé info - nedokonalá info neefektivnost způsobená tím, že spotřebitelé špatně ohodnocují prospěch, kt. jim statek přináší Informace o optimálním množství statku Kč/Q P 1 E 1 S neznalost záporných charakteristik rovnováha vzniká při vyrovnání S s D 1 ; P 2 E 2 D 2 D 1 při dokonalé informovanosti by se D 1 snížila na D 2 a změnila by se rovnováha: při P 2 by byl zájem o Q 2 zboží Q 2 Q 1 Q 19. Působení státu na mikroekonomické subjekty 19.1 Mikroekonomická politika - vláda může reagovat na tržní selhání a pokusit se snížit jejich negativní účinky na alokační efektivnost - při realizaci svých rozhodnutí používá mimoekonomické prostředky; přijatá opatření jsou pro firmy a spotřebitele závazná a za nedodržení mohou být sankcionováni - stát musí na své působení získat prostředky- daněmi- snižuje tak příjmy spotřebitelů a firem a modifikuje tak jejich rozhodování - za získané prostředky stát kupuje výrobky a služby nezbytné pro vlastní činnost nebo je používá k transferovým platbám nebo pokrývá náklady, kt. mu umožňují existenci - mikroek. politika: omezení důsledku trž. selhání a přerozdělovací procesy podílí se na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti 19.2 Tržní selhání a stát 28

29 Nedokonalá konkurence (monopolní síla) - firmy s dostatečnou monop. silou vyrábějí menší Q produkce a prodávají jej za vyšší P než v DK; vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK - (možná) reakce státu: cenová regulace- na úrovni MC nebo AC o jejím smyslem je minimalizace prvku monopol. zisku z ceny zboží a zvýšení velikosti výroby o v současné době se nepoužívá Externality - vláda může omezit/ zakázat prodej zboží, kt. přináší záporné externality Opatření proti záporným externalitám: 1) přesné vymezení vlastnických práv + nízké náklady na jejich prosazování o snadno lze pak definovat původce externality a subjekt na kt. dopadají účinky; nízké náklady vyjednávání původce externality je nucen hradit náklady s ní spojené nedochází k externalitám, alokace statků je efektivní (přesné vymezení vl. práv a nízké náklady na jejich prosazování = COASEHO TEORÉM, dostal za to Nobelovku) 2) sankce vůči subjektům, kt. způsobují záp. externality o formou licencí na výrobu urč. Q produkce, pokut, poplatků, daní za znečištění.. o problémem je stanovení konkrétní výše daně tak, aby tato částka pokryla náklady externality o u kladných externalit- stát dává těmto výrobcům dotace snížení MC firem na potřebnou úroveň mohou vyrábět více (kladná externalita nemizí, protože by dotace musela být velká- přílišné náklady pro stát) problém: jak učit výši dotace a kdo ji má hradit pokud je příjemce kladné externality a velikost jeho užitku zřejmý, měl by ji hradit on, jinak z příjmu z daní- státní dotace Kč/Q P E P 1 ovlivňování rozsahu externalit státem: a) záporných a) Q E Q 1 SMC=MC s daní MC bez daně D Q EMC=daň Kč/Q P E P 1 b) kladných MC s dotací Veřejné statky - nezmenšitelnost a nevyloučitelnost veř. statků tendence ekon. subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni ( problém černého pasažéra ) - subjekt používá veř. statek a neplatí za něj náklady se přesouvají na ostatní; když nebude platit více subjektů nebudou prostředky na nákup veř. statků, mizí popt. po nich, výrobci je přestanou vyrábět a budou vyrábět něco jiného - státní orgány musí donutit subjekty aby se na úhradě nákladů podíleli SMU D b) Q 1 Q E MC bez dotace D EMU= dotace Q Asymetrické informace - na získávání informací je třeba vynaložit další náklady- v někt. případech je jejich výše pro jednotlivý subjekt příliš vysoká až nedostupná stát podporující konkurenční prostředí musí podporovat volné šíření informací a v někt. případech zacházet s informacemi jako s veřejným statkem 29

30 19.3 Stát a tržní rovnováha - stát. orgány odčerpávají fin. zdroje jednotl. spotřebitelům a firmám pro svou potřebu snižují tím jejich příjmy i poptávku na těchto trzích, kde tyto subjekty nakupovaly - zároveň stát. orgány nakupují výrobky a služby pro svojí potřebu - mění se rovnováha na dílčích trzích i celková - model: 2 dílčí trhy na nich nakupuje 1 spotřebitel o o o o o před zdaněním utrácí spotřebitel polovinu svého příjmu na každém trhu po zdanění posun křivky D po obou zbožích doleva (z D na D ); rovnováha se ustálí v bodě E při ceně P a množství X a Y (nakupuje méně výrobků při nižší ceně) stát pro své potřeby koupí výrobek Y na trhu Y se zvýší D, vzroste jeho P i nabízené Q (posun popt. na D vyšší rovnovážná cena P a rovnovážné množství Y ) spotřebitel zjišťuje, že D ze strany státu zvýšila ceny na trhu Y bude nahrazovat spotřebu rel. dražšího Y levnějším X znovu se sníží D po Y a zvýší popt. po X (posun popt. z D na D v grafu X a posun popt. z D na D v grafu Y) zásahem státu se změnila dílčí i celková rovnováha, stát tak mění alokaci jednotl. statků mezi jednotl. trhy 19.4 Selhávání státu - i existence státu a jeho opatření vyžadují náklady, které je nutné poměřovat s užitkem, kt. stát. aktivity přinesou a rozhodnout zda je to efektivní - nebezpečí nepřesných informací, kt. stát má o stavu firem a spotřebitelů- může být přijato i chybné opatření - další problém - rozhodovací proces státu - je dlouhý a může se stát že situace se během rozhodování změní a opatření se mine účinkem - přizpůsobovací proces- reakce spotřebitele nebo firmy na vládní rozhodnutí- možné že se vládním opatřením nedosáhne cíle např. kolky na cigeratách, teď je únik u stánkařů, prodávají nekolkované - místo minimalizace tržních selhání může tedy dojít k selhání státu o realizace mikroekonomické politiky je složitá 30

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

TRH KAPITÁLU. Mikroekonomie I. Téma přednášky. Výrobní faktor kapitál. Definice kapitálu a trhu kapitálu. Definice kapitálu a trhu kapitálu

TRH KAPITÁLU. Mikroekonomie I. Téma přednášky. Výrobní faktor kapitál. Definice kapitálu a trhu kapitálu. Definice kapitálu a trhu kapitálu Téma přednášky Mikroekonomie I. Dokončení trhu výrobních faktorů Rozdělování důchodů 12. přednáška Trh kapitálu Rozdělování důchodů Výrobní faktor kapitál Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Studijní opora. Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách.

Studijní opora. Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Trhy výrobních faktorů. Vzdělávací cíl: Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách.

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE KAPITÁLOVÝ TRH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 3

www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 3 Spotřebitel a poptávka Spotřebitel a formování poptávky (kardinalistická verze) celkový a mezní užitek, optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku, optimum spotřebitele při spotřebě více statků,

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství. 2) TRH - Trh a jeho funkce, typy trhů, subjekty trhu. Základní elementy trhu: nabídka, poptávka, faktory ovlivňující nabídku a poptávku, rovnováha trhu, tržní a rovnovážná cena. Konkurence, typy konkurence.

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie 1. Fungování trhu a konkurence (nabídka a poptávka na trhu zboží a služeb, rovnovážná a tržní cena, formování rovnováhy na trhu, vliv změny nabídky a poptávky

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce 14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce Z podkapitoly 13.1 již známe podmínku maximalizace zisku firmy přicházející kupovat výrobní faktory na jejich trh jako rovnost příjmů z mezního produktu

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

1 18.1 Efektivnost ve výrobě

1 18.1 Efektivnost ve výrobě 1 18.1 Efektivnost ve výrobě V ekonomice se vyrábí nesčetné množství rozmanitého zboží, přičemž neexistuje způsob, jak tyto statky (jablka, auta, boty) sečíst a součet nazvat celkovým výstupem. Poznámka:

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Úvod Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Harmonogram: 1. Úvod do ekonomie 2. Trh, nabídka, poptávka 3. Úvod do chování spotřebitele 4. Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

1. nabídka práce jednoho člověka (tj. z hlediska jednoho nabízejícího), 2. nabídka práce jedné firmě (tj. z hlediska jednoho poptávajícího).

1. nabídka práce jednoho člověka (tj. z hlediska jednoho nabízejícího), 2. nabídka práce jedné firmě (tj. z hlediska jednoho poptávajícího). 16 Nabídka práce V této kapitole nás bude zajímat formování individuální a tržní nabídky práce. Důležité je připomenout si dvojí možné chápání individuální nabídky práce: 1. nabídka práce jednoho člověka

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

Studijní opora. Téma: Všeobecná rovnováha a mikroekonomická politika státu.

Studijní opora. Téma: Všeobecná rovnováha a mikroekonomická politika státu. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Všeobecná rovnováha a mikroekonomická politika státu. Vzdělávací cíl: Téma Všeobecná rovnováha a mikroekonomická

Více

Struktura dnešní přednášky

Struktura dnešní přednášky ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Struktura dnešní přednášky Efektivnost dokonale konkurenčního trhu práce Monopsonistické trhy práce Aplikace. Důsledky poskytování povinných benefitů na trh práce Rovnováha na dokonale

Více

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015

Mikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Opakování - Příklad 2. Řešení. Řešení. Opakování příklad 3 2.11.2015 1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Při ceně 10 korun se nakupuje 1000 výrobků za 1 den; při ceně 50 korun se nakupuje 500 výrobků za 1 den. Jaký je

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Cílem obou výrobců je maximalizace zisku, tj. oba volí výstup, při kterém se mezní příjmy vyrovnávají s mezními náklady.

Cílem obou výrobců je maximalizace zisku, tj. oba volí výstup, při kterém se mezní příjmy vyrovnávají s mezními náklady. 19 Tržní selhání Efektivnost působení dokonale konkurenčního cenového systému je zcela závislá na předpokladech modelu dokonalé konkurence. V této kapitole se zaměříme na některé překážky, které mohou

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Obsah Alternativní cíle firem Trh výrobních faktorů Trh půdy Obecný mikroekonomický cíl Maximalizace zisku Alternativní cíle firem 1) maximalizace zisku (malé f) 2) Max zisku za určité období suma zisku

Více

Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady

Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady KAPITOLA 2 Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady Klíčové pojmy Lidské potřeby vrozené nebo získané požadavky člověka, které vnímá jako pocity

Více

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí:

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí: Varianta A3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2010 Zkouška z ekonomie (varianta A3) Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte vyplněním

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Mikroekonomie. Příklad - zadání. Příklad - řešení. Příklad. k opakování firma. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU.

Mikroekonomie. Příklad - zadání. Příklad - řešení. Příklad. k opakování firma. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Tržní struktury Téma: 4 Trh výrobních faktorů y k opakování firma - zadání Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X X X 2 X 9

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010 Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak

Více

Přednáška č. 5 18. října 2011

Přednáška č. 5 18. října 2011 Finanční zdroje podniku Přednáška č. 5 18. října 2011 Struktura přednášky 1. Úvod do problematiky 2. Vlastní kapitál 3. Cizí zdroje a příčiny jejich použití 4. Náklady na finanční zdroje 5. Kapitálová

Více

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly. Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více