KOncePt UČící Se OrGAnizAce v KOnteXtU StrAteGicKéHO managementu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOncePt UČící Se OrGAnizAce v KOnteXtU StrAteGicKéHO managementu"

Transkript

1 KOncePt UČící Se OrGAnizAce v KOnteXtU StrAteGicKéHO managementu THe LeaRnInG ORGanIZaTIOn concept In THe context Of STRaTeGIc ManaGeMenT Daniela Kořená Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Ústav managementu a marketingu Abstrakt: Příspěvek se zabývá konceptem učící se organizace, který autorka staví do širších ekonomicko-manažerských souvislostí. Zdůrazňuje vliv turbulentních změn, jednoho z typických rysů dnešní doby, na stále vzrůstající hodnotu znalostí a především schopnosti pracovat se znalostmi. Tato skutečnost nutí firmy, aby přehodnotily svůj dosavadní postoj k podnikovým aktivům a soustředily se zejména na potenciál lidských zdrojů. Principy učící se organizace se tak stávají jedním z klíčových faktorů ovlivňujících strategii firmy. Autorka ve svém příspěvku vychází zejména z díla Petera M. Sengeho - Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace. Klíčová slova: učící se organizace, strategický management, znalostní management Abstract: Article deals wit the learning organization concept in larger economic-management context. The author emphasizes impact of the turbulent changes one of the typical characteristics of the present days on the ever-rising value of the knowledge and especially of the ability working with knowledge. This fact presses on companies to reevaluate theirs present attitude to the corporate assets and to concentrate especially on the human resources potential. That way the principles of the learning organization become one of the key factors prejudicing the company s strategy. The author in this article appears from the publication of Peter M. Senge The Fifth Discipline The Art and Practice of the Learning Organization. Key words: learning organization, strategic management, knowledge management JEL Classification: M 12 1 turbulence současného světa Jak upozorňuje řada ekonomů, současný svět se čím dál rychleji vyvíjí, neustále v něm dochází ke společenským, technologickým a dalším změnám, na které se podniky musí naučit rychle reagovat, 38

2 v ideálním případě je předvídat. Starý, poměrně přehledný a vcelku předvídatelný, hierarchicky uspořádaný podnikový svět rychle zaniká. Pro nový svět potřebují podniky nové znalosti i dovednosti, nové systémy řízení.... S vývojem společnosti se mění i podmínky pro podnikání. Dnes při řízení podniku jenom těžko vystačíme se stejnými nástroji, s jakými řídili klasikové. 1 na nezbytnost provedení zásadních změn v oblasti současných metod managementu upozorňuje např. i prof. Souček. Podle něj se většina firem musí podstatně změnit, aby v dnešní době uspěla na globálním trhu. 2 Globální ekonomika znamená např. podle Kottera pro firmy větší riziko, na druhé straně však vytváří i více příležitostí. Globální trh nutí firmy k zásadním změnám nejen proto, aby obstály v konkurenci a prosperovaly, ale aby vůbec přežily. Působení globalizace umocňuje technologický rozvoj, mezinárodní ekonomickou integraci a vyspělost domácích trhů v rozvinutých zemích. Tyto vlivy se dotýkají všech firem, i těch nadnárodních. Dokonce i firmy s pouhou regionální působností mohou pociťovat následky globalizace. 3 Jejich konkurenty se stávají i zahraniční firmy, mající své pobočky v daných regionech. Místní firmy se tak ocitají na globálním trhu, aniž by opustily hranice svého regionu. Jak doplňuje Truneček, globalizace trhu vytváří pro všechny organizace stejné podmínky z hlediska přístupu k informacím, zdrojům a technologiím. Vzdálenosti hrají stále menší roli. To vyvolává potřebu řešit veškeré procesy v globálním měřítku. Konkurence se mění v tzv. superkonkurenci. Díky novým technologiím, které umožňují nejen síťové propojení organizací po celém světě, ale také rychlou aktualizaci informačních databází, se každá organizace může a dokonce musí okamžitě přizpůsobovat měnícím se podmínkám a individuálním přáním zákazníka. 4 Peter Drucker tento fenomén změn definuje pojmem turbulence 5. Termín turbulence má svůj původ ve fyzice, kdy je takto označován druh toku charakteristický pro velké rychlosti proudění tekutin. V meteorologii je zase pojem turbulence používán v souvislosti se vznikem nepravidelných atmosférických proudů. Drucker analogicky zavedl pojem turbulence v podnikatelském prostředí, kde organizace čelí neustálým změnám. V prostředí současného trhu již nenalezneme téměř žádné neměnné nebo předvídatelné procesy, jejichž průběh v budoucnosti bychom mohli předpokládat na základě zkušeností z minulosti. Dokonce i strukturu a povahu konkurence můžeme do budoucna odhadnout jen stěží. Podle Druckera máme jedinou jistotu, že budoucnost bude jiná, než to, co máme dnes. Toto tvrzení potvrzuje např. i Philip Kotler, který říká, že jedinou naší jistotou je, že se věci budou měnit. Tato situace má dvě roviny - je třeba se naučit očekávat neočekávané, ale zároveň být schopen rozlišit a využít tendence, které předvídat lze. 6 1 TRUneČeK, J., nová společnost, nová ekonomika, nová teorie podnikání - mýtus nebo realita?, Ekonomika a management organizací - nová teorie ekonomiky 2 Srov. SOUČeK, Z., Zvítězíme i v globální ekonomice, s.15 3 Srov. KOTTeR, J. P., Vedení procesu změny, s Srov. TRUneČeK, J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti, s.30 5 Srov. DRUcKeR, P.f., Postkapitalistická společnost 6 TRUneČeK, J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti, s

3 Výše nastíněná turbulence se nadále prohlubuje do stavu, který někteří autoři označují dokonce jako chaos. Tato situace však paradoxně představuje potenciál pro ty, kteří přijmou chaos jako něco daného a naučí se využívat příležitostí, které tento stav nabízí, místo aby na něj pohlíželi jako na problém, kterému je potřeba se vyhnout. chaos a nejistota jsou a budou tržními příležitostmi moudrých. 7 upozorňuje ve svém díle Prosperita se rodí z chaosu Tom Peters. 2 vzrůstající hodnota znalostí jako podnikového aktiva Teoretikové upozorňují rovněž na další jev, který velmi významně ovlivňuje pojetí managementu v poslední době, a to přechod od industriální ke znalostní (informační, postindustriální, postkapitalistické) společnosti 8. Jedinou možností, jak přežít na trhu v boji se silnou konkurencí, je přizpůsobit se neustále se měnícím požadavkům, tzn. být flexibilní. Jak uvádí např. Hana Šindelářová, dnes se však nejedná o pouhou pružnou reakci na dění na trhu, tzn. vnější flexibilitu organizace, ale především o flexibilitu uvnitř organizace, které je možné dosáhnout vyzdvižením důležitosti znalostí jako stále významnějšího zdroje bohatství. 9 Tichá v této souvislosti užívá pojmu znalostní aktiva 10, která srovnává s tzv. fyzickými aktivy. Rozdíl spočívá v míře šiřitelnosti znalostních aktiv. Jejich distribuce totiž nijak nesnižuje vlastnictví daného aktiva, snižuje však jeho hodnotu. Základem pro využití znalostí jako zdroje bohatství je podle Tiché odhalení podmínek, za jakých se znalosti šíří snadněji a za jakých téměř vůbec. Jednou z takových podmínek je dle Tiché míra porozumění dané informaci člověkem. Potřebu neustálého vzdělávání jako odpověď na požadavky znalostní společnosti zdůrazňuje také P.f. Drucker 11, který poukazuje na fenomén poslední doby, kdy organizace požadují stále vyšší vzdělání bez ohledu na skutečnou změnu nároků na znalosti či odbornou kvalifikaci. U pracovního zařazení, kde dříve postačovalo ukončené středoškolské vzdělání, je dnes zapotřebí vysokoškolského diplomu, přestože v samotné náplni práce nedošlo k žádným podstatným změnám. řada organizací proto sama navrhuje či alespoň umožňuje svým stávajícím pracovníkům potřebné vzdělání získat. 3 Sengeho koncept učící se organizace Výše popsané skutečnosti - tedy prostředí neustálých změn, kterým jsou firmy nuceny čelit, a s tím související vzrůstající hodnota znalostí jako jednoho z podnikových zdrojů, jsou východiskem pro koncept učící se organizace, který podrobně rozpracoval Peter M. Senge. Ten učící se organizaci charakterizuje jako organizaci, kde lidé soustavně rozvíjejí svoji schopnost tvořit skutečně požadované výsledky, kde jsou živeny nové expanzivní způsoby myšlení, kde se otvírají brány kolektivním aspiracím a kde se lidé průběž- 7 PeTeRS, T., Prosperita se rodí z chaosu, s.10 8 Srov. TIcHá, I., Učící se organizace, s.8 TRUneČeK, J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti, s Srov. ŠInDeLářOVá, H., Učící se organizace a flexibilita, Ekonomika a management organizací - nová teorie ekonomiky 10 Srov. TIcHá, I., Učící se organizace, s.8 11 Srov. DRUcKeR, P. f., Management - budoucnost začíná dnes, s.63 40

4 ně učí jak se společně učit 12. Senge tedy neklade důraz pouze na existenci samotných znalostí ve firmě, nýbrž na propojení znalostí a schopností nabývat nové znalosti jednotlivců s organizací do jednoho celku: Organizace, které v budoucnosti skutečně vyniknou, budou ty, jež přijdou na to, jak ke svému prospěchu využít soustředěného zaujetí lidí na všech organizačních úrovních a jejich schopnosti se učit Pět disciplín učící se organizace Sengeho koncept učící se organizace spočívá ve zvládnutí pěti následujících disciplín 14 : Osobní mistrovství - představuje snahu každého jednotlivce o rozvoj vlastní osobnosti, o prohlubování své osobní vize. Spočívá v celoživotním učení se a touze stát se tím, čím můžeme být. Právě jedinci skutečně toužící po vlastním růstu prostřednictvím neustálého seberozvoje a učení, tvoří základní stavební kámen učící se organizace. Je proto nezbytné, aby organizace všemožně podporovaly a podněcovaly své zaměstnance k neustálému zdokonalování se cestou celoživotního učení. Mentální modely - spočívají ve vlastním pojetí okolního světa, které si utváříme na základě prožitých zkušeností a jejich následného zobecnění a aplikace na obdobné situace. Dle Sengeho nás naše vlastní mentální modely omezují ve vnímání skutečností a adekvátní reakci na tyto skutečnosti. Tichá (s odvoláním na Daniela Kima) tuto disciplínu dále rozvíjí, když mentální modely staví do souvislosti s cyklem učení. Podle této teorie probíhá proces učení v cyklu, kdy v rámci jedné poloviny cyklu se učíme jak (testování konceptu a získávání zkušeností) a v rámci druhé poloviny cyklu se učíme proč (reflexe a vytváření konceptu) 15. Utváření společně sdílené vize - zde možná nejvíce řeší Senge otázku motivace zaměstnanců. Ta podle něj vychází ze společného zájmu jak jednotlivce tak i organizace. Společný zájem je u zaměstnanců pobízen snahou o porozumění vizím organizace a jejich následnému ztotožnění se s nimi tím, že je představován společný obraz budoucnosti organizace, jehož jsou zaměstnanci nedílnou součástí. Týmové učení - Senge vidí základní jednotku učící se organizace nikoliv v jednotlivci, ale právě v učících se týmech. Správně fungující tým zesiluje potenciál jednotlivce tím, že se jednotlivci uvnitř týmu vzájemně inspirují a podporují k vyšším výkonům. Jako nástroj učení týmu uvádí Senge dialog. Jen pomocí dialogu mohou být potlačena vlastní omezená stanoviska jednotlivců a zahájen proces společného přemýšlení, které vede za hranice možností jednotlivců. Práce v týmu, chápána jako týmové učení, je navíc dle Sengeho dalším z motivačních činitelů, neboť výsledná produktivita přináší člověku pocit smysluplnosti z dobře odvedené práce. Systémové myšlení - je právě onou pátou disciplínou, která je základem celého konceptu Sengeho učící se organizace. Integruje všechny čtyři výše uvedené disciplíny a tvoří z nich jeden celek, v rámci kterého jednotlivé disciplíny získávají smysl pouze tehdy, jsou-li uplatňovány v návaznosti na ty zbývající. Systémové myšlení dle Sengeho spočívá ve schopnosti vnímat nejen organizaci, ale i její vnější okolí, jako jeden systém, v rámci kterého konání jednoho prvku systému ovlivní konání zbývajících prvků, nacházejících se 12 SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace 13 SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace, s Srov. SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace, s.23-30, Srov. TIcHá, I., Učící se organizace, s.16 41

5 leckdy mimo organizaci. Právě v neschopnosti dohlédnout důsledky svých činů, které ovlivňují subjekty i za hranicemi našeho domnělého působení, vidí Senge jeden z častých nedostatků organizací. Systémové myšlení klade důraz nejen na integraci externích prvků do vnímání a následného rozhodování organizace, ale zdůrazňuje i potřebu vnitřní integrace firmy, jejích jednotlivých oddělení. Jak uvádí Senge, vzájemná neprovázanost a jistá ohraničenost dílčích prvků organizace často stojí za nepodchycením zjevných příznaků firemních potíží, které bez včasného zásahu mohou vést až ke krachu firmy Sedm poruch učení Vedle výše představených pěti disciplín, které je možné chápat jako jakýsi návod ke správnému uchopení učící se organizace, uvádí Senge také tzv. sedm poruch učení 16, které se ve firmách často objevují a které zpravidla brání dalšímu rozvoji organizace. chceme-li podle Sengeho zavést ve své firmě koncept učící se organizace, musíme nejprve tyto poruchy odhalit a následně usilovat o jejich odstranění. Senge specifikuje následující poruchy: Jsem to, co dělám - plně koresponduje s disciplínou systémového myšlení a rovněž základní Sengeho myšlenkou, od které se odvíjí celý koncept učící se organizace - tedy snaha o integraci jednotlivců do organizace a její chápání jako jednolitého celku, ve kterém vše souvisí se vším. Spočívá ve stavění si zdí kolem své profese, plném soustředění se výhradně na svou vlastní činnost, povinnosti, pravomoci a zodpovědnost a neschopnosti vnímání své činnosti v kontextu s činností ostatních pracovníků firmy, potažmo se strategií celé organizace. Tato porucha u pracovníků zpravidla vede k přijetí jen nepatrné zodpovědnosti za výsledky činností, které bezprostředně, ale i zprostředkovaně, navazují na práci daného zaměstnance - tedy k neztotožnění se s vizí a z ní vycházející strategií organizace, což se projevuje nízkou motivací a tudíž i nízkou produktivitou pracovníků. nepřítel je někde mimo nás - vychází z poruchy jsem to, co dělám a opět spočívá v rozporu se zásadami systémového myšlení, tedy v neschopnosti dohlédnout za hranici naší zodpovědnosti a pravomocí a ignorování vedlejších efektů, které naše konání způsobuje. V tomto případě lze použít Sengem zmiňovanou (ovšem v jiné souvislosti) kreslenou anekdotu, ve které sedící muž uvede do pohybu kostku domina stojící po jeho pravé straně, ale už si neuvědomuje, že kostky jsou naskládány v kruhu a dominovým efektem ho uhodí poslední kostka po jeho levé straně. Tento muž pak bude obviňovat své okolí, že na něj levou kostku svrhlo, aniž by připustil, že původcem pohybu byl on sám. Iluze převzetí iniciativy - spočívá v zaměňování proaktivního chování, tedy snahy o aktivní předcházení a ovlivňování důsledků naší činnosti, za reaktivní chování, tedy pouhé reakci na již vzniklé důsledky. V souladu se systémovým myšlením a poučením z poruchy nepřítel je mimo nás bychom se měli pídit po prvotní příčině nežádoucích důsledků a působit právě na ni, nikoliv až na důsledky samotné. fixace na události - zde Senge upozorňuje na záludnost krátkodobého uvažování a fixaci na dílčí události, ve kterých vidí jednu z hlavních překážek učení a tvůrčího myšlení. 16 Srov. SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace, s

6 Podobenství o uvařené žábě - poukazuje na skutečnost, že pozvolné změny téměř nevnímáme, nemáme potřebu na ně reagovat. naši pozornost a potřebu reakce vyvolávají pouze výraznější odchylky od normálu, kdežto mírné výkyvy máme tendenci podceňovat. a právě v tom spočívá nebezpečí plíživých, stupňujících se změn. Zmiňované podobenství o uvařené žábě vychází ze skutečnosti, že smyslový aparát žáby neregistruje pomalé změny - žába tak nezaznamená nebezpečí postupně se zahřívající vody, až se nakonec uvaří. Klamná představa učení se na základě zkušeností - zejména u strategických rozhodnutí, jejichž následky se projeví až se značným časovým odstupem a ovlivňují celou řadu aspektů, o jejichž existenci mnohdy nemáme ani tušení, získáváme jen velice obtížně přímou zkušenost a je tudíž nemožné se z této zkušenosti poučit. Mýtus týmu vedení - Senge zde upozorňuje na klamné zdání celistvosti týmu. Členové týmu se mohou vzájemně inspirovat, což se projevuje ve vyšším výkonu týmu jako celku (jak Senge uvádí ve spojitosti s disciplínou týmové učení - jednou z pěti disciplín jeho koncepce učící se organizace). Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy jsou členové týmu postaveni před problém, který by mohl prokázat jejich nevědomost nebo neznalost v dané oblasti. Tehdy se u členů začne projevovat individální obava ze sebeújmy, která převáží nad týmovým duchem, a členové pak jednají v zájmu sebe jako jednotlivce, nikoliv v zájmu celého týmu. Senge v této souvislosti cituje chrise argyrise, profesora Harvardovy univerzity, který tento jev nazývá dovednou neschopností - týmy plné lidí, kteří jsou neuvěřitelně zběhlí v tom, jak se uchránit před veškerým učením role jednotlivce a organizace v procesu učení se Učící se organizace je obecně v literatuře popisována na jedné straně s akcentem na důležitost jednotlivce v organizaci a jeho připravenost učit se a na druhé straně s akcentem na organizaci, její roli v učení, vytváření synergického efektu a učení se organizace samé. Ing. Šindelářová ve svém příspěvku na mezinárodní konferenci VŠe 18 uvádí následující příklady: Učící se organizace kladoucí důraz na jednotlivce představuje skupinu lidí, kteří spolupracují a trvale rozšiřují své znalosti, aby zrealizovali, co skutečně realizovat chtějí. Učení v tomto pojetí představuje proces, ve kterém člověk prohlubuje svoje dovednosti. Jednotlivci jsou v tomto případě základní jednotkou učení v organizaci a jsou to právě tito jednotlivci, kteří vytvářejí formu organizace a umožňují tak učení ve směru přeměny organizace. Jsou to zaměstnanci, kteří se učí. Organizace může tyto procesy pouze podporovat, bránit jim nebo je organizovat. V rámci konceptu učící se organizace musí organizace tyto procesy nejen umožňovat, ale také motivovat a aktivně podporovat. Učící se organizace s akcentem na organizaci je taková organizace, která umožňuje učení všem svým členům a sama sebe neustále přeměňuje. Učení se v tomto případě uskutečňuje prostřednictvím jednotlivců, ale představuje více než jen kumulativní součet učení těchto jednotlivců. 17 SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace, s Srov. ŠInDeLářOVá, H., Učící se organizace a flexibilita, Ekonomika a management organizací - nová teorie ekonomiky 43

7 5 Učící se organizace v kontextu strategického managementu V konceptu učící se organizace lze nalézt velmi podobné, někdy dokonce i shodné prvky, které jsou charakteristické pro soudobé pojetí strategického managementu. na rozdíl od dříve rozšířeného chápání strategického managementu jako ekvivalentu dlouhodobého plánování (strategie pak jako dokumentu, ve kterém jsou určeny dlouhodobé cíle podniku, stanoven průběh jednotlivých operací a rozmístění zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů 19 ) je dnešní pojetí, které se soustředí spíše na vizi a její rozpracování do dílčích strategických operací (strategie je zde pak chápána jako připravenost podniku na budoucnost vycházející z jeho potřeb, přihlížející ke změnám jeho zdrojů a schopností a odpovídajícím způsobem reagující na změny v okolí podniku 20 ) podmíněno stejnými faktory jako koncept učící se organizace. Těmito faktory jsou zejména časté, obtížně předvídatelné změny v tržním prostředí, nebývalý rozsah a tempo vědecko-výzkumného rozvoje či globalizace, které vyvolávají stále větší potřebu informací a schopnosti s těmito informacemi nakládat. Podstatou konceptu učící se organizace, tak, jak ho vnímá autorka, je naučit organizaci reagovat na změny tím, že se organizace nebrání učení. Odpor ke změnám je přirozeným aspektem lidské povahy. negativně se však odráží na produktivitě organizace, která je postavena do situace, kdy rychlá reakce na změnu může být otázkou samotné existence firmy. Pro učící se organizaci se změny stávají předmětem učení. Snaha o přijetí změn jako součásti přirozeného vývoje organizace je výrazným prvkem i strategického managementu. Usilování o tzv. funkční flexibilitu organizace plně koresponduje s konceptem učící se organizace. funkční flexibilita organizace spočívá ve stavu, kdy pracovníci firmy disponují natolik širokým okruhem znalostí, který jim umožňuje vykonávat různé pracovní úkoly na základě aktuálních potřeb firmy v kontextu aktuálních změn. funkční flexibilita tedy vyžaduje neustálé rozvíjení a zdokonalování znalostí a schopností pracovníků, k čemuž je nezbytné zajištění celoživotního vzdělávání pracovníků. Rovněž v některých Součkových principech strategického myšlení autorka nalézá shodné myšlenky se Sengeho disciplínami konceptu učící se organizace 21. Souček, stejně jako Senge, upozorňuje na potřebu tzv. špičkových pracovníků 22. Jak oba autoři shodně uvádějí, špičkové pracovníky je třeba aktivně vyhledávat a vytvářet jim ve firmě odpovídající prostředí, které je bude motivovat k dalšímu rozvoji své osobnosti. Dalším společným prvkem může být důraz na interdisciplinární myšlení 23. Zatímco Souček ho chápe v poněkud omezenějším zaměření na interdisciplinární znalosti vedoucích pracovníků, Senge se snaží o vyvolání snahy o obecné interdisciplinární chápání veškerých procesů, které v organizaci probíhají. Součkovu interdisciplinaritu tak rozvádí v celosystémové propojení příčin a následků v těch nejširších souvislostech a staví na ní celý koncept učící se organizace. nejvýraznějším shodným prvkem učící se organizace a strategického managementu je Sengeho disciplína utváření společně sdílené vize 24. Vize je pro strategický management základním kamenem, 19 DeDOUcHOVá, M., Strategie podniku, s.1 20 Srov. DeDOUcHOVá, M., Strategie podniku, s.1 21 Srov. SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace 22 Srov. SOUČeK, Z., Firma 21. století, s Srov. SOUČeK, Z., Úspěšné zavádění strategického řízení firmy, s Srov. SenGe, P. M., Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace, s

8 od kterého se odvíjí celé strategické řízení. Zejména v prostředí neustálých změn nastíněných v úvodu hraje vize v organizaci klíčovou roli. Jak upozorňuje J.P. Kotter: Žádný ze zbývajících prvků, které jsou vždy součástí úspěšných transformací, není důležitější než smysluplná vize. 25 Vize pomáhá řídit, regulovat a inspirovat jednání velkého množství lidí. Bez příslušné vize se může transformační proces snadno rozplynout v řadě neukotvených, zmatených, vzájemně si odporujících a časově náročných úkolů a rozhodnutí, které se ubírají špatným nebo dokonce žádným směrem. Bez jasně stanovené vize nebudou dílčí činnosti organizace vhodně tvořit vzájemně se doplňující celek. V procesu zavádění změn slouží vize dle Kottera 26 třem základním účelům. Vyjasňuje obecný směr, motivuje lidi k vykročení správným směrem navzdory skutečnosti, že první kroky mohou být bolestivé, a v neposlední řadě pomáhá koordinovat jednání jednotlivých složek organizace - třeba i tisíců pracovníků, a to rychle a účinně. Správně formulovaná vize spolu s podpůrnými strategiemi tak napomáhá vyjasnit si zaměření změn. Druhou základní funkcí vize je dle Kottera usnadňování zásadních změn prostřednictvím motivace k jednání, které nutně neodpovídá krátkodobým osobním zájmům jednotlivců. Třetí znak vize vidí Kotter ve sjednocování dílčích úseků organizace nebo samotných pracovníků firmy, čímž napomáhá k usměrňování jednání motivovaných zaměstnanců. Jiné alternativy, jako nepřeberné množství nejrůznějších nařízení nebo zdlouhavé porady jsou dle Kottera mnohem pomalejší a nákladnější. Díky jednoznačné vizi mohou manažeři i zaměstnanci sami rozhodnout, co je třeba udělat, aniž by byli nuceni neustále ověřovat správnost svých kroků u svých nadřízených či kolegů. Odborníci na strategický management tedy vyzdvihují význam vize a potřebu jejího sdílení mezi všemi pracovníky firmy. Bez toho, aniž by byla vize přijata napříč všemi úrovněmi a odděleními firmy a zaměstnanci se s ní ztotožnili, není možné, aby byla úspěšně naplňována. Senge pak strategickému managementu ukazuje cestu, jak tento problém uchopit skrze koncept učící se organizace, zejména zaměříme-li se na druhou základní funkci vize, jak ji charakterizuje Kotter. Zatímco však strategický management je výhradní záležitostí top-managementu, koncept učící se organizace prochází všemi úrovněmi podniku a je zaměřen na organizaci jako celek. (nejen) top-manažerům ukazuje, jak uskutečňovat firemní cíle prostřednictvím týmové spolupráce a společného učení se. Učící se organizaci můžeme tedy chápat jako prostředek napomáhající top-managementu v procesu seznamování svých pracovníků s firemními cíli a vizemi, jejich motivace pro plnění těchto cílů a zpětné vazbě pracovníků vůči top-managementu, která se promítá do průběžné korekce uplatňované strategie. Z toho vyplývá, že zavedení konceptu učící se organizace by mělo být jedním z pevných bodů firemní strategie. Pokud firma absorbuje prvky konceptu učící se organizace, bude moci top-management lépe a efektivněji naplňovat strategické cíle a organizace jako celek bude schopna pružně reagovat na změny nastalé v podnikovém okolí. Toto autorčino tvrzení potvrzuje např. i Truneček, který ve svém díle, zaměřeném na znalostní společnost 27, upozorňuje, že pro uskutečnění změn budou zapotřebí především schopní lidé. Top management již nebude pouze udávat směr, nařizovat a kontrolovat, ale musí mít vizi a schopnost stmelit a nadchnout pracovníky organizace pro stanovený strategický cíl. 25 KOTTeR, J. P., Vedení procesu změny, s Srov. KOTTeR, J. P., Vedení procesu změny, s Srov. TRUneČeK, J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti, s

9 Literatura [1] DeDOUcHOVá, M. Strategie podniku. 1. vyd. Praha: c.h.beck, ISBn [2] DRUcKeR, P. f. Management - budoucnost začíná dnes. 1. vyd. Praha: Management Press, ISBn [3] DRUcKeR, P. f. Postkapitalistická společnost. 1. vyd. Praha: Management Press, ISBn [4] KOTTeR, J. P. Vedení procesu změny. 1. vyd. Praha: Management Press, ISBn [5] PeTeRS, T. Prosperita se rodí z chaosu. 1. vyd. Praha: Pragmena, ISBn [6] SenGe, P. M.. Pátá disciplína - teorie a praxe učící se organizace. 1. vyd. Praha: Management Press, ISBn [7] SOUČeK, Z. Firma 21. století. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, ISBn [8] SOUČeK, Z. Úspěšné zavádění strategického řízení firmy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, ISBn [9] SOUČeK, Z. Zvítězíme i v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, ISBn [10] ŠInDeLářOVá, H. Učící se organizace a flexibilita. In Ekonomika a management organizací - nová teorie ekonomiky. 1. vyd. Praha: Oeconomica, ISBn [11] TIcHá, I. Učící se organizace. 1. vyd. Praha: alfa Publishing, ISBn [12] TRUneČeK, J. nová společnost, nová ekonomika, nová teorie podnikání - mýtus nebo realita? In Ekonomika a management organizací - nová teorie ekonomiky. 1. vyd. Praha: Oeconomica, ISBn [13] TRUneČeK, J. Znalostní podnik ve znalostní společnosti. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, ISBn

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE

VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie

Více

24. MANAGEMENT ORGANIZAČNÍHO ROZVOJE

24. MANAGEMENT ORGANIZAČNÍHO ROZVOJE 24. MANAGEMENT ORGANIZAČNÍHO ROZVOJE plánovitý a nepřetržitý cílově orientovaný proces přeměn organizace proces vytváření předpokladů pro budoucí úspěšný rozvoj organizace je prioritním úkolem vrcholového

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Motivace, stimulace, komunikace

Motivace, stimulace, komunikace Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

B2 Organizace jako systém

B2 Organizace jako systém Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B2 Organizace jako systém Toto téma obsahuje informace o způsobech a přístupech k řízení organizace jako

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Management Podklady do školy

Management Podklady do školy Management Podklady do školy 1 Management a jeho úloha v organizaci 1.1 Definice pojmu management Celá řada odborných knih, příspěvků apod. dokladuje, že pojem je velmi často používaný, protože mnoho autorů

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

D1 Trvalá organizace

D1 Trvalá organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! D Útvarové a procesní řízení D1 Trvalá organizace Toto téma obsahuje informace o trvalé organizaci, jejích základních principech a prostředí.

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH

VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH VÝVOJOVÉ TENDENCE V MĚŘENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A JEJICH REFLEXE V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ 1 Developmental Tendencies in Financial Performance Measurements and Its Impact on Management Accounting Úvod Zbyněk

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE

PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE UNIVERZITA FAKULTA PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE Seminární práce Autor: Předmět: Ekonomika a management Akademický rok: zimní semestr 2013/2014 Datum odevzdání:

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

MANAGEMENT I. Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu MANAGEMENT I PLÁNOVÁNÍ VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ORGANIZACE, SWOT ANALÝZA Ing. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Motivace k podnikání a její podpora

Motivace k podnikání a její podpora Motivace k podnikání a její podpora Martin Lukeš Praha, 7.12.2007 Seminář Vybrané možnosti ovlivňování motivace nezaměstnaných OBSAH 1. Výchova a vývoj podnikatelské osobnosti 2. Faktory ovlivňující vstup

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU JAKO SOUČÁST PODNIKOVË STREATEGIE

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU JAKO SOUČÁST PODNIKOVË STREATEGIE ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Metodický list č.1 ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU JAKO SOUČÁST PODNIKOVË STREATEGIE Strategie jako základ konkurenceschopnosti podniku Strategie rozvoje lidských zdrojů jako nedílná součást

Více

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza

Management. Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Management Plánování Vnitřní a vnější prostředí organizace SWOT analýza Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a

Více

Specializace Kognitivní informatika

Specializace Kognitivní informatika Specializace Kognitivní informatika Otevřené dveře specializace Kognitivní informatika, 10.5.2007 V rámci projektu, financovaného Evropským sociálním fondem pod č. 3206 Multi- a transdisciplinární obor

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Schindler Navigator Book Stanovení cílů společnosti Schindler a určení správného směru a strategie, vedoucí k úspěchu na trhu výtahů a eskalátorů.

Schindler Navigator Book Stanovení cílů společnosti Schindler a určení správného směru a strategie, vedoucí k úspěchu na trhu výtahů a eskalátorů. Schindler Navigator Book Stanovení cílů společnosti Schindler a určení správného směru a strategie, vedoucí k úspěchu na trhu výtahů a eskalátorů. Jürgen Tinggren Náš závazek Vážení kolegové, Miguel A.

Více

Manažerské rozhodování 1. Téma 3: Řízení změn metody

Manažerské rozhodování 1. Téma 3: Řízení změn metody Manažerské rozhodování 1 Téma 3: Řízení změn metody Model osmi kroků změny (podle J.P. Kottera) Podrobnější postup zavádění změny Zohledňuje lidský faktor jako součást úspěšné změny Podporuje rozvoj příznivé

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S.

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

8 kroků k zákaznické orientaci ve veřejné správě a certifikace zákaznické orientace

8 kroků k zákaznické orientaci ve veřejné správě a certifikace zákaznické orientace Pomáháme městům a obcím, manažerům a lidem v organizacích na cestě ke zlepšování kvality služeb, řízení, komunikace a rozvoje zaměstnanců. www.mvsprojekt.cz 8 kroků k zákaznické orientaci 8 kroků k zákaznické

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1. Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1

M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1. Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1 M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1 Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1 Marketingový management Klíčovým základem procesu marketingového managementu jsou do podstaty problému

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Public Relations (N_PR) LS 08

Public Relations (N_PR) LS 08 Public Relations (N_PR) LS 08 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: volitelný

Více

Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management

Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management Anotace předmětu: Předmět rozšiřuje poznatky základního kurzu managementu o témata zaměřená na management změny, prosperitu organizace, výkonnost organizace, strategický management a podnikatelský plán,

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 62 Vytváření podmínek

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PROCES STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ, HIERARCHIE STRATEGIE (KOMPLEXNÍ PODNIKOVÁ STRATEGIE CORPORATE STRATEGY,, OBCHODNÍ STRATEGIE, DÍLČÍ STRATEGIE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute

Více

Rowan Gibson (editor) Nový obraz. Přední osobnosti světového managementu a sociálního myšlení o budoucnosti podnikání, konkurence, řízení a trhu

Rowan Gibson (editor) Nový obraz. Přední osobnosti světového managementu a sociálního myšlení o budoucnosti podnikání, konkurence, řízení a trhu Rowan Gibson (editor) Nový obraz budoucnosti Rethinking the Future Přední osobnosti světového managementu a sociálního myšlení o budoucnosti podnikání, konkurence, řízení a trhu 3. doplněné vydání MANAGEMENT

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice FORMULACE, VÝBĚR A IMPLEMENTACE STRATEGIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio

Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Radek Maca NIDM Obsah prezentace Vize aneb modely budoucnosti škol Škola jako učící se

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti Přednáška č.13 Organizace firmy při zahraniční činnosti Organizační struktura Organizační struktura je vedením určený systém hierarchicky rozčleněných míst, útvarů, skupin (organizačních jednotek). Cílem

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Viceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy GiTy, a.s., Mariánské nám. 1, Brno 617 00 ogirstl@gity.cz INFORUM 2007: 13. konference

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Pokyny. Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi.

Pokyny. Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi. Pokyny Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi. Otázka číslo: 1 Lídrem je typ vedoucího, který: a) zastává

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Distanční studijní opora Iva Tichá Miroslava Vaštíková Karviná 2013 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj

Více

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_VÝVOJOVÉ ETAPY MANAGEMENTU_P2 Číslo projektu:

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj.

SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj. 1 SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) garant kurzu: PhDr. Jiří Winkler, PhD. Vyučující : PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Identifikace kurzu : Magisterské prezenční

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1 Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah teorie a empirie. Téma č. 1 Výzkum trhu Historický vývoj: Výzkum veřejného mínění, sociologický

Více

Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek

Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek Chaloupková Štěpánka Čížek Radek * 27. května 1931, Chicago, Illinois, USA V současnosti je považován za jednoho ze špičkových a nejznámějších autorit v oboru marketingu Spolupracoval s celou řadou úspěšných

Více

MANAGEMENT PROJEKTU, PROJEKTOVÝ MANAGEMENT, TÝMOVÝ MANAGEMENT PROJEKTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

MANAGEMENT PROJEKTU, PROJEKTOVÝ MANAGEMENT, TÝMOVÝ MANAGEMENT PROJEKTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB MANAGEMENT PROJEKTU, PROJEKTOVÝ MANAGEMENT, TÝMOVÝ MANAGEMENT PROJEKTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací

KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací Přednášející: Ing. František Steiner, Ph.D. Ing. František Steiner, Ph.D. EK417 Katedra technologií a měření mail: steiner@ket.zcu.cz tel: 377 634 535 Konzultace:

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

Manažerské vzděláváni nejen pro studenty ale i vrcholový management univerzit

Manažerské vzděláváni nejen pro studenty ale i vrcholový management univerzit Peter Ponický, Andrea Julény (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, CZ) Manažerské vzděláváni nejen pro studenty ale i vrcholový management univerzit management se zabývá chováním lidí a lidských

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

OBSAH. Management. iii PŘEDMLUVA 1

OBSAH. Management. iii PŘEDMLUVA 1 OBSAH PŘEDMLUVA 1 KAPITOLA 1 MANAGEMENT A MANAŽEŘI 6 MANAGEMENT 7 MANAŽEŘI 9 KAPITOLA 2 VÝVOJ TEORIÍ ŘÍZENÍ 19 MECHANISTICKÝ PŘÍSTUP 20 ŠKOLA LIDSKÝCH VZTAHŮ 25 HUMANISTICKÝ PŘÍSTUP 26 MODERNÍ NÁZORY 27

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

SPOLUVYTVÁŘENÍ HODNOTY SE ZÁKAZNÍKEM

SPOLUVYTVÁŘENÍ HODNOTY SE ZÁKAZNÍKEM SPOLUVYTVÁŘENÍ HODNOTY SE ZÁKAZNÍKEM V současné době dochází k utváření nového prostoru vytváření hodnoty, které se zaměřují na vytváření jedinečných osobních zkušeností spoluvytváření prostřednictvím

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět FIREMNÍ A ORGANIZAČNÍ KULTURA

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět FIREMNÍ A ORGANIZAČNÍ KULTURA Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět FIREMNÍ A ORGANIZAČNÍ KULTURA První část bude věnována tématu firemní kultura. Studium předmětu

Více