METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ:"

Transkript

1 MĚSTO SEMILY VSTŘÍCNÝ ÚŘAD SPOKOJENÝ OBČAN CZ.1.04/4.1.01/ METODIKA STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ: POSTUP PŘÍPRAVY, ZPRACOVÁNÍ A REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA Konzultant: SPF Group, v.o.s. Datum zpracování: prosinec

2 OBSAH Obsah...2 Úvod Řízení a organizace přípravy strategického plánu Ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem Jednání řídicí skupiny (prezentace a projednání výstupů jednotlivých částí dokumentu se zástupci města) Jednání odborných pracovních skupin (projednání jednotlivých prioritních os z odborného hlediska) Veřejné projednání strategického plánu Informace na internetu, v tištěných periodikách apod Dotazníkové šetření obyvatel (kvantitativní průzkum) Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum) Analytická část Socioekonomický profil Analýza názorů obyvatel Analýza názorů významných subjektů SWOT analýzy problémových okruhů Souhrnná SWOT analýza Vyhodnocení předchozí verze strategického plánu Návrhová část Návrh rozvojové vize Identifikace rozvojových problémů města Stanovení cílů Návrh priorit a opatření Implementační část Akční plán Systém implementace strategického plánu Financování strategického plánu

3 ÚVOD Strategický plán je nástrojem dlouhodobé koordinace aktivit na podporu ekonomického a sociálního rozvoje obce. Zpracování dokumentu je z tohoto pohledu pouze přípravnou fází, která by měla iniciovat koncepční a na dlouhodobé cíle zaměřenou sociální, ekonomickou a ekologickou politiku města. V zásadě musí strategický plán odpovědět na následující otázky: co bude obec podporovat v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje; jakým způsobem je vhodné podporu realizovat; jaké nástroje k tomu budou využity. Metodický přístup při zpracování strategického plánu rozvoje města musí být založen na následujících principech: územně komplexní pojetí plánu, zaměření budoucích intervencí pouze na vybrané rozvojové priority/klíčové problémy (princip koncentrace zdrojů), navržená řešení musí vyváženě zohledňovat ekonomické, sociální a environmentální aspekty rozvoje obce (princip udržitelného rozvoje), orientace řešení na kvalitu a dlouhodobou udržitelnost (princip udržitelnosti výstupů), vnesení vnějšího pohledu na město s cílem objektivního vyhodnocení a porovnání jeho pozice (expertní přístup) aktivizace místních aktérů a zdrojů (komunitní přístup), monitorování stavu a vývoje jednotlivých oblastí života a provádění hodnocení. Výsledný strategický plán města se stává nástrojem strategického řízení města a může dále sloužit jako podklad pro: zpracování podnikatelských a investičních záměrů na území města; změny územního plánu či zpracování nového územního plánu, příp. regulačních plánů; rozpracování navazujících programových dokumentů pro jednotlivé oblasti života města; sestavování žádostí o finanční podporu ze strukturálních fondů EU atd. S ohledem na koncepční charakter dokumentu a nezbytnost reálného průměru jednotlivých opatření a projektových záměrů strategického plánu do území je vhodné, aby strategický plán byl podkladem pro zadání/návrh budoucích změn územního plánu města, příp. pro zpracování územního plánu nového. Proces přípravy strategického plánu je standardně rozdělen do následujících 4 kroků: 1. Řízení a organizace přípravy strategického plánu 2. Analytická část 3. Návrhová část 4. Implementační část - 3 -

4 1 ŘÍZENÍ A ORGANIZACE PŘÍPRAVY STRATEGICKÉHO PLÁNU Organizace přípravy strategického plánu je proces náročný nejen po odborné stránce, ale i po stránce manažerské. Ke zpracování strategického plánu je v souladu s výše uvedenou kombinací komunitního a expertního přístupu vhodné přizvat externí odborníky (tedy externího zpracovatele, který strategický plán buď sám zpracovává za asistence města jako zadavatele, nebo působí v roli poradce pro pracovníky městského úřadu, kteří strategický plán zpracovávají sami), odbornou a širší veřejnost v zájmu zjištění potřeb obyvatel města a dalších subjektů ve městě působících a k promítnutí těchto potřeb do opatření a projektových záměrů vymezených strategickým plánem. Za vhodné období pro přípravu a zpracování strategického plánu lze považovat 5 10 měsíců (cca 2-4 měsíce analytická část, 2-4 měsíce návrhová část, 1-2 měsíce realizační část). Komunikace při procesu zpracování plánu probíhá na třech úrovních: 1. Zadavatel - zpracovatel 2. Klíčoví aktéři (vč. odborné veřejnosti) 3. Širší veřejnost (obyvatelé obce) Pro každou úroveň jsou vhodné jiné nástroje a způsoby komunikace. V souladu se snahou o maximální otevřenost a transparentnost a současně efektivnost přípravy strategického plánu jsou možné například tyto způsoby komunikace se zadavatelem, odbornými skupinami, místními subjekty a veřejností (viz také schéma): ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem; jednání řídicí skupiny strategického plánu (tj. prezentace a projednání výstupů jednotlivých částí dokumentu se zástupci města); jednání odborných pracovních skupin (projednání jednotlivých prioritních os z odborného hlediska); veřejné projednání strategického plánu; informace na internetu, v tištěných periodikách apod; dotazníkové šetření obyvatel (kvantitativní průzkum); řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum). Každý jednotlivý komunikační nástroj je charakterizován v dalším textu

5 Zadavatel - zpracovatel Jednání odborných pracovních skupin Ad hoc jednání mezi zadavatelem a zpracovatelem Jednání řídicí skupiny strategického plánu Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů Informace na internetu, v tištěných periodikách apod. Klíčoví aktéři (vč. odborné veřejnosti) Dotazníkové šetření obyvatel Širší veřejnost (obyvatelé obce) Veřejné projednání strategického plánu 1.1 AD HOC JEDNÁNÍ MEZI ZPRACOVATELEM A ZADAVATELEM Ad hoc komunikace mezi vedoucím týmu zpracovatele (resp. externího konzultanta) a zástupcem zadavatele bude zahrnovat operativní schůzky a telefonickou a ovou komunikaci. Účelem této komunikace je zejména organizační příprava jednotlivých jednání, předání podkladů, výstupů atd. Zástupce zadavatele je kontaktní osobou pro komunikaci s dalšími subjekty vč. členů řídicí skupiny a pracovních skupin. Vedoucí týmu zpracovatele slouží jako kontaktní osoba pro komunikaci s ostatními členy týmu. 1.2 JEDNÁNÍ ŘÍDICÍ SKUPINY (PREZENTACE A PROJEDNÁNÍ VÝSTUPŮ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ DOKUMENTU SE ZÁSTUPCI MĚSTA) Za účelem diskutování, připomínkování a schvalování jednotlivých dílčích výstupů strategického plánu ze strany obce je vhodné ustavit řídicí skupinu. Řídicí skupina je odpovědná za řízení celého procesu přípravy strategického plánu ze strany obce, konzultuje a průběžně schvaluje jednotlivé výstupy. Během přípravy strategického plánu je vhodné uskutečnit cca 3-5 jednání řídicí skupiny. Zpracovatel nebo pracovníci zadavatele pověření zpracováním dílčích výstupů strategického plánu na jednáních - 5 -

6 představí nově dokončené nebo rozpracované výstupy (zejména dokončenou analytickou část a rozpracovanou a následně dokončenou část návrhovou). Následně je vhodné pokračovat diskusí a přednesením připomínek k výstupům ze strany členů řídicí skupiny. Členové řídicí by měli být nominováni vedením města a její složení by mělo být následující: předseda ŘS - nejlépe zástupce vedení města; koordinátor ŘS - obvykle úředník městského úřadu nebo zástupce vedení obměstace, který zajišťuje operativní komunikaci mezi zadavatelem a zpracovatelem (lze případně sloučit s rolí předsedy ŘS); členové ŘS - obvykle vedoucí úředníci vybraných odborů městského úřadu, členové rady či zastupitelstva, příp. také aktivní zástupci místních organizací, institucí a firem, vybraní odborníci na některá témata (s ohledem na dlouhodobou využitelnost strategického plánu je vhodná vyvážená kombinace zástupců veřejného, soukromého a neziskového sektoru a zastoupení opozičních zastupitelů). Optimální počet členů ŘS je přibližně JEDNÁNÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍCH SKUPIN (PROJEDNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS Z ODBORNÉHO HLEDISKA) Úkolem pracovních skupin je vyjádření odborných stanovisek k dílčím výstupům návrhové části strategického plánu a jejich rozpracování. Počet pracovních skupin je v optimálním případě shodný s celkovým počtem prioritních os. Pracovní skupiny je třeba ustavit před zahájením prací na návrhové části strategického plánu. Předpokladem je ustavení 4-6 skupin dle toho, kolik prioritních os bude definováno. Každá z pracovních skupin se sejde k jednání 1-2x (např. jedna schůzka k obecnější diskusi problémů rozvoje obce a možných řešení, druhá schůzka ke konkrétnímu návrhu opatření a akčního plánu). Optimální složení pracovní skupiny je následující: 1 zástupce vedení města; 1 člen řídicí skupiny; 2-3 experti pro daný problémový okruh (mohou jimi být úředníci, ale také místní experti, zástupci významných veřejných institucí, zástupci podnikatelského a neziskového sektoru apod.); 1-2 zástupci zpracovatele, resp. externího konzultanta. Jednání pracovních skupin je časově velmi efektivním způsobem, jak rozpracovat návrhovou část strategického plánu z odborného hlediska

7 1.4 VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU Pro seznámení širší veřejnosti s průběžnými předfinálními výstupy strategického plánu je vhodné uspořádat veřejného projednání. Ideální je uskutečnit toto projednání před dokončením prací na návrhové části strategického plánu. Smyslem projednání není zásadní revize výstupů předběžně odsouhlasených řídicí skupinou, ale jejich prezentace veřejnosti s možností dílčích úprav či doplnění. Projednání se může uskutečnit v prostorách městského úřadu, místní škole, kulturním zařízení apod. Jedná se o účinný nástroj, jak aktivizovat veřejnost, zvýšit zájem obyvatel o dění ve městě a současně umožnit veřejnosti mít částečný vliv na podobu strategického plánu, který má definovat budoucnost města na řadu let dopředu. Díky veřejnému projednání obvykle dojde k obohacení strategického plánu o dílčí, ale podnětné náměty. 1.5 INFORMACE NA INTERNETU, V TIŠTĚNÝCH PERIODIKÁCH APOD. Zpracovatel předkládá dílčí výstupy řídicí skupině a pracovním skupinám v dostatečném předstihu s cílem umožnit oboustrannou připravenost k diskusi. Jako informační platforma pro komunikaci s těmito skupinami i veřejností slouží po celou dobu zpracování projektu internet a elektronická pošta. Dílčí výstupy stejně jako informace o průběhu zpracování je vhodné zveřejňovat na www stránkách zadavatele, tj. města. Je vhodné, aby na stránku vedl přímý odkaz z úvodní stránky webu zadavatele. Vedle internetu je možné obdobné informace zveřejňovat též na městské vývěsce, v místním či regionálním tisku apod. Tyto informace mohou být ve formě tiskových zpráv, pozvánek na veřejná projednání apod. 1.6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ OBYVATEL (KVANTITATIVNÍ PRŮZKUM) Specifickou metodou, kterou je možné při zpracování strategického plánu použít, je dotazníkové šetření obyvatel. Jeho využití, rozsah a forma závisí na finančních možnostech zadavatele a na reálné potřebě takového šetření (např. existují-li ve městě výsledky obdobných již uskutečněných šetření, anket, zápisy z veřejných setkání apod., není nutné realizovat šetřen í nová). V případě realizace dotazníkového šetření v rámci přípravy strategického plánu je vhodný následující postup: 1. Kvalitně navržený dotazník: je vytvořen externími odborníky v úzké spolupráci se zástupci města (dotazník navrhne konzultant a následně bude upraven při diskusi se zástupci města), má rozumný rozsah, obsahuje uzavřené i otevřené otázky, tedy jak škály na měření spokojenosti, tak komentáře na vysvětlení příčin, je odzkoušený na menším vzorku před masivním nasazením. 2. Rozumně vybraná místa na dotazování: - 7 -

8 snaha o maximální pokrytí všech obyvatel, vyváženost jednotlivých míst (např. ne pouze na zastávce MHD, ale raději před obchodními centry, supermarkety apod.), náhodné oslovování (nevybírání si vhodných respondentů). 3. Kvalitní sběr dat: osobní sběr dat, vyškolení a motivovaní tazatelé pod kontrolou zkušeného koordinátora, viditelné označení tazatelů symboly obce z důvodu zvýšení důvěryhodnosti a atraktivity průzkumu. 4. Pečlivá analýza (výstup bude kapitolou analytické části strategického plánu): statistická analýza dat zacházející dostatečně do hloubky, prezentace výsledků v takové formě, aby nezahltila čtenáře a aby poskytla podstatné informace pro potřeby strategického plánu. 5. Smysluplná interpretace výsledků: zasazení do kontextu (např. porovnáním údajů s jinými obcemi či městy, kde byl obdobný průzkum v minulých letech realizován), provázání jednotlivých aspektů, nalezení možných příčin, doporučení dalšího postupu (bude obsažen v návrhové části strategického plánu). Vyhodnocení šetření probíhá za pomoci databáze (např. ve formátu MS Excel), do níž se zanesou odpovědi respondentů, kteří se průzkumu účastnili. S pomocí vyplněné databáze je možné provést vyhodnocení dotazníkového průzkumu zahrnující a také interpretaci zjištěných závěrů. Vyhodnocení je třeba doplnit tabulkami a grafy. Na základě obecných zkušeností a statistických pravidel jsou při zohlednění časové a finanční náročnosti a možnosti získat věrohodné výsledky ideální tyto parametry dotazníkového průzkumu obyvatel: Vzorek respondentů zahrnující osob obyvatel obce. Takový vzorek umožňuje při dodržení principu náhodného výběru pracovat se získanými daty s vysokou spolehlivostí. Dotazník o délce cca 10 minut zaměřený na o zjišťování spontánních reakcí na život v obci, o zjišťování spokojenosti s jednotlivými aspekty života v obci, o zjišťování podpory případných plánovaných akcí, o zjišťování problémových okruhů a námětů na zlepšení. Analýza výsledků dotazníkového šetření obyvatel je samostatnou kapitolou analytické části

9 1.7 ŘÍZENÉ ROZHOVORY SE ZÁSTUPCI VÝZNAMNÝCH SUBJEKTŮ (KVALITATIVNÍ PRŮZKUM) Průzkum mezi klíčovými subjekty je užitečným nástrojem získání hloubkových informací o města. Díky tomu, že se jedná o kvalitativní šetření, je možné snáze identifikovat souvislosti, příčiny a důsledky jednotlivých problémů života ve městě. Na druhou stranu není nutné takový průzkum realizovat v případech, kdy jsou použity jiné komunikační nástroje (průzkum mezi obyvateli, pracovní skupiny, veřejné projednání) nebo kdy strategický plán zpracovávají pracovníci jednotlivých odborů městského úřadu mající povědomí o jednotlivých problémech života ve městě. V případě, že je rozhodnuto průzkum realizovat, měl by být proveden na vzorku cca významných aktérů ve městě buď formou kvalitativního průzkumu metodou řízených rozhovorů, nebo metodou kulatého stolu. Výběr dotazovaných subjektů provede zadavatel, externí zpracovatel k němu může poskytnout odborné doporučení. Mezi oslovenými subjekty by měly být především místní firmy, vybraní poskytovatelé veřejných služeb (školství, zdravotnictví, sociální oblast apod.) či neziskové organizace. Je vhodné, aby zástupci oslovených subjektů představovali v rámci možností reprezentativní vzorek, jehož dotázáním je možné sestavit pravdivý obraz o obci a jejích problémech. Vhodnou metodou průzkumu jsou řízené rozhovory. Výhodou tohoto řešení je větší rozsah a vzájemná kompatibilita zjištěných informací oproti např. metodě kulatých stolů nebo focus group. Rozhovory mají být cíleny zejména na plánované aktivity oslovených aktérů, problémy obce, které dotazovaní vnímají jako nejzávažnější, náměty na jejich řešení apod. Všechny řízené rozhovory mají mít mít přibližně stejnou strukturu. Výstupy z řízených rozhovorů jsou zpracovány v podobě analytického textu

10 2 ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část hodnotí jednotlivé analytické informace prostřednictvím několika výstupů: Socioekonomický profil Analýza názorů obyvatel Analýza názorů významných subjektů SWOT analýzy problémových okruhů Souhrnná SWOT analýza Vyhodnocení předchozí verze strategického plánu Podrobnější popis a metodika zpracování jednotlivých výstupů jsou uvedeny v dalším textu. 2.1 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Metodika profilu města využívá několika dílčích metodických postupů. Mezi ty podstatné patří: práce se statistickými a dalšími daty (zejména data ČSÚ ze sčítání lidu, ročenek apod.) vč. jejich porovnání v čase a prostoru, porovnání existujících analýz, strategií, generelů a studií, průzkumy obyvatel a významných subjektů ve městě. Profil má důsledně usilovat o zarámování pozice města v širším kontextu a využívat částečně metodiky benchmarkingu. Za tím účelem je účelné jednotlivé údaje o městě tam, kde je to možné, porovnávat s referenčními jednotkami. Za referenční jednotky lze vybrat města srovnatelná s daným městem svou velikostí, polohou a sociálně-ekonomickou strukturou. Jednotlivé údaje v profilu jsou obvykle rovněž porovnány v časových řadách. Důsledně mají být použita nejnovější data, což v některých případech znamená data stará několik měsíců (např. údaje o nezaměstnanosti), jindy však několik let (data ze sčítání lidu, domů a bytů). Obecně mají být časové řady konstruovány tak, aby postihly vývoj v posledních cca 10 letech, příp. v celém období po roce Socioekonomický profil může mít tento rámcový návrh osnovy (lze upravit dle konkrétního města a dostupných informací o něm: 1. Základní údaje sledovány jsou zejména: a. regionální vztahy a poloha města v sídelním systému, b. intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací, c. vnější tvář (image) města. 2. Obyvatelstvo sledovány jsou zejména: a. vývoj počtu obyvatel,

11 b. pohyb obyvatelstva (přirozený přírůstek, přírůstek stěhováním), c. složení obyvatel podle věku, vzdělání, příp. národnostní složení. 3. Ekonomika sledovány jsou zejména: a. výkonnost místní ekonomiky (odvozená od výkonnosti hierarchicky nadřazených celků) podle HDP a vývoje mezd, b. ekonomická struktura podle struktury zaměstnanosti, c. pozice vybraných ekonomických odvětví ve městě, d. trh práce, vývoj a struktura nezaměstnanosti 4. Sociální infrastruktura sledována jsou zejména: a. školská zařízení a vzdělávání (nabízené kapacity vs. poptávka a její předpokládaný vývoj), b. zdravotnictví (nabízené kapacity vs. poptávka a její předpokládaný vývoj), c. sociální služby (nabízené kapacity vs. poptávka a její předpokládaný vývoj). 5. Doprava a dopravní infrastruktura sledovány jsou zejména: a. silniční infrastruktura, b. další dopravní infrastruktura (pro pěší, cyklisty apod.), c. silniční doprava a vývoj její intenzity, d. veřejná doprava a její organizace, e. pěší a cyklistická doprava 6. Technická infrastruktura a životní prostředí sledovány jsou zejména: a. kapacita a kvalita inženýrských sítí/technické infrastruktury, b. stav jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, hluk, voda, půdy atd.) a vyhodnocení příčin tohoto stavu, c. příroda a krajina, d. využití ploch v území. 7. Prostorová dostupnost občanského vybavení, rozvojové plochy, jejich možné využití a limity Součástí socioekonomického profilu jsou kromě vlastního analytického textu také grafy, tabulky, mapy a obrázky. Analýza má být zpracována v hutné formě a nemá tedy zahrnovat samoúčelné informace, které nejsou využitelné pro stanovení rozvojových priorit města. Klíčové závěry každé kapitoly mohou být sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly. K přípravě socioekonomického profilu lze využít tyto základní zdroje informací: zpracované relevantní podklady (dodané zadavatelem v úvodní části zakázky) koncepční a strategické dokumenty, územní plán obce, územně analytické podklady, studie, generely, analýzy apod., vše nejlépe v digitální formě; veřejně dostupné statistické databáze zejména data ČSÚ týkající se obyvatelstva a ekonomiky; veřejně dostupné analýzy, studie, strategie na úrovni kraje, příp. ČR; expertní hodnocení a zkušenosti členů zpracovatelského kolektivu (v případech, kdy nebudou existovat objektivní data)

12 2.2 ANALÝZA NÁZORŮ OBYVATEL Předchozí socioekonomická analýza představuje relativně objektivní hodnocení města. Řada informací je však tímto způsobem obtížně zjistitelná v důsledku absence, nedostatečného členění, nekompatibility či zastaralosti dat a také z důvodu obecných limitů statistických metod (nedokážou vždy nabídnout uspokojivé kvalitativní vysvětlení či vyhodnocení). Z uvedených důvodů je třeba získat informace také zevnitř obce, tedy od aktérů, které zde žijí a působí, byť se jedná o informace subjektivní. Mezi ně patří v první řadě obyvatelé města. Analýzu jejich názorů a potřeb lze provést pomocí dotazníkového šetření (viz výše), anket, veřejných jednání apod., ale také například pomocí vyhodnocení volebních programů hlavních politických uskupení, která jsou zastoupena v městském zastupitelstvu a u nichž tedy lze předpokládat, že své programy tvoří na základě povědomí o potřebách obyvatel a dalších subjektů. Pro seřazení důležitosti jednotlivých záměrů uvedených ve volebních programech lze použít porovnání vztažené k počtu mandátů jednotlivých stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. Tato hodnota důležitosti odpovídá předpokládanému zájmu voličů na realizaci konkrétních opatření a také politické síle nutné k prosazení záměrů do úrovně realizace. Analýzu názorů obyvatel je vhodné doplnit tabulkami a grafy. 2.3 ANALÝZA NÁZORŮ VÝZNAMNÝCH SUBJEKTŮ Další dílčí analýzou, kterou lze opřít o subjektivní informace, je analýza názorů významných subjektů. S těmito subjekty lze provést řízené rozhovory, fokusní skupiny apod. (viz příslušná kapitola výše). Výstup je v případě tohoto kvalitativního šetření výstižnou textovou charakteristikou vycházející z informací získaných od respondentů a je členěn tematicky. Může zahrnovat i diskusi případných protichůdných informací a názorů jednotlivých respondentů. 2.4 SWOT ANALÝZY PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ Úvodním krokem tohoto výstupu bude definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů je možné definovat 4-8 okruhů, které představují relativně ucelená témata. Jednotlivé problémové okruhy jsou podrobeny SWOT analýze. Ta představuje metodu, pomocí níž je možné klasifikovat hlavní rozvojové faktory. SWOT analýza je metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Informace o městě (resp. v tomto případě informace k jednotlivým problémovým okruhům) jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií: silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats)

13 Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce: vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí pozitiva silné stránky (S) příležitosti (O) negativa slabé stránky (W) hrozby (T) V první fázi SWOT analýzy může být zpracován přehled jednotlivých faktorů pro každý problémový okruh. Dílčí SWOT analýzy pro jednotlivé problémové okruhy lze následně diskutovat při jednání řídicí skupiny, na jehož základě jsou dílčí SWOT analýzy upraveny či doplněny. Smyslem dílčích SWOT analýz je identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj města v každém problémovém okruhu. 2.5 SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA Dílčí SWOT analýzy umožňují identifikovat rozvojové faktory v jednotlivých problémových okruzích, nelze však s jejich pomocí porovnávat význam jednotlivých faktorů ani problémových okruhů (tedy např. která slabá stránka či příležitost je důležitější). Z tohoto důvodu je třeba provést souhrnnou SWOT analýzu, v rámci níž jsou jednotlivé všechny identifikované faktory klasifikovány podle významu (tzn. důležitosti pro rozvoj města). Příležitosti a hrozby, jejichž naplnění závisí na vnějším prostředí a okolnostech, je vedle toho třeba klasifikovat také podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění. Klasifikaci jednotlivých faktorů (položek) SWOT mohou provést pouze zástupci zpracovatele, přínosné je však také zapojení vybraných zástupců města či městského úřadu do tohoto hodnocení. Každá klasifikující osoba vyhodnotí všechny položky SWOT v bodové škále podle významu, který jim přisuzují, a v případě příležitostí a hrozeb i podle pravděpodobnosti, s jakou dojde k jejich naplnění. Výsledná SWOT bude obsahovat průměrná hodnocení každého faktoru SWOT. Výsledná SWOT tak bude obsahovat nejen výčet rozvojových faktorů, ale i jejich klasifikaci, a je tak cenným podkladem pro rozhodování o prioritách města v návrhové části. 2.6 VYHODNOCENÍ PŘEDCHOZÍ VERZE STRATEGICKÉHO PLÁNU Cílem této kapitoly je vyhodnotit aktivity projektů uvedených v předchozí verzi strategického plánu rozvoje města (pokud existuje) a následně pak vyhodnotit naplňování tohoto rozvojového dokumentu prostřednictvím naplňování jeho opatření. Analyzovány a vyhodnoceny mají být všechny projekty uvedené ve strategickém plánu bez ohledu na to, jestli se jedná o projekty města, nebo o projekty ostatních subjektů v regionu. Pokud při přípravě předchozí verze strategického plánu a jednotlivých projektů nebyly definovány měřitelné indikátory, musí být klasifikace pro hodnocení

14 míry naplňování projektů a opatření stanovena před zahájením vyhodnocení. Možné příklady takové klasifikace jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. Klasifikace naplnění projektů Projekt ukončen Probíhá realizace Probíhá příprava Projekt nezahájen Projekt zrušen Popis Realizační fáze projektu byla úspěšně ukončena a probíhá provozní fáze Probíhá vlastní realizační fáze projektu Probíhá přípravná fáze projektu před zahájením realizace Na projektu dosud nebyly zahájeny žádné práce, ale stále trvá zájem na jeho uskutečnění Projekt byl zrušen nebo zastaven a to bez ohledu na jeho rozpracovanost Klasifikace naplnění opatření Realizace všech aktivit Realizace řady aktivit Realizace dílčích aktivit Nezhájeno Popis Realizace všech aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá Realizace většiny aktivit byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá Byla úspěšně ukončena nebo v současné době probíhá realizace pouze menší části aktivit Dosud nedošlo k žádnému nebo minimálnímu posunu v naplňování opatření

15 3 NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část představuje klíčový výstup strategického plánu z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí města. Příznačné pro návrhovou část je její hierarchické uspořádání s tím, že v průběhu zpracování návrhové části se postupuje od nejvyšší (nejobecnější) úrovně strategické vize k nejkonkrétnější úrovni opatření. Výstupy návrhové části tak zahrnují: návrh rozvojové vize, identifikaci rozvojových problémů města, stanovení cílů, návrh priorit a opatření. Identifikaci rozvojových problémů města je možné zpracovat pomocí problémové analýzy. Problémy lze v logice strategického plánu definovat jako rozpory mezi žádoucím stavem (vizí) a stavem současným (zjištěným pomocí analýz). V tomto bodě tedy návrhová část navazuje na část analytickou. Při návrhu rozvojových priorit a opatření jsou formulovány také cíle strategického plánu, přičemž globálním cílům přísluší úroveň priority, zatímco specifické cíle se váží na opatření. Provázanost jednotlivých kroků a výstupů návrhové části přibližuje následující schéma. Každý z kroků je pak podrobněji popsán v dalším textu. Analytická část Návrhová část Kroky Analýza Návrh rozvojové vize Identifikace rozvojových problémů obce Stanovení cílů Návrh priorit a opatření Výstupy Výstupy analytické části Rozvojová vize Hlavní problémy Globální cíle Priority Dílčí problémy Specifické cíle Opatření Postup zpracování v čase

16 3.1 NÁVRH ROZVOJOVÉ VIZE Strategická vize popisuje stav města, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v horizontu 8 20 let (dle situace a poslání strategického plánu) a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé návrhové části. Vize je sice obecnou formulací žádoucího budoucího stavu, ale neměla by být chápána jako nepotřebná formalita. Diskusí a správnou formulací vize je možné uvědomit si, k čemu by měl rozvoj města směřovat, a tedy i které aktivity mají být v dalším rozvoji města realizovány v první řadě. Dobře navržená vize nemá být psána formálně (měla by být šita na míru příslušné obci) a má být přiměřeně ambiciózní (tedy ani vzdušné zámky, ani údržba ). Rozvojovou vizi lze rozpracovat v několika variantách (2-4 rozvojových scénářích), nebo rovnou v jediné variantě. V případě varianty se scénáři se doporučuje, aby se tyto scénáře lišily různým důrazem na různé rozvojové aspekty a tím také odlišnou prognózou demografického vývoje, vývoje ekonomické struktury, požadavků na kapacitu infrastruktury apod. Vize je zpracována jako krátký slogan a následně specifikována výstižným popisem několika pilířů, na nichž má naplnění dané varianty vize spočívat. Nad formulací jednotlivých variant vize je nutné provést důkladnou diskusi se zástupci města (vč. řídicí skupiny), mezi nimiž by mělo být dosaženo shody nad zvolenou vizí a tedy i nad dalším směřováním rozvoje města. Na vybranou variantu rozvojové vize následně navazují další výstupy návrhové části. 3.2 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH PROBLÉMŮ MĚSTA Formulace problémů rozvoje města představuje v procesu tvorby strategického plánu významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy města a na co tedy při plánování jejího dalšího rozvoje zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové vize) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma. 4. Strategie 3. Překážky / problémy 1. Současný stav 2. Vize

17 Pro identifikaci problémů je možné využít metodu stromu problémů pracující se dvěma hierarchickými úrovněmi stromu : hlavní problémy, dílčí problémy. Jednotlivé hlavní problémy jsou při využití této metody popsány v jednotné struktuře, kdy každý z nich je vysvětlen výčtem příčin (dílčích problémů) a jejich obsahovou specifikací. Metoda tak jednotlivé dílčí problémy přiřazuje k hlavním problémům, což umožňuje nalézt mezi problémy příčinné vazby a souvislosti. Při formulaci problémů je třeba mít na paměti, že ne všechny mohou být řešeny intervencemi ze strany města, a strategický plán tudíž na všechny identifikované problémy nemůže reagovat vlastními aktivitami. Jednotlivé problémy tak nemusí mít přímou odezvu v návrhové části, resp. mohou na ně reagovat pouze nepřímé aktivity (iniciace jednání, lobbing apod.). Další využitou metodou může být problémová mapa. Problémová mapa slouží pro prostorovou identifikaci těch problémů ve stromu problémů, které jsou prostorově vymezitelné. Problémová mapa může následně sloužit ke konkretizaci cílů strategického plánu a k provázání cílů strategického plánu s územním plánem města, je-li to smyslem strategického plánu. 3.3 STANOVENÍ CÍLŮ Formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů je prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Cíle by proto neměly být zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistírny odpadních vod (jedná se o nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody. Pro potřeby strategického plánu mohou být cíle navrženy ve dvojstupňové hierarchii: globální cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů), specifické cíle (odpovídající úrovni dílčích problémů). Každý cíl je navržen ve formě jedné věty. Globálním cílem tak může být například zlepšení občanské vybavenosti města, specifickým cílem například zvýšení kapacity mateřských škol. 3.4 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace bude dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena opět ve dvou úrovních: rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, resp. naplňující globální cíle), rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, resp. naplňující specifické cíle)

18 Priority jsou zpravidla definovány jako tematické okruhy, které jsou pro další rozvoj města zvláště důležité. Strategický princip rozhodování předpokládá, že priority nemohou postihnout veškerou problematiku, témata a okruhy možných intervencí města je-li něco rozvojovou prioritou, pak logicky musí existovat také témata, která prioritami nejsou. Tento přístup souvisí také s žádoucí koncentrací finančních prostředků na řešení vybraných problémů a témat oproti nežádoucí plošné distribuci finančních prostředků, která v konečném důsledku nemůže přinést žádoucí změny v žádné oblasti života ve městě. Každá priorita je ve strategickém plánu rozvoje města obvykle popsána krátkým textem, uvedením příslušného globálního cíle a výčtem opatření, která mají danou prioritu naplnit. Ke každé z definovaných priorit je následně formulováno několik opatření, která představují soubory konkrétních aktivit. Opatření mohou být v případě strategického plánu obce formulována jako skupiny projektů a aktivit. Popis všech opatření je zpracován v jednotné struktuře, která může obsahovat následující body: název opatření, cíl opatření (tj. specifický cíl), aktivity naplňující opatření, ukazatele pro monitoring plnění opatření, seznam projektů (v této fázi zatím bez podrobnější finanční, časové a obsahové specifikace)

19 4 IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Zpracování dokumentu strategického plánu představuje výchozí krok pro jeho realizaci. Má-li být implementace strategického plánu úspěšná a má-li být strategický plán živým dokumentem, je nezbytné zabezpečit nezbytné procesní a organizační kroky. Jejich přehled a návrh jejich zpracování je předmětem této kapitoly. Implementační část lze rozdělit do těchto kroků: Akční plán Systém implementace strategického plánu Financování strategického plánu Popis jednotlivých kroků je uveden v následujícím textu. 4.1 AKČNÍ PLÁN Součástí realizační části strategického plánu je obvykle zpracování akčního plánu na období nejbližších 1-3 let. Akční plán představuje souhrn vybraných projektů, jež jsou určeny k realizaci v nejbližší době, přičemž následně se předpokládá průběžná aktualizace akčního plánu. Předpokladem pro zařazení projektu do akčního plánu je především jeho důležitost a naléhavost a dále rozpracovanost případných podkladů a zajištění finančních zdrojů. Akční plán má obsahovat následující informace o jednotlivých projektech (možnost zpracování například jako databáze projektů doplněné vysvětlujícím textem): Název, případně stručná obsahová specifikace projektu Příslušnost projektu k opatřením návrhové části Časový harmonogram realizace projektu Náklady projektu ze strany města Možnosti získání dotací na realizaci projektu Akční plán jako seznam projektových záměrů pro nejbližší období je živým dokumentem, který je třeba nejméně 1x za rok aktualizovat. Vhodná doba aktualizace se odvíjí zejména od toho, aby bylo možné aktualizaci akčního plánu koordinovat s přípravou rozpočtu na následující rok a aby bylo možné včas zahájit přípravu projektů s ohledem na územní a stavební řízení, zpracování žádostí o dotaci apod. 4.2 SYSTÉM IMPLEMENTACE STRATEGICKÉHO PLÁNU Systém implementace strategického plánu představuje základní popis kompetencí, rolí a procesů, které je nezbytné zabezpečit pro úspěšnou realizaci priorit opatření návrhové části a projektů

20 v akčním plánu a tím i splnění cílů a naplnění vize. Systém implementace strategického plánu má vycházet ze stávajícího nastavení kompetencí a procesů ve správě města. Není účelné zavádět zcela nový systém (komplikace spojené se zavedením nového systému mohou převýšit jeho přínosy), ale spíše přizpůsobit systém stávající. V rámci návrhu implementačního systému je nezbytné definovat zodpovědnost a roli politické reprezentace (starosta, rada města, zastupitelstvo města) i výkonných pracovníků (odbory městského úřadu), případně dalších subjektů řízených obcí (městská policie, školská zařízení apod.). Tyto zodpovědnosti a role je třeba definovat ve dvou relativně oddělených procesech: projektový cyklus (příprava, realizace a hodnocení projektů), plánovací cyklus (hodnocení a případná aktualizace strategického plánu). Projektový cyklus se týká každého jednotlivého projektu navrženého v rámci jednotlivých opatření a následně zařazeného do akčního plánu. Projektový cyklus zahrnuje tyto kroky: 1. Návrh projektu v rámci opatření 2. Posouzení návrhu projektu 3. Zařazení projektu do akčního plánu 4. Technicko-ekonomická příprava projektu 5. Realizace projektu 6. Monitoring projektu Ke každému kroku projektového cyklu mají být definovány dílčí procesy a rovněž zodpovědnosti a role jednotlivých složek správy města. Vhodné je, aby byl postup jednotlivých projektů projektovým cyklem diskutován na jednání skupiny zástupců města (je možné v nich například pokračovat na platformě řídicí skupiny) nejméně 2x ročně a aby na těchto schůzkách byly rozdělovány konkrétní úkoly a hodnoceno jejich plnění. Plánovací cyklus se týká úrovně celého strategického plánu, resp. jeho návrhové části. Pro každoroční (interval může být i půl roku) vyhodnocování plnění strategického plánu je vhodné pokračovat ve schůzkách skupiny zástupců města, kteří byli zapojeni do přípravy strategického plánu jako členové řídicí skupiny. Mechanismus každoročního vyhodnocování plnění strategického plánu je vhodné koordinovat s aktualizací akčního plánu. Optimální je tedy pokračovat ve schůzkách řídicí skupiny i po dokončení dokumentu strategického plánu a na těchto schůzkách se zabývat jak plněním strategického plánu, tak i aktualizací plánu akčního. Pro určitou standardizaci hodnocení plnění strategického plánu je vhodné zavést systém monitorovacích ukazatelů (indikátorů). Tento systém musí být jednoduchý a jednotlivé indikátory musí být snadno měřitelné a přitom mít vypovídací schopnost. Vhodné je zpracovat systém indikátorů pro úroveň opatření, přičemž ke každému opatření by byl navržen 1, max. 2 indikátory. Výsledkem je databáze indikátorů, kde je pro každý indikátor stanoven: název indikátoru, příslušnost k opatření, jednotka měření, aktuální stav, cílový stav, datové zdroje a způsob měření

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování 10. prosince 2009 HLAVNÍ TÉMATA Struktura, pojetí, aplikace částí PRJMK Způsoby tvorby koncepčních

Více

Specifikace předmětu zakázky

Specifikace předmětu zakázky Specifikace předmětu zakázky Příloha č. 3a: První dílčí část: Procesní a bezpečnostní audit Procesní audit - identifikace průběhu současných procesů, rezerv v současném průběhu a identifikace rizik - vytvoření

Více

Příloha č. 2. Komunikační strategie

Příloha č. 2. Komunikační strategie Příloha č. 2 Akčního plánu rozvoje MA21 MSK na léta 2010-2011 Návrh Komunikační strategie OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. NÁVRH KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE...4 2.1. CÍLOVÉ SKUPINY...4 HLAVNÍMI CÍLOVÝMI SKUPINAMI PROJEKTU

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb

Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb Vyhodnocení komunitního plánování na Rokycansku z hlediska kritérií Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií plánování sociálních služeb Zpracovatel:

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBCÍ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor regionální politiky Květen 2015 TÉMATA PREZENTACE Východiska plánování Struktura a proces tvorby PRO Aplikace www.obcepro.cz PROČ PLÁNOVAT

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011 1 / 19 Ing. Martin Vachtl 2 / 19 DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2.FÁZE Zpracovatel: Sdružení SJM-GEPARDI-2 SUDOP PRAHA a.s. Jacobs Consultancy spol. s r.o. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Subdodavatelé:

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Metodická podpora plánování obcí ze strany MMR. Roman Chmelař, GaREP, spol. s r.o.

Metodická podpora plánování obcí ze strany MMR. Roman Chmelař, GaREP, spol. s r.o. Metodická podpora plánování obcí ze strany MMR Roman Chmelař, GaREP, spol. s r.o. Projekty Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ1.04/4.1.00/62.00008) Podpora strategického

Více

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013

STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 STRATEGICKY PLAN MC PRAHA LYSOLAJE NA ROK 2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Realizace a monitoring strategického plánu... 2 2.1. Realizace strategického plánu... 2 2.2. Organizační změny systém projektového řízení...

Více

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 3 ze dne 5. prosince 2007 ke Kritériím pro výběr projektů Operačního programu Praha

Více

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Příspěvek do panelu Metodologické výzvy v rámci konference Evaluace pro budoucnost Praha, 30. května 2012 Obsah

Více

Strategický plán rozvoje. pro období 2013-2020

Strategický plán rozvoje. pro období 2013-2020 Strategický plán rozvoje městské části Praha 20 pro období 2013-2020 Konečná verze schválená xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Zadavatel: Městská část Praha 20 Zpracovatel: Finanční poradenství, s.r.o. Zadavatel Název:

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků Personální audit a personální strategie na úřadech územních samosprávných celků Dělat (vybrat) správné věci je úkolem zejména zastupitelů města. Dělat (vybrat) správné věci Správně je provádět Správně

Více

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní sektorové strategie, 2. fáze Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravně strategické dokumenty ČR Dopravní politika ČR 2005 2013 (Aktualizace 2010 2011) Dopravní politika ČR 2014

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE Projektová fiše je souhrnnou informací o projektu, která slouží jako první vstupní informace k rozhodování o předběžném výběru projektu k realizaci a jeho spolufinancování

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta

Více

INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE E. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST. Masarykova 129/106. 400 01 Ústí nad Labem

INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE E. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST. Masarykova 129/106. 400 01 Ústí nad Labem INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE E. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem Datum: březen 2013 OBSAH Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Plánovací

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

PLÁN PRÁCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV

PLÁN PRÁCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV úroveň činnost trvání datum zahájení datum ukončení zodpovědnost Výstup Akceptace (počet číslic) (popis) (ve dnech) (jméno) (jméno) 2012 1 1.1 1.2 1.3 1.4 Smluvní zajištění organizační struktury PLÁN PRÁCE

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Marketingová strategie školy

Marketingová strategie školy Marketingová strategie školy Zpracovali: datum 1. Úvod metodika - Důvody vytvoření - Postup tvorby - Zapojené osoby a jejich role - Stručný popis struktury dokumenty -1- 2. Analytická

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009

Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Prováděcí dokument k Střednědobému plánu rozvoje soc. služeb hlavního města Prahy na rok 2009 Praha 2009 Cíl a obsah Prováděcího dokumentu Hlavním cílem zpracování Prováděcího dokumentu je vypořádání připomínek

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Tvorba strategického plánu obce Květnice

Tvorba strategického plánu obce Květnice Tvorba strategického plánu obce Květnice 1. schůzka strategické komise Milan Polívka, zastupitel koordinátor tvorby SP 19. června 2012 Květnice Strategický plán (SP) Koncept tvorby, struktura Internetová

Více

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 Cíle zpracovávaného dokumentu Hlavním cílem dokumentu je vytvořit strategický dokument,

Více

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036 V lednu 2013 obdrželo město Horažďovice od Ministerstva vnitra České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt Městský úřad Horažďovice

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. expert v oblasti strategického plánování a urbanismu Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Programové období EU 2014-2020

Programové období EU 2014-2020 Programové období EU 2014-2020 aneb Jaké jsou priority Dopravních sektorových strategií Ing. Mgr. Marek Pastucha červen 2012 Praha Evropská unie Investice do vaší budoucnosti WWW.OPD.CZ Fond soudržnosti

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 26.6.2012 OBSAH ZÁKONNÝ RÁMEC AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ DATOVÝ MODEL DMG ÚAP 4.0, 4.1 DATA, POSKYTOVATELÉ METODIKA ÚÚR, MMR ŽÁDOSTI O AKTUALIZACI

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Stanovení osobní vize V souladu s kotvou Konkrétní představa Citový náboj Stimul pro aktivní jednání Krátkodobější cíle motivace Výjimky Jasná vize Pohodoví lidé Úspěch bez

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ?

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ? CO JE TO MAP? 1. Místní - dokument připravovaný pro místní potřeby 2. Akční - dokument připravovaný místní komunitou - zástupci zřizovatelů, poskytovatelů a uživatelů vzdělávání 3. Plán - koncepční plán

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

Zdravé město Litoměřice

Zdravé město Litoměřice Zdravé město Litoměřice Zapojování veřejnosti do strategického plánování - zaměřeno na mobilitu Plány udržitelné městské mobility seminář, Praha, 1. června 2015 Kdy a jak zapojit veřejnost? V. VYHODNOCENÍ

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Plán udržitelné městské mobility pro Brno

Plán udržitelné městské mobility pro Brno Plán udržitelné městské mobility pro Brno Veřejná diskuse - 24. března 2015 Ing. Vladimír Bielko vedoucí Odbor dopravy Magistrátu města Brna Význam zpracování plánu udržitelné městské mobility Strategický

Více

Akční plán pro rok 2013

Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ŽELEZNOBRODSKA A SLUŽBY S NÍM SOUVISEJÍCÍ 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

BLOKOVÝ GRANT - FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE GRANTU

BLOKOVÝ GRANT - FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE GRANTU BLOKOVÝ GRANT - FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE GRANTU Příloha 4 Formulář Žádosti o poskytnutí grantu POZOR! TOTO JE POUZE VZOR FORMULÁŘE ŽÁDOSTI. PRO VYPLNĚNÍ ŽÁDOSTI

Více

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026

STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 Ing. Radek Fujak expert v oblasti strategického plánování a prostorových analýz PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů,

Více

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Marketingová strategie a propagace charty Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Vyhlášení charty Po zpracování definitivní verze charty nastává čas jejího zveřejnění. Pro zajištění maximální informovanosti

Více

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje

Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Projektová karta Projektový námět Budování absorpční kapacity Plzeňského kraje Evidenční číslo projektu Název partnera - vkladatele Název partnera zodpovědného za vyplnění či kontrolu Projektové karty

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Metodický pokyn evaluace. komunikačních plánů OP 2007-2010

Metodický pokyn evaluace. komunikačních plánů OP 2007-2010 Metodický pokyn evaluace komunikačních plánů OP 2007-2010 červenec 2010 Zpracoval: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a společnost HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz - 1/35 Metodický pokyn evaluace komunikačních

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova)

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) Příloha č. 5 Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 12. listopadu 2014 schválila vláda ČR usnesením č. 927/2014 dokument Strategie

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Sledování regionálních rozdílů

Sledování regionálních rozdílů Sledování regionálních rozdílů Deskripce regionů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Ostrava 2004 1. ÚVOD Pro přípravu programových dokumentů regionálního rozvoje a formování regionální politiky je výchozím

Více

Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů

Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů 22. 9. 2015, České Libchavy Ing. Tomáš Vacenovský Obsah prezentace: Základní fakta o projektu Výstupy projektu Témata

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí

Projektová fiše. Cíle modulu. SWOT analýza. SWOT analýza. SWOT analýza - přehled. SWOT Analýza vnitřního prostředí Cíle modulu Všeobecné seznámení se strukturou a cílem projektové fiše obeznámení se základními principy tvorby SWOT analýzy projektů (vyhodnocení, návaznosti apod.) dokázat stanovit cíle projektu dle kritérií

Více