T T. Think Together Eva Urbánková THINK TOGETHER. Analýza trhu práce v České republice

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012 T T THINK TOGETHER Think Together 2012 Analýza trhu práce v České republice Analysis of the labor market in Czech Republic Eva Urbánková 95

2 Abstrakt V moderní době globalizace, častých změn a technologického pokroku představují lidské zdroje a jejich využití konkurenční výhodu uplatnitelnou na tuzemském i globálním trhu práce. Text článku se zabývá rovnováhou na trhu práce, lidskými zdroji a jejich kvalitou, vztahy na trhu práce, analýzou a tendencemi vývoje na trhu práce a rozdílností jednotlivých krajů. V příspěvku bude vytvořena SWOT analýza trhu práce v České republice, představující slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby pro trh. Klíčová slova Nezaměstnanost, lidské zdroje, vzdělávání, trh práce, SWOT analýza. Abstract In the modern era of globalization, the frequent changes and technological progress are human resources and their use of competitive advantage applicable to the domestic and global labor market Text of the article deals with the balance in the labor market, human resources and their quality, labor relations, analysis of trends and developments in the labor market and differences in individual regions. The paper will be created SWOT analysis of labor market in the Czech Republic, representing the strengths and weaknesses, opportunities and threats for the market. Key Words Unemployment, human resources, education, labor market, SWOT analysis. Úvod V moderní době globalizace, častých změn a technologického pokroku představují lidské zdroje aktivum organizace a konkurenční výhodu uplatnitelnou na tuzemském i globálním trhu práce. Lidé jsou z pohledu firem považováni za zdroj kreativity, informací, inovačního potenciálu, schopností, zkušeností a znalostí. Z dlouhodobého hlediska je důležité věnovat se rozvoji lidských zdrojů, rozšiřování a prohlubování kvalifikace a celoživotnímu vzdělávání. Trhy práce jsou stejně jako jiné trhy řízeny nabídkou a poptávkou. Problematika rovnováhy na trhu práce se stává stále aktuálnější a sledovanější z hlediska struktury kvalifikace lidských zdrojů, neboť se projevuje nesoulad mezi stávající vzdělaností nevyužitých lidských zdrojů a požadavky firem na vzdělanost stávajících nebo budoucích pracovníků. Tyto současné i budoucí potřeby trhu práce závisí jednak na útlumu nebo rozvoji jednotlivých odvětví a profesí v krajích a jednak na ekonomickém vývoji České republiky a trendech na trhu práce. Fungování trhu práce má dopad na stabilitu ekonomiky daného státu, pokud nejsou využity výrobní kapacity v optimální míře, dochází ke ztrátám na hrubém domácím produktu, neboť ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu. S klesající produkcí státu a rostoucí nezaměstnaností rostou výdaje státu na politiky zaměstnanosti a zvyšuje se sociální napětí ve společnosti. Dokonale konkurenční trh práce představuje spíše abstraktní situaci než reálný model, neboť existuje mnoho různorodých odvětví a profesí. V reálném světě není ani homogenní ani ekonomicky aktivní obyvatelstvo, pracovní síla se liší svým vzdělání, znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi, schopnosti a talentem. Jednotlivci disponují různorodou profesní odborností a schopností zastávat určité pracovní činnosti. Think Together 2012 Dostupné z:

3 Reálný svět vykazuje tedy spíše nedokonale konkurenční tržní strukturu. Cíl a metodika Cílem příspěvku je charakterizovat trh práce z teoretického hlediska, zaměřit se na diskutovaná témata spojená s trhem práce jako je kvalita lidských zdrojů, jejich rozvoj a vzdělávání. Analyzovat strukturu lidských zdrojů na trhu práce z hlediska vzdělanostní úrovně. Vymezit slabé a silné stránky, příležitosti a ohrožení na trhu práce v ČR. Při zpracování článku bylo vycházeno především z aktuálních statistických dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Za metody použité v práci k vědeckému zkoumání lze označit metodu deskripce a komparace. Trh práce Fungování trhu práce má dopad na stabilitu ekonomiky daného státu, neboť pokud nejsou využity výrobní kapacity v optimální míře, dochází ke ztrátám na hrubém domácím produktu. Dokonale konkurenční trh práce představuje spíše abstraktní situaci, reálný trh práce vykazuje znaky nedokonale konkurenční tržní struktury, neboť existuje mnoho různorodých odvětví a profesí a různorodá kvalita ekonomicky aktivního obyvatelstva. Rovnováha na trhu práce K rovnováze na trhu práce dochází při střetu poptávky po práci představovanou potenciálními zaměstnavateli s nabídkou práce jednotlivých pracovních sil. Poptávka po práci je tvořena objemem pracovních sil, které poptávají při dané mzdové sazbě zaměstnavatelé. Poptávka na trhu výrobních faktorů existuje ve spojitosti s poptávkou na trhu statků a služeb jedná se o poptávku odvozenou. Nabídka práce je tvořena objemem vlastníků výrobního faktoru, nabízejících při určité mzdové sazbě svoji pracovní sílu. Nabízející strana porovnává mezní užitek ze spotřeby volného času s mezním užitkem ze spotřeby statků a služeb, které si koupí důchodem ze své pracovní činnosti cílem je tedy maximalizace užitku. Cílem poptávající strany je maximalizace ekonomického zisku. Teorie vymezuje různé pohledy na rovnováhu trhu. Liberalistická a neoklasická ekonomie upřednostňuje udržování rovnováhy na trhu práce svobodnou soutěží. Vznik nerovnováhy vysvětlují neochotou vlastníků pracovních sil akceptovat výši mzdy a nazývají tuto situaci jako dobrovolnou nezaměstnanost. Tento směr odmítá zavádění minimální mzdy a kritizují vysoké podpory v nezaměstnanosti. Druhým přístup zaujímá Keynes, který upřednostňuje regulační zásahy státu v případě porušení rovnováhy a růstu nezaměstnanosti. Uznává pouze nedobrovolnou nezaměstnanost, vzniklou v důsledku technického pokroku a v nedostatku efektivní poptávky po práci a omezených investic [6]. Jak podotýká Brožová cílem Keynesiánského přístupu je dosáhnout prostřednictvím intervencí státu plné zaměstnanosti i za cenu deficitu státního rozpočtu a inflace je považována za menší zlo než masová nezaměstnanost. Charakterizuje dobrovolnou nezaměstnanost, jako odmítají přijmout práci za cenu nižší, než je tržní s ochotou se rekvalifikovat. Do dobrovolné nezaměstnanosti zahrnuje osoby upřednostňující sociální podpory a volný čas. Nedobrovolně nezaměstnané definuje osoby, ochotné pracovat za danou mzdu, která může být i nižší než tržní [2]. Mnoho ekonomů se přiklání k názoru, že pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí ekonomice výraznější problémy. Z tohoto pohledu nezpůsobuje frikční a krátkodobá strukturální nezaměstnanost závažné negativní důsledky. Dle ekonomů krátkodobá strukturální ISBN:

4 nezaměstnanost, vzniká útlumem nebo rozvojem odvětví, strukturálními změnami způsobujícími nerovnováhu nabídky a poptávky. Na pracovním trhu existují volná pracovní místa, ovšem schází pracovní síla s potřebnou kvalifikací. V současné době bývá tato strukturální nezaměstnanost spojována s dlouhodobou nezaměstnaností, která má negativní dopad na ekonomiku i životy jedinců. V dnešní době ovlivňuje trh práce v ČR společně se strukturální nezaměstnaností také cyklická nezaměstnanost, která je spojena s hospodářským cyklem ekonomiky. Je charakteristická tím, že se objevuje v období recese a mizí v období expanze. S ohledem na vývoj světových ekonomik, především ekonomik států Evropské unie, se v roce 2012 předpokládá stagnace a přetrvávající cyklická nezaměstnanost. vzdělání, zaměstnání zde naleznou osoby se základním vzděláním a středoškolským vzděláním bez maturity. Ovšem fluktuace na tomto trhu je vyšší [8]. Makroekonomické souvislosti trhu práce Pro stručné znázornění faktorů ovlivňující trh práce byla použita kognitivní mapa. Jako sledovaná oblast je určen trh práce, který je ovlivňován množstvím proměnných. Segmentační teorie trhu práce Trh práce se vyznačuje heterogenitou v požadavcích na profesní náplň pracovních míst a kvalitu pracovníků, proto jsou tvořeny segmenty. Nejznámější segmentační teorií je teorie duálního trhu. Roli úrovně vzdělání lze interpretovat na rozdělení trhu práce na primární a sekundární. Primární trh práce je charakteristický perspektivnějšími pracovními příležitostmi, lepším společenským postavením pracovníků, možností profesionálního růstu a relativně stálou a dobře finančně ohodnocenou pracovní pozicí. Lidské zdroje si zde zvyšují svoji kvalitu, rozvíjí se a dále vzdělávají. Naproti tomu, sekundární trh práce je charakteristický nižším finančním ohodnocením a nižší možností kariérního růstu. Na primárním trhu je požadována vyšší úroveň vzdělání, naleznou zde uplatnění osoby s vysokoškolským vzděláním, popřípadě středoškolským s maturitou. Fluktuace zaměstnanců s tímto vzděláním je nízká. Sekundární trh požaduje nižší úroveň OBR. 1 Kognitivní mapa - Trh práce Zdroj: Vlastní zpracování Mnoho oblastí, které nějakým způsobem ovlivňují trh práce, ovlivňuje i kvalitu lidských zdrojů na trhu práce. ISBN:

5 . Na změnu ve vzdělanostní struktuře pracovních sil mají vliv vnitřní a vnější migrační procesy, růst a útlum odvětví vytvářející nové požadavky na znalosti, investice firem do vzdělávání svých zaměstnanců a tvorba prostředí učící se organizace, výdaje státu na aktivní politiku zaměřující se na rekvalifikace apod. Diskutovaná problematika na trhu práce Kvalita lidských zdrojů je představována typem a úrovní vzdělání, individuálním potenciálem, schopnostmi, dovednostmi a nabytými znalostmi, svojí odbornou kvalifikovaností k vykonávání určité pracovní činnosti nebo také vrozeným talentem. V současné době je lidský kapitál mnoha teoretiky a praktiky považován za nejcennější aktivum organizací. Obecně platí předpoklad, že s rostoucím vzděláním klesá riziko nezaměstnanosti. Vliv vzdělání na nezaměstnanost sledoval například Jacob Mincer, na základě studií dospěl k závěru, že lidé s vyšším vzděláním dosahují nižších hodnot jak u rizika ztráty povolání, tak i u délky trvání nezaměstnanosti [7]. Teorie lidského kapitálu spojuje úroveň vzdělání a ochotu rozvoje s vyšší pracovní flexibilitou a odolností před rizikem nezaměstnanosti. Dle názorů mnoha ekonomů současný trend zvyšuje požadavky na stále vzdělanější a kvalifikovanější pracovníky, celoživotní vzdělávání a neustálý rozvoj. Nezaměstnaní v tis. celkem vzdělání: základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské ČR 383,7 PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK 25,6 33,3 16,8 17,1 17,5 45,4 15,1 79,5 3,2 5,2 2,9 2,7 6,7 15,5 174,0 7,2 16,0 7,8 7,1 7,0 20,1 3,1 7,7 104,5 9,5 10,3 4,9 6,2 3,4 9,0 3,5 25,6 5,7 1,9 1,2 1,1 0,8 0,9 Kraj HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK 18,7 18,4 17,7 44,4 27,7 24,5 61,4 3,6 4,0 3,5 6,0 4,8 4,5 13,9 8,2 8,6 9,1 22,2 12,5 11,0 29,6 6,2 5,0 4,3 12,4 8,6 6,8 14,3 0,7 0,9 0,7 3,7 1,9 2,2 3,6 OBR. 2 Nezaměstnaní v tis. podle vzdělanostní struktury v jednotlivých krajích ČR v roce 2010 Zdroj: ČSÚ, Ediční plán [4] Zaměstnaní v NH v tis změna v počtu zaměstnaných celkem 4 934, ,20-49,10 Základní vzdělání a bez vzdělání 261,5 238,5-22,97 Střední bez maturity 1 949, ,1-65,76 Střední s maturitou 1 877, ,7-15,67 Vysokoškolské 845,2 899,8 54,64 OBR. 3 Zaměstnaní v NH v tis. podle vzdělanostní struktury v ČR v roce 2009, 2010 Zdroj: ČSÚ, Ediční plán [4] ISBN:

6 Z OBR. 3 jsou patrné meziroční rozdíly u jednotlivých vzdělanostních skupin z hlediska zaměstnanosti v národním hospodářství. Meziročně došlo k poklesu zaměstnaných osob u všech úrovní vzdělání, kromě vysokoškolského vzdělání, které naopak zaznamenalo nárůst. K nejnižšímu meziročnímu poklesu v zaměstnanosti došlo u osob se středoškolským vzděláním s maturitou, k nejvyššímu poklesu zaměstnanosti došlo u osob středoškolsky vzdělaných bez maturity. Minimální mzda jedná se o regulační zásah státu, který nastaví tzv. mzdovou podlahu. Zastánci existence minimální mzdy a její zvyšování tvrdí, že minimální mzda zajišťuje minimální životni úroveň pracujícím s nízkou kvalifikací a zabraňuje vykořisťování. Odpůrci minimální mzdy argumentují negativním vlivem na zaměstnanost, neboť čím je minimální mzda vyšší, tím hůře hledají méně kvalifikované osoby (např. osob se základním vzděláním) práci a dochází k růstu počtu nezaměstnaných u této úrovně vzdělání. Flexibilita trhu práce ekonomická teorie považuje rozvoj flexibilních forem práce za projev nerovností na trhu. Teorie lidského kapitálu objasňuje jako vznik flexibilních forem práce rozdílnosti v kvalitě lidských zdrojů. Teorie segmentace trhu práce objasňuje vznik rozdílností v požadavcích zaměstnavatelů. Především se sekundárním trhem práce, který požaduje nižší úroveň vzdělanosti. Koncept tranzitivních trhů práce předpokládá efektivnější přerozdělení práce mezi více lidí, což by mohlo eliminovat nezaměstnanost u nižších úrovní vzdělanosti, u rizikových skupin a dlouhodobě nezaměstnaných [9]. Migrace je definována jako pohyb spojený se změnou trvalého bydliště. V pojetí neoklasické ekonomie je migrace chápána jako důsledek nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Tato teorie se opírá o tzv. pull-push hypotézu, tedy migrační procesy jsou způsobeny nerovnováhou mezi oblastmi. Push faktory nutí pracovní sílu opustit svou zemi z důvodu nízké mzdy, nedostatečné kapacity volných pracovních míst apod. Pull faktory, přitahující pracovní sílu do země představují neuspokojenou poptávku po práci (určité profesní odbornosti lékaři), vyšší mzdy apod. Vnitřní proces migrace je z důvodu disparity jednotlivých regionů v ČR žádaný. U vnější migrace hrozí odliv odborníků a vysokoškolsky vzdělaných ze země původu [1]. Analýza trhu práce v ČR Nejvyšší míru obecné nezaměstnanosti v roce 2011 vykazuje z regionálního hlediska dlouhodobě Moravskoslezský (9 %), Ústecký (9,4 %) a Karlovarský kraj (8,9 %), naopak nejnižší je v Praze (3,4 %) a Středočeském kraji (4,6 %). V oblasti průmyslu je nejvyšší počet pracovníků zaměstnán v Libereckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Praha vykazuje nadprůměrný podíl zaměstnanosti v oblasti služeb. Středočeský a Ústecký kraj se vyznačují vysokým podílem zaměstnanosti v dopravě a skladování. V Karlovarském kraji je vysoký podíl osob zaměstnán v ubytování a stravování. Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraje jsou hlavními oblastmi těžby, na Vysočině je převládajícím odvětvím zemědělství. Významným ukazatelem je vývoj mezd na trhu práce. Ve 3. čtvrtletí 2011 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství výše Kč, což činí meziroční nárůst 2,4 %. Nejvyšší mzdy vykazuje Praha a Středočeský kraj, nejnižší Karlovarský a Jihočeský kraj. Regionální rozdíly se také odrážejí ve vzdělanostní struktuře nezaměstnaných (OBR. 2). Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce lze odvodit z počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání a ISBN:

7 počtu volných pracovních míst. Nejnižší počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo vykazuje dlouhodobě hlavní město Praha (6 osob/1 místo), nejvyšší počet naopak Olomoucký kraj (34 osob/1 místo). Pouze v Praze se objevuje v některých letech na trhu práce převis poptávky (počtu volných pracovních míst) nad nabídkou (počtem dosažitelných zájemců o zaměstnání), konkrétně v roce 2007 a Poslední aktuální data z roku 2010 ukazují, že nejvyšší kladné saldo meziregionální migrace vykazuje Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. Naopak záporné saldo bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji. Nejvyšší počet zaměstnaných cizinců v roce 2010 (včetně občanů z EU, EHP, Švýcarska) je zaznamenán v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, naopak nejnižší počet na Vysočině a Olomouckém kraji. Z hlediska vzdělávání roste počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a investice do vzdělávání a rozvoje. Podle údajů MPSV se v roce 2010 meziročně zdvojnásobily výdaje na nástroj rekvalifikací, jež jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti meziročně mírně poklesly [4]. Celková výkonnost ekonomiky se nejčastěji sleduje pomocí ukazatele HDP. Podle údajů ČSÚ hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy, sezónnost vzrostl ve 3. čtvrtletí 2011 meziročně o 1,5 %. Oproti 2. čtvrtletí 2011 stagnoval a potvrdil tak trend postupného zpomalování růstu výkonnosti ekonomiky. Pro rok 2012 byl očekáván růst HDP o 2,2 % a v roce 2013 o 3,8 %. Pozitivní vývoj české ekonomiky potvrdila například agentura Moody s, která udělila ČR v roce 2011 hodnocení A1 s dobrým výhledem do budoucna, agentura Standard & Poor s zvýšila rating ČR v srpnu 2011 na AA -. Ovšem s ohledem na vývoj v Evropské unii a eurozóně, by ČR v roce 2012 měla podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zpomalit růst na 1,6 % z letošních 2,1 %. ČNB na konci roku 2011 zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky pro rok 2012 na 1,2 % z předpokládaných 2,2 % [3,5]. SWOT analýza představuje zmapování slabých a silných stránek na trhu práce, příležitostí a ohrožení. ISBN:

8 Silné stránky Kvalifikovaná pracovní síla, představující levnou pracovní sílu v rámci Evropské unie. Vysoká úroveň vzdělanosti, převažuje středoškolské vzdělání. Podmínky pro další zlepšování vzdělanostní struktury. Nárůst počtu vysokých škol. Zvyšuje se počet účastníků celoživotního vzdělávání, podpora vzdělávání se i ve středním věku. Existence vzdělávacích institucí a pracovišť vědy a výzkumu. Míra nezaměstnanosti je pod průměrem Evropské unie. Slabé stránky Regionální rozdíly v nedostatku volných pracovních míst. Nedostatečná nabídka částečných úvazků. Nízká míra inovační aktivity podniků. Míra nezaměstnanosti na relativně vysoké úrovni s výraznými regionálními rozdíly. Problematika stárnutí obyvatelstva a negativní vývoj u ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nesoulad mezi požadavky na kvalifikaci pracovníků a kvalifikací lidských zdrojů. Nízká vnitřní mobilita pracovní síly, kromě mladé populace. Rozdíl mezi výší podpory v nezaměstnanosti a minimální mzdou nemotivuje dlouhodobě nezaměstnané k hledání práce, vysoké náklady na pasivní politiku zaměstnanosti. Příležitosti Zvýšení flexibility pracovního trhu a zvýšení nabídky částečných úvazků apod. Předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce v dlouhodobém horizontu Přizpůsobování vzdělanosti lidských zdrojů požadavkům trhu, informovanost studentů o budoucích požadavcích při volbě středních a vysokých škol. Podpora rekvalifikací. Rozvoj jazykových dovedností a dovednosti v ICT, rozvoj kreativity a využívání inovačního potenciálu lidských zdrojů a jejich znalostí. Zvyšování aktivit podnikatelského sektoru v oblasti vědy a výzkumu. Zvyšování propojenosti u spolupráce firem a vysokých škol, popřípadě středních škol. Ohrožení Další pokles ekonomických aktivit ve slabých regionech, úbytek volných pracovních míst. Nárůst dlouhodobě nezaměstnaných a rizikových skupin. Negativní demografický vývoj. Nevyužitelné lidské zdroje z důvodu nevhodné kvalifikační struktury. Odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. Příliv nekvalifikovaných zaměstnanců vlivem vysoké nabídky manuálních činností. Nesoulad regionálních a odvětvových politik vedoucí ke vzniku regionálních disparit. Snižování mzdová úrovně některých profesí z důvodu preference cizinců jako levnější pracovní síly. OBR. 4: SWOT analýza trhu práce v ČR Zdroj: Vlastní zpracování ISBN:

9 Závěr Trh práce si liší z pohledu jednotlivých regionů a je ovlivňován aktuálním vývojem dané ekonomiky a světových ekonomik, útlumem nebo rozvojem jednotlivých odvětví a trendy na trzích. Analýzou trhu práce v ČR byly charakterizovány slabé a silné stránky, identifikován prostor pro využití příležitostí k pozitivnímu ovlivnění trhu práce a naznačeny potenciální hrozby. Silnou stránku představuje především kvalifikovaná pracovní síla, na jejímž základě přenášely podniky z vyspělejších zemí EU, Spojených států a Japonska v minulých letech do České republiky některé své aktivity, aby využily nákladové výhody české ekonomiky a dostatečnou zásobu kvalifikovaných pracovníků. Slabou stránkou jsou výrazné regionální rozdíly v počtu volných pracovních míst, nedostatečná nabídka částečných a alternativních úvazků, nízká vnitřní migrace obyvatelstva, neochota firem rozvíjet své inovační aktivity, nevhodná vzdělanostní struktura a velkým problémem se stává stárnutí obyvatelstva. Příležitosti pro trh práce představuje vyšší ochota firem nabízet částečné úvazky, které by snížily počet nezaměstnaných z krátkodobého i dlouhodobého hlediska (ženy po mateřské dovolené, absolventi a jiné rizikové skupiny). Pro zvýšení konkurenceschopnosti lidských zdrojů mohou přispět rekvalifikace, podpora celoživotního vzdělávání, rozvoj znalostí a dovedností. Firmy ve světě i v Evropské unii si uvědomují fakt, že skutečným zdrojem dlouhodobého podnikatelského úspěchu je zvyšování výkonnosti a tvorby dlouhodobé konkurenční výhody, přičemž inovace a vzdělávání lidských zdrojů považují za přirozenou součást tohoto procesu. Jako ohrožení lze z regionálního hlediska uvést další pokles ekonomických aktivit v neatraktivních regionech a tím prohlubování disparity mezi jednotlivými mírami nezaměstnanosti, odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, budoucí nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce z hlediska vzdělanostní struktury a profesní odbornosti, rigiditu trhu práce. Velký důraz je v dnešní době kladen na kvalitu lidských zdrojů, která je představována typem a úrovní vzdělání, individuálním potenciálem, schopnostmi, dovednostmi a nabytými znalostmi, svojí odbornou kvalifikovaností k vykonávání určité pracovní činnosti nebo také vrozeným talentem. Nejdůležitější charakteristikou mladých lidi na současném trhu práce je jejich vzdělanostní struktura. Obecně lze říci, že vzdělání, především v konceptu celoživotního, je považováno za prevenci proti nezaměstnanosti. Ekonomové se shodují, že s rostoucím vzděláním klesá riziko ztráty povolání a zkracuje se délka trvání nezaměstnanosti. Současná doba zvyšuje požadavky na vzdělanější a kvalifikovanější pracovní sílu, celoživotní vzdělávání a neustálý rozvoj z důvodu adaptability na změny na trzích. LITERATURA Baršová, A., Barša, P: Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005, 308 stran, ISBN: BROŽOVÁ, D.: Společenské souvislosti na trhu práce. 1 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN Česká národní banka: Měnová politika. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < zpravy_o_inflaci/2011/2011_iv/box_a_prilohy/zoi_2011_iv_ box_2.html>. ISBN:

10 Český statistický úřad: Ediční plán. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < nsf/p/ >. Finanční noviny: Rating. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < moody-s-potvrdila-rating-cr-na-stupni-a1-se-stabilnimvyhledem/671051>. MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. 2 vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN MINCER, J.: Education and Unemployment. National Bureau of Economic Research, Working Paper No. W3838. SIROVÁTKA, T.: Marginalizace na pracovním trhu. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Výzkumný ústav práce a sociálních věcí: Analýza flexibilních forem zaměstnávání a organizace pracovní doby v České republice. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < equalcr.cz/files/clanky/910/analyza_flexibilni_formy_ zamestnavani_v_cr.pdf ISBN: