Některé problémy financování sociální a zdravotní lůžkové péče

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Některé problémy financování sociální a zdravotní lůžkové péče"

Transkript

1 Do 1387 Anna Červenková Daniela Bruthansová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha Některé problémy financování sociální a zdravotní lůžkové péče Stárnutí populace představuje celosvětový jev. Nárůst podílu starých osob v populaci je zvláště patrný v ekonomicky vyspělých evropských zemích. V důsledku toho narůstá i počet osob, které z důvodu vysokého věku či zdravotního stavu, popřípadě kombinací obou příčin, nejsou schopny se o sebe postarat vlastními silami. Jde o osoby, jejichž zdravotní stav je natolik stabilizován, že nevyžaduje akutní lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení, ale zároveň neumožňuje plnou soběstačnost. Paradoxně k nárůstu počtu nesoběstačných osob přispívá i pokrok medicíny, díky jemuž přežívají i dříve neléčitelní pacienti. Odborník z praxe 1 uvádí: Každý rok u nás 30 tis. lidí postihne mozková mrtvice. Jsou čím dál mladší a čím dál víc jich mrtvici přežije. Přes 10 tis. lidí utrpí těžký dopravní úraz, další na pracovištích. Jak stárne populace, přibývá neurologických, psychiatrických a dalších nemocí. Nejinak je tomu i v České republice, kde se v důsledku demografického vývoje zvyšuje počet seniorů (osob nad 65 let), a z nich pak především díky pokrokům v medicíně a změně životního stylu narůstá počet velmi starých osob (85 let a více). Názorně tento proces znázorňuje tzv. index stáří (počet obyvatel ve věku nad 65 let k počtu dětí 0-14 let), který předpokládá, že již v roce 2010 počet seniorů ve věku nad 65 let převýší počet (dětí 0-14 let). T a b u l k a 1 Vývoj indexu stáří v ČR v letech ukazatel počet obyvatel ve věku počet dětí 0-14 let index stáří 59,4 85,5 114,1 Pramen: Aktuální informace ÚZIS č. 39/2004 G r a f 1 Počet obyvatel starších 65 let, dětí 0-14 a index stáří v ČR do roku 2010 počet obyvatel v tis Počet obyvatel ve věku 65+ (v tis.) Index stáří (obyv.65+/děti 0-14) Počet dětí 0-14 let (v tis.) Pro současný demografický trend je charakteristický nárůst počtu jednočlenných domácností, zejména domácností starších osob. Ani tam, kde senioři žijí ve společné domácnosti s mladšími příbuznými, nemusí být péče dostatečná. V souvislosti s pokračujícími 1 FIALA, P. Pacienti určení k likvidaci (Odvrácená tvář našeho zdravotnictví). In: Tempus medicorum č. 7.-8, ročník 15 (2006) str

2 společenskými změnami totiž klesá počet rodin, ochotných a schopných se postarat o svého starého člena, často nemocného a se sníženou soběstačností. Zde nastupuje institucionální zdravotní a sociální péče, a to buď formou hospitalizace na lůžku ošetřovatelské následné péče ve zdravotnictví (nejčastěji v léčebnách dlouhodobě nemocných - LDN) nebo umístěním v domově pro seniory na ošetřovatelském lůžku, resp. v ošetřovatelském oddělení. Dostatečná lůžková kapacita pro ošetřovatelskou péči však chybí jak ve zdravotnictví, tak v sociální sféře (v domovech pro seniory 2 ). G r a f 2 Lůžka následné ošetřovatelské péče ve zdravotnictví ČR k Jihomoravský Hl. m. Praha Moravskoslezský Zlínský Středočeský Olomoucký Plzeňský Jihočeský Královéhradecký Liberecký Vysočina Pardubický Ústecký Karlovarský aktuální stav chybí do optimálního počtu optimální počet 1) Poznámky: 1) Optimální počet odpovídá koeficientu 14,35 lůžka na obyvatel nad 65 let Pramen: Aktuální informace ÚZIS Přijetím zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, jímž došlo s platností od k řadě radikálních změn ve financování sociálních služeb, se mimo jiné změnila i terminologie. Místo termínu domovy důchodců užívá tento zákon termín domovy pro seniory. V dalším textu bude proto termín domovy důchodců označovat stav do konce roku 2006; v obecném slova smyslu pak budeme používat termín domovy pro seniory. 2

3 Ve zdravotnictví ČR nedostatek kapacit následné ošetřovatelské péče k činil za celou ČR lůžek; rozložení podle krajů je patrné na grafu 2. Z grafu vidíme, že v tomto směru je saturován pouze kraj Karlovarský, a to díky své relativně příznivé demografické struktuře. Nedostatek těchto lůžek je naopak zvláště citelný v Praze a v kraji Jihomoravském a Moravskoslezském. Lepší situace není ani v domovech důchodců. Z tabulky vidíme, že vzdor nárůstu kapacit domovů vzrostl počet neuspokojených žadatelů na 100 míst za 10 let na dvojnásobek. Kapacita DD je plně využita a obyvatelé DD zde mají své stálé bydliště, takže k propuštění zde prakticky nedochází a jediný způsob uvolnění lůžka je úmrtí. V celostátním průměru na každé jednotlivé lůžko čeká jeden další uchazeč. T a b u l k a 2 Domovy důchodců v ČR: počet neuspokojených žadatelů rok Počet neuspokojených Kapacita počet žadatelů na žadatelů celkem 3 (počet míst) 100 míst Prameny: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR ve vývojových řadách a grafech, MPSV 2006 a výkazy MPSV V1-01 a V-10 V sestavě podle krajů (tabulka 3) vidíme, že proti republikovému průměru (1,1 čekatelů na 1 lůžko) byla v roce 2005 nejhorší situace je v Praze (2,6 čekatelů) dále v kraji Plzeňském, Moravskoslezském a Olomouckém; poměrně uspokojivá situace je však v kraji Ústeckém, Libereckém a Zlínském. Počet čekatelů na 1 lůžko je ovlivněn věkovou strukturou obyvatel kraje a kapacitou domovů pro seniory v příslušném kraji. Mezikrajové přesuny nejsou výjimkou, ale pro nedostatek podkladů je nebereme v úvahu. V tabulce 3 je rovněž uveden počet ošetřovatelských lůžek v domovech důchodců, jejichž klientela, jak dále uvidíme, je do značné míry srovnatelná s pacienty na lůžkách následné ošetřovatelské péče ve zdravotnictví. Ošetřovatelská lůžka (resp. oddělení) se zřizují podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb. (v platném znění) pro ošetřování obyvatel a svěřenců upoutaných na lůžko nebo vyžadujících jinou náročnou ošetřovatelskou péči. Náročnou ošetřovatelskou péčí se rozumí pravidelná pomoc při hlavních nebo všech životních úkonech. Úhradu odborné zdravotní péče na ošetřovatelských odděleních (resp. lůžkách) však citovaná vyhláška neřeší a rovněž neukládá domovům pro seniory povinnost podobná oddělení zřizovat. 3 bez charitních domovů pro řeholnice, počet zařízení bez společných zařízení DD a DPD (domovů-pensionů) 3

4 T a b u l k a 3 Počet čekatelů a počty lůžek na 100 obyvatel 65+ (rok 2005 podle krajů) Lůžka Počet Počet Kapacita Ošetřovat. následné Celkem OL čekatelů na 1 čekatelů na DD na lůžka v DD ošetřovatelské v DD a ve lůžko na 100 péče na 100 zdravotnictví v domově pro obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel kraje na 100 seniory (DD) kraje 65+ kraje.65+ kraje obyvatel 65+ Hl. město Praha 2,6 4,0 1,6 0,4 1,0 1,4 Středočeský kraj 1,2 3,3 2,6 0,5 1,1 1,6 Jihočeský kraj 0,7 2,5 3,4 1,3 1,0 2,3 Plzeňský kraj 1,9 2,7 1,4 0,2 0,9 1,2 Karlovarský kraj 1,0 2,0 2,0 0,6 1,5 2,2 Ústecký kraj 0,6 2,3 4,0 0,9 1,4 2,3 Liberecký kraj 0,3 0,5 2,0 1,3 0,9 2,1 Královéhradecký kraj 1,3 3,7 3,0 1,0 1,0 2,0 Pardubický kraj 1,0 2,8 2,9 1,3 1,2 2,5 kraj Vysočina 1,3 2,3 1,8 1,1 1,0 2,1 Jihomoravský kraj 0,8 1,9 2,4 1,3 0,8 2,2 Olomoucký kraj 1,4 3,9 2,8 1,0 0,9 1,9 Zlínský kraj 0,2 0,8 4,3 0,5 0,8 1,3 Moravskoslezský kraj 1,5 4,9 3,2 1,4 1,0 2,3 ČR celkem 1,1 3,0 2,7 1,0 1,0 2,0 Prameny: výpočet VÚPSV podle údajů MPSV a ÚZIS Na základě dotazníkového šetření, provedeného v roce 2006 ve VÚPSV u 16 vybraných domovů důchodců a u l6 LDN můžeme porovnat průměrný věk a zdravotní charakteristiky pacientů LDN a klientů DD. Průměrný věk je ve sledovaném vzorku LDN jen asi o rok nižší než v DD (77 let v LDN oproti 78 v DD). Struktura diagnóz je uvedena v tabulce 4 a na grafu 3. T a b u l k a 4 Struktura diagnóz klientů/pacientů přijatých na ošetřovatelská lůžka DD, resp. na lůžka ošetřovatelské následné péče v LDN (v % z počtu diagnóz) kapitola MKN-10 zkrácený název DDošetřovat. lůžka II novotvary 2,0% 8,2% IV nemoci endokrinní 13,1% 11,3% V - VI poruchy duševní a choroby nervové 16,2% 7,2% VII nemoci oka 1,0% 1,0% IX nemoci oběhové soustavy 39,4% 47,4% X nemoci dýchací soustavy 2,0% 2,1% XI nemoci trávicí soustavy 2,0% 1,0% XII nemoci kůže 3,0% 1,0% XIII nemoci svalové a kosterní soustavy 12,1% 6,2% XIV nemoci močové soustavy 3,0% 1,0% XIX poranění, úrazy a jejích následky 1,0% 12,4% ostatní chronická onemocnění, vyžadující trvalou ošetřovatelskou péči 5,1% 1,0% CELKEM 100,0% 100,0% Pramen: Bruthansová-Červenková Sociálně zdravotní služby, poskytované klientům na ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a v léčebnách dlouhodobě nemocných se zřetelem k jejich sociální situaci a zdravotnímu stavu, Praha, VÚPSV str. 42 Bylo zjištěno, že u všech pacientů LDN stejně jako u DD jde o polymorbiditu (běžně 5, někde až 8 diagnóz u 1 pacienta, resp. klienta). Z grafu pak vidíme, že struktura LDN 4

5 diagnóz u obou typů zařízení je víceméně shodná. Nejvyšší četnost vykazují nemoci kardiovaskulární (oběhové soustavy). U klientů DD pozorujeme větší podíl chorob duševních, což je dáno tím, že zde existují vyčleněná ošetřovatelská oddělení pro tyto choroby. Vyšší podíl následků úrazů v LDN je vesměs způsoben tím, že sem jsou z chirurgických oddělení překládáni a posléze doléčováni pacienti po zlomeninách krčku kosti stehenní. G r a f 3 Struktura diagnóz klientů na ošetřovatelských lůžkách v domovech důchodců a u pacientů LDN 50% 40% 30% 20% 10% 0% novotvary nemoci endokrinní choroby duševní a nervové nemoci oběhové soustavy Pramen: Dotazníkové šetření VÚPSV 2006 nemoci močové soustavy nem. svalové a kosterní soust. DD-ošetřovat. lůžka poranění, úrazy ostat. chronická onemocnění Důležitým faktorem pro porovnání je též stupeň soběstačnosti pacientů/klientů, z něhož vyplývá potřeba ošetřovatelské péče v jednotlivých zařízeních. Sondu, srovnávající 398 pacientů LDN a 493 klientů DD uskutečnila ve své diplomové práci H. Ryšánková. Ze zjištěných údajů je patrno, že co do stupně soběstačnosti se struktura pacientů/klientů v obou typech zařízení neliší. T a b u l k a 5 Rozložení pacientů LDN a klientů DD podle kategorií soběstačnosti 1 (v %) LDN Kategorie 1 2 (částečně soběstačný) 3 (zvýšený dohled) (soběstačný) (imobilní) Pacienti LDN 1% 25% 47% 26% 1% Klienti DD 2 0% 25% 48% 27% 0% 4 5 (v bezvědomí) Poznámky: 1) podle vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (v platném znění) 2) pouze klienti na ošetřovatelských odděleních, resp. na ošetřovatelských lůžkách Pramen: Ryšánková, H.: Poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních, diplomová práce Fakulty humanitních studií UK 2005 Z obdobné výše průměrného věku, struktury základních diagnóz a stupně soběstačnosti pacientů/klientů na lůžkách ošetřovatelské následné péče v LDN a na ošetřovatelských lůžkách v domovech pro seniory lze usoudit, že oba typy lůžek mají v péči o seniory a chronické pacienty obdobnou úlohu a jsou do jisté míry zastupitelné. Nicméně 5

6 ekonomické a personální podmínky, za nichž je pacientům/klientům v obou typech zařízení poskytována ošetřovatelská péče, se zásadně liší. Neinvestiční náklady v LDN činí přes 1000 Kč na 1 pacienta a den a jsou oproti obdobným nákladům v domovech pro seniory asi dvojnásobné. Přesto však podle názoru odborníka z praxe 4 tato částka zdaleka nestačí. Autor odhaduje náklady na tzv. hotelové služby v LDN (strava, ubytování včetně úklidu a prádla, odpisy budov apod.) na 570 Kč na pacienta a den, medicínské služby pak na 770 Kč, což podle jeho názoru nejen brání v uplatňování moderní medicíny, ale už i bazální péče a pokračuje: Mezi zdravotními pojišťovnami a ústavy se vedou spory o paušál na léky a zdravotní materiál. Pojišťovny proplácejí jen 50 Kč na den. Analýza prokázala, že průměrné denní náklady na léky činí nejméně 80 Kč a na materiál 70 Kč, celkem cca 150 Kč/den. Nedostatečné financování systému následné ošetřovatelské péče vede k chronickému nedostatku lůžek v tomto segmentu, kam by jinak mohli být překládáni pacienti z mnohem dražších lůžek akutních. V LDN veškerou péči hradí zdravotní pojišťovny, přičemž tato péče v sobě skrývá jak péči zdravotní, tak i sociální (tzv. hotelové služby ). Spoluúčast pacienta neexistuje. LDN neměly nárok ani na částku, jímž byl do osobám se zvýšenou potřebou péče zvyšován důchod formou příspěvku pro bezmocnost. Možnost poskytování příspěvku na péči, který od nahrazuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, řeší sice 52 a 73 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; praktické zkušenosti však prozatím chybějí. Neinvestiční výdaje na 1 lůžko a den v domovech pro seniory jsou oproti LDN zhruba poloviční (v roce 2005 činily 554,7 Kč) Úhrada těchto výdajů až do konce roku 2006 spočívala na dvou základních pilířích: příspěvek zřizovatele a úhrada od obyvatel (klientů) domova. 5 V případě, že klient pobíral zvýšený důchod z titulu bezmocnosti, připadla celá tato částka domovu. Z veřejného zdravotního pojištění byla klientům domovů hrazena pouze část lékařské péče - převážně formou ambulantní péče praktických lékařů, stomatologů a ambulantních specialistů. Péči zdravotního charakteru na ošetřovatelských odděleních hradily domovy převážně z neinvestičních prostředků, tj. na úkor sociálních služeb Pro srovnání s LDN by bylo třeba znát náklady péče na ošetřovatelských odděleních. Ty se však nesledují odděleně od ostatních oddělení domovů. Respondenti v dotazníkovém průzkumu VÚPSV na tuto otázku vesměs odpověděli nelze určit, není oddělená evidence, nicméně vyjádřili názor, že ošetřovatelská lůžka jsou nesporně nákladnější a pracnější zejména pro vyšší spotřebu prádla, větší zatížení ošetřovatelského personálu a pro nároky na vybavení lůžka přídavným zařízením. Většinou však nebyli schopni svá tvrzení číselně doložit. Jen jeden z nich odhaduje rozdíl mezi denními náklady na pobyt na běžném a ošetřovatelském lůžku na cca 270 Kč; jiný uvádí, že 22 % péče na ošetřovatelském oddělení má charakter čistě zdravotní 6. Povinnost poskytovat obyvatelům domovů důchodců zdravotní péči ukládá zřizovatelům domovů pro seniory 36 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Poskytovatel sociálních služeb je povinen zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje 4 FIALA, P. Pacienti určení k likvidaci (Odvrácená tvář našeho zdravotnictví). In: Tempus medicorum č. 7.-8, ročník 15 (2006) str v roce 2005 činila úhrada od obyvatel 35,58 % průměrných neinvestičních výdajů viz Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice ve vývojových řadách a grafech 2005 Od došlo k zásadní změně systému financování. Po uplynutí přechodného období cca 2 let se předpokládá, že hlavní tíži financování ponese klient a to jak ze svých běžných příjmů, tak eventuelně z přiznaného příspěvku na péči. 6 viz též MISCONIOVÁ, B., MERHAUTOVÁ, I., PRŮŠA, L.: Podmínky poskytování ošetřovatelské péče v rezidenčních zařízeních včetně návrhu propojení systémů zdravotní a sociální péče. Praha, VÚPSV 2003 Autoři zde uvádějí výsledky terénního průzkumu z roku 1999, jímž bylo zjištěno že ústavy sociální péče vynakládaly cca. cca 25 % z rozpočtu na krytí nákladů spojených s poskytováním ošetřovatelské péče. 6

7 pobytové služby v zařízeních sociálních služeb uvedených v 34 odst. 1 písm. c) až f). 7 Tuto povinnost plní formou zvláštní ambulantní péče poskytované podle zvláštního právního předpisu a) prostřednictvím zdravotnického zařízení, b) jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační péči především prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu; 8 rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění stanoví zvláštní právní předpis 9. Vzdor tomu pojišťovny (většinou VZP) ústavům sociální péče na ošetřovatelskou péči nepřispívají vůbec nebo jen nepatrně. Úhrada ošetřovatelské péče podle vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (v platném znění) vyžaduje, aby domov pro seniory uzavřel smlouvu se zdravotní pojišťovnou a tomu se pojišťovny vehementně brání, ačkoli pacienti umístění na ošetřovatelských odděleních domovů pro seniory nepřestávají být pojištěnci zdravotních pojišťoven. Podle výsledků dotazníkového šetření VÚPSV se zdravotní pojišťovny k uzavření podobných smluv nedají přimět dokonce ani soudní cestou. Ošetřovatelská péče potřebným klientům v domovech pro seniory je fakticky poskytována na úkor ostatních, zdravých klientů a ošetřovatelská oddělení, která domovy pro seniory na základě vyhlášky MPSV 182/1991 Sb.( v platném znění) zřizovat mohou, ale nemusejí, se tak z ekonomického hlediska stávají pro tyto domovy přítěží. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách by měl v tomto směru přinést určité zlepšení, ale platí pouze čtvrt roku a není prozatím známo, jak jím zavedený příspěvek na péči bude působit. Nedostatek lůžek, určených pro seniory, trpící chronickými chorobami, je tak do jisté míry způsoben nevhodným způsobem financování. Přitom v domovech pro seniory je na ošetřovatelských odděleních poskytován nezanedbatelný objem zdravotní péče a naopak následná ošetřovatelská péče ve zdravotnictví poskytuje pacientům nejen péči čistě zdravotní, ale i sociální (tzv. hotelové služby ). Podle 52 zákona č. 108/1006 Sb., o sociálních službách mohou zdravotnická zařízení ústavní péče poskytovat potřebným osobám sociální služby, ale nikde není zakotvena povinnost tak činit. Zkušenosti s tzv. sociální hospitalizací 10 ukázaly, že zdravotnická zařízení nemají většinou o poskytování sociálních služeb zájem. Problémy financování sociálně-zdravotních služeb pro seniory lze podle našeho názoru řešit dvojím způsobem 1. Radikálním krokem by bylo organizačně sjednotit instituce, poskytující ošetřovatelskou a následnou péči v resortu zdravotnictví a sociálních věcí (tj. LDN a ošetřovatelská oddělení domovů pro seniory) tak, že by byly vytvořeny Ústavy zdravotněsociální péče (ÚZSP), které by potřebným občanům poskytovaly nezbytnou sociální péči, se zajištěním péče zdravotní na dostatečné úrovni. Pro tyto ústavy by byl zaveden jednotný systém vícezdrojového financování, kde potřebné prostředky by byly čerpány ze tří zdrojů: z veřejného zdravotního pojištění, z rozpočtu sociální sféry a z příspěvků pacientů. Tyto ústavy by na poskytovanou zdravotní péči uzavíraly smlouvy se zdravotními pojišťovnami a současně by se registrovaly jako 7 Pod písmenem e) jsou uvedeny domovy pro seniory, do domovy důchodců 8 Zákon č. 96/2004Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 9 Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů 10 viz BRUTHANSOVÁ, D. ČERVENKOVÁ, A. HOLMEROVÁ, I.: Sociální hospitalizace. Praha, VÚPSV 2000 a BRUTHANSOVÁ, D. - ČERVENKOVÁ, A.: Zdravotně sociální služby v kontextu nového územního uspořádání, Praha, VÚPSV

8 poskytovatelé sociálních služeb, takže by jim příslušel příspěvek na péči, který je jejich pacientům/klientům poskytován podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. 2. Způsob méně radikální by ponechal stávající organizační strukturu beze změny a pouze legislativní cestou by vytvořil podmínky pro vícezdrojové financování zdravotní a sociální péče v obou typech institucí v tomto poměru: cca 50 % zdravotní pojišťovny cca 35 % státní rozpočet (sociální sféra) cca 15 % pacient/klient Při takovém způsobu by zdravotnické zařízení mělo povinnost registrovat se jako poskytovatel sociálních služeb a tím by získalo nárok na celý příspěvek na péči, poskytovaný jejich pacientům podle 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ošetřovatelská oddělení domovů pro seniory by se povinně registrovala jako zdravotnická zařízení a pro zdravotní pojišťovny by z toho vyplývala možnost uzavírat s nimi smlouvy a proplácet jim poskytovanou zdravotní péči jako kterýmkoli jiným zdravotnickým zařízením. Prostředky k tomu by zdravotní pojišťovny získaly tím, že by přestaly proplácet hotelové služby zdravotnickým zařízením následné a následné ošetřovatelské péče. Vícezdrojové financování znamená ovšem uvážit, zda pacient/klient bude schopen unést patřičný díl takto rozvržených nákladů. 11 Pokud by šlo o osoby ekonomicky aktivní, nebyl by zde problém, neboť pobytem v nemocnici se nemocenské nekrátí a pacienti zůstávají ekonomicky zabezpečeni. Jiná je však otázka výše možné úhrady u starobních důchodců. Podle 73 odst. (3) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách po úhradě za ubytování a stravu musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu. Průměrná výše starobního důchodu v lednu 2007 byla 8707 Kč, 15 % z této částky je 1306 Kč, pro úhradu zbývá 7401 Kč, což je 247 Kč na den, tedy o 50 Kč více, než činila průměrná úhrada v domovech důchodců v roce Jenže obyvatelé domovů pro seniory mají zde své stálé bydliště, kdežto u pacientů zdravotnických zařízení se předpokládá návrat do domácího prostředí. Proto po dobu pobytu v nemocnici musí pacient mít možnost hradit nezbytné náklady na bydlení doma. Potřebné náklady na bydlení bylo do konce roku 2006 možno odvozovat z nezbytných výdajů na domácnost, které byly ve výši 2020 Kč součástí životního minima jednočlenné domácnosti Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, platný od však výdaje na domácnost nezná, takže nezbytné výdaje je nutno odhadnout na základě údajů statistiky rodinných účtů. Statistika rodinných účtů uvádí za 2. čtvrtletí 2006 měsíční komplexní náklady na bydlení na jednoho člena domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů ve výši cca Kč. Tento údaj je však zkreslen tím, že soubor domácností důchodců není členěn podle právního důvodu užívání bytu, takže vedle nájemníků zahrnuje i osoby, které bydlí ve vlastních domech a které nájemné neplatí. Navíc od roku 2007 dochází k postupné deregulaci nájemného. Ministerstvo financí vydalo odhad výdajů na bydlení pro rok 2007, kde pro domácnost důchodců o 1,48 členech odhaduje 3486 Kč. Z toho by pro jednočlennou domácnost vycházelo 2355 Kč. Pro pacienta/klienta na lůžku ošetřovatelské následné péče počítejme tedy s rezervou na bydlení ve výši Kč. Výsledek: průměrný důchod: 8700 měsíčně minus kapesné ve výši 15 % minus reserva na bydlení na příspěvek zbývá 5100 měsíčně, tj. 170 Kč denně. 11 V domovech důchodců v roce 2005 činila úhrada od obyvatel (klientů) v průměru 197 Kč na lůžko a den. 8

9 Z uvedených odhadů vyplývá, že úhrada 15 % nezbytných nákladů na lůžku ošetřovatelské a následné péče by byla v možnostech starobního důchodce s důchodem blízkým průměru. Závěr Nedostatek lůžkové kapacity pro péči o chronicky nemocné a nesamostatné seniory by bylo možné do jisté míry zmírnit změnou způsobu financování. Navrhuje se zavést vícezdrojové financování, na němž by se podílely zdravotní pojišťovny, sociální sféra a pacienti/klienti. 9

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Zdravotně sociální služby v kontextu. Daniela Bruthansová Anna Červenková

Zdravotně sociální služby v kontextu. Daniela Bruthansová Anna Červenková Zdravotně sociální služby v kontextu nového územního uspořádání Daniela Bruthansová Anna Červenková VÚPSV Praha 2004 Obsah 1. Úvod 3 1.1 Cíl zadání 3 1.2 Použitá metodika 4 1.3 Očekávané výstupy 4 2. Rostoucí

Více

Anna Červenková Daniela Bruthansová Marie Pechanová

Anna Červenková Daniela Bruthansová Marie Pechanová Sociálně zdravotní služby poskytované klientům na ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a v léčebnách dlouhodobě nemocných se zřetelem k jejich sociální situaci a zdravotnímu stavu Anna Červenková

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Obsah: DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ... 1 DEFINICE PÉČE... 5 Oblast zdravotní péče... 5 Oblast sociálních služeb...

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? 6. PODZIMNÍ KONFERENCE PREZIDIA ČAS 23.11.2013 BRNO PRACOVNÍ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍKŮ OHROŽENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE? JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR MUDR. RENÁTA PETROVÁ

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 20 24.11.2003 Nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Jihomoravský kraj 20 404 121 24 347 144 26 808 158 21 681 126 26 547

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2013 25 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3 31.5.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost oboru ve Středočeském kraji v roce

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013

ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013 ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2013 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2013 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ) připravila pro laickou

Více

HEALTH AND SOCIAL CARE OF SENIORS IN THE CZECH REPUBLIC. Věra Jeřábková

HEALTH AND SOCIAL CARE OF SENIORS IN THE CZECH REPUBLIC. Věra Jeřábková ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE O SENIORY V ČESKÉ REPUBLICE HEALTH AND SOCIAL CARE OF SENIORS IN THE CZECH REPUBLIC Věra Jeřábková Abstract Due to medical advances and lifestyles changes of individuals the quality

Více

Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb

Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Průběžná informace o dotačním řízení MPSV ČR v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Tato informace je zpracována na základě usnesení č. 27 výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha HANA SILOVSKÁ * PETR JÍLEK ** PETR KOLAŘÍK *** Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností poskytování sociálních služeb soukromého sektoru

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Otázky financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. 1. Zdroje informací

Otázky financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. 1. Zdroje informací JUDr. Daniela Bruthansová, Ing. Anna Červenková, Ing. Věra Jeřábková Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha Otázky financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v rezidenčních zařízeních sociálních

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2011

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 10. 2012 50 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013. Balneal Care in 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 4. 2014 4 Souhrn Lázeňská léčebně rehabilitační péče v roce 2013 Balneal Care in 2013 Tato Aktuální informace přináší

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.6.2005 21 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2004

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 1 30. 3. 2007 Lázeňská péče v Karlovarském kraji v roce 2006 Balneologic Care in

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH)

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH) O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH) Prof. MUDr. P. Fiala Konference o paliativní péči - Brno 26.10. 2006 Hospic je především o doprovázení na poslední cestě člověka,, o tišení bolestí, o ošetřování,

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 44 62 9,68 0,097 600,0 6,00 Ostatní 0,00

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 44 62 9,68 0,097 600,0 6,00 Ostatní 0,00 0 sumární sestava kraj: Hlavní město Praha.0.0 Sektor včelstev k.. k.0. a, 0,0 00,0,00 0 0 0 0,00 0,000 0,0,00 0, 0,,0,00 0 0, 0, 0,0,00, 0,,0,00 včelstev 0 včelstev včelstev 0 0 0 Vykoupeno medu v kg

Více

Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011

Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2011 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ) připravila pro laickou

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR

SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V KRAJÍCH ČR Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Tým zhotovitele: Ing. Filip Uhlík Lucie Ženíšková únor 2013 1 Obsah 1 Demografický vývoj

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče

Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče Datum: srpen-listopad 2011 Verze: 2.2 Zadavatel: Aktivita č. 12 Jakub Hrkal, Pavel Bareš, Šárka Daňková, Romana Malečková, Tomáš Roubal, Eva Prošková

Více

II. Rozsah poskytování sociální služby

II. Rozsah poskytování sociální služby ADP SANCO, Vrahovická ul. 109, 798 11 Prostějov SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE uzavřená dle zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění Uživatel: jméno a příjmení datum narození adresa bydliště kontaktní

Více

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK SENIORSKÝ DŮM PÍSEK Čelakovského 8, 397 01, Písek Telefon: 382 201 730 - recepce 382 201 731 sociální pracovnice 732 874 017 E-mail: info@seniorskydum.cz www.seniorskydum.cz

Více

Z Á S A D Y. pro umisťování do domů s pečovatelskou službou a bezbariérových bytů na území města České Budějovice.

Z Á S A D Y. pro umisťování do domů s pečovatelskou službou a bezbariérových bytů na území města České Budějovice. Z Á S A D Y pro umisťování do domů s pečovatelskou službou a bezbariérových bytů na území města České Budějovice I. Úvodní ustanovení 1) Těmito zásadami se ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Den přijetí

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Lázeňská péče v roce 2012. Balneal Care in 2012

Lázeňská péče v roce 2012. Balneal Care in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 5. 2013 9 Lázeňská péče v roce 2012 Balneal Care in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje o

Více

Fakulta stavební VŠB TUO

Fakulta stavební VŠB TUO Fakulta stavební VŠB TUO Hodnocení existujících nástrojů státu, které jsou zaměřeny na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Renata Zdařilová

Více

VÝVOJ VYBAVENOSTI REGIONŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

VÝVOJ VYBAVENOSTI REGIONŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM VÝVOJ VYBAVENOSTI REGIONŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Úvod Ladislav Průša Významnou pomůckou při hodnocení vývoje sociálních služeb jsou návrhy úrovně normativů

Více

I. Souhrnná textová informace 2

I. Souhrnná textová informace 2 Zpráva o lázeňské léčebně rehabilitační péči poskytované pacientům v Karlových Varech v roce 2014 zpracovaná na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky Obsah: strana I. Souhrnná textová

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Vývoj invalidity v letech 2003 2008 podle diagnóz vybraných skupin nemocí Část II.

Vývoj invalidity v letech 2003 2008 podle diagnóz vybraných skupin nemocí Část II. Vývoj invalidity v letech 2003 2008 podle diagnóz vybraných skupin nemocí Část II. Daniela Bruthansová Věra Jeřábková VÚPSV, v.v.i. Praha 2010 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení:

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 16 13.10.2003 Náklady a výnosy nemocnic rezortu zdravotnictví podle druhu poskytované péče

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Souhrnná zpráva Absolutní hodnocení 2008

Souhrnná zpráva Absolutní hodnocení 2008 Souhrnná zpráva Absolutní hodnocení 2008 Komplexní hodnotící projekt NEMOCNICE ČR 2008 Dovolujeme si Vám předložit souhrnnou zprávu zachycující výsledky Komplexního hodnotícího projektu NEMOCNICE ČR 2008

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

Žádost o poskytnutí pobytové služby

Žádost o poskytnutí pobytové služby Seniorcentrum-Domov pro seniory OASA Petřvald Provozovatel: Seniorcentrum OASA s.r.o., Petřvald 68 e-mail: m.borkova@seznam.cz, otisk podacího razítka žádost domovu podána dne: Žádost o poskytnutí pobytové

Více

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov,

Více

Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti. Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti

Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti. Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti 17.2.2014 Obec & finance str. 46 Miloslav Macela MPSV - časopisy Rozbor nákladů jednotlivých typů služeb péče o ohrožené děti 17.2.2014 Obec

Více

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* P. Wija Souhrn Článek prezentuje údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ

Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU DOMICILU AKTIVNÍCH SENIORŮ V OLEŠNÉ Jméno, příjmení a titul žadatele:... Datum

Více

Statistické zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovny

Statistické zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovny Příloha 2 Statistické zpracování výkazů pro zdravotní pojišťovny 1 Důvody pro použití administrativních dat v tomto projektu 1.1 Co jsou to administrativní data Data administrativní jsou data sbíraná celonárodně

Více

Žádost o poskytování pobytové sociální služby v Domově pro seniory Kaplice

Žádost o poskytování pobytové sociální služby v Domově pro seniory Kaplice Domov pro seniory Kaplice Míru 366, 382 41 Kaplice Tel.: 380 311 831, 380 313 077, 734 579 436 www.domovkaplice.cz, podatelna@domovkaplice.cz ORGANIZACE ZŘIZOVANÁ JIHOČESKÝM KRAJEM Žádost o poskytování

Více

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava DÍLČÍ CÍL DC102 Vliv hospodářské krize na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení a testování nástrojů fyzické dostupnosti bydlení zejména v oblasti udržitelnosti

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Žádost o umístění do domova pro seniory

Žádost o umístění do domova pro seniory Centrum sociálních služeb města Letovice, příspěvková organizace J. Haška 1082/12, 679 61 Letovice, IČ: 71 23 27 45, č. ú. 35 4327880247/0100 Žádost o umístění do domova pro seniory Místo pro podací razítko

Více

Žádost o umístění do Domova pro seniory a vstupní dotazník pro zájemce o sociální službu

Žádost o umístění do Domova pro seniory a vstupní dotazník pro zájemce o sociální službu G-centrum Mikulov, příspěvková organizace, Republikánské obrany 945/13 692 01 Mikulov gcentrum@gcentrummikulov.cz web: www.gcentrummikulov.cz Datum podání žádosti: (nevyplňujte) Žádost o umístění do Domova

Více

Metodika pro pořizování a předávání dokladů

Metodika pro pořizování a předávání dokladů Metodika pro pořizování a předávání dokladů pro komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami Verze 6.2 Doplněk č. 21 textu metodiky Upravené znění na základě výsledků projednání

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

LÉČEBNÉ LÁZNĚ LÁZNĚ KYNŽVART VÝROČNÍ ZPRÁVA

LÉČEBNÉ LÁZNĚ LÁZNĚ KYNŽVART VÝROČNÍ ZPRÁVA LÉČEBNÉ LÁZNĚ LÁZNĚ KYNŽVART VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 OBSAH Úvodní slovo ředitelky Léčebných lázní...3 Identifikační údaje organizace...4 Organizační struktura...5 Vedení organizace... 6 Provozy a oddělení...

Více

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2 PRACOVNÍ MATERIÁL Příloha č. 2 Jedna specializovaná veřejnoprávní instituce - Pracovní úrazová pojišťovna (Výseč z pracovního nástinu návrhu řešení.) 1. Jedna veřejnoprávní instituce pod dohledem státu,

Více

336 hod. nízká. http://www.vmonline.cz

336 hod. nízká. http://www.vmonline.cz Metadata průzkumu FINANČNÍ GRAMOTNOST Autoři průzkumu: - tým VMonline - Šetření: 8. - 22.10. 2011 Délka průzkumu: 336 hod. Počet respondentů: 82/ validních 61 Vypovídací hodnota: nízká Počet otázek: 20

Více

Dobrovolnictví v sociálních službách

Dobrovolnictví v sociálních službách Dobrovolnictví v sociálních službách listopad 2012 Ing. Daniela Lusková Štěpánka Lusková Obsah 1 Úvod... 3 2 Dobrovolnictví obecně... 3 2 Dobrovolnictví externích subjektů vysílající dobrovolníky do sociálních

Více

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007. Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2007

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007. Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27. 6. 2008 20 Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce 2007 Activity of branch of logopaediology in the CR in the

Více

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC Domov pro seniory Dubina Pardubice Blahoutova 646-649, 530 12 Pardubice tel.: 466 989 402 e-mail: dubina@ssmpce.cz ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby Cílová

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba I. Základní informace Adresa: Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Palackého 310, 503 51, Chlumec nad Cidlinou Ředitel:Ing.Ladislav ŠIMEČEK Kontakty:

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h v a l u j e USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2003 č. 86 + 2P o zabezpečení integrace azylantů v roce 2003 1. Koncepci

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 2 4.5.2005 Lázeňská v Olomouckém kraji v roce 2004 Balneologic Care in the Olomoucký Region

Více