METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ:
|
|
- Rostislav Mach
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MĚSTO SEMILY VSTŘÍCNÝ ÚŘAD SPOKOJENÝ OBČAN CZ.1.04/4.1.01/ METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ: POSTUP PŘÍPRAVY, ZPRACOVÁNÍ A REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA Konzultant: SPF Group, v.o.s. Datum zpracování: prosinec
2 OBSAH Obsah...2 Úvod Řízení a organizace přípravy strategického plánu Ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem Jednání řídicí skupiny (prezentace a projednání výstupů jednotlivých částí dokumentu se zástupci města) Jednání odborných pracovních skupin (projednání jednotlivých prioritních os z odborného hlediska) Veřejné projednání strategického plánu Informace na internetu, v tištěných periodikách apod Dotazníkové šetření obyvatel (kvantitativní průzkum) Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum) Analytická část Socioekonomický profil Analýza názorů obyvatel Analýza názorů významných subjektů SWOT analýzy problémových okruhů Souhrnná SWOT analýza Vyhodnocení předchozí verze strategického plánu Návrhová část Návrh rozvojové vize Identifikace rozvojových problémů města Stanovení cílů Návrh priorit a opatření Implementační část Akční plán Systém implementace strategického plánu Financování strategického plánu
3 ÚVOD Strategický plán je nástrojem dlouhodobé koordinace aktivit na podporu ekonomického a sociálního rozvoje obce. Zpracování dokumentu je z tohoto pohledu pouze přípravnou fází, která by měla iniciovat koncepční a na dlouhodobé cíle zaměřenou sociální, ekonomickou a ekologickou politiku města. V zásadě musí strategický plán odpovědět na následující otázky: co bude obec podporovat v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje; jakým způsobem je vhodné podporu realizovat; jaké nástroje k tomu budou využity. Metodický přístup při zpracování strategického plánu rozvoje města musí být založen na následujících principech: územně komplexní pojetí plánu, zaměření budoucích intervencí pouze na vybrané rozvojové priority/klíčové problémy (princip koncentrace zdrojů), navržená řešení musí vyváženě zohledňovat ekonomické, sociální a environmentální aspekty rozvoje obce (princip udržitelného rozvoje), orientace řešení na kvalitu a dlouhodobou udržitelnost (princip udržitelnosti výstupů), vnesení vnějšího pohledu na město s cílem objektivního vyhodnocení a porovnání jeho pozice (expertní přístup) aktivizace místních aktérů a zdrojů (komunitní přístup), monitorování stavu a vývoje jednotlivých oblastí života a provádění hodnocení. Výsledný strategický plán města se stává nástrojem strategického řízení města a může dále sloužit jako podklad pro: zpracování podnikatelských a investičních záměrů na území města; změny územního plánu či zpracování nového územního plánu, příp. regulačních plánů; rozpracování navazujících programových dokumentů pro jednotlivé oblasti života města; sestavování žádostí o finanční podporu ze strukturálních fondů EU atd. S ohledem na koncepční charakter dokumentu a nezbytnost reálného průměru jednotlivých opatření a projektových záměrů strategického plánu do území je vhodné, aby strategický plán byl podkladem pro zadání/návrh budoucích změn územního plánu města, příp. pro zpracování územního plánu nového. Proces přípravy strategického plánu je standardně rozdělen do následujících 4 kroků: 1. Řízení a organizace přípravy strategického plánu 2. Analytická část 3. Návrhová část 4. Implementační část - 3 -
4 1 ŘÍZENÍ A ORGANIZACE PŘÍPRAVY STRATEGICKÉHO PLÁNU Organizace přípravy strategického plánu je proces náročný nejen po odborné stránce, ale i po stránce manažerské. Ke zpracování strategického plánu je v souladu s výše uvedenou kombinací komunitního a expertního přístupu vhodné přizvat externí odborníky (tedy externího zpracovatele, který strategický plán buď sám zpracovává za asistence města jako zadavatele, nebo působí v roli poradce pro pracovníky městského úřadu, kteří strategický plán zpracovávají sami), odbornou a širší veřejnost v zájmu zjištění potřeb obyvatel města a dalších subjektů ve městě působících a k promítnutí těchto potřeb do opatření a projektových záměrů vymezených strategickým plánem. Za vhodné období pro přípravu a zpracování strategického plánu lze považovat 5 10 měsíců (cca 2-4 měsíce analytická část, 2-4 měsíce návrhová část, 1-2 měsíce realizační část). Komunikace při procesu zpracování plánu probíhá na třech úrovních: 1. Zadavatel - zpracovatel 2. Klíčoví aktéři (vč. odborné veřejnosti) 3. Širší veřejnost (obyvatelé obce) Pro každou úroveň jsou vhodné jiné nástroje a způsoby komunikace. V souladu se snahou o maximální otevřenost a transparentnost a současně efektivnost přípravy strategického plánu jsou možné například tyto způsoby komunikace se zadavatelem, odbornými skupinami, místními subjekty a veřejností (viz také schéma): ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem; jednání řídicí skupiny strategického plánu (tj. prezentace a projednání výstupů jednotlivých částí dokumentu se zástupci města); jednání odborných pracovních skupin (projednání jednotlivých prioritních os z odborného hlediska); veřejné projednání strategického plánu; informace na internetu, v tištěných periodikách apod; dotazníkové šetření obyvatel (kvantitativní průzkum); řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum). Každý jednotlivý komunikační nástroj je charakterizován v dalším textu
5 Zadavatel - zpracovatel Jednání odborných pracovních skupin Ad hoc jednání mezi zadavatelem a zpracovatelem Jednání řídicí skupiny strategického plánu Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů Informace na internetu, v tištěných periodikách apod. Klíčoví aktéři (vč. odborné veřejnosti) Dotazníkové šetření obyvatel Širší veřejnost (obyvatelé obce) Veřejné projednání strategického plánu 1.1 AD HOC JEDNÁNÍ MEZI ZPRACOVATELEM A ZADAVATELEM Ad hoc komunikace mezi vedoucím týmu zpracovatele (resp. externího konzultanta) a zástupcem zadavatele bude zahrnovat operativní schůzky a telefonickou a ovou komunikaci. Účelem této komunikace je zejména organizační příprava jednotlivých jednání, předání podkladů, výstupů atd. Zástupce zadavatele je kontaktní osobou pro komunikaci s dalšími subjekty vč. členů řídicí skupiny a pracovních skupin. Vedoucí týmu zpracovatele slouží jako kontaktní osoba pro komunikaci s ostatními členy týmu. 1.2 JEDNÁNÍ ŘÍDICÍ SKUPINY (PREZENTACE A PROJEDNÁNÍ VÝSTUPŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ DOKUMENTU SE ZÁSTUPCI MĚSTA) Za účelem diskutování, připomínkování a schvalování jednotlivých dílčích výstupů strategického plánu ze strany obce je vhodné ustavit řídicí skupinu. Řídicí skupina je odpovědná za řízení celého procesu přípravy strategického plánu ze strany obce, konzultuje a průběžně schvaluje jednotlivé výstupy. Během přípravy strategického plánu je vhodné uskutečnit cca 3-5 jednání řídicí skupiny. Zpracovatel nebo pracovníci zadavatele pověření zpracováním dílčích výstupů strategického plánu na jednáních - 5 -
6 představí nově dokončené nebo rozpracované výstupy (zejména dokončenou analytickou část a rozpracovanou a následně dokončenou část návrhovou). Následně je vhodné pokračovat diskusí a přednesením připomínek k výstupům ze strany členů řídicí skupiny. Členové řídicí by měli být nominováni vedením města a její složení by mělo být následující: předseda ŘS - nejlépe zástupce vedení města; koordinátor ŘS - obvykle úředník městského úřadu nebo zástupce vedení obměstace, který zajišťuje operativní komunikaci mezi zadavatelem a zpracovatelem (lze případně sloučit s rolí předsedy ŘS); členové ŘS - obvykle vedoucí úředníci vybraných odborů městského úřadu, členové rady či zastupitelstva, příp. také aktivní zástupci místních organizací, institucí a firem, vybraní odborníci na některá témata (s ohledem na dlouhodobou využitelnost strategického plánu je vhodná vyvážená kombinace zástupců veřejného, soukromého a neziskového sektoru a zastoupení opozičních zastupitelů). Optimální počet členů ŘS je přibližně JEDNÁNÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍCH SKUPIN (PROJEDNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS Z ODBORNÉHO HLEDISKA) Úkolem pracovních skupin je vyjádření odborných stanovisek k dílčím výstupům návrhové části strategického plánu a jejich rozpracování. Počet pracovních skupin je v optimálním případě shodný s celkovým počtem prioritních os. Pracovní skupiny je třeba ustavit před zahájením prací na návrhové části strategického plánu. Předpokladem je ustavení 4-6 skupin dle toho, kolik prioritních os bude definováno. Každá z pracovních skupin se sejde k jednání 1-2x (např. jedna schůzka k obecnější diskusi problémů rozvoje obce a možných řešení, druhá schůzka ke konkrétnímu návrhu opatření a akčního plánu). Optimální složení pracovní skupiny je následující: 1 zástupce vedení města; 1 člen řídicí skupiny; 2-3 experti pro daný problémový okruh (mohou jimi být úředníci, ale také místní experti, zástupci významných veřejných institucí, zástupci podnikatelského a neziskového sektoru apod.); 1-2 zástupci zpracovatele, resp. externího konzultanta. Jednání pracovních skupin je časově velmi efektivním způsobem, jak rozpracovat návrhovou část strategického plánu z odborného hlediska
7 1.4 VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU Pro seznámení širší veřejnosti s průběžnými předfinálními výstupy strategického plánu je vhodné uspořádat veřejného projednání. Ideální je uskutečnit toto projednání před dokončením prací na návrhové části strategického plánu. Smyslem projednání není zásadní revize výstupů předběžně odsouhlasených řídicí skupinou, ale jejich prezentace veřejnosti s možností dílčích úprav či doplnění. Projednání se může uskutečnit v prostorách městského úřadu, místní škole, kulturním zařízení apod. Jedná se o účinný nástroj, jak aktivizovat veřejnost, zvýšit zájem obyvatel o dění ve městě a současně umožnit veřejnosti mít částečný vliv na podobu strategického plánu, který má definovat budoucnost města na řadu let dopředu. Díky veřejnému projednání obvykle dojde k obohacení strategického plánu o dílčí, ale podnětné náměty. 1.5 INFORMACE NA INTERNETU, V TIŠTĚNÝCH PERIODIKÁCH APOD. Zpracovatel předkládá dílčí výstupy řídicí skupině a pracovním skupinám v dostatečném předstihu s cílem umožnit oboustrannou připravenost k diskusi. Jako informační platforma pro komunikaci s těmito skupinami i veřejností slouží po celou dobu zpracování projektu internet a elektronická pošta. Dílčí výstupy stejně jako informace o průběhu zpracování je vhodné zveřejňovat na www stránkách zadavatele, tj. města. Je vhodné, aby na stránku vedl přímý odkaz z úvodní stránky webu zadavatele. Vedle internetu je možné obdobné informace zveřejňovat též na městské vývěsce, v místním či regionálním tisku apod. Tyto informace mohou být ve formě tiskových zpráv, pozvánek na veřejná projednání apod. 1.6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ OBYVATEL (KVANTITATIVNÍ PRŮZKUM) Specifickou metodou, kterou je možné při zpracování strategického plánu použít, je dotazníkové šetření obyvatel. Jeho využití, rozsah a forma závisí na finančních možnostech zadavatele a na reálné potřebě takového šetření (např. existují-li ve městě výsledky obdobných již uskutečněných šetření, anket, zápisy z veřejných setkání apod., není nutné realizovat šetřen í nová). V případě realizace dotazníkového šetření v rámci přípravy strategického plánu je vhodný následující postup: 1. Kvalitně navržený dotazník: je vytvořen externími odborníky v úzké spolupráci se zástupci města (dotazník navrhne konzultant a následně bude upraven při diskusi se zástupci města), má rozumný rozsah, obsahuje uzavřené i otevřené otázky, tedy jak škály na měření spokojenosti, tak komentáře na vysvětlení příčin, je odzkoušený na menším vzorku před masivním nasazením. 2. Rozumně vybraná místa na dotazování: - 7 -
8 snaha o maximální pokrytí všech obyvatel, vyváženost jednotlivých míst (např. ne pouze na zastávce MHD, ale raději před obchodními centry, supermarkety apod.), náhodné oslovování (nevybírání si vhodných respondentů). 3. Kvalitní sběr dat: osobní sběr dat, vyškolení a motivovaní tazatelé pod kontrolou zkušeného koordinátora, viditelné označení tazatelů symboly obce z důvodu zvýšení důvěryhodnosti a atraktivity průzkumu. 4. Pečlivá analýza (výstup bude kapitolou analytické části strategického plánu): statistická analýza dat zacházející dostatečně do hloubky, prezentace výsledků v takové formě, aby nezahltila čtenáře a aby poskytla podstatné informace pro potřeby strategického plánu. 5. Smysluplná interpretace výsledků: zasazení do kontextu (např. porovnáním údajů s jinými obcemi či městy, kde byl obdobný průzkum v minulých letech realizován), provázání jednotlivých aspektů, nalezení možných příčin, doporučení dalšího postupu (bude obsažen v návrhové části strategického plánu). Vyhodnocení šetření probíhá za pomoci databáze (např. ve formátu MS Excel), do níž se zanesou odpovědi respondentů, kteří se průzkumu účastnili. S pomocí vyplněné databáze je možné provést vyhodnocení dotazníkového průzkumu zahrnující a také interpretaci zjištěných závěrů. Vyhodnocení je třeba doplnit tabulkami a grafy. Na základě obecných zkušeností a statistických pravidel jsou při zohlednění časové a finanční náročnosti a možnosti získat věrohodné výsledky ideální tyto parametry dotazníkového průzkumu obyvatel: Vzorek respondentů zahrnující osob obyvatel obce. Takový vzorek umožňuje při dodržení principu náhodného výběru pracovat se získanými daty s vysokou spolehlivostí. Dotazník o délce cca 10 minut zaměřený na o zjišťování spontánních reakcí na život v obci, o zjišťování spokojenosti s jednotlivými aspekty života v obci, o zjišťování podpory případných plánovaných akcí, o zjišťování problémových okruhů a námětů na zlepšení. Analýza výsledků dotazníkového šetření obyvatel je samostatnou kapitolou analytické části
9 1.7 ŘÍZENÉ ROZHOVORY SE ZÁSTUPCI VÝZNAMNÝCH SUBJEKTŮ (KVALITATIVNÍ PRŮZKUM) Průzkum mezi klíčovými subjekty je užitečným nástrojem získání hloubkových informací o města. Díky tomu, že se jedná o kvalitativní šetření, je možné snáze identifikovat souvislosti, příčiny a důsledky jednotlivých problémů života ve městě. Na druhou stranu není nutné takový průzkum realizovat v případech, kdy jsou použity jiné komunikační nástroje (průzkum mezi obyvateli, pracovní skupiny, veřejné projednání) nebo kdy strategický plán zpracovávají pracovníci jednotlivých odborů městského úřadu mající povědomí o jednotlivých problémech života ve městě. V případě, že je rozhodnuto průzkum realizovat, měl by být proveden na vzorku cca významných aktérů ve městě buď formou kvalitativního průzkumu metodou řízených rozhovorů, nebo metodou kulatého stolu. Výběr dotazovaných subjektů provede zadavatel, externí zpracovatel k němu může poskytnout odborné doporučení. Mezi oslovenými subjekty by měly být především místní firmy, vybraní poskytovatelé veřejných služeb (školství, zdravotnictví, sociální oblast apod.) či neziskové organizace. Je vhodné, aby zástupci oslovených subjektů představovali v rámci možností reprezentativní vzorek, jehož dotázáním je možné sestavit pravdivý obraz o obci a jejích problémech. Vhodnou metodou průzkumu jsou řízené rozhovory. Výhodou tohoto řešení je větší rozsah a vzájemná kompatibilita zjištěných informací oproti např. metodě kulatých stolů nebo focus group. Rozhovory mají být cíleny zejména na plánované aktivity oslovených aktérů, problémy obce, které dotazovaní vnímají jako nejzávažnější, náměty na jejich řešení apod. Všechny řízené rozhovory mají mít mít přibližně stejnou strukturu. Výstupy z řízených rozhovorů jsou zpracovány v podobě analytického textu
10 2 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část hodnotí jednotlivé analytické informace prostřednictvím několika výstupů: Socioekonomický profil Analýza názorů obyvatel Analýza názorů významných subjektů SWOT analýzy problémových okruhů Souhrnná SWOT analýza Vyhodnocení předchozí verze strategického plánu Podrobnější popis a metodika zpracování jednotlivých výstupů jsou uvedeny v dalším textu. 2.1 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Metodika profilu města využívá několika dílčích metodických postupů. Mezi ty podstatné patří: práce se statistickými a dalšími daty (zejména data ČSÚ ze sčítání lidu, ročenek apod.) vč. jejich porovnání v čase a prostoru, porovnání existujících analýz, strategií, generelů a studií, průzkumy obyvatel a významných subjektů ve městě. Profil má důsledně usilovat o zarámování pozice města v širším kontextu a využívat částečně metodiky benchmarkingu. Za tím účelem je účelné jednotlivé údaje o městě tam, kde je to možné, porovnávat s referenčními jednotkami. Za referenční jednotky lze vybrat města srovnatelná s daným městem svou velikostí, polohou a sociálně-ekonomickou strukturou. Jednotlivé údaje v profilu jsou obvykle rovněž porovnány v časových řadách. Důsledně mají být použita nejnovější data, což v některých případech znamená data stará několik měsíců (např. údaje o nezaměstnanosti), jindy však několik let (data ze sčítání lidu, domů a bytů). Obecně mají být časové řady konstruovány tak, aby postihly vývoj v posledních cca 10 letech, příp. v celém období po roce Socioekonomický profil může mít tento rámcový návrh osnovy (lze upravit dle konkrétního města a dostupných informací o něm: 1. Základní údaje sledovány jsou zejména: a. regionální vztahy a poloha města v sídelním systému, b. intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací, c. vnější tvář (image) města. 2. Obyvatelstvo sledovány jsou zejména: a. vývoj počtu obyvatel,
11 b. pohyb obyvatelstva (přirozený přírůstek, přírůstek stěhováním), c. složení obyvatel podle věku, vzdělání, příp. národnostní složení. 3. Ekonomika sledovány jsou zejména: a. výkonnost místní ekonomiky (odvozená od výkonnosti hierarchicky nadřazených celků) podle HDP a vývoje mezd, b. ekonomická struktura podle struktury zaměstnanosti, c. pozice vybraných ekonomických odvětví ve městě, d. trh práce, vývoj a struktura nezaměstnanosti 4. Sociální infrastruktura sledována jsou zejména: a. školská zařízení a vzdělávání (nabízené kapacity vs. poptávka a její předpokládaný vývoj), b. zdravotnictví (nabízené kapacity vs. poptávka a její předpokládaný vývoj), c. sociální služby (nabízené kapacity vs. poptávka a její předpokládaný vývoj). 5. Doprava a dopravní infrastruktura sledovány jsou zejména: a. silniční infrastruktura, b. další dopravní infrastruktura (pro pěší, cyklisty apod.), c. silniční doprava a vývoj její intenzity, d. veřejná doprava a její organizace, e. pěší a cyklistická doprava 6. Technická infrastruktura a životní prostředí sledovány jsou zejména: a. kapacita a kvalita inženýrských sítí/technické infrastruktury, b. stav jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, hluk, voda, půdy atd.) a vyhodnocení příčin tohoto stavu, c. příroda a krajina, d. využití ploch v území. 7. Prostorová dostupnost občanského vybavení, rozvojové plochy, jejich možné využití a limity Součástí socioekonomického profilu jsou kromě vlastního analytického textu také grafy, tabulky, mapy a obrázky. Analýza má být zpracována v hutné formě a nemá tedy zahrnovat samoúčelné informace, které nejsou využitelné pro stanovení rozvojových priorit města. Klíčové závěry každé kapitoly mohou být sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly. K přípravě socioekonomického profilu lze využít tyto základní zdroje informací: zpracované relevantní podklady (dodané zadavatelem v úvodní části zakázky) koncepční a strategické dokumenty, územní plán obce, územně analytické podklady, studie, generely, analýzy apod., vše nejlépe v digitální formě; veřejně dostupné statistické databáze zejména data ČSÚ týkající se obyvatelstva a ekonomiky; veřejně dostupné analýzy, studie, strategie na úrovni kraje, příp. ČR; expertní hodnocení a zkušenosti členů zpracovatelského kolektivu (v případech, kdy nebudou existovat objektivní data)
12 2.2 ANALÝZA NÁZORŮ OBYVATEL Předchozí socioekonomická analýza představuje relativně objektivní hodnocení města. Řada informací je však tímto způsobem obtížně zjistitelná v důsledku absence, nedostatečného členění, nekompatibility či zastaralosti dat a také z důvodu obecných limitů statistických metod (nedokážou vždy nabídnout uspokojivé kvalitativní vysvětlení či vyhodnocení). Z uvedených důvodů je třeba získat informace také zevnitř obce, tedy od aktérů, které zde žijí a působí, byť se jedná o informace subjektivní. Mezi ně patří v první řadě obyvatelé města. Analýzu jejich názorů a potřeb lze provést pomocí dotazníkového šetření (viz výše), anket, veřejných jednání apod., ale také například pomocí vyhodnocení volebních programů hlavních politických uskupení, která jsou zastoupena v městském zastupitelstvu a u nichž tedy lze předpokládat, že své programy tvoří na základě povědomí o potřebách obyvatel a dalších subjektů. Pro seřazení důležitosti jednotlivých záměrů uvedených ve volebních programech lze použít porovnání vztažené k počtu mandátů jednotlivých stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. Tato hodnota důležitosti odpovídá předpokládanému zájmu voličů na realizaci konkrétních opatření a také politické síle nutné k prosazení záměrů do úrovně realizace. Analýzu názorů obyvatel je vhodné doplnit tabulkami a grafy. 2.3 ANALÝZA NÁZORŮ VÝZNAMNÝCH SUBJEKTŮ Další dílčí analýzou, kterou lze opřít o subjektivní informace, je analýza názorů významných subjektů. S těmito subjekty lze provést řízené rozhovory, fokusní skupiny apod. (viz příslušná kapitola výše). Výstup je v případě tohoto kvalitativního šetření výstižnou textovou charakteristikou vycházející z informací získaných od respondentů a je členěn tematicky. Může zahrnovat i diskusi případných protichůdných informací a názorů jednotlivých respondentů. 2.4 SWOT ANALÝZY PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ Úvodním krokem tohoto výstupu bude definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů je možné definovat 4-8 okruhů, které představují relativně ucelená témata. Jednotlivé problémové okruhy jsou podrobeny SWOT analýze. Ta představuje metodu, pomocí níž je možné klasifikovat hlavní rozvojové faktory. SWOT analýza je metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Informace o městě (resp. v tomto případě informace k jednotlivým problémovým okruhům) jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií: silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats)
13 Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce: vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí pozitiva silné stránky (S) příležitosti (O) negativa slabé stránky (W) hrozby (T) V první fázi SWOT analýzy může být zpracován přehled jednotlivých faktorů pro každý problémový okruh. Dílčí SWOT analýzy pro jednotlivé problémové okruhy lze následně diskutovat při jednání řídicí skupiny, na jehož základě jsou dílčí SWOT analýzy upraveny či doplněny. Smyslem dílčích SWOT analýz je identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj města v každém problémovém okruhu. 2.5 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA Dílčí SWOT analýzy umožňují identifikovat rozvojové faktory v jednotlivých problémových okruzích, nelze však s jejich pomocí porovnávat význam jednotlivých faktorů ani problémových okruhů (tedy např. která slabá stránka či příležitost je důležitější). Z tohoto důvodu je třeba provést souhrnnou SWOT analýzu, v rámci níž jsou jednotlivé všechny identifikované faktory klasifikovány podle významu (tzn. důležitosti pro rozvoj města). Příležitosti a hrozby, jejichž naplnění závisí na vnějším prostředí a okolnostech, je vedle toho třeba klasifikovat také podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění. Klasifikaci jednotlivých faktorů (položek) SWOT mohou provést pouze zástupci zpracovatele, přínosné je však také zapojení vybraných zástupců města či městského úřadu do tohoto hodnocení. Každá klasifikující osoba vyhodnotí všechny položky SWOT v bodové škále podle významu, který jim přisuzují, a v případě příležitostí a hrozeb i podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění. Výsledná SWOT bude obsahovat průměrná hodnocení každého faktoru SWOT. Výsledná SWOT tak bude obsahovat nejen výčet rozvojových faktorů, ale i jejich klasifikaci, a je tak cenným podkladem pro rozhodování o prioritách města v návrhové části. 2.6 VYHODNOCENÍ PŘEDCHOZÍ VERZE STRATEGICKÉHO PLÁNU Cílem této kapitoly je vyhodnotit aktivity projektů uvedených v předchozí verzi strategického plánu rozvoje města (pokud existuje) a následně pak vyhodnotit naplňování tohoto rozvojového dokumentu prostřednictvím naplňování jeho opatření. Analyzovány a vyhodnoceny mají být všechny projekty uvedené ve strategickém plánu bez ohledu na to, jestli se jedná o projekty města, nebo o projekty ostatních subjektů v regionu. Pokud při přípravě předchozí verze strategického plánu a jednotlivých projektů nebyly definovány měřitelné indikátory, musí být klasifikace pro hodnocení
14 míry naplňování projektů a opatření stanovena před zahájením vyhodnocení. Možné příklady takové klasifikace jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. Klasifikace naplnění projektů Projekt ukončen Probíhá realizace Probíhá příprava Projekt nezahájen Projekt zrušen Popis Realizační fáze projektu byla úspěšně ukončena a probíhá provozní fáze Probíhá vlastní realizační fáze projektu Probíhá přípravná fáze projektu před zahájením realizace Na projektu dosud nebyly zahájeny žádné práce, ale stále trvá zájem na jeho uskutečnění Projekt byl zrušen nebo zastaven a to bez ohledu na jeho rozpracovanost Klasifikace naplnění opatření Realizace všech aktivit Realizace řady aktivit Realizace dílčích aktivit Nezhájeno Popis Realizace všech aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá Realizace většiny aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá Byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá realizace pouze menší části aktivit Dosud nedošlo k žádnému nebo minimálnímu posunu v naplňování opatření
15 3 NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část představuje klíčový výstup strategického plánu z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí města. Příznačné pro návrhovou část je její hierarchické uspořádání s tím, že v průběhu zpracování návrhové části se postupuje od nejvyšší (nejobecnější) úrovně strategické vize k nejkonkrétnější úrovni opatření. Výstupy návrhové části tak zahrnují: návrh rozvojové vize, identifikaci rozvojových problémů města, stanovení cílů, návrh priorit a opatření. Identifikaci rozvojových problémů města je možné zpracovat pomocí problémové analýzy. Problémy lze v logice strategického plánu definovat jako rozpory mezi žádoucím stavem (vizí) a stavem současným (zjištěným pomocí analýz). V tomto bodě tedy návrhová část navazuje na část analytickou. Při návrhu rozvojových priorit a opatření jsou formulovány také cíle strategického plánu, přičemž globálním cílům přísluší úroveň priority, zatímco specifické cíle se váží na opatření. Provázanost jednotlivých kroků a výstupů návrhové části přibližuje následující schéma. Každý z kroků je pak podrobněji popsán v dalším textu. Analytická část Návrhová část Kroky Analýza Návrh rozvojové vize Identifikace rozvojových problémů obce Stanovení cílů Návrh priorit a opatření Výstupy Výstupy analytické části Rozvojová vize Hlavní problémy Globální cíle Priority Dílčí problémy Specifické cíle Opatření Postup zpracování v čase
16 3.1 NÁVRH ROZVOJOVÉ VIZE Strategická vize popisuje stav města, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v horizontu 8 20 let (dle situace a poslání strategického plánu) a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé návrhové části. Vize je sice obecnou formulací žádoucího budoucího stavu, ale neměla by být chápána jako nepotřebná formalita. Diskusí a správnou formulací vize je možné uvědomit si, k čemu by měl rozvoj města směřovat, a tedy i které aktivity mají být v dalším rozvoji města realizovány v první řadě. Dobře navržená vize nemá být psána formálně (měla by být šita na míru příslušné obci) a má být přiměřeně ambiciózní (tedy ani vzdušné zámky, ani údržba ). Rozvojovou vizi lze rozpracovat v několika variantách (2-4 rozvojových scénářích), nebo rovnou v jediné variantě. V případě varianty se scénáři se doporučuje, aby se tyto scénáře lišily různým důrazem na různé rozvojové aspekty a tím také odlišnou prognózou demografického vývoje, vývoje ekonomické struktury, požadavků na kapacitu infrastruktury apod. Vize je zpracována jako krátký slogan a následně specifikována výstižným popisem několika pilířů, na nichž má naplnění dané varianty vize spočívat. Nad formulací jednotlivých variant vize je nutné provést důkladnou diskusi se zástupci města (vč. řídicí skupiny), mezi nimiž by mělo být dosaženo shody nad zvolenou vizí a tedy i nad dalším směřováním rozvoje města. Na vybranou variantu rozvojové vize následně navazují další výstupy návrhové části. 3.2 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH PROBLÉMŮ MĚSTA Formulace problémů rozvoje města představuje v procesu tvorby strategického plánu významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy města a na co tedy při plánování jejího dalšího rozvoje zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové vize) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma. 4. Strategie 3. Překážky / problémy 1. Současný stav 2. Vize
17 Pro identifikaci problémů je možné využít metodu stromu problémů pracující se dvěma hierarchickými úrovněmi stromu : hlavní problémy, dílčí problémy. Jednotlivé hlavní problémy jsou při využití této metody popsány v jednotné struktuře, kdy každý z nich je vysvětlen výčtem příčin (dílčích problémů) a jejich obsahovou specifikací. Metoda tak jednotlivé dílčí problémy přiřazuje k hlavním problémům, což umožňuje nalézt mezi problémy příčinné vazby a souvislosti. Při formulaci problémů je třeba mít na paměti, že ne všechny mohou být řešeny intervencemi ze strany města, a strategický plán tudíž na všechny identifikované problémy nemůže reagovat vlastními aktivitami. Jednotlivé problémy tak nemusí mít přímou odezvu v návrhové části, resp. mohou na ně reagovat pouze nepřímé aktivity (iniciace jednání, lobbing apod.). Další využitou metodou může být problémová mapa. Problémová mapa slouží pro prostorovou identifikaci těch problémů ve stromu problémů, které jsou prostorově vymezitelné. Problémová mapa může následně sloužit ke konkretizaci cílů strategického plánu a k provázání cílů strategického plánu s územním plánem města, je-li to smyslem strategického plánu. 3.3 STANOVENÍ CÍLŮ Formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů je prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Cíle by proto neměly být zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistírny odpadních vod (jedná se o nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody. Pro potřeby strategického plánu mohou být cíle navrženy ve dvojstupňové hierarchii: globální cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů), specifické cíle (odpovídající úrovni dílčích problémů). Každý cíl je navržen ve formě jedné věty. Globálním cílem tak může být například zlepšení občanské vybavenosti města, specifickým cílem například zvýšení kapacity mateřských škol. 3.4 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace bude dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena opět ve dvou úrovních: rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, resp. naplňující globální cíle), rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, resp. naplňující specifické cíle)
18 Priority jsou zpravidla definovány jako tematické okruhy, které jsou pro další rozvoj města zvláště důležité. Strategický princip rozhodování předpokládá, že priority nemohou postihnout veškerou problematiku, témata a okruhy možných intervencí města je-li něco rozvojovou prioritou, pak logicky musí existovat také témata, která prioritami nejsou. Tento přístup souvisí také s žádoucí koncentrací finančních prostředků na řešení vybraných problémů a témat oproti nežádoucí plošné distribuci finančních prostředků, která v konečném důsledku nemůže přinést žádoucí změny v žádné oblasti života ve městě. Každá priorita je ve strategickém plánu rozvoje města obvykle popsána krátkým textem, uvedením příslušného globálního cíle a výčtem opatření, která mají danou prioritu naplnit. Ke každé z definovaných priorit je následně formulováno několik opatření, která představují soubory konkrétních aktivit. Opatření mohou být v případě strategického plánu obce formulována jako skupiny projektů a aktivit. Popis všech opatření je zpracován v jednotné struktuře, která může obsahovat následující body: název opatření, cíl opatření (tj. specifický cíl), aktivity naplňující opatření, ukazatele pro monitoring plnění opatření, seznam projektů (v této fázi zatím bez podrobnější finanční, časové a obsahové specifikace)
19 4 IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Zpracování dokumentu strategického plánu představuje výchozí krok pro jeho realizaci. Má-li být implementace strategického plánu úspěšná a má-li být strategický plán živým dokumentem, je nezbytné zabezpečit nezbytné procesní a organizační kroky. Jejich přehled a návrh jejich zpracování je předmětem této kapitoly. Implementační část lze rozdělit do těchto kroků: Akční plán Systém implementace strategického plánu Financování strategického plánu Popis jednotlivých kroků je uveden v následujícím textu. 4.1 AKČNÍ PLÁN Součástí realizační části strategického plánu je obvykle zpracování akčního plánu na období nejbližších 1-3 let. Akční plán představuje souhrn vybraných projektů, jež jsou určeny k realizaci v nejbližší době, přičemž následně se předpokládá průběžná aktualizace akčního plánu. Předpokladem pro zařazení projektu do akčního plánu je především jeho důležitost a naléhavost a dále rozpracovanost případných podkladů a zajištění finančních zdrojů. Akční plán má obsahovat následující informace o jednotlivých projektech (možnost zpracování například jako databáze projektů doplněné vysvětlujícím textem): Název, případně stručná obsahová specifikace projektu Příslušnost projektu k opatřením návrhové části Časový harmonogram realizace projektu Náklady projektu ze strany města Možnosti získání dotací na realizaci projektu Akční plán jako seznam projektových záměrů pro nejbližší období je živým dokumentem, který je třeba nejméně 1x za rok aktualizovat. Vhodná doba aktualizace se odvíjí zejména od toho, aby bylo možné aktualizaci akčního plánu koordinovat s přípravou rozpočtu na následující rok a aby bylo možné včas zahájit přípravu projektů s ohledem na územní a stavební řízení, zpracování žádostí o dotaci apod. 4.2 SYSTÉM IMPLEMENTACE STRATEGICKÉHO PLÁNU Systém implementace strategického plánu představuje základní popis kompetencí, rolí a procesů, které je nezbytné zabezpečit pro úspěšnou realizaci priorit opatření návrhové části a projektů
20 v akčním plánu a tím i splnění cílů a naplnění vize. Systém implementace strategického plánu má vycházet ze stávajícího nastavení kompetencí a procesů ve správě města. Není účelné zavádět zcela nový systém (komplikace spojené se zavedením nového systému mohou převýšit jeho přínosy), ale spíše přizpůsobit systém stávající. V rámci návrhu implementačního systému je nezbytné definovat zodpovědnost a roli politické reprezentace (starosta, rada města, zastupitelstvo města) i výkonných pracovníků (odbory městského úřadu), případně dalších subjektů řízených obcí (městská policie, školská zařízení apod.). Tyto zodpovědnosti a role je třeba definovat ve dvou relativně oddělených procesech: projektový cyklus (příprava, realizace a hodnocení projektů), plánovací cyklus (hodnocení a případná aktualizace strategického plánu). Projektový cyklus se týká každého jednotlivého projektu navrženého v rámci jednotlivých opatření a následně zařazeného do akčního plánu. Projektový cyklus zahrnuje tyto kroky: 1. Návrh projektu v rámci opatření 2. Posouzení návrhu projektu 3. Zařazení projektu do akčního plánu 4. Technicko-ekonomická příprava projektu 5. Realizace projektu 6. Monitoring projektu Ke každému kroku projektového cyklu mají být definovány dílčí procesy a rovněž zodpovědnosti a role jednotlivých složek správy města. Vhodné je, aby byl postup jednotlivých projektů projektovým cyklem diskutován na jednání skupiny zástupců města (je možné v nich například pokračovat na platformě řídicí skupiny) nejméně 2x ročně a aby na těchto schůzkách byly rozdělovány konkrétní úkoly a hodnoceno jejich plnění. Plánovací cyklus se týká úrovně celého strategického plánu, resp. jeho návrhové části. Pro každoroční (interval může být i půl roku) vyhodnocování plnění strategického plánu je vhodné pokračovat ve schůzkách skupiny zástupců města, kteří byli zapojeni do přípravy strategického plánu jako členové řídicí skupiny. Mechanismus každoročního vyhodnocování plnění strategického plánu je vhodné koordinovat s aktualizací akčního plánu. Optimální je tedy pokračovat ve schůzkách řídicí skupiny i po dokončení dokumentu strategického plánu a na těchto schůzkách se zabývat jak plněním strategického plánu, tak i aktualizací plánu akčního. Pro určitou standardizaci hodnocení plnění strategického plánu je vhodné zavést systém monitorovacích ukazatelů (indikátorů). Tento systém musí být jednoduchý a jednotlivé indikátory musí být snadno měřitelné a přitom mít vypovídací schopnost. Vhodné je zpracovat systém indikátorů pro úroveň opatření, přičemž ke každému opatření by byl navržen 1, max. 2 indikátory. Výsledkem je databáze indikátorů, kde je pro každý indikátor stanoven: název indikátoru, příslušnost k opatření, jednotka měření, aktuální stav, cílový stav, datové zdroje a způsob měření
Strategický plán rozvoje obce Jesenice. 1. Úvod
Pořizovatel: Obec Jesenice Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. říjen 2011 Obsah Obsah... 2 1 Smysl a cíle... 3 2 Struktura a obsah... 4 2.1 Obsah a výstupy... 5 2.2 Komunikace a zapojení odborné a širší veřejnosti...
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace
VíceROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ E. REALIZAČNÍ ČÁST. Zpracovatel: SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, Ústí nad Labem. Zadavatel:
ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ E. REALIZAČNÍ ČÁST Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem Datum zpracování: květen 2014 OBSAH Obsah...
VíceÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7
Leden 2016 OBSAH 1 2 ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 2.1 CHARAKTERISTIKA OBCE... 7 2.1.1 ÚZEMÍ... 7 2.1.2 OBYVATELSTVO... 11 2.1.3 HOSPODÁŘSTVÍ... 30 2.1.4 INFRASTRUKTURA... 55 2.1.5 VYBAVENOST... 74 2.1.6
VíceStrategický plán rozvoje MČ Praha-Libuš: příklad z praxe
Strategický plán rozvoje MČ Praha-Libuš: příklad z praxe Tematická sekce Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce 12. 5. 2011 Obsah příspěvku Úvod, představení konzultanta
VíceP2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3
č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e
VíceStrategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov
Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely
VíceInformační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje. Praha,
Informační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje Praha, 29. 7. 2015 Ing. Jan Voborník, externí konzultant v projektu MEDUIN 1) VYHODNOCENÍ STRATEGIÍ 2) PARTICIPACE 3) ANALYTICKÁ
VíceINFORMACE O STAVU AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO RÁMCE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
II. INFORMACE O STAVU AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO RÁMCE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY 1. Zadání aktualizace Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (SRUR) je aktuálně platným strategickým dokumentem,
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ veřejné projednání
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE LIBOUCHEC NA OBDOBÍ 2016-2026 veřejné projednání 18.5.2016 Program jednání Úvod, uvítání Informace o vytištěné verzi Návrhu Strategického plánu Informace o možnosti podávat
VíceStrategické plánování rozvoje Městské části Praha 17
Vstupní zpráva Strategické plánování rozvoje Městské části Praha 17 Základní informace ZMČ dne 27. 01. 2016 projednalo a Us ZMČ 000007/2016 schválilo pořízení Strategického plánu rozvoje Městské části
VíceProgram rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování
Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování 10. prosince 2009 HLAVNÍ TÉMATA Struktura, pojetí, aplikace částí PRJMK Způsoby tvorby koncepčních
VíceKomunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše
Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení
Více2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav
VíceNÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH
NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky
VíceSpolečného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost
U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost
VíceStrategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec
Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu..
VícePředstavení projektu Metodika
Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah
VíceKONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST
ORLOVÁ, MĚSTO PRO TEBE KONCEPCE SPORTU VE MĚSTĚ ORLOVÁ NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Dokument byl vytvořen v rámci projektu: Registrační číslo: a Petřvald řídíme strategicky a společně CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002958
VíceStrategický plán obce Šardice na léta
Strategický plán obce Šardice na léta 2018 2030 Veřejné projednávání, 17. 10. 2018 Postup zpracování Začátek prací listopad 2017. Socio-ekonomický profil obce Zpracován do března 2018. Duben 2018 proběhly
Více1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ
1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:
VíceC. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009
Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1
VíceStrategický plán rozvoje městské části Praha 14 pro období 2015 až 2025
Strategický plán rozvoje městské části Praha 14 pro období 2015 až 2025 Akční plán 2015-2016 1. Úvod Akční plán je strategický dokument stanovující aktuální konkrétní priority realizace dlouhodobé strategie
VíceNávrhy na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceNÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let
NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala
VíceVstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020
Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,
VíceKONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,
VíceIMPLEMENTAČNÍ PLÁN MAP
IMPLEMENTAČNÍ PLÁN MAP Místní akční plán rozvoje vzdělávání PRAHA 16 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MAP KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE PRINCIPY MAP MAP Praha 16 REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000381
VíceÚvod a teoretický vstup do procesního řízení. Procesy Jičín, Bloky B2 B4 / B5 B7
Úvod a teoretický vstup do procesního řízení Procesy Jičín, 20. - 21. 1. 2011 Bloky B2 B4 / B5 B7 Program 1. Základní zarámování projektu 2. Teoretický vstup do procesního řízení U1 Některé hlavní problémy,
VíceProjekt: Místní implementace strategického řízení v Litoměřicích (CZ.1.04/4.1.01/ ) Inovovaná metodika ke Strategickému týmu
Projekt: Místní implementace strategického řízení v Litoměřicích (CZ.1.04/4.1.01/89.00066) Inovovaná metodika ke Strategickému týmu Obsah 1. Komu je metodika určena...3 2. Úvod k metodice...3 3. Složení
VíceStrategie rozvoje města Ústí nad Labem
Strategie rozvoje města Ústí nad Labem 2015-2020 Ing. Milan Půček, MBA, Ph.D. Ing. David Koppitz Ústí nad Labem, 26.6.2013 Struktura prezentace 1. Představení zpracovatele strategie společnost MEPCO 2.
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického
VícePracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO
Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena
VícePříloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)
Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do
VíceSpecifikace předmětu zakázky
Specifikace předmětu zakázky Příloha č. 3a: První dílčí část: Procesní a bezpečnostní audit Procesní audit - identifikace průběhu současných procesů, rezerv v současném průběhu a identifikace rizik - vytvoření
VíceStrategické plánování a řízení projektů. Ing. Josef Matocha
Strategické plánování a řízení projektů Ing. Josef Matocha 6.- 7. října 2018 Dělat (vybrat) správné věci je úkolem zejména zastupitelů města. Dělat (vybrat) správné věci Správně je provádět Správně je
VíceSTRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013
STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Realizace a monitoring strategického plánu... 2 2.1. Realizace strategického plánu... 2 2.2. Organizační změny systém projektového řízení...
VíceKrajský akční plán rozvoje vzdělávání. Kraje Vysočina. OŠMS, Krajský úřad Kraje Vysočina
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina OŠMS, Krajský úřad Kraje Vysočina Projekt Krajský akční plán Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina projekt financovaný z OP VVV březen
VíceStruktura Pre-auditní zprávy
Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů
VíceCharta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci
Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci 1 Obsah Manažerské Shrnutí... 3 Definice projektu rámcová část... 3 Stručný kontext realizace projektu... 3 Cíle
VíceMístní akční plán ORP Veselí nad Moravou. Nositel projektu: Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko z.s.
Místní akční plán ORP Veselí nad Moravou Nositel projektu: Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko z.s. Projekt je zaměřen na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Cílem
VíceStrategický plán rozvoje. pro období 2013-2020
Strategický plán rozvoje městské části Praha 20 pro období 2013-2020 Konečná verze schválená xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Zadavatel: Městská část Praha 20 Zpracovatel: Finanční poradenství, s.r.o. Zadavatel Název:
VíceZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceCíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.
Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu
VícePrincipy MAP Komunikační strategie MAP v ORP Tábor
Principy MAP Komunikační strategie MAP v ORP Tábor Principy MAP Princip spolupráce V rámci MAP spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé. Zřizovateli jsou
VíceWEB: strategie-zdarns.cz
WEB: strategie-zdarns.cz Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz ČÁSTI STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA Realizace
VíceVyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb
Vyhodnocení komunitního plánování na Rokycansku z hlediska kritérií Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií plánování sociálních služeb Zpracovatel:
VíceTypologie strategických a prováděcích dokumentů
Typologie strategických a prováděcích dokumentů Metodické doporučení MMR-NOK, březen 2017 2 Obsah 1. Cíle... 3 2. Východiska... 3 3. ANALÝZA stavu strategických a prováděcích dokumentů v ČR... 3 4. TYPOLOGIE
VíceStrategický plán rozvoje města Zhodnocení Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování
Strategický plán rozvoje města Zhodnocení Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování Název projektu: Registrační číslo projektu: Město Hodonín plánuje s
VíceMgr. Lukáš Dědič Mgr. Jan Horák
Mgr. Lukáš Dědič Mgr. Jan Horák PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz CO JE TO STRATEGICKÝ PLÁN? Základní střednědobý
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VíceSměrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD. Verze 1
Směrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD Verze 1 Vypracoval: Blašková Datum vypracování: 26. 10. 2015 Datum schválení: 19. 11. 2015 1 Obsah Úvod... 3 1. Sledování realizace SCLLD...
VícePopis fungování Místního akčního plánu ORP Sokolov
Popis fungování Místního akčního plánu ORP Sokolov ÚVOD Místní akční plán ORP Sokolov je projekt, který je realizován jako součást tzv. akce KLIMA Kultura učení, Leadership, Inkluze, Metodická podpora
VíceProgram rozvoje Karlovarského kraje Úvod Zadavatel: Karlovarský kraj Zpracovatel: EC Consulting a.s.
Program rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Úvod Zadavatel: Zpracovatel: Karlovarský kraj EC Consulting a.s. 1. Poslání Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013 Program rozvoje územního obvodu
VícePříloha č. 2. Komunikační strategie
Příloha č. 2 Akčního plánu rozvoje MA21 MSK na léta 2010-2011 Návrh Komunikační strategie OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. NÁVRH KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE...4 2.1. CÍLOVÉ SKUPINY...4 HLAVNÍMI CÍLOVÝMI SKUPINAMI PROJEKTU
VíceSměrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD. Verze 3
Směrnice MAS 21 č. 4/2015 SMĚRNICE PRO MONITORING A EVALUACI SCLLD Verze 3 Vypracoval: Blašková Datum vypracování: 25. 8. 2017 Datum schválení: 19. 9. 2017 Obsah Úvod... 3 1. Seznam zkratek... 4 2. Sledování
VícePříloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)
Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta
VíceImplementační plán aktivit
Implementační plán aktivit Implementační plán aktivit vychází z 2. komunitního plánu sociálních a navazujících služeb v Zábřehu na období 2012 2015 (dále jen Komunitní plán), který byl zpracován v rámci
VíceMÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000067 3. jednání Řídícího výboru 15. 9. 2016 Domažlice OBSAH 1) Informace o průběhu projektu 2) Harmonogram projektu
VíceProjekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013
Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční
VíceSoustava dokumentů regionálního a municipálního managementu. Strategické a programové dokumenty regionálního managementu
Soustava dokumentů regionálního a municipálního managementu Lekce: 9 Strategické a programové dokumenty regionálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Soustavu strategických, programových
VíceMetodický postup přípravy národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Metodický postup přípravy národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 1. Úvod Tento dokument navazuje na schválené Principy pro přípravu národních priorit
VíceA. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceMAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO, z.s. Suchá Loz č.p Suchá Loz IČO: DIČ: CZ
Suchá Loz, 29. 3. 2016 Popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie Barevná venkovská harmonie 2015-2023 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Východní Slovácko barevná venkovská
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceStrategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE CHUDEROV. NA OBDOBÍ veřejné projednání
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE CHUDEROV NA OBDOBÍ 2017-2023 veřejné projednání 17.10.2017 PROGRAM JEDNÁNÍ Úvod, uvítání Prezentace - Informace o aktuálním Návrhu Strategického plánu rozvoje obce Chuderov
VíceMETODIKA TVORBY PROGRAMU ROZVOJE OBCE HLAVNÍ POZNATKY Z ŘEŠENÍ PROJEKTU
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) METODIKA TVORBY PROGRAMU ROZVOJE OBCE HLAVNÍ POZNATKY Z ŘEŠENÍ PROJEKTU Jan Binek, GaREP, spol. s r.o. Závěrečná
VícePriorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS
z rozpočtu MB a udržení metody KPSS Opatření IV. 1.: Udržení aktualizace transparentního systému rozdělování finančních prostředků. V současné době poskytuje město Mladá Boleslav finanční prostředky na
VícePředstavení metodiky přípravy veřejných strategií
Představení metodiky přípravy veřejných strategií Seminář Příprava GeoInfoStrategie mezinárodní souvislosti a zahraniční podněty 17. ledna 2013 Kontext vzniku metodiky reakce na současný nevyhovující stav
VíceA. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VícePlán udržitelné mobility Prahy a okolí. Ing. Martin Havelka odbor rozvoje a financování dopravy MHMP
Plán udržitelné mobility Prahy a okolí Ing. Martin Havelka odbor rozvoje a financování dopravy MHMP mobilitapraha@praha.eu www.poladprahu.cz Co je plán udržitelné mobility? Strategická koncepce dopravy
VíceSTRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky Květen 2015 TÉMATA PREZENTACE Východiska plánování Struktura a proces tvorby PRO Aplikace www.obcepro.cz PROČ PLÁNOVAT
VíceInspiromat list 6. Akční plán
Inspiromat list 6 Akční plán Inspiromat 6 - Akční plán POSTUPY MAP : Výstupem aktivit plánovaných v MAP nemusí být vždy následný projekt. Do aktivit naplánovaných v MAP patří i návrh jednoduchých aktivit,
VícePŘÍLOHA 2 - TVORBA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ PRINCIPY TVORBY AKČNÍHO PLÁNU
PŘÍLOHA 2 - TVORBA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ PRINCIPY TVORBY AKČNÍHO PLÁNU Program dnešního Workshopu 1) Průběh tvorby SPRM 2) Projekt, projektový inkubátor a akční plán 3) Provázání
VíceProváděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009
Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Praha 2009 Cíl a obsah Prováděcího dokumentu Hlavním cílem zpracování Prováděcího dokumentu je vypořádání připomínek
VíceORGANIZAČNÍ STRUKTURA MAP
Projekt MAP rozvoje vzdělávání na území Prahy 8 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN MAP Dne 25. 9. 2017 Hlavním cílem projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání na území Prahy 8 (dále jen MAP) je podpora a prohloubení
VíceP5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA
VícePříloha k Zápisu z II. zasedání Řídícího výboru projektu MAP ORP Třebíč
Snímek 1 II. zasedání Řídícího výboru projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Třebíč, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000047 Městský úřad Třebíč 22. červen 2016 Snímek 2 Program zasedání 14.45
VíceEVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010
ROČNÍ EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU 2010 VYDÁNÍ Č. PLATNÉ OD ZPRACOVAL: ZREVIDOVAL:
VícePosudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze)
Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze) Zpracovala ing. Blanka Přikrylová v Brně 18.3.2008 1. Úvod Tento posudek si klade za cíl zhodnotit
VíceCZ.1.07/1.3.49/01.0002
Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde
VíceStrategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023
Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou
VíceA. Návrhy na nové aktivity v roce 2016:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VíceINTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.
INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový
VíceMetodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů.
Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů monitoring mikroregionů. Vladimíra Labounková Ústav územního rozvoje, Brno Co jsou mikroregiony? V rámci České republiky
VíceTvorba strategického plánu obce Květnice
Tvorba strategického plánu obce Květnice 1. schůzka strategické komise Milan Polívka, zastupitel koordinátor tvorby SP 19. června 2012 Květnice Strategický plán (SP) Koncept tvorby, struktura Internetová
VíceBalanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě
Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Ing. Radomír Zimek Vedoucí odboru strategického rozvoje města Vsetín Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního
VíceMÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ /0.0/0.0/15_005/
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000066 3. jednání Řídícího výboru 22. 9. 2016 Horšovský Týn OBSAH 1) Informace o průběhu projektu 2) Harmonogram projektu
VíceStrategie rozvoje statutárního města Děčína v letech Tvorba vize, cílů, opatření, aktivit
Strategie rozvoje statutárního města Děčína v letech 2014 2020 Tvorba vize, cílů, opatření, aktivit Vize Vize - bude formulován žádoucí budoucí stav (ve střednědobém až dlouhodobém horizontu), kterého
VíceDOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011
1 / 19 Ing. Martin Vachtl 2 / 19 DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2.FÁZE Zpracovatel: Sdružení SJM-GEPARDI-2 SUDOP PRAHA a.s. Jacobs Consultancy spol. s r.o. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Subdodavatelé:
VíceImplementační pravidla Strategického plánu rozvoje Městské části Praha 7 pro období
Implementační pravidla Strategického plánu rozvoje Městské části Praha 7 pro období 2016-2022 Zpracovatel: Úřad městské části Praha 7 2. verze, leden 2018 Obsah Úvod... 3 1. Implementace strategického
VíceP5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA
VíceVýzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha
Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha O projektu Zaměření: Projekt VaV, priorita implementace strategií udržitelného
VícePlánování rozvoje sociálních služeb z hlediska kraje
Plánování rozvoje sociálních služeb z hlediska kraje Závěrečná konference k projektu Zavádění procesu komunitního plánování sociálních služeb a péče na Brumovsku a Valašskokloboucku 19. dubna 2012 Místo
VíceAktuální informace z oblasti regionální politiky
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Aktuální informace z oblasti regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Liberec, 25. září 2017 Příprava období po roce 2020 na národní úrovni Východiska pozice ČR
VíceSTAROSTA MĚSTA SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
STAROSTA MĚSTA naše zn.: MUVS 18758/2019/OP/Fú vyřizuje: JUDr. Jana Fúsiková telefon: 571 491 499 e-mail: verejne.zakazky@mestovsetin.cz datum: 06.03. 2019 SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NÁZEV
Více