ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ KOMENSKÉHO TRUTNOV

Transkript

1 ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ KOMENSKÉHO TRUTNOV cena 5 Kč DÍL 2. Z tajného deníku P.Š. 2 Abeceda Věrky Krátké 3 Holandsko 4 Rozhovory o Turecku 6 Olympijské hry 7 Poprázdninová anketa 8 Adopce na dálku 8 Rozhovor s Daliborem Gondíkem 10 Den jazyků 12 Stránka pro 4.B 18 Týden knihovny 20 Jak se žije na gymplu 22 Horoskop na listopad 23 Soutěž! 24

2 Můj tajný deník Sobota 7. července Sorry, že jsem sem dost dlouho nepsal, ale fakt není čas!!! Jsem už čtvrtý den na táboře. Je to tu bezva. Hrajem si s klukama na vojáky. Jo a taky jsem tu potkal jednu holku jmenuje se Hanka, je z Liberce a je prima na Koubovou jsem už dva dny nemyslel. Neděle 12. srpna Včera jsem potkal v Trutnově na námku Koubovou, držela se s Mrkvičkou za ruce. Pcheee, je mi to fuk. Zejtra jedu do Liberce. Středa 5. září Na zítra máme napsat slohovku na téma Nejpříjemnější zážitek z prázdnin. To teda nevím, o čem bych měl psát třeba jak jsme byli s Hankou po večerce za chatkou. Už slyšim Mrkvičku, jak se chechtá. Napíšu o tom Turecku a jak jsem tam měl hnajdu. Sobota 8. září V neděli jedem se třídou na cyklák. Máme mít přiléhavý kalhoty! Proboha! Sobota 15. září Včera, když jsme jeli z cykláku, řekla Koubová Mrkvičkovi, že si s ním nesedne ve vlaku, a pak seděla s holkama a celou cestu se hihňaly. Na nádraží v Trutnově se mě ptala, jestli s ní nepůjdu, že bych jí pomoh s batohem. Tak jsem šel. Úterý 18. září Koubová se mě včera ptala, co si představím, když se řekne PRÁZDNINY. Napadla mě Hanka, ale to jsem jí říct nemoh. Prej to má do nějaký ankety do časopisu. Středa 19. září Dneska jsme si měli ve škole losovat jazyk na Den jazyků nějakej projekt nebo co. No hlavně že nebude matika. Vylosoval jsem si esperanto ani nevím, kde se tak mluví. Koubová má finštinu, stejně jako Mrkvička. Pondělí 1. října Budeme mít novou paní učitelku. Ve skutečnosti není nová, má jen nový jméno, protože se vdala. Koubová tvrdí, že se nikdy nevdá, protože kluci jsou pitomý a furt se rvou. Asi myslela Mrkvičku Středa 11. října Pan učitel mě přemluvil, abych čet na nějakém čtení k Týdnu knihovny. Bude to v jídelně a budou tam i rodiče. Ach jo. Ale taky tam bude něco dobrýho k jídlu. Čtvrtek 12. října Bylo to strašný čet jsem a do toho brečelo nějaký malý dítě a vůbec mě nebylo slyšet. Ale ty piškotový jednohubky byly fajn. Čtvrtek 1. listopadu V horoskopu na tento měsíc mě vychází, že po mně bude pokukovat spolužačka z vedlejší třídy Kdo by to tak moh být??? (Pepa Šmírák, zápisky za červen až říjen) 2

3 Dvacet sedm písmen, dvacet sedm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouhé odpovědi. A B E C E D A A B C Č D E F s Věrou Krátkou astronomie - černá díra babička - brýle cesta - z města čas - málo domov - mamka encyklopedie - informace fotografování - svatba (jak jinak:): G H CH I J K L M N O P R Ř S Š T U V W X Y Z gentleman - manžel hudba - housle chameleón - ocas internet - pomoc jídlo - oběd kurz - špagety láska - srdce miminko - kočárek nevěsta - šaty oslava - dort přísloví - čeština rodina - děti řezník - vůně Santa Klaus - sob škola - žáci tatínek- bezpečí UFO - Akta X Vánoce - dárky western - kovboj XXL - sušenka yetti - Máca zima - sníh Erbaska 3

4 OHLÉDNUTÍ první... Holandsko 2007 Berte to jako pozvánku a pojeďte příště s námi! K8 Plánovaný odjezd od školy byl 22.00, ale díky tomu, že Tomáš Vais nastoupil i se svojí třídou do špatného vlaku z vodáckého kurzu, odjeli jsme až kolem Celník se na hranicích celkem divil, kam takhle v noci jedeme, ale po kontrole pasů nás pustil dál po naší trase. Německou hranici si nepamatuji, protože jsem naštěstí aspoň chvilku spala! Akorát jsem zaznamenala, jak náš řidič (mimochodem ředitel naší školy) říká: Aufwiedersen. A potom nás čekala předlouhá cesta napříč Německem. Po osmi hodinách jízdy si potřeboval pan ředitel schrupnout, a tak jsme si dali 2 hodinky přestávku několik km před Dortmundem. Při té jsme viděli typické německé krávy nebo větrné mlýny. Záchodky samozřejmě stály nejméně 0,50 euro, a tak si většina došla do přírody. Zarazilo nás, že mezi Německem a Holandskem nebyla žádná celnice a vlastně nikdo nekontroloval hranice. Tím nechci nikoho navádět k tomu, aby se pokoušel něco pašovat, ale...:d Poté jsme přijeli do městečka Heeze, kde na nás čekala paní učitelka Šnajdrová a ubytovala nás do sektoru CLEYN AA. Máme krásně měkké postýlky a suprově se na nich hraje polštářová válka..!! Po vybalení jsme jeli do blízkého města Leende. Při procházce nás zaujalo, že žádný dům neměl omítku, a tak byly vidět pouze cihly. Většina domů měla také veliká okna a navíc v nich neměla záclony. A tak se paní učitelce Tylšové stalo to, že viděla jistého Holanďana na Adama. Na závěr jsme si sedli do hospůdky a dali si zmrzlinový pohár...mňam! Efteling Mega zábavní park!!! Po snídani jsme vyrazili na cestu po holandské dálnici do zábavního parku Efteling. Já jsem byla na 3D filmu o zvířatech (PANDADROM) a pak následovaly samé horské dráhy. Ta nejhorší se jmenovala Python. Asi 3x jsem byla vzhůru nohama a nechyběl 4

5 Dokonce pár z nás jelo zpátky mokrých, protože jsme jezdili na člunech po divoké řece :-)))). Poté jsme si dali večeři ve škole a mazali jsme do postele Beach Schevenningen A jedeme k moři!! Bylo kapánek studené, ale i tak jsme si to užili! Piknik, sbírání mušlí, nakupování suvenýrů anebo návštěva SEA LIFE. Tam bylo plno ryb, mořských koníků, krabů, a tak! Cesta zpátky byla dlouhá, ale stálo to zato. Přijeli jsme kolem 7pm a potom jsme se už jen váleli na pokoji... Sportovní dopoledne + návštěva městečka Heeze + Barbecue Naštěstí to nebylo sportovní dopoledne jako u nás ve škole... My (jako holky) jsme hodinu skládaly puzzle a potom hrály šipky, další hodinu jsme hrály SLACHBALL. Naši chlapci hráli první hodinu slachball, což je něco jako softball, ale trochu upravená pravidla (zřejmě aby to bylo lehčí), a druhou si dali zápas v basketu. Na Vaška se jeden Holanďan málem vrhnul, když se Vašek radoval z toho, že dal koš!! To my slečny jsme to tak dramatické neměly.:) Odpoledne jsme jeli do městečka Heeze na nákupy. V jedné ulici bylo snad 30 obchodů a každý úplně jiný. Po dvou hodinách shoppingu jsme se vrátili do Cleyn Aa (náš penzionek). Jako večerní program jsme měli Barbecue. To znamená: kuřecí masíčko, klobása, hamburger, saláty, pečivo, no prostě bašta!!! No a po jídle zpátky na pokoj a chrupat..! Apeldoorn, Pancakes APE znamená v holandštině opice. Takže byly všude jenom opice, opičky a opičáci. Upozorňovali nás, že nám můžou ty roztomilé opičky něco ukrást, ale zdaleka to nebylo tak horké. Opice se nás bály, a kdyby chtěly zaútočit, tak hned přiběhl pracovník Apenheulu a postříkal opici vodou (radši jsem se neptala na složení H2O :)) Svezli jsme se na dětském kolotoči a já jsem seděla na Černém panterovi. Posléze jsem se dozvěděla, že přítomný muž, který obsluhoval kolotoč, má sestru v Rumburku. (Kdyby někdo nevěděl v ČR) Všichni včetně mě si koupili nějaký suvenýr samozřejmě v podobě opice. Na večeři jsme jeli do restaurace, kde dělají pouze palačinky. Já jsem měla se sýrem, šunkou a ananasem, kterou jsem jen stěží snědla celou, protože byla veliká asi jako pizza, možná že i stejně tlustá!!! Aquapark Peer v Belgii Dopoledne jsme dodělávali projekt, který teď visí vedle jazykovky na nástěnce. Potom to bylo už zajímavější.. Odjeli jsme do Aguaparku v Belgii. I když to byla Belgie, vůbec to nevypadalo jinak než v Holandsku! Aquapark byl o něco menší než Babylon v Liberci, ale stejně to byla bomba!!! A hlavně mi pomalu začalo docházet, že to všechno končí...všichni jsme se objali (jako postupně), vyfotili a zmizeli!! Prostě konec. Adulín 5

6 OHLÉDNUTÍ druhé... Rozhovory o Turecku Zeptaly jsme se Štěpána Vajraucha a Lenky Plzákové, kteří se vloni zúčastnili výměnného pobytu v Turecku. Jak dlouho trvala cesta a jak probíhala? Čekalo na Tebe nějaké mimořádné přivítání v rodině? Jak se k Tobě chovali nejen v rodině? Co se Ti nejvíc a nejmíň na pobytu líbilo? Štěpán: 1. No cesta trvala asi asi 3 hodiny a probíhala letecky tureckejma aerolinkama, všichni jsme se děsili, turecký aerolinky, ježíšmarjá!, ale svý kufry a všechno jsme našli. Vevnitř dávali ňáký turecký hnajdy, ale to bych radši neřešil Hm 2. No nevim jestli v rodině, ale v celým Turecku mě jako fakt překvapilo, přijeli jsme školním autobusem ke škole, vystoupil jsem a najednou všude davy holek, šílený davy holek, každej den za mnou chodily ňáký nový a nebyl jsem schopnej zapamatovat si jména ani jediný z nich, měly smůlu, holky turecký! Cha Cha 3. V rodině hrozně hodný, hrozně mě rozmazlovali, ztloustnul jsem 2kila Cha No ostatní no holky byly ňáký vyplácaný z blonďáka! 4. Nejvíc se mi asi líbila ta obrovská popularita, to mě fakt zaujalo, že sem tam byl jediný blonďák. Nejmíň: šílená kombinace jídel, který mě fakt překvapily viz. řízek s rejží, všechno tam hrozně pálilo, jo a vyhrál jsem soutěž: Kdo nejdřív dostane hnajdu! Šokovalo: už asi nikdy nevstoupím do taxíku, jezdí na červenou a zásadně předjíždí zprava! Cha A záchody? Jo toaleťáky hážou do odpadkových košů, no miluju Česko!, můžu to házet do toho...!! Tak děkuju. Díky, díky moc Cha Cha Lenka: 1. Takže cesta z Prahy do Istanbulu trvala kolem 2,5 nebo 2 hodin, byla příjemná, dostali jsme jídlo, další cesta z Istanbulu do Izmiru trvala ¾ hodiny, taky byla příjemná, taky jsme dostali jídlo, přijeli jsme, až když byla tma. 2. No akorát, že tam nebyl táta, přijela pro mě turkyně-mamka a myslím, že jsem dostala ňáký jídlo a pak jsme šli spát. Bavili jsme se až spíš ráno. 3. Hrozně mile, jídlo jsem měla skoro až pod nos, furt se mě ptali, jestli něco nechci, často tam chodili rodinný návštěvy, hrozně sympatický, takže SUPER! 4. Nejvíc: zvláštní, že mají rodinu pohromadě, velká rodina. To u nás nemáme. A taky se pořád ptají: tak jaký to tam bylo, jak se máš, no furt se pusinkujou a objímaj. Nejmíň: hrozně brzo doma. Za rozhovor děkují Míša a Terka 6

7 OLYMPIJSKÉ HRY ZÁKLADNÍCH ŠKOL TRUTNOVA Jak všichni víme, ke konci minulého školního roku se konaly olympijské hry základních škol Trutnova. Začaly (pondělí) a skončily (středa). Na zahájení olympijských her si museli diváci počkat až do 8:45. Mnozí z diváků už byli velice netrpěliví, protože si neměli kam sednout. A najednou se něco začalo dít. Dvě dívky začaly zpívat sportovní hymnu. A my jsme se vydaly na lov rozhovorů s nevinnými sportovci. Tady máte ukázku: 1. otázka: Co se ti tady líbí/nelíbí? Dívka ze ZŠ Komenského odpověděla, že se jí tu nelíbí kluci, ale holky. Chlapec ze ZŠ V Domcích odpověděl, že se mu líbí prostředí v naší škole a nelíbí se mu naši učitelé, prý jsou moc přísní. Dav dětí ze ŽS Kpt. Jaroše byl nadšený z výběru sportu, prostředí a krásy naší školy, ale nelíbila se jim nuda, která občas zavládla mezi diváky a i mezi sportovci. 2. otázka: Co tu děláš za sport a jak myslíš, že to dopadne? Jedna dívka ze ZŠ Voletiny běžela závod a myslí si, že to moc dobře nedopadne. Žákyně ze ZŠ Komenského šplhala a myslí si, že to zase dopadne špatně. Žákyně ze ZŠ Mládežnická bruslila a vyhrála 3. místo Našli se i tací, kteří nesportovali, ale dívali se a fandili. Většina z nich byla znuděná a vymýšlela hlouposti, a tím rušila své kamarády sportovce. SPECIÁL: Rozhovor se zdravotníkem: Nelíbí se mi tady zmatek. Měl jsem tu asi čtyři případy, ale naštěstí to byly jenom odřeniny. Závěr olympijských her se konal ve sportovní hale ZŠ Komenského. Vystupovalo zde několik klubů, ať tanečních, sportovních či mažoretky. Vše se náramně povedlo a první olympijské hry základních škol Trutnova byly slavnostně zakončeny. Terka a Míša 7

8 Co se vám vybaví, když se řekne ŠKOLA PRÁZDNINY Pakárna Zábava Učení (doma) Horčička Úkoly Učení Učení Třída Špatná známka Práce Nuda 2 z chování Zájem Učení písemky Učení Kamarádi a známky Hurá kamarádi Povinnost Učitelé Povinnosti Učení Lavice 5 Volno Zábava Airsoft Práce Volnost Noví kamarádi Airsoft Klid Pohoda Zase práce Sranda Cigarety Narozeniny Zábava Babička Spánek Odpočinek a pohodlí Nuda Volnost Koupaliště Pohoda Pohoda Voda Moře Tuto minianketu zpracoval KOTELNÍK, ptala se K8 a Péťa Adopce na dálku Minulý rok si třída 8.B adoptovala Christine z Keni. Vybrali jsme si ji, protože je stejně stará jako my a tím pádem jí budeme moct posílat peníze, než skončíme ZŠ a ona taky. Cílem jakékoliv adopce na dálku je pomoc dětem, které se nacházejí v podmínkách úplné chudoby a kvůli tomu nemohou studovat. Díky penězům, které jim adoptivní rodiče (nebo skupina, škola, třída) pošlou, mohou děti nastoupit do školy a učit se. Přes rok můžeme Christine posílat dopisy, drobné dárky, naše fotografie apod. 8

9 Na celý rok se posílá částka Kč. Takže pokud si adoptuje dítě třída s 25 žáky, tak jeden člověk zaplatí 288 Kč za rok, tj. 24 Kč měsíčně! Nejlepší je, si adoptovat dítě koncem prosince, protože školní rok v Keni začíná v lednu. Je rozdělen do tří vyučovacích částí, mezi nimi je vždy měsíc prázdnin. Po ukončení tříměsíčního školního roku vystaví škola dítěti vysvědčení, které zašle adoptivnímu rodiči i s dopisem od dítěte. Myslím, že je dobré si adoptovat nějaké dítě, protože tím dáte lidskému životu, který poznal pouze dřinu, práci, námahu a hlad, i něco navíc = vzdělání, nové kamarády a především naději, že jednou z nich něco bude a nezemřou hlady, najdou jakousi jistotu. Není to jako v České republice, kde děti chodí za školu a při vyučování se koušou nudou. V Keni to tak není, tam je snad snem všech dětí možnost se vzdělávat. Emka Chtěli byste si také adoptovat nějaké dítě a možná mu tím zachránit život? Co proto udělat? 1) Kontaktujte koordinátora pro dané dítě a domluvte si s ním osobní setkání. 2) Pokud jste se rozhodli podpořit afrického dítě na dálku, vyberte si konkrétní dítě z databáze na internetové stránce v sekci adopce. 3) Dále na stránce vyplňte on-line formulář. Po vyplnění kliknete na "pokračovat" a zobrazí se vám darovací smlouva. 4) Darovací smlouvu 2x vytiskněte, podepište a obě kopie odešlete obyčejnou poštou (ne doporučeně) na adresu: Humanistické centrum Dialog, Sokolovská 86, , Praha 8. 5) Přesně podle toho, co jste vyplnili na darovací smlouvě, pošlete platbu na číslo účtu uvedeného ve smlouvě. Nezapomeňte uvést databázové číslo dítěte jako variabilní symbol. 6) Do 14 dnů od obdržení vaší smlouvy vám pošlou zpět potvrzenou kopii darovací smlouvy. 7) em můžete dostat odkaz pro vytištění certifikátu o "Adopci afrického dítěte" s fotografií vašeho afrického dítěte, pokud si tuto možnost zvolíte při vyplňování on-line formuláře. Adoptivní rodiče pořádají i různé srazy, na nichž si povídají o "svém" dítěti apod. 9

10 ROZHOVOR s Daliborem Gondíkem Ke konci minulého školního roku jsme oslovili paní učitelku Růžičkovou a ta nám poskytla e- mailovou adresu na Dalibora Gondíka, kterému jsme zaslali pár otázek a on nám je ochotně zodpověděl. Mimo jiné tento rozhovor vyšel i ve školním časopise stavebky v Náchodě. Tak doufám, že si pěkně počtete. Jakou školu jste studoval? Státní Konzervatoř v Praze, obor hudebně-dramatický Jaký jste byl student? Nic moc. Průměr. Nevybočující z řady. Ve třeťáku podmínečné vyloučení, šestý ročník absolvoval se ctí. Asi tak. Pak jsem tam začal pracovat jako učitel a to mě bavilo. Dostal jste ve škole nějakou kuriózní poznámku? Na základní škole jsem dostával denně dvě. Peklo. Stále jsem něco zapomínal a tak Preferujete českou nebo zahraniční kuchyni? No. Miluji obě. Ale abych se přiznal zaková Thajská kokosová polévka, kterou umí můj švagr Ondra Brousek.ta se těžko překonává. A asi nejradši mám smaženej sejra s tatarkou. Jaké máte nejoblíbenější zvíře? Naší kočku Tuli. Je z útulku a je to miláček. Co posloucháte za muziku? To je těžká otázka, poslouchám toho opravdu hodně, ale snad jen pár zástupců, od kterých mám všechna CD od jejich prvopočátků: Sting, Peter Gabriel, U2, Pink Floyd, Deep Purple, Jethro Tull, Depeche Mode, Yazoo, Freak Power, Frankie goes to Hollywood, Genesis, Phil Collins, Lenny Kravitz, Morcheeba, Ozzy Osborne, Black Sabbath, Mike Oldfield, Bruce Springsteen, Kate Bush, Level 42, David Bowie, Seal, Sinead O Connor..atd atd. Pak jazz Corea, Hancock, Take6, Yelowjackets, Spyro Gyra, Dave Weckl, Vinnie Colaiuta atd atd a pak vážná hudba a pak bigbandy a pak americké muzikály a pak ještě celá česká a slovenská současná hudební tvorba se mnou je to těžký, já vím a taky Vlasta Redl. Toho miluju. 10

11 Jaké filmy preferujete? Dlouhé, temné, smutné, chytré Martin Scorsese, Brian de Palma, Coenové. Jak jste se dostal k moderování? Ani nevím. V rádiu to začalo, ale nikdy mi to moc nešlo. Ani teď nemám pocit, že to umím. Je to hrozně těžká profese Ve společnosti jste hodně spojován se svojí sestrou, jak je na tom zbytek rodiny? Naše rodiny žijí prakticky dohromady. Máme se moc rádi. Považuji rodinu za nejdůležitější věc v lidském životě. Jak se vám se sestrou pracuje? To je dar od Boha. Nemůžu s nikým stát na jevišti v takové pohodě jako s Aduš. Víme, co řekne ten druhý, máme stejné pocity a stejné názory. Je to úžasný, neskutečný, nesdělitelný, neopakovatelný Chováte se v soukromí stejně jako před kamerou? Jasně. Nesnáším přetvářku. A myslím, že by to diváci poznali. Přirozenost. Buď takovej, jakej jsi. Nic nehraj. To je moje životní filosofie. Praktikujete doma některé rady z Loskutáka? Jasně! Vždycky nám to vydrží jeden týden, než se zase objeví něco nového. Ale je to zábava. A nás to strašně baví. Jak trávíte volný čas? Jen s rodinou. Jak často jezdíte na motorce a jakou vlastníte? Na motorce sedím denně od jara do podzimu a mám už 4 roky BUELL XB12S a je to nejlepší stroj, jaký kdo mohl pro mě vymyslet. Je to moje láska a nechci už nikdy nic jiného. (doufám, že ho nepřestanou nikdy vyrábět) Užíváte si Bailando? Je to největší úkol, jaký jsem dosud dostal, a baví mě to moc. Je moc fajn, že se někdy objeví na obrazovce pořad, který nás donutí se trošku zamyslet nad smyslem života. A zároveň je kombinace velké šou, živé hudby, ohromného lidského úsilí a touhy. Baví mě to. Fakt. Co byste nám studentům vzkázal nebo poradil? Už jsem to naznačoval. Buďte jen a jen sami sebou, nehledejte chyby v druhých, ale vždycky jen sobě, mějte ostatní rádi a chovejte se slušně. Jak k ostatním, tak sobě. To je moje životní filosofie. Třeba se vám může zdát směšná a já to pochopím. Ale moje zkušenosti jsou takové a třeba se vám něco z toho bude hodit. Držím Vám všem palce a mějte se moc hezky. 11

12 Den jazyků Tak to máme za sebou. Den plný zajímavých světových jazyků, který se zase konal na naší škole. Přesněji zúčastnil se ho jen druhý stupeň. Týden před konáním si každý žák vylosoval jazyk, to aby nikdo neřekl, že ho přiřadili tam, kam nechtěl. V den D se každá skupina určitého jazyka na první 3 hodiny uzavřela do třídy a tvořila, co se dalo, aby co nejlépe zapůsobila na ostatní. V některých dílnách bylo vidět, že učitel zadal práci a děti pečlivě pracovaly jako mravenci. Mně se ale více líbily dílny, ve kterých to žilo. Děti diskutovaly, jak by podle nich měla vypadat jejich prezentace před ostatními a vše mezi sebou a s učitelem konzultovaly. Ptáte se proč? To proto, že v 11 hodin každý jazyk otevřel dveře do své třídy nebo si udělal stánek v posledním patře a začalo to. Vypadalo to tu jako na trhu jazyků nebo nevím, k čemu jinému bych to přirovnala. Každý chtěl udělat ten nejlepší dojem a nalákat k sobě, co nejvíce lidí. Myslím, že na nikoho určitě neudělala špatný dojem portugalština, kde to žilo skoro jako na karnevale v Rio de Janeiru. Tancovala se samba, všude byly typické barvy (žlutá a zelená) a nejefektivnější byl pro mě ten úžasný křik a pískot. Skvělé byly také živé scénky v esperantu a v italštině. Herci si dali moc záležet jak na výkonu, tak i na kostýmech a stálo to zato, protože publikum je vždy odměnilo velkým potleskem. Byl to úžasný pocit, když jsem procházela chodbou a z jedné strany se linul kouř z turecké vodní dýmky a z druhé křik a hudba Brazilců a do toho vás každý chtěl nalákat právě k jejich dílně nebo stánku, a to jde nejlépe, když vás pozvou na něco dobrého. Například Němci na Kinder čokoládu nebo na Haribo medvídky nebo Francouzi na hroznové víno kdo by odolal, že? Všude visely pečlivě namalované mapky států a různé slovníky. Bylo to skvělé, kdo neviděl, neuvěří. Někdy je neuvěřitelné, co se dá stihnout za pouhé tři hodiny. Naučit se alespoň trochu mluvit cizím jazykem a k tomu vytvořit materiály v psané a kreslené podobě. Doufejme, že nejsme jediní, kdo něco takového zažili, třeba takovéhle dny zažijí i další generace, ne-li lepší. Děkujeme, že jste byli tak ochotni a šli do toho a s radostí spolupracovali. Vždyť přeci škola nemusí být jenom nudné sezení v lavicích a učení nebo musí??? Erbaska 12

13 Je týden po Dni jazyků a já se probírám znalostními kvízy a dotazníky, které jsme (alespoň někteří z nás) dali žákům ten den vyplnit, abychom my i oni měli jakousi zpětnou vazbu: Má cenu organizovat podobné projekty? Odnesou si z nich žáci něco? Zajímá je to? Baví je to? A baví to nás učitele? Soudě podle odevzdaných znalostních kvízů se někteří žáci dozvěděli něco nového, ale bylo jich žalostně málo. Ostatní se zřejmě soustředili na stánky s občerstvením a jinými atrakcemi, ale do poznávání jiných jazyků, národů a kultur se jim moc nechtělo. Anebo neměli čas? Z odpovědí v dotaznících jednoznačně vyplývá, že dopolední práce ve skupinách byla prima, že se většina zapojila do práce, že je to bavilo, ale že prezentace byly chaotické, žáci si zdaleka nestihli prohlédnout všechny stánky, všude panoval tak trochu zmatek, nebylo jasné, kdy se začíná, jak se končí, apod. I já jsem měla strašně málo času na prohlídku jiných prezentací a spoustu jsem jich nestihla vůbec, což mě velmi mrzí. Přesto s odstupem času mám z tohoto dne dobrý pocit. Ať už z dopolední přípravy prezentace, kdy jsem, narozdíl od většiny žáků, poznala mnoho zajímavých človíčků (viz otázka číslo 4 v dotazníku), tak i z prezentací ostatních jazyků ochutnala jsem anglickou snídani, řešila litevský kvíz s nejvyšší horou Litvy, uďobla holandský sýr (musela jsem k tomu říct něco holandsky), zatančila si sambu, azbukou jsem napsala své jméno (to už jsem nepsala dobrých 30 let :o), pobavila mě Berlínská zeď a doufám, že ještě uvidím zprávy slovenské televize! Mrzí mě, že jsem nakonec neviděla, jak se egyptskou abecedou napíše Káťa... Ano, byl tu trochu blázinec, prezentace mohly být postupně nebo alespoň na jednom místě, předávání a vyplňování kvízů a dotazníků mělo Portugalci být důslednější, aby se žáci skutečně seznámili s prací ostatních... s tou sebekritikou bych mohla pokračovat dál. Přesto si myslím, a z následujících textů to i vyplývá, že Den jazyků je prima den, a těším se za čtyři roky na další ;o) K8 13

14 ...z ohlasů na Den jazyků Mně osobně se den jazyků dost líbil. Ne protože jsme se nemuseli učit, i když :-) ale protože jsem si našla nové kamarády, naučila jsem se něco o cizích zemích a jazycích, co k nim patří. Den jazyků se povedl. :-) Zuzka (litevština) Začalo to docela nevinným rozdáním papírků s názvy různých jazyků.ti, kdo o tomto projektu neměli ani potuchy (včetně mě), vyjeveně zírali, co to zas bude. Po týdnu lehkých příprav nadešel den D. Učitelé nás zasvětili do svých optimistických plánů a pustili jsme se společně do práce. Za 4 hodiny jsme stihli vyrobit spousty rekvizit, připravit nějaké prezentace daného jazyka a někteří (včetně mě) se i upatlat od příslušných barev.vše jsme uklidili a vypustili do tříd nedočkavé návštěvníky, kteří chtěli vědět, co jsme si za takovou dobu stihli připravit. Celá škola se začala hýbat. Ve dvou patrech najednou nastala totální anarchie. Zde se objevily slabší stránky tohoto projektu. Já sem například stihl skouknout pořádně jenom jednu skupinu. Po našich třech nebo čtyřech představeních byli už všichni řádně zpoceni námahou. Shodli jsme se na ukončení nejlepšího tance na světě samby a začali uklízet. Přišlo mně docela škoda všechnu tu námahu a práci tak rychle vyhodit, ale na druhou stranu představa, že bych musel zase něco tancovat, mě doháněla k šílenství. Tento projekt jsem ze začátku dost odsuzoval že bych rád viděl, jak si tímhle předvedeme ostatní jazyky. Nevím, jestli jsem po projektu nějak zmoudřel, ale alespoň jsem si užil pekelnou zábavu. Ondra (portugalština) Francouzi 14

15 ...z ohlasů na Den jazyků Je pondělí 17. září a na hodině angličtiny si celá třída losuje jazyk Chtěla jsem mít s nějakou holkou ze třídy stejný Splnilo se mi to a měla jsem dokonce stejný jazyk se dvěma holkami, s Eliškou a Lenkou :D Vylosovala jsem si SLOVENŠTINU Řekla jsem si Super, alespoň mi to trochu půjde!. Na nástěnku paní učitelka vyvěsila třídy a učitele, kteří tento jazyk budou prezentovat s námi. My jsem měli pana ředitele, tak jsme Italové se tedy v pátek 5. hodinu sešli v ředitelně Rozdělili jsme si úkoly, měla jsem moderovat slovenské televizní noviny, pochopitelně ve slovenštině Řekla jsem Tak dobře alespoň budu trochu připravená do dospělosti. Ve čtvrtek 27. září to začalo Natáčeli jsme naše slovenské TV noviny a reportáže! Měla jsem před tím malým foťákem docela trému, ale bylo to fakt super. Lítali jsme po celé škole a natáčeli různé aktuality :D Pan ředitel ta různá videa v počítači spojil a sestříhal Do 9.C jsme mezitím přinesli PC, kde se pustily naše TV noviny Když jsem se viděla! Byla to taková prča :D Pak jsem se šla koukat na různé scénky a jiné prezentace ostatních jazyků Bylo to opravdu super, mně osobně se to celé strašně moc líbilo. A vůbec práce ve skupině byla skvělá, i když jsem kolem sebe měla mladší jedince. Opravdu se s nimi moc dobře pracovalo a s panem ředitelem také. Měl vždycky super nápady, bez něho bychom to asi nezvládli Musí se to zase zopakovat!:d Lucka (slovenština) Na následujících dvou stránkách si můžete prohlédnout výsledky dotazníků, které žáci vyplnili bezprostředně po akci. Ne všichni byli se Dnem jazyků spokojeni, ale, jak z dotazníků jasně vyplývá, celkově měl Den jazyků kladný ohlas. 15

16 Líbí se Vám tato forma výuky? Ano Ne Trochu 14% 25% 61% Poznali jste během přípravy ve skupině někoho nového zajímavého? ANO NE 35% 65% Připravovali jste se předem na Den jazyků? ano ano, na internetu ne ne, vyhodili mě ne, zapomněl jsem trochu 2% 3% 10% 24% 51% 10% 16

17 Jaký nejzajímavější pokrm jste ochutnali na prezentaci? nic chleba med chipsi bonbony hermelín čaj s mlékem sušenky Haribo sýr drožďová pomazánka Kinder čokoláda anglická sušenka jednohubky vodní dýmka torteliny maggi Jak se vám líbila práce ve skupině? Líbila Docela dobrý Zúčastnil jsem se Ne Hrůza 9% 5% 9% 50% 27% Jak se povedla prezentace? Dobře Skvěle Super Nic moc Nevím Jde to Špatně 5% 4% 4% 7% 11% 56% 13% Dotazníky zpracovali a grafy vytvořili Tomáš a Honza 17

18 STRÁNKA PRO B Ahoj my jsme žáci 4.B, naše učitelka se jmenuje Natalija Štenclová. Je hodná, krásná, někdy přísná, ale hodně naučí. Občas s námi šijí všichni čerti, ale jinak jsme andílci. Jsme chytří, soutěživí, pracovití a pilní jako mravenci, zábavní, kamarádští a v žadném případě nejsme lakomí. Pomáháme si navzájem. Snažíme se poslouchat paní učitelku. Mezi námi 30 máme dva nejrychlejší žáky v běhu a je to Johana Semeráková a Adam Götz, taky tu máme zpěvačku Adélu Bischofovou, výtvarníka Honzu Bendáka, hokejistu Kubu Tatara a malého bordeláře Kubu Benka. Jsme rozděleni do skupin Jupiter, Saturn, Venuše, Uran, Mars a patří to do celoroční soutěže. Za předměty máme tv, aj, čj, m, př, vl, vv, pč, hv, čt a čj sloh. O přestávkách si odskočíme na toaletu, hrajeme si, svačíme anebo si povídáme. Baví nás přestávky a někdy i učení. V naší třídě se dějí věci. Jednou se nám stalo, že jsme o přestávce hráli hru Twister, a zaujalo nás to natolik, že jsme hráli i po 2. zvonění. Dupali jsme, řvali jsme a pak na nás přišel pan ředitel a bylo čóro. Bylo na něm vidět, že nás chce roztrhnout jako hady. Markéta žrala tajně pod lavicí zákusek a Tomáše seřval pan ředitel, že neměl připraveno. A potom se ve dveřích objevila i paní učitelka a říkala: já jsem vám to říkala. A pan ředitel odešel. Taky se nám stalo, že jsme byli na tělocviku a když zazvonilo, tak jsme odcházeli s modřinami. To proto, že jsme hráli hru s obručemi a tak vám chceme povědět, jak to bylo. Bylo to tak, že jsme se rozdělili do pěti skupin po 6 a každá skupina dostala jednu obruč. Pak nám tu hru vysvětlovala paní učitelka. Hraje se to tak, že první vyběhne v obruči, oběhne klobouček a vrátí se pro druhého a ten druhý běží s ním v obruči, pak oběhnou klobouček, pak se vrátí pro 18

19 třetího a ten běží s nimi v obruči. Oběhnou klobouček a vrátí se pro čtvrtého. Ten běží s nimi, oběhnou klobouček a běží pro pátého. Ten už nejde v obruči, ale za obručí a drží se jí. A teď co se dělo. Byly modřiny, protože vždycky spadl 1. pak 2. pak 3. pak 4. a nakonec 5. No a tak to bylo dokola. Par dětí ta obruč uškrtila, ale ne samozřejmě úplně. Všichni jsou živí. Některé děti z toho bolela hlava, protože se bouchly. Jednoduše řečeno byli jsme všichni zdemolovaný. Strašně jsme se nasmáli. Byly i bolesti nohou. Nakreslila Adéla Bischofová Jednou jsme si hráli na slepou bábu. A stalo se neštěstí. Jednomu našemu žákovi se narazil nos a tekla mu červená barva. A stalo se to tak že, když se hrálo na tu slepou bábu, tak jeden kluk strčil Patrika zezadu a Páťa spadl na lavici a potom se skulil na zem. A tak se celá historka stala. Pápá loučí se s vámi IV.B PS: při druhé historce tu byla vosa. Čau 19

20 Týden knihovny Když chcete uspořádat něco jako, musíte se nejprve dozvědět, že letos se to jmenovalo Knihovnická (čti: bašta). Nejprve se musíte podívat na, abyste věděli, jak to ty lidi v knihovně myslí. (Jako že asi jídlo a knihy? Což navozuje myšlenku, že knihy žere jenom, protože má 4 žaludky.) Takže se debatuje a diskutuje ( ), načež se vymyslelo, aby se nejdříve, to že žaludku prospívá, potom se bude u vařit a (to je prosím pěkně spěf). Škola od rozfoukávaného ohně nechytla, tak zbyl alespoň. Všem moc chutnalo, protože to vařil mistr, který má spoustu lidí na fyziku. Pak se vyšlo z lesa mezi lidi, co umějí jídlo položit i na, takže přišly z vedlejší nejmenované moc pěkný. Je nutno přiznat, že na junáči mají opravdu šikovný, každý si cucal svůj první, jenomže smůla, po alkáči nebyla ani promile, ani prokilometr. O to větší natěšení 20