Inovovaný modul dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro školní psychology a školní speciální pedagogy

Transkript

1 Inovovaný modul dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro školní psychology a školní speciální pedagogy Gabriela Mikulková, Hana Šmejkalová RAMPS - VIP III, Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb Klíčová aktivita 04 Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Praha, 2014

2 Vydáno v rámci projektu Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb - VIP III, výzva č. 33, Průběžná výzva k předkládání individuálních projektů národních z OPVK; Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost; prioritní osa 4a systémový rámec celoživotního učení, registrační číslo projektu CZ 1.07/ / Gabriela Mikulková, Hana Šmejkalová, 2014 Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2014 ISBN

3 INOVOVANÝ MODUL DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY Gabriela Mikulková, Hana Šmejkalová Praha: NÚV, Anotace: Materiál představuje návrh systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) pro školní psychology a školní speciální pedagogy s jeho navazujícím vzdělávacím modulem. Práce na tomto dokumentu probíhaly v rámci ESF projektu RAMPS VIP III (Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb - Vzdělání Informace Poradenství). Z velké části bylo čerpáno z výstupů ESF projektu RŠPP VIP II (Rozvoj školních poradenských pracovišť Vzdělání Informace Poradenství). Systém vzdělávání je zde představen v podobě čtyř odbornostních úrovní, které jsou postaveny na délce praxe a rozsahu absolvovaného DVPP daného jedince. V rámci jednotlivých úrovní by měl školní specialista absolvovat DVPP dle navrženého modulu, který je tvořen 12 tematickými programy, jež v sobě zahrnují širokou škálu problematických oblastí, které se vážou k naplňování pozice školního specialisty. V praxi by měly být tyto programy syceny konkrétními vzdělávacími aktivitami, které odpovídají tematickému vymezení daného programu. V materiálu jsou představeny ty vzdělávací aktivity, které byly realizovány v rámci ESF projektu RAMPS - VIP III. Klíčová slova: další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), odbornostní úroveň, modul, vzdělávací aktivita, vzdělávací program, školní psycholog, školní speciální pedagog, kompetence, standardní činnosti Na zpracování publikace se podíleli metodici školních poradenských pracovišť ESF projektu RAMPS - VIP III.

4 Obsah VÝCHODISKA PRO INOVACI MODULU DVPP PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY... 6 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍCH PSYCHOLOGŮ A ŠKOLNÍCH SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ... 8 HORIZONTÁLNÍ VYMEZENÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY Úroveň A Úroveň B Úroveň C Specializační studium VERTIKÁLNÍ VYMEZENÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY Vstup do profese Vedení dokumentace Diagnostické a intervenční nástroje a postupy Podpora vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných Prevence školního selhávání Psychodidaktika Rizikové chování Práce s třídou a skupinou Práce se stresem Komunikační dovednosti Patologie Metodická podpora REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍCH PSYCHOLOGŮ A ŠKOLNÍCH SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ V RÁMCI PROJEKTU RAMPS VIP III HODNOCENÍ REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU ZE STRANY ŠKOLNÍCH SPECIALISTŮ SHRNUTÍ

5 ÚVOD Předkládaný materiál je výstupem klíčové aktivity 04 (Vzdělávání poradenských pracovníků na úrovni škol a školských poradenských zařízení) ESF projektu Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb VIP 1 III (dále RAMPS VIP III). Obsahem předkládané zprávy je představení inovovaného modulu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro školní psychology a školní speciální pedagogy. Jedná se o postupně navazující kroky na výstup ESF projektu Rozvoj školních poradenských pracovišť - VIP II (dále RŠPP VIP II) dokumentu Inovovaný systém vzdělávání školních poradenských pracovníků. Školy jsou důležitou společenskou institucí, jejichž posláním je žáky nejen vzdělávat, ale také rozvíjet z hlediska jejich individuálních kompetencí, potenciálu a možností. Organizace školy, strukturace učiva, působení na žáky to vše musí být v souladu s moderními poznatky o dítěti vůbec a o každém jednotlivém žákovi zvlášť. (Štech, 2013) Důležitou roli v tomto směru hrají školní poradenská pracoviště, která v rámci možností školy a dostupných služeb dané lokality přispívají prostřednictvím svých činností k vytváření příhodných podmínek každému žákovi. Pokud jsou tato pracoviště rozšířena o pozici školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, mohou poskytovat své služby nejen ve větším rozsahu, ale především ve vyšší kvalitě, která odpovídá odbornému zaměření daného poradenského pracovníka. Na rozšíření školních poradenských pracovišť o pozice odborných poradenských pracovníků neboli školních specialistů (jak jsou školní psychologové a školní speciální pedagogové souhrnně označováni) se výraznou měrou podílel ESF projekt VIP Kariéra, na nějž postupně navázal výše zmíněný ESF projekt RŠPP - VIP II, a aktuálně ukončovaný ESF projekt RAMPS VIP III. Prostřednictvím klíčových aktivit těchto projektů je pozice školních specialistů postupně ukotvována ve školském poradenském systému, a také v samotné struktuře školy. Průběžně je mapována náročnost těchto pozic, a to zejména z hlediska typu poskytovaných služeb a potřebné časové dotace na pokrytí poptávky těchto služeb. Na základě zjištěných informací je nastavován systém metodické podpory těmto pracovníkům. Neodmyslitelnou součástí metodické podpory je nastavení systému dalšího vzdělávání, který by byl zaměřen na potřebný odborný růst školních specialistů, rozvíjel jejich kompetence, dále prohluboval jejich znalosti, umožňoval zdokonalovat se a získávat potřebné dovednosti a obohacovat jejich poradenskou činnost o další metody a postupy práce. 1 Vzdělání Informace Poradenství 5

6 VÝCHODISKA PRO INOVACI MODULU DVPP PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY Struktura a nastavení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP) pro školní specialisty by měly odpovídat níže uvedeným požadavkům: a) respektovat odbornost daného pracovníka získanou pregraduálním studiem (psycholog, speciální pedagog), b) respektovat odbornost daného pracovníka získanou osobní odbornou praxí, c) respektovat odbornost pracovníka získanou v rámci absolvování DVPP, d) reflektovat požadavky poradenského systému kladené na pozici školního specialisty (kterými činnostmi má do školního poradenského systému přispívat, jakou roli má zastávat), e) umožnit školnímu specialistovi profilovat se na základě specifik konkrétní školy (lokalita školy, skladba žáků, složení učitelského sboru, dostupnost poradenských služeb v regionu školy atd.), f) umožnit školnímu specialistovi profilovat se na základě svých osobních preferencí (možnost zaměřit se na jednu oblast poradenských služeb či konkrétní problematiku), g) dbát o komplexní rozvoj kompetencí školního specialisty potřebných k poskytování poradenských služeb účinně a efektivně. Shrneme-li výše uvedené body, vyvstanou před námi dvě stěžejní kategorie nároků kladených na systém a strukturu DVPP pro školní specialisty. První kategorií je reflektování získané odbornosti daného pracovníka viz výše body a), b), c). Na tuto skutečnost bylo již reagováno nastavením systému vzdělávání prostřednictvím definování odbornostních úrovní, které jsou opřeny právě o délku praxe školního specialisty a o počet absolvovaných hodin DVPP zacíleného na problematiku školního poradenského systému. Návrh odbornostních úrovní jsme přejali z výstupu projektu RŠPP VIP II, blíže viz kapitola 2.1. Druhou výraznou kategorií je určitá vyváženost mezi nárokem komplexního rozvoje potřebných kompetencí školního specialisty, jak hovoří body d) a g), a možností určitého individuálního vymezení, jak je uvedeno v bodech e) a f). Této vyváženosti lze dosáhnout prostřednictvím stanovení určitého modulu DVPP zaměřeného na vzdělávání školních specialistů. Tento modul DVPP by svou strukturou komplexně pokrýval celou oblast problematiky školního poradenství ze strany školních specialistů. Pokud by však vzdělávací nabídka, která by z tohoto modulu vycházela, byla ponechána čistě na osobních a profesních preferencích jednotlivců (školní specialisté), nebylo by zajištěno komplexní proškolení každého z nich. Pokud by byla vzdělávací nabídka 6

7 striktně stanovena, bylo by to pro změnu na úkor osobního rozvoje každého jednotlivce. Tento modul by měl být provázán s určitým formalizovaným nástrojem, který by jednotlivce, jež dbají o svůj komplexní rozvoj, určitým způsobem zohledňoval (např. diskutovaný kariérní řád). Školní specialista by měl takto možnost vybírat si ze vzdělávací nabídky jednak na základě svých osobních a profesních preferencí, zároveň by však byl motivován k udržování svého odborného komplexního rozvoje v oblasti školního poradenství. Úkolem klíčové aktivity 04 byla inovace modulu DVPP pro školní speciální pedagogy a školní psychology. Jednalo se o jeho bližší specifikaci a definování základních tematických oblastí, které by zrcadlily náročnost školního poradenství, respektive odpovídaly by rozvoji potřebných dovedností, znalostí a kompetencí školního specialisty. Práce týkající se definování modulu vycházela z podkladů: zprostředkovaných dat prostřednictvím výstupů RŠPP - VIP II, standardních činností školních specialistů deklarovaných v legislativě, průběžné zpětné vazby zaměřené na realizované vzdělávání v rámci projektu (evaluace realizovaných vzdělávacích aktivit), zpětné vazby na samotný návrh modulu DVPP pro školní psychology a školní speciální pedagogy (zapojení všech metodiků školních poradenských pracovišť; dále jen ŠPP), realizovaných činností školních specialistů na svých školách (získáno z evidence činností školních specialistů). 7

8 SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍCH PSYCHOLOGŮ A ŠKOLNÍCH SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ Představovaný systém vzdělávání je postaven na třech, respektive čtyřech úrovních, které jsou definovány: délkou praxe na pozici odborného poradenského pracovníka ve školním poradenském pracovišti 2, počtem hodin dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřeného na oblast poradenství ve školství. Nezbytnou podmínkou pro zařazení pracovníka na jakoukoliv úroveň je získání odborné kvalifikace prostřednictvím vysokoškolského vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu v odpovídající oblasti, dle 18 (speciální pedagog), resp. 19 (psycholog) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. Kritéria definující jednotlivé úrovně byla převzata z dokumentu Inovovaný systém vzdělávání školních poradenských pracovníků, RŠPP-VIP II, viz tabulka č. 1. V rámci plnění klíčové aktivity 04 v aktuálně realizovaném projektu byla pozornost zaměřena na obsahové vymezení vzdělávání těchto úrovní, avšak v obecné rovině. To se mělo v následujícím kroku stát podkladem pro horizontální nastavení odborného zaměření jednotlivých vzdělávacích aktivit (seminářů, kurzů, workshopů atd.). Tabulka č. 1: Úrovně odbornosti - kritéria ÚROVEŇ OZNAČENÍ KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ DO DANÉ ÚROVNĚ DÉLKA PRAXE V ŠPP POČET ABSOLVOVANÝCH HODIN DVPP A začínající 0-1 rok základní kvalifikační předpoklady B mírně až středně pokročilý více jak 1 rok nejméně 150 hodin - problematika poradenských služeb ve školství C pokročilý více jak 5 let nejméně 250 hodin - jedna vybraná oblast poradenských služeb ve školství nadstavbová specializace kritéria dle realizátora specializačního vzdělávání absolvovaný dlouhodobý výcvik (nejméně 500 hodin) 2 Při minimálním úvazku 0,5. 8

9 HORIZONTÁLNÍ VYMEZENÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY 3.1 Úroveň A Do úrovně A jsou zařazováni pracovníci, kteří zastávají pozici školního specialisty méně jak jeden rok. Pro postup do následující úrovně by měl daný pracovník absolvovat nejméně 150 hodin vzdělávání, které je zaměřeno na problematiku poradenských služeb ve školství. Obsah vzdělávacích aktivit by měl být zaměřen na uvedení odborných poradenských pracovníků do praxe školních poradenských pracovišť: podstata práce odborného poradenského pracovníka v systému školy, postavení odborného poradenského pracovníka ve vztahové síti školy, koncepční otázky zřizování a činností školního poradenského pracoviště (včetně legislativní problematiky), obeznámení se s různými modely poradenských služeb ve škole, obeznámení se se standardními činnostmi dané pozice. Dále by vzdělávání mělo být orientováno na problematiku využívání základních diagnostických metod vázajících se k jednotlivým pozicím odborných poradenských odborníků: tvorba diagnostické rozvahy, osvojení si práce s nejčastěji používanými psychologickými a speciálně pedagogickými diagnostickými testy, další diagnostické metody netestové povahy (rozhovor, pozorování, strukturované postupy), analýza a interpretace získaných výsledků ve vzájemných souvislostech. V neposlední řadě by se vzdělávání mělo věnovat intervenčním postupům: psaní zpráv z vyšetření s ohledem na příjemce zprávy (včetně sdělování výsledku klientovi/rodině), návrh doporučení, jejich zajištění a realizace (využití dostupných služeb v lokalitě), volba navazující intervence ze strany pedagogů školy, volba navazující intervence ze strany samotného odborného poradenského pracovníka. 9

10 3.2 Úroveň B Za mírně až středně pokročilé pracovníky, úroveň B, jsou považováni takoví pracovníci, kteří na pozici školního specialisty působí více jak jeden rok, a v rámci DVPP absolvovali nejméně 150 hodin vzdělávání zaměřeného na problematiku poradenských služeb ve školství. Pro postup do další úrovně by měl být kromě získání větší praxe nastaven také požadavek absolvovat nejméně 250 hodin DVPP, které se specializuje na jednu oblast poradenských služeb ve školství. Vzdělávání pro školní specialisty úrovně B by mělo být zacíleno na problematiku identifikace rizik a na práci s riziky ve vzdělávání žáků: prevence (selhávání žáků ve výuce i rizikové chování), strategie prevence školy, problematika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP) a žáků nadaných (etiologie a projevy jednotlivých odchylek včasné rozpoznání těchto žáků). Dále by se vzdělávání na této úrovni mělo zaměřit na prohlubování kompetencí pro práci se základními diagnostickými metodami osvojenými v úrovni A, a na další rozšíření portfolia diagnostických metod o metody nové: specifika práce s testovými diagnostickými nástroji v případě konkrétních kategorií žáků se SVP a žáků nadaných (zadávání testu a interpretace výsledků), osvojení si práce s psychologickými a speciálně pedagogickými diagnostickými testy, další diagnostické metody netestové povahy (rozhovor, pozorování, strukturované postupy). V neposlední řadě by se vzdělávání v této úrovni mělo věnovat intervenčním postupům, které jsou cíleněji soustředěny na: práci s žákem v součinnosti s rodinou, práci s třídou a skupinou žáků, specifika intervence dle jednotlivých kategorií žáků se SVP a žáků nadaných. 3.3 Úroveň C Do úrovně C je pracovník zařazen po více jak pěti letech praxe na pozici školního specialisty a absolvování nejméně 250 hodin vzdělávání, které je zaměřeno na jednu vybranou oblast poradenských služeb ve školství. U odborných poradenských pracovníků, kteří postoupili do úrovně C, je určitý předpoklad, že se budou ve své poradenské praxi, vedle standardních činností školního specialisty, určitým způsobem koncentrovat na jednu konkrétní oblast poradenských služeb ve školství (dle typu práce, specifické skupiny žáků, specifika práce s konkrétním diagnostickým nástrojem 10

11 atd.). Ve spojení s touto skutečností se vzdělávací nabídka specializuje také na přípravu těchto pracovníků pro výkon metodických činností v oblasti školních psychologických služeb 3. Vzdělávací nabídka se dále soustředí na postupné rozšiřování kompetencí v oblasti identifikace rizik ve vzdělávání žáků a v oblasti práce s těmito riziky, a dále na výcviky zaměřené na práci s jednotlivými diagnostickými nástroji. Pozornost je také věnována přípravě týkající se výkonu náročnějších intervenčních postupů (např. krizová intervence, mediace). 3.4 Specializační studium Jako součást systému je vedle tří základních úrovní navrhováno také specializační vzdělávání, které by bylo určeno pro nejzkušenější odborníky, jež jsou absolventy dlouhodobých výcviků. Obsahem specializačního vzdělávání by mohl být např. výcvikový program zaměřený na poskytování supervize ve školství. 3 V praxi RAMPS VIP III bylo toto realizováno například zapojením těchto specialistů do vedení společných workshopů a do pomoci metodikům při řešení problematických případů z praxe méně zkušených odborných poradenských pracovníků. 11

12 VERTIKÁLNÍ VYMEZENÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ PSYCHOLOGY A ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGY Předešlá kapitola představila pohled na obsahové vymezení vzdělávací nabídky z hlediska prohlubování odborné specializace vzhledem k narůstající odborné praxi a absolvovaného dalšího vzdělávání školních specialistů. Vertikální tematické zaměření pohlíží na nastavení obsahu vzdělávání z hlediska pokrytí konkrétních kategorií oblastí, které jsou pro práci školního specialisty stěžejní. Za účelem nastavení modulu DVPP pro školní specialisty bylo definováno 12 tematických oblastí programů. Tyto programy jsou dále syceny konkrétními vzdělávacími aktivitami, které se soustředí na jedno či více témat specifikujících daný program. Tabulka č. 2 představuje doporučovaná období, kdy by se měl školní specialista s problematikou daného programu nejpozději začít seznamovat, nebo v případě jakých programů by měl dbát na dlouhodobý osobní a odborný rozvoj. V tomto případě můžeme hovořit o určitém komplexním minimu pro danou vzdělanostní úroveň. Specifickým programem je Vstup do profese, jenž je určen pouze začínajícím školním specialistům. Tabulka č. 2: Doporučené nastavení DVPP dle odbornostní úrovně VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ PSYCHOLOG ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG A B C A B C Vstup do profese Vedení dokumentace Diagnostické a intervenční nástroje a postupy Podpora vzdělávání žáků se svp a žáků nadaných Prevence školního selhávání Psychodidaktika Práce se třídou a skupinou Rizikové chování Práce se stresem Patologie Komunikační dovednosti Metodická podpora 12

13 Pokud dojde v nějaké oblasti k výrazným inovacím, je nezbytným předpokladem, že školní specialista absolvuje příslušné vzdělávání bez ohledu na úroveň své odbornosti. Toto vytváří určitý nárok na definování institutu kvality, jenž by dohlížel na aktualizaci témat dle pokroku a vývoje ve společnosti a vědě, a dle nároků školského systému. Dále platí, chce-li se daný pracovník vzdělávat v některém tématu z programu, který již není pro jeho odbornostní úroveň v rámci komplexního minima doporučován, není to překážkou pro absolvování dané aktivity, pokud jinak splňuje nároky kladené samotnou vzdělávací aktivitou (např. absolvování některých předešlých souvisejících aktivit nebo určitá teoretická orientace v dané problematice). 4.1 Vstup do profese Práce školního specialisty má řadu specifik, která vyplývají z jeho role v systému školy. Psychologové a speciální pedagogové začínající pracovat ve škole (včetně těch, kteří již mají psychologickou a speciálně pedagogickou praxi např. ve školském poradenském zařízení či ve zdravotnictví) se musí s těmito specifiky seznámit, aby mohli poskytovat školní poradenské služby účelně a účinně. Vzdělávací aktivity naplňující tento program se orientují na rozvoj kompetencí začínajících školních specialistů v oblasti koncepčního, systémového a obsahového uchopení pozice školního specialisty v poradenském systému a systému školy samotné. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: vymezení poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, organizace činnosti školního poradenského pracoviště, poskytování poradenských služeb etika práce, informovaný souhlas, tvorba zakázky, aplikace legislativních norem do práce ŠPP, vnitřní systém komunikace ve škole (komunikace v rámci školy na jednotlivých úrovních - členové ŠPP, učitelský sbor, vedení školy), spolupráce se specializovanými pracovišti. 4.2 Vedení dokumentace Cílem vzdělávacích aktivit zastupujících daný vzdělávací program je rozšíření odborných kompetencí školních specialistů v oblasti vedení záznamů a dokumentace z realizovaných diagnostických a intervenčních činností ve škole v souvislosti s požadavky platné legislativy. Dalším záměrem je umožnit orientaci v povinné dokumentaci školy, ale také ve vedení záznamů a dokumentace ve školských poradenských zařízeních, a to z důvodu předpokladu úzké spolupráce s těmito zařízeními. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: dokumentace školy, dokumentace školního poradenského pracoviště, dokumentace školních poradenských zařízení, formáty vytvářených zpráv, 13

14 legislativní souvislosti vedení dokumentace (zásady práce s důvěrnými daty, uchovávání záznamů a dokumentů atd.). 4.3 Diagnostické a intervenční nástroje a postupy Tento vzdělávací program v sobě zahrnuje vzdělávací aktivity orientující se na rozšiřování kompetencí týkajících se užívání různých diagnostických metod, nástrojů a postupů vzhledem k podpoře žáků se SVP. V prvním kroku je kladen důraz na osvojení si daného nástroje (u testových nástrojů včetně jeho vnitřní stavby) nebo postupu (pochopení jeho podstaty). V dalším kroku si školní specialisté osvojují kompetence zvyšují svoji citlivost pro práci s daným nástrojem nebo využívají dané postupy v případě konkrétních skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: tvorba diagnostické rozvahy, osvojení si práce s potřebnými psychologickými a speciálně pedagogickými diagnostickými testy, další diagnostické metody netestové povahy (rozhovor, pozorování, strukturované postupy), analýza a interpretace získaných výsledků ve vzájemných souvislostech, psaní zpráv z vyšetření s ohledem na příjemce zprávy (včetně sdělování výsledku klientovi/rodině), návrh doporučení - podpůrná opatření, specifika práce s testovými diagnostickými nástroji v případě konkrétních kategorií žáků se SVP a žáků nadaných (zadávání testu a interpretace výsledků), specifika intervence dle jednotlivých kategorií žáků se SVP a žáků nadaných. 4.4 Podpora vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných Práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich rodiči a učiteli, je jednou ze základních oblastí poradenských služeb poskytovaných školními specialisty. Vzdělávání žáků s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb přináší řadu specifických problémů, a podmínky pro vzdělávání těchto žáků se neustále vyvíjejí. Proto je třeba vytvářet a průběžně zvyšovat kompetence školních specialistů v této oblasti. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: podpůrná opatření (např. využití individuálního vzdělávacího plánu, asistenti pedagoga, organizace výuky atd.), problematika žáků se zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám v učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání) 4, 4 16, zákona č. 561/2004 Sb. 14

15 problematika žáků se sociálním znevýhodněním, problematika žáků se zdravotním postižením (mentální, tělesné, sluchové, zrakové, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, vývojové poruchy učení, vývojové poruchy chování) 5, problematika žáků nadaných. 4.5 Prevence školního selhávání Záměrem vzdělávacích aktivit tohoto programu je poskytnout školním specialistům informace o možnostech preventivně intervenční péče v oblasti rizika školního selhávání, včetně prevence specifických poruch učení. Postupy jsou zasazeny do prostředí školy, s důrazem na aktivity školního specialisty a na spolupráci s dalšími aktéry (učitel, rodič). Podmínkou systematické práce školních specialistů je znalost různých metod a postupů týkajících se podpory žáků se SVP. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: model tři stupně metodické podpory (3MP). 4.6 Psychodidaktika Vzdělávací aktivity realizované v rámci tohoto programu se věnují poskytování poznatků z oblasti kognitivní psychologie, psychologie učení, obecné didaktiky a psychodidaktiky za účelem efektivnějšího nastavení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků nadaných a žáků s problémy v učení. Vzdělávání každého žáka by se mělo opírat o specifika rozvoje a struktury jeho poznávacích schopností a individuální strategie učení, které žák využívá k osvojení si poznatků. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: problematika kognitivních a metakognitivních funkcí a činností, nástroje psychodidaktiky, učební strategie žáků, vyučující strategie pedagogů. 4.7 Rizikové chování Podmínkou systematické práce školních specialistů je znalost různých metod a postupů týkajících se podpory žáků se SVP, včetně žáků s projevy rizikového chování. Rizikové chování žáků (ať už hovoříme o žácích v riziku, výchovných problémech nebo poruchách chování) je jednou z velmi často řešených otázek zejména na základních školách. Cílem vzdělávacího programu je rozšířit kompetence školních specialistů v oblasti rizikového chování. V případě 5 tamtéž 15

16 rizikového chování hovoříme o celé šíři projevů rizikového chování, a to na základě jeho orientace, záměru, časové dimenze, ale i požadovaném způsobu intervence. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: poruchy chování specifické a nespecifické, interpersonální agresivní chování (např. násilné chování, šikana, kyberšikana), delikventní chování ve vztahu ke hmotnému majetku (např. vandalismus, krádeže), rizikové zdravotní návyky (např. pití alkoholu, kouření, užívání drog, nezdravé stravovací návyky), rizikové sexuální chování (např. promiskuita, nechráněný pohlavní styk), rizikové chování ve vztahu ke společenským institucím (např. záškoláctví, neplnění školních povinností, předčasné odchody ze střední školy nedokončení studia), prepatologie hráčství, rizikové sportovní aktivity (např. provozování adrenalinových a extrémních sportů), rizikové chování v dopravě a další oblasti, které mohou vlivem dynamického vývoje společnosti vzniknout Práce s třídou a skupinou Klientem školního specialisty není pouze žák, jeho rodina či učitel, ale také třídní kolektiv, který se jako celek může potýkat s různými problémy. Práce se skupinou je také jednou z forem práce s dětmi s problémy v adaptaci nebo s projevy rizikového chování. Vzdělávací aktivity tohoto programu se proto zaměřují na problematiku skupinové dynamiky, pojmenovávají procesy ve skupině a jsou pro školní specialisty přínosným zdrojem pro rozšíření jejich portfolia možných využitelných technik pro tuto formu práce. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: dynamika skupiny, její vývoj, role ve skupině, techniky a práce se skupinou, třídním kolektivem, problematika hranic a pravidel. 4.9 Práce se stresem Práce založená na vztahu (což pedagogická práce je) je spojena s určitými riziky směřujícími k syndromu vyhoření. Schopnost osobní duševní hygieny, spolupodílení se na vytváření podmínek školy a atmosféry součinnosti v učitelském sboru se tak stává nedílnou 6 Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., & Novák, P. (Eds.). (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Tišnov: Sdružení SCAN 16

17 součástí činností školního specialisty. Základním cílem vzdělávacího programu je teoreticky i prakticky seznámit účastníky s novými možnostmi v oblasti psychohygieny, nabídnout jim nástroje pro zvládání náročných pracovních situací a naučit se předcházet syndromu vyhoření (nejen u sebe, ale i u ostatních pracovníků školy). Relaxační techniky jsou dále jedním z nástrojů pro práci s žáky, a to jednak pro žáky se syndromem ADHD 7, nebo v situacích velké osobní zátěže. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: psychohygiena, relaxační techniky, syndrom vyhoření, copingové strategie Komunikační dovednosti Podmínkou systematické práce školních specialistů je na jedné straně znalost různých metod a postupů v podpoře žáků se SVP, na straně druhé je však také důležité zaměřit se na rozvoj svých komunikačních a sociálních kompetencí. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: obeznámení se s kulturou konsensuálního a kompromisního dosahování dohod, spolupracující formy vyjednávání, prezentační dovednosti, mediace, facilitace, jednání s obtížným klientem (konfliktní, agresivní, ale také uzavřený, mlčící) Patologie Vzdělávací program zaměřený na oblast patologie se soustředí na rozvoj kompetencí školních specialistů, které jim pomohou při výskytu určitého problému zorientovat se, zda se jedná o problém zvládnutelný běžnými intervenčními postupy nebo zda bude zapotřebí konziliárního přístupu se specializovanými odborníky. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: patologie vývoje a dospívání, duševní poruchy, trauma, poruchy attachmentu, 77 zkratka anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder hyperkinetická porucha 17

18 abnormální a maladaptivní chování Metodická podpora Cílem programu Metodická podpora je pomoci školním psychologům a školním speciálním pedagogům, aby se lépe orientovali v případech, které ve své praxi řeší. Účastníci se naučí být otevření vůči zpětné vazbě, rozpoznat její užitečnost pro svoji práci a využívat reflexi a získanou zpětnou vazbu pro rozvoj vlastních odborných kompetencí ve školní praxi. Metodická podpora je považována za standardní součást zvyšování profesionálních kompetencí pracovníků v oblasti pomáhajících profesí, umožňuje odborníkům uvažovat nad kvalitou jejich práce, zvyšovat jejich schopnost reflexe (uvědomovaného vnímání vlastní práce) a sebereflexe. V rámci vzdělávacích aktivit jsou ošetřena následující témata: Balintovská skupina, supervize, intervize, mentoring. 18

19 REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍCH PSYCHOLOGŮ A ŠKOLNÍCH SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ V RÁMCI PROJEKTU RAMPS VIP III Vzdělávací nabídka pro školní specialisty působící na školách v rámci projektu RAMPS VIP III byla sestavena na základě analýz směřujících k definování modulu DVPP, viz kapitola č. 1. Vzdělávání pro školní specialisty bylo realizováno prostřednictvím 59 vzdělávacích aktivit (kurzů, seminářů, workshopů), které sytily 12 výše definovaných vzdělávacích programů. Konkrétní podoba viz tabulka č. 3. Podrobné popisy jednotlivých vzdělávacích aktivit včetně popisu cílové skupiny, analýzy vzdělávacích potřeb, formulace cílů a popisu obsahu dané aktivity, jsou obsaženy ve výstupu KA 04 Vzdělávací programy. Školní specialisté obdrželi v dostatečném časovém předstihu vzdělávací nabídku na následující čtvrtletí. Nabídka v sobě zahrnovala seznam vzdělávacích aktivit, jejich stručný popis, jméno lektora, místo a čas konání a cílovou skupinu, pro kterou byla tato aktivita realizována (dle profese psycholog, speciální pedagog, a dle úrovně vzdělanostní odbornosti A, B, C). Některé aktivity byly striktně vymezeny pro jednu z odborných profesí, jiné aktivity bylo možné realizovat ve smíšených skupinách. Obdobně tomu bylo s vymezením cílových skupin z hlediska vzdělanostních úrovní. Některých aktivit se mohli účastnit pouze odborníci určité úrovně, jiné byly otevřeny všem skupinám. Tato dělení vycházela z povahy problematiky, na kterou byla vzdělávací aktivita zaměřena. V případě, kdy není třeba se opírat o pevný teoretický background, tedy že k uchopení předávaných znalostí a dovedností není třeba určitého specifického profesního vymezení a/nebo odborností úrovně, je možnost tohoto smíšeného setkávání pro účastníky vzdělávání svým způsobem obohacující. Je tím dán větší prostor pro sdílení profesně odlišných zkušeností a pohledů na danou problematiku. Školní specialisté si ze vzdělávací nabídky vybírali konkrétní aktivity, a to jednak na základě svých osobních a profesních preferencí, a dále se na jejich výběru svým doporučením podílel metodik, který daného školního specialistu v projektu metodicky podporoval. Školním specialistům tak byl dán prostor pro rozvoj svých kompetencí na základě osobní preference. Zároveň zde byl vytvořen nástroj (metodická podpora), který školní specialisty motivoval k výběru a absolvování těch vzdělávacích aktivit, které by si například na základě svého osobnostního a profesního zaměření nevybrali, ale které směřují ke komplexnímu rozvoji potřebných kompetencí využívaných v jejich profesi. 19

20 Tabulka č. 3: Nasycenost vzdělávacích programů konkrétními vzdělávacími aktivitami PROGRAM VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY VSTUP DO PROFESE (5) ŠKOLNÍ PSYCHOLOG Úvodní vzdělávací seminář pro začínající školní psychology: Koncepce poradenských služeb ve škole Organizace činností školního poradenského pracoviště, spolupráce v týmu z pohledu školního psychologa ŠKOLNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOG Úvodní vzdělávací seminář pro začínající školní speciální pedagogy: Školní speciální pedagog a systém školy; Co dělá školní speciální pedagog? Spolupráce školního speciálního pedagoga v týmu školy Poskytování poradenských služeb a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školských právních předpisech VEDENÍ DOKUMENTACE (4) Vedení dokumentace školního psychologa Práce s dokumentací školského poradenského zařízení (PPP) Vedení dokumentace na školním poradenském pracovišti, dokumentace školního speciálního pedagoga Využití MS Office v praxi školního psychologa a školního speciálního pedagoga textový editor Word, tabulkový procesor Excel DIAGNOSTIKÉ INTERVENČNÍ NÁSTROJE POSTUPY (12) A A The Intelligence and Development Scales (IDS) Diagnostika jazykových schopností dítěte předškolního věku Speciálně pedagogická diagnostika v práci školního speciálního pedagoga I Speciálně pedagogická diagnostika v práci školního speciálního pedagoga- II. Pedagogická práce se stereotypním problémovým chováním žáků. Systematická intervence na základě funkční diagnostiky chování Speciálně pedagogická intervence reedukace SPU a poruch pozornosti v předškolním věku, na 1. a 2. stupni ZŠ Krizové intervence ve škole Speciálně pedagogická reedukace - workshop Logopedie aktuálně 20

21 PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ SE SVP (12) ŽÁKU Orientační logopedické vyšetření (OLV) + workshop SORAD sociometricko ratingový dotazník Rozbor zpráv z vyšetření žáků ve školském poradenském zařízení, možnosti aplikace závěrů z vyšetření ve vzdělávacím procesu Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ZŠ podle individuálních vzdělávacích plánů (IVP) Specifika vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra (PAS) v hlavním vzdělávacím proudu Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistenta pedagoga Podpora soc. znevýhodněných žáků a žáků cizinců v ZŠ Podpůrná opatření při vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v ZŠ tvorba a realizace IVP Podpůrná opatření při vzdělávání žáků s tělesným postižením a žáků se zdravotním znevýhodněním v ZŠ tvorba a realizace IVP Podpůrná opatření při vzdělávání žáků se specifickými poruchami chování v ZŠ tvorba a realizace IVP Specifika vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací, podpůrná vzdělávací opatření v ZŠ tvorba a realizace IVP Podpora nadaných žáků na 1. st. ZŠ, IVP Specifika vzdělávání a podpora žáků s poruchami autistického spektra Podpůrná opatření při vzdělávání žáků s SPU v ZŠ tvorba a realizace IVP Hodnocení žáků ve škole slovní hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami PREVENCE ŠKOLNÍHO SELHÁVÁNÍ (2) Tři stupně metodické podpory 3MP Metakognice a psychodidaktika v práci školního psychologa Třístupňový model péče v řešení rizik školního selhávání školním specialistou školním speciálním pedagogem 21

22 PSYCHODIDAKTIKA (3) Strategie učení, psychodidaktika SPU u žáků středních škol program rozvoje učebních strategií RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ (7) Poruchy chování specifické/nespecifické Zvládání agresivního chování, modelové situace řešení šikany Úvod do první pomoci při šikaně a kyberšikaně Základní výcvikový kurz první pomoc při šikanování Doplňující seminář pro absolventy základního výcvikového kurzu První pomoc při šikanování Problematika užívání PC a sociálních sítí orientovaná na téma kyberšikany Prevence návykových látek a nelátkové závislosti PRÁCE SE TŘÍDOU A SKUPINOU (4) Vedení dětské skupiny pro děti s problémovým chováním Práce se třídou PRÁCE SE STRESEM (3) KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (2) PATOLOGIE (3) Stres a škola z pohledu školního psychologa Konflikty a jejich zvládání Konflikty a jejich zvládání workshop Patologie v dospívání z pohledu psychiatra Práce se třídou workshop Práce se třídou workshop školních speciálních pedagogů Psychohygiena Svalová progresivní relaxace (Jacobsonova metoda) Psychické trauma 22

23 Týrané a zneužívané dítě z pohledu rodiny, školy a Policie ČR METODICKÁ PODPORA (2) Podpora při řešení problematických situací v práci školního psychologa formou bálintovské skupiny Balintovská skupina 23

24 HODNOCENÍ REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU ZE STRANY ŠKOLNÍCH SPECIALISTŮ Podklady pro vyhodnocení realizace vzdělávání určeného pro školní specialisty byly získávány: z vyhodnocení jednotlivých vzdělávacích aktivit, které probíhalo prostřednictvím evaluačních dotazníků (viz příloha č. 1), z průběžného hodnocení realizace vzdělávání ze strany metodiků větve ŠPP, z hodnotících zpráv hlavních metodiků větve ŠPP. Vzdělávací nabídka byla celkově hodnocena jako přínosná, inspirující a dostatečně široká. Po obsahové stránce byl model vzdělávání hodnocen jako korespondující s potřebami školních specialistů, tedy že prostřednictvím vzdělávacích aktivit byl umožněn rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí potřebných pro naplňování pozice školního specialisty. Byla oceněna především možnost osobního výběru konkrétních vzdělávacích aktivit, to znamená, že nebylo přistoupeno ke striktnímu stanovení seznamu vzdělávacích aktivit, které jsou nezbytné pro absolvování. Touto formou nabídky vzdělávání byla minimalizována možnost duplikování předešlého vzdělávání každého jednotlivce. Největší zájem byl projeven o vzdělávací aktivity, které nabízejí prostor pro možné sdílení vlastních zkušeností, konzultaci svých případů a získání praktických dovedností. V tomto směru první místo zaujímaly vzdělávací aktivity vedené formou Balintovských skupin, dále byly ve velké oblibě workshopy a vzdělávací aktivity postavené na přímých zkušenostech lektora (v hodnocení se často objevovalo ocenění mluví ze zkušenosti, uvítala jsem praktické příklady, lektor těžil z přímé práce ). Z hlediska tematického zaměření vzdělávacích aktivit bylo často voláno po vzdělávání zaměřeném na práci se skupinou a třídními kolektivy, krizové intervenci, práci s agresí, práci s IVP, reedukaci. Dalšími četně žádanými a/nebo oceňovanými tématy byly: práce s rodinou, řešení konfliktů, možnosti/vymezení spolupráce s dalšími institucemi a odborníky (zejména OSPOD, dále klinický psycholog, psychiatr, neurolog), žádost o konkrétní postupy v případě žáků s konkrétní vadou/diagnózou/handicapem. V případě návrhů na uchopení formy vzdělávacích aktivit zastávali školní specialisté názor, že by pro ně bylo nejpřínosnější, pokud by daná problematika byla jim jako účastníkům představena ve dvou, případně třech krocích. V prvním kroku by mělo být představeno téma, technika, nástroj, a v základní rovině by měli být do něj účastníci prakticky vpraveni. Na tento úvodní kurz by navazoval workshop, v němž by měli účastníci dostatek prostoru si danou techniku, dovednost, nástroj dostatečně prakticky upevnit. Třetí krok, v určitém časovém odstupu, by v sobě zahrnoval sdílení praktických zkušeností a zpracování konkrétních příkladů ze své praxe (např. kazuistický seminář). Co se nedostatků realizace DVPP v rámci projektu týká, bylo na jedné straně poukazováno na ztíženou možnost přihlásit se na nejžádanější kurzy, v hodnoceních byla uváděna potřeba jejich častější realizace. Na druhou stranu se také často objevovaly názory, že se ve vzdělávací 24

25 nabídce určité kurzy často opakují a že by měla být vzdělávací nabídka častěji aktualizována. Objevuje se zde požadavek na větší pestrost vzdělávací nabídky, a to nejen ve smyslu tematické šíře, ale i její aktualizace. Dále potřeba zajištění dostatečného prostoru míst pro všechny zájemce o danou aktivitu. Je zřejmé, že tyto dvě potřeby jdou při realizaci určitým způsobem proti sobě. Opakování žádaného kurzu dává možnost většímu počtu účastníků, ale zároveň to činí vzdělávací nabídku monotónní. Rozhodujícím faktorem pro opakování vzdělávací aktivity byl počet zájemců. Pokud při přihlašování se na danou aktivitu zůstalo velké množství zájemců nezařazených, byla aktivita vrácena do vzdělávací nabídky. Dalším důležitým faktorem bylo hodnocení dané aktivity ze strany účastníků. Určitý limit přicházel také ze strany lektorů, týkal se jejich časových možností. Z evaluačních dotazníků ani z dalších hodnocení nevystoupilo konkrétní téma, které by se dalo označit jako nedostatečně ošetřené, nebo naopak nadbytečné. Dalším nedostatkem realizace DVPP v projektu byl fakt, že převážná část vzdělávacích aktivit probíhala v Praze, dalším místem realizace DVPP bylo Brno. Školní specialisté by uvítali, kdyby existovala možnost navštěvovat vzdělávací aktivitu i v jiných a jim časově přístupnějších městech. 25

26 SHRNUTÍ V rámci plnění klíčové aktivity 04 (Vzdělávání poradenských pracovníků na úrovni škol a školských poradenských zařízení) byl inovován modul DVPP pro vzdělávání školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Práce na návrhu vycházely z výstupu ESF projektu RŠPP VIP II dokumentu Inovovaný systém vzdělávání školních poradenských pracovníků. Zatímco v rámci projektu RŠPP - VIP II se pozornost soustředila na horizontální uchopení systému vzdělávání (přičemž výstupem těchto aktivit byl návrh systému vzdělávání opřený o délku praxe a rozsah absolvovaného DVPP daného jedince), pozornost v aktuálně probíhajícím projektu byla zaměřena na rozpracování tematické šíře obsahu vzdělávání. Modul DVPP tak dostal podobu 12 tematických programů, jež v sobě zahrnují širokou škálu problematických oblastí, které se vážou k naplňování pozice školního specialisty. Tyto programy jsou dále syceny konkrétními vzdělávacími aktivitami, které odpovídají tematickému vymezení daného programu. Vzdělávání pro školní specialisty bylo v rámci projektu realizováno prostřednictvím 59 vzdělávacích aktivit (kurzů, seminářů, workshopů), které zapadaly do navrhované podoby modulu DVPP. Ze strany školních specialistů, kteří vzdělávání v projektu pravidelně absolvovali, byl navrhovaný modul DVPP i realizované vzdělávání označeno jako plně korespondující s nároky kladenými jak na pozici školního psychologa, tak i na pozici školního speciálního pedagoga. Nastavení DVPP pro školní specialisty (již mimo projekt) by mělo být podpořeno určitým formalizovaným nástrojem, jenž by napomáhal vyvážit potřebu osobního rozvoje na základě svých vlastních preferencí daného jedince, a zároveň by vytvářel motivující faktor pro udržování určité míry komplexního profesního rozvoje daného jedince. V projektu byla tímto nástrojem metodická podpora jednotlivých pracovníků ze strany metodiků, v širší praxi můžeme také uvažovat o nastavení kariérního řádu. Dále by měl být modul DVPP živým nástrojem, který průběžně reaguje na inovace a výzkum v oblasti školního poradenství. V projektu bylo toto ošetřeno pozicemi metodiků DVPP, jejichž úkolem bylo sestavit vzdělávací nabídku, a to s ohledem na parametry navrhovaného modulu DVPP, referencí účastníků kurzu, doporučení metodiků, kteří vedli školní specialisty a byli tak v kontaktu s praxí, a s ohledem na nově objevující se nástroje a trendy. 26

27 Použitá literatura a zdroje: Výstup ESF projektu RŠPP - VIP II Inovovaný systém vzdělávání školních poradenských pracovníků. Výstupy metodiků větve ŠPP Štech, S.; Zapletalová, J.: Úvod do školní psychologie, Praha: Portál 2013, ISBN , s. 26 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 27

28 Použité zkratky 3MP - třístupňový model péče ADHD - zkratka anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder hyperkinetická porucha DVPP - další vzdělávání pedagogických pracovníků ESF Evropský sociální fond IVP - individuální vzdělávací plán NÚV - Národní ústav pro vzdělávání RAMPS - VIP III - Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb RŠPP - VIP III - Realizace školních poradenských pracovišť PAS - poruchy autistického spektra PPP - pedagogicko-psychologická poradna SPC - speciálně pedagogické centrum SPU - specifické poruchy učení SVP - speciální vzdělávací potřeby ŠSP - školní speciální pedagog ŠPZ - školní poradenské zařízení ŠPP - školní poradenské pracoviště VIP - Vzdělání Informace Poradenství 28

29 Příloha č. 1 HODNOTÍCÍ DOTAZNÍK VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU POŘÁDANÉHO V RÁMCI PROJEKTU RAMPS-VIP III Název kurzu: Termín konání: Místo konání: Lektor/ka: Způsob hodnocení: 1-6 nejvyšší úroveň 1. Organizační zajištění kurzu: úroveň: 2. Korespondence tématu s obsahem: úroveň: 3. Odborný přínos přednášky: úroveň: 4. Nakolik přednášené téma rozšíří vaše odborné kompetence: úroveň: 5. Zhodnoťte časovou dotaci na vybrané téma kurzu: úroveň: Doporučuji pokračování kurzu a jeho rozšíření o témata: (využijte i druhé strany) Navrhuji další potřebná témata (event. lektory) k zařazení do DVPP: Chtěl/a bych ještě doplnit: 29