trcita ditete se neda k nicernu phrovnat. Nekterym rodicum se zda.

Transkript

1

2 Ztrata deti prinasi rodicum nezmernou bolest. A zcela nepodstatne pritom podle psychologu je, zda konec prisel zahy po jejich narozeri, nebo v obdobi, kdy uz temer vyletely z rodneho hnizda. trcita ditete se neda k nicernu phrovnat. Nekterym rodicum se zda. ze dal nemuzou zit, jinym jako b nekdo vyrval srdee z tela," popisu~:: niterne poeity pozustalyeh PhDr. Ilona Spaiihelova. Podle statistik umira v Ceske republice kolem 700 deti rocne. A ac odehod patff k z.h"ch''':: stejne jako zrozeni, 0 smrti jako 0 jeho pfirozene soucasti se u nas pfflis otevfene nehoyofl Tema je tabuizovane. Alespoii to tvrill IIli:.minky, ktere svoje dite pohfbily.,,0 poceti a porodu toho vime vsiehni spoustu, 0 konci zivota jen minimum," ffk.i Dagmar Svedova, ktera odehod sve petilere deery Klary oplakala pfed temef ctyfmi Ie _", Dnes se snazi rodicum, ktere potka podob;; kruty osud, pomahat. Stala se laickou paradkyni pro pozustale. Podle ni neni na miste b2:: se mluvit s pozustalymi rodici 0 bolesti, o vzpominkaeh a st'astnyeh ehvflfeh, ktere ui nejdou vrcitit. Chodit po spickaeh a tvarit se, ZE problem neexistuje, je pry ehyba. Aktivni pfistup radi i psyeholozka Ilona Spaiihelova: "Nejblizsi maji byt fyzicky i psyehicky napojeni na rodice. Meli by jim pomoet v zaccitcfeh, udelat si na ne cas, aby nezkolabovali fyzicky. Mohou uvafit, doprovodit na proehazku, na hfbitov, pohlidal, aby se vyspali, naslouehat, obejmout. Meli b dcit take nabidku, aby rodic kdykoliv mow o smrti ditete mluvit, pokud bude ehtit. Blize pozustalyeh by meli mit sflu podivat se rodicum do ocf, vyjadfit svou ucast na zalu. Jedine co by nemeli fikat je, ze to pfejde, ze to b de dobre." Z " o Prvnirok Kazdy, kdo je konfrontovan se smrti sveho syna Ci deery, se ze zalu dostava jinym zpusobem a jinak dlouho. Nekomu pomaha 0 bolesti mluvit, jiny place, pfejida se, hodne spi

3 potrebuje konejsit, nebo jeho rany na dusi hojf praee. "Zalezf na zkusenosteeh s prozivanfm tezkostf, na povahovyeh vlastnosteeh, na tom, koho majf rodice ve svem okolf, na opore a podpore od druhyeh, ale dulezite je i to, pro koho ehtejf dal zft. Predpoklada se, ze nejhorsf je prvnf rok po smrti dftete," hovorf 0 zkusenosteeh ze sve praxe Ilona Spaiihelova. Nemene dulezita je v takovyeh ehvilich i vzajemna podpora obou rodicu, byt' trapenf prozfva jinak muz a jinak zena. "Obeene dokazou 0 tomto tematu vice mluvit zeny, pomaha jim to. Vice placou, neehavaji se obejmout. Muzi svou bolest spfs nosi v sobe. Casto ehtejf byt silnf i pro svoji partnerku. Nekterf se uzavfrajf a smutek majf v srdei. Je ale vhodne, aby se rodice semkli a dali pruehod svym emodm. Nenf duvod se za ne stydet," doporucuje doktorka Spaiihelova. Je vsak spousta partnerstvf, jez odehod ditete nezvladnou. Podle psyeholozky je totiz C S prichodem noveho elena rodiny je dobre poekat. Rodiee by se 0 nij mohli ai uzkostlivi bat. smrt potomka nejvetsfm rizikovym faktorem, ktery muze partnerstvi ovlivnit. Udajne bud' manzele posili, protoze pro Wi spolecnou bolest, nebo, bude-li mft kazdy z nich smutek jen v sobe, je rozdell "Je dulezlte byt spolu, vyjadfit si, z jakeho duvodu je jeden pro druheho dulezity, neodsuzovat nebo neobviiiovat se navzajem ze smrti dftete," dodava Ilona Spaiihelova. A jak se diva na snahu ztratu okamzite nahradit priehodem noveho clena rodiny? "Je vhodnejsf pockat, aby nejvetsf zal odeznel. Mohlo by se totiz stat, ze se 0 dalsf dfte budou rodice az uzkostlive bat, budou do nej vkladat to, eo ocekavali od potomka, ktery zemrel," vysvetluje Ilona Spaiihelova. Smireni Dagmar Svedove zemrela petileta deera Klara na nador na mozku. Puvodne vystudovana zdravotni sestricka dnes podnika a znacnou cast sveho casu a sil smeruje do dobrocin- nyeh organizad. Mezi sehuzkami, ktere si ten den v Praze, kam pfijela z domovskeho Brna vlakem, naplanovala, jsme si povfdaly temer hodinu. Ac slo 0 tezke tema, z nehoz jsem mela obavy, prekvapive jsme se nekolikrat od srdee zasmaly. Dagmar je totiz i po prozite tragedii plna energie a planu v praeovnf i soukrome sfere. o sve deefi Klare mluvf velmi rada, otevrene a nebrani se ani detailnfm vzpomfnkam na ehvile, kdy se spolu musely navzdy rozloucit. "Myslela jsem, ze jde 0 laryngitidu. Malou jsem uklidnila a jela s nf za detskou lekarkou. Ta nas poslala do nemocniee kvuli vyloucenf neceho horsfho. Po dvou dneeh hospitalizaee na infekcnf klinice nas prelozili na onkologiekou JIP s nalezem neoperabilnfho nadoru v hlavicee," vzpomfna vyrovnane sedmatfieetileta zena. "Oznamenf diagn6zy probehlo na ehodbe pred pokojem, kde deera lezela. Lekarka mi nabfdka caj a leky na uklidnenl Ty jsem od-

4 mitla. Vzapeti odesla a ja zustala na ehodbe sarna. Zoufale jsem se rozplakala. Kdyz si ted' po leteeh uvedomuji formu sdeleni tak zavazne informaee, doporucila byeh lekarum a dalsimu personalu, aby v takovyeh pripadeeh zustali s rodicem, nemluvili, proste tam j,en byli. Meli by pockat, az se matka ci otee vyplacou z prvotniho soku, a pote je nasmerovat nekam dal." Dagmar priznava, ze byla v tu ehvili zmatena, nastvana na eely svet, na Boha, nevedela, jak zai'idit praktieke veei, zda bude mit jako rozvedena matka penize na uziveni druheho syna a na najem, netusila, co vse bude k lecbe male potreba. Po mesici od stanoveni diagn6zy Dagmar vysleehla tvrdy ortel od osetrujiciho lekare: uzijte si, maminko, s det'citkem, co to jen pujde... 5 Klarou tehdy ehodily plavat, rehabilitovat, pracovaly s kyvadlem, doehcizel k nim pes na eanisterapii, jezdily na koni v ramci hipoterapie, dvakrcit spolu lyzovaly v ramci ozdravneho pobytu. Kdyz Klara spala, drzela ji Dagmar casto za ruee a i'ikavala: Klarko, at' se rozhodnes jakkoli, maminka to zvladne. Marnost a bezmoc "Zemrela v sanitee pi'i prevoz,u do detske nemoenke, DrZela jsem ji v naruci a divala se, jak ji modra nosik. Zaehranai'i ji ehteli resuscitovat, ale rekla jsem jim, ze umira na nador mozku. Dostala uklidiiujici leky a ja se jen zeptala, zda jeste dyeha a tluce ji srdicko. Zemrela pred branou nemoenke. PoloZila jsem ji na lehcitko, sundala nausnke, ktere ted' nosim a zavrela ji oci. 5 poeitem hlubokeho klidu jsem si sedla vedle ni a rozloucila se posledni pusou. Nemohla jsem udelat vie," vypravi Dagmar, ktera nemela s koneem zivota deery spojenou ani tak bolest, jako spis pocity nenavratne ztrcity, marnosti a bezmoenosti, ktere trvaly pul roku. Zal a bol prekonavala spolecne s prvorozenym synem, a pak take s partnerem, ktereho poznala pouhy mesic pred stanovenim Klariny diagn6zy, a jeho maminkou. Rada by jim touto eestou i dnes vyslovila velke diky. 5 biologiekym oteem Klary byla v dobe deeriny nemoci jiz leta rozvedena, nestykaji se ani dnes. Oehod deery si odzil kazdy sam. "v nejhorsich ehvilieh mi pomahala praee, jakakoli aktivita, ktera nesouvisela s deerou. Kdyz jsem se zastavila, byla jsem lapena smutkem. Az nyni po vice nez ti'eeh Ietech mam energii na truehleni," sveruje se s momentalnimi pocity maminka dnes take dvouleteho syna, ktery se narodil nedlouho po Klai'ine smrti. "DalSi dite jsme s partner em neplanovali. A presto pi'isel na podzim roku 2010 na svet Doma, v prostredi, kde se smutna udalos: odehrcila, dodnes zije s deerou Kat'ou. Syn Tomas, ktery by za ti'i mesice osla\~ jedenadvaecite narozeniny, si vzal dobrm ~ zivot pred ctyrmi lety. KvUli nest'astne lis " "Dopis na rozloucenou nezaneehal, ani z jeho mobilu se nedalo nie blizsiho vycis:.. Jedine co vim je, ze pi'isel zkrouseny dore. kde v tu ehvili byla i deera, ktera tenkrar '--dila do treti tridy. Ptala se ho, co se stalo. ;: on ji jen zadal, aby ho neehala byt a Sla z pokoje pryc. Jeste v tu ehvili psal by7\'ale divee, ze by si s ni rad 0 vsem promluvil a pak... Behem vtei'iny se nam zmenil fu'cl odmlcela se se skelnym pohledem sym~ zena. Jeji syn vyskocil z balkonu. Obdobi, ktere nasledovalo po tragedii a trvalo rok, si pryvubee nepamatuje. _-~gramovala se jen na nejzakladnejsi Cinn05. Rozhodne nepomahaly reci typu, ze se JL' vzehopit kvuli sve deeri. "Myslim, ze pocity rodicu po smrti jejig: ditete se lisi podle toho, jakym zpusobeil. :' -... slo 0 zivot. Neeo jineho je nemoe, to vas.-lituje. V nasem pripade me Ii ale lide podi.. ::." II:] Vitsinou byva nejhorsi prvni rok posmrti ditete, fika psycholoika Ilona Spanhelova Martinek. Pi'itel ma z prvniho manzelstvi dye deery, takze kdyz se dnes sejdeme, je nas plna chalupa," usmiva se mlada zena. "Kazdy den ale vim, ze jsem mela deem. Jeji obraz marne v jidelne. Po jejim odehodu jsem s prateli zalozila sdruzeni Klara pomaha ( ktere podporuje pecujici osoby," dodava povzbudive Dagmar. Kde jsem udelala chybu? Irena Rouskova zije v Litomysli. Povidaly jsme si v kavarne sousedici s galerii, kde momentalne praeuje. Praee tady ji po tragieke smrti syna dodavala zase ehut' do zivota. Udaje vychdzejf z pos/ednf dostupne rocenky (za rok 20 11). Pocet deti 0-19 let Nemoci nervove soustavy Zhoubny novotvar (Za) Duseni Nitrolebnf poranenf Nemoci obehove soustavy Nemoci dychaci soustavy Pneumonie Cizf teleso v dychacim ustroji Nemoci travici soustavy ZDROJ: STATISTICKY URAD =:- Vstat z postele Na co deti casto umiraji? Pricina smrti se k tomu muzou vyjadrovat, posuzovali ~'" - jestli nebyl divny a ze to mel resit jinak. :=se musela smirit stirn, ze me bude vys15'd:=-: policie, ze budu bojovat s poeity, ze jsem~;: rodic totcilne zklamala. A ze si budu cel5' vot smrt sveho syna davat za vinu," ho\1}~: o svyeh pociteeh ctyi'iactyi'ieetileta zelle. Pi'itom tragedii vubee nk nerrasvedco\ -;: I podle polieejnich vysetrovatelu slo o momentalni zkrat, nest'astnou reakci rra nest'astnou zpravu 0 rozehodu. Vzdyt' je5:e dva dny pred svym odehodem resil Tor;:g s mamou, jaky dart si objedna ke svym ~_zeninam, a pi'imo v nest'astny den byillc T" : vyzvednout darek pro svou pritelkyni. In:;:;.=ale rozhodne i'ika, ze vlici pi'itelkyni z _~_ =--ho syna zadnou zast' lleciti. Tendence S\-a: na nekoho vinu nemela ani na okamzik Irena zahy po synove sebevrazde phs a o praei. Diky kamaradovi nastesti nasj.a novou a je v ni dodnes. "Musela jsem si najit duvod, proc vlibec -=c-vstat z postele. Nastesti me zaehranila DO\-i praee a pocit zodpovednosti. Leky na.' -=- nebo antidepresiva jsem neuzivala. Pom,f... '" mi kamaradi, hovory 0 mrtvem synovi. _ E: exmanzel si odehod spolecneho syna oeu-e-..::lil prvni mesic, ani nemohl ehodit do pffi~i'ika smutnym hlasem pani Rouskova. Jak zvladla odehod Tomase jeho mai2 ==.=-ra? "Zhorsila se ve skole, nie ji nebavilo. =:- '" smutna, najednou jako by dospela, s dec sveho veku si nerozumela. Ted' se to zl9~. "

5 CENNA FOTOGRAFIE. Syn Ireny Rouskove - Tomas na jednom z mala snimkii z doby pied tragedii. Hrdese hlasil kzivotnimu stylu zvanemu EMO. Piislusnici tehle skupiny byvaji vetsinou hodne citlivi, ovsem rozhodne neinklinuji k sebeposkozovani, jak se casto iika. ale velmi pomalu," popisuje matka dnes ti'inaetilete Katefiny. Na Tomasuv hrob Irena pi'ilis neehodi, nedela ji to dobre. Doma s deerou radeji vytvofily pietni misto, kde maji jeho fotografii, svicky a par predmetu, ktere mel rad. Synuv narozeninovy den i ruzne svatky ale neproziva ani nyni leheee. Zvlaste Vanoee jsou pro ni tezke. "Je obtizne se vrcitit do puvodnich koleji. U nas je to horsi i v tom, ze v byte, kde k udalosti doslo, stale bydlime. Prvni dva roky jsem odejit neehtela, mela jsem pocit, ze kdyz to udelame, syna tam neehame." Na moment se odmlci, "Ale cim vie casu od daneho dne ubehlo, tim vice 0 stehovani premyslim, ale je to slozite, neehci deeru vytrhnout z duverne znameho prostredi." kteri ztratili dite a prezili to. Pomahalo mi to, tak jsem si rekla, ze by to mohlo dcit silu i dalsim. V te dobe se mi navie do rukou dostaly vysledky zahranicniho vyzkumu, ktere ukazovaly, ze pozustale matky jsou mnohem nachylnejsi k vaznym onemoenenim, urazum, casteji paehaji sebevrazdy a uzivaji navykove lcitky. Zdalo se mi, ze problemy, ktere se hromadi po umrti ditete, nikoho nezajimaji, ehtela jsem to zmenit," vypravi Martina. "Obraeet se na nas muzou jak rodice zemrelyeh deti, jejieh dalsi pribuzni, pratele, tak i treba kolegove ze zamestnani. Poradame Dlouha cesta Dagmar a Irena pus obi jako laieke poradkyne pro podobne zdreene rodice, jimz zemrelo dite, a praeuji pod zastitou obcanskeho sdruzeni Dlouha eesta, pod kridly zakladatelky - daisi zeny a maminky, ktera pfisla o potomka - Martiny Hraske. Ta organizaci zalozila pred osmi lety. "Po smrti syna, ktery bojoval s tezkou nemoci, jsem mela potrebu potkat se s lidmi, C Univerzalni rada,jakse vnitrni vyporadat 5 odchodem ditite, bohuiel neexistuje. svepomoena setkani nebo rekondicni vikendy. Na mnoha misteeh republiky jsou k dispoziei nasi laicti poradei. Pro sourozenee zemrelyeh deti marne projekt Barevny andec., ve kterem financne i poradensky prispivame na promenu jejich pokojicku," vyjmenova\'i aktivity sdruzeni predsedkyne. Pred par le~ take vznikla skupina rodicu Prazdna koleb'~ kterym zemrelo miminko tesne pred narozenim nebo krcitee po nem. "Vzdy druhou nedeli v prosinci poradcirr;:= na ruznyeh misteeh republiky vzpominkm akci Zapalme svicku. Vseehny projekty pfipravuje pod zastitou odborniku a psyeholog:: Nasim dobrovolnikum zajist'ujeme pravid~nou supervizi," dopliiuje Martina Hraska. "Setkavam se s rodici i prarodici zemre15'"" deti, spolecne vzpominame na ty, ktefi na navzdy opustili. Vzpominky jsou bolave, <he pine lasky," rika 0 sve praci Dagmar Svedo',?. Pro Irenu Rouskovou je nekdy slozhe Q_ vit se stejne zasazenymi lidmi, ale vetsiml i ji to pry nakonee doda silu. "Vnimam [Q tak, ze kdyz oni vidi me a promluvi si se mnou, zjisti, ze mam stejne pocity, byt' s~ treba dosud mysleli, ze ty jejich nejsou spravne nebo vhodne. Kazdopadne unin:zalni radu, jak ztratu ustcit, pro ne nemi3.;:;., Neexistuje."