INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

Transkript

1 INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA FINANČNÍ SYSTÉMY I Ing. Petr Bora, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

2 Doporučená literatura PEKOVÁ. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Wolters Kluwer ČR Praha: Wolters Kluwer Česká republika, ISBN/ISSN Vančurová, A.; Láchalová, L. Daňový systém ČR Praha : 1. VOX, s. ISBN Hamerníková, B. Veřejné finance. 2.aktualiz.vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, s. ISBN KöNIG. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu.. Praha: C.H.Beck, ISBN/ISSN

3 Přednáška č Veřejný sektor a veřejné statky, veřejné finance, veřejný rozpočet; Přednáška č Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů;

4 Veřejné statky kolektivní statky. Statek komodita, schopná uspokojit nějakou (lidskou) potřebu. Klasifikace statků: 1. Podle povahy; 2. Podle politického rozhodnutí (institucionální kritérium); 3. Podle způsobu spotřeby (ekonomické kritérium); 4. A další..

5 Institucionální kritérium Statky: 1. Tržní (procházejí trhem bez jakýchkoliv intervencí), 2. Polotržní (procházejí trhem, intervence), 3. Netržní (neprocházejí trhem). Zařazení statku do jedné ze skupin předchází politické rozhodnutí = tj. institucionální rozhodnutí.

6 Ekonomické kritérium (podle způsobu spotřeby) Statky se dělí na: - Soukromé - Veřejné (kolektivní) - Čisté - Smíšeně veřejné (kolektivní). Rozdílem mezi čistými a smíšeně veřejnými statky je jejich kvantitativní (množstevní) dělitelnost.

7 Vlastnosti veřejných statků podle P. A. Samuelsona: 1. Nedělitelnost spotřeby, nesoutěživost spotřebitele; 2. Nevylučitelnost ze spotřeby; 3. Nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele; Mezní náklady - náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku. Pozn. Existují i jiné definice vlastností veřejných statků včetně jiných klasifikací.

8 Soukromé vs. veřejné statky a služby Soukromé statky (služby) - jsou ty, jejichž spotřeba omezuje možnost jejich spotřeby jinými (například: potraviny). Veřejné statky (služby) - jsou ty, jejichž spotřeba neomezuje možnost jejich spotřeby jinými (například: bezpečnost, spravedlnost, ale také rozhlasové a televizní vysílání). U řady statků a služeb nelze zcela jednoznačně určit jejich povahu. Takové statky jsou tzv. smíšené. Soukromý nebo veřejný charakter smíšeného statku (služby) může převažovat - potom hovoříme o převážně soukromých, nebo převážně veřejných statcích a službách (na rozdíl od čistě soukromých nebo čistě veřejných statků a služeb)

9 Soukromé statky a služby by měly být v moderní smíšené ekonomice produkovány soukromým sektorem, tj. podniky v soukromém vlastnictví. Veřejné statky a služby by měly být produkovány veřejným sektorem, tj. státem, obcemi a dalšími veřejnými (veřejně vlastněnými) entitami. Veřejný sektor - souhrn vztahů a činností mezi subjekty, kde vždy jedním ze subjektů je stát.

10 Veřejný sektor je část ekonomiky, která: 1. Zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo mimo trh; 2. O jejíž produkci se nerozhoduje na trhu, ale veřejnou volbou; 3. Je financována veřejnými financemi; 4. Je řízena veřejnou správou; 5. Podléhá veřejné kontrole obyvatelstva.

11 Dělení ekonomiky dle sektorů Ekonomika (NH) Soukromý sektor Veřejný sektor Ziskový Neziskový Ziskový Neziskový

12 Do veřejného sektoru mohou patřit tato odvětví: 1. Vlastní veřejná správa (státní správa a samospráva); 2. Justice; 3. Policie, armáda; 4. Školství; 5. Věda výzkum; 6. Zdravotnictví a sociální služby; 7. Veřejná hromadná doprava; 8. Vodní hospodářství (např. regulace vodních toků); 9. Kultura, tělesná kultura, sport; 10. Ochrana životního prostřední;

13 Rozsah veřejného sektoru lze měřit např.: 1. Počtem zaměstnanců ve veřejné správě; 2. Podílem veřejných výdajů na veřejný sektor na HDP; Více o této problematice až v oddíle přednášky - Způsoby hodnocení velikosti veřejných financí.

14 Faktory, ovlivňující rozsah a strukturu veřejného sektoru 1. Ekonomické (výkonnost ekonomiky), 2. Historické a geopolitické (tradice solidarity, státní paternalismus), 3. Demografické (růst populace, změny ve struktuře obyvatelstva), 4. Kulturně náboženské (sociální cítění, charakter sociální pomoci), 5. Politické (volební programy, vládní populismus).

15 Finance - peněžní vztahy mezi ekonomickými subjekty. Dobrovolnost v okamžiku realizace kontraktu (transakce doprovázené pohybem peněz) se obě strany domnívají, že je pro ně výhodná. Peněžní vztahy fungují na principu Návratnosti (tedy něco za něco"). Typické dva rysy financí: Živelnost, Dobrovolnost. Živelnost vyjadřuje skutečnost, že transakce doprovázené pohybem peněz nejsou nikým plánovány a organizovány.

16 POZOR!!! Živelnost a dobrovolnost - jsou typickými rysy pro finance podnikové a finance domácností. Neplatí to však pro finance veřejné!!! Veřejné finance - představují specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé.

17 Ostatní subjekty - občané, domácnosti, podniky, neziskové organizace atd. Ve veřejných financích u peněžních vztahů mezi orgány veřejné správy (na straně jedné) a občany, domácnostmi, podniky, atd. (na straně druhé) platí, že veřejné finance fungují na principech: 1. Neekvivalence; 2. Nedobrovolnosti.

18 POZOR!!! V rámci veřejných financí neplatí zásada Návratnosti ( něco za něco"). (Poměrem mezi výstupy a vstupy). Plátci konkrétní peněžní částky (daně) nevzniká žádný právní nárok na to, že obdrží zpět adekvátní objem veřejných statků, či transferů. Existuje pouze možnost ovlivnit rozhodování o veřejných příjmech a výdajích, je to však možnost zprostředkovaná skrze politický proces a s velkým časovým zpožděním.

19 Co jsou transfery? Transfery představují veřejné prostředky, které jsou poskytovány subjektům, přičemž u těchto transferů nevzniká nárok na protiplnění. Jedná se tedy o typický jednostranný tok. Princip neekvivalence vyjadřuje to, že nelze zaručit (částečnou nebo úplnou) ekvivalenci. Nelze zaručit, že každý jedinec přerozdělováním prostřednictvím veřejných financí (přímo, či nepřímo) získá tolik, kolik tímto přerozdělováním přímo či nepřímo ztratil. (Tzn. odvedl na daních a poplatcích, z kterých se financuje veřejný sektor - stát).

20 U principu neekvivalence platí to, že kolik každý jedinec přerozdělováním prostřednictvím veřejných financí (přímo, či nepřímo) získal, vůbec nezávisí na tom, kolik tímto přerozdělováním přímo či nepřímo ztratil. Otázka pro posluchače. Jak zaručit funkci principů návratnosti a ekvivalence?

21 U principu neekvivalence platí to, že kolik každý jedinec přerozdělováním prostřednictvím veřejných financí (přímo, či nepřímo) získal, vůbec nezávisí na tom, kolik tímto přerozdělováním přímo či nepřímo ztratil. Otázka pro posluchače. Jak zaručit funkci principů návratnosti a ekvivalence? Je nutná vynucovací pravomoc státu.

22 V demokratických společnostech má stát tuto pravomoc delegovanou od svých občanů prostřednictvím schválených zákonů.

23 Funkce veřejných financí Příčinou rozvoje veřejných financí jsou obtíže s efektivní a spravedlivou alokací vzácných zdrojů. Příčina veřejného financování je snaha korigovat nedostatky ekonomických rozhodnutí, realizovaných standardními ekonomickými mechanismy, cestou státních zásahů, uskutečňovaných fiskálními nástroji, tj. veřejnými příjmy a veřejnými výdaji Fiskální nástroje = rozpočtové nástroje

24 Nejčastěji uváděnými argumenty pro existenci veřejného financování a participaci státu je existence tržních selhání. Z toho se vyvozují základní fiskální funkce státu: 1. Alokační, 2. Redistribuční; 3. Stabilizační. Tržní selhání - je jev, kdy dochází ke snižování efektivnosti fungování trhu na rozdíl od modelu dokonalé konkurence.

25 Alokační funkce státu - představuje využití veřejných financí (např. veřejných výdajů k přímému financování, či zajištění veřejných statků; příjmů k uplatněním vhodné daňové politiky) k efektivnější alokaci společenských zdrojů. Alokační funkce - z hlediska historického vývoje veřejných financí, je tato funkce nejstarší a je označována jako funkce mikroekonomická. S rozšiřováním spektra veřejných statků a služeb však dochází k problému zajištění zdrojů a stále obtížněji se zachovává požadavek vyrovnanosti veřejných rozpočtů.

26 Klasičtí ekonomové zastávali názor, že stát tyto aktivity (financování veřejných statků a služeb) může v rámci alokační funkce financovat jen tehdy, dokáže-li si k tomu opatřit dostatek zdrojů. Přibližně koncem 19. století se začala prosazovat myšlenka kolektivistických idejí a vznikla - redistribuční funkce veřejných financí. Redistribuční funkce podstatou je snížit nerovnoměrnost rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti.

27 Stát prostřednictvím redistribuční funkce koriguje nespravedlivé tržní rozdělení prvotních důchodů. Redistribuční funkci lze rovněž realizovat jak na straně výdajové (transferové platby), tak na straně příjmové (progresivní daňový systém). To souvisí s otázkou: sociální a ekonomické rovnosti a rozsahu přerozdělování. Diskuse o rozsahu přerozdělování jsou velmi složité, protože se opírají například o normativní soudy v souvislosti s demografickým vývojem populace. Poznámka:

28 Je důležité vědět, že větší, či menší míra přerozdělování existuje v každé zemi. Díky tomu také platí, že v každé společnosti existuje skupina jedinců, která z tohoto přerozdělování příjmů profituje a jiná skupina jedinců, která na ně doplácí. Odlišnost je v tom, že jednotlivé (dříve zmíněné) skupiny se od sebe liší velikostí, početností a tím, kdo je tvoří. Systémy založené na prioritě redistribuční funkce veřejných financí však mají vzhledem k finanční náročnosti většiny sociálních programů a nemožnosti jejich plného financování z daní, sklon k trvalým deficitům.

29 Historicky nejmladší je stabilizační funkce veřejných financí. Stabilizační funkce smyslem této funkce je to, že má aktivním využitím veřejných financí zmírňovat oscilace míry ekonomické aktivity způsobené hospodářskými cykly. V recesi je doporučována fiskální expanze k oživení ekonomiky a v situaci, kdy hrozí její přehřátí, je vhodné uplatnit fiskální (rozpočtové) restrikci.

30 Filozoficko-politické přístupy k veřejným financím Z hlediska dosavadního vývoje přístupů k veřejným financím se zformovaly dva protichůdné postoje: 1. Postoj odmítající zásahy státu a jeho úlohu v ekonomice; 2. Postoj obhajující tyto zásahy. V otázce úlohy a kompetencí státu se rozhoduje podle toho, jaké názory vdané společnosti převládají. Názory: kolektivistické, liberální individualistické.

31 Filozoficko-politické přístupy k veřejným financím Rozhoduje se o tom: 1. Jak velká část statků se bude rozdělovat kolektivně; 2. Jak velké redistribuci důchodů a bohatství bude docházet; 3. Jak velký objem prostředků bude z těchto důvodů odčerpán ze soukromého sektoru; 4. Fiskálním systémem a následně znovurozdělení podle principu veřejných financí;

32 Filozoficko-politické přístupy k veřejným financím jsou: 1. Liberální; 2. Neo-liberální; 3. Kolektivistický; SAMOSTUDIUM: Blíže se o těchto přístupech dozvíte v poskytnuté knize v pdf.

33 Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty se sestavují na rozpočtové období. - Shodné pro celou rozpočtovou soustavu (v ČR jeden kalendářní rok). Schvalování veřejného rozpočtu - na příslušné vládní úrovni volenými orgány. Rozpočtové provizorium - dočasný systém hospodaření s rozpočtovými prostředky, pokud není veřejný rozpočet schválen do začátku rozpočtového období.

34 Rozpočtová soustava Veřejné rozpočty Mimorozpočto vé fondy Centralizované (státní rozpočet) Decentralizova né (rozpočty obcí a regionů) Centralizované (státní účelové fondy) Decentralizova né (obce, regiony) Státní mimorozpočtové fondy (např. v ČR Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury a další fondy zřizované příslušnými zákony), které jsou většinou účelové.

35 Veřejné rozpočty Veřejný rozpočet - je obecné označení rozpočtu bez ohledu na to, na jaké vládní úrovni se sestavuje. Pro každou vládní úroveň je veřejný rozpočet nástrojem zabezpečení jejich cílů a úkolů. Vždy jde o soustavu veřejných rozpočtů, kdy se obvykle sestavuje:

36 Veřejné rozpočty 1. Státní rozpočet; 2. Rozpočty regionů (např. v ČR krajů); 3. Rozpočty měst a obcí; 4. Další veřejné rozpočty; (např. v ČR rozpočty dobrovolných svazků obcí).

37 Veřejné rozpočty Každý veřejný rozpočet se vyznačuje těmito znaky: a) Je vytvářen, rozdělován a používán na principech nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti; b) Bilancuje příjmovou a výdajovou stranu, přičemž v pojetí účetní bilance musí být rozpočet vždy vyrovnán; c) Je sestavován na rozpočtové období; d) Je nástrojem řízení a veřejné politiky na jednotlivých vládních úrovních.

38 Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů Příjmy veřejných rozpočtů: Příjem veřejného rozpočtu se obecně definujeme jako zdroje krytí veřejných výdajů. V případě politiky vyrovnaného rozpočtu představují veřejné příjmy tzv. rozpočtové omezení. Příjmy lze je třídit z mnoha hledisek:

39 Příjmy veřejných rozpočtů a) hledisko návratnosti Návratné veřejný rozpočet je má k dispozici jen na určitou dobu a poté je musí vrátit (např. bankovní úvěr, finanční prostředky z emise cenných papírů) Nenávratné má veřejný rozpočet k dispozici natrvalo. Tyto příjmy na různých úrovních plynou jednosměrně do veřejného rozpočtu (např. daně, cla, poplatky).

40 Příjmy veřejných rozpočtů b) hledisko závaznosti Obligatorní - (povinné ze zákona) např. daňové příjmy, jsou vždy vynucené (a vynutitelné); Fakultativní závisí na rozhodnutí příslušné vládní úrovně, zda budou zavedeny a vybírány.

41 Příjmy veřejných rozpočtů c) hledisko územní Celostátní jsou vybírány na celém území státu a v zásadě plynou do státního rozpočtu; Místní (municipální) plynou do místních rozpočtů (v ČR např. daň z nemovitosti, místní poplatky);

42 Příjmy veřejných rozpočtů e) hledisko určení rozpočtu Fiskální veřejné příjmy, plynoucí do veřejných rozpočtů, se označují jako fiskální příjmy Parafiskální vedle fiskálních příjmů jsou však vybírány ze zákona různé povinné příspěvky, poplatky, které ale neplynou přímo do veřejných rozpočtů, ale do mimorozpočtových státních (parafiskálních) fondů. Jsou účelové a označují se jako parafiskální příjmy (v ČR je typickým parafiskálním příjmem povinné veřejné zdravotní.

43 Výdaje veřejných rozpočtů Veřejné výdaje - představují toky finančních prostředků, které jsou v rámci soustavy veřejných rozpočtů alokovány (rozdělovány a umísťovány) na uskutečňování různých fiskálních funkcí státu (resp. vlády, regionu, města a obce). Zdrojem krytí veřejných výdajů jsou veřejné příjmy, existuje však také možnost dluhového financování.

44 Výdaje veřejných rozpočtů Účely veřejných výdajů jsou diferenciované jde o financování činností vlády (státní správy) a místní správy. Jsou to výdaje na: obranu, bezpečnost, soudnictví, dále na oblast sociální, kulturní, vzdělávací, životní prostředí atd.

45 Třídění veřejných výdajů a) z hlediska času; běžné (provozní) velkou část tvoří tzv. mandatorní výdaje, které jsou podloženy zákony; Kapitálové jsou určeny k financování dlouhodobých (především investičních) potřeb. b) z hlediska návratnosti; c) z hlediska místa vynaložení d) z hlediska plánovatelnosti;

46 Výdaje veřejných rozpočtů Faktory ovlivňující objem a strukturu veřejných výdajů: 1. Faktory demografické; 2. Faktory geografické; 3. Faktory politické; 4. Inflační vlivy; 5. Fiskální iluze obyvatelstva Podrobnosti získáte samostudiem!!!

47 Přednáška č. 2 3.Fiskální federalizmus centralizovaný, decentralizovaný, kombinovaný model; 4.Rozpočtová soustava soustava veřejných rozpočtů, mimorozpočtové fondy, rozpočet Evropské unie;

48 Fiskální federalizmus Fiskální federalizmus je vícestupňové uspořádání soustavy veřejných rozpočtů a definování vztahů mezi těmito rozpočty. Vícestupňové uspořádání v každé zemi vyplývá z politického a správního uspořádání.

49 Fiskální federalizmus Fiskální federalizmus je vícestupňové uspořádání soustavy veřejných rozpočtů a definování vztahů mezi těmito rozpočty. Vícestupňové uspořádání v každé zemi vyplývá z politického a správního uspořádání. Obvykle se rozlišují tyto úrovně veřejných rozpočtů: 1. Místní (municipální) úroveň měst a obcí; 2. Regionální mezistupeň vládní úrovně; 3. Ústřední (centrální) ústřední vláda; 4. Nadnárodní zatím má spíše koordinační funkce (EU).

50 Centralizovaný model fiskálního federalizmu Centralizovaný model jeho podstatou je, že většina příjmů z daní, cel, poplatků atd. směřuje do ústředního rozpočtu. O nakládání s těmito prostředky rozhoduje centrum (zákonodárný sbor). Platí, že: 1. Prostředky se přerozdělují dle určitých pravidel nižším vládním úrovním; 2. Ústřední rozpočet je soběstačný, ale rozpočty nižších vládních úrovní jsou silně závislé na dotacích; 3. Tento model tedy předpokládá rozsáhlé přerozdělovací procesy;

51 Centralizovaný model fiskálního federalizmu Výhody (pro centrum): 1. jednotný postup při získávání daní a poplatků od daňových poplatníků; 2. vyloučení nižších úrovní vlád ze snahy při získávání většího množství finančních prostředků do svých rozpočtů. Nevýhody: 1. nebezpečí neobjektivnosti při rozdělování finančních prostředků pro nižší vládní úrovně, s tím souvisí nebezpečí korupce; 2. zpomalení hospodářského i společenského rozvoje v oblastech s nedostatkem financí.

52 Centralizovaný model fiskálního federalizmu

53 Decentralizovaný model fiskálního federalizmu Decentralizovaný model - je založen na vysoké autonomii (samosprávě, právu určité společenské skupiny řešit své otázky samostatně) nižších stupňů vlád a jejich rozsáhlých kompetencích (pravomocích).

54 Decentralizovaný model fiskálního federalizmu Výhody (pro centrum): 1. místní vlády jsou plně zodpovědné za efektivní využití finančních prostředků svým voličům 2. výsledky hospodaření jsou přímo patrné v daném místě a jejich nedostatky je možné rychle řešit Nevýhody: 1. je oslaben vztah mezi příslušným místem a centrem 2. ústřední vláda může mít nedostatek prostředků pro celonárodní potřeby (např. obranu státu, budování dálniční sítě) 3. může docházet k velkým rozdílům mezi oblastmi kvůli nerovnoměrnému rozdělení příjmů 4. může docházet k nežádoucí migraci z chudých regionů do regionů bohatých, atd.

55 Kombinovaný model fiskálního federalizmu Kombinovaný model - spojuje v sobě prvky centralizovaného a decentralizovaného modelu. Každá vládní úroveň má vyčleněné vlastní příjmy, tyto jsou ale doplněny dotacemi z rozpočtu vyšší vládní úrovně (především ze státního rozpočtu).

56 SAMOSTUDIUM Kombinovaný model bude fungovat, když: 1. Definovat pravomoci, kompetence a odpovědnosti jednotlivých vládních úrovní 2. Respektovat určitý stupeň kontroly ze strany vyššího stupně vlády 3. Zohledňovat zájmy a preference nižších stupňů vlády stupněm vyšším 4. Připravit se na kompromisy při střetu lokálních i celospolečenských zájmů. Decentralizace alokační funkce; Decentralizace redistribuční funkce; Decentralizace stabilizační funkce.

57 Co je DAŇ??? Daň - je povinnou, zákonem stanovenou, nenávratnou, neekvivalentní a neúčelovou platbu do veřejného rozpočtu. Nenávratná platba znamená, že veřejný rozpočet odvedenou částku poplatníkovi po čase nevrací. Neekvivalence vyjadřuje skutečnost, že není předem určeno, jaký konkrétní veřejný statek bude z daňových příjmů financován.

58 Rozpočtová soustava 1. Rozpočtová soustava; 2. Soustava veřejných rozpočtů; 3. Mimorozpočtové fondy; 4. Rozpočet Evropské unie.

59 Rozpočtová soustava - Rozpočtovou soustavou rozumíme soustavu veřejných rozpočtů a institucí, které zabezpečují tvorbu, rozdělování, užití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci rozpočtové soustavy a dalších rozpočtových vztahů uvnitř této soustavy. V ČR se každoročně sestavuje: 1. Státní rozpočet; 2. Rozpočty krajů; 3. Místní (územní) rozpočty (měst a obcí); 4. Rozpočty příspěvkových organizací (veřejnoprávní neziskové organizace s právní subjektivitou); 5. Rozpočty organizačních složek; 6. (případné Rozpočty dobrovolných svazků obcí).

60 Mimorozpočtové fondy jsou to fondy zpravidla přísně účelové (tj. jsou jim vyčleněny přesně definované druhy příjmů a jejich použití je možné jen na přesně určené potřeby). V ČR existují tyto fondy: 1. Státní účelové fondy 2. Mimorozpočtové fondy územních samosprávních celků (krajů, měst a obcí). Státní účelové fondy jsou zřizovány pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a pro správu jim určených finančních prostředků.

61 Státní účelové fondy: 1. Státní zemědělský intervenční fond; 2. Státní fond životního prostředí; 3. Státní fond kultury; 4. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie; 5. Státní fond rozvoje bydlení; 6. Státní fond dopravní infrastruktury; 7. Pozemkový fond ČR.

62 SAMOSTUDIUM Mimorozpočtové fondy územních samosprávních celků; Fondy zdravotních pojišťoven; Fond rezerv a rozvoje (tvořen hlavně z přebytků rozpočtového hospodaření); ostatní účelové fondy ;

63 Rozpočtová skladba - závazně třídí příjmy a výdaje v celé soustavě veřejných rozpočtů. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: Odpovědnostního - tzv. správců kapitol (např. Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky, Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Druhového - dle základního systému třídění v rozpočtové skladbě. Třídí operace do 3 okruhů: Příjmy, Výdaje, Financování.

64

65

66 ROZPOČET EU Rozpočet EU - je typický nadnárodní rozpočet, který se sestavuje v případě existence nadnárodního seskupení (Evropská unie) a má návaznost na rozpočtovou soustavu dané země. Příjmy rozpočtu EU: 1. Celní výnosy; 2. Zemědělské vyrovnávací dávky a poplatky z výroby cukru; 3. Podíl z DPH ze zboží a služeb v EU; 4. Podíl na hrubém národním produktu.

67 ROZPOČET EU Výdaje rozpočtu EU: 1. Výdaje na zemědělství 2. Výdaje ze strukturálních fondů 3. Evropský fond regionálního rozvoje, 4. Evropský sociální fond a část Evropského zemědělského fondu, Finanční nástroj pro rozvoj rybářství. 5. Fond soudržnosti.

68 Přednáška č Státní rozpočet význam, rozpočtový proces, příjmy a výdaje rozpočtu.

69 Státní rozpočet Státní rozpočet - představuje centralizovaný peněžní fond a nejvýznamnější veřejný rozpočet soustřeďuje v sobě největší část veřejných příjmů. Rozpočtový proces sestavování státního rozpočtu ČR začíná obvykle na jaře předchozího roku. MF předkládá vládě základní rámec státního rozpočtu k projednání.

70 Postup schvalování státního rozpočtu 1. MF předkládá vládě základní rámec státního rozpočtu; 2. Vláda hlasuje o schválení rozpočtu; 3. Do konce září odesílá návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu; 4. V Parlamentu ČR je návrh projednán na veřejné schůzi, schvalování probíhá v tzv. třech čteních. O přijetí návrhu rozpočtu rozhoduje prostá většina hlasů přítomných poslanců.

71 Příjmy státního rozpočtu 1. Výnosy z daní; 2. Výnosy z podílu na clech, který je ponechán členským státům EU; 3. Pojistné na sociální zabezpečení; 4. Příjmy z činnosti organizačních složek státu; 5. Odvody příspěvkových organizací; 6. Odvod zbývajícího zisku ČNB (odvádí případný zbytek svých příjmů do rezervního a ostatních fondů státnímu rozpočtu); 7. Sankce za porušení rozpočtové kázně; 8. Správní a soudní poplatky; 9. Úhrady spojené s realizací státních záruk (blíže samostudium); 10. Příjmy z prodeje a pronájmu majetku ČR (se kterým hospodaří organizační složky státu resp. příspěvkové organizace); 11. Výnosy z majetkových účastí státu; 12. Příjmy z návratných finančních výpomocí poskytnutých různým subjektům ze státního rozpočtu.

72 Výdaje státního rozpočtu 1. Výdaje na činnost organizačních složek státu; 2. Příspěvky na provoz a dotace na financování příspěvkových organizací; 3. Výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku v zaměstnanosti; 4. Dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům; 5. Dotace a návratné finanční výpomoci FO a PO na podnikatelskou činnost; 6. Další dotace (politickým stranám, občanským sdružením, nadacím, státním fondům, dobrovolným svazkům obcí aj.); 7. Výdaje na realizaci státních záruk.

73 Doplňující informace - Vláda předkládá Poslanecké sněmovně Zprávy o plnění státního rozpočtu; - Za účetní realizaci rozpočtu odpovídá Ministerstvo financí; - pokladní plnění (realizaci plateb z výdajového účtu a realizaci příjmů na příjmový účet) zabezpečuje Česká národní banka; - Všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu se realizují na běžném účtu clearingového (zúčtovacího) centra ČNB v tzv. Státní pokladně;

74 Doplňující informace - Clearingové centrum zprostředkovává převody peněz mezi bankami navzájem a mezi bankami a státním rozpočtem; - Státní pokladna technicky obsluhuje státní rozpočet především z hlediska řízení likvidity a dluhové služby; - Státní závěrečný účet obsahuje výsledky ročního hospodaření s prostředky rozpočtu. Jeho přílohu tvoří bilance finančních aktiv a pasiv, souhrnné údaje o hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních zárukách

75 Kapitoly státního rozpočtu Státní rozpočet pro rok 2013 má 42 kapitol, které lze rozdělit do 4 skupin: 1) kapitoly, jejichž rozpočet nemůže být podle rozpočtových pravidel vládou změněn (6 kapitol - Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu, Kancelář veřejného ochránce práv, Ústavní soud a NKÚ); 2) vláda a ministerstva (15 kapitol - Úřad vlády a jednotlivá ministerstva); 3) samostatné instituce (18 kapitol - např. Český statistický úřad, Akademie věd); 4) kapitoly zvláštní povahy (Státní dluh, Operace státních finančních aktiv, Všeobecná pokladní správa), jejichž správcem je ministr financí.

76 SAMOSTUDIUM Národní fond; Státní finanční aktiva; Státní finanční pasiva;

77 13/statni-rozpocet/

78 Rok

79 Rok

80 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ

81 MINISTERSTVO FINANCÍ

82 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

83 Přednáška č Rozpočtový deficit a veřejný dluh 7. Místní (územní) rozpočty rozpočty krajů, rozpočty obcí.

84 ROZPOČTOVÝ DEFICIT A VEŘEJNÝ DLUH U kteréhokoliv veřejného rozpočtu, vč. státního rozpočtu, mohou nastat tyto tři situace: 1. příjmy = výdaje (vyrovnaný rozpočet) 2. příjmy > výdaje (přebytkový rozpočet) 3. příjmy < výdaje (deficitní rozpočet)

85 ROZPOČTOVÝ DEFICIT A VEŘEJNÝ DLUH Podle metodiky Mezinárodního měnového fondu je v celkovém deficitu státního rozpočtu zahrnuto: Celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu Primární deficit - je způsoben hospodařením v daném rozpočtovém roce (příjmy výdaje); Úroky z veřejného dluhu - představují dluhovou službu v souvislosti s financováním deficitu.

86 Příčiny vzniku deficitu (schodku) státního rozpočtu A) Aktivní deficit má záměrný charakter, tj. počítá se s ním již při plánování státního rozpočtu (státní rozpočet je schválen jako deficitní). Příčinou jsou vládní rozhodnutí, konkrétně: 1. Expanzivní fiskální politika, která se vyššími výdaji do ekonomiky snaží stimulovat celkovou poptávku a tím ekonomiku stabilizovat (dosáhnout plynulý ekonomický růst, cenovou stabilitu, dostatečnou zaměstnanost);

87 Příčiny vzniku deficitu (schodku) státního rozpočtu 2. Politické důvody např. vládní populizmus: Snižováním daní či zvyšováním výdajů na základě politického rozhodnutí (např. těsně před volbami); 3. Snaha o rozložení výdajového šoku na více let: Pokud se prudce zvýší výdaje (např. z důvodu prudkého zvýšení cen základních surovin), nemusí to znamenat stejné zvýšení daňové zátěže pro ekonomické subjekty, ale situace bude řešena deficitem.

88 Příčiny vzniku deficitu (schodku) státního rozpočtu B) Pasivní deficit není chtěný, tj. je neplánovaný. Jde o schodek následný, vzniklý v důsledku vnějších faktorů, které vláda nemohla ovlivnit. Příčiny jsou například: a) Hospodářský cyklus v období poklesu ekonomiky (fáze deprese) se přirozeně snižuje základ pro výběr daní z příjmů a rovněž se snižuje spotřeba (DPH, spotřební daně), což vede k celkovému poklesu daňových příjmů. b) Růst cen základních surovin

89 c) Přírodní katastrofy znamenají mimořádné zvýšení veřejných výdajů (povodně, války, zemětřesení). Povodně v ČR rok

90 Příčiny vzniku deficitu (schodku) státního rozpočtu Z hlediska času klasifikujeme deficit na: a) krátkodobý deficit v rámci 1 rozpočtového období, kdy běžně dochází k časovému nesouladu mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Tato situace se obvykle řeší emisí krátkodobých státních cenných papírů (státních pokladničních poukázek se splatností do 1 roku); b) středně a dlouhodobý deficit pokud se deficity opakují, stávají se chronickými. Schodky jsou velkým problémem i ve všech vyspělých zemích.

91 Příčiny vzniku deficitu (schodku) státního rozpočtu ŘÍZENÍ DLUHU PRAVIDLA PRO STÁTY EU Členské země EU mají stanoveno jedno z tzv. Maastrichtských kritérií. Splnění (plnění) zaručuje, že danou ekonomiku lze považovat za stabilní. Tzn. platí, že podíl primárního deficitu na HDP by neměl překročit 3 %.

92 Způsoby hodnocení velikosti veřejných financí - HDP V případě národního hospodářství většina ekonomických analýz začíná snahou vymezit, jak velká oblast je financována soukromými či veřejnými prostředky. Aby bylo možné zjistit relativní velikost veřejných financí, je žádoucí stanovit vhodné měřítko, ke kterému by bylo možné tuto velikost vztáhnout. V případě národního hospodářství lze využít měřítko jeho výkonnosti. Výkon ekonomiky je většinou hodnoceno prostřednictvím národohospodářského agregátu hrubého domácího produktu (HDP).

93 HDP Hrubý domácí produkt (HDP) - je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. spočten třemi způsoby: 1. Produkční metoda; HDP = Produkce - Mezispotřeba + Daně z produktů - Dotace na produkty 2. Výdajová metoda; HDP = Náhrady zaměstnancům + Daně z výroby a z dovozu - Dotace + Čistý provozní přebytek + Čistý smíšený důchod + Spotřeba fixního kapitálu-

94 HDP 3. Důchodová metoda HDP = Náhrady zaměstnancům + Daně z výroby a z dovozu - Dotace + Čistý provozní přebytek + Čistý smíšený důchod + Spotřeba fixního kapitálu

95 Produkční metoda Produkční metodou se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky.

96 Výdajová metoda Výdajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.

97 Výdajová metoda Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu) Aktuální stav HDP v ČR Hrubý domácí produkt meziroční růst/pokles, v %, 2. čtvrtletí 2014: 2,5 % Datum zveřejnění:

98 SAMOSTUDIUM Ukazatele veřejných výdajů, viz kniha v pdf. veřejné výdaje / HDP daně / HDP (tzv. daňová kvóta) výpůjčky veřejného sektoru / HDP dluh veřejného sektoru / HDP

99 Příjmy rozpočtu obcí: Běžné: 7. MÍSTNÍ (ÚZEMNÍ) ROZPOČTY - daňové svěřené daně (daň z nemovitostí), sdílené daně (daň z příjmů, DPH), místní poplatky, správní poplatky - nedaňové poplatky za služby, příjmy z pronájmu majetku, příjmy od OS a PO - zisk obecních podniků - dividendy z akcií, přijaté úroky - transfery dotace : účelové, neúčelové Kapitálové: - z prodeje majetku, akcií a majetkových podílů - kapitálové transfery účelové, neúčelové - přijaté úvěry - příjmy z emise komunálních obligací - přijaté splátky půjček Ostatní: - přijaté sankční pokuty - ostatní.

100 MÍSTNÍ (ÚZEMNÍ) ROZPOČTY Výdaje rozpočtu obcí: Běžné: - mzdy a platy, povinné pojistné za zaměstnance - materiálové, energie, nájemné, sociální dávky - výdaje na obecní podniky - sankce za porušení rozpočtové kázně - úroky, pokuty, dary, dotace vlastním OS a jiným subjektům, příspěvky PO Kapitálové: - na hmotný a nehmotný majetek - nákup cenných papírů - kapitálové poskytnuté dotace OS a jiným subjektům - investiční příspěvky PO - investiční půjčky různým subjektům - splátky úvěrů

101 Přednáška č Oblast sociálního zabezpečení.

102 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Hlavním nástrojem řešení sociálních jistot je oblast sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení je základní součástí tzv. sociální politiky státu. Teorie blahobytu státu tvrdí, že stát má podle této teorie zajistit určitou životní úroveň všem občanům, tzn. i těm sociálně nejslabším. Obsahem státní sociální politiky je v nejobecnější rovině péče o blahobyt lidí stát přispívá k zajištění vzdělání, zdraví, nezbytného příjmu.

103 Historie sociálního zabezpečení Starověk, středověk 1. Charita; 2. Různé formy vzájemného pojištění ve spolcích, profesních organizacích (cechy ); 3. Vzájemná pomoc v náboženských spolcích; 4. První zárodek důchodového pojištění středověk; 5. Hlavním subjektem sociálního zabezpečení = církev; 6. Postupný rozvoj pojišťovnictví (komerčního), role - pomoci v nepříznivých životních situacích; 7. S rozvojem tovární výroby rozvoj dělnických pokladen, prvních programů povinného pojištění - Korporativní pojetí.

104 Historie sociálního zabezpečení - obecně Po 1. světové válce se stává hlavním subjektem sociálního zabezpečení a sociální pomoci stát. Po 2. světové válce je další rozvoj veřejného sociálního zabezpečení významnou součástí politiky každého vyspělého státu. Jedná se o tzv. sociální politiku.

105 Historie sociálního zabezpečení Klasický model sociálního pojištění 19. století, Německo, autor Bismarck - tento model označován jako Bismarckův; Byl prvním modelem sociálního zabezpečení, který se začal používat od zavedení sociálního zabezpečení na konci 19. století až do 30. let 20. století. Tento model poprvé uplatnil povinné sociální pojištění prováděné veřejnoprávními korporacemi, přičemž nevylučoval sociální pomoc, ale nezahrnoval státní zaopatření. V tomto modeluje kladen důraz na individualizované dávky určené jen pro prokazatelně potřebné občany.

106 Rozšíření znalostí Moderní modei sociálního pojištění (Konzervativní model sociálního pojištění); Moderní liberální model sociální pomoci; Univerzální model státního zaopatření; Skandinávský sociálně demokratický model. Fenomén chudoby - (sociální zabezpečení, starání se o potřebné RU až do roku 1948). historie-cs/ fenomenchudoby/video/ Podívej se alespoň na část od 28 minuty až do konce.

107 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Podle mezinárodních doporučení Mezinárodní organizace práce se v současnosti oblast sociálního zabezpečení zaměřuje na tyto nepříznivé životní situace: 1. Ohrožení zdraví a nemoc; 2. Pracovní poškození a invalidita; 3. Pracovní úrazy a nemoci z povolání; 4. Nezaměstnanost; 5. Stáří; 6. Mateřství a rodičovství; 7. Úmrtí živitele.

108 NÁSTROJE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Za hlavní nástroje sociálního zabezpečení jsou v současnosti považovány: 1. Sociální pojištění; 2. Sociální zaopatření a podpora; 3. Sociální pomoc. Ve většině zemí se využívá kombinace těchto nástrojů.

109 A. Sociální pojištění Jedná se o povinné veřejnoprávní pojištění, které se používá pro všechny uvedené případy sociálního zabezpečení. Funguje na principu solidarity. Znamená to, že bohatí dotují chudé, mladí staré, zdraví nemocné. Systémy sociálního pojištění v demokratických zemích obvykle fungují na jednom ze 2 principů:

110 1. Průběžné financování Do státního rozpočtu plynou vybrané prostředky od plátců pojištění a z nich jsou vypláceny dávky. Plátci jsou tedy jiní lidé než příjemci dávek. Tento systém je založen, podobně jako veřejné finance, na principu neekvivalence. Dále na principu solidarity a mezigenerační redistribuci.

111 2. Fondové financování Každý účastník si spoří sám na svém osobním účtu, tyto prostředky jsou zhodnocovány a poté přeměněny na vyplácené dávky účastníkovi (např. v současnosti dobrovolné soukromé penzijní připojištění). Ve většině zemí (i v ČR), které předtím využívaly spíše systémy průběžného financování, se v posledních letech přechází na systémy smíšené. Tato kombinace se označuje jako vícepilířový systém sociálního zabezpečení.

112 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí Většina vyspělých států v současné době řeší společný problém - stárnutí populace, což se projevuje procentuálním nárůstem příjemců státních sociálních transferů zejména v oblasti starobních důchodů a zdravotní péče. Prováděné reformy důchodových systémů jsou většinou kombinací průběžného a fondového financování, doplněného ještě soukromým penzijním připojištěním. Hovoříme o tzv. tří-pilířovém modelu.

113 Vícepilířový systém Prohlubuje se nepoměr mezi počtem plátců pojistného a počtem důchodců. První pilíř je tvořen průběžným systémem, který má garantovat určitou minimální úroveň důchodů. Druhý pilíř je tvořen povinnou účastí ve fondovém systému. Pojištenec si část svých finančních prostředků na sociální zabezpečení posílá do některého z penzijních fondů, které vedou jeho individuální účet. Za třetí pilíř je považováno dobrovolné doplňkové spoření do dalších penzijních fondů, či životního pojištění.

114 Systém sociálního pojištění Základním nástrojem systému sociálního pojištění v ČR je pojistné na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti. Má daňový charakter zahrnuje v sobě: a) Pojistné na důchodové pojištění; b) Pojistné na nemocenské pojištění; c) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti je důležitým příjmem státního rozpočtu, přičemž důchodové pojištění je dokonce evidováno ve státním rozpočtu na zvláštním účtu.

115 Poplatníci sociálního pojištění 1. Zaměstnanci; 2. Zaměstnavatelé; 3. OSVČ; 4. Dobrovolní účastníci důchodového pojištění (např. ženy v domácnosti). Důchodové pojištění - pro zaměstnance (i jejich zaměstnavatele) povinné. Pro OSVČ je povinné, pokud vykonává výdělečnou činnost jako svou hlavní činnost.

116 Důchodové pojištění Pojištění je pro zaměstnance (i jejich zaměstnavatele) povinné. Pro OSVČ je povinné, pokud vykonává výdělečnou činnost jako svou hlavní činnost. Z důchodového pojištění jsou poskytovány tyto druhy dávek: 1. Starobní důchod; 2. Invalidní důchod (plně nebo částečně); 3. Pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký, sirotčí).

117 Nemocenské pojištění Toto pojištění je ze zákona povinné pro zaměstnavatele, pro OSVČ je účast dobrovolná. Pro zaměstnance jsou z nemocenského pojištění poskytovány dávky: 1. Nemocenská; 2. Podpora při ošetřování člena rodiny; 3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství; 4. Peněžitá pomoc v mateřství. Pro OSVČ jsou z nemocenského pojištění poskytovány dávky: nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství.

118 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Z vybraných peněz jsou vypláceny dávky registrovaným nezaměstnaným na úřadech práce po splnění určitých kriterii tzv. podpory v nezaměstnanosti, příp. jsou dotována nová pracovní místa pro oficiálně nezaměstnané apod.

119 B. Sociální zaopatření a podpora Při využívání tohoto nástroje sociálního zabezpečení jsou výdaje hrazeny ze soustavy veřejných rozpočtů, tj. především z daní. Sociální zaopatření - je poskytováno formou peněžních dávek i formou spotřeby služeb. Sociální podpora - je finančním příspěvkem. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře přesně vymezuje druhy dávek státní sociální podpory a podmínky pro jejich příjem.

120 Dávky Dávky, vyplácené v závislosti na příjmu rodiny, který je testován. 1. Přídavek na dítě; 2. Sociální příplatek; 3. Příspěvek na bydlení. Dávky vyplácené bez ohledu na příjem rodiny: 1. Rodičovský příspěvek; 2. Dávky pěstounské péče; 3. Porodné; 4. Pohřebné; ( html)

121 Dávky Základem pro výpočet a stanovení nároku na výplatu dávky a její konkrétní výše (včetně určení hranice příjmu občana nebo rodiny) je tzv. životní minimum a i existenční minimum. Životní minimum - je minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum - je minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití.

122 Životní minimum vs. existenční minimum Existenční minimum - je minimální hranicí peněžních příjmů se kterou lze podle výkladu zákona přežít. Existenční minimum bylo zavedeno z důvodu větší motivace snažit se vlastními silami zajistit další příjmy k důstojnému životu a nelpět pouze na sociálních dávkách státu. Jde o maximální dávku vyplácenou v hotovosti, na kterou má nárok každý plnoletý občan České republiky bez vlastních příjmů.

123 Kdy se použije existenční minimum? Existenční minimum se aplikuje především v případech, kdy se jedná o sobu, která se nesnaží aktivně zvyšovat svůj příjem. Odmítá nabídky na zprostředkování zaměstnání z úřadu práce a zároveň se domáhá nároku na sociální dávky pomoci ve hmotné nouzi. Cílem zavedení existenčního a životního minima je to, aby lidé, kteří jsou aktivní a snaží se pracovat, měli vyšší příjem než ti, kdo se spoléhají pouze na sociální dávky.

124 Životní minimum vs. existenční minimum Životní minimum jednotlivce je stanoveno na částku Kč (další částky životního minima pro další členy rodiny nebo společné domácnosti najdete v přehledu: Životní minimum ( eu/zivotni-minimum-2014/). Výše životního minima je dnes konstruována jednosložkově. Celková částka pro celou domácnost spočítá jako součet životních minim jednotlivých členů. Částka existenčního minima pro rok 2014 činí Kč.

125 Dávky životní minimum Životní minimum je využíváno pro výpočty v rámci: 1. Systému dávek státní sociální podpory; 2. Systému hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podpory v nezaměstnanosti); 3. Pro stanovení alimentačních povinností; 4. Při poskytování hypotečních úvěrů;

126 Je financována z veřejných rozpočtů, ale velký podíl zde mají i charitativní organizace (nestátní neziskové organizace), případně pomoc ze zahraničí. C. Sociální pomoc Sociální pomoc se vztahuje na případy tzv. sociální potřebnosti, přičemž příčina, která vedla k dané nepříznivé životní situaci, se nezkoumá. Sociální pomoc bývá obvykle individuální a adresná (tj. dávky jsou poskytnuty v individuálně stanovené výši dle splnění příslušných kriterií).

127 C. Sociální pomoc Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zavedl nově např. příspěvek na péči a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, který je určen přímo uživatelům sociálních služeb. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi zrušil většinu dříve vyplácených dávek a zavedl: 1. Příspěvek na živobytí; 2. Doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Je třeba prokázat stav hmotné nouze - posuzují příjmy, ale i sociální a majetkové poměry osob.

128 Přednáška č Daňová teorie - základní pojmy, daňové principy, daňové reformy, druhy daní; 12. Daň z přidané hodnoty.

129 DAŇOVÁ TEORIE Daňová teorie - stojí na principu všeobecnosti daní (tj. daně platí všichni občané bez rozdílu). Další daňové principy: A) Spravedlnost zdanění - Daně se považují za spravedlivé, pokud je spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů nebo spotřeby. B) Efektivnost zdanění - b1) Z hlediska vybraných peněz na daních do veřejných rozpočtů (viz např. Lafferova křivka) které b2) Z hlediska nákladů na daňový systém, by měly být co nejnižší.

130 DAŇOVÁ TEORIE C) Stabilita daňového práva - Daňová jistota pro ekonomické subjekty, především pro investory, z důvodů plánování investic do budoucna. D) Právní průhlednost.

131 Co je Lafferova křivka (Laffer curve)??? Lafferova křivka (Laffer Curve) - je analytická technika, která zobrazuje nelineární závislost daňového výnosu na míře zdanění.

132 Lafferova křivka výběr daní LF graficky i matematicky znázornění vztahu mezi daňovými výnosy a sazbou daně (na makroekonomické úrovni). Dokazuje, že daňové výnosy při zvyšování sazby daně rostou pouze do určitého okamžiku (Lafferův bod). Dále již vysoká sazba daně působí natolik demotivačně, že klesá produkce a tím i daňové výnosy (prohibitivní zóna). Proč? Cílem FO i PO je zisk a vysoké daně ho zmenšují!!!

133 Lafferova křivka je pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi; Platí, že u obou extrémech je daňový výnos nulový 1. Při 0% zdanění je výběr daně 0 Kč; 2. U 100% sazby zase poplatníci daně raději nic nevydělávají, případně se povinnosti platit daně nějakým způsobem vyhnou.

134 Při nízkých daních - se nevyplatí riskovat daňový únik, ovšem s rostoucí mírou zdanění se riskovat vyplatí více. Čím větší je výnos z daňového úniku, tím větší riziko je subjekt ochoten podstoupit. Vyšší míra zdanění - oslabuje ekonomickou výkonnost, zvyšuje daňové úniky a vyvolává únik kapitálu do zahraničí. Tím dochází k poklesu daňového základu a pak i k poklesu odváděných daní. Od tohoto bodu vláda sice může zvyšovat zdanění, ale získá menší daňový výnos.

135 Hrozba pro stát - při vysokých sazbách daní jsou snahy plátce daně co nejvíce si snížit svůj daňový základ. Jinými slovy, bude se snažit podvádět, nepřiznat vše, co vydělá. Díky tomu poroste tzv. šedá ekonomika. Řešení - snaha poklesu daňového zatížení. To podpoří ekonomickou aktivitu. Zvýšená ekonomická aktivita přispěje časem ke zvýšení daňového základu, a tím i ke zvýšení výnosu z daní.

136 Lafferova křivka má jiný tvar v krátkém a jiný v dlouhém období. V krátkém období má vrchol (Lafferův bod) kolem 70 %.

137 Opakování - DAŇ Daň - je povinná (tj. obligatorní), nenávratná, neekvivalentní, neúčelová a zpravidla opakující se platba do veřejného rozpočtu. Je vynucené břemeno, které uvaluje stát na své poplatníky a vybírá je prostřednictvím finančních úřadů. U každé daně je zákonem definováno několik základních pojmů: 1. Subjekt daně (poplatník nebo plátce); 2. Předmět daně; 3. Daňová sazba, způsob výpočtu daně; 4. Slevy na dani; 5. Osvobození od daně; 6. Způsob placení, splatnost daně a další.

138 KLASIFIKACE DANÍ Základním klasifikačním kritériem je třídění daní podle daňového přesunu: 1. Daně přímé; 2. Daně nepřímé; Přímé daně - jsou ty, u kterých se nepředpokládá možnost jejich přesunu na jiný subjekt. Poplatník je platí v konkrétní výši přímo na finančním úřadě. Mezi přímé daně řadíme:

139 DANĚ PŘÍMÉ Daně důchodové: - daně z příjmu fyzických osob a právnických osob. Daně majetkové: - daň z nemovitosti ; - daň silniční; - daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti;

140 DANĚ NEPŘÍMÉ Nepřímé daně - jsou vybírány a placeny v cenách zboží, služeb a převodů práv. Poplatníkem je konečný spotřebitel, plátcem výrobce, obchod, dovozce apod. Mezi nepřímé daně řadíme: Daně univerzální: - daň z přidané hodnoty. Daně selektivní: - Spotřební daně; - Ekologické daně (od roku 2008);

141 DAŇOVÉHO URČENÍ V praxi je užitečné i třídění podle tzv. daňového určení (upraveného zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů): 1. Daně sdílené; 2. Daně svěřené; Výnos sdílených daní je podle určitého klíče rozdělen mezi jednotlivé úrovně státní správy. V ČR patří ke sdíleným daním např. daň z příjmu a DPH.

142 SVĚŘENÉ DANĚ Svěřené daně - jsou ty, jejichž celý výnos plyne do určitého rozpočtu. V ČR jsou typickou svěřenou daní např. daň z nemovitosti (celý výnos plyne do územních rozpočtů), nebo daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí (celý výnos plyne do státního rozpočtu). Pro účely mezinárodního srovnávání slouží i klasifikace daní OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj se sídlem v Paříži), která je rozděluje do 6 hlavních skupin (a podskupin):

143 SVĚŘENÉ DANĚ 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů; 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení; 3000 Daně z mezd a pracovních sil; 4000 Daně majetkové; 5000 Daně ze zboží a služeb; 6000 Ostatní daně.

144 Která z těchto skupin daní bude hlavním zdrojem daňových příjmů v dané zemi, bývá výsledkem nejen daňové politiky státu, ale i historických tradic. Daně důchodové bývají vysoké ve vyspělých zemích s dobrou daňovou morálkou. Vysoké příspěvky na sociální zabezpečení zase obvykle znamenají, že vlády kladou důraz na oblast sociálního zabezpečení prostřednictvím povinného veřejného pojištění atd. Vysoké nepřímé daně bývají vyšší v zemích s nízkými důchody a v zemích s horší nebo dokonce špatnou daňovou morálkou.

145 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty (DPH) - tvoří nejvýznamnější část daňových příjmů státního rozpočtu. Obyvatelé tuto daň platí při nákupu většiny zboží a služeb. DPH patří mezi nepřímé daně, což znamená, že tuto daň platí státu jiná osoba (plátce) než ta, na kterou dopadají účinky této daně (poplatník).

146 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Správce daně je územní finanční orgán, jiný správní orgán či orgán obce, který podle zákona o správě daní a poplatků činí opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností či povinností zaplatit poplatek nebo provést nějaký jiný odvod či zálohu na takovou platbu, které jsou příjmem státního rozpočtu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo státního fondu.

147 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň je placená z přidané hodnoty vzniklé činnosti ekonomického subjektu. Plátce (obchodník) odvede FÚ rozdíl daně na výstupu a daní, kterou musel zaplatit na vstupu. prodej zboží PREDÁVAJÍCÍ platba 24, 2 Kč KUPUJÍCÍ 20 Kč cena zboží 4, 2 Kč DPH DAŇ NA VSTUPU PRO KUPUJÍCÍHO DAŇ NA VÝSTUPU PRO PRODÁVAJÍCÍHO

148 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň na výstupu - je daň, kterou kupující (plátce daně) zaplatí při nákupu zboží nebo služby, jako součást nákupní ceny. Znění zákona: ( 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) Daň na výstupu - je daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle 10 odst. 14.

149 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň na výstupu - je daň, kterou prodávající (plátce daně) zahrne do prodejní ceny, výrobku, nebo služby. Znění zákona: Daň na výstupu - je daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle 10 odst. 14.

150 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Pokud je daň na vstupu > daň na výstupu, navrácení rozdílu. Rozdíl se nazývá nadměrný odpočet; Odpočítávat daň zaplacenou na vstupu mohou pouze registrovaní plátci; Pokud podnik není plátcem DPH (sám na výstupu daň nevypočítává), nemůže si odpočítávat DPH na vstupu a DPH se stává součástí jeho nákladů;

151 DPH - Předmět daně Dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen převod nemovitosti ) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, Poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, Pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, Dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

152 Základ daně a výpočet DPH Základem daně je částka snížená o daň, kterou jako úplatu obdržel plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. = CENA BEZ DPH. Základ daně dále zahrnuje: Clo, dovozní poplatky; Spotřební daň; Vedlejší účtované výdaje náklady na balení, přepravu, pojištění, provize; Při poskytování služby i materiál přímo související se službou.

153 Základ daně a Výpočet DPH 1. výpočet zdola ze základu daně DPH = ZD*(sazba v % /100) 2. výpočet shora z částky včetně daně DPH = částka včetně daně * koef. Koef. = sazba/(100+sazba)..zaokrouhluje se na 4 desetinná místa U 21% DPH je to 0,1736 U 15% DPH je to 0,1304 Vypočtená daň se zaokrouhluje na desetihaléře nahoru.

154 OSVOBOZENÍ OD DANĚ A) Osvobozená zdanitelná plnění bez nároku na odpočet 51 poštovní služby; rozhlasové a televizní vysílání; finanční a pojišťovací činnost; převod a pronájem bytů, staveb, pozemků, nebytových prostor; výchova a vzdělávání; zdravotnické služby a zboží; sociální pomoc; daň na výstupu se nevypočítává; není možnost uplatnit odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění.

155 OSVOBOZENÍ OD DANĚ B) Osvobozená zdanitelná plnění s nárokem na odpočet 63 dodání zboží do jiného členského státu (pokud dodáváme plátci DPH); pořízení zboží z jiného členského státu (pokud je odběratel plátcem DPH); vývoz zboží do třetích zemí; poskytnutí služby do třetích zemí; přeprava osob; dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu.

156 Nárok na odpočet, daňová povinnost 72 Odpočet DPH je souhrn daně účtované na vstupu (z faktur a paragonů za hotové) za zdaňovací období; Nárok na odpočet má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro své ekonomické činnosti pro svá zdanitelná plnění nebo pro osvobozená plnění s nárokem na odpočet.

157 Nárok na odpočet, daňová povinnost 72 Vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby dle toho, který nastane dříve; Pokud plátce použije přijatá zdanitelná plnění pro osvobozená zdanitelná plnění bez nároku na odpočet, daň na vstupu si nemůže odečíst; Pokud plátce použije přijatá zdanitelná plnění jak pro ekonomické činnosti, tak pro osobní potřebu, má nárok na odpočet pouze v poměrné výši.

158 Nárok na odpočet, daňová povinnost 72 Nárok na odpočet musí prokázat daňovým dokladem, který vystavil plátce; Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v období, kdy se zdanitelné plnění uskutečnilo, nejpozději do 3 let prostřednictvím dodatečného daňového přiznání; Nárok na odpočet nemá plátce, pokud zdanitelná plnění použije pro reprezentaci nebo při pořízení osobního automobilu;

159 Osoba povinná k dani 5, 6 FO nebo PO, která uskutečňuje ekonomické činnosti; PO, která nebyly založeny za účelem podnikání, ale uskutečňují ekonomické činnosti: Činnost výrobců Činnost obchodníků Poskytování služeb Např. prodej dřeva z obecního lesa, doprava v obci

160 Osoba povinná k dani 5, 6 Musí se povinně zaregistrovat, pokud obrat za 12 předcházejících, po sobě jdoucích měsíců, přesáhne 1 mil. Kč; Pokud ne, je osoba osvobozená od daně.

161 Registrace plátců 1. Osoba povinná k dani Dobrovolná - přihláška k registraci kdykoliv Povinná musí se povinně zaregistrovat, pokud obrat za 12 předcházejících, po sobě jdoucích měsíců, přesáhne 1 mil Kč - přihláška k registraci do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém byl překročen stanovený obrat; - plátcem od 1. dne 3. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen.

162 Registrace plátců 2. Osoba podnikající ve sdružení s plátcem daně nebo sdružení přesáhne stanovený obrat 3. Osoba pořizující zboží z jiného členského státu EU v ceně 10 tis. EUR bez daně za rok registrace do 15 dnů od překročení stanovené částky plátcem daně ode dne překročení stanovené částky

163 Registrace plátců 4. Osobě jsou poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiné členské zemi EU nebo je osobě dodáno zuboží s instalací nebo montáží osobou zaregistrovanou k dani v jiné členské zemi EU registrace do 15 dnů od poskytnutí služby nebo od dodání zboží plátcem daně ode dne dodání zboží nebo poskytnutí služby - Správce daně přidělí plátci DIČ (kód země + rodné číslo FO nebo IČO PO)

164 Daňové doklady 1. Běžný daňový doklad: označení prodávajícího a kupujícího; evidenční číslo dokladu; rozsah a předmět plnění; datum vystavení dokladu; datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby; jednotková cena bez daně; základ daně; sazba daně; výše daně;

165 Daňové doklady 2. Zjednodušený daňový doklad: vystavuje prodávající v případě prodeje za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem do ,-- včetně DPH; náležitosti obdobné; nemusí být identifikace kupujícího a výše DPH; za správnost výpočtu odpovídá kupující, chybějící údaje musí do dokladu doplnit.

166 Daňové doklady 3. Doklad o použití: vystavuje se v případě zdanitelných plnění, která nebyla požita pro podnikání při osobní spotřebě plátce, při darování. 4. Doklad o zaplacení: jízdenka při hromadné přepravě osob; název přepravce; datum vystavení; sazba DPH; částka v Kč.

167 Daňové doklady 5. Splátkový kalendář: součástí nájemní smlouvy; stejné náležitosti jako běžný daňový doklad. 6. Souhrnný daňový doklad: pokud plátce uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu.

168 Daňové doklady Daňové doklady musí být vystaveny do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo do 15 dnů ode dne přijetí platby může být vystaven i v elektronické formě. Daňové doklady se musí uchovávat min. 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

169 Postup přiznání odvodu DPH 101, 99 Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání i tehdy, pokud mu nevznikla daňová povinnost; Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání; Zdaňovací období je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za min. kalendářní rok přesáhl 10 mil. Kč; Zdaňovací období je čtvrtletí, pokud byl obrat plátce za min. kalendářní rok 2 mil. 10 mil. Kč; Pokud je obrat do 2 mil., může si zdaňovací období zvolit.

170 Daňové přiznání Zdanitelná plnění přijatá (nákup zboží a služeb); Součet daně na vstupu FÚ vrací; Zdanitelná plnění uskutečněná (prodej zboží a služeb); Součet daně na výstupu tu je povinnost odvést; Skutečná daňová povinnost rozdíl.

171

172 DPH - změny DPH pro rok Od roku 2015 chce vláda zavést třetí, 10% sazbu na: knihy, léky, nenahraditelnou dětskou výživu. SOUČASNÁ DPH V ČESKÉ REPUBLICE základní sazba 21 % snížená sazba 15 % VLÁDNÍ NÁVRH pro rok 2015 základní sazba 21 % snížená sazba 15 % druhá snížená sazba 10 % (léky, knihy, nenahraditelná dětská výživa) - dětské pleny byly vynechány.

173 DPH - změny DPH pro rok Návrh ministerstva financí: Pleny ve snížené sazbě nakonec nebudou: 2-navrh-ministerstva-financi-pleny-ve-snizenesazbe-nakonec-nebudou/ 8-nizsi-dph-ve-snemovne-cast-poslancu-by-radavyclenila-i-potraviny/ 4-ministri-kyvli-na-nizsi-dph-i-stedrejsi-porodne-aslevy-na-deti/

174 Zvyšování sazeb DPH = snížení schodku Vlády se snaží tímto způsobem snížit schodky veřejných financí. Donedávna to byla i politika české vlády. Stejně si počínají i jihoevropské země od Portugalska přes Španělsko a Řecko. Z ekonomického pohledu se jedná v podstatě o dost kontraproduktivní a rozporuplnou činnost. Společnostem růst DPH na neúměrně vysoké hodnoty nic pozitivního nepřináší - vyšší daně se projeví poklesem spotřeby domácností.

175 Přednáška č Spotřební daně a Ekologické daně; 14. Daň z příjmů - fyzických osob a právnických osob.

176 SPOTŘEBNÍ DAŇ Zdaňování se řídí zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Spotřební daň - je nepřímá daň, kterou zavádí stát za účelem regulovat cenu určitého zboží na trhu. Účelem zavedení spotřební daně - zvýšit příjmy státního rozpočtu nebo snížit prodávané množství zboží, jehož spotřeba je považovaná za škodlivou pro jednotlivce nebo pro společnost. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unie dovezené. ebnidan/cast2.aspx

177 SPOTŘEBNÍ DAŇ Spotřební daní se zdaňují vybrané výrobky, kterými jsou: minerální oleje, líh a lihoviny, pivo, víno a meziprodukty, tabákové výrobky. Plátci : 1. Výrobci a prodejci vybraných výrobků, všechny fyzické i právnické osoby, kterým dle 9 vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit spotřební daň; 2. Provozovatele daňového skladu, dovozce a ostatní, kteří jsou uvedeni v 4. Jinými slovy: plátci jsou všichni, kteří tyto výrobky kupují, protože daň je obsažena v ceně.

178 SPOTŘEBNÍ DAŇ Základ sazby daně - základem daně je ve většině případů množství v naturálních jednotkách. Výjimkou - je základ daně u tabákových výrobků, kde se daň stanoví částečně z ceny pro konečného spotřebitele a částečně z množství v kusech. Termíny přiznání daně - v případě spotřebních daní vznikne daňová povinnost okamžikem výroby nebo dovozu.

179 Sazby daně z minerálních olejů (platné od ) Sazby daně jsou stanoveny takto: Další sazby jsou uvedeny v 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

180 Sazby daně z lihu (platné od ) Sazby daně jsou stanoveny takto: Další sazby jsou uvedeny v 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.

181 Sazby a výpočet daně z piva (platné od ) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle 81 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., jsou stanoveny takto:

182 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků a z vína a meziproduktů (platné od ) Sazby a výpočet daně z vína a meziproduktů Předmětem daně - jsou podle 93 šumivá a tichá vína a meziprodukty (s kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206), které obsahují více než 1,2 % a méně než 22 % objemových alkoholu. Podle 96 jsou šumivá vína a meziprodukty zdaňovány sazbou 2340 Kč/hl; na tichá vína se vztahuje daň ve výši 0 Kč/hl.

183 SPOTŘEBNÍ DAŇ Mohou nastat čtyři případy placení spotřební daně: 1. Výrobek je vyroben i prodán v tuzemsku v tom případě výrobce daň přizná v okamžiku jeho prodeje za účelem spotřeby; 2. Výrobek je vyvezen mimo EU v tom případě se spotřební daň se přiznává v okamžiku přechodu hranice 3. Výrobek je dovezen ze země mimo EU v tom případě přizná daň plátce v té zemi, kde výrobek prodá za účelem spotřeby; 4. Výrobek je nakoupen nebo prodán v zemi EU v tom případě přizná daň plátce v té zemi, kde výrobek prodá za účelem spotřeby.

184 KDY SE NEPLATÍ SPOTŘEBNÍ DAŇ 1. Tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny. 2. Zboží odebrané jako vzorky celním úřadem, nebo znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního úřadu. Další případy, viz: 97 Osvobození od daně z vína a meziproduktů; 71 Osvobození od daně z lihu.

185 EKOLOGICKÉ DANĚ V souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice k 1. lednu 2008 povinnost zavést daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv. Předmět daně ekologické je: 1. Zemní plyn a některé další plyny uvedené pod kódy nomenklatur (KN) , , a 2705; 2. Pevná paliva - černé uhlí KN 2701, hnědé uhlí KN 2702, koks KN 2704 a ostatní uhlovodíky uvedené pod KN 2706, 2708, 2713 až 2715;

186 DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU Předmět daně: zemní plyn a některé další plyny KN , , , 2705 Základ daně: MWh spalného tepla sazba daně: 1. Zemní plyn pro pohon motorů: postupné zvyšování z 0 Kč/MWh do výše 264,80 Kč/MWh od roku 2020; 2. Pro výrobu tepla a pohon stacionárních motorů 30,60 Kč/MWh.

187 DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU - OSVOBOZENÍ Osvobozeni od daně dle zákona č. 261/2007 Sb., 8 odst 1 písm. a) pro výrobu tepla v domácnostech nebo v domovních kotelnách jsou: 1. Domácnosti - fyzická osoba nepodnikatel; 2. Domovní kotelna - nachází se v bytovém domě;

188 DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU - OSVOBOZENÍ Osvobození platí, když se plyn používá k: 1. K výrobě elektřiny; 2. Pro metalurgické a mineralogické procesy; 3. Použité k jiným účelům než pohon motorů nebo výrobu tepla; 4. Pro výrobu energetických produktů v podniku, kde byl plyn vyroben; 5. Technické ztráty při dopravě a skladování.

189 DAŇ Z PEVNÝCH PALIV Předmět daně: černé uhlí KN 2701, hnědé uhlí KN 2702, koks KN 2704; Základ daně: GJ spalného tepla v původním vzorku; Sazba daně: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku (prokazuje doklad akreditované laboratoře).

190 DAŇ Z PEVNÝCH PALIV - OSVOBOZENÍ Osvobození platí, když : 1. Pro výrobu elektřiny a pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (jako u plynu); 2. Pohonné hmoty pro lodní dopravu; 3. Pro chemické redukční procesy ve vysokých pecích; 4. Pro jiné účely než pro pohon motorů nebo výrobu tepla; 5. Pro metalurgické a mineralogické procesy.

191 DAŇ Z PEVNÝCH PALIV - OSVOBOZENÍ Osvobození platí, když : 6. Pro výrobu koksu; 7. Pro technologické procesy u podniků, ve kterých byla paliva vyrobena; 8. Pro krytí technických ztrát při dopravě a skladování.

192 DAŇ Z ELEKTŘINY Předmět daně: elektřina KN 2716; Základ daně: množství elektřiny v MWh; Sazba daně: 28,30 Kč/MWh; Sazba daně z elektřiny je pro všechny odběratele stejná a činí 28,30 Kč/MWh; Připočítat musíme ještě vyšší sazbu daně z přidané hodnoty DPH, aktuálně 21 %, čímž se dostáváme na 34,24 Kč/MWh.

193 DAŇ Z ELEKTŘINY - OSVOBOZENÍ Osvobození na základě způsobu výroby: 1. Ekologicky šetrná (dle definice pro účely daně); 2. Vyrobená ze zdaněných energetických produktů v zařízení do 2 MW jm. el. výkonu; 3. Vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je tam spotřebována; 4. Pro výrobu elektřiny a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla; 5. K udržení schopnosti vyrábět elektřinu; 6. Pro krytí ztrát v distribučních a přenosových soustavách.

194 DAŇ Z ELEKTŘINY - OSVOBOZENÍ Osvobození na základě způsobu výroby: 7. Pro hromadnou drážní dopravu; 8. Pro elektrolytické, metalurgické a mineralogické procesy.

195 Další informace 1. Od 1. ledna 2008 daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a daň z pevných paliv 2. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem dodání konečnému spotřebiteli; 3. Dodat produkty osvobozené a bez daně lze pouze držitelům povolení (Posouzení celním úřadem); 4. Při dodání se vystavuje daňový doklad nebo doklad o prodeji; 5. Povinnost vedení evidence.

196 Daň z příjmů - fyzických osob a právnických osob 1. Daň z příjmů patří k nejsložitějším daním; 2. Daně z příjmů - fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, který byl novelizován na konci roku Změny platí od ; 3. Zákon přináší vedle vybraných ustanovení zákona také další důležité informace, mezi něž patří například: a) termíny podání daňových přiznání; b) termíny splatnosti záloh daně; c) co vše je možné využít ke snížení základu daně z příjmů.

197 FYZICKÉ OSOBY (FO) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen poplatníci ). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníkem je ten, který se obvykle zdržuje na území České republiky alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu.

198 FYZICKÉ OSOBY (FO) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: 1. Příjmy ze závislé činnosti ( 6), 2. Příjmy ze samostatné činnosti ( 7), 3. Příjmy z kapitálového majetku např.: úroky, dividendy ( 8), 4. Příjmy z nájmu ( 9), 5. Ostatní příjmy např.: příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitých a movitých věcí, výhry ( 10). Předmětem daně nejsou, viz 3 - SAMOSTUDIUM.

199 FYZICKÉ OSOBY (FO) Základ daně - je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle 6 až 10 není stanoveno jinak. Daň pro FO činí 15 % a vypočte se ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně ( 15) a o odčitatelné položky od základu daně ( 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů.

200 FYZICKÉ OSOBY (FO) Příjmy ze závislé činnosti - jsou veškeré příjmy, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kromě těch, které se nezahrnují do základu daně nebo jsou vyňaty ze zdanění a příjmů osvobozených od daně. Mzda - je peněžitým plněním a plněním peněžité odměny (v případě naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem za práci. Od roku 2008 byla čeština obohacena o pojem tzv. superhrubá mzda. Tento termín označuje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné placené zaměstnavatelem. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 %. Daň vypočteme jako 15 % ze superhrubé mzdy.

201 FYZICKÉ OSOBY (FO) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

202 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: a) Právnická osoba; b) Organizační složka státu; c) Podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy; d) Podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy; e) Fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření; f) Svěřenský fond podle občanského zákoníku a další. Kompletní výčet poplatníků a jejich povinností najdete v 17 zákona.

203 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB Předmět daně ( 18) - jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. SAMOSTUDIUM Příjmy osvobozené od daně z příjmů ( 19) Kompletní výčet příjmů včetně podmínek, za kterých jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, naleznete v 19 zákona o daních z příjmů. Základ daně a položky snižující základ daně ( 20) Kompletní výčet položek snižujících základ daně naleznete v 20 zákona o daních z příjmů.

204 SAZBA DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB Sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2014 činí 19 % (s výjimkou investičního fondu, podílového fondu, zahraničního fondu kolektivního investování a penzijního fondu, pro které platí 5 %). U příjmů zahrnutých do samostatného základu daně podle 20b činí sazba daně 15 %.

205 VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB - ČR

206 Přednáška č Zdravotní pojištění.

207 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Zdravotní pojištění - slouží k úhradě základní zdravotní péče v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění povinně platí všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, které trvale bydlí v České republice. Zdravotní pojištění se vztahuje i na cizince s trvalým pobytem v Česku, nebo pokud sídlí v Česku firma, v níž je zaměstnán. Za děti, studenty do 18 let (nepokračuje-li dál ve studiu), důchodce, nebo nezaměstnané hradí zdravotní pojištění stát.

208 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Absolventům středních škol platí po dobu prázdnin pojistné stát. To neplatí, pokud po celý kalendářní měsíc absolvent vykonává výdělečnou činnost. V případě, že student bez přerušení pokračuje ve studiu na jiné střední nebo vysoké škole, hradí pojistné stát, bez ohledu na výdělečnou činnost. Pokud končí absolvent vysokou školu, pojistné je hrazeno do konce měsíce, ve kterém školu řádně dokončil. Pojistné se hradí i následující kalendářní měsíc, pokud po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost.

209 STUDIUM A BRIGÁDY Brigádníci nejčastěji podepisují dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Rozhodujícím faktorem pro platbu z. poj. je hranice výdělku: Dohoda o provedení práce (DPP): Pokud měsíční výdělek nepřesáhne 10 tisíc Kč, student neplatí ani zdravotní, ani sociální pojištění (zdravotní hradí stát, sociální není hrazeno vůbec.) Dohoda o provedení činnosti (DPČ): Pokud měsíční výdělek nepřekročí Kč měsíčně, platí totéž, co u DPP.

210 STUDIUM A BRIGÁDY Přesáhne-li však hrubá měsíční mzda částky ( a Kč, strhává zaměstnavatel studentovi poměrnou část ze mzdy, a to zcela nevratně. Výhodou je to, že se doba takové práce započítává do doby pojištění potřebné pro důchod. ( Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod osob, které dosáhly důchodového věku (65 let) v roce 2013, je nejméně 29 let ). STUDUJI, ALE JIŽ JSEM DOSÁHL MINMÁLNĚ 26 LET Budu platit zdravotní pojištění???

211 STUDIUM A BRIGÁDY Přesáhne-li však hrubá měsíční mzda částky ( a Kč, strhává zaměstnavatel studentovi poměrnou část ze mzdy, a to zcela nevratně. Výhodou je to, že se doba takové práce započítává do doby pojištění potřebné pro důchod. ( Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod osob, které dosáhly důchodového věku (65 let) v roce 2013, je nejméně 29 let ). STUDUJI, ALE JIŽ JSEM DOSÁHL MINMÁLNĚ 26 LET Je nutné platit zdravotní pojištění!!! Kč

212 NEPRACUJI A ANI NESTUDUJI Nebudete-li po ukončení střední či vysoké školy dále studovat ani pracovat, je třeba se ve lhůtě 8 dnů nahlásit na zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení jako osoba bez zabezpečených příjmů a jako taková platit zdravotní pojištění. (Zdravotní pojištění za absolventy středních škol stát platí do konce prázdnin, tedy do 31. srpna a škol vysokých vždy ještě měsíc po měsíci, v němž řádně ukončili studium.) REGISTROVÁNÍSE DO EVIDENCE UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ = STÁT ZA VÁS PLATÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ.

213 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Ve světě se uplatňuje více systémů financování zdravotnictví, kdy hlavní zdroji financování mohou být: 1. Veřejné rozpočty (tj. daně); 2. Povinné veřejné pojištění; 3. Dobrovolné soukromé pojištění; 4. Zaměstnanecké pojištění; 5. Dobročinnost, charita aj; 6. Přímé platby pacientů.

214 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Systémy financování zdravotnictví: 1. Systém národní zdravotní služby (tzv. bezplatné zdravotnictví); 2. Systém evropského pluralitního zdravotnictví; 3. Systém komerčního zdravotnictví. Plátci veřejnoprávního zdravotního pojištění jsou: 1. Zaměstnanci; 2. Zaměstnavatelé; 3. Osoby samostatně výdělečně činné;

215 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 4. Osoby samostatně výdělečně činné; 5. Stát (za důchodce, nezaopatřené děti, nezaměstnané v evidenci úřadů práce, osoby ve vazbě, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, osoby sociálně potřebné apod.) ze státního rozpočtu; 6. Osoby bez zdanitelných příjmů (např. osoby v domácnosti).

216 SYSTÉM NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ SLUŽBY (tzv. bezplatné zdravotnictví) Většina zdravotnických služeb je financována prostřednictvím veřejných rozpočtů. Zdánlivá bezplatnost systému spočívá v tom, že obyvatelé musí uhradit zdravotní služby (konkrétními) odváděnými daněmi. Jedná se o státní (centralizované) zdravotnictví. Mezi znaky patří hlavně dostupnost zdravotní péče a rovný přístup ke všem obyvatelům. U nás byl tento systém uplatňován do roku 1990, v současné době modifikovaně funguje např. ve Velké Británii, Itálii atd., přičemž systém nevylučuje možnost určitého podílu soukromých lékařů, placených přímo pacienty, nebo možnost sjednání soukromého či zaměstnaneckého pojištění.

217 SYSTÉM EVROPSKÉHO PLURALITNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, které je ale státem garantováno. Je financováno prostřednictvím povinného veřejnoprávního zdravotního pojištění, příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních fondech, které spravují zdravotní pojišťovny. Tento systém nevylučuje ani soukromé zdravotní pojištění nebo přímé platby od pacientů. V Evropě je tento systém velmi rozšířený, kromě ČR je uplatňován také v Německu, Francii, Rakousku atd.

218 SYSTÉM KOMERČNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ Je nestátním zdravotnictvím. Stát financuje zdravotní služby z veřejných rozpočtů (prostřednictvím veřejných výdajových programů) pouze pro občany staré, velmi sociálně potřebné, invalidní apod. Občané si dle svého uvážení a finančních možností sjednávají soukromé pojištění. Výhodou tohoto systému je silná zainteresovanost každého občana na péči o své zdraví, velkou nevýhodou je však nedostupnost i standardní péče pro všechny občany. Tento systém je rozšířen především v USA.

219 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA Charakteristika: 1. Nositel zdravotního pojištění; 2. Zajišťuje jeho provádění; 3. Samostatně spravuje finanční prostředky na zajištění zdravotního pojištění; 4. Zásada rovného postavení zdravotních pojišťoven; 5. Základní postavení má Všeobecná zdravotní pojišťovna; 6. Ostatní zdravotní pojišťovny zaměstnanecké pojišťovny.

220 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA Každý pojištěnec si může dobrovolně vybrat zdravotní pojišťovnu, kterou lze změnit jednou za 12 měsíců. Výlučné postavení má Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která vede registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění a je správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny přímo hradí zdravotní péči ve smluvních zdravotnických zařízeních: Poliklinikách, ve státních i soukromých zdravotnických zařízeních, nemocnicích, psychiatrických léčebnách, lékárnách, lázních, dopravních zdravotnických službách apod.

221 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA Při uzavírání smluv mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se při financování uplatňují tyto přístupy, resp. jejich kombinace: Kapitační platby tj. fixní platby za každého registrovaného pacienta bez ohledu na poskytované výkony. Výkonové platby tj. platby za konkrétně provedené výkony dle sazebníku. Každý lékařský výkon je ohodnocen jistým počtem bodů podle sazebníku nebo přímo finanční částkou. (Tento způsob se uplatňuje např. u ambulantních specialistů, stomatologů apod. (ohodnocení výkonu konkrétní částkou)).

222 Vývoj zdravotních systémů u nás 18. století Marie Terezie státní zdravotní služba 1859 živnostenský zákon (nemocenské pokladny pro zaměstnance) 1888 povinné nemocenské pojištění zaměstnanců 1924 rozšíření (221/ 1924 Sb.) o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří 1948 jednotné národní pojištění (99/ 1948 sb.) 1952 oddělení důchodového pojištění, zdrav. péče poskytována státem, nemocenské dávky ROH 1991 uzákonění veřejného zdravotního pojištění (550/91 sb. O všeobecném zdravotním pojištění, 551/91 Sb. O VZP), rušení KÚNZ a ústavů národního zdraví) OÚNZ (krajský nebo okresní

223 Vývoj zdravotních systémů u nás 1992 zdravotnictví financováno ze státního rozpočtu přes VZP (280/ 92 Sb. O resortních, oborových, zaměstnaneckých a jiných ZP) 1993 zahájen výběr pojistného, start plurality v pojišťovenském systému 2007 regulační poplatky s limitem Kč, změny v regulaci úhrad léků (novela 48/1997 Sb.) 2015 konec regulačních poplatků

224 Cvičení Konstrukce ukazatele daňová kvóta ve vztahu k povinným příspěvkům na sociální a zdravotní zabezpečení.

225 Přednáška č. 9 a Daň silniční; 16. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí; 17. Daň z nemovitostí.

226 SILNIČNÍ DAŇ Předmětem daně silniční - motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice.

227 SILNIČNÍ DAŇ Poplatníkem daně silniční - je fyzická nebo právnická osoba, která je: 1) Provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu; 2) Uživatel vozidla v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.

228 SILNIČNÍ DAŇ Silniční daň je nákladovou položkou tzn. snižuje základ daně. Daňové přiznání podává poplatník do 31. ledna následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Silniční daň se platí zálohově ve lhůtách do: 15.4., 15.7., a Případný nedoplatek či přeplatek je zúčtován pak 31. ledna následujícího roku v daňovém přiznání.

229 SILNIČNÍ DAŇ Pokud fyzická osoba pobírá příjmy podle 9 (příjmy z pronájmu) nebo 10 (ostatní příjmy) a při dosahování těchto příjmů používá vozidlo, vozidlo nepodléhá dani silniční, protože tyto příjmy nejsou příjmy z podnikání a tím tyto vozidla nejsou předmětem daně.

230 SILNIČNÍ DAŇ Základ daně se určuje dle: 1. Zdvihového objemu motoru v cm 3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon; 2. Součtu největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů; 3. Největší povolené hmotnosti v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

231 Roční sazba daně ze základu daně u osobních automobilů (s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon), činí při zdvihovém objemu motoru: