Ekonomie. Studijní dokumentace projektu. Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomie. Studijní dokumentace projektu. Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje"

Transkript

1 Ekonomie Studijní dokumentace projektu Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.02/

2 Tento studijní materiál byl vytvořen pro potřeby účastníků komplexního vzdělávacího programu Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje organizovaného Útvarem koordinace evropských projektů města Plzně, p. o. (dále jen ÚKEP ). Využívání v rámci výuky, ostatní vzdělávací činnosti, konzultací, jeho distribuce, tisk a elektronická archivace jsou možné jen s písemným souhlasem ÚKEP. 1

3 Obsah: EKONOMIE 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE K DOKUMENTU A KE STUDIU ÚVOD DO PROBLEMATIKY EKONOMIE ZNALOSTI A KOMPETENCE ZÍSKANÉ STUDIEM DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S DOKUMENTEM ÚVOD DO EKONOMIE MIKROEKONOMIE TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB Nabídka Poptávka Cena Cenová pružnost nabídky a poptávky (cenová elasticita nabídky) Změny křivek poptávky a nabídky v důsledku změn necenových faktorů Prognózování vývoje trhu TEORIE CHOVÁNÍ FIRMY Náklady a jejich členění Příjmy a jejich členění Zisk Rovnováha firmy Podmínka ukončení činnosti firmy a bod vyrovnání Dokonalá konkurence (perfect competition) Nedokonalá konkurence TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Ceny výrobních faktorů Rovnováha na trzích výrobních faktorů Trh práce

4 3.3.4 Trh kapitálu Trh půdy MAKROEKONOMIE NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A JEHO SUBJEKTY A VÝKONNOST OTEVŘENÁ A UZAVŘENÁ EKONOMIKA PLATEBNÍ BILANCE OBCHODNÍ BILANCE HOSPODÁŘSKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS INFLACE NEZAMĚSTNANOST EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU ROVNOST A EFEKTIVNOST EXTERNALITY HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU Nástroje hospodářské politiky státu Protimonopolní politika Strukturální politika Stabilizační politika POUŽITÁ LITERATURA

5 1 Základní informace k dokumentu a ke studiu 1.1 Úvod do problematiky Ekonomie Hlavním cílem tohoto výukového modulu je umožnit posluchači lépe pochopit roli ekonomie v dnešním světě a to jak z pohledu mikroekonomického tak makroekonomického. Cílem je také seznámit studenty s některými specifikami ekonomiky veřejného sektoru a to pouze v té míře, aby vhodně doplnily znalosti získané v předchozím modulu Řízení veřejných financí. Student po absolvování získá ucelený přehled týkající se dané problematiky a bude rozumět mnoha klíčovým pojmům souvisejících s ekonomií nebo trhy. V průběhu studia tohoto výukového programu budou posluchači neustále rozvíjet své schopnosti a dovednosti a rozšiřovat si své znalosti o praktické pohledy, jež budou moct později využít v praxi. 1.2 Znalosti a kompetence získané studiem Vzdělávací program ekonomie je koncipován tak, aby se byl účastník po jeho absolvování schopen prakticky i teoreticky orientovat v problematice: a) základů ekonomie; b) fungování trhu zboží a služeb; c) trhu výrobních faktorů; d) teorie chování firmy; e) makroekonomických ukazatelů; f) inflace; g) nezaměstnanosti; h) hospodářské politiky státu; i) specifik ekonomiky veřejného sektoru. 4

6 1.3 Doporučení pro práci s dokumentem Tento studijní dokument je určen jako základní učební pomůcka pro studenty vzdělávacího programu ekonomie. Hlavním cílem studijního materiálu je souhrn látky přednesené v rámci přednášek. Učební látka obsažená ve studijním textu je rozdělena na 3 hlavní kapitoly, které jsou dále členěny na jednotlivé subkapitoly. Obsah kapitol je v podstatě shodný s obsahem jednotlivých přednášek a navazujících cvičení. Vzhledem k omezenému rozsahu studijního dokumentu jsou v něm obsaženy pouze nejdůležitější části týkající se dané problematiky. Posluchačům je proto pro ucelený pohled na danou látku doporučeno přečíst si studijní literaturu, která je popsána v kapitole: Doporučená literatura pro samostudium. Na konci každé kapitoly jsou uvedeny kontrolní otázky a úkoly vztahující se k dané látce. Odpovědi na ně lze nalézt přímo v textu, případně je lze z textu vyvodit. Cílem těchto otázek a úkolů je ověření si porozumění dané látce a zamyšlení se nad danou problematikou. Pro lepší přiblížení pobírané teorie posluchačům bylo snahou autorů zapracovat do textu také praktické příklady a zakomponovat co nejvíce názorných grafů a tabulek. 5

7 2 Úvod do ekonomie Ekonomie studuje chování jednotlivců. Veškeré instituce, jako jsou firmy, banky, odbory, dokonce i vládu, redukujeme na jednotlivce a zkoumáme principy ekonomického jednání jednotlivců. Proto říkáme, že ekonomie je věda o lidském jednání (Holman, 2008). Smyslem ekonomie je odhalování zákonitostí ekonomických jevů a jejich formulace do ekonomických zákonů tak, aby mohly být využity při řízení státu (v případě politiky), v podnikání a v managementu. Ekonomie se podle přístupu ke zkoumání objektu dělí na dvě části mikroekonomii a makroekonomii. Tyto dvě části se liší v podrobnosti přístupu ke zkoumání ekonomiky. Makroekonomie zkoumá ekonomické prostředí jako celek, mikroekonomie zkoumá detaily chování jednotlivých subjektů. Ekonomie také zkoumá organizační formy, jejichž prostřednictvím lidstvo řeší alokaci disponibilních zdrojů mezi vzájemně si konkurující možnosti jejich využití. Podle toho, jakým způsobem jsou v ekonomickém systému tato rozhodování uskutečňována, rozlišujeme dva rozdílné typy ekonomik: a) tržní ekonomika; b) příkazová ekonomika. Za hlavní cíl je v mikroekonomii považována rovnováha. Rovnováha je situace, kdy její aktéři nemají důvod prosazovat změnu současného stavu, protože jsou s ním spokojeni. V odlišných oblastech ekonomiky nemá rovnováha stejný význam. Na trzích je rovnováha stav, kdy se poptávka kryje s nabídkou, pro podnik je rovnováha např. situace, kdy produkuje maximální zisk. Kromě dělení ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii existují i další rozdělení. Například rozdělení na pozitivní a normativní ekonomii. 6

8 Pozitivní ekonomie shromažďuje a vyhodnocuje fakta o stavu a chování ekonomiky a tímto způsobem odhaluje její zákonitosti. Za případ pozitivního typu ekonomie lze považovat například zkoumání závislosti nabídky, poptávky a ceny. Cílem normativní ekonomie je vytváření dokonalejšího modelu uspořádání ekonomiky. Příkladem je řešení otázky, zda státní rozpočet má být vyrovnaný, zda a jakou měrou má vláda podporovat nezaměstnané, proporce mezi státním a soukromým sektorem, jakým způsobem má stát právo zasahovat do hospodářské soutěže atd. Výstupy normativní ekonomie jsou ověřeny praxí, přičemž spory o to, který z modelů je lepší, nemusí být rozhodnuty nikdy. Do kategorie normativních přístupů patří většina modelů strategického řízení. Zvláštnosti ekonomie ve srovnání například s přírodními vědami jsou ty, že její zákony platí především jako obecné tendence, které vycházejí z hromadných a náhodných jevů. Na rozdíl od poznaných přírodních zákonů existuje v případě ekonomie od vyslovených zákonitostí daleko větší množství odchylek. Jako příklad lze uvést jednu ze základních ekonomických zákonitostí zákon klesající poptávky. Tento zákon vyjadřuje skutečnost, že s rostoucí cenou určitého zboží klesá množství poptávky po něm. Existuje však mnoho situací, kdy tento zákon zcela neplatí. Avšak uvědomění si a případné vysvětlení těchto odchylek může být manažerům užitečné. Ekonomika je vědní disciplína, která zkoumá hospodářskou činnost v určitém odvětví (ekonomika průmyslu). Je to původně synonymum pro výraz ekonomie ve smyslu ekonomické vědy (Fialová, Fiala, 2011). Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 2: Vysvětlete základní rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou. 7

9 3 Mikroekonomie Mikroekonomie zkoumá a analyzuje chování dílčích ekonomických subjektů - jednotlivců, domácností a firem, stav a vývoj jednotlivých trhů (výrobků a služeb, primárních výrobních faktorů). Tato kapitola proto zahrnuje 3 základní podkapitoly, v kterých bude pojednáno o trhu zboží a služeb, o teoriích, které ovlivňují chování firem a o trzích základních výrobních faktorů (práce, půda, kapitál). 3.1 Trh zboží a služeb Trh je systém, který určuje pravidla, podle kterých kupující a prodávající stanovují své ceny, nabízené a kupované množství. Tržní systém je založen fungování trhu zboží a služeb. Subjekty trhu jsou domácnosti, firmy a stát (stát je specifický subjekt trhu). Trh zboží a služeb si lze představit jako určitý prostor, kde se setkává nabídka s poptávkou a utváří se cena zboží a služeb. Na trhu dochází ke směně těchto statků, která probíhá za pomoci finančních prostředků. Ekonomika je socioekonomický systém, o němž se předpokládá, že rozhodnutí o alokaci výrobních faktorů, produkci statků a jejich distribuci jsou uskutečňována na podkladě cen utvářených v procesu dobrovolné směny mezi výrobci, vlastníky výrobních faktorů a spotřebiteli zboží a služeb Tato rozhodování jsou až na výjimky realizována v přirozeném prostředí trhů. Ceny jsou určovány tlaky tržních sil, vyvolávaných vzájemným působením tržní nabídky a tržní poptávky Nabídka Nabídka vyjadřuje, jaké množství zboží jsou výrobci/obchodníci ochotni produkovat/prodávat na trhu za určitou cenu. Tržní nabídka by se dala charakterizovat jako součet nabídek na daném trhu v určitém časovém období. Rozlišujeme několik typů nabídky: a) individuální nabídka vyjadřuje nabídku jednoho výrobce; 8

10 b) tržní nabídka představuje součet všech individuálních nabídek na určeném trhu; c) celková nabídka (agregátní nabídka) souhrn všech tržních nabídek, tj. součet veškerých nabídek na všech trzích. Nabídka je vyjádřena nabídkovou křivkou: Obr. 1: Nabídková křivka Zdroj: P = cena, Q = nabídka (množství zboží) Křivka nabídky vyjadřuje reakce výrobců na změny ceny zboží a zároveň informuje o tom, jaké množství zboží budou při určitých cenách výrobci ochotni dodávat na trh. Křivka nabídky jednotlivých výrobců se liší, neboť jejich průběh ovlivňuje celá řada činitelů, jako jsou například objem disponibilních výrobních faktorů, subjektivní vlastnosti výrobců. Jejich očekávání budoucího vývoje, změny nákladů při rozšiřování výroby atd. Zákon rostoucí nabídky je jeden ze základních ekonomických zákonů. Vyjadřuje skutečnost, že s růstem ceny zboží množství zboží nabízené na trhu roste. Vyplývá to ze skutečnosti, že základním motivem výrobců je zisk, který se při růstu cen za předpokladu konstantní úrovně nákladů zvyšuje. Výrobce pak na tento cenový podnět reaguje tím, že zvyšuje objem výroby a nabízí na trhu větší množství. Přitom se předpokládá, že cena je v tomto vztahu nezávislá proměnná. Nabízené množství na ceně závisí. 9

11 Faktory ovlivňující nabídku jsou např. cena, náklady výroby, kvalita, množství, konkurence, ceny vstupů, organizace práce technologie, ekonomické změny aj. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.1.1: Co vyjadřuje zákon rostoucí nabídky? Znázorněte graficky. Jací činitele ovlivňují křivky nabídky jednotlivých výrobců? Poptávka Poptávka vyjadřuje množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu, na určitém místě a v určitý čas. Podobně jako u nabídky existují tyto formy poptávky: a) individuální poptávka poptávka jediného spotřebitele po konkrétním výrobku; b) tržní poptávka součet všech jednotlivých poptávek na určitém trhu po konkrétním výrobku; c) celková poptávka (agregátní poptávka) součet všech poptávek na trhu. Zákon klesající poptávky nám říká, že s růstem cen poptávané množství zboží klesá. Spotřebitelé mají tendenci kupovat méně zboží, pokud jeho cena vzroste. Pro spotřebitele se tedy zboží stává atraktivnější a jejich motivace ke koupi roste v tom případě, klesá-li cena. Z toho vyplývá, že vzroste i poptávané množství. 10

12 Tento zákon neplatí pro všechny druhy zboží, neboť na poptávku po některém zboží nemá růst cen prakticky žádný vliv. Rovněž tento zákon neplatí u luxusního zboží, jako jsou např. luxusní automobily, šperky, soukromé vzdělávání apod. Graficky se tento zákon dá znázornit pomocí křivky: Obr. 2: Poptávková křivka Zdroj: P = cena, Q = poptávka po zboží Křivka poptávky vyjadřuje reakce spotřebitelů na změnu ceny zboží a ukazuje množství zboží, které budou spotřebitelé ochotni při určitých cenách koupit. Křivky poptávky jednotlivých výrobků se liší. Jejich průběh je ovlivněn celou řadou faktorů: a) finanční situací spotřebitelů; b) sezónními vlivy; c) osobními preferencemi kupujících; d) nezbytností zboží z hlediska spotřebitelů; e) kvalitou prodeje atd. 11

13 Poptávku můžeme v praxi identifikovat následujícími způsoby: a) interview se spotřebiteli; b) průzkumem trhu; c) ze statistických dat; d) testováním trhu určeným pro daný produkt; e) jinými experimenty. Primárním cílem těchto postupů je získat informace o poptávaném množství zboží při různých cenách. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.1.2: Jak lze v praxi identifikovat poptávku? Vyjádřete graficky zákon klesající poptávky Cena Cenu lze definovat jako finanční výdaje spotřebitele spojené s nákupem jednotlivých druhů zboží nebo služeb. Tržní cena je cena, která vzniká působením tržních sil v určitém časovém okamžiku. Rovná-li se nabídka poptávce, bývá tato situace označována jako rovnováha zboží a služeb trh je v rovnováze. Nedochází k tlaku na poptávku ani nabídku a nevzniká přebytek ani nedostatek. Rovnovážná cena je cena, za kterou je spotřebitel ochoten koupit zboží a za kterou je výrobce ochoten zboží vyrobit. 12

14 Prakticky to tedy znamená: a) zboží je dostatek a poptávka je plně uspokojena; b) vyrobené zboží se spotřebuje; c) ceny jsou stálé. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.1.3: Co je tržní cena? Co je rovnovážná cena? Cenová pružnost nabídky a poptávky (cenová elasticita nabídky) Cenová pružnost nabídky vyjadřuje vztah mezi změnou ceny zboží a změnou nabízeného množství. Cenová pružnost nabídky se měří koeficientem cenové pružnosti nabídky: % změny množství nabízeného zboží cenová elasticita nabídky = % změny cen Výpočet tohoto koeficientu udává, o kolik % se zvýší (resp. sníží) nabízené množství, pokud se cena zvýší (resp. sníží) o 1%. Jeho velikost charakterizuje odezvu výrobců na pohyby cen. Nabídka je považována za pružnou při hodnotách cenové elasticity větší 13

15 než 1. Za nepružnou je potom považována nabídka s hodnotou koeficientu cenové elasticity menší než 1. Cenová pružnost nabídky je významná veličina pro management. Z hlediska strategického řízení je pružnost nabídky parametr, jehož žádoucí hodnotu/velikost by měl management při formulaci strategie určit, definovat, nastavit a realizovat tak, aby to odpovídalo jeho strategickým záměrům. Pružnost je na jedné straně nákladná, nehodí se tudíž do podmínek strategií nízkých nákladů, na druhé straně může být činitelem, který firmu odlišuje od konkurence v podmínkách diferenciace, může jí pomoci získat výhodnou tržní pozici (nejlépe se daří monopolu), konkurenční výhodou. Manažeři by měli rozumět tomu, co znamená cenová elasticita nabídky v praxi a co má na ni vliv. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky jsou: a) možnosti a náklady skladování čím obtížnější a nákladnější je skladování výrobků, tím menší je potencionálně pružnost nabídky; b) charakter použitých technologií a výrobního procesu čím univerzálnější/pružnější jsou technologie, tím pružnější může být nabídka; c) vytížení výrobních kapacit firma, která má k dispozici nevyužité kapacity, může být z hlediska své nabídky pružnější; d) dostupnost výrobních faktorů a kapacity distribučních kanálů jsou-li snadno dostupné potřebné výrobní faktory a distribuční kanály, může být pružnost nabídky vyšší; e) struktura nákladů vysoké fixní náklady pružnost nabídky omezují; f) lidský faktor vůle a schopnosti výrobce vyjít zákazníkovi vstříc; g) konkurence čím tvrdší konkurence, tím lze předpokládat vyšší pružnost nabídky. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.1.4: Jakým způsobem se měří pružnost nabídky? Popište koeficient. 14

16 Kdy je nabídka považována za pružnou? Jaké faktory ovlivňují cenovou pružnost nabídky? Vyjmenujte 5 z nich Změny křivek poptávky a nabídky v důsledku změn necenových faktorů Dosud jsme vycházeli z předpokladu, že poptávka a nabídka jsou závislé pouze na ceně. Uplatňuje se zde tzv. předpoklad ceteris paribus ( za jinak stejných podmínek ), což znamená, že zmíněné závislosti ceny, nabídky a poptávky platí pouze za předpokladu, že ostatní faktory ovlivňující nabídku (resp. poptávku) se nemění. Takovéto faktory v realitě však existují a na poptávku i nabídku mají vliv. Označujeme je jako necenové faktory ovlivňující nabídku a poptávku. Pokud ke změně některého z necenových faktorů dojde, je nutno zkoumat, jak tato změna ovlivňuje průběh křivky nabídky (resp. poptávky), a případně zkonstruovat křivky nové, odpovídající změněným podmínkám. Nabídka i poptávka jsou přesně vzato funkce proměnlivé a je nutno k nim jako k takovým přistupovat. Necenové faktory ovlivňující nabídku jsou: a) rozvoj technologií; b) tlak konkurence; c) ceny výrobních faktorů; 15

17 d) klimatické podmínky počasí; e) změny na straně výrobců, vnější změny podmínek výroby (daně, legislativa atd.). Působení necenových faktorů je schematicky znázorněno na následujících obrázcích. Zvětšení nabídky vyjadřuje šipka směrem shora dolů, zmenšení nabídky šipka směrem zdola nahoru. Obr. 3: Změny křivek nabídky a poptávky vlivem necenových faktorů Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Na následujícím obrázku je znázorněna křivka nabídky, jejíž snížení vyjádřené graficky posunem z původní polohy doleva nahoru. Snížení nabídky může být například u zemědělských produktů způsobeno neúrodou a všeobecným zdražením vstupů, zhoršením poltického klimatu a snížením počtu výrobců. 16

18 Obr. 4: Změna křivky nabídky - zmenšení Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Na dalším obrázku je potom znázorněna změna křivky nabídky, její zvětšení vyjádřené graficky posunem z původní polohy doprava dolů. Zvětšení nabídky může být umožněno např. zlevněním vstupů, snížením výrobních nákladů v důsledku použití výkonnějších technologií a lepší organizace práce rovněž zvýšením počtu výrobců/prodávajících. Obr. 5: Změna křivky nabídky - zvětšení Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Necenové faktory ovlivňující poptávku: 17

19 a) změny důchodů (příjmů); b) změny cen substitutů popř. komplementů; c) demografické změny; d) regulační opatření; e) očekávání změn cen na straně spotřebitelů. Působení necenových faktorů je názorně ukázáno na následujících obrázcích. Snížení poptávky vyjadřuje šipka směřující shora dolů, zvýšení šipka směřující zdola nahoru. Obr. 6: Změna poptávkových křivek vlivem necenových faktorů ovlivňujících poptávku Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Na dalším obrázku je znázorněna změna křivky poptávky, jejíž zvětšení vyjádřené graficky posunem z její původní polohy doprava nahoru. Tato změna může být způsobena například zvýšením příjmu spotřebitelů v případě normálního zboží, uvolněním regulačních opatření (např. prodej zbraní), změnou životního stylu. Který vyvolává nákupy určitého zboží a také zdražením substitutů nebo zlevněním komplementárního zboží. 18

20 Obr. 7: Křivka zvětšení poptávky v důsledku působení necenových faktorů Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Na následujícím grafu je znázorněna změna křivky poptávky - její zmenšení, vyjádřené posunem z její původní polohy doleva nahoru. Tato změna může být zapříčiněna např. snížením příjmů v případě normálního zboží (např. období recese) zavedením regulačních opatření, omezením spotřeby v důsledku změn životního stylu anebo např. zdražením komplementárního zboží. Obr. 8: Křivka zmenšení poptávky v důsledku působení necenových faktorů Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.1.5: Jaké jsou necenové faktory ovlivňující nabídku? 19

21 Jaké jsou necenové faktory ovlivňující poptávku? Prognózování vývoje trhu Znalost vlivu necenových faktorů na nabídku a poptávku lze využívat jak při analýze toho, co se již na trhu událo (retrospektivní analýza), tak při předpovědi vývoje trhu (perspektivní analýza). Perspektivní analýza je z hlediska využití ve strategickém řízení významnější, neboť analýza a odhad vývoje trhu je jedním z hlavních východisek formulace obchodních strategií. Retrospektivní analýza se dá využít tak, že se při ní metodologie analýzy působení necenových faktorů na poptávku a nabídku dobře demonstruje. Metoda MAP je odvozena od počátečních písmen anglických slov: Monitor, Analyse, Predict. Tato analýza se často používá při tzv. analýzách vnějšího prostředí ve strategickém řízení. Výhodou této analýzy je, že do zpracování analýz vnáší systematičnost a řád. Analýza se sestává ze 3 fází: a) identifikace faktorů, jejichž působení může být relevantní z hlediska návrhu strategie; b) analýza jejich dosavadního působení; c) predikce vývoje. 20

22 Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.1.6: Vysvětlete pojem retrospektivní analýza. 3.2 Teorie chování firmy V podmínkách tržní ekonomiky používají firmy pro svoji činnost určité množství výrobních faktorů za účelem výroby určitých statků, popř. poskytování služeb, které pak nabízejí na trhu a prodávají. Základním motivem výrobce je tvorba zisku, které je následně použit jak na reprodukci výrobního potenciálu, tak na zvýšení bohatství vlastníků firmy. Cíl maximalizace zisku nutí výrobce k minimalizaci vstupů a maximalizaci výstupů, které jsou vyjádřeny peněžně. Tím je v podstatě vymezen prostor pro základní podnikatelská rozhodování firem. Výrobní faktory jsou vzácné. K plnému uspokojení všech požadavků lidstva nejsou a v budoucnu ani nebudou k dispozici volné potřebné výrobní zdroje. Jednotlivé výrobní statky však nejsou nedostatkové stejnou měrou. Vedle tzv. volných statků (volné statky jsou např. vzduch nebo voda), které jsou v současnosti relativně snadno přístupné všem, existují tzv. vzácné statky. U těchto statků je evidentní nemožnost uspokojení potřeb všech zájemců patří mezi ně většina statků, které lidé potřebují k životu. Z tohoto důvodu nastává problém alokace. Alokace je rozdělování vzácných statků mezi jednotlivé ekonomické subjekty. Problém alokace statků není jen v oblasti spotřeby, ale i v oblasti výroby. 21

23 Z pohledu mikroekonomického jsou každým ekonomickým subjektem (ať již soukromou firmou nebo organizací ve veřejném sektoru) sledované ukazatele: náklady, příjmy a zisk Náklady a jejich členění Náklady představují hodnotu (vyjádřenou ve finančních prostředcích) vynaložených prostředků (spotřebovaného oběžného majetku, opotřebovaného investičního majetku) a práce. Náklady můžeme členit podle různých hledisek. Základní rozdělení nákladů je na explicitní náklady a implicitní náklady. a) Explicitní náklady - jsou náklady vynaložené firmou na nákup výrobních faktorů. Jedná se například o náklady na mzdy, náklady na nákup výrobních strojů, materiálu, surovin, platby za služby, úroky za vypůjčený kapitál, pojištění. Jejich přesná výše musí být zaznamenána v účetnictví; b) implicitní náklady (náklady obětované příležitosti) - jsou to tzv. náklady obětované příležitosti zdrojů, které firma nemusí nakupovat, neboť je již vlastní. Firma tyto náklady tedy nevynakládá. Implicitní náklady lze vyjádřit jako ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy. Implicitní náklady jsou například: a) čas vlastníků firmy, který věnují jejímu řízení, aniž by za to pobírali jakoukoli mzdu; b) hodnota know-how, které vlastníci do firmy přinesli, aniž by si za to nárokovali speciální odměnu; c) firma, která již vlastní výrobní/prodejní prostory náklady, které by tato firma musela vynakládat za pronájem těchto prostor, v případě, že by nebyly jejím vlastnictvím. 22

24 Součet obou těchto nákladů tvoří ekonomické náklady, které slouží pro výpočet ekonomického zisku. Podle dalších faktorů můžeme náklady rozdělit na: a) kalkulační náklady; b) dle druhového členění; c) dle členění v závislosti na objem výstupu/výroby. Kalkulační členění nákladů se používá jako podklad pro stanovení ceny výrobku. Rozeznáváme náklady přímé a nepřímé. Náklady přímé - jejich výše je přímo kalkulovatelná na jednotlivé výrobky. Náklady nepřímé (režijní)- tyto náklady nejsou na jednotlivé výrobky kalkulovatelné. Proto se tyto náklady rozpočítávají dle určité metodiky procentní sazbou na jednotlivé výrobky, do jejichž kalkulace nebyly zahrnuty jako přímé náklady. Jako příklad lze uvést spotřebu hnojiva a chemickou ochranu pšenice, mzdové náklady na pšenici při přípravě půdy atd. Druhové členění nákladů je používáno především z důvodů účetnictví. Dle tohoto členění se náklady dělí na: a) náklady materiálové; b) náklady mzdové; c) náklady nemateriálního charakteru; d) subdodávky; e) finanční náklady. Kalkulační a druhové členění je používáno především z administrativních a technických důvodů. Toto členění je také využíváno při výpočtu nákladů na jeden výrobek při zavadění nových postupů a technologií. Skutečně ekonomického charakteru je členění nákladů v závislosti na jejich průběhu při změně objemu produkce. Z tohoto hlediska rozlišujeme náklady: 23

25 a) fixní (pevné) fixní náklady se nemění se při změně objemu výroby a nelze je měnit v krátkodobém časovém horizontu. Příkladem je možno uvést hodnotu budov a strojů, náklady na vytápění, náklady na ostrahu apod.; b) variabilní (proměnné) variabilní náklady se mění s objemem výroby. Jde například o mzdu dělníkům, náklady na materiál atd.; c) semifixní (schodové fixní náklady) jde v podstatě o fixní náklady, které se od určitého objemu výroby zvyšují. Jde například o náklady na stroje při rozšiřování výroby, pokud je již kapacita stávající výrobní linky vyčerpána.; d) semivariabilní náklady jsou náklady, které při určitém objemu výroby skokově vzrostou a dále se s rostoucím objemem výroby mění jako variabilní náklady. Příklad semivariabilních nákladů jsou daně z příjmu či telefonní poplatky. Firma nemůže v krátkém časovém období zásadním způsobem měnit objem svých výstupů z důvodu limitované výrobní kapacity tento fakt je nutno při úvahách o optimalizaci/minimalizaci nákladů v krátkém časovém horizontu vzít na vědomí. Firma může na rostoucí poptávku po svých výrobcích reagovat pouze do limitu svých výrobních kapacit (které jsou navíc spojené s určitou úrovní fixních nákladů). Objem výroby však lze v krátkém časovém období zvětšovat například efektivnějším využitím stávajících výrobních kapacit, zvýšením lehce dostupných výrobních faktorů (pracovní síly výrobních dělníků, energie, materiálu ). Vzhledem k tomu, že optimalizace nákladů v krátkém časovém období je pouze krátkodobým řešením, přináší firmě pouze krátkodobé snížení nákladů. Náklady lze optimalizovat například těmito prostředky: a) vyšší specializací a větší efektivitou práce při vyšším objemu výroby; b) lepší organizací výroby při vyšším objemu výroby; c) dostatkem kapitálu na nové technologie u větších firem; d) dokonalejším využitím surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků; 24

26 e) lepšími podmínkami pro rozvoj výrobků a technologií. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.2.1: Uveďte 3 příklady implicitních a 3 explicitních nákladů. Co tvoří součet implicitních a explicitních nákladů? Kdy se používá tzv. kalkulační a kdy druhové členění nákladů? Jaký je postup firmy při optimalizaci jednotkových nákladů? Příjmy a jejich členění Podobně jako u nákladů lze i u příjmů definovat celkové, průměrné a mezní příjmy. Celkový příjem (Total Revenue TR) je vyjádřen částkou, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Vypočítá se jako součet součinů prodaných množství výrobků Q i a jejich jednotkových cen P i v určitém časovém období. 25

27 Průměrný příjem (Average Revenue AR) je průměrný příjem připadající na jeden výrobek, neboli také průměrná cena jednoho výrobku. Vypočítá se jako podíl TR/Q, kde Q je počet prodaných výrobků. Mezní příjem (Marginal Revenue MR) je změna celkového příjmu TR vyvolaná prodejem dalšího vyrobeného výroku (jednotky zboží) Zisk Cílem každého podnikání je zisk. Zisk lze charakterizovat jako rozdíl mezi hodnotou výstupů (tržby a výnosy) a hodnotou spotřebovaných vstupů (nákladů). Zisk rozlišujeme na podnikatelský/účetní, daňový a ekonomický. Pod pojmem tržby se obvykle rozumějí celkové tržby. Pojem tržby ale překvapivě není v české odborné literatuře nijak definován a není definován ani legislativně. Pomoci nám však může překvapivě Slovník spisovného jazyka českého, který říká, že tržba je úhrnný peněžní příjem z prodeje za určitou dobu nebo při nějaké příležitosti. Výnosy jsou poměrně jasně definovaným pojmem. Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě zvýšení (přírůstku) peněžních, případně i nepeněžních aktiv a jednak (spíše ojediněle) ve formě specifických případů snížení či zániku závazku (např. prominutí nebo úhrady). Příjmy podniku jsou přírůstky peněžních prostředků (v širším pojetí všechny přírůstky aktiv) podniku v určitém období. Jinými slovy, v řadě případů jsou příjmy zároveň výnosy například, když si v obchodě koupíte rohlík a zaplatíte za něj v hotovosti, jedná se pro prodejnu o příjem (došlo k přírůstku jeho peněžních prostředků) i o výnos (zvýšil se jeho ekonomický prospěch). Zisk můžeme rozdělit do následujících kategorií: a) EAT - zisk po zdanění; b) EBT - zisk před zdaněním; c) EBIT - zisk před úroky a daněmi; d) EBITDA - zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací. 26

28 3.2.4 Rovnováha firmy Krátkodobě je firma v rovnováze, jsou-li mezní náklady rovny meznímu příjmu, přitom firma může dosahovat ekonomický zisk (případně ekonomickou ztrátu). Dlouhodobá rovnováha firmy nastává, když se její mezní náklady rovnají meznímu příjmu a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku; tuto situaci můžeme zároveň označit jako rovnováha trhu firmy z trhu neodcházejí ani na něj nové firmy nevstupují, takže produkce celého trhu se nemění Podmínka ukončení činnosti firmy a bod vyrovnání Mezi nejdůležitější faktory ukončení činnosti firmy patří variabilní a fixní náklady. Firma při nízké ceně na trhu může být postavena před otázku, jestli by nebylo lepší danou činnost ukončit. Platí tedy, že firmy ukončují svoji činnost v momentě, kdy cenou nejsou pokryty ani variabilní náklady. Pro fixní náklady platí, že je nutné je hradit, i když se nevyrábí, proto jejich výše nemá zásadní vliv na rozhodnutí o ukončení činnosti. Bod ukončení činnosti je potom hranicí zastavení výroby. Cena, která se rovná průměrným variabilním nákladům, představuje bod ukončení činnosti firmy. Bod, ve kterém se cena rovná průměrným nákladům, se nazývá bodem vyrovnání. V krátkém období firmy mohou pokračovat v činnosti, i když ztrácejí peníze tím, že prodávají za cenu nižší než průměrné náklady (ale vyšší než průměrné variabilní náklady). Kdyby totiž ukončily činnost, ztratily by ještě víc. Činnost firmy může být také ukončena živnostenským úřadem., za předpokladu že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené živnostenským zákonem. Nebo také na návrh správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Pokud se podnikatel pokud se rozhodne ukončit podnikání z vlastní iniciativy, musí nejprve podat žádost o zrušení živnostenského oprávnění na svůj místně příslušný živnostenský úřad. 27

29 Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.2.5: Definujte bod ukončení činnosti firmy z pohledu nákladů firmy Dokonalá konkurence (perfect competition) Dokonalá konkurence je teoretický model trhu, na němž žádná firma ani spotřebitel nedosahují takové velikosti, aby mohli sami ovlivnit tržní cenu. Tato situace reálně neexistuje, některé trhy se tomuto modelu však přibližují (například trh zemědělských plodin pšenice). Trh dokonalé konkurence se vyznačuje: a) na dokonale konkurenčním trhu působí velký počet firem, z nichž každá zaujímá na trhu pouze zanedbatelný podíl, všechny tyto firmy vyrábějí homogenní produkt (spotřebitel prakticky nevnímá rozdíly mezi výrobky jednotlivých výrobců) pomocí identických výrobních procesů; b) dotyčné firmy mají k dispozici dokonalé informace o situaci na trhu a z hlediska svých marketingových a obchodních rozhodování jsou na sobě nezávislé (aktivity určité firmy nejsou ovlivňovány aktivitami ostatních firem); c) platí rovněž podmínka volného vstupu do odvětví, což znamená, že další firmy mohou do odvětví snadno vstoupit (případně vystoupit), pozorují-li, že zde mohou vytvářet vyšší zisk. 28

30 V případě dokonalého konkurenta je důležité zejména to, že cena je veličinou na vůli firmy v tomto tržním prostředí nezávislou/neovlivnitelnou. Dokonale konkurenční trh zachycuje následující obrázek. Obr. 9: Individuální poptávková křivka v dokonalé konkurenci Zdroj: Kde je: P cena výrobku, Q objem výroby, d křivka poptávky po produkci. Tržní cena P je dána průsečíkem poptávky D a tržní nabídky S. Předpokládá se, že firma působící v prostředí dokonalé konkurence díky svému nepatrnému podílu na uspokojování celkové tržní poptávky prodá za tržní cenu vše, co vyrobí, resp. vždy zde realizuje svoji individuální nabídku S ind. Podobně se na trhu nic významného nestane, pokud dokonalý konkurent svoji individuální nabídku omezí, ostatní konkurenti tento výpadek snadno nahradí. Z takovéhoto fungování trhu dokonalé konkurence plyne, že dokonalý konkurent nemůže tržní cenu svým působením významněji ovlivnit, musí ji přijímat. Celkový příjem (TR) firmy dokonalého konkurenta je potom za této situace a za předpokladu, že se průměrná tržní cena nemění, úměrný množství prodané produkce. Mezní příjem (MR) a průměrný příjem (AR) firmy se rovnají tržní ceně P a pokud na trhu nepůsobí necenové faktory, jsou obě tyto veličiny pro firmu konstantní při jakémkoliv množství, které firma na trhu realizuje. Poptávka po zboží dokonalého konkurenta D ind je absolutně pružná a totožná s přímkami AR a MR. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.2.6: 29

31 Popište dokonalou konkurenci. Jakou veličinou je cena v případě dokonalé konkurence? Závisí cena na vůli firmy? Nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence je označení tržní struktury, která není považovaná za dokonalou konkurenci. Rozdíl mezi dokonalou a nedokonalou konkurencí je v tom, že dokonalý konkurent díky své zvláštní pozici na trhu může určovat či ovlivňovat tržní cenu. Jinými slovy je to také situace, kdy jsou porušeny tyto podmínky: a) nedostatečné informace; b) homogenita výrobku; c) velký počet výrobců na trhu; d) nulové náklady na vstup/výstup z odvětví. Obr. 10: Individuální poptávková křivka v dokonalé konkurenci 30

32 Zdroj: Kde je: P cena výrobku, Q objem výroby, d křivka poptávky po produkci. Případem nedokonalé konkurence je monopol, oligopol, nebo tzv. monopolistická konkurence. Monopol je forma tržní struktury, ve které působí pouze jediný dodavatel produktu, pro nějž neexistují substituty. Jinými slovy na straně nabídky existuje pouze jedna firma. Rozlišujeme několik druhů monopolů, tj. monopoly dle procesu jejich vzniku a monopoly na základě organizačních forem. 1. Monopoly vzniklé na základě procesu vzniku: a) institucionální tj. státní či administrativní, které vznikly na základě rozhodnutí vlády. Příkladem jsou dráhy, pošta, klíčové zbrojovky atd.; b) monopoly ekonomické síly tj. monopoly vznikající postupně v důsledku koncentrace a centralizace kapitálu; c) tajné monopoly tj. monopoly vznikající na základě tajných dohod výrobců, kteří se snaží obejít antimonopolní zákon. 2. Monopoly vzniklé na základě organizační formy: a) syndiktát nákup a prodej účastníků syndiktátu je zajištěn prostřednictvím společného obchodního subjektu; b) trust je spojení dvou podniků do jediné ekonomické jednotky bez výrobní suverenity; c) koncern seskupení samostatných podniků kontrolovaných prostřednictvím kapitálové účasti; d) konglomerát (holding) tvoří holdingová společnost a skupina přidružených společností, mezi jejichž výrobními aktivitami a trhy obvykle nejsou zjevné souvislosti tj. podniky podnikající v nesourodých odvětvích. Monopolistická konkurence - je situace, kdy na daném trhu sice existuje velký počet výrobců, ale tito výrobci si díky vysoké diferenciaci produktu firmy prakticky nejsou konkurenty. Tuto formu konkurence lze chápat i jako dynamickou tržní strukturu. 31

33 Oligopol (koluze) Pokud na trhu existuje pouze několik málo výrobních firem, označujeme tento stav jako oligopol. Rozlišujeme je na smluvní a oligopoly s dominantní firmou. a) Smluvní oligopol - Vzniká za situace, kdy na trhu existuje několik málo přibližně stejně silných výrobců, kteří mezi sebou uzavřou tajné dohody (ve většině zemí s tržní ekonomikou je uzavírání takovýchto dohod zakázáno zákonem) o cenách a rozdělení trhu. Díky těmto dohodám jsou tyto firmy schopny dlouhodobě ovládnout trh a tím pádem zvyšovat svoje zisky. Typickým příkladem smluvního oligopolu je ropný kartel OPEC.; b) oligopol s dominantní firmou - Na trhu existuje pouze jedna dominantní firma a početně omezená skupina dalších přibližně stejných firem. Dominantní firma přejímá roli cenového vůdce. Ostatní konkurenční firmy toto chování kopírují. Jako příklad lze uvést tuzemský trh s pohonnými hmotami. Kvantifikace toho, jak dalece je určité hospodářské odvětví nedokonale konkurenční, lze například pomocí míry koncentrace nebo pomocí Lernerova indexu. a) Míra koncentrace vyjadřuje podíl nejsilnějších firem na trhu v %. b) Lernerův index ukazatel monopolní síly vyjádřený poměrem rozdílu ceny a mezních nákladů k ceně. Nedokonale konkurenční subjekty mají i některé pozitivní aspekty: a) dokonalé výrobky - tato skutečnost platí zejména tehdy, když nedokonalý konkurent vděčí za získání své pozice strategii diferenciace a exkluzivity svých výrobků. Jako příklady oligopolů bývají uváděny firmy Coca cola, IBM, Heinz apod.; b) předpoklady pro dokonalejší využívání economies of scale - je zřejmé, že mohou výhody úspor z rozsahu skutečně využívat pouze velké firmy, jejichž velikost je automaticky řadí do kategorie nedokonalých konkurentů; 32

34 c) lepší podmínky pro technický rozvoj - rozvoj některých výrobků a technologií je v současnosti nesmírně drahá záležitost. Například v případě vývoje nových automobilů jde řádově o miliardy Kč. Je zcela zřejmé, že malé firmy tyto prostředky na technický rozvoj vynakládat samy nemohou. Na druhé straně existuje zejména v podmínkách oligopolů a monopolistické konkurence v oblasti technického rozvoje většinou velmi tvrdá konkurence. Stát se snaží zasahovat do fungování nedokonale konkurenčního trhu a eliminovat jeho negativní aspekty. Mezi nejčastěji užívané nástroje státu při ochraně hospodářské soutěže patří: a) daně pomocí zdanění monopolů se vláda snaží snižovat jejich zisk a tím zlepšovat podmínky slabším firmám; b) cenová regulace v zemích s vyspělou tržní ekonomikou se příliš nepoužívá, neboť je považována za hrubý nástroj zasahování státu do fungování ekonomiky; c) státní vlastnictví o některých odvětvích se tvrdí, že mohou efektivně fungovat pouze v monopolních podmínkách. Jedná se například o dopravu, telekomunikace, zásobování atd. Negativní aspekty existence monopolu v této situaci se tedy částečně eliminují formou státního vlastnictví; d) státní regulace spadá sem kontrola cen a případně i množství vstupů a výstupů. Státní regulace se uplatňuje především v oblasti veřejně prospěšných služeb v dopravě, na finančních trzích a dále např. v oblasti citlivých položek zahraničního obchodu; e) antimonopolní politika stanovena zákony, jež zakazují určité druhy konkurenčního chování a vytváření monopolů. Nejdůležitější pravidla hospodářské soutěže jsou vymezena v obchodním zákoníku a dále v zákoně o ochraně hospodářské soutěže. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.2.7: Co je nedokonalá konkurence a jaké jsou její formy? 33

35 Jaké jsou pozitivní aspekty nedokonalé konkurence? Uveďte 3 příklady monopolu v ČR. 3.3 Trhy výrobních faktorů Trh výrobních faktorů je považován za trhy s dokonalou konkurencí firma si najme libovolný počet pracovníků a jejich počet neovlivní hladinu jejich mezd. Pojmem výrobní faktory můžeme označit zdroje používané v procesu výroby/poskytování služeb. Nebo také jako místo, kde se střetává nabídka výrobních faktorů a poptávka po nich. Rozlišujeme tři skupiny výrobních faktorů: a) půdu tj. všechny přírodní zdroje, jako např. ornou půdu, lesy, moře, zdroje nerostných surovin, ovzduší atd.; b) práci lidské zdroje ve výrobním procesu; c) kapitál tj. výrobní faktory vznikající v průběhu výroby a jsou dál jako vstupy uplatňovány v další výrobě. Znázornění trhu výrobních faktorů je uvedeno na následujícím obrázku. Obr. 11: Trh výrobních faktorů 34

36 Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Trhy výrobních faktorů se odlišují od trhu spotřebních statků. Jsou rozdílné zejména na základě těchto charakteristik: a) poptávka po nich není motivována uspokojováním osobní potřeby, ale potřebou získat zdroje na výrobu; b) odvozená poptávka poptávka po výrobním faktoru je silně závislá na poptávce po konečném statku, k jehož výrobě má být faktor použit; c) spotřebitelé na trhu výrobních faktorů mají větší tendenci využívat tzv. substituce nahrazovat zamýšlené zboží, které není momentálně dostupné jiným zbožím; d) na těchto trzích se obchoduje odlišným způsobem a v daleko větším objemu. Z toho vyplvají některé technické problémy, překážky a zvláštnosti; e) trhy výrobních faktorů jsou v daleko větší míře ovlivňovány politickými vlivy (války, embarga, pakty atd.). Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.3: Co znamená pojem výrobní faktory? V čem je trh výrobních faktorů odlišný od trhu spotřebních statků? 35

37 3.3.1 Ceny výrobních faktorů Ceny výrobních faktorů vznikají v podstatě stejným způsobem jako ceny jiným statků a služeb, tj. na základě poptávky a nabídky (jinými slovy ochoty výrobní faktor prodat a na druhé straně ochotou za výrobní faktor zaplatit), Trh výrobních faktorů však má jistá specifika: a) charakterem spotřeby, tzn. výrobní spotřebou. Výrobní faktory se při své spotřebě stávají zdrojem tvorby nových statků a přitom se používají v různých kombinacích, jejichž produktivnost je technologicky podmíněna. Proto i poptávka po výrobních faktorech je technologicky podmíněná; b) na straně poptávky, která je poptávkou odvozenou, vystupují firmy motivované především maximalizací zisku. I když zůstává plně zachována základní zásada směny, že směna musí přinášet směňujícímu subjektu užitek, skutečností je, že kupujícímu neslouží k uspokojování osobní spotřeby. Proto nemůžeme motivaci poptávky vysvětlovat pomocí teorie mezní užitečnosti. Poptávka je representována podnikatelskými subjekty, které nakupují výrobní faktory proto, aby pomocí nich vytvořenou produkci realizovaly na trhu. Obecným cílem realizace je maximalizace rozdílu mezi výnosy a náklady. Právě náklady představují pojítko s trhem výrobních faktorů. Základní souvislosti vývoje nákladů i výnosů jsme si již osvojili a víme, že rozhodování firmy se orientuje jejich mezními hodnotami; c) domácnosti představují nabídkovou stranu trhu výrobních faktorů a jejich chování je motivováno maximalizací užitku. Ceny výrobních faktorů lze rovněž chápat jako důchody v důsledku jejich vlastnictví, to jsou renta, mzda a úrok. 36

38 Podnikatel, tj. zákazník na trhu výrobních faktorů, porovnává MFC (tzn. Marginal Factor Cost mezní náklady na výrobní faktor) a MRP (Marginal Revenue Product. tzn. mezní příjem z produktu). Ten, kdo nakupuje výrobní faktory, odvozuje podle poměru MFC a MRP dvě rozhodnutí: a) pokud je MFC menší než MRP, podnikatel zvyšuje nákup výrobních faktorů o další jednotku a rozšiřuje výrobu (tento nákup se mu vyplatí, protože nakoupí výrobní faktory za menší částku, než kolik mu jejich využití přinese; b) pokud je MFC větší než MRP, podnikatel výrobní faktory již dále nenakupuje. Pokud platí, že MFC = MRP, je nakupující výrobních faktorů v rovnováze. Tato rovnost je i podmínkou pro maximalizaci zisku plynoucího z využití nakupených výrobních faktorů Rovnováha na trzích výrobních faktorů Pokud platí, že MFC = MRP, je firma nakupující výrobní faktory v rovnováze. Tato rovnost je i podmínkou pro maximalizaci zisku plynoucího z využití nakupených výrobních faktorů (VF). Rovnováha firmy je vyjádřena na následujícím grafu. Obr. 12: Rovnováha na trzích výrobních faktorů Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Křivka nabídky S daného faktoru v grafu je vyjádřena přímkou rovnoběžnou s osou X, vedenou ve výši mezních nákladů MFC. Křivka individuální poptávky firmy D je totožná 37

39 s křivkou mezního příjmu z produktu MRP. Bod rovnováhy firmy E při nákupu daného výrobního faktoru je určen průsečíkem obou křivek (MFC, MRP). Firma by v daném případě měla nakoupit Q E jednotek daného výrobního faktoru při tomto množství může z těchto faktorů získat maximální zisk. Rovnováha firmy nakupující VF na nedokonale konkurenčním trhu je znázorněna na dalším obrázku. V této situaci firmě stoupá křivka S nabídky a v důsledku toho musí za každou další jednotku VF, kterou chce firma získat, zaplatit vyšší cenu než za jednotku předchozí. Zároveň však musí tuto cenu zaplatit i za dosud získané jednotky VF. Křivka MFC firmy z tohoto důvodu stoupá rychleji než křivka nabídky. Rovnováha firmy E nastane znova až tehdy, když platí, že MFC=MRP. Pokud se např. jedná o trh práce, znamená to v tom případě, že firma má zaměstnat Q E specialistů daného druhu a že by se jejich mzda (včetně doprovodných nákladů např. na jejich sociální zabezpečení) měla pohybovat na úrovni W E. Obr. 13: Rovnováha firmy nakupující VF na trhu VF s nedokonalou konkurencí Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.3.2: Kdy je firma nakupující výrobní faktory v rovnováze? 38

40 Pro koho může být teorie rovnováhy firmy při nákupu výrobních faktorů zajímavá? Trh práce Výrobním faktorem práce je lidská síla tj. lidé. Z tohoto důvodu je situace na trhu práce provázána s mikroekonomií a jinými vlivy. Produktivita práce je závislá nejenom na počtu lidí zapojených do výrobního procesu, ale také na intenzitě práce, délce pracovní doby, kvalifikaci pracovníků, jejich motivaci atd. Firmy potřebují výrobní faktory, nutné k výrobě spotřebních statků. Poptávka vyjadřuje množství práce, kterou si firma najme při různé výši mzdy. Firma se poptává takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu vyrovná mezním nákladům na práci, tedy mzdě. Poptávku tedy značně ovlivňuje produktivita práce (ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a managementem). Poptávka po práci je znázorněna na následujícím grafu. Obr. 14: Poptávka po práci 39

41 Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) MRPL = MFCL = w MRPL = MPPL * P W = mzdová sazba; L = množství práce Příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL) a ceny produktu (P). Křivka poptávky po práci je odvozena z křivky příjmu z mezního produktu. Poptávka po práci, je jako všechny poptávky po výrobních faktorech, odvozena z poptávky po finálních statcích, které byly vyrobeny pomocí práce. Lidé, kteří nabízejí svoji práci se rozhodnou, zda výdělek, který získají prací je úměrný počtu hodin strávených prací a zda pro ně není lepší využít volný čas jinak. Nabídka práce je tedy závislá na výši mzdové sazby, jak je vidět na obrázku 14 znázorňujícím rovnováhu na trhu práce. Nabídka práce do určitého bodu roste spolu s růstem hodinové sazby. Lidé v tomto pásmu jsou zřejmě se zvyšující se mzdovou sazbou silněji motivováni uspokojovat prodejem své práce svoje nezbytné potřeby. Po dosažení bodu A však již další zvyšování mzdové sazby vede k preferenci volného času před množstvím prodávané práce. Poptávku a nabídku práce ovlivňují i necenové faktory, z nichž nejvýznamnější jsou: a) zdravotní stav a stáří populace; b) pracovní výhody nepeněžní formy například pracovník ve zdravotnictví má lepší přístup ke zdravotní péči; c) úroveň nezaměstnanosti a sociální politika státu; 40

42 d) druh poptávané práce a kvalita pracovního prostředí; e) vedlejší zdroje příjmů, které mohou snižovat motivaci k práci. Při vyšší mzdě přináší práce vyšší výdělek, který může spotřebitel použít k získání většího počtu výrobků a služeb. To vede k tendenci pracovat déle na úkor volného času. Pracující tedy postupně nahrazuje volný čas prací. O tomto jevu se hovoří jako o substitučním efektu. Rovnováha na trhu práce je určena průsečíkem křivek nabídky práce S L a poptávky po práci D L. Tento průsečík určí rovnovážnou mzdovou sazbu W E a rovnovážné množství práce. Mzdové sazby pod bodem rovnováhy vyvolávají nedostatek pracovních sil (tzn. lidé nemají o práci zájem a raději dobrovolně zůstanou nezaměstnaní, nabízejí pouze množství práce L 1S, - podnikatelé jsou na druhé straně ochotni při nízkých mzdových sazbách zaměstnávat více lidí) Obdobně při mzdových sazbách nad bodem E (např. W 2 ) vzniká přebytek pracovních sil. Obr. 15: Rovnováha na trhu práce Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.3.3: 41

43 Definujte nabídku práce. Jaké necenové faktory významně ovlivňují nabídku a poptávku práce? V jaké situace nastává rovnováha na trhu práce? Trh kapitálu Kapitál označuje výrobní faktory, které vznikají v průběhu výroby a jsou dále jako vstupy (tj. např. suroviny, energie, výrobní zařízení atd.) použity při další výrobě. Označení trhu s kapitálem je také fyzický kapitál, nebo reálný kapitál. Na nákup tohoto kapitálu musí mít firma k dispozici odpovídající peníze, tj. peněžní kapitál (také se značí jako finanční kapitál, fiktivní kapitál). Ta část kapitálového trhu, kde se uskutečňují operace spojené s nákupem a prodejem tzv. dlouhodobých peněžních prostředků (cenné papíry a úvěry se splatností delší než 1 rok) je součástí širšího trhu peněz. Kapitálový trh zahrnuje mechanismy a instituce, zajišťující střet nabídky a poptávky po dlouhodobých finančních prostředcích a efektivní alokaci finančního kapitálu mezi různé druhy investic. Patří sem především banky a burzy. 42

44 Umisťování peněžního kapitálu se uskutečňuje: a) emisí cenných papírů (soukromých, státních) na tzv. primárním trhu; b) redistrikcí cenných papírů na trhu sekundárním. Emise cenných papírů vydávají eminenti přímo, nebo prostřednictvím zprostředkovatelů. Zprostředkovatelé jsou instituce, které stojí mezi eminenty a investory a zprostředkovávají nákup a prodej cenných papírů. Obvykle jsou to banky, kolektivní investoři nebo brokerské a makléřské společnosti. Investoři jsou fyzické nebo právnické osoby, které investují své volné finanční prostředky do nákupu akcií. Nástroji kapitálového trhu jsou úvěry, akcie, obligace a zástavní listy. Trhy kapitálu jsou ve vysoké míře ovlivněny necenovými faktory. Jsou to následující faktory: a) informace o vývoji trhu; b) zásahy státu; c) aktivity investorů; d) vývoj světové ekonomiky. Na následujícím obrázku je zobrazena rovnováha trhu s kapitálem: Obr. 16: Rovnováha na trhu s kapitálem 43

45 Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Rovnováha je znázorněna bodem E, což je bod, kde se střetávají křivky nabídky s poptávkou. Rovnovážná úroková míra I re podněcuje podnikatele k investicím I E, rovnající se úsporám S E, k nimž jsou při rovnovážné úrokové míře podněcováni střadatelé. Při úrokových mírách pod bodem rovnováhy E nastává nedostatek úspor, při úrokových mírách nad bodem E nastává přebytek úspor. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3.3.4: Co označujeme pojmem fiktivní kapitál? Co zahrnuje kapitálový trh? 44

46 3.3.5 Trh půdy Trh půdy je jinými slovy také trh přírodních zdrojů. Množství půdy, jako výrobního faktoru je dané, nabídka půdy je fixní, tzn. dokonale nepružná. Vlastník půdy získává v průběhu jejího využívání tzv. pozemkovou rentu výnos. Půda může být: a) pronajímána; b) prodávána. Za pronájem půdy je platí pozemková renta. Při prodeji půdy je její prodejní cena odvozována od této renty. Tržní cenu půdy přitom určuje nabídka a poptávka, což je ukázáno na následujícím grafu. Obr. 17: Tržní cena půdy 45

47 Zdroj: Lunáček, J. et al. (2010/2011) Křivka D jdoucí nahoru znázorňuje zvyšující se poptávku po půdě. Vyvolává odpovídající změnu ceny (při změně poptávky z D na D 1 změnu ceny P na P 1 ) a tudíž i výnosu pozemkové renty půdy. Půda jako VF není homogenní. Její diferenciace je založena především na dvou okolnostech kvalitě půdy a její poloze. Půda pro zemědělství je placena dle míry úrodnosti, půda nezemědělská je placena podle: a) umístění střed města nebo rekreační oblast; b) komfortu prostředí; c) služby; d) inženýrské sítě atd. Tyto okolnosti významně ovlivňují cenu i pozemkovou rentu. 46

48 4 Makroekonomie Makroekonomie je součástí ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku. Předmětem makroekonomického zkoumání je úroveň celkového produktu národního hospodářství, tempo jeho růstu, jeho cyklus, vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti, cenové hladiny, problematika makroekonomické stabilizační hospodářské politiky a zahraničně-ekonomické vztahy země (Halásková, 2008). Mezi rozhodující makroekonomické ukazatele patří hrubý domácí produkt, národní důchod, míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti a míra inflace, o kterých bude pojednáno v následujících podkapitolách. 4.1 Národní hospodářství a jeho subjekty a výkonnost Národní hospodářství je tedy souhrn hospodářských činností uskutečňující se na území státu, subjekty podnikání a občany. Zúčastňují se ho výrobní činitelé a jsou uskutečňovány subjekty trhu (největším tahounem je stavebnictví, elektronika, strojírenství). Obr. 18: Členění subjektů národního hospodářství Zdroj: www. ekonomie.topsid.com 47

49 Mezi subjekty národního hospodářství patří domácnosti, které poskytují půdu, kapitál, práci a podnikatelskou schopnost. Firmy na druhou stranu zaměstnávají a odměňují výrobní faktory poskytované domácnostmi. Státní sektor vybírá daně. Neméně důležitým subjektem je sektor bankovnictví, zajišťující zprostředkováváním finančních služeb. Výkonnost národního hospodářství jako celku charakterizujeme veličinami, které označujeme jako makroekonomické ukazatele. Z nich má největší význam hrubý domácí produkt, případně národní důchod. Hrubý domácí produkt (GDP) je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období na území daného státu ať již tuzemskými občany, podniky, nebo zahraničními subjekty tedy bez ohledu na vlastnictví výrobních faktorů. Rozhodující je geografický princip. Hrubý národní produkt (GNP) je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období občany dané země v tuzemsku i v zahraničí. Je to součet peněžní hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb a čistých vývozů. GNP je součet hrubého domácího produktu a čistého příjmu z majetku v zahraničí (MPI), což je rozdíl mezi příjmy z tuzemských výrobních faktorů použitých v zahraničí a výdaji za zahraniční výrobní faktory použité v tuzemsku. GNP = GDP + MPI Čistý domácí produkt (NDP) je varianta hrubého domácího produktu odčítající opotřebení fixního kapitálu (odpisy = D). NDP = GDP - D Čistý národní produkt (NNP) se vypočte, jestliže se od HDP odečte spotřeba fixního kapitálu. NNP je tedy součtem spotřeby domácností, vládních nákupů, čistého exportu a čistých investic. Čisté investice se rovnají hrubým investicím po odečtení znehodnocení kapitálu (neboli odpisy z kapitálové spotřeby). 48

50 Národní důchod (NI) je součet všech příjmů, které domácnosti za určité období na území daného státu získají. NI = NNP nepřímé daně Má-li být složka zahrnuta do hrubého domácího produktu, musí splnit 3 základní podmínky (Harasimová, 2010): - zboží musí být vyrobeno v běžném období. Finální produkt zahrnuje všechny nově vyrobené statky a služby, které jsou prodány na trhu poprvé. Nezahrnuje druhotný prodej např. bazary, starší domy, sekond-handy s oděvy atd.; - zboží musí být prodáno na trhu a oceněno tržními cenami; - zboží nesmí být v témže období znovu prodáno. Některé výrobky jsou používány jako meziprodukty tj. složky pro další výrobu (zásoby, nedokončená výroba). Opakem je finální produkt, což je výrobek, který je určen ke konečné spotřebě a bude prodán konečnému uživateli nebo jako kapitálový statek nakupovaný firmami. Příklady (čerpáno z Holman, 2008): 1. Pan Roubíček má hospodyni, která mu uklízí byt, pere, vaří a myje nádobí. Pan Roubíček jí platí ročně 60 tisíc korun. Služby hospodyně jsou tudíž statistikou započítávány do domácího produktu země. Jednoho dne se pan Roubíček odhodlá požádat svou hospodyni o ruku. Po svatbě jeho žena nadále vykonává všechny domácí práce jako doposud, ale teď jí pan Roubíček nedává žádný plat. Proto už práce paní Roubíčkové není statistikou započítávána do domácího produktu. Domácí produkt země klesl o 60 tisíc korun. 2. Pan Linhart, majitel autobazaru, koupil od pana Svobody ojeté auto za 90 tisíc Kč. Pak jej prodal panu Růžičkovi za 100 tisíc Kč. Provize 10 tisíc Kč kryje náklady Linharta autobazaru. Co z toho vchází do domácího produktu? Cena auta nevchází do domácího produktu daného roku, protože jde o staré auto, 49

51 které bylo vyrobeno v minulosti a nikoli v daném roce. Zato Linhartova provize 10 tisíc Kč součástí domácího produktu je a je nutno ji do něho započítat. Proč? Protože odráží hodnotu Linhartových služeb, které poskytl pánům Svobodovi a Růžičkovi, když prodej auta zprostředkoval. Pro měření hrubého domácího produktu rozeznáváme 3 metody (Krameš, 2009): 1. Metodu produktovou neboli metodu přidané hodnoty; 2. metodou důchodovou (nazývána tak z hlediska příjemců důchodu, kterým je sektor domácnosti) či metodu nákladovou (z hlediska firem); 3. metodu výdajovou. 1. Produktová metoda (metoda přidané hodnoty) Metoda zohledňuje hledisko tvorby produktu. Podstata této metody spočívá v tom, že na každém stupni výroby odečteme od hodnoty prodeje produktu (od příjmů firem) hodnotu meziproduktu a obdržíme tak hodnotu přidanou zpracováním. Finální produkt je tvořen přidanou hodnotou. Přidaná hodnota je tvořena důchody z prodeje služeb výrobních faktorů jako jsou mzdy a platy před zdaněním, včetně zdravotního a sociálního pojištění, rentou, zisky korporací, čistými úroky, důchody ze samozaměstnání. HDP = suma finálních statků a služeb suma meziproduktů HDP = suma hodnot přidaných zpracováním 2. Důchodová či nákladová metoda Tato metoda představuje souhrn dílčích důchodů, které obdrží vlastníci výrobních faktorů. Tím získáme veličinu, kterou nazýváme národní důchod (NI). K národnímu důchodu dále připočteme nepřímé daně a zhodnocení kapitálu (amortizaci). NI = w + i + z + r + s + a 50

52 Kde: w = hrubé mzdy a platy, tj. mzdy před zdaněním, i = čisté úroky (rozdíl mezi obdrženými úroky a placenými úroky), z = hrubé zisky firem zapsaných do obchodních rejstříků, důchod z vlastnictví firem, r = renty a další důchody z vlastnictví půdy a nemovitosti, s = příjmy se zamozaměstnání, tedy firmy nezapsané v obchodním rejstříku (živnosti), a = amortizace Národní důchod ovšem neodpovídá hrubému národnímu produktu. A to proto, že v GNP jsou zahrnuty hrubé investice a v nich tvoří část obnovovací investice, a také proto, že v GNP jsou zahrnuty nepřímé daně, které tvoří část příjmů domácností, která se nikdy nedostane k domácnostem. Z uvedeného vyplývá, že: Čistý domácí produkt = NI + nepřímé daně + obnovovací investice NI = NNP = nepřímé daně 3. Výdajová metoda Zde se HDP stanoví jako součet výdajů domácností na spotřebu (C), hrubých domácích soukromých investic (I), vládních výdajů na zboží služby (G) a čistého exportu (Ex Im). GNP = C + I + G + (Ex Im) = C + I + G + NX Za výdaje domácností (C) se považují výdaje na nákup jak dlouhodobých tak krátkodobých výrobků a služeb. Investice (I) představují přírůstek kapitálu během daného časového období. Celkové investice jsou označována jako hrubé, protože od nich není odečtena ta část investic, která slouží k obnově spotřebovávaných kapitálových statků, tedy k náhradě znehodnoceného kapitálu. Investice dále členíme na investice do fixního kapitálu a investice do zásob. Zahrnují se do nich i výdaje spojené s výstavbou rodinných domků, které vytvářejí domácnosti. Výdaje státních orgánů (G) se člení na dvě skupiny. Za prvé je to nákup výrobků a služeb, vláda za ně dostává protihodnotu, druhá část jsou transferové výdaje občanům (ty zvyšují výdaje za spotřebu domácností) a jsou jednosměrné. Čistý export (NX) se získá jako rozdíl mezi výší exportu a importu. Importované produkty nezvyšují domácí produkt, musí se při výpočtu HDP odečíst. 51

53 Při ekonomických analýzách se často sleduje HDP vytvořený v určitých letech. Na následujícím obrázku je uveden vývoj hrubého domácího produktu v letech Obr. 19: Hrubý domácí produkt v letech Zdroj: ČSÚ Chceme-li srovnat HDP v roce 1991 a v roce 2011, musíme brát v úvahu trvalý růst cenové hladiny po dobu 20 let inflaci. Proto byly stanoveny pojmy nominální HDP a reálný HDP. Nominální (běžný) HDP je hrubý národní produkt vyjádřený v tržních cenách každého roku. Reálný HDP je hrubý národní produkt vyjádřený v cenách výchozího (srovnávaného) roku, čímž se vyjádří míra produktu ve stálých cenách. Je to tedy nominální HDP od něhož je odečtena inflace. Statistici a ekonomové sledují přírůstek HDP. Tato veličina je sledována na desetiny %, neboť v konečném vyjádření jde o miliardy korun, které přepočteny v podobě daní, přijdou do státního rozpočtu. 52

54 Obr. 20: Růst reálného HDP v ČR Zdroj: ČSÚ Deflátor HDP (IPD) je poměr nominálního HDP k reálnému HDP a je označován jako cena HDP. Vývoj reálného produktu je důležitý, že je s ním těsně spojen vývoj zaměstnanosti. Existuje významná korelace mezi rozdílem potenciálního reálného produktu a skutečného reálného produktu a mírou zaměstnanosti. Když výroba klesá, zaměstnanci jsou trvale nebo dočasně propouštěni a míra nezaměstnanosti roste. Pokud produkce roste, objeví se nová pracovní místa a nezaměstnanost poklesne (Harasimová, 2010). 53

55 Vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti měří Okunův zákon. Okunův zákon říká, že každá 2 %, o něž GNP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. Z uvedeného vyplývá, že poroste-li potenciální produkt např. o 2 % ročně, měl by reálný GNP růst také o 2 % ročně, má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní. Pokud celkový objem HDP vydělíme počtem obyvatel, získáme hodnotu na jednoho obyvatele, která vypovídá o životní úrovni obyvatel. Roční HDP na obyvatele, přepočtený na dolary nebo v EU na eura, je statisticky sledovaný údaj, který slouží ke srovnání relativní ekonomické vyspělosti různých zemí. HDP je také základní veličinou pro výpočet dalších odvozených veličin např. HDI (Human development index). Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 4.1: Vysvětlete rozdíl mezi hrubým domácím a hrubým národním produktem. Popište produktovou metodu měření HDP. Jaký vztah měří Okunův zákon? 54

56 4.2 Otevřená a uzavřená ekonomika Ekonomiky po celém světě jsou v různé míře a intenzitě zapojeny do mezinárodního obchodu a do mezinárodních ekonomických vztahů obecně. Podle toho, nakolik jsou vazby a vztahy s vnějším světem pro danou ekonomiku důležité, rozdělujeme ekonomiky na uzavřené nebo otevřené. Toto rozdělení je ale velmi relativní, hranice mezi otevřenými a uzavřenými ekonomikami nejsou tzv. ostré. Uzavřená ekonomika disponuje obecně velkým vnitřním trhem a vztahy se zahraničím pro ni nebývají klíčové. Naopak pro otevřené ekonomiky platí, že mají spíše malý vnitřní trh a ekonomické vztahy s vnějším světem jsou pro ni důležité ekonomický vývoj hlavních obchodních partnerů významně ovlivňuje vývoj samotné ekonomiky. Otevřenost ekonomiky měříme pomocí tzv. ukazatelů otevřenosti ekonomiky: jsou to např.: poměr vývozu nebo dovozu zboží popřípadě i služeb k HDP nebo obrat zahraničního obchodu vztažený k HDP. 4.3 Platební bilance Platební bilance je výkaz toků zboží, služeb, důchodů a kapitálu mezi ekonomikou a vnějším světem. V platební bilanci jsou zachyceny jednak toky zboží, služeb, důchodů a kapitálu a jednak změny finančních aktiv a pasiv. Směřuje-li tok finančních prostředků, důchodů do ekonomiky, označíme jej znaménkem plus. Například za vývoz zboží do zahraničí zinkasuje ekonomika finanční prostředky; vývoz je v platební bilanci se znaménkem plus. Koupí-li vláda nebo soukromý subjekt či centrální banka na zahraničním finančním trhu akcie či dluhopisy, finanční prostředky odplynou do zahraničí a tato transakce bude v platební bilanci zaznamenána se znaménkem mínus. Struktura platební bilance: A. Běžný účet Obchodní bilance (vývoz a dovoz) Bilance služeb (příjmy a výdaje z oblasti dopravy, cestovního ruchu, ostatních služeb) 55

57 Bilance výnosů (výnosy a náklady v podobě zisků, dividend, úroků, investičních výnosů a renty) Běžné převody (příjmy a výdaje z dědictví, výživného, darů, zahraniční pomoci, fondy z EU, příspěvky ČR do rozpočtu EU...) B. Kapitálový účet příjmy a výdaje z převodů autorských práv a pozemků; promíjení dluhů, kapitálové transfery související s migrací obyvatel) C. Finanční účet přímé investice (příliv ze zahraničí / odliv do zahraničí) portfoliové investice (aktiva a pasiva z majetkových cenných papírů, účastí a z dluhových cenných papírů) Ostatní investice (aktiva a pasiva tj. půjčky a vklady a to buď dlouhodobá a krátkodobá ve vlastnictví ČNB, obchodních bank, vlády a ostatních sektorů) D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly E. Změna devizových rezerv (-nárůst / + pokles) 4.4 Obchodní bilance Obchodní bilance je základním ukazatelem pozice země v mezinárodním obchodě - charakterizuje obchodní vztahy země s vnějším světem. Je to rozdíl vývozu (X) a dovozu (IM) zboží: OB = X IM. Je-li export X vyšší než import IM, hovoříme o přebytku obchodní bilance; je-li ale naopak import IM vyšší než export X, jedná se o deficit obchodní bilance. O vyrovnané obchodní bilanci hovoříme tehdy, je-li export X roven importu IM. Zahrneme-li do zahraničního obchodu nejen zboží ale i služby získáme tzv. čistý export, který je roven rozdílu mezi vývozem a dovozem zboží a služeb. Čistý export je pro připomenutí jednou z výdajových položek hrubého domácího produktu. Ceny v zahraničním obchodě jsou ovlivněny jak domácími tak vnějšími faktory. Cena vyvážených statků odráží domácí cenovou hladinu. Cena dovážených statků je dána zahraniční cenovou hladinou a směnným kurzem domácí měny vůči zahraniční měně. 56

58 Vynásobíme-li zahraniční cenu vyjádřenou v zahraniční měně směnným kurzem, získáme cenu dovozu v domácí měně. Poměříme-li cenu vývozu a dovozu získáme tzv. reálné směnné relace. Směnné relace můžeme chápat jako počet jednotek dovezeného zboží, které si ekonomika může koupit za jednotku svého vývozu. Směnné relace také ovlivňují vývoj salda zahraničního obchodu. Vyšší ceny vývozu umožňují vyšší dovoz zboží a služeb a naopak. 4.5 Hospodářský růst Hospodářský růst je procesem, jímž se vyjadřuje schopnost národního hospodářství vyrábět statky a služby a je vyjádřen jako přírůstek reálného HDP na jednoho obyvatele. Tempo růstu vyjadřuje míru změny HDP v čase (z roku na rok) a uvádí se v procentech (označuje se symbolem G). Zdravý vývoj národního hospodářství předpokládá takové tempo růstu, které nevytváří napětí a nerovnováhy v ekonomice a nebude mít nadměrné negativní důsledky pro životní prostředí a čerpání přírodních zdrojů. Hlavními faktory, které determinují schopnost národního hospodářství dosahovat ekonomického růstu, jsou ekonomické zdroje, které má společnost k dispozici, a míra, v jaké je hospodářství schopno tyto zdroje využít (ekonomický systém, rozvinutost tržní ekonomiky atd.). Hospodářský růst je výsledkem působení mnoha různých faktorů. Nejdůležitější z nich jsou (Sojka, 2009): a) přírodní zdroje; b) lidský kapitál; c) fyzický kapitál a d) technologická úroveň. Přírodní zdroje představují všechny potenciální vstupy jako například půda ve vlastním slova smyslu, energie, suroviny, lesy a apod. Člení se na zdroje obnovitelné (např. lesy) a neobnovitelné (uhlí, ropa apod.). Vybavenost ekonomiky přírodními zdroji je jedním z významných faktorů určujících polohu hranice produkčních možností. 57

59 Přírůstek disponibilního množství přírodních zdrojů povede za nezměněných okolností k posunutí hranice produkčních možností, naopak vyčerpávání přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných (ropa, uhlí, zemní plyn aj.) se projevuje posunutím hranice produkčních možností směrem k počátku souřadnic. Úloha přírodních zdrojů jako faktoru růstu však spočívá také ve schopnosti tyto zdroje efektivně využívat. Například Rusko je po stránce přírodních zdrojů jedním z nejlépe vybavených států, přesto je životní úroveň Ruska relativně nízká. Naopak Japonsko patří k zemím, které musí převážnou většinu přírodních zdrojů dovážet ze zahraničí, přesto však je japonská ekonomika schopna zajistit vysokou životní úroveň. Lidský kapitál představuje znalosti, schopnosti, dovednosti, kvalifikaci pracovních sil. Lidský kapitál zvyšuje potenciální možnosti produkce a předpokládá investice podobně jako fyzický kapitál. Jde o vzdělání, odbornou přípravu, zaškolení, apod. Celkový růst kvalifikační úrovně ekonomicky aktivního obyvatelstva vytváří předpoklady pro růst produkce, aniž by bylo nutné zvyšovat počet pracovníků. Fyzický kapitál představuje stroje, nástroje, zařízení, budovy a zásoby. Fyzický kapitál je tvořen kapitálovými statky. Lepší vybavenost práce kapitálovými statky vede ke zvýšení produktivity práce, což přispívá k rychlejšímu tempu hospodářského růstu. Technologická úroveň země představuje způsob, jakým se výrobní zdroje ve společnosti využívají při výrobě. Zahrneme sem například lepší organizaci výroby, vyšší úroveň techniky. Můžeme uvažovat dvě alternativy jednak s a daným množstvím vstupů vytvořit větší výstup či dosažení stejného výstupu jako v minulosti s menším množstvím vstupů. Obě alternativy se kombinují. Výrazem zvýšení technologické úrovně je technologická změna. S technologickou změnou tak může být spojena jak úspora vzácných zdrojů, tak růst produkce. (Krameš, 2009) Mezi další faktory, které mají vliv na hospodářský růst, jsou např. Holmanem, 2008, uváděny také: 58

60 - velikost trhu velký trh vytváří lepší podmínky pro specializaci výrobců a otevírá tak větší prostor pro směnu na základě komparativních výhod; - společenský systém k hospodářskému růstu jsou nezbytné určité společenské instituce, a to zejména soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnictví, jeho respektování a ochrana, vytváří silné motivace lidí, z nichž vyrůstá pracovní i podnikatelská aktivita. Tato aktivita zvýší důchody a vyšší důchody zvýší úspory. Tím začíná akumulace kapitálu i hospodářský růst. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 4.5: Definujte pojem hospodářský růst. Vyjmenujte nejdůležitější faktory, které mají vliv na hospodářský růst. Domníváte se, že vstupem České republiky do Evropské unie (v roce 2004) se začal zvyšovat hospodářský růst ČR? Jakými argumenty byste svůj názor odůvodnil? 4.6 Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství. Pokud je skutečný reálný HDP nižší než potenciální, znamená to, že národní hospodářství nevyužívá plně ekonomické zdroje, 59

61 které má k dispozici. V situaci, kdy je reálný HDP vyšší než potenciální, jsou disponibilní ekonomické zdroje přetěžovány a ekonomika hledá cestu obnovy rovnováhy ke zvýšení míry inflace. (Sojka, Pudlák, 2009) Skutečný ekonomický vývoj ovlivňuje řada faktorů, které způsobují kolísání všech základních makroekonomických veličin. Hospodářský cyklus představuje více či méně pravidelné střídání expanze (konjunktury) a kontrakce (recese) ekonomické aktivity kolem dráhy trendového růstu. Čtyři základní fáze hospodářského cyklu jsou (Halásková, 2008): 1. Expanze; 2. vrchol hospodářského cyklu (horní bod obratu); 3. kontrakce (recese); 4. sedlo (dno) hospodářského cyklu (dolní bod obratu). Obr. 21: Fáze hospodářského cyklu Zdroj: Recese znamená hospodářský pokles, o depresi (krizi) hovoříme tehdy, když se ekonomika delší dobu nachází v sestupné fázi cyklu. Období, kdy HDP vykazuje nulové přírůstky, je období stagnace. Po krizi nastává zotavení (oživení) roste HDP, které přerůstá v novou konjunkturu. (Halásková, 2008) 60

62 Hospodářský cyklus je ovlivňován jak vnějšími, tak vnitřními faktory, z kterých vycházejí teorie cyklu, popsané např. v Harasimová (2010). Vnější teorie nacházejí příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech mimo ekonomický systém jako např. technické a přírodovědecké objevy, periodické střídání klimatu, cyklus míru a války apod. Patří sem také teorie politického hospodářského cyklu. Vychází z toho, že volení zástupci obyvatel mohou díky fiskální a monetární politice manipulovat s ekonomikou tak, aby podpořili své volební výsledky. Zhruba rok před volbami se začne uplatňovat expanzivní hospodářská politika. Naopak po volbách se zavede tuhý úsporný hospodářský režim = restrikce. Oproti tomu vnitřní teorie hledají příčiny hospodářských cyklů uvnitř ekonomického systému. V této souvislosti se uvádějí zejména možné problémy cyklického charakteru provázející proces akumulace zásob a procesy ovlivňující dynamiku investic. Zastánci vnitřních příčin cyklu zdůrazňují nutnost státních zásahů, jejichž cílem by mělo být zmírnění nebo vyloučení cyklických výkyvů. Příklad hospodářské recese (Holman, 2008): V letech prožívala česká ekonomika období expanze. Růst HDP se urychloval z 0,6 % v roce 1993 až na 6,4 % v roce Růst ekonomiky byl podněcován hlavně vysokou mírou investic. Od roku 1996 se však růst začal zpomalovat ekonomika se dostala do fáze recese. V roce 1998 již došlo k poklesu HDP o 2,7 %. Průběh tohoto hospodářského cyklu byl ovšem značně umocněn chováním naší centrální banky. Ta v roce 1997 zvýšila své úrokové míry a dále zpomalila růst peněžní zásoby. Je pravděpodobné, že kdyby se centrální banka takto nechovala a kdyby zajistila rovnoměrný růst peněžní zásoby, průběh hospodářského cyklu by byl mnohem mírnější. 61

63 Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 4.6: Popište základní fáze hospodářského cyklu. Jakými faktory je dle Vašeho názoru ovlivňován hospodářský cyklus v České republice nejvíce? 4.7 Inflace Inflace je ekonomický jev, který označuje dlouhodobý a trvalý růst cenové hladiny, což vede ke snížení kupní síly země. Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku (za korunu), ale nezmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za náš důchod. Inflace je trvalý jev v každé ekonomice. Ekonomové tvrdí, že inflace je peněžní jev, který je způsoben tím, že se v ekonomice zvyšuje množství peněz rychleji než množství reálné produkce (Harasimová, 2010). Při popisu inflace se používají následující pojmy: míra inflace tempo růstu cenové hladiny; otevřená inflace trvalý růst cenové hladiny, je nejběžnější a měří se mírou inflace; skrytá inflace situace, kdy levné výrobky bývají nahrazovány dražšími, aniž by tomu odpovídala vyšší kvalita nebo lepší vlastnosti, nebo situace, kdy se ceny 62

64 nemění, ale výrobky jsou stále nižší kvality, mají menší hmotnost nebo rozměry = taká tzv. fiktivní inovace; potlačená inflace na trzích existuje všeobecný převis poptávky po zboží a službách (na trhu není to, co by lidé chtěli) a je bráněno tento stav eliminovat růstem cen (tzv. inflace nerealizované kupní síly nebo inflace vynucených úspor); setrvačná inflace (očekávaná) znamená to, že inflace má tendenci setrvávat na původní úrovni, dokud není vystavena ekonomickým otřesům a změnám. Míra inflace je trvale stejně vysoká, promítá se do smluv a neformálních dohod; vyrovnaná inflace znamená, že růst cenové hladiny postihuje všechny ceny stejně.; anticipovaná inflace znamená, že průběh inflace je rovnoměrný (nejsou náhlé výkyvy, nelze předpokládat velké nárůsty hodnot); deflace snížení cenové hladiny, tj. měřená inflace nabývá záporných hodnot; desinflace je zpomalování tempa růstu cenové hladiny, tj. inflace je kladná, ale její hodnota klesá; stagflace - ekonomika stagnuje nebo klesá a zároveň roste cenová hladina. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. Existují mezinárodně platné postupy, podle kterých se inflace počítá. K měření inflace se užívá (Harasimová, 2010): 1. Index spotřebitelských cen (CPI) cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb (770 nejčastěji nakupovaných) a spotřebovaných průměrnou domácností. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, určenou podílem výdajů na daný statek. Jsou zde problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu může dojít ke skryté inflaci; 2. index cen výrobců (PPI) bývá specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových výrobců. Koše obsahují příslušné výrobní faktory 63

65 (suroviny, polotovary). Pracuje stejně, jako CPI s fixními vahami, a to dle struktury tržeb. Všeobecně se uznává, že vývoj PPI signalizuje nadcházející změny CPI; 3. deflátor HDP (IPD) košem jsou v tomto případě všechny statky obsažené v daném ukazateli produktu a vahami je podíl daného statku v produktu. Základem pro výpočet je výše HDP za rok. Deflátor se vypočte jako podíl nominálního DPH (tj. DPH v cenách běžného roku) a HDP reálného (tj. HDP ve srovnatelných cenách, to celé násobené 100. Nejčastěji se pro výpočet inflace užívá deflátor HDP (IDP) a index spotřebitelských cen (CPI). Každý z nich má své výhody a nevýhody: deflátor HDP se zjišťuje většinou jednou za rok, inflaci pomocí CPI lze zjistit častěji, je možné za každý měsíc. Vývoj inflace v ČR v období je uveden v následujícím grafu. Obr. 22: Vývoj inflace v Česku Zdroj: 64

66 Jedním z nepříjemných důsledků inflace je přerozdělování bohatství, které je patrné z následujícího příkladu (Holman, 2008, s.290): Pan Novák si chce koupit nové auto a požádá pana Svobodu o půjčku 100 tis. Kč. Uzavřou smlouvu o půjčce, v níž se pan Novák zaváže splstit panu Svobodovi vypůjčené peníze jednorázově za pět let s ročním úrokem 5 %. Jenže, pak se rozběhne inflace v roční míře 10 %, se kterou pánové nepočítali. Na konci pátého roku vrací pan Novák panu Svobodovi něco přes 120 tis. Kč. Ale v té době stojí nové auto více než 170 tis. Kč. Pan Svoboda by si za vrácenou půjčku a úroky nemohl už sám auto koupit. Pan Novák vrátil panu Svobodovi peníze znehodnocené o 10 %. Kdyby pan Svoboda věděl, že bude taková inflace, nikdy by půjčku neposkytl na 5% úrok. Požadoval by 15% úrok. A pan Novák by byl s 15% úrokem pravděpodobně souhlasil. Pan Novák díky inflaci na půjčce vydělal a pan Svoboda na ní díky inflaci prodělal. Inflace tedy vyvolává tendenci k uzavírání krátkodobých smluv nebo k tendenci k zakalkulování očekávané inflace do dlouhodobých smluv. Existuje korelace mezi inflací a nezaměstnaností. Tento analytický nástroj, používaný v ekonomii se označuje jako Phillipsova křivka, která je uvedená na následujícím obrázku. Obr. 23: Phillipsova křivka Zdroj: 65

67 Tento vztah se ukázal jako velmi významný pro hospodářskou politiku. Vztah umožňuje vládě trade off neboli volbu substituce mezi dvěma ekonomickými zly mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Buď nižší míra nezaměstnanosti vykoupená vyšší mírou inflace, nebo nižší míra inflace na úkor vyšší míry nezaměstnanosti. Pokud je míra inflace vysoká, stává se jedním z hlavních cílů hospodářské politiky snižování míry inflace (politika dezinflace), která souvisí se snižováním inflačního očekávání. Možnosti protiinflační politiky: 1. Protiinflační politika orientovaná na agregátní poptávku - je zmírňování inflačních očekávání prostřednictvím omezení měnové emise. Důsledkem však bude cyklická nezaměstnanost a vznik mezery produktu (mezi aktuálním produktem a potencionálním produktem); 2. důchodová politika - spočívá v omezování růstu nominálních mzdových sazeb a důchodů, a to formou zmrazení mezd na základě zákonného opatření vlády, limitů růstu mezd a nebo dobrovolných omezení růstu mezd jako výsledek vyjednávání zaměstnavatelů a pracovníků vlivem vládních doporučení; 3. Monetární politika - je zabezpečení stabilní cenové hladiny na základě monetaristického měnového pravidla, které váže stabilitu cenové hladiny na udržování správného množství peněz. Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 4.7: Definujte pojem inflace. 66

68 Jaké tři základní indexy se používají k měření inflace? Jaké dvě veličiny, které spolu korelují, zachycuje Phillipsova křivka? Je pravdivé tvrzení Čím nižší míra nezaměstnanosti, tím nižší míra inflace? 4.8 Nezaměstnanost Nezaměstnanost a inflace jsou považovány za největší makroekonomickou hrozbu. S sebou přinášejí ekonomické a sociální dopady. Zatímco inflace postihuje všechny subjekty bez rozdílu, nezaměstnanost se týká jen některých domácností. Skupiny obyvatel, kteří se pohybují na trhu, lze rozlišit na (Harasimová, 2010): a) ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla dané země): o zaměstnaní obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání např. mateřská dovolená, stávka, nemoc); 67

69 o nezaměstnaní nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat; b) ekonomicky neaktivní obyvatelstvo ostatní obyvatelé, jako studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti pokud nesplňují podmínky předchozích skupin. Mezi nezaměstnané patří osoby, které jsou v produktivním věku a současně naplňují 3 základní podmínky (Krameš, 2009): c) osoba je práce schopna, ale je bez placené práce včetně sebezaměstnání; d) osoba práci aktivně hledá. Tím se rozumí, že se zaregistruje na úřadu práce či v soukromé zprostředkovatelně práce, navštěvuje podniky a instituce za účelem zaměstnání, usiluje o založení vlastní firmy, podá si žádost o pracovní povolení, případně hledá práci jiným způsobem.; e) osoba je schopna a ochotna do zaměstnání okamžitě (či v krátké lhůtě) nastoupit. V zásadě existují 4 typy nezaměstnanosti: a) frikční existuje z důvodu určitého času nutného k vyhledání místa. Pro frikčně nezaměstnané existují v ekonomice volná místa, jen trvá nějakou dobu, než si nezaměstnaný vybere. Frikčně nezaměstnaným je člověk pouze dočasně. Patří sem například lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce po té, co měly děti, nebo lidé, kteří shánějí lepší zaměstnání; b) strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu strukturálních změn v ekonomice, kdy lidé mohou být dlouho nezaměstnaní s malou šancí nalézt vhodnou práci. Tento typ nezaměstnanosti vzniká z důvodu kvalifikačního nebo místního nesouladu mezi nabídkou a poptávkou práce. Příkladem může být strukturální nezaměstnanost způsobená utlumením těžební činnosti, kdy ztrácí zaměstnání pracovníci školení na důlní činnost, kteří jsou pro jiné obory nepoužitelní. Strukturálně nezaměstnaní jsou často lidé s minimem znalostí a 68

70 dovedností nebo malou praxí, minoritní skupiny a mladiství. Tato nezaměstnanost se většinou vytváří na úrovni firmy nebo odvětví; c) cyklická nezaměstnanost je spojená s cyklickým vývojem ekonomiky. Při recesi, kdy klesá HDP, roste počet nezaměstnaných a naopak při expanzi počet nezaměstnaných klesá. Cyklická nezaměstnanost zpravidla zasahuje celou ekonomiku, bez ohledu na jednotlivá odvětví; d) sezónní nezaměstnanost vzniká v odvětvích, které jsou závislé na ročním období nebo počasí. Jedná se například o stavebnictví, lesnictví, zemědělství. Dalším příkladem může být také turistický průmysl, kdy lyžařská střediska mají vrchol sezóny v zimě, kdežto hrady a zámky zažívají největší návštěvnost v létě. Příklad cyklické nezaměstnanosti (Holman, 2008): Česká republika vyváží více než polovinu domácí produkce na zahraniční trhy, a je proto silně závislá na výši zahraniční poptávky. Poklesne-li poptávka našich zahraničních partnerů po našem zboží, dojde k poklesu produkce a k propouštění v našich vývozních odvětvích. Tento pokles se postupně rozšíří do dalších odvětví naší ekonomiky nejprve do těch, které dodávají suroviny, energii a materiály exportním odvětvím, a potom, v důsledku rostoucí nezaměstnanosti a klesajících příjmů domácností, i do spotřebních odvětví. V souvislosti s nezaměstnaností hovoříme o dobrovolné nezaměstnanosti a nedobrovolné zaměstnanosti. a) Dobrovolná zaměstnanost je někdy také označovaná jako frikční. Jedná se o dobrovolný pohyb obyvatelstva mezi různými zaměstnáními s časovou prodlevou při nástupu do nového zaměstnání. Harasimová (2010) uvádí, že tento jev může být spojován s existencí štědré a široké sociální záchranné sítě. Ve státech s vyspělými sociálními systémy vzniká nová třída lenochů, kteří využívají možnosti žít ze sociální podpory. b) Nedobrovolná zaměstnanost postihuje lidi, kteří se práci snaží najít, ale kteří ji nemohou najít. Definuje se také jako cyklická nezaměstnanost. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda, pod 69

71 jejíž hranici nesmí být mzda stanovena. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde mzdy bývají nízké. Existuje také skrytá nezaměstnanost, která zahrnuje osoby, jež se neucházejí o práci, protože ztratily naději zaměstnání získat. Tyto osoby nejsou zahrnuty do statistik nezaměstnanosti. Rozlišujeme dále nezaměstnanost krátkodobou (do 6 měsíců) a dlouhodobou (více než 6 měsíců). V každém období určité procento zaměstnaných svoje zaměstnání ztrácí a určité procento nezaměstnaných práci nachází. Jedná se o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti, která je tvořena součtem frikční a strukturální nezaměstnanosti. Při nízké nezaměstnanosti mají zaměstnavatelé problém získat kvalitní pracovní sílu. Dle ekonomů je z tohoto pohledu ideální stav nezaměstnanosti mezi 5-8 %. Mezi faktory, které nejvíce ovlivňují přirozenou míru nezaměstnanosti, patří (Harasimová, 2009): a) výška a délka poskytování podpory v nezaměstnanosti obyvatelům se vyplatí nepracovat, protože mzda za práci, která jim je nabízena, je jen o málo vyšší než podpora, kterou mohou získat od státu. Čím déle budou lidé setrvávat mezi nezaměstnaným, tím více poroste přirozená míra nezaměstnanosti a nároky na sociální systém; b) motivace lidí hledat si nové zaměstnání mezi rozhodující faktory patří ochota najít si práci bez ohledu na výši platu; c) kvalita činnosti úřadu práce jde o ochotu, možnost a schopnost pracovníků úřadu práce vyhledávat odpovídající místa pro nezaměstnané. Informovanost a spolupráce firem, které uvedená volná místa nabízejí, tedy doporučení vhodných uchazečů o místo. Všechny tyto aktivity snižují nezaměstnanost; 70

72 d) demografická skladba pracovní síly v regionu je to struktura obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku atd. Statistiky ukazují, že na trhu práce jsou nejvíce dlouhodobě diskriminovány osoby starší 50 let, stejně jako matky s malými dětmi. Nezaměstnanost se obvykle vyjadřuje buď v absolutním vyjádření počtu nezaměstnaných (např lidí), nebo v procentním podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, jde o tzv. míru nezaměstnanosti: počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti = * 100 ekonomicky aktivní (zaměstnaní + nezaměstnaní) Sledování registrované nezaměstnanosti provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na základě evidence nezaměstnanosti úřadů práce vždy k poslednímu dni v měsíci. Dále jde o výběrové šetření pracovních sil, které provádí ČSÚ ČR podle mezinárodní metodiky. Na následujícím obrázku je uvedena míra nezaměstnanosti v ČR za období červen 2010 červen

73 Obr. 24: Míra nezaměstnanosti v Česku Zdroj: Míra nezaměstnanosti se sleduje také v letech. V tabulce je uvedena míra nezaměstnanosti v ČR v letech Tab. 1: Míra nezaměstnanosti v ČR v letech Rok Míra nezaměstnanosti 3,1 3,5 4,4 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 Zdroj: Holman (2008) Nezaměstnanost se uvádí jako jeden z hlavních problémů soudobého podnikání. Snižování nezaměstnanosti patří mezi hlavní cíle hospodářské politiky. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké (Harasimová, 2009). Během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí, psychiku, zdraví a rodinný život. Vysoká nezaměstnanost má zejména dva dopady: ekonomický a sociální. Stát bojuje proti nezaměstnanosti opatřeními jak pasivními, tak aktivními. 72

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Dodatek č. 2 Platnost: od 1. 9. 2011 Název školy: Adresa: Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín náměstí T. G. Masaryka 3669, 761 57 Zlín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Efektivnost podniku a její základní kategorie

Efektivnost podniku a její základní kategorie Efektivnost podniku a její základní kategorie Výrobní faktory a jejich klasifikace Výroba = každá činnost, která tvoří hodnotu Výroba = zpracování surovin a materiálů do finálních výrobků Aby se mohla

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 7 LS, akad.rok 2014/2015 Strategtický management - VŽ 1 Analýza obecného (generálního) okolí podniku LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Analýza

Více

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Úvod Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Harmonogram: 1. Úvod do ekonomie 2. Trh, nabídka, poptávka 3. Úvod do chování spotřebitele 4. Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství

Více

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU Metodické listy pro kombinované studium předmětu MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Přednášející: Ing. Jana Kotěšovcová Metodický list č. 1 Název tematického celku: ZALOŽENÍ PODNIKU, VÝNOSY, NÁKLADY, NÁKLADOVÉ FUNKCE,

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

IEKPO Testové zadání A

IEKPO Testové zadání A IEKPO Testové zadání A 1. Prostřednictvím bodu zvratu lze stanovit: a. Minimální úroveň využití výrobní kapacity podniku b. Maximální úroveň ceny výrobku při jeho prodeji c. Vliv substituce fixních nákladů

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady Ekonomika lesního hospodářství 6. cvičení

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Tematický okruh: Marketing a management Téma: Cena Číslo DUMu:

Více

EKONOMIKA Nabídka, poptávka, tržní mechanismus výkladový materiál

EKONOMIKA Nabídka, poptávka, tržní mechanismus výkladový materiál Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Nabídka,

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 62 Vytváření podmínek

Více

1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2.

1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2. 1. K morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku nedochází: Vlivem vědeckotechnického pokroku Růstem produkce práce Intenzivním využíváním 2. Neomezené ručení znamená, že podnikatel ručí za závazky podniku:

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6 Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek cv. 6 Základní pojmy Náklad peněžní částka, kterou podnik účelně vynaložil na získání výnosů, tj. použil je k provedení určitého výkonu.(spotřeba výrobních faktorů

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více