ZNALECKÝ POSUDEK číslo 0101 / 20 / 2015

Transkript

1 Znalec: Ing. Zdeněk Paseka M. Majerové Týnec nad Labem Adresa objednatele posudku: Státní pozemkový úřad pan Petr Husák Husinecká 1024/11a Praha 3 IČO: DIČ: CZ ZNALECKÝ POSUDEK číslo 0101 / 20 / 2015 Předmět posudku: Posouzení kvality a rozlišení tisku digitálních tiskových strojů (multifunkcí) podle parametrů zadání z výběrového řízení Centrální tiskové řešení pro SPÚ formou poskytnutí tiskových služeb Zadání z: Podklady převzaty: Požadovaný termín vyhotovení posudku: Posudek obsahuje 28 stran textu (plus 6 stran příloh 1 až 6) a objednateli se předává ve dvou písemných vyhotoveních opatřených znaleckou pečetí a jednom předběžném vyhotovení ve formátu PDF. Právní platnost mají pouze obě písemná vyhotovení opatřená znaleckou pečetí. Datum vyhotovení:

2 1 Všeobecné údaje 1.1 Účel vyžádání znaleckého posudku Posouzení kvality tisku dvou technologií digitálních tiskových strojů, jedné s referenčním rozlišením 1200 x 1200dpi a druhé s alternativním porovnávaným rozlišením x 600dpi, pro účely výběrového řízení Centrální tiskové řešení pro SPÚ formou poskytnutí tiskových služeb Předmět posudku Kvalita a rozlišení výtisků, realizovaných požadovanou referenční technologií tisku s rozlišením 1200 x 1200dpi a její porovnání s technologií tisku x 600dpi. 1.2 Zadání a vstupní informace, objednavatelem posudku je: Státní pozemkový úřad, zastoupený panem Petrem Husákem, Husinecká 1024/11a, Praha Podklady pro vypracování posudku: Podklady pro zpracování posudku poskytnuté objednavatelem/dodavatelem Zadávací dokumentace Centrální tiskové řešení pro SPÚ formou poskytnutí tiskových služeb Vzor dat, která mají být tištěna Doplnění zadání Podklady pro zpracování posudku zajištěné znalcem Soubor tiskových dat pro kontrolu kvality čtyřbarevného a jednobarevného tisku Kontrola a vyhodnocení tiskových dat Srovnávací výtisky obou tiskových technologií ČSN ISO ISO Ověření vstupních dat Znalecký posudek je založen na údajích poskytnutých pověřenou osobou zadavatele, podkladech poskytnutých dodavateli porovnávaných digitálních tiskových strojů (multifunkcí) a na veřejně dostupných informacích. Údaje poskytnuté zadavatelem a podklady poskytnuté dodavateli považuje znalec za pravdivé a správné. Poskytnuté podkladové materiály pro zpracování tohoto znaleckého posudku v kompetenci a odpovědnosti odpovědných osob zadavatele a dodavatelů jsou zejména informace podle bodů až a podklady dle bodu Úkolem znalce je: Posoudit kvalitu kontrolních výtisků čtyřbarevného a jednobarevného digitálního tisku a odpovědět na otázky: 1. Vyhovuje kvalita tisku oběma technologiemi parametrům stanoveným normami ČSN ISO a ISO ? 2. Odpovídá kvalita rozlišení kontrolního výtisku technologií x 600dpi kvalitě referenčního výtisku technologií 1200 x 1200dpi? 3. Odpovídá rozlišení a kvalita tisku obou technologií parametrům, dosahovaným podle zadání výběrového řízení? - 2 -

3 2. Nález 2.1 Podle zadávací dokumentace je předmětem plnění této veřejné zakázky Centrální tiskové řešení pro SPÚ formou poskytnutí tiskových služeb. Parametry zadání pro výběrové řízení jsou uvedeny na obrázku 1, jako kopie strany 3 z 19 zadávací dokumentace. Obrázek 1: Parametry zadání Pro zkoumání v tomto posudku je jediným parametrem zadání, směrodatným pro kvalitu tisku pouze požadované technické rozlišení 1200x1200dpi pro tisk

4 2.2 Vzor dat, která mají být tištěna. Zadavatelem poskytnutá data, která mají být na zařízeních podle zadávací dokumentace tištěna, byla podrobena znalcem zkoumání ohledně jejich kvality pro účely digitálního tisku. Tato data byla zadavatelem poskytnuta v souboru s označením misys_mapy_vzor_tisk3 a jejich obsah je podchycen na obrázcích 1-3. Obrázek 1: Pérová kresba Obrázek 2: Fotografie Obrázek 3:Pérová kresba + pérová kresba Tato data byla podrobena výstupní kontrole PDF podle základního standardu pro tisková data PDF/X 1a. Výsledek této kontroly je zachycen na obrázku 4. Vložený profil U.S. Web Coated (SWOP) v2 odpovídá kotoučovému ofsetovému tisku heatsetem a v místních podmínkách zpravidla signalizuje, že pro reprodukci fotografických obrazů není vložen žádný profil. S ohledem na objem těchto dat byla data podrobena hlubší kontrole, jejíž výsledky jsou zachyceny na následujícím obrázku 5. Obrázek 4: Vyhodnocení dat podle PDF/X 1a - 4 -

5 Obrázek 5: Obrovské množství objektů v tiskových datech Obrovské množství objektů (šedočerné šrafování) v datech na stránkách 2 a 3 tohoto PDF souboru způsobuje neúměrný objem tiskových dat a může způsobovat i problémy s tiskem. Proto byla tato data použita znalcem jako vodítko pro sestavení kontrolní stránky ve formátu A4 s rozlišením fotografií 1200dpi (a modifikovaným standardním rozlišením pro tisk podle ČSN ISO s hodnotou 300dpi) a standardními kontrolními prvky pro hodnocení kvality a rozlišení pro digitální tisk s kvalitou dat odpovídající kvalitě vzoru dat podle bodu 2.2. Tato tisková data jsou uvedena a popsána v následujícím bodě Doplnění zadání Při jednání dne bylo zadavatelem upřesněno zadání pro šetření na dvou tiskových strojích: a) Druhý stroj s rozlišením 1200x1200dpi, jako alternativa pro porovnávání kvality rozlišení mezi oběma technologiemi. b) Stroj s rozlišením 600x600dpi, pro porovnání s ostatními oběma technologiemi

6 Svislá osa Y ZNALECKÝ POSUDEK číslo 0101 / 20 / Soubor tiskových dat pro kontrolu kvality digitálního tisku Vzhled kontrolní stránky z tohoto souboru je zachycen na obrázku 6. Vodorovná osa X Obrázek 6: Stránka pro kontrolu kvality digitálního tisku Tento soubor obsahuje mimo jiné prvky pro kontrolu rozlišení a kvality digitálního tisku modifikované podle ČSN ISO , potřebné pro toto šetření

7 2.5 Kontrola a vyhodnocení tiskových dat Tato tisková data byla vyhodnocena s obdobným výsledkem jako vzor tiskových dat, poskytnutý zadavatelem. Tato tisková data obsahují: Kontrolní klín UGRA/Fogra V3 Slouží pro případnou kontrolu barevnosti a nárůstů tónových hodnot podle normy ČSN ISO Černobílou ilustraci s rozlišením 1200x1200dpi s vloženým pozitivním a negativním písmem pro kontrolu rozlišení textu vloženého v tónovém černobílém obraze. Barevnou ilustraci s rozlišením 1200x1200dpi s vloženým pozitivním a negativním písmem pro kontrolu rozlišení textu vloženého v tónovém barevném obraze. Šest polí tónových přechodů 0 % % tónové hodnoty barev azurové, purpurové, žluté a černé přetisk 0 % % tónových hodnot všech těchto barev (C, M, Y, K) přetisk 0 % - 60 % tónových hodnot všech těchto barev (C, M, Y, K) Barevnou ilustraci s rozlišením 300x300dpi s vloženým pozitivním a negativním písmem pro kontrolu rozlišení textu vloženého v tónovém barevném obraze. Negativní bezpatkové písmo Od 1 do 4 body v černém podkladu tvořeném jen 100 % černé procesní barvy Pozitivní bezpatkové písmo Od 1 do 4 body tvořené jen černou procesní barvou Negativní bezpatkové písmo Od 1 do 4 bodů v černém podkladu tvořeném soutiskem 100% tónových hodnot všech čtyřech procesních barev. Negativní bezpatkové písmo Od 1 do 4 bodů ve žlutém podkladu tvořeném jen 100 % žluté procesní barvy Negativní bezpatkové písmo Od 1 do 4 bodů v purpurovém podkladu tvořeném jen 100 % purpurové barvy Negativní bezpatkové písmo Od 1 do 4 bodů v azurovém podkladu tvořeném jen 100 % azurové procesní barvy Dvě pole pozitivních a negativních linek Tlouštěk: 0,25 bodu = 0,09 mm 0,50 bodu = 0,18 mm = šířka svislé i vodorovné linky rámečku 0,75 bodu = 0,27 mm 1,00 bod = 0,36 mm 2,00 body = 0,72 mm 3,00 body = 1,08 mm - 7 -

8 2.6 Srovnávací výtisky z porovnávaných tiskových technologií Srovnávací výtisky byly vyhotoveny za přítomnost techniků, zodpovědných za dané referenční tiskové stroje s nastaveným rozlišením 1200 x 1200dpi, a za porovnávané stroje s nastaveným rozlišením x 600dpi. Výsledky tisku byly techniky shledány za odpovídající kvalitám daných zařízení. Srovnávací výtisky jsou přílohami tohoto posudku, označenými následovně: Příloha 1: Značená 1/1 barevný výtisk z referenčního stroje 1200 x 1200dpi Příloha 2: Značená 1/2 černobílý výtisk z referenčního stroje 1200 x 1200dpi Příloha 3: Značená 2/1 barevný výtisk z porovnávaného stroje x 600dpi Příloha 4: Značená 2/2 černobílý výtisk z porovnávaného stroje x 600dpi Příloha 5: Značená 3/1 barevný výtisk z referenčního stroje 1200 x 1200dpi Příloha 6: Značená 4/1 barevný výtisk ze stroje s rozlišením 600 x 600dpi 2.7 ČSN ISO Podle bodu této normy platí, že tónové přechody barev C, M, Y, R, G, B a přetisku C+M+Y nesmějí vykazovat žádné snadno viditelné zlomy. Pro testy byla použita aplikovaná verze kontrolních polí s rozsahem 0 100% C, M, Y, dále pole s rozsahem 0 100% C+M+Y+K a pole s rozsahem 0 60% C+M+Y+K pro zdůraznění středních tónů. Kvalita vytištění tónových přechodů sice není hlavním účelem tohoto porovnávání, pro kvalitu tisku tónových obrazů (fotografií) je však poměrně zásadní. Podle bodu této normy platí, že rozlišovací schopnost musí být taková, aby byla čitelně reprodukována (C, M, K) azurová, purpurová a černá pozitivní bezpatková písma velikosti 2 bodů, negativní písmo velikosti 8 bodů a dvoubodové negativní linky v barvách C, M, K (azurová, purpurová, černá). Pro testy byla použita navíc pozitivní i negativní písma velikosti 1 bod a linky od 0,25 do 1 bodu. Pro porovnání byla navíc použita i pozitivní a negativní písma na tónovém podkladu, která mají simulovat podmínku číselného značení objektů ve fotografické mapě a jejich čitelnost. 2.8 ISO Podle této normy platí stejné podmínky, jako podmínky, které jsou uvedeny v české normě ČSN ISO V posudku použité ilustrace Většina ilustrací byla získána skenováním a zalomením do textu tohoto posudku. Takto získané ilustrace mají pouze informativní charakter, neboť jsou ovlivněny právě technologií jejich zapracování do posudku. Skutečnosti, jimi popisované však je možné porovnat přímo na přílohách 1 až 6. Ilustrace získané mikrofotografií (pořízené na zařízení Olympus BX-51 s digitální kamerou DP-70 a softwarem Stream, při zvětšení 100x, v odraženém světle, s LBD filtrem pro denní světlo) znázorňují stav potisků lépe, ale jsou použity stejně hlavně pro identifikaci získaných rozměrů

9 3. Posudek 3.1 Čtyřbarevný tisk Protože výsledky v pestrých barvách kopírují výsledky v černé, byla pro porovnávání výsledku barevného tisku (s výjimkou vytištění barevných přechodů) použita procesní černá barva z důvodu kontrastu Reprodukce tónových přechodů čtyřbarvotisku Podle ČSN ISO / by měly být beze zlomu vytištěny předepsané tónové přechody azurové, purpurové žluté a přetisku těchto barev (C+M+Y). Reprodukce tónových přechodů byla hodnocena vizuálně na přiložených referenčních vzorcích 1/1 (příloha 1) a 4/1 (příloha 5), na porovnávaném vzorku tisku 2/1 (příloha 3) z technologie x 600dpi a na výtisku realizovaném na běžném zařízení s rozlišením 600 x 600dpi. Oba referenční vzorky i výtisk z běžného zařízení s rozlišením 600 x 600dpi vykazují plynulý přechod ve všech procesních barvách i v přetiscích, vzorek technologie x 600dpi vykazuje viditelný zlom v přechodech azurové a černé, ale i zlom v soutisku všech čtyř procesních barev v tónové hodnotě cca 48 % Reprodukce (černých) linek ve čtyřbarvotisku Podle ČSN ISO by měly být čistě vytištěny dvoubodové linky. Na všech vytištěných vzorcích, včetně vzorku vytištěného pomocí technologie tisku x 600dpi jsou čistě reprodukovány nejen dvoubodové, ale všechny vytištěné pozitivní i negativní linky, dokonce i linky tloušťky 0,25 bodu. Tento kontrolní prvek byl vytištěn prakticky shodně Reprodukce bezpatkových písem ve čtyřbarvotisku Pozitivní a negativní bezpatková písma podle ČSN ISO /8 mají být podle norem reprodukována čitelně velikosti 2 (respektive 8) bodů. Tuto podmínku splňují jak vzorky vytištěné na obou standardních referenčních tiskových strojích, tak vzorek vytištěný na porovnávaném tiskovém stroji technologií x 600dpi. Splňuje jí dokonce i vzorek vytištěný na běžném, starším tiskovém stroji s rozlišením 600 x 600dpi. Mírné rozdíly se začínají projevovat až u bezpatkových písem velikosti 1 bodu Bezpatková písma velikosti 1 bodu Pozitivní bezpatkové písmo 1 bod Zajímavé je, že (s výjimkou poškození na začátku řady jedniček jednobodového písma) poměrně dobrou kvalitu pozitivně vytištěného písma vykazuje vzorek vytištěný na starším tiskovém stroji s rozlišením 600 x 600dpi. Lepší kvalitu i rozlišení vykazuje pozitivní písmo vytištěné na referenčním stroji 2. Výsledek tisku z referenčního stroje 1 má relativně nižší intenzitu černé a začíná se v jednobodovém písmu slévat. Výsledek vytištění jednobodového písma technologií x 600dpi leží kvalitativně mezi kvalitami referenčních výtisků 1/1 a 3/1. Na všech vytištěných vzorcích pozitivních písem o velikosti 1 bodu se začíná projevovat rastr (řádkování) všech tiskových strojů jevem, který v řadě jedniček připomíná moaré. Jde tedy o vzájemné působení frekvence rastru (řádkování) tiskového stroje a tištěných jedniček (jejich dané velikosti či rozestupu). Popisovaný jev je zachycen na obrázku

10 Obrázek 7: Vytištěná pozitivní bezpatková písma velikosti 1 a 2 body Na následujícím obrázku 8 je zachycena kvalita vytištěných negativních bezpatkových písem velikosti 1 a 2 body. Obrázek 8: Vytištěná negativní bezpatková písma velikosti 1 a 2 body

11 Negativní bezpatkové písmo1 bod Na negativních bezpatkových písmech se již kvalita tisku daného stroje projevuje více. Výtisk negativního jednobodového písma na referenčním vzorku 1/1 začíná přes relativně nižší intenzitu černé splývat a znaky jsou již špatně rozeznatelné. Lepší kvalitu i rozlišení vykazuje negativní písmo na referenčním vzorku 3/1. Výsledek vytištění jednobodového negativního písma technologií x 600dpi leží kvalitativně na úrovni referenčního vzorku 3/1. Na všech vytištěných vzorcích pozitivních písem o velikosti 1 bodu se začíná projevovat rastr (řádkování) všech tiskových strojů jevem, který v řadě jedniček připomíná moaré. Jde tedy opět o vzájemné působení frekvence rastru (řádkování) tiskového stroje a tištěných jedniček (jejich dané velikosti či rozestupu). Na starším běžném tiskovém stroji s rozlišením 600 x 600dpi vytištěné negativní písmo velikosti 1 bodu je již prakticky neidentifikovatelné a zhoršenou čitelnost a rozlišení vykazuje i písmo velikosti 2 bodů, přesto však je i takové rozlišení podle parametrů ČSN ISO v pořádku

12 3.1.4 Bezpatková písma v tónovém obrazu čtyřbarvotisku Tento parametr není předepisován žádnou normou, zde byl použit pro porovnání jednotlivých vytištěných vzorků pro ten případ, kdy má být písmo tištěno do tónového obrazu (fotografie), jako tomu je na stránkách 2 a 3 vzorku tiskových dat poskytnutých zadavatelem (viz bod 2.2). Kvalita vytištění bezpatkových písem do tónového obrazu (fotografie) je zachycena na obrázku 9 pro rozlišení tónového obrazu 1200dpi a na obrázku 10 pro 300 dpi. Obrázek 9: Bezpatková písma v tónovém obraze s rozlišením 1200dpi Obrázek 10: Bezpatková písma v tónovém obraze s rozlišením 300dpi

13 Z šetření ohledně čitelnosti písma (rozlišení) vytištěného do tónového obrazu (fotografie) vyplývá a na uvedených obrázcích 9 a 10 je i podchyceno, že na vytištění písma do tónového obrazu má vedle vlastního rozlišení obrazu vliv řada dalších faktorů. Pozitivní bezpatkové písmo v tónovém obrazu Toto písmo, ve velikosti 1 bodu, tištěného černou barvou do tónového obrazu je čitelné pouze pro referenční vzorek 3/1 a to pouze pro obraz (fotografii) s rozlišením 1200dpi. Jak na referenčním vzorku 1/1, tak i na vzorku vytištěném jednobodovým písmem technologií x 600dpi, tak i na referenčním vzorku 3/1 a vzorku vytištěném na starším tiskovém stroji s rozlišením 600 x 600dpi černou barvou do tónového obrazu je jednobodové pozitivní písmo prakticky nečitelné jak na tónových obrazech s rozlišením 1200dpi, tak na tónových obrazech s rozlišením 300dpi. Na všech vytištěných vzorcích pozitivních písem o velikosti 1 bodu se projevuje rastr (řádkování) tiskových strojů a jeho natočení pro jednotlivé procesní barvy. Dvoubodová pozitivní písma, tištěná černou barvou do tónového obrazu jsou čitelná prakticky všechna, pořadí čitelnosti a rozlišení je následující 3/1, 1/1, 2/1 a 4/1 pro tónové obrazy s rozlišením 1200dpi. Pro tónové obrazy s rozlišením 300dpi pak je pořadí čitelnosti (rozlišení) v podstatě vyrovnané. Negativní bezpatkové písmo v tónovém obrazu Toto písmo velikosti 1 bodu, tištěné tak, že z tónového obrazu jsou vybrány všechny tiskové barvy, není čitelné na žádném vzorku tisku. Toto písmo velikosti 2 bodů, tištěné tak, že z tónového obrazu jsou vybrány všechny tiskové barvy, je čitelné na všech vzorcích tisku téměř stejně, nejlépe ale kupodivu na vzorku 4/1 s tónovým obrazem v rozlišení 1200dpi. Obecně tedy pro kvalitu čitelnosti písma, vytištěného do tónového obrazu platí čitelnost velikosti 2 bodů v závislosti na natočení rastru kreslících/kontrastních tiskových barev. Na vzorku 4/1 se v obou případech podepisuje negativně technický stav tohoto tiskového stroje a kvality jeho soutisku

14 3.1.5 Reprodukce černých svislých a vodorovných linek ve čtyřbarvotisku Pro ověření vlivu rastrů byla na testovaných vzorcích porovnána tloušťka svislých a vodorovných linek nejprve pomocí skeneru. Tloušťky linek na vzorcích jsou porovnány na obrázku 11. Obrázek 11: Tloušťky svislých a vodorovných linek I v tomto porovnání je zjevné, že referenční vzorek 1/1 vykazuje relativně nejnižší intenzitu černé barvy. Protože se referenční vzorek 3/1 jeví při porovnání, jako by tato technologie zeslabovala pozitivní linky (a tím v negativu zesilovala negativní bílé písmo), bylo provedeno mikroskopické měření. Výsledky jsou uvedeny v bodě a na obrázcích

15 3.1.6 Tloušťky černých svislých a vodorovných linek ve čtyřbarvotisku Získané pomocí mikroskopu dne jsou uvedeny v obrázcích Tyto obrázky jsou z důvodu snímání v mikroskopu otočeny o 90 (viz značení os). Osa X Osa Y Obrázek 12: Vzorek 1/1 Obrázek 13: Vzorek 2/1-15 -

16 Obrázek 14: Vzorek 3/1 Obrázek 15: Vzorek 4/1-16 -

17 Souhrn výsledků těchto měření včetně dopočtu některých hodnot je uveden v následující tabulce 1. Tabulka 1: Rozměry linek Porovnávané digitální tiskové stroje reprodukují pozitivní linky následovně: Referenční vzorek 1/1 (1200x1200dpi) s relativně malým rozšířením Porovnávaný vzorek 2/1 (9.600 x 600dpi) s větším rozšířením Referenční vzorek 3/1 (1200x1200dpi) s relativně malým zúžením Vzorek 4/1 (600x600dpi) pro porovnání s poměrně velkým rozšířením Porovnávané digitální tiskové stroje vykazují však při reprodukci pozitivních linek také různé šířky neostré okrajové zóny s postupným nárůstem následující stupně plošného pokrytí pigmentem: Referenční vzorek 1/1 (1200x1200dpi) poměrně širokou okrajovou zónu Porovnávaný vzorek 2/1 (9.600 x 600dpi) úzkou okrajovou zónu Referenční vzorek 3/1 (1200x1200dpi) širší okrajovou zónu Vzorek 4/1 (600x600dpi) pro porovnání okrajovou zónu obdobnou jako 3/1 Tyto údaje také vysvětlují, proč se reprodukce linek: na vzorku 1/1, tištěném na referenčním stroji jeví jako slabší a neostrá, na vzorku 2/1, tištěném na porovnávaném stroji jeví jako silnější a ostrá, na vzorku 3/1, tištěném na referenčním stroji jeví jako slabší a ostrá, na vzorku 4/1, pro porovnání (600x600dpi) jeví jako silnější a ostrá, Z těchto výsledků vyplývá, že kvalita vytištění okrajových zón tiskových prvků nezávisí přímo na deklarovaném rozlišení tiskových strojů, jako spíše na jejich interním seřízení a softwarovém nastavení. Zúžení a vyostření přechodové zóny se zúžením tiskového prvku znamená větší otevření negativních písem (viz referenční vzorek 3/1) a relativní zlepšení čitelnosti a rozlišení písma. Rozšíření přechodové zóny s rozšířením tiskového prvku znamená zatahování negativních písem (viz referenční vzorek 1/1) a relativní zhoršení čitelnosti a rozlišení písma. Porovnávaný vzorek 2/1 pak leží svou čitelností a rozlišením negativního písma mezi oběma referenčními vzorky právě z důvodu okrajových zón a softwarového nastavení tiskového stroje. Přímo úměrně pak toto pravidlo platí pro pozitivní písma. Výrazný význam však má i interference frekvence jednobodových znaků s rastrováním tiskového stroje, která v řadě jednobodových znaků přináší vznik moaré

18 3.2 Jednobarevný tisk Pro porovnávání výsledků jednobarevného tisku byly použity stejné kontrolní prvky jako pro porovnávání čtyřbarvotisku Jednobarevná reprodukce tónových přechodů Podle ČSN ISO / by měly být beze zlomu vytištěny předepsané tónové přechody azurové, purpurové žluté a přetisku těchto barev (C+M+Y). Reprodukce tónových přechodů byla hodnocena vizuálně na přiloženém referenčním vzorku 1/2 (příloha 2) a na porovnávaném vzorku tisku 2/2 (příloha 4) z technologie x 600dpi. Jak referenční vzorek, tak vzorek tisku technologií x 600dpi nevykazuje viditelný zlom v žádném tónovém přechodu a na obou vzorcích jsou reprodukovány černobíle všechny barvy v podstatě v celém rozsahu % Jednobarevná reprodukce linek Podle ČSN ISO / by měly být čistě vytištěny dvoubodové linky. Na obou vytištěných vzorcích, včetně vzorku vytištěného pomocí technologie tisku x 600dpi jsou čistě reprodukovány nejen dvoubodové, ale všechny vytištěné pozitivní i negativní linky, dokonce i linky tloušťky 0,25 bodu. Tento kontrolní prvek byl oběma technologiemi vytištěn prakticky shodně Jednobarevná reprodukce bezpatkových písem Pozitivní a negativní bezpatková písma podle ČSN ISO /8 mají být podle norem reprodukována čitelně velikosti 2 (respektive 8) bodů. Tuto podmínku splňuje jak vzorek 1/2, vytištěný na referenčním tiskovém stroji, tak vzorek 2/2 vytištěný na tiskovém stroji technologií x 600dpi. Ten byl vytištěn na stejném digitálním tiskovém stroji, jako čtyřbarevný tisk. Referenční jednobarevný výtisk byl vytištěn na jiném digitálním tiskovém stroji, než na kterém byl vytištěn čtyřbarevný tisk. Pozitivní dvoubodové písmo referenčního tisku je sice slabší, ale čitelné. Slabší vytištění dvoubodového písma může být v tomto případě dáno momentálním technickým stavem stroje, na kterém byl vzorek tištěn, neboť tento stroj byl před tiskem vzorku odstaven a nebylo s ním nijak manipulováno ani před tiskem, ani po vytištění vzorku, který se vizuálně jevil jako vyhovující. Rozdíly se začínají projevovat až u bezpatkových písem velikosti 1 bodu Bezpatková písma velikosti 1 bodu Pozitivní bezpatkové písmo 1 bod Na referenčním výtisku (vzorek 1/2) není sice v jednobodovém písmu (ve všech barvách ) reprodukována jedna část textu, ale zbývající část je reprodukována relativně čistě, pouze s vlivem výše vzpomínané interference s rastrováním. Referenční vzorek 1/1 pochází ze čtyřbarevného tisku a je zde uveden proto, aby bylo možné porovnání s jednobarevným tiskem. Výsledek vytištění jednobodového písma technologií x 600dpi na vzorku 2/1 a na vzorku 2/2 je velmi podobný a odráží zřejmě pouze skutečnost, že vzorek 2/1 byl vytištěn barevně a vzorek 2/2 pouze černobíle, jinak stejným nastavením porovnávaného tiskového stroje. Popisovaný jev je zachycen na obrázku

19 Obrázek 16: Vytištěná pozitivní bezpatková písma velikosti 1 a 2 body Na následujícím obrázku 17 je zachycena kvalita vytištěných negativních bezpatkových písem velikosti 1 a 2 body. Obrázek 17: Vytištěná negativní bezpatková písma velikosti 1 a 2 body

20 Negativní bezpatkové písmo1 bod Na negativních bezpatkových písmech se kvalita tisku projevuje jinak než na pozitivním písmu. Negativní písmo, vytištěné na referenčním jednobarevném stroji vykazuje s výjimkou chybějící části znaků lepší kvalitu i rozlišení než negativní písmo, vytištěné na referenčním čtyřbarevném stroji (na rozdíl od pozitivních písem). Kvalita vytištění jednobodového negativního písma technologií x 600dpi vzorku 2/2 leží kvalitativně logicky na úrovni vzorku 2/1, protože tisk byl realizován na shodném stroji. I na obou jednobarevně vytištěných vzorcích negativních písem o velikosti 1 bodu se začíná projevovat rastrování tiskových strojů, které v řadě jedniček připomíná moaré. Jde tedy opět o vzájemné působení frekvence rastru (řádkování) tiskového stroje a tištěných jedniček (jejich dané velikosti či rozestupu). Na referenčním vzorku 1/2 však je tento jev zjevně z důvodu jednobarevné technologie tisku slabší

21 3.2.4 Bezpatková písma v jednobarevném tónovém obrazu Tento parametr není předepisován žádnou normou, zde byl použit pro porovnání jednotlivých vytištěných vzorků pro případ, kdy má být písmo tištěno do tónového obrazu (fotografie), jako tomu je na stránkách 2 a 3 vzorku tiskových dat poskytnutých zadavatelem (viz bod 2.2). Kvalita vytištění bezpatkových písem do tónového obrazu (fotografie) je zachycena na obrázcích 18 (referenční výtisk 1/2) a 19 (porovnávaná technologie x 600dpi na výtisku 2/2) pro rozlišení tónového obrazu 1200 dpi. Obrázek 18: Bezpatkové písmo v tónovém obraze referenčního výtisku 1/2. Obrázek 19: Bezpatkové písmo v tónovém obraze vzorku 2/2, vytištěném technologií x 600dpi

22 Z šetření ohledně čitelnosti písma (rozlišení) vytištěného do barevného tónového obrazu (fotografie) vyplývá a na obrázcích 9 a 10 je i podchyceno, že na vytištění písma do tónového obrazu má vedle vlastního rozlišení obrazu vliv řada dalších faktorů. Tato skutečnost se potvrzuje i v případě vytištěných písem v jednobarevném obraze. Z obrázků 18 a 19 je zjevný vliv rastrování (kruhový a eliptický rastr), ale i způsob reprodukce podkladového tónového obrazu (vyšší tónová hodnota na obrázku 19). Pozitivní bezpatkové písmo v tónovém obrazu Dvoubodové pozitivní i negativní písmo je lépe čitelné na referenčním vzorku 1/2, ale je částečně čitelné i na vzorku vytištěném technologií x 600dpi. Jednobodové pozitivní i negativní písmo není čitelné ani na referenčním vzorku 1/2, ani na vzorku 2/2, vytištěném technologií x 600dpi Reprodukce černých svislých a vodorovných linek v jednobarevném obrazu Obrázek 20: Tloušťky svislých a vodorovných linek Pro ověření vlivu rastrů na testovaných vzorcích byla porovnána tloušťka svislých a vodorovných linek nejprve pomocí skeneru. Tloušťky linek na vzorcích jsou porovnány na obrázku 20. V tomto porovnání jsou ponechány vzorky 1/1 a 2/1 z barevného tisku, aby bylo možné porovnání s jednobarevným tiskem na vzorcích 1/2 a 2/2. Také v tomto porovnání je zjevné, že referenční vzorek 1/1 vykazuje relativně nejnižší intenzitu černé barvy. Protože se vzorek 2/2 s porovnávanou technologií jednobarevného tisku technologií x 600dpi jeví při tomto porovnání, jako by okrajová zóna tištěného prvku (linky) ve svislém směru byla širší než ve směru vodorovném (což z obrázku 20 ji není řádně rozeznatelné, bylo provedeno mikroskopické měření. Jeho výsledky jsou uvedeny na následujících obrázcích 21 (vzorek 1/2) a 22 (vzorek 2/2)

23 3.2.6 Tloušťky černých svislých a vodorovných linek v jednobarevném tónovém obrazu Naměřené pomocí mikroskopu dne jsou uvedeny v obrázcích 21 a 22. Tyto obrázky jsou z důvodu snímání v mikroskopu otočeny o 90 (viz značení os). Osa X Osa Y Obrázek 21: Vzorek 1/2 Obrázek 22: Vzorek 2/2-23 -

24 Toto mikroskopické měření bylo provedeno také proto, že se vzorek (D)2/2 s porovnávanou technologií jednobarevného tisku technologií x 600dpi jevil při porovnání (obrázek 20), jako by okrajová zóna tištěného prvku (linky) ve vodorovném směru byla širší než ve směru svislém. Z mikroskopického snímku je pak lépe vidět, že tomu tak ve skutečnosti je. Porovnávané digitální tiskové stroje reprodukují pozitivní linky následovně: Referenční vzorek 1/2 (1200x1200dpi) s větším rozšířením Porovnávaný vzorek 2/2 (9.600 x 600dpi) s větším rozšířením Porovnávané digitální tiskové stroje vykazují však při reprodukci pozitivních linek také různé šířky neostré okrajové zóny s následujícím postupným nárůstem stupně plošného pokrytí pigmentem: Referenční vzorek 1/2 (1200x1200dpi) poměrně úzkou okrajovou zónu Porovnávaný vzorek 2/1 (9.600 x 600dpi) širší okrajovou zónu Tyto údaje také vysvětlují, proč se v porovnání se čtyřbarvotiskem na obrázku 20 jeví reprodukce linek: na vzorku 1/2, tištěném na referenčním stroji jako silnější a ostřejší, na vzorku 2/2, tištěném na porovnávaném stroji jako silnější a neostřejší. Proto se také jednobodové negativní písmo (viz obrázek 17) vzorku 1/2 jeví proti vzorku 1/1 otevřenější, čitelnější a lépe rozlišené a písmo vzorku 2/2 se proti vzorku 2/1 jeví jako zataženější, méně čitelné a hůře rozlišitelné. Přímo úměrně pak toto pravidlo platí i pro pozitivní písma. Negativní význam na kvalitu reprodukce tiskových prvků zde však má opět interference frekvence jednobodových znaků s rastrováním tiskového stroje, která v řadě jednobodových znaků přináší vznik moaré

25 4. Vyhodnocení úkolů, odpovědi na otázky a závěr 4.1 Porovnání kvality tisku a rozlišení dosahované oběma tiskovými technologiemi (1200x1200dpi a x 600dpi) bylo provedeno na vzorcích z poskytnutých digitálních tiskových strojů a zjištěné skutečnosti se týkají jedno- i čtyřbarevných technologií tisku těchto strojů. Pro porovnatelnost byly všechny vzorky vytištěny na shodný materiál, takže jejich odlišnosti musejí vznikat pouze z technologií tisku, které zahrnují i používané tiskové barvy (tonery). V porovnání s parametry ČSN ISO a ISO , které předepisují rozlišení tónového obrazu 300x300dpi je na základě získaných výsledků také možné brát za prokázané, že rozlišení 300x300dpi stačí k tomu, aby bylo dosaženo rozlišení tištěného obrazu, stanovené těmito normami. Viz také výsledky v 3.1.4, obrázek 10. Vyššího rozlišení předlohy či tištěných dat než 300 x 300dpi je obvykle zapotřebí pouze pro tisk motivů, které na tisku vykazují velké zvětšení, díky kterému pak finální vytištěný obraz často stejně nevykazuje rozlišení ani 300 x 300 dpi (viz billboardy). Vyšší rozlišení může mít opodstatněný význam hlavně tam, kde výtisky v daném formátu mají být při dalším zpracovávání či používání silně zvětšovány. 4.2 Odpovědi na stanovené otázky: Otázka 1: Vyhovuje kvalita tisku oběma technologiemi parametrům stanoveným normami ČSN ISO a ISO ? Odpověď: a) Kvalita rozlišení čtyřbarevných i jednobarevných výtisků zhotovených oběma technologiemi vyhovuje normám ČSN ISO a ISO b) Kvalita tónových přechodů čtyřbarevného tisku, vytištěného technologií 9.600x600dpi nevyhovuje normám ČSN ISO a ISO , protože vykazuje popisované zlomy (viz vzorek tisku 2/1, příloha 3) Otázka 2: Odpovídá kvalita rozlišení kontrolního výtisku technologií x 600dpi kvalitě referenčního výtisku technologií 1200 x 1200dpi? Odpověď: Rozlišení kontrolního výtisku technologií x 600dpi odpovídá podle metodiky ČSN ISO /8 kvalitě referenčních výtisků, vytištěných technologií 1200 x 1200dpi Otázka 3: Odpovídá rozlišení a kvalita tisku obou technologií parametrům, stanoveným zadáním výběrového řízení? Odpověď: a) Kvalita rozlišení obou technologií odpovídá podle metodiky ČSN ISO /8 zadání výběrového řízení. b) Kvalita tisku technologií x 600dpi však na komisionálně zhotovených vzorcích 2/1 (příloha 3) nevyhověla podle norem ČSN ISO a ISO jejich parametru plynulost tónového přechodu. Tento parametr ale nebyl zadáním výběrového řízení předepsán. Kvalitu rozlišení tisku je ale nutno rozlišovat podle toho, jakých tiskových prvků se týká. Výsledky uvedené v odpovědích na otázky 1 až 3 se týkají pozitivní a negativní reprodukce čárové kresby

26 4.3 Závěr Technické rozlišení jednobarevných i čtyřbarevných digitálních tiskových strojů (600x600dpi, 1200x1200dpi, respektive x 600dpi) má přímý vliv na kvalitu a rozlišení hlavně celoplošně tištěných prvků, bez podílu rastrem tištěných barev (obrázek 23, ale i body , 3.1.5, 3.1.6, , a 3.2.6), ale i na tuto kvalitu má vliv moaré, vznikající z rastrování. Vzorek 3/1 Obrázek 23: Reprodukce azurové a její vliv jejího rastrování na rozlišení (moaré). Protože posuzovanými technologiemi digitálního tisku mají být reprodukovány i podklady, které obsahují tónové obrazy (fotografie), anebo plochy barev tvořené soutiskem procesních barev - ve kterých je jedna část kresby reprodukována jako kresba pérová a druhá jako rastr (viz obrázek 24), není možné rozlišení takovýchto součástí obrazu hodnotit jen jako otázky 1 3. Vzorek 2/1 Obrázek 24: Reprodukce azurové s podílem žluté a dodatečným vlivem rastru žluté. Pro kvalitu rozlišení vytištěného obrazu ztrácí technické rozlišení tiskového stroje 1200x1200dpi, respektive x 600dpi (nebo 600x600dpi) v důsledku rastrování digitálních tiskových strojů na významu (viz a a obrázek 9, uvedený zde s technologiemi rozlišeními v kopii ještě jednou), protože se na něm projevuje vliv lineatury použitých rastrů (v hodnotách kolem 80linek/cm). Obrázek 9: Bezpatková písma v tónových obrazech s rozlišením 1200dpi

27 Pravidelný rastr 80x80 bodů/cm (203x203 bodů/coul) se pak skládá z variabilně velkých tiskových bodů s maximální velikostí (tisknoucí plochou) 0,125x0,125 mm. Takto velké body jsou snáze viditelné pouhým okem než body vytvářené rozlišením 1200x1200dpi, které mají velkost velikosti 0,0212x0,0212 mm, a které buď tisknou, nebo netisknou, anebo jsou variovány x-bitovou technologií. Lidské oko je ale schopno vnímat tiskové body jednotlivě až od desítek bodů (linek) na centimetr a proto bylo pro posuzování použito jednotné zvětšení tisknoucích prvků, na kterém bylo rozlišení posuzováno (viz například obrázek 9). Ze šetření (viz obrázek 9) pak také vyplývá, že na kvalitu rozlišení tisku má také (vedle technického rozlišení tiskového stroje 600x600dpi, či 1200x1200dpi, respektive 9.600x600dpi a jeho rastrování) vliv softwarové nastavení reprodukce barev (podkladová modro zelená barva je evidentně reprodukována čtyřmi rozdílnými způsoby a navíc s rozdílným natočením úhlů rastrů jednotlivých procesních barev. Při tom je identická barva (podkladu) reprodukována čtyřmi různými způsoby. Pro stanovování požadované kvality (i rozlišení) tisku je vždy obecně doporučováno používat vzory tisku (například kontrolní nátisky), které pro kontrolu kvality tisku obsahují soubory odpovídajících testovacích obrazců (viz kontrolní stránka bod 2.4). Tím je možné požadovanou kvalitu tisku stanovit obecně a porovnávat nezávisle na technických parametrech tiskových strojů a vyhnout se tím nechtěnému stanovení kvality podle názvosloví některé konkrétní technologie tisku. V Týnci nad Labem dne Ing. Zdeněk Paseka

28 Prohlašuji tímto, že jsem si vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu 127a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění. Znalecká doložka: Znalecký posudek jsem podal jako soudní znalec č jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne č.j. Spr 4076/06 pro obor tiskařství, se specializací na "technický stav polygrafických strojů, zařízení a jejich příslušenství, materiály a technologické postupy, včetně posouzení kvality tisku a zpracování (reklamace) s rozšířením podle rozhodnutí krajského soudu v Praze ze dne č.j. Spr.4076/2005 pro obor ekonomika, ceny a odhady se specializací na polygrafické stroje a zařízení, materiály, výrobky a technologie. Znalecký úkon je zapsán pod pořadovým č. 0101/20/2015 ve znaleckém deníku. Znalečné a úhradu nákladů účtuji na základě daňového dokladu, faktury č z V Týnci nad Labem dne Ing. Zdeněk Paseka

29 Příloha 1 Vzorek 1/1-29 -

30 Příloha 2 Vzorek 1/2-30 -

31 Příloha 3 Vzorek 2/1-31 -

32 Příloha 4 Vzorek 2/2-32 -

33 Příloha 5 Vzorek 3/1-33 -

34 Příloha 6 Vzorek 4/1-34 -