HUDEBNÍ ROZHLEDY ročník 60 cena 40 Kč. Michaela Fukačová Hamburská státní opera Axis temporum Jana Klusáka Houslař Alexandr Švýcarský

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HUDEBNÍ ROZHLEDY 03. 2007 ročník 60 cena 40 Kč. Michaela Fukačová Hamburská státní opera Axis temporum Jana Klusáka Houslař Alexandr Švýcarský"

Transkript

1 HUDEBNÍ ROZHLEDY ročník 60 cena 40 Kč Michaela Fukačová Hamburská státní opera Axis temporum Jana Klusáka Houslař Alexandr Švýcarský

2

3 obsah 1 S violoncellistkou Michaelou Fukačovou, která žije od roku 1985 v Dánsku, jsme poslední rozhovor uveřejnili již před plnými deseti lety. Za tu dobu se samozřejmě v osobním i uměleckém životě této úspěšné umělkyně ledacos změnilo. Narodila se jí dvojčata Alexandr a Filípek, již tehdy nemalý počet cédéček se rozrostl o další tituly a její nová vlast ji vzala za svou a odměnila nejen prestižní cenou dánské kritiky, ale i čestným členstvím nejstarší dánské akademie v Soru. I my budeme mít možnost se opět s uměním Michaely potěšit: a to nejen na Pražském jaru, kde se představí s Komorní filharmonií Pardubice a Leošem Svárovským, ale také na festivalu Concentus Moraviae, který na počátku června zahájí strana 3 Janáčkova akademie múzických umění letos oslaví, podobně jako Hudební rozhledy v příštím roce, 60 let od svého založení. Součástí těchto oslav se stalo i udělení čestného doktorátu, nejvyšší možné pocty, kterou mohou vysoké školy nabídnout, o jehož přijetí JAMU požádala šéfdirigenta České filharmonie, Zdeňka Mácala. Svoji roli hrála v této volbě samozřejmě i skutečnost, že dnes světově uznávaný umělec tuto školu před lety absolvoval. Slavnostní ceremonie, během níž byl Zdeněk Mácal dekorován zlatou medailí zavěšenou na charakteristickém koženém okruží z dílny Ladislava Vyskočila, proběhla v brněnském Besedním domě, kam se sjelo na dvacet rektorů a prorektorů českých vysokých škol strana 8 Jan Klusák se řadí mezi čelné osobnosti současné české kultury především svým skladatelským dílem, ale i přesahy do literatury, filmu a herectví. Kompozici pro velký orchestr Axis temporum, jež ve světové premiéře zazněla v dubnu roku 2004 v nastudování Petra Altrichtra a Pražských symfoniků a kterou vám dnes na stranách našeho časopisu představíme zevrubněji, autor uvádí na první straně rukopisné partitury slovy: Tuto skladbu, nazvanou Osa času a sledující způsob pohybu Země vůči Slunci, jsem napsal v sedmdesátém roce svého života k uctění 70. výročí založení Symfonického orchestru FOK strana 50 Mistr houslař Alexandr Švýcarský, rodák z Mladé Boleslavi, se záhy po ukončení studií ocitl v Praze. Až románově poutavé peripetie jeho kariéry, mezi nimiž nechybí ani rok a půl na zkušené v Londýně, kde mu prošly rukama skvostné nástroje i těch nejvýznamnějších houslařů počínaje Stradivarim, tím ale teprve začínají. Už v počátcích však nebyly zdaleka přímočaré. Nejprve, již od svých osmi let, hrál totiž Alexandr Švýcarský na akordeon, který za housle vyměnil teprve v době, kdy se jda ve šlépějích svého bratra začal učit na houslařské škole v Lubech u Chebu a soukromě u Josefa Vávry. Nechtěl si totiž tento nástroj umět pouze postavit či opravit, ale také si na něj zahrát strana 58 ROZHOVORY 3 Michaela Fukačová UDÁLOSTI 8 Zdeněk Mácal čestným doktorem Janáčkovy akademie múzických umění 9 Faustovo prokletí nezapomenutelný zážitek FESTIVALY, KONCERTY 10 Česká filharmonie s Blomstedtem a Mácalem 11 Dobří tenoři se vracejí 12 Pražští symfonikové umějí jen pod šéfovským drilem? 13 Min Lee, SOČR a Christopher Seaman let Kvarteta Martinů HORIZONT 23 Jazz na Hradě do čtvrtého roku DIVADLO OPERA BALET MUZIKÁL 24 Inspirativní setkání baroka s minimalismem 25 Zemlinský jinak a jinde 27 Triumf brněnského baletu ZAHRANIČÍ 34 Světová operní divadla II. III. Hamburská státní opera 36 Pozapomenutý Viktor Ullmann 37 MIDEM 2007 STUDIE, KOMENTÁŘE 42 Zlatá éra české opery II. III. Aby se nezapomnělo Inge Švandová-Koutecká 44 Duchovní píseň v českých zemích III. Nejstarší duchovní písně pohledem literární vědy 46 Prameny živé hudby III. Tabulatury jako prameny starší instrumentální hudby 50 Novinky soudobé hudby III. Jan Klusák: Axis temporum pro velký orchestr KNIHY 55 Jan Vičar: Imprints. Essays on Czech Music and Aesthetics SVĚT HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ 56 S Dagmar Petrofovou o pianosalonech Petrof 58 Pohled do světa houslařského řemesla v Čechách II. III. Alexandr Švýcarský REVUE HUDEBNÍCH NOSIČŮ 60 Od firmy k firmě 62 Recenze CD

4 2 editorial hudba a vlast A co mi po Bohu může býti dražší nežli vlast? Avšak i cizincům a všemu lidstvu chci být prospěšný. Josef Dobrovský Vážení a milí čtenáři, asi se mnou budete souhlasit, že o českém vlastenectví, o jeho malosti či velikosti (nebo dokonce neexistenci) v současném, pro mnohé až přespříliš drsném světě, toho bylo napsáno a ještě určitě bude již velmi mnoho. Od téměř neskutečných, rádoby vtipných nesmyslů až po hluboké filozofické úvahy mající platnost nadčasovou. Takovou, jakou se konec konců vyznačuje i jímavé vyjádření Josefa Dobrovského, které jsem zvolila jako úvodní motto. Vlastenectví by ale v žádném případě nemělo být zaměňováno za vlastenčení a že rovněž to druhé nebylo ani v pohnutých dějinách našeho národa ničím výjimečným, dokládá jiný citát, tentokráte z oprávněně břitkého pera dalšího velikána české kultury Karla Havlíčka Borovského: Byl by již čas, aby nám to naše vlastenčení ráčilo konečně z úst vjeti do rukou a těla, abychom totiž více z lásky pro svůj národ jednali, než o této lásce mluvili Výstižné, není-liž pravda? A proč mne to vlastně všechno napadlo? Při rozhovoru s Michaelovou Fukačovou (jenž najdete v tomto čísle), žijící a dlouhodobě úspěšně působící v Dánsku, která jej v závěru už mimo nahrávání korunovala velmi působivým vyjádřením jsem Češka jako řemen. Z celkového kontextu jejího vyprávění však jasně vyplývá, že v tom není ani za mák nacionalismu, nebo jiných negativních -ismů, ale že je to právě onen nepatetický a o to působivější výraz. Vlastenectví s velkým V. Asi stejného jaké ze sebe nepochybně a přitom neokázale vyzařoval v Itálii 18. století působící Josef Mysliveček, od jehož narození uplyne 9. března dlouhých dvě stě sedmdesát let. A to zřejmě dokonce v takové míře, že byl obdařen nejen známým přídomkem Božský, ale také Čech. Nebo rovněž v březnu ( ) v Želazowe Woli narozený a v Paříži žijící velký polský skladatel Fryderyk Chopin, v jehož skladbách našla vedle brilantní techniky a nedostižné lyričnosti své pevné místo i hravost a zpěvnost polské lidové hudby. Hudba a vlast k sobě prostě vždycky patřily a jediným příkladem nemusí být pokaždé jen Bedřich Smetana. Obraťme však list a podívejme se i na další články březnového čísla Hudebních rozhledů, v němž jsme pro vás, vážení čtenáři, kromě rozhovoru s Michaelou Fukačovou připravili i mnohé jiné zajímavosti. K jedné z nejaktuálnějších patří v rubrice Události po necelém roce, kdy se tak stalo na Univerzitě Palackého v Olomouci další jmenování šéfdirigenta České filharmonie Zdeňka Mácala čestným doktorem, tentokrát Janáčkovy akademie múzických umění v rodném Brně. Jako druhou událost jsme pak vybrali výjimečný interpretační výkon, uvedení Berliozova Faustova prokletí v nastudování Gerda Albrechta a čtveřice sólistů, Pražského filharmonického sboru, Pražského komorního sboru a České filharmonie, která i v ostatních vystoupeních během ledna a února předvedla pod taktovkami Herberta Blomstedta, Zdeňka Mácala a posléze i Manfreda Honecka vynikající výkony. Ve Stravinského Svěcení jara se však pod vedením Jiřího Kouta blýskli rovněž Pražští symfonikové, kteří si tak výrazně vylepšili reputaci po společném vystoupení s tenorovou hvězdou, Josephem Callejou. Bezesporu pozoruhodné představení ale mohli shlédnout i návštěvníci Stavovského divadla 25. ledna a to premiéru opery Tomáše Hanzlíka, Slzy Alexandra Velikého, jejíž zhodnocení jsme přinesli z pera Lenky Šaldové a zevrubnější analýzu, která bude součástí rubriky Novinky soudobé hudby, zpracovává do jednoho z nejbližších čísel Josef Herman. Pro ty, kteří se zájmem sledují naše seriály Světová operní divadla, Prameny živé hudby či Pohled do světa houslařského řemesla, tu máme tentokrát článek o Hamburské státní opeře, studii o tabulaturách jako pramenech starší instrumentální hudby a povídání s Alexandrem Švýcarským, jehož housle má ve svém vlastnictví i Mistr Josef Suk. Doufáme, že nejen ty z vás, kteří mají bližší vztah ke klavíru, zaujme rozhovor s Dagmar Petrofovou o poslání a aktivitách pianosalonů firmy Petrof a nejen operní fanoušky upoutá další z nesporně zajímavých textů Jana Králíka, sledujících vydávání českých oper na zahraničních labelech, z nichž přišla tentokrát na řadu Dvořákova Rusalka, nahraná kdysi dokonce v esperantu! I do následujícího čísla pro vás, milí čtenáři, připravujeme nejedno příjemné překvapení. Nebudeme však předbíhat, a s přáním hezkých chvil, strávených s Hudebními rozhledy, se s vámi pro tentokrát rozloučíme. Hana Jarolímková, šéfredaktorka HUDEBNÍ ROZHLEDY číslo ročník 60 Měsíčník pro hudební kulturu Vydává: Společnost Hudební rozhledy, člen AHUV, za finanční podpory MK ČR, Nadace ČHF, Nadace B. Martinů, Nadace Leoše Janáčka, Nadace OSA Šéfredaktorka: Hana Jarolímková Tajemnice redakce: Marcela Šlechtová Redakční rada: Jan Baťa, Lucie Dercsényiová, Roman Dykast, Ivan Poledňák, Jiří Štilec, Ivan Štraus, Jan Vičar Externí spolupráce: Jitka Slavíková Výtvarné řešení: František Štorm Adresa redakce: Radlická 99, Praha 5 tel. šéfredaktor: (+420) tel. redakce: (+420) (+420) tel. sekretariát: (+420) fax: (+420) Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Distribuci a předplatné v České republice provádí v zastoupení vydavatele firma SEND Předplatné, P. O. Box Praha 4 tel.: (+420) fax: (+420) SMS: (+420) Cena jednoho výtisku: 40 Kč Cena výtisku pro předplatitele: 30 Kč Distribuce a předplatné ve Slovenské republice: Magnet-Press Slovakia, s. r. o. Šustekova 8, P. O. Box Bratislava tel.: (+421) ,-2 časopisy (+421) ,-3 předplatné fax: (+421) Cena jednoho výtisku: 60 SK Cena výtisku pro předplatitele: 50 SK Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce a MEDIASERVIS, s. r. o. administrace vývozu tisku Sazečská 12, Praha 10 tel.: (+420) fax: (+420) Časopis Hudební rozhledy pro potřeby zrakově postižených zajišťuje prostřednictvím internetového serveru Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR tel.: (+420) Sazba: studio Togga, Praha Tisk: Dvořák & syn, Dobříš Odevzdáno do sazby: Evidenční číslo MK ČR E1244 ISSN Na titulní straně Michaela Fukačová Foto archiv

5 michaela fukačová Hana Jarolímková S violoncellistkou Michaelou Fukačovou, která žije od roku 1985 v Dánsku, jsme uveřejnili poslední rozhovor, pod který se podepsal ještě bývalý šéfredaktor Hudebních rozhledů Jan Šmolík, již před celými deseti lety. Za tu dobu se samozřejmě v osobním i uměleckém životě této úspěšné umělkyně ledacos změnilo. My dvě jsme se sešly po její doposud poslední návštěvě Prahy přede dvěma lety, kdy jsme Michaelu mohli slyšet v rozsáhlých sólových úsecích symfonické básně Richarda Strausse, Don Quijote, op. 35, kterou měla tehdy společně se Šostakovičovou První symfonií na programu Česká filharmonie, řízená Jiřím Koutem. Za necelé tři měsíce však budeme mít možnost slyšet Michaelu znovu, a to na Pražském jaru, kde se představí s Komorní filharmonií Pardubice a Leošem Svárovským, a na festivalu Concentus Moraviae, který 1. června slavnostně zahájí. Než se ale dostaneme k první otázce, alespoň ve stručnosti některá významná data v kariéře této výborné violoncellistky připomeneme. Michaela Fukačová, která již řadu let spolupracuje i s těmi nejvýznamnějšími orchestry a dirigenty nejen v Evropě, ale i v USA, Kanadě, Japonsku či Jižní Koreji, je absolventkou brněnské konzervatoře u Bedřicha Havlíka, pražské AMU u Saši Večtomova a po přesídlení do Dánska též sólistické třídy Královské konzervatoře v Kodani u Erlinga Blondal- Bengtssona. Svůj talent však rozvíjela i při soukromém studiu v Londýně u W. Pleethe, na mistrovských kurzech u legendárních violoncellistů André Navarry na italské Academia Chigiana v Sieně a u Paula Torteliera na slavných Piatigorského kurzech v Los Angeles. A protože k jejím soukromým pedagogům patřil i Mstislav Rostropovič, úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. K těm nejvýznamnějším patří ceny z mezinárodních soutěží P. I. Čajkovského v Moskvě, Pražského jara, violoncellové soutěže v Scheveningenu či zvláštní cena I. Rose z violoncellové soutěže W. Naumburga v New Yorku, k nejnovějším pak nominace na cenu Grammy 2007 v kategorii Nejlepší klasické album roku. Umění Michaely Fukačové však dosáhlo uznání i v Dánsku, kde se stala držitelkou prestižní Ceny dánské kritiky a získala i čestné členství nejstarší dánské akademie v Soru Moje první otázka je velmi prozaická: umíte si představit život bez hudby? Můj názor na tuto otázku se léty měnil. Jeden čas jsem svoje povolání vnímala víceméně jako základní projev svého já, ale pak jsem se od tohoto pocitu na čas odpoutala. Probudil se ve mně zájem o spousty jiných hodnot a měla jsem dokonce i za to, že bych bez hudby klidně dokázala žít. Dnes jsem na tom zase jinak. Myslím, že jsem dosáhla zdravého odstupu, hrát na violoncello již není hlavním rysem mé identity. Ale zároveň si uvědomuji vděčnost za to, že mi byly dány do vínku jisté schopnosti, i za tu zázračnou možnost tvořit tóny a promlouvat hudbou. Hudba je zázrak i když jsme si na ni tak zvykli, že si to už mnohdy ani neuvědomujeme. rozhovory 3 Čemu kromě hudby přikládáte v životě největší význam? Význam je spíš filosofický pojem a řekla bych, že z absolutního hlediska má svůj význam vše, s čím se setkáváme. A tak je na nás, jestli dokážeme všechno tímto způsobem brát. Chce to umět se životu odevzdat a přijímat věci jako dary, ne stále o něco bojovat. Život je pak daleko lehčí a krásnější. Vlastně obdoba toho, co v ideálních případech zažívám při hraní. Jako matka vám samozřejmě odpovím, že obrovským darem jsou pro mě moje děti. Naplnily mé instinktivní ženské tužby a dávají mi tolik radosti. Mateřství je ovšem zároveň velice náročný úkol a já jsem docela ráda, že mé děti vyrůstají ve společnosti, která ví, jak dávat dětem prostor pro rozvoj jejich individuálních schopností a která je neupřednostňuje na základě jednostranných výsledků v jedné sféře. Dětem je dávána již od malička velká důvěra a ta v nich aktivuje přirozenou zodpovědnost. Vy jste ale dříve rovněž malovala a také se úspěšně věnovala rybolovu, nemám pravdu? No, to byly dost okrajové výpravy mého snažení. K malování mám jistý talent, zřejmě zděděný po dědečkovi, který maloval krásné portréty a krajinky. Talent teď přešel na další generaci, takže jednomu synkovi říkáme pro jeho kubistické kreace náš Picasso Moje malování se omezilo na pár rádoby výtvorů a nepředpokládám, že bych se k tomu nějak významněji vracela. Co mě momentálně zaujalo, je však fotografie. Prostě mám chuť zvěčňovat některé úchvatné přírodní scenérie, které potkávám. A s tím rybařením to se hlavně líbilo vašemu ex-šéfredaktorovi, milému panu Šmolíkovi. Jak jsem vycítila, byl naprosto vášnivým rybářem a pokud by mu to Hudební rozhledy obsahově dovolily, myslím, že by tehdy raději zpovídal mého manžela ohledně toho skvělého lososa, kterého jsem mu při svém prvním a zhruba posledním aktivním výjezdu na ryby byla nucena podebrat. Losos měl totiž 12 kg a já amatér jsem ho zkrátka podchytila do sítě, která to neunesla a praskla, tak jsem za ním napůl skočila do vody, no a bylo to pak ve všech novinách. Toho krásného stříbrného lososa nám pak vyudil jeden skvělý francouzský kuchař a my si na něm pochutnávali celý rok. Tahle historka ze mě udělala rybářku, ale pravda je pan Šmolík promine že mě rybaření vůbec nechytlo. Vyjíždíme sice občas na vodu a manžel u toho nějakou tu tresku uloví, ale většinou ji s políbením na tlamičku hodí zpátky do moře. O co však bych se možná ještě někdy pokusila, je psaní. Fascinuje mě, kolik věcí si člověk při psaní ujasní a vyřeší a jak se dostává stejně jako v hudbě do kontaktu s kreativní silou v sobě samém. Michaela Fukačová a její dvojčátka, Alexandr a Filípek Foto archiv

6 4 rozhovory Vraťme se však zpět k hudbě. K vašim profesorům patřily samé veličiny: Saša Večtomov, André Navarra, Paul Tortelier Nejvíce vám ale podle vašich slov dal Mstislav Rostropovič. Omlouvám se za tu volbu slov. Rostropovič byl zkrátka ten poslední a ve fázi, v níž jsem se právě nacházela, byl jeho přínos pro mě rozhodující. Ale říci, že mi dal proto nejvíc, by bylo nevděčné. Vzpomínám s láskou na svého milovaného profesora Havlíka z brněnské konzervatoře, který mi dal kromě bohaté inspirace a nadšení jak solidní základ, tak svobodu jít svojí cestou. A stejně tak Saša Večtomov, u kterého jsem se rozhodla studovat hned při prvém poslechu jeho nahrávky Rachmaninova, ten mě chtě nechtě ovlivnil tak, že je to asi dodnes slyšet. Vidím jej a slyším jeho vtipné, trefné a moudré poznámky jen tak jakoby ledabyle prohozené stále živě před sebou. Oběma jsem velmi vděčná a oba mi moc chybí. Profesoři, kteří následovali, pro mě znamenali spíše inspiraci než cokoliv jiného. Až Rostropovič, kombinací své přesvědčivé síly, moudrosti, šarmu a psychologie mnou tak nějak zatřásl a já se dostala jakoby z jedné příčky na další. A jaké dimenze vám tehdy vlastně otevřel? Možná mi jen pomohl přestat se ptát a nasměrovat své hledání hudebních odpovědí směrem dovnitř. Pomohl mi uvědomit si, že všechno je záležitost správné představy. A zdaleka ne pokaždé na hodinách. Často se smál a říkal: Vždyť už mně nic nehrej, ty všechno umíš, pojď, půjdem si někam sednout a vyučování tak nepřímo pokračovalo u večeře. Lapala jsem jeho moudra s úžasem. Je to fascinující člověk a mohla bych na něj navěsit spousty superlativních přívlastků. Nevím, třeba by to časem přišlo i samo, ale tehdy se mi náhle otevřel zcela nový obzor snaha dospět k síle výrazu a přesvědčivosti těmi nejprostšími neokázalými prostředky. A navíc se konečně přihlásil osvobozující pocit, že se už nemusím nikoho ptát a mohu se nadále spolehnout sama na sebe, což je vlastně obecně znakem dospělosti. Najednou jsem prostě věděla, že všechny odpovědi mám v sobě, že stačí otevřít uši, hlavu, srdce a sama sobě poradit. A co obecně na profesi, které se věnujete, obdivujete nejvíce? Uvědomila jsem si nedávno, když jsem byla nucena delší dobu nehrát kvůli namoženému ramenu, jak je ta profese úžasná a požehnaná. Bez nás interpretů by samozřejmě hudba neožila. My máme tu sílu jí vdechnout život a nejen to. Když se nám podaří navodit v sobě ten nejkrásnější pocit opravdového ponoření, je pak hudba prostě oslavou a dostane sílu, která se nemůže nepřenášet na posluchače. Hudba nás nutí se plně soustředit na přítomný okamžik, jen si představte tu sílu ticha v generálpause a jako taková je jedním z klíčů k tomu, jak člověka věčně bloudícího ve svých myšlenkách na chvíli zastavit a přenést do jakéhosi sebezapomnění. V tom je její povznášející a zázračná moc. Moje slova asi vyznívají moc květnatě, ale já to tak opravdu cítím. V jednom rozhovoru jste se zamýšlela nad dvěma neoddělitelnými stránkami umělecké profese: nad samotou, která ji provází, ale zároveň jde ruku v ruce s přemírou zájmu veřejnosti. Chtěla bych se v té souvislosti zeptat, jak se díváte na zodpovědnost? Stáváte se věkem zodpovědnější, nebo vás onen určitý nadhled, kterého člověk zkušenostmi dosáhne, od té přemíry zodpovědnosti osvobozuje? Jsem rozhodně mnohem zodpovědnější než dříve v samotné přípravné fázi. Doby, kdy jsem se chlubívala, že nemusím cvičit, protože mi to jde samo, jsou dávno pryč. Teď se naopak chlubím tím, co mi to dá práce. Co se týče samotného výkonu, tu jsem vždy pociťovala až svazující zodpovědnost nezklamat publikum. Naše povolání je v tomto směru opět velmi extrémní. Můžete se připravovat sebelépe a sebedéle, ale jediné platné zůstává, když se všechno podaří v tu pravou chvíli. A ta je často poznamenaná napětím, které atmosféra takového velkého koncertu vyvolá. Prošla jsem si v tomto směru svými krizemi a nebylo to lehké. Přišla jsem ovšem záhy na to, že čím víc se na pódiu snažím všechno zodpovědně kontrolovat a pojišťovat, tím hůř. Že jde o to naučit se balancovat mezi kontrolou a nekontrolou. Člověk si nesmí připustit pochybnost, prostě nesmí. Jakmile to udělá, je to slyšet. Každé vystoupení chce zkrátka odvahu vrhnout se do toho s plným odevzdáním a věřit, že to vyjde. Jedná se o to, naučit se ovládat sám sebe a svoje rušivé myšlenky. Zní to trochu schizofrenně ale připadá mi, že právě z pocitu zodpovědnosti musím všechnu zodpovědnost pustit a přenechat to na té krásné neznámé, na tvořivé síle v sobě. Váš repertoár je skutečně úctyhodný. To ho hrajete celý zpaměti? Klasický repertoár ano, ale ty modernější věci počínaje Šostakovičem hrávám z not. Je sice příjemnější hrát zpaměti, je tu o překážku méně k ponoření nebo kontemplaci, která je k inspirativnímu výkonu zapotřebí, ale ne vždycky si zkrátka troufnu. Kromě toho v některých moderních věcech by to bylo natolik náročné a zdá se mi i zbytečně nebezpečné všechno memorovat zpaměti že si bez rozpaků noty vezmu. Ve vaší nabídce, kde najdeme například mnoho opusů od L. van Beethovena či J. S. Bacha, však nechybí ani kompletní cellová literatura od Bohuslava Martinů a z Dvořáka, jehož Koncert A dur jste dokonce v Dánsku uvedla jako skandinávskou premiéru, jste zatím nenastudovala pouze Polonézu. O které skladby ještě plánujete svůj repertoár obohatit? V klasickém repertoáru už těžko budu něco závažného doplňovat. Mám všechna stěžejní díla prakticky nastudována, i když by jich spousta potřebovala v případě potřeby důkladně oprášit. Expanze se tedy bude týkat spíše soudobých věcí. Hraji nové skladby ráda. Většinou jsou to premiéry a k jako takovým je cesta pro jejich interpretaci úplně otevřená, nezmapovaná tradicí. Je to zajímavá práce formovat a oživovat ty čerstvě zrozené notičky do co nejideálnější podoby, najít v nich tu někdy dobře utajenou hudbu a vynést ji na světlo. V poslední době jsem nastudovala zejména hodně skandinávských skladeb, např. koncert Hermana Koppela, mimochodem jednu z technicky nejnáročnějších skladeb, se kterou jsem se kdy utkala, či koncert Poula Ruderse Anima. Obě zmíněné kompozice jsem také nahrála na CD. V letošním roce mám pak premiérovat koncerty pro violoncello a orchestr Anderse Koppela (syn zmíněného Hermana) a Jespera Kocha. Doufám také, že v budoucnosti do svého repertoáru přiřadím i díla českých soudobých autorů. A máte v řadách skladatelů nějaké své oblíbence? Rozhodně. Ale protože hudba je záležitostí okamžiku, tak i tady jsem jednu chvíli blázen do Dvořáka, potom do Beethovena, Bacha, Schuberta, Janáčka, mohla bych pokračovat dlouho podle toho, co zrovna hraji nebo poslouchám. Jsou autoři, jejichž díla jsou jako stálice. Zůstanou zářit, dokud budeme hrát klasickou hudbu a vždy nás uchvátí novou sílou. I tady si připadám jako v říši zázraků. Síla intuitivní inspirace, která tyto velikány vedla k tomu, aby hudebně vyjádřili nevyslovitelné. Není to úžasné? Uvažovala jste někdy o autentické interpretaci skladeb starších období? Ne, nijak mě to nepřitahuje. Neříkám, že to nemá svůj půvab. A že je jediný možný způsob, jak věci interpretovat. Všichni máme svoje místo v té velké škále rozmanitých možností a je to dobře. Ale já osobně neinklinuji k oživování ducha

7 rozhovory 5 Foto archiv Michaela Fukačová

8 6 rozhovory té které doby tímto tzv. autentickým způsobem. Myslím, že na základě mnoha vlastních zkušeností se dobrý hudebník dostane jednoho dne do stádia, kdy ví, co si může dovolit, co je vhodné, vkusné. Je to objevení těch nepsaných pravidel, které vám teprve umožní pravou svobodu výrazu. Nakonec poplatnost době je velmi proměnlivá, to, co se někdy zdálo úžasné a jediné správné, může jednoho dne vypadat docela směšně. Takže se nechávám vést pouze vlastní vrozenou i procvičenou intuicí. Opět vás po dvouroční přestávce uslyšíme v Praze. Jak se na vystoupení v rámci Pražského jara těšíte? Kolikrát jste se vlastně na tomto festivalu představila a kdy naposledy a s čím? Na Pražském jaru nejsem zrovna častým hostem vzpomínám si, že první oficiální vystoupení pokud nepočítám koncert laureátů PJ kdysi v roce 1984 mi bylo nabídnuto poté, co jsem si přivezla cenu z Čajkovského soutěže Hrála jsem tehdy spolu s violoncellisty Státní filharmonie Brno Bachianu brasileiru Heitora Villa Lobose tedy poměrně skromné vystoupení Další pozvání přišlo, tuším, v roce 2001 tehdy jsem hrála první koncert B. Martinů opět s milými brňáky a s dirigentem Aldem Ceccatem. Na letošní vystoupení se samozřejmě těším zahrát si v Rudolfinu je vždycky zážitek. A těším se také na setkání po letech jak s Pardubickou komorní filharmonií, tak s dirigentem Leošem Svárovským. Letos jste si vybrala Korngolda a Jana Nováka. Máte k nim nějaký bližší vztah nebo se jedná o objednávku z festivalu? Byl to víceméně můj nápad dát tyto dva moravské rodáky dohromady. Bližší vztah? Kromě toho moravského původu mám s nimi i částečně společný osud žít mimo vlast. Životní příběh Jana Nováka je mi známější již od mládí jsem o něm v Brně slýchávala od jeho přátel. Před dvěma lety jsem byla požádána Státní filharmonií Brno o nastudování jeho Capriccia a posléze i o nahrávku tohoto díla. Je to moc roztomilá věc, hodně jazzová, a já se v ní s radostí vyřádím. (Vždycky jsem chtěla hrát na saxofon, tak tady jsem tomu asi legálně nejblíž ) Koncert Korngolda pak bude mojí vlastní premiérou. Nevím, nakolik jsou obě skladby pražskému publiku známy řekla bych, že spíše moc ne a tak se těším, že je budu mít možnost představit. A Concentus Moraviae, kde budete vystupovat se stejným programem, vás přivítá poprvé? Nebude to poprvé, už jednou jsem tento festival zahajovala. Tentokrát mám zahrát spolu s Talichovým komorním orchestrem koncerty Haydna a Myslivečka tedy opět dva koncerty v jednom programu, tak jako i týden před tím na Pražském jaru. Věřím, že coby matka dvojčat tyhle maratóny s úspěchem zvládnu Vy jste již, Michaelo, spolupracovala se spoustou špičkových dirigentů. Čeho si na nich vážíte nejvíce? Jako všude jinde tak i u dirigenta je jeho umělecká působnost výrazem toho, jaký je on sám. Vážím si těch, kteří jsou otevření, ušlechtilí a jejichž autorita je přirozená, pramenící jak ze zkušenosti, tak z věcné služby ideálu. Dirigent to nemá lehké a pro tohle povolání je potřebná symbióza mnoha výjimečných kvalit. Měla jsem štěstí potkat takových dirigentů poměrně hodně. S nimi pak není při spolupráci žádný problém, ba naopak. Radostná vzájemná inspirace v tom krásném procesu, kterým hudba je. V romantických uličkách italského města Citta de Castello... Vaším nejnovějším úspěchem je nominace na cenu Grammy 2007 v kategorii Nejlepší klasické album roku, kde je vedle violoncellového koncertu Petera Liebersona nazvaného Six realms ještě jeho koncert pro lesní roh a Rilke Songs. Proč jste si zvolila právě tohoto autora pro svoji nahrávku? Bylo to vlastně naopak. Autor a společnost si zvolili mne, poslali mi partituru a nahrávku z koncertu a požádali, abych se k jejich nabídce vyjádřila. Tato skladba je původně psána pro cellistu Yo Yo Ma a byla jím také premiérována. Je to hudba, která má co říct, je v ní už podle tematického názvu budhistických 6 říší prostor pro velikou škálu výrazu a to mě přitahovalo. Po úvodní krásné a naříkavé části Sorrow of the world (Bolest světa) se v každé další části představuje jedna z říší od pekelných až po ty božské. S radostí jsem se pustila do díla a pár dnů před natáčením jsme se pak sešli se skladatelem, Peterem Liebersonem který mimo jiné sám vyučuje budhistickou nauku a společně dotvářeli poslední malé úpravy. Jsem ráda, že se desce dostalo tolik ocenění, už kvůli Peterovi a památce jeho ženy, vynikající mezzosopranistky Lorraine Hunt Lieberson která, bohužel, vloni v létě zemřela. CD vydala americká společnost Bridge Records, u níž vyšel ve vaší interpretaci ještě koncert Poula Ruderse. Připravujete pro ni ještě další projekty? Foto archiv

9 rozhovory 7 Letos budu pro toto vydavatelství nahrávat ještě kompozici pro violoncello a orchestr amerického skladatele Yehudi Wynera Prologue and Narrative a mimoto má společnost také v plánu nahrát se mnou Korngoldův cellový koncert. Na svém kontě máte dnes již celkem dvanáct CD, z nichž trojici právě jmenovaných jste realizovala po asi čtyřleté přestávce v posledních dvou letech. A na co se můžeme těšit ještě v nejbližší době? Říkáte dvanáct? Myslela jsem, že víc. Pravda je, že jsem měla nějaký čas pauzu. Teď mám ovšem chuť natáčet. Přitahuje mě hlavně ta přípravná práce, období koncentrace a hledání cesty a prostředků k nejlepšímu možnému výsledku. Samotná fáze natáčení je daleko horší a spoustu svých natáčení jsem obrečela. Najednou je vaše dítko hozeno na pospas mnoha elementům, technikům, režisérům, spoluhrajícímu orchestru atp. V posledních letech jsem se vždy snažila vyzbrojit se na tuto akci o hodně víc než na 100 procent. A jak je důležité mít spolehlivé a zanícené spolupracovníky! Proto teď ráda točím s Bridge Records, mohu se na ně plně spolehnout. Je to poměrně dlouho, co jsem nahrávala u nás doma, nezapomněla jsem však na vynikající spolupráci s brněnskými režiséry a techniky, konkrétně s těmi, co přes všechny problémy tamějších nahrávacích možností na Stadionu vytvořili nádherný snímek Elgara a Čajkovského, mé jediné CD u Supraphonu. A k plánům do budoucna? Jak jsem zmínila, u Bridge Records máme v plánu koncerty Wynera a Korngolda. Kromě toho plánuji nahrát i nějaké komorní věci, hlavně z českého repertoáru. A pak bych si ještě jednou ráda znovu natočila Dvořákův koncert h moll. Dostala jsem úžasnou možnost nahrát toto veledílo hned na začátku své dráhy jako svoje první CD a mám velkou chuť udělat verzi up to date, což by, předpokládám, dopadlo poněkud jinak. Jste laureátkou mnoha významných soutěží. Myslíte, že účast na soutěžních kláních je pro mladé interprety a jejich další kariéru důležitá? Myslím, že v každém případě ano. V tomhle věku je zdravá soutěživost dobrým motorem k dalšímu vývoji. Je tu motivace i konkrétní úkol nastudovat široký repertoár. Je to další možnost nabýt nové cenné zkušenosti s veřejným vystoupením i se svým nervovým systémem. Kromě toho jsou soutěže setkáním mnoha škol i mnoha milých kolegů z nejrůznějších částí světa, s nimiž se často naváží přátelství, která přetrvávají po celý život. A v případě soutěžního úspěchu je tu samozřejmě zvýšená možnost, jak otevřít dveře do světa koncertního dění. Pro mě osobně znamenala cena z Čajkovského soutěže začátek kariéry v době, kdy jsem coby neznámá cellistka v Dánsku nemohla dostat jedinou příležitost k vystoupení. K volbě vaší profese přispěl určitě i fakt, že oba vaši rodiče byli významní muzikologové, a tak jste s hudbou přicházela do kontaktu určitě již od svých prvních krůčků To určitě ano. Hudba se brzy stala mým světem. Dlouho před tím, než jsem vůbec začala hrát na cello, patřily hudební zážitky k tomu nejkrásnějšímu, co jsem znala. Snažím se tu lásku k hudbě předávat dál svým synům bez toho, že bych měla nějaké ambice na to, že budou profesionálními hudebníky. A je úžasné, když vycítím jejich dojetí, za které se momentálně ovšem ještě stydí. Doba a její trend jsou dnes jiné. Když já jsem byla v jejich věku, byli mými největšími idoly zpěváci brněnské opery v čele s mými miláčky Hanou Janků, René Tučkem a Vilémem Přibylem. Největším přáním k mým šestým narozeninám bylo dostat vstupenku na Otella právě v tomto obsazení. Jsem si jistá, že něco podobného si moji chlapci k narozeninám přát nebudou A jak se momentálně v Dánsku žije? Tak hekticky a komerčně jako u nás? Dáni si měli možnost uvědomit dlouho před námi, že ambiciózní hektika a upřednostňování komerčních priorit je ke štěstí nepřivedou. Klade se tu především důraz na hodnoty jako je rodina, obecná vyváženost, harmonické vztahy k lidem a k přírodě. Dáni si moc rádi užívají pohody, klidu a radují se z maličkostí. Samozřejmě ani tady se nedá generalizovat, ale přesto je to jakýsi národní rys. Má se tedy v Dánsku i kultura lépe? To je velmi komplexní otázka a kultura je široký pojem. Řekla bych, že v mnoha směrech ano, také podle toho, která kulturní politika je zrovna aktuální. Momentálně je na tom kultura obecně co se financí týče lépe než kdy předtím. Ale vy máte asi spíše na mysli hudební život. Velkému zájmu se v Dánsku těší především opera, jistě tomu napomohla i nová atraktivní budova opery ležící podobně jako opera v Sydney prakticky přímo na vodě v srdci Kodaně. S koncerty vážné hudby je to tradičně o něco horší než u nás doma, v poslední době se však zdá, že i tady přibývá abonentů. Nestýská se vám někdy? Moje odpověď je vlastně obdobná té na úplném začátku našeho rozhovoru moje cítění procházelo i na tomto poli různými stádii. První roky byl stesk po domově velmi dominantní, všechno mi chybělo, všechno jsem srovnávala, a tak nepřipustila prostor pro to, abych ocenila novou situaci. To se mi podařilo přetavit až v době, kdy jsem poznala svého nynějšího manžela a získala pocit, že člověk může být šťastný kdekoliv. Myslím, že i tu jsem došla k vyrovnání, odstupu, přijala svoji životní situaci a nezatěžuji ji stýskáním. Někdy se ovšem nevyhnu vroucným a nostalgickým pocitům, které ve mně vzpomínky na vlast vyvolají. Ale nakonec, takové pohnutí jako když vám vstoupí slzy do očí nad pohledem na rodné kopečky, je velmi krásné Elegantní i při sportu Foto archiv

10 8 události zdeněk mácal Čestným doktorem janáčkovy akademie múzických umění Leoš Faltus Janáčkova akademie múzických umění v letošním roce slaví 60 let svého trvání. Součástí oslav tohoto jubilea se stalo udělení čestného doktorátu, o jehož přijetí požádala JAMU šefdirigenta Zdeňka Mácala. Svoji roli v této volbě hrála i ta skutečnost, že dnes světově uznávaný dirigent je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění. Po poměrně dlouhém období dojednávání konkrétního termínu došlo ke slavnostní ceremonii Do Besedního domu v Brně se k této příležitosti sjelo na dvacet rektorů a prorektorů českých vysokých škol, jak bývá zvykem. Jejich průvod na pódium uvedly žesťové fanfáry, s nimiž též nastupovali děkani, proděkani, kvestorka a dva prorektoři JAMU. Mezi obecenstvem téměř zaplněného sálu seděli členové Umělecké rady JAMU, neboť formálně se vždy jedná o slavnostní zasedání této rady, která poctu kandidátovi schvaluje. Uváděni pedelem se pak za zvuku fanfár z Janáčkovy Sinfonietty objevují rektor prof. PhDr. Václav Cejpek a kandidát na nejvyšší možnou poctu vysokými školami udělovanou šéfdirigent České filharmonie Zdeněk Mácal. Po jejich příchodu na pódium zaznívá česká a americká hymna, neboť Zdeněk Mácal má vedle českého i americké občanství (americká ambasáda vyslala k tomuto aktu svého zástupce). V tomto okamžiku se své úlohy ujal ceremoniář, prorektor prof. PhDr. Miroslav Plešák, a oslovením přítomných rektorů, děkanů, hostů a akademické obce zahájil slavnostní shromáždění. Jménem rektora požádal Spectabilis děkana Hudební fakulty doc. ing. Ivo Medka, aby představil kandidáta čestné umělecké hodnosti, tj. přednesl tzv. laudatio. Děkan Ivo Medek vzpomněl celé životní umělecké praxe Zdeňka Mácala počínaje prvním angažmá u Moravské filharmonie v Olomouci a poté významnou spoluprací s Českou filharmonií vlastně až do roku 1968, kdy si Zdeněk Mácal uvědomil nebezpečí izolace v obsazeném Československu a emigroval. Uplatnění v západní polovině světa mu jistě usnadnilo vítězství v prestižní dirigentské soutěži v Besançonu (1956) a o rok později na Dimitri Mitropoulos Competition v New Yorku. Po řadě míst působení v Kolíně nad Rýnem, v Hannoveru, v Sydney, v Chicagu a nakonec New Jersey a dalších pak jeho životní umělecká pouť vyvrcholila v angažmá při České filharmonii, kde se kruh bloudění po světě uzavřel a Česká filharmonie po řadě zahraničních dirigentů získala plnohodnotného umělce z půdy domácí. V tomto smyslu vyznělo Medkovo laudatio a podle zavedeného řádu řídící prorektor mohl požádat Jeho Magnificenci prof. dr. Cejpka o vyjádření souhlasu s udělením doktorátu honoris causa Zdeňku Mácalovi. Ocitujme pana rektora: S velkým potěšením přijímám návrh Hudební fakulty a oznamuji, že z jednomyslné vůle Umělecké rady JAMU a podle vznešené zvyklosti vysokých škol vyznamenávat vynikající osobnosti, jež se mimořádným způsobem zasloužily o rozvoj umění či věd, rozhodli jsme, že pan Zdeněk Mácal, význačný světový dirigent, má být poctěn titulem doktor honoris causa. Jsem přesvědčen, že nejvyšší vědecká hodnost panu Zdeňku Mácalovi plným právem náleží, stejně jako sousedství vedle našich dosavadních čestných doktorů Rudolfa Firkušného, Ludvíka Kundery, Václava Havla, Jiřího Suchého, sira Charlese Mackerrase a Ivana Vyskočila. Zvláště nás těší, že pan dirigent Zdeněk Mácal je jako první z našich čestných doktorů absolventem Janáčkovy akademie múzických umění. Pak již promotor prof. PhDr. Leoš Faltus přivádí dirigenta ke středu pódia, požádá publikum, aby povstalo a přednáší slib, jímž se kandidát zavazuje neodepřít nikdy JAMU svou radu a podporu své autority, že bude pokračovat v rozvíjení humanismu, kultury a umění, jako činil dosud v zájmu blaha a prospěchu lidí. Na insignii školy pak pan kandidát pronáší své Slibuji, je dekorován zlatou medailí na charakteristickém koženém okruží a je mu předán diplom o promoci. Nastává moment, kdy nově jmenovaný doktor pronáší svůj projev. Předznamenejme, že je zvykem Janáčkovy akademie tento projev si předem vyžádat a vytisknout jej společně s laudatiem ve formě úhledné brožury. Ta je k dispozici přítomnému publiku. Projev nového doktora v ní měl neobvykle velký počet stran a tématem byla interpretační problematika Janáčkova Tarase Bulby. Zdeněk Mácal ovšem z brožury nepředčítal. Zájemce o zpracované téma na ni odkázal a celý svůj půlhodinový projev věnoval vzpomínkám. Snad nejdéle vyprávěl o svém studiu, o židli u zdi sálu Besedního domu, na níž denně sedával a sledoval zkoušky tehdy Státní brněnské filharmonie, ať již s dirigenty Jaroslavem Voglem, Františkem Jílkem nebo s dirigenty hostujícími. Postřehy o rozdílných přístupech i k dílu Janáčkovu se nakonec přiblížil i k tématu zpracovanému písemně. Nescházely útržky vzpomínek na působení u nejrůznějších orchestrů ve světě a nakonec výraz dojetí, které mu pocta, jíž se mu právě dostalo, způsobila. Od řečnického pultu odcházel s dlouhotrvajícím potleskem stojícího publika. Před závěrem slavnostního aktu předneslo Quartetto di gioia dvě části z Janáčkova kvarteta č. 1, na varhany zazněla obligátní studentská hymna Gaudeamus igitur a s další fanfárou odvádí rektor doktora honoris causa z pódia, následován akademickými hodnostáři JAMU a rektory a prorektory z českých vysokých škol. Nezbytná interview novinářů, televize, žádosti o autogramy, rozhovory s gratulanty, s bývalými spolustudenty ještě zdržely oslavence od klidnějšího rautu v kruhu rektorů, domácích akademických funkcionářů a členů rodiny, kam se posléze mohl odebrat. Pravdou je, že ani tam neustával proud Mácalových živě přednášených vzpomínek a postřehů, dokládajících, že tento nestárnoucí umělec hýří energií a zdaleka nemyslí na snížení svého pracovního zatížení. České a nejspíš i zahraniční publikum se tak může těšit ještě na nemalé množství uměleckých zážitků z Mácalovy interpretace. Novopečený Doctor honoris causa Zdeněk Mácal Foto Petr Francán

11 události 9 Foto Zdeněk Chrapek Pražský filharmonický sbor a Pražský komorní sbor se tentokrát představily ve skvělé formě. faustovo prokletí nezapomenutelný zážitek Praha, Rudolfinum Miloš Pokora Berliozova dramatická legenda Faustovo prokletí měla v poslední době v Praze smůlu, protože z jejího provedení Pražskými symfoniky z důvodu odřeknutí tenoristů dvakrát sešlo. Současné České filharmonii, která si naplánovala provést tuto celovečerní repertoárovou dominantu v rámci abonentních cyklů řady EF, se však Faustovo prokletí, byť v drobně zkrácené verzi (redukované sloky ve vstupní árii, některá vide ve sborově-orchestrálních blocích) provést podařilo, navíc způsobem, který, jak si troufám předeslat, proměnil dva filharmonické večery hned zkraje ledna (11. a sledoval jsem ten druhý) na skutečný hudební svátek. Už samotná volba interpretů, podle které se před typicky berliozovsky obsazený orchestr (dechy, bicí), německou mezzosopranistku Michelle Breedtovou, slovenského tenoristu Michala Lehotského, arménského basistu Arutjuna Kočinjana, německého basistu Marka Kalbuse, Jiřím Kratochvílem připravený Pražský filharmonický sbor a Jaroslavem Brychem připravený Pražský komorní sbor postavil pro tento úkol nesporně zkušený Gerd Albrecht, se ukázala být šťastná. Jako by tentokrát všechny složky přispěly ku zdaru interpretace nejen svým vlastním osobnostním vkladem, ale i skutečným vzájemným souzněním. Do kouzla Berliozovy strhující celovečerní vokálně-orchestrální konfese nás vtáhla hned vstupní scéna, kdy se nad nádherně zpěvným, přírodně okouzleným Andante orchestru (violové dolce!) odvíjí první Faustovo vyznání. Ani se mi nechtělo věřit, že se Michal Lehotský představuje ve Faustově prokletí poprvé tak něžně a opravdově se do lyricko meditativní polohy své role až na nepatrná zakolísání vžíval. Snad nejdéle ovšem budeme vzpomínat jak na výkon Michelle Breedtové v roli Markétky, úchvatně procítěný a jakoby i tónově zastřený neustálým žalem (viz partii před písní Král v Thulech), tak na Aratjuna Kočinjana v partu Mefistofela, jehož vzácně nosný a zdravě elegánský projev se snoubil s Berliozovou představou přímo ideálně. Svým výkonem nezapadl ani Marek Kalbus, i když po emotivní stránce vzhledem ke své relativně skromné roli (Brandner) už nestačil zanechat tak hluboký dojem. Také sborové složky se chopily nabízené šance velký sbor se uvedl mistrovsky hned ve druhé scéně a podržel si preciznost (spolupráce s dechovými nástroji ve fuze na motiv Branderovy písně!), zápal a vůbec koncentrovanost ke všem výrazovým zvratům po celou dobu, přesto mě snad nejvíce učarovala jeho emotivnost a dynamická plasticita ve ztišenějších dynamických polohách (Velikonoční hymnus 2. části) a volných fugatech nebo pokud se závěrečných partií týče, v nichž jsou exponovány oba sbory ve scéně V nebi a Apoteóze Markétky. Albrecht vtiskl provedení logický tempový plán, jednotlivé úseky na sebe navazovaly přirozeně. Odmyslíme-li si poněkud mechanický dojem ze Sboru vojáků ze závěru 2. části (ale zase například fagoty zde zněly mistrovsky), vycházely mu brilantně a příkladně prokrveně všechny rytmicky jiskřivé partie v obou dynamických polohách, ať už šlo na jedné straně třeba o Rákoczyho pochod nebo na straně druhé o onen geniálně subtilní Tanec víl (úloha harf!). Vzrušivě modeloval také všechna psychologizující nástrojová sóla nebo místa lomeného výrazu (sólová viola umocňující Markétčinu píseň Král v Thulech, akcentované hluboké žestě v úvodních partiích 6. scény, sólový hoboj nebo sborové soprány klečící před křížem v poli na začátku 18. scény!). Nejsilnější návaly povznášejícího štěstí ovšem přinesl samotný závěr: na sóla anglického rohu (Ivan Séquardt), uvádějící Markétčinu Romanci ze začátku 4. části se zapomenout nedá, stejně jako na blažené souzvuky fléten, anglických rohů a klarinetů se dvěma harfami ve vzpomínané scéně V nebi. Úspěch tohoto večera byl obrovský.

12 10 festivaly, koncerty Stále vynikající Herbert Blomstedt dvakrát Česká filharmonie Praha, Rudolfinum rakouskou klasiku umí blomstedt skvěle Vladimír Říha Trvalo jedenáct let, než se do Prahy vrátil vynikající švédský dirigent amerického původu Herbert Blomstedt. A pro oba večery abonentní koncerty České filharmonie 25. a 26. ledna si vybral dvě jména symbolizující rakouskou hudbu Franze Schuberta a Antona Brucknera. Blomstedt i ve svých 79 letech patří ke světové špičce a jeho lednové koncerty s ČF to jen potvrdily. Dlouholeté působení dirigenta v německých orchestrech (Drážďany, Hamburk, Lipsko) mu pomohlo vypěstovat důvěrný vztah k německým i rakouským skladatelům, a tak se našim filharmonikům nemohlo dostat lepšího učitele pro oba autory. Blomstedt totiž stále více připomíná i postavou jakéhosi starodávného učitele hudby z minulých dob (vysoký a obrýlený), onoho pověstného kapelmeistera, tak dobře známého i z naší rakouskouherské historie. Vyprodanému sálu se dostalo lekce, jak skvěle se dají zahrát dvě symfonie nepatřící u nás k nejoblíbenějším u obou skladatelů. Ani Třetí D dur Schubertova ani Pátá B dur Brucknerova nejsou častým číslem programů a dirigenti dávají přednost jiným symfoniím obou autorů. Přitom Blomstedt ve spolupráci s filharmoniky ukázal, kolik krásy (což platí zejména u Schuberta!) v nich je. K vytvoření neobyčejně plastického zvuku si pomohl i netypickým posazením hráčů (vlevo kontrabasy, uprostřed cella, dechy vpravo) a větší kontakt s hráči mu umožnil i způsob dirigování při prvním Schubertovi, kde vedl menší orchestr, řídil pouze prsty, ve druhé skladbě, mohutném Brucknerovi, jako vždy převeliký orchestr dirigoval taktovkou. Výsledkem byla nádherná zvuková kultura všech sól, o perfektní výstavbě celku ani nemluvě. Třetí symfonie teprve osmnáctiletého Franze Schuberta z roku 1815 měla v sobě ušlechtilost, lidovost i romantickou náladovost a plynula nadýchaně s vrcholem v závěrečné tarantele. Brucknerova Pátá patří zase k nejdelším z jeho nekonečných trvá kolem 80 minut, kdy je přetěžké udržet pozornost hráčů i publika. Často zvaná Středověká či Chorálová trpí někdy příliš zdůrazňovanou exaltovaností na úkor lidovosti. Ale kontrapunktické mistrovství autora vrcholící závěrečnou dvojitou fugou ukázalo Blomstedtovo provedení zcela dostatečně. Z mohutného celku nic nezůstalo přehlédnuto a posluchači nejen že se nenudili, ale na závěr uspořádali dirigentovi i České filharmonii velké ovace. Koncert s Blomstedtem patřil k vrcholům sezony a doufejme, že na jeho další hostování nebudeme zase čekat tak dlouho. mácalův kodály a berlioz Miloš Pokora Program abonentního dvojvečera Zdeňkem Mácalem řízené České filharmonie 1. a 2. února (sledoval jsem ten druhý) nabídl zaplněné Dvořákově síni Kodályovy Variace na starou lidovou píseň Letěl páv a Berliozovu Fantastickou symfonii, tedy dvě výjimečná díla různých epoch, v obou případech udivující svou geniální zvukovou poetikou a orchestrální stylizací. Necelé půlhodiny trvající Kodályův kompoziční řetězec, rozčleněný na úvod a šestnáct lapidárních variací, nepatří zdaleka k nejfrekventovanějším dominantám orchestru, a přesto měla jeho interpretace pod Mácalovým vedením jedinečné kouzlo. Příkladně byla vypointována hned vstupní fáze (cella hovořila, stejně jako dřeva, harfy ad.) a očekávaný vzruch nabízely jak první tři, koncertní rytmičností okouzlené variace, tak další tři, tentokrát spíš melodicky rozjímající variace, v nichž se zasloužily o zvlášť jímavý moment rozezpívané primy. Také v dalších fázích provedení (při nichž byla koncentrace posluchačů, bohužel, narušena náhlou nevolností jedné z návštěvnic v přední řadě sálu) bylo co poslou- Foto Zdeněk Chrapek

13 festivaly, koncerty 11 chat, ať už šlo o scherzózní blok se znamenitě vystiženým kontrastem zpěvného středního dílu v 9. variaci nebo lyrický variační blok završený smutečným pochodem (sugestivní ostinato!), přičemž v detailnějším pohledu si zasloužila speciální zmínku Mácalova práce s vertikálami (subtilnost trubek!). Snad nejpřesvědčivěji však vyšlo orchestru ono tak strhující slavnostní Maestoso, báječně gradované a zvukově prokrvené výmluvný doklad toho, že filharmonici přistoupili k objevování Kodályovy hudební poetiky s opravdovým zápalem. Co se Berliozovy Fantastické týče, vyšla Mácalovi rovněž přesvědčivě hned vstupní fáze, zejména ony mihotavě rytmizované pianissimové sextoly smyčců s trefně vystiženou rolí crescendovaných horen. Allegrový díl plynul v optimálním tempu a po hlasech čitelně, jenom předposlední crescendo táhlých akordů gradace (smyčce a dřeva) po hobojovém a fagotovém sólu začala z trochu vysoké dynamické hladiny. Na začátku 2. věty se podle očekávání zaskvěly filharmonické harfy, valčík zněl s pravou francouzskou noblesou (primy, sekundy, precizně hrající dřeva a horny a opět zvonivé harfy!). Scénu na venkově rozkrýval Mácal do detailů jemně (anglický roh, hoboj, funkce pomlk, nádherně vystižené ritardando v závěru dlouhého zpěvu houslí a fléten). Pravda, některá místa, v nichž se proud hudby zhutňuje a stupňuje, jako by ztrácela něco ze svého napětí, ale koncentrace jednotlivých nástrojů byla vzorná, zvláště na sekvencovitě posouvané prosby klarinetů před dvaatřicetinovou linkou houslí a čtyřzvuk tympánů v závěrečném díle hned tak nezapomenu. Jak čtvrtá, tak pátá věta mě pak svou zvukovostí už přiváděla do extáze a těžko bych si troufl vyzdvihovat jeden moment nad druhý, protože psát by se mohlo stejně tak dobře třeba o sugestivní akcentované lince cell a kontrabasů v úvodu Cesty na popraviště, tak o mnoha jiných partiích, vesměs prokrvených evidentně inspirovaným herním projevem ve všech sekcích. Znamenitá dramaturgie a po některých kolísavých výkonech znovu znamenitý večer, v případě Berlioze v krátkém intervalu už druhý! dobří tenoři se vracejí Praha, Obecní dům Jaroslav Someš Možná, že jen na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kolika lidem u nás něco říkalo jméno mladého maltského tenoristy Josepha Calleji, když sem v roce 2003 přijížděl, aby vystoupil v rámci 14. ročníku Hudebních slavností Emy Destinnové. Když však odjížděl, rozhodně nikdo, pokud se jako posluchač zúčastnil slavnostního koncertu anebo později v televizi sledoval jeho záznam, Callejovo jméno nezapomněl. Každý si musel být vědom, že se stal svědkem nástupu pěvecké hvězdy světového kalibru. (Tehdejší koncert patřil vůbec k nejúspěšnějším v celé dosavadní historii festivalu spolu s Callejou se na něm představila neméně skvělá mladá korejská sopranistka Sumi Jo.) Od té doby jsme mohli s radostí sledovat šťastně se rozvíjející Callejovu kariéru. Dorazily k nám zprávy o ohlasu jeho účinkování ve Vídni, Salcburku, Berlíně, Londýně i New Yorku, objevily se tu jeho CD a DVD nahrávky a konečně počátkem letošního roku se Joseph Calleja vrátil do České republiky osobně. Ve středu 10. ledna vystoupil v Praze ve Smetanově síni Obecního domu v samostatném recitálu. Přestože je to pěvec stále ještě mladý není mu ani 29 let, je dnes už řazen ke špičkám svého oboru a srovnáván tu s Pavarottim, tu s Lanzou, ba dokonce s Carusem. Podobná přirovnávání vždycky poněkud kulhají. Calleja je především sám sebou. Má zvláštní, zajímavou barvu hlasu s bezchybnými výškami, jeho tón je lehký a lahodný, přitom dostatečně Joseph Calleja se ve Smetanově síni setkal s bouřlivými ovacemi. silný a nosný. Pro pražský koncert zvolil program relativně krátký, ale náročný a z diváckého hlediska vděčný. Tím, jak při výběru jednotlivých čísel zjevně myslí na publikum, opravdu připomíná slavné předchůdce, jimiž bývá poměřován. Po jejich vzoru také na závěr večera opustil svět opery, zakončil program Leoncavallovou Mattinatou a rovněž v přídavcích už u italského populáru setrval. Jinak byl recitál sestaven z árií italských a francouzských oper. V první polovině zazněly dvě ukázky z Massenetovy tvorby (árie rytíře Des Grieux z Manon a árie Werthera ze stejnojmenné opery) a dvě z Verdiho (Macduffova árie z Macbetha a vstupní árie vévody z Rigoletta). Uchvátilo především procítěné podání Wertherovy apostrofy Pourquoi me réveiller, ale také podmanivé rozvíjení tónů v Macduffově monologu. Právě v tomto čísle se však zároveň ukázalo, že Calleja nepatří k umělcům, kteří na koncertním pódiu dávají nahlédnout do svého herectví. Jeho projev působí navenek klidně, plně koncentrovaný na zpěv. U dramaticky vyhrocených árií proto jako by v celkovém dojmu cosi chybělo. (Rozhodně je to však lepší, než když si někteří pěvci pletou koncertní síň s jevištěm, jak toho býváme občas svědky.) Naopak v lyrických číslech, kde lze citový výraz plně vložit do hlasu, např. právě ve Wertherovi a ve druhé části večera v balkónové árii Romea z Gounodova Romea a Julie a ve zpěvu Nemorina z Donizettiho Nápoje lásky (Una furtiva lagrima), bylo Callejovo vystoupení strhujícím zážitkem. Nemorino a pak závěr koncertu, árie z Pietriho Maristelly, Leoncavallova Mattinata a tři přídavky ukázaly, že v tomto typu italského repertoáru se mladý pěvec prozatím cítí nejlépe. Jiskřila tu čirá radost ze zpěvu, která naplněnou Smetanovu síň doslova zvedla ze sedadel. Josepha Calleju doprovázel Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK za řízení Karla Marka Chichona. Jde o mladého anglického dirigenta, takže celý večer byl tak trochu ve znamení mládí. Snad i proto byly jako samostatná orchestrální čísla vybrány ouvertury a mezihry vesměs hybné, ba až břesk- Foto archiv

14 12 festivaly, koncerty né. Chichon vedl orchestr velitelsky eruptivním gestem, přesto jej však neuchránil některých nevyrovnaností a nepřesností. Často totiž volil rychlá tempa, která sice ve suitě z Bizetovy Carmen působila efektně, ale např. v předehře k Rossiniho Strace zlodějce odhalila rezervy výkonu orchestru. Při Callejově pražském vystoupení jsme se mohli bezprostředně přesvědčit, na jakou úroveň se od své první návštěvy v České republice tento nadějný pěvec dostal. Nepatří k meteorům, které vyletí rychle vzhůru (a často pak nezáří dlouho). S vnitřní jistotou kráčí stále výš krok za krokem a má při svém mládí před sebou určitě ještě dlouhou a šťastnou cestu. Jeho recitál znamenal pro Prahu slibné otevření nového roku. Vždyť po Callejovi přijíždí opět Villazón Zdá se, že i letos si čeští operní labužníci přijdou na své. Jen škoda, že tyto hvězdy máme zatím stále možnost slyšet jen koncertně, a ne přímo na operní scéně. pražští symfonikové umějí jen pod šéfovským drilem? Praha, Obecní dům Antonín Matzner Víceméně náhodě vděčili návštěvníci prvního letošního koncertu abonentní řady C Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (24. 1.) za vpravdě netuctový hudební zážitek. Nedočkali se sice anoncovaného provedení Brittenova Válečného rekviem kvůli nečekané termínové kolizi, a tudíž i odřeknutí původně proponovaného britského dirigenta Richarda Hickoxe, přesto soudě podle ohlasu odcházeli toho večera ze Smetanovy síně navýsost spokojeni. Řízení koncertu se narychlo ujal současný šéf Pražských symfoniků Jiří Kout, který pro první půli zvolil víceméně důvěrně známá díla klasiků Beethovena a Haydna a v druhé připravil výjimečně důstojné provedení kultovní skladby veškeré hudby 20. století Svěcení jara od Igora Stravinského. Pro úvodní beethovenskou ouverturu Leonora III. i slavnou Haydnovu londýnskou Symfonii č. 94 G dur S úderem kotlů vsadil dirigent záměrně na komornější obsazení smyčců, čímž vyznění obou skladeb dostalo potřebnou lehkost i švih, odpovídající ideálu klasické interpretace. Při vší disciplinovanosti projevu přitom koncertní mistryně orchestru Rita Čepurčenko strhla své kolegy k opravdovskému muzicírování včetně maximálně vycizelovaných pregnantních přiznávek a příslovečné kresby vyhlášených dynamických efektů v pomalé variační větě. Stravinského oslňující apoteóza jarní přírody a syrová rustikální živočišnost jeho alegorických obrazů z pohanské Rusi si uchovává svoji stále podmaňující naléhavost i čtyřiadevadesát let od jejího vzniku, jakkoli čas a další vývoj moderní hudby, nastartovaný právě tímto veledílem, obrousil jeho někdejší hrany a překvapující momenty, vyplývající především z provokující rytmické koncepce a ve své době také z vyostřené akordiky skladby. Přestože se Sacré už dávno stalo repertoárovým, a tudíž na koncertních pódiích celého světa hojně frekventovaným dílem, některá úskalí nesnadné partitury zůstávají dodnes strašáky jeho četných provedení. Jiří Kout se zmocnil interpretace se zkušenostmi a nadhledem umělce bytostně srostlého s provozováním hudebnědramatických děl, kam Svěcení jara přirozeně patří i v podobě koncertní skladby. Svůj výklad, respektující i v tempovém rozvrhu skladby originální zápis včetně autorových metronomických údajů, mohl opřít o soustředěný, pozorný výkon celého orchestru, který tentokrát svému šéfovi jakoby zobal z rukou. Ruku v ruce s výtečně zvládnutými tutti partiemi se odvíjela také četná instrumentální sóla. Od prvního vysokého c fagotu Lumíra Vaňka, líčícího majestátním, sugestivně vyprávěcím tónem probuzení země po dlouhém zimním spánku, byli posluchači doslova vtaženi do strhujícího hudebního děje díla a po zásluze odměnili dirigenta i orchestr srdečnými ovacemi. Jiří Kout opět vydoloval z Pražských symfoniků maximum. Foto Zdeněk Chrapek

15 festivaly, koncerty 13 Možná právě tento úctyhodný výkon dal zároveň podnět k znepokojivým otázkám. O čtrnáct dnů dříve doprovázel FOK novou tenorovou superhvězdu Josepha Calleju a většina kritiků nesmlčela, že pod taktovkou Angličana Karla Marka Chichona hrál nepozorně, nepřesně, dynamicky neukázněně. O dva dny později se opět s hostujícím dirigentem stejný orchestr vykoupal v několika skladbách nesrovnatelně nižší obtížnosti než jsou zmíněná díla Haydna, Beethovena a Stravinského při předávání cen Trebbia ve Státní opeře. Kdo mi poví proč? Foto archiv min lee, sočr a christopher seaman Praha, Rudolfinum Hana Jarolímková V pondělí 22. ledna jsme se ve Dvořákově síni Rudolfina mohli stát svědky jednoho z dalších pravidelných vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který se na tomto v pořadí již IX. koncertě svého abonentního cyklu představil pod taktovkou amerického dirigenta Christophera Seamana. Ten však nebyl jediným hostem večera. Nedílnou součást programu tvořil již tradičně i nástrojový koncert, a tak nechyběl ani sólista, kterým se tentokrát stala houslistka, narozená v Singapuru, Min Lee. V jejím podání jsme vyslechli Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 P. I. Čajkovského, vedle něhož zazněla ještě dvojice děl ryze orchestrálních: předehra k Rossiniho opeře Vilém Tell a Koncert pro orchestr Bély Bartóka. Obě jmenované kompozice mají Rozhlasoví symfonikové zjevně zažité, protože je zahráli s naprostou jistotou a promyšlenou koncepcí. V předehře, kterou rozzářila zejména sóla violoncella a dřevěných dechových nástrojů v čele s flétnou a hobojem, zaujaly i výborné, lehké a v souhře precizní smyčce, které bylo radost poslouchat. V takovém provedení kdybychom někdy slyšeli tuto předehru v divadle! Rovněž Bartókův koncert vyšel symfonikům skvěle. V jeho pěti výrazově různorodých větách, připomínajících až jakousi drobnou orientální mozaiku, předvedli celou škálu nejrůznějších nálad, od chmurné až tragické závažnosti úvodu po groteskně odlehčené, téměř mahlerovsky laděné Intermezzo interrotto a energické svižné Finale. Christopher Seaman, který momentálně působí jako veřejností velice uznávaný ředitel Orchester Philharmonic ve státě New York a spolupracuje pravidelně i s orchestry evropskými včetně České filharmonie či Filharmonie Brno, je v gestech poměrně střídmý, ale orchestr mu hraje jako z partesu. Také podání Čajkovského Koncertu bylo vynikající, nakonec vzpomeňme na nedávný Seamanův snímek s tvorbou tohoto skladatele, který zaznamenal u kritiky jen ty nejlepší ohlasy! Největší pozornost se ale v tomto díle samozřejmě soustředila zejména na sólový part, který nastudovala teprve čtyřiadvacetiletá Min Lee, někdejší vítězka Kocianovy houslové soutěže a soukromá žačka profesora Václava Snítila, k němuž pokud má příležitost chodí na konzultace dodnes. Na housle začala hrát již ve svých dvou letech, Yalskou univerzitu vystudovala u jednoho z nejvýznamnějších amerických houslistů, Ericka Friedmana žáka Jaschi Heifetze a Nathana Milsteina, a publiku se představila již s celou řadou věhlasných orchestrů a dirigentů. Tedy další talent ze stále se v současnosti rozšiřujícího top společenství mladých houslistů, nad jejichž technickou i výrazovou vybaveností lze vzhledem k jejich věku jen žasnout. A žasli jsme i my 22. ledna v Rudolfinu, a to nejen nad sólistčinou bezvadnou intonací a skvělou technikou, kterou předvedla i v přídavkovém Paganiniho 5. capricciu, ale i nad krásou a vřelostí jejího tónu, kterým Půvabná Min Lee rozzářila vzácné housle Guarneri del Gesù z roku 1728, a pečlivou a důmyslnou promyšleností koncepce všech tří vět. Uvidíme, jak si Min Lee povede nadále. Dnes ale tato sympatická a skromná houslistka, která ze zisku svých vystoupení již věnovala nejrůznějším charitativním organizacím celých pět miliónů dolarů, stojí na nejlepší pozici k dosažení opravdu věhlasné kariéry. Český komorní orchestr a hosté z mnichova Praha, Rudolfinum Petr Veber Čtvrtý abonentní koncert cyklu Komorní orchestry, pořádaného Českou filharmonií, měl (9. 1.) mimořádné parametry hostem domácího tělesa, Českého komorního orchestru, bylo Bach Collegium München. Orchestry se na pódiu Dvořákovy síně pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera střídaly, ale v závěru se nakonec spojily, aby v hutném zvuku třiadvaceti smyčcových nástrojů daly velmi pěkně vyznít Metamorfózám Richarda Strausse. Program takto vygradovaný by se dal prezentovat a vnímat třeba i jako symbolická (česko-německá) tryzna, jako takovou alespoň svou kompozici na konci druhé světové války skladatel zamýšlel a vytvořil. Bylo však docela příjemné, být zase jednou na koncertě, který podobné ideje neproklamoval a nekonal se k žádnému výročí, který nehýřil hvězdami a celebritami a neoslňoval okázalou virtuozitou ani společenským rámcem, ale který docela normálně, vlastně bez propagace, svedl před početným publikem dohromady dvě skupiny hudebníků k solidnímu neokázalému muzicirování. Ve Straussově kompozici měl večer nesporný vrchol. Půlhodinová skladba, nepřerušeně plynoucí v polyfonním toku stále kupředu, dostala převažující pozitivní náboj, dlouhou dobu zněla téměř šťastně. Až po slyšitelném prvním přeryvu celková nálada

16 14 festivaly, koncerty Jana Vlachová se tentokrát představila při provedení Bachova Koncertu E dur. trochu potemněla. Teprve po generální pauze pak dirigent v posledních pasážích naplno dovedl výraz k tomu autentickému, co se skrývá za věnováním skladby in memoriam : poražené Německo, konec jeho kultury Strauss, tehdy již starý muž, v decentně zakrývaném šoku, bolesti a rezignaci hledí na konci života na konec hodnot svého světa. Lze si asi představit interpretaci, která zprostředkuje toto svědectví ještě otřesnějším způsobem, ale spojené soubory přinesly ve výsledném zvuku jinou kvalitu prostou nepatetickou lidskost. Také předchozí skladby večera byly příjemným muzikantským zážitkem Jana Vlachová hrála s hosty Bachův Koncert E dur, umělecký vedoucí mnichovského souboru Florian Sonnleitner přednesl s domácími květnatým způsobem Koncert A dur od Jeana-Marie Leclaira, v Praze spíše raritu. Zaznělo i Mozartovo Adagio a fuga c moll a Janáčkova Suita. Ze hry obou těles, zvukově plné a čisté, bylo cítit jistotu v dosažené úrovni a pohodu. meditativní večer s virtuosi di praga, bouškovou a macurou Praha, Rudolfinum Rafael Brom V úterý 6. února se konal čtvrtý koncert 15. koncertní sezony 2007/2008 komorního souboru Virtuosi di Praga s lehce nevšedním programem, excelentní sólistkou a významným českým dirigentem. Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, op. 35 Josefa Suka zazněla v orchestrální verzi a v podivuhodně jednotném a ukázněném zvuku, jemuž nechyběla noblesa, průzračnost ba ani intimita originální kvartetní partitury. Koncert tak předeslala hudba, která se v mnohých okamžicích večera vracela na pódium jako memento netušeného významu, které zjevil až před provedením třetí skladby programu umělecký vedoucí souboru Oldřich Vlček. Náladu sukovského entré proměnila vzápětí harfová virtuózka Jana Boušková ve skladbě Clauda Debussyho Dva tance pro chromatickou harfu a smyčcový orchestr. Tento pozoruhodný kus, komponovaný jako prubířský kámen životnosti nově zkonstruované Pleyelovy chromatické harfy, dostal v roce 1904 do vínku celý rejstřík přednesových fines a zvláštností a v rukách Jany Bouškové rozsvítil sál. Vedle hebkých pianissim meditativního a vznešeného Posvátného tance se druhý Světský tanec skutečně nonšalantně roztančil, scherzozně rozdováděl a rozezněl nástroj k potěše početného publika. Aplaus byl skutečně spontánní a dlouhotrvající. Foto Zdeněk Chrapek V krátké chvilce po odchodu sólistky a dirigenta do zákulisí Dvořákovy síně vystoupil Oldřich Vlček se vzpomínkou na Karla Svobodu, jehož tragický odchod ohromil nejen hudební veřejnost, ale i celou českou společnost. Následující Adagietto ze Symfonie č 5. Gustava Mahlera se rázem změnilo z čistě osobní hudební výpovědi skladatele v důstojný pietní akt, který stejně intenzívně prožili jak diváci v sále tak hudebníci na pódiu, na něž se opět vrátila i Jana Boušková k partu harfy vyplňujícímu plejádu orchestrálních barev. Účinek dokonalého provedení, kupodivu i v partituře komorního ansámblu nevšedně mocný v dynamických vrcholech a v pianech hluboce jímavý, byl tak sugestivní, že dosud nepřehlédnutelný dirigent Stanislav Macura jakoby nepozorovaně a neslyšně vstoupil do společenství hudebního souboru a do kompaktního celku hudby. Aniž by fyzicky opustil své dirigentské místo, z něhož širokým rejstříkem jednoznačných gest tvořil obdivuhodný zvukový obraz programu, učinil takřka zázrak prolnutí fyzična s duchovní podstatou sdělované hudby. Po přestávce koncertu měl komorní orchestr Virtuosi di Praga na programu Serenádu pro smyčce, op. 48 Petra Iljiče Čajkovského a od působivé harmonie úvodního akordu naplnil dílo takřka malebným provedením. Tempově pohyblivá úvodní část přirozeně a vkusně střídala dynamické proměny a navodila více než slibné očekávání druhé věty serenády oblíbeného valčíku. Po potlesku části sálu, tlumeném dirigentovým gestem, skutečně vstoupil na pódium poetický třídobý rytmus vysoké elegance, vystřídaný po nerušené řádné pauze vážnou Elegií s působivými pizzicaty a vřelými melodiemi procházejícími smyčcovými skupinami. Finální větu Tempo Russo nasadil dirigent attacca a nakonec musel soubor přidávat nejatraktivnější část díla walzer. Úchvatný večer s oslňující sólistkou a sympatickým dirigentem znamenitého vedení to byl čtvrtý koncert letošní sezony komorního orchestru Virtuosi di Praga. I tentokrát byla Jana Boušková obdařena dlouhotrvajícícm potleskem. Foto archiv Virtuosi di Praga

17 festivaly, koncerty 15 Foto Zdeněk Chrapek Zleva Lubomír Havlák, Irena Herajnová, Jan Jíša a Jitka Vlašánková 30 let kvarteta martinů Praha, Rudolfinum Julius Hůlek Koncert k 30. výročí založení souboru Kvarteto Martinů (17. 1.) se stal nepochybně jednou z historicky i umělecky čelných koncertních událostí letošní sezony Českého spolku pro komorní hudbu. Ani se nechce věřit, že tomuhle stále ještě mladému souboru je třicet let! Původně neslo název Havlákovo kvarteto (na konzervatoři pod vedením Viktora Moučky, na AMU Antonína Kohouta), prudce zazářilo a hned od začátku sbíralo jeden úspěch a ocenění za druhým. V roce 1985 se kvartetisté rozhodli pro dnešní název. Časem se změnilo obsazení druhých houslí a violoncella, což má jistě svou (a to nejen vnější) jedinečnost a půvab, protože místa u obou pultů teď zaujímají ženy. V současnosti Kvarteto Martinů působí ve složení: Lubomír Havlák (1. housle), Irena Herajnová (2. housle), Jan Jíša (viola), Jitka Vlašánková (violoncello). Program zahájil Smyčcový kvartet č. 2 D dur Alexandra Porfirjeviče Borodina, příslušníka tzv. Mocné hrstky. Je z roku 1881 a populární je hlavně ve světě, zejména díky Notturnu ve třetí větě nahrazujícímu obligátní odlehčovací menuet. Je to charakteristicky romantická skladba, navíc zralého autora, s dobře promyšlenou a až rafinovanou melodicko-rytmickou stránkou. Autorsky zralým dílem je také Klavírní kvintet č. 2 (H 298) Bohuslava Martinů, vzniklý po jisté tvůrčí odmlce ku konci druhé světové války v USA. Je důkladně vystavěný, harmonie není zbytečně komplikovaná a prosvětluje ho zvláštní emotivní lyrika. Spoluúčinkoval klavírista Karel Košárek. Druhá polovina programu po přestávce byla vyplněna jedinou skladbou Oktetem Es dur, op. 20, který Felix Mendelssohn-Bartholdy napsal pro čtvery housle, dvě violy a dvě violoncella, tedy vlastně dvě smyčcová kvarteta. Je dílem teprve šestnáctiletého autora, který ovšem v té době měl za sebou řadu skladeb, zejména třináct mladických symfonií. Oktet sdílí právě jejich atmosféru, ale oproti nim je tu znát patrnější posun k romantismu. Akcentovanější jsou také obsahové momenty, zejména skladatelova záliba v poezii, jíž se často nechal inspirovat. Kvarteto Martinů u paralelních partů doplnili: Petr Maceček, Zuzana Hájková (housle), Libor Kaňka (viola) a Michal Kaňka (violoncello). Program z hlediska dramaturgického vůbec nebyl monotematický, ani monoautorský a navíc nabídl tři různé komorní žánry (jistě není bez zajímavosti, že čistě kvartetní skladba tu byla zastoupena jen jednou, což bychom u jubilejního koncertu souboru tohoto typu sotva očekávali). Nicméně dominantní a zároveň tmelící role Kvarteta Martinů byla zřetelná a konstruktivní. Při vší stylové různorodosti předvedených skladeb dovedně, efektně a efektivně uplatnili určujícího společného jmenovatele křehkost, jemnost a vytříbenost. Takový byl především melodický Borodin i prosvětlený Martinů, ale i symfonicky laděný Mendelssohn-Bartholdy. Posledně uvedený případ je příkladem spolupráce v rozšířeném obsazení ad hoc. Byla vzorná, vnitřně vyrovnaná a vnějškově působivá a přesvědčivá, což pokaždé nebývá. Interpretační styl Kvarteta Martinů definují perfektní nasazení, skvělá intonace, dokonalá souhra po stránce rytmické i výrazové s osobitě vypracovaným, vyklenutým frázováním. Jejich hra doslova dýchá jako sourodý organismus.

18 16 festivaly, koncerty dvakrát přítomnost Praha, Lichtenštejnský palác duo bene, bona fide a hosté Eduard Douša Velmi pěkně navštívený koncert sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost se uskutečnil v Galerii Lichtenštejnského paláce Zazněly na něm Karlovarské obrázky pro flétnu a klavír Jiřího Temla, Sonáta pro flétnu a klavír Exultation Evy Kalavské-Faltusové a Impromptus pro flétnu a klavír, op. 45 Jana Hanuše v podání souboru Duo BeNe Jana Neubauerová-Bošková (flétna) a Eva Benešová (klavír). Dále zazněly Moravské ukolébavky pro soprán, flétnu a klavír Ivo Bláhy v interpretaci sopranistky Gabriely Eibenové a Dua BeNe. Klavíristka Eva Benešová dále představila fantasii Návraty Eduarda Douši. Barevný kontrast večera přinesl kvartet Bona Fide (Petr Grau flétna, Jakub Janský housle, Hana Heřmánková, viola a Petr Janek violoncello s akordeonistou Ladislavem Horákem.). V podání těchto interpretů publikum vyslechlo Trojvětí Bohuslava Řehoře a suitu Pohádka Rostislava Valčíka. Sonátu pro akordeon zahrál Ladislav Horák a večer uzavřely Variace na počest Václava Trojana od autorova jmenovce Pavla Trojana v nastudování flétnisty Petra Graua, akordeonisty Ladislava Horáka a kytaristy Petra Paulů. Večer přinesl stylově bohatou a různorodou dramaturgii, která opět potvrdila, že i současnou tvorbu lze s dobrým ohlasem prezentovat širšímu posluchačskému spektru. To se dramaturgům Přítomnosti zdařilo v této koncertní sezoně již vícekrát připomeňme úspěšné podzimní koncerty Kühnova dětského sboru v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce a koncert studentů Pražské konzervatoře v Českém muzeu hudby. sylvie hessová a daniel wiesner Jiří Teml Komorní koncert Přítomnosti , uskutečněný v Galerii HAMU, přinesl řadu pozoruhodných skladeb, vytvořených pro housle a klavír i klavír sólový. Za cenný dramaturgický počin považuji uvádění skladeb, které, ač vznikaly v minulosti i dnes, mají šanci prokázat svou životnost. Již rané Tři kusy pro housle a klavír Ivo Bláhy zaujaly soustředěností a dokonalým využitím motivického materiálu, kontrastem, hravostí i dokonalou znalostí nástrojové artikulace. Poměrně nejmladší dílo Sonáta pro housle a klavír Jiřího Gemrota, psaná přímo pro interprety večera, je efektní neoromantická skladba, která publikum zaujala zpěvností i řadou virtuózních prvků. Před přestávkou provedl Daniel Wiesner velmi přesvědčivě nesnadnou Meditaci na téma G. Frescobaldiho v roce 2004 zesnulého Ivo Jiráska nazvanou Frescobalda. Skladba z roku 1987 spěje od průzračné expozice tónového materiálu přes zahuštěné clusterové pasáže na polyfonní postupy až k závěrečnému Frescobaldiho tématu. Po přestávce následoval Portrét meditace pro sólový klavír od Vojtěcha Mojžíše. Ukázka variační práce s prostým stupnicovým sledem čtyř tónů, ozvláštněné zahušťováním struktury v rovině harmonické i polyfonní se snahou o oproštění výsledného tvaru. Závěr večera patřil Sonátě pro housle a klavír Miroslava Kubičky, psané v letech pro houslistu Čeňka Pavlíka. Zajímavá forma, spějící od části dramatické, přes humornou ke smírnému meditativnímu závěru, zakončila sympatický, dobře navštívený koncert. K pozitivnímu vyznění celého večera přispěli především jeho hlavní aktéři, Sylvie Hessová a Daniel Wiesner, známí svými uměleckými kvalitami, kteří nastudování všech skladeb věnovali příkladnou péči. roman janál a karel košárek v plzni Plzeň, Měšťanská beseda Vlasta Bokůvková V Plzni se v posledních letech daří komorní písni proběhlo osm ročníků Tribuny komorní písně, na Západočeské univerzitě se zásluhou katedry hudební kultury Pedagogické fakulty uskutečnily konference věnované této tematice. Písňové recitály si udržují svou přitažlivost, i když se konají mimo festivalové akce. Ukázal to i zahajovací koncert nové sezony kruhu přátel hudby v Plzni, který se uskutečnil 11. ledna ve velkém sále Měšťanské besedy a na němž vystoupili barytonista Roman Janál a klavírista Karel Košárek. Zvolili závažný program: podstatný výběr z Schubertova cyklu Zimní cesta, kompletní provedení Brahmsova cyklu Čtyři vážné zpěvy, op. 121, z české tvorby soubor latinských sentencí Jiřího Temla Sapientia I a kompletní cykly Cigánských melodií ve zhudebnění Vítězslava Nováka a Karla Bendla. Čekaloli nadšené publikum, že jako přídavek zazní písně z nejslavnějšího Dvořákova zhudebnění, umělci se k tomuto efektivnímu zakončení neuchýlili: uzavřeli večer vroucí prostotou Janáčkových úprav lidových písní. Oba umělci podali výkony, které lze označit jako dokonalé. Roman Janál je v současnosti na vrcholu svého pěveckého vývoje. K působivé jednotě se u něho spojuje barvitá krása hlasu a jeho znamenitá technika s pozoruhodným cítěním celku i detailů, plynulosti melodických linií a odstíněnosti frází. Výkon byl umocněn i dalším mistrovským výkonem u klavíru. Klavírista rozezníval nové koncertní křídlo Steinway v nejjemnějších odstínech dynamiky a způsobu úhozu, v perfektním souznění s pojetím pěvcovým. Každá z přednesených skladeb měla v interpretaci umělců svůj svět ať už citově rozeznělá romantika nebo Temlova spíše strohá moderní hudební řeč. Byl to jeden z nejkrásnějších plzeňských koncertů v poslední době. chrudimské hudební pátky Chrudim, Muzeum Jarmila Doubravová Pětašedesát sezon Chrudimských hudebních pátků znamená nejen 707 koncertů v těch letech, ale hlavně a především množství dobře odvedené práce. Na začátku stála iniciativa čtyř učitelů Marie Minátové-Červinkové, Vladimíra Břízy, Jaroslava Doubravy a Miroslava Šáfra, kteří počali od organizovat cyklus koncertů po vzoru pražských Hudebních úterků Umělecké besedy a jejich paralel v českých městech. V lednu 1942 otiskly Chrudimské noviny článek O nové formy hudebního života, v němž byly stanoveny následující zásady: snažit se o udržování uměleckých hodnot, vytvoření intimního rázu v bezprostředním kontaktu účinkujících a publika, rozvíjení regionálního umění a zohlednění kvality před kvantitou. Přes všechny změny poměrů a životního stylu měly Chrudimské hudební pátky štěstí na organizátory, jimž se podařilo udržet původní zaměření, ať to byli Miroslav Šáfr, Zdeněk Spurný, Dr. Svatopluk Kozdera, a od 90. let Jiří Kadeřávek se svým týmem. Slavnostní 660. sezona CH.H.P. (recenzovaná v Hudebních rozhledech) se konala Od té doby proběhlo 46 koncertů CH.H.P. se konal s programem Collegia Gabriely Demeterové a houslistky samotné. V tom roce na podzim otevřelo Regionální muzeum pozoruhodnou výstavu fotografií Vladimíra Mosteckého, dokumentující na pátcích, jak život šel.

19 festivaly, koncerty 17 Obrazová kronika několika desetiletí měla charakter historického dokumentu, ale též uměleckého ztvárnění dokumentární fotografie. Přehlédneme-li nyní oněch posledních čtyřicet šest koncertů, rozložených do čtyř sezon, můžeme odečíst převahu koncertů komorních, více než desítku orchestrálních, pět sborových a tři pro sborové a orchestrální obsazení. Sezona představuje zhruba 9 až 10 koncertů. Pokud se týká účinkujících, převažují přirozeně Češi, ale v Chrudimi vystoupilo i 9 cizinců dirigentů a instrumentalistů, jakož i jeden zahraniční soubor, a to Pacific Trio z USA. Repertoárově převažuje hudba barokní, klasická a česká hudba 19. století. Nicméně i stará hudba (Schola Gregoriana Pragensis) a 20. století byly na koncertech zastoupeny, a to jednadvaceti autory, mezi nimiž převažovali Češi (13). Na programu se však dala nalézt též jedna česká premiéra a s malým ohlédnutím ještě jedna dřívější: jednalo se o dílo Arthura Honeggera (685. CH. H. P. Komorní filharmonie Pardubice, dir. D. Bostock (GB) a klavír A. Piricone (IT) a jedinečné provedení díla Oliviera Messiaena (659. CH. H. P ) Kvartet pro konec času souborem Ensemble Messiaen, vedeným J. Besperátem z blízké Chrasti. Současníci Petr Eben, Marek Kopelent, Martin Kubička a Jiří Teml byli prováděni na chrudimských koncertech. Ti mají samozřejmě též už své zavedené interprety, kteří se do východočeského města rádi vracejí. Jsou to např. sbory Boni Pueri či Kühnův dětský sbor s dir. Jiřím Chválou, soubor Linha Singers, některá komorní tělesa, např. Panochovo kvarteto či Collegium českých filharmoniků nebo jednotlivci kytarista Štěpán Rak, houslistka Gabriela Demeterová ad. Vítaným hostem, zvláště v předvánočním období bývá v Chrudimi též Jaroslav Krček a jeho Musica Bohemica. Kromě standardních koncertů se v programu vyskytují i koncerty mimořádné nebo prémiové, jako např. koncert k nedožitým 90. narozeninám skladatele a ředitele chrudimského kůru Karla Židka, též zakladatele rodové muzikantské tradice ( ), či prémiový koncert u příležitosti 140. založení gymnázia Josefa Ressla ( ). Kronika se hemží pochvalami jak sálu, tak místa-města i publika. Překrásný sál, beautiful hall, wonderful hall, překrásné prostředí, krásný sál, můžete se chlubit, schöner hervorragend klingender Saal, krasne miesto, báječné publikum, krásný večer s krásnými lidmi! Takové chvíle mne přesvědčují o tom, že moje práce má smysl a další podobné exprese. Chrudimská beseda má kromě ředitele J. Kadeřávka čtyři další pracovnice, starající se o zajišťování kurzů, pokladnu, účetnictví a předprodej. Práce celého týmu je nesporně úctyhodná. Není nikterak snadné udržet úroveň koncertů v tržním prostředí a ve městě, kde řada jednotlivců přišla o zaměstnání díky zrušení podniku Transporta (mj. vyráběl též jezdící schody do metra). Kulturní činnost samozřejmě potřebuje též sponzory. Vedle těch stálých a tradičních jako je např. město Chrudim, Ministerstvo kultury ČR nebo Pardubický kraj, je tu i vytrvalá Česká pojišťovna. Sponzorskou činnost však někdy vyvíjejí i pořadatelé, jak se stalo např. na festivalu Athény východních Čech v r. 2004, kdy výtěžek jednoho z koncertů byl věnován na stavbu hospice v Chrudimi a jiného na výmalbu chrudimského chrámu. Tento festival vážné hudby, který se konal již v VI. ročníku, vnesl do chrudimské kultury nový prvek. Jarní maratón koncertů, na kterém se podílí Chrudimská beseda a Kruh přátel hudby, zatímco centrum vedení spadá pod Hudební společnost Salvátor a jmenovitě mladého a nadšeného muzikanta a schopného organizátora dirigenta a sbormistra Tomáše Židka, realizuje během víkendu kolem sedmi koncertů a případně ještě divadelní představení. Obvyklé stesky nad nehudebností mladé generace jsou tady nemístné, jak vzhledem k účinkujícím, tak vzhledem k publiku. Grafika Ivana Baboráka z programu 707. Chrudimského hudebního pátku K CH. H. P. patřily rovněž přehledy koncertů, jež se dařilo udržet formou almanachů až k číslu 600 v r I když zmiňovaná kronika může zprostředkovat detailní informaci o koncertech, přece jen jejich přehled by mohl být dobrým seminárním úkolem pro některého posluchače nebo posluchačku pardubické konzervatoře či kulturních studií na nově zřízené pardubické Filozofické fakultě. V tomto kontextu je třeba rovněž zmínit, že dosti pravidelnou součástí CH. H. P. bývají vystoupení žáků Základní umělecké školy v Chrudimi, vedené Karlem Kinclem. Radost pak mívají pracovníci učitelského sboru tehdy, když se s některými ze svých žáků později setkají na koncertech jako s členy hudebních těles nebo sólisty. Stranou není možné nechat programy. Jsou pečlivě připravovány s informacemi o účinkujících a někdy i o prováděných dílech a to ve sličném modrém přebalu. Ten se objevil poprvé při 650. CH. H. P.: do té doby byly programy připravovány v bílém provedení. Zvláštní koncerty, jako např. ten 660. CH. H. P., konající se v r na připomínku zakladatelského únorového koncertu roku 1942, byl v invenčním a pečlivém grafickém provedení doprovázen slovem Ilji Hurníka, v 80. letech rovněž častým účastníkem CH. H. P. Také 707. CH. H. P. v letošním lednu byl spojen s programem v slavnostním provedení s grafikami Ivana Baboráka. Komorní filharmonie Pardubice je tělesem, které v Chru- Repro archiv

20 18 festivaly, koncerty dimi koncertuje dosti často (zvláště pod vedením šéfdirigenta Leoše Svárovského), a to už od 70. let. Tenkrát pod vedením Libora Peška byly na koncertech prováděny i např. některé z Invencí Jana Klusáka, díla autora v té době na indexu. (Na koncertech bylo tenkrát možné mezi účastníky zpozorovat např. i prvního životopisce B. Martinů a bývalého velvyslance ve Francii Miloše Šafránka ap.). Tentokrát, tj , vystoupila Komorní filharmonie Pardubice za dirigování Ichiro Saito s hudbou klasickou a nejnovější Gluckem (Symfonie D dur), Beethovenem (I. symfonie) a J. Gemrotem. Dílo T. Yoshimatsu The Age of Birds bylo, bohužel, nahrazeno předehrou k Egmontovi. Concertino pro violoncello, klavír a orchestr Jiřího Gemrota z r zaznělo se sólisty manželskou dvojicí Kanaďana Jeremy Findlaye a Rusky Eleny Braslavské, jimž je dílo jak tomu u autora bývá také věnováno. Trojvětá, bohatě zvuková kompozice je postavená na rytmických a melodicko-rytmických ostinátech, má dramatické ladění a vyváženou formu. Je třetím autorovým dílem této formy: škoda jen, že se do programu nedostala informace o něm a o autorovi. V Chrudimi se daří udržet tradiční cyklus Chrudimských hudebních pátků na pozoruhodně dobré úrovni, a to s důrazem na komorní charakter koncertů a se současným využitím regionálních těles. Takový výsledek znamená nejen to, že pracovní tým Chrudimské besedy je zkušený, ale také to, že městské a krajské orgány jsou Chrudimským hudebním pátkům příznivě nakloněny stejně jako dobré publikum včetně nastupující generace. Lašský soubor písní a tanců Ondřejnica zpěv je nejkrásnější mluva Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické Květuše Lepilová Krásné Tři koncerty uspořádal Lýskův nadační fond v Brně, založený dětskými sbory prof. Františka Lýska, s jehož 30. výročím úmrtí ( ) připomněl Brnu a českým sbormistrům odkaz rozvoji české zpěvnosti a hudebnosti. Mnozí z účinkujících i posluchačů byli kdysi zpěváčky Brněnského dětského sboru (BDS) Františka Lýska ( ) a studenty konzervatoře, JAMU či Masarykovy univerzity nebo s některou z institucí spolupracovali. Čtvrteční podvečer (18. 1.) vyvolal nadšení publika. Patřil Matiné dětských pěveckých sborů: moderní aranžmá Školky Kapelky ze ZŠ Kotlářská Brno, historické evokace sboru Carmina Clara ze Znojma i Kvarteta Gymnázia P. Křížkovského z Brna a vrchol matiné úchvatný Permoník z Karviné uzavřela Introdukce na varhany (prof. Miloslav Buček, který jako čestný LNF koncert také uvedl). Široký byl výběr repertoáru, klasičtí a současní čeští i cizí mistři a lidové písně v Lýskově úpravě. Když r Lýsek cyklem Zpívejte s námi! vyzval Brňany ke společnému zpěvu v rozhlase, netušil, že na tento pokus jednou naváže páteční, druhý koncert (19. 1.). Strhující úspěch patřil populárnímu Lašskému souboru písní a tanců Ondřejnica z Ostravska (založenému v lednu 1977), iniciátoru festivalů Poodří Františka Lýska (jako sběratele 1400 lašských lidových písní). Koncert natáčel brněnský rozhlas: Ondřejnicu přišla přivítat dívčí část Javorníku z Brna (v čele s Magdalenou Říčnou, kdysi zpěvačkou BDS). Úvodní proslov patřil dr. Martě Toncrové z AV ČR v Brně, editorce Lýskem sebraných Písní z Lašska. Foto archiv

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz Janáčkovo trio 2009 Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír www.janacektrio.cz Děkujeme Allianz pojišťovně, a.s., že nás v roce 2009 opět podpořila LEDEN - ÚNOR Na začátku

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o. VÝROČNÍ ZPRÁVA společnosti NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o. Čerchovská 1981/6, 120 00 Praha 2, Vinohrady IČO 264 31 017 2 0 1 1 Název účetní jednotky: Sídlo účetní jednotky: NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT

Více

PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013

PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 4. března 2014 od 16.30 hod. v Muzeu Bedřicha Smetany Účinkující: Eliška Gattringerová (1. cena soutěže Opera junior

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list Inovace výuky Člověk a svět práce Pracovní list Čp 09/09 Pražský filmový orchestr Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury Tisková zpráva Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ 7. ledna 2004, 20:00, Rudolfinum, Dvořákova síň Česká filharmonie, dir. Vladimír Válek Antonín Dvořák: 8. symfonie G

Více

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 SEZNAM KONCERTŮ 22. ledna 2015, Slavnostní aula Gymnázia Dr. Pekaře od 19.15 hodin abonentní LOBKOWICZ TRIO Lukáš Klánský klavír Jan Mráček housle Ivan Vokáč violoncello

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY

FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY speciální hosté LUCIE BÍLÁ a SPIRITUÁL KVINTET DIVADLO HYBERNIA František Nedvěd zpívá Zlaté Nedvědovky Z vyprodaného Strahova, přes mnoho míst českých a slovenských,

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Základní umělecká škola Choceň. Propojení kolektivní umělecké tvorby s moderními technologiemi ve výuce na ZUŠ Choceň

Základní umělecká škola Choceň. Propojení kolektivní umělecké tvorby s moderními technologiemi ve výuce na ZUŠ Choceň Základní umělecká škola Choceň Název projektu: Propojení kolektivní umělecké tvorby s moderními technologiemi ve výuce na ZUŠ Choceň Reg. č. CZ.1.07/1.1.28/02.0017 Projekt je spolufinancován z Evropského

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

Bicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy

Bicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy Pěvecké hlasy mají svoje názvy, stejně jako hudební nástroje. Pěvecké hlasy dělíme na ženské, mužské a dětské. Ženské hlasy jsou- nejvyšší soprán, střední mezzosoprán, nejnižší alt. Mužské hlasy jsou-

Více

Máte nastudováno úctyhodné množství děl, jaké místo ve Vašem repertoáru zaujímá právě Elgarův koncert?

Máte nastudováno úctyhodné množství děl, jaké místo ve Vašem repertoáru zaujímá právě Elgarův koncert? POKORNÁ I SEBEVĚDOMÁ MICHAELA FUKAČOVÁ Když jsem před lety studovala na brněnské muzikologii, vedl naši katedru respektovaný (a poněkud obávaný) Prof. Jiří Fukač. Myslím, že nás všechny odzbrojovala jeho

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

VY_32_INOVACE_Sukovy Křečovice 3.-5. ročník

VY_32_INOVACE_Sukovy Křečovice 3.-5. ročník VY_32_INOVACE_Sukovy Křečovice 3.-5. ročník Název školy Základní škola Josefa Suka a mateřská škola Křečovice Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity : Výstup klíčové aktivity : Inovace a zkvalitnění

Více

Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014

Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014 Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014 BALET NÁRODNÍHO DIVADLA Nová inscenace k Roku české hudby ČESKÁ BALETNÍ SYMFONIE II Premiéra České baletní symfonie II bude uvedena u příležitosti

Více

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato =

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato = H dur - 5 křížků: fis, cis, gis, dis, ais 1 Mollová stupnice se čtyřmi křížky se jmenuje cis moll (fis, cis, gis, dis). cis moll harmonická + akordy cis moll melodická + akordy Es + akordy + D7 fis moll

Více

Otázky z hudební nauky 1. ročník

Otázky z hudební nauky 1. ročník Otázky z hudební nauky 1. ročník 1. Co je zvuk, tón (jeho vlastnosti), nota? 2. Jak vypadá notová osnova, houslový klíč (napiš), takt, taktová čára a k čemu to všechno slouží? 3. Vyjmenuj hudební abecedu

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Petra Vlčková je mladá začínající

Petra Vlčková je mladá začínající Dialog s akordeonem Petra Vlčková & Petr Přibyl Petra Vlčková je mladá začínající akordeonistka. Úspěšně absolvovala Západočeskou univerzitu v Plzni, kde vystudovala hru na akordeon společně s učitelstvím

Více

Učební standardy hlavního oboru hra na klavír

Učební standardy hlavního oboru hra na klavír 1 Učební standardy hlavního oboru hra na klavír Standardy stanovují obecné repertoárové požadavky a minimum studijního materiálu, který musí každý žák nastudovat za příslušný ročník a připravit k pololetní

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

Hudební nástroje se dělí do několika skupin podle způsobu tvoření tónu.

Hudební nástroje se dělí do několika skupin podle způsobu tvoření tónu. Hudební nástroje Na celém světě existují stovky hudebních nástrojů. My se budeme zabývat především hudebními nástroji, které jsou běžné v Evropě. Některé z těchto nástrojů můžeme vidět a slyšet v symfonickém

Více

Spohr Violin Duo. Oba umělci jsou výhradně zastupováni agenturou Tanja Classical Music Agency. www.koncertniagentura.cz

Spohr Violin Duo. Oba umělci jsou výhradně zastupováni agenturou Tanja Classical Music Agency. www.koncertniagentura.cz Jana Ludvíčková je absolventkou Pražské konzervatoře ( prof. F. Pospíšil) a Guildhall School of Music and Drama v Londýně ( prof. D. Takeno), kde získala mnohá ocenění v rámci studií, jako např: Pyramid

Více

Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba

Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Prima 1 hodina týdně, tematická CD, DVD,,

Více

Kühnův smíšený sbor nám. Bořislavka 2075/11 160 00 Praha 6 IČO: 45250367 web: www.kuhnchoir.cz e-mail: info@kuhnchoir.cz

Kühnův smíšený sbor nám. Bořislavka 2075/11 160 00 Praha 6 IČO: 45250367 web: www.kuhnchoir.cz e-mail: info@kuhnchoir.cz Kühnův smíšený sbor nám. Bořislavka 2075/11 160 00 Praha 6 IČO: 45250367 web: www.kuhnchoir.cz e-mail: info@kuhnchoir.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 Kühnův smíšený sbor Kühnův smíšený sbor je dobrovolným sdružením

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

Příjemné letní dny Vám za festivalový tým přeje a na shledanou na koncertech v příštím ročníku se těší Radek Hrabě, vedoucí projektu

Příjemné letní dny Vám za festivalový tým přeje a na shledanou na koncertech v příštím ročníku se těší Radek Hrabě, vedoucí projektu informační zpravodaj Vážení a milí příznivci cyklu Svátky hudby v Praze, rok se s rokem sešel a pražský cyklus komorní hudby Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté, uzavřel úspěšně svůj jednadvacátý

Více

ŘÁD IMATRIKULACÍ A PROMOCÍ VŠZ, o. p. s. Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Imatrikulace

ŘÁD IMATRIKULACÍ A PROMOCÍ VŠZ, o. p. s. Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Imatrikulace ŘÁD IMATRIKULACÍ A PROMOCÍ VŠZ, o. p. s. Akademická rada VŠZ, o. p. s. se podle 9 odst. 1 písm. b) a 17 odst. 1 písm. i) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39

VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39 VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska

I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska International Competition of Vlastimil Lejsek I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska v klavírním duu Brno 13. 14. listopadu 2015 Vždy jsem se snažil psát hudbu pro dobrou pohodu Vlastimil Lejsek Vážení

Více

6. KAPITOLA. cis 4 = des 4

6. KAPITOLA. cis 4 = des 4 6. KAPITOLA cis 4 = des 4 Tóny c 4, cis 4 a d 4 mají několik hmatových možností, které nabízejí klapky na nožce flétny. Jejich nejvhodnější kombinaci si musí každý hráč na svém nástroji vyzkoušet sám.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014/2015. Základní umělecká škola Zlín-Malenovice

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014/2015. Základní umělecká škola Zlín-Malenovice VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014/2015 Základní umělecká škola Zlín-Malenovice VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Charakteristika školy Název školy: Základní umělecká škola Zlín-Malenovice Sídlo: tř.

Více

VY_32_INOVACE_12_ Opera_38

VY_32_INOVACE_12_ Opera_38 VY_32_INOVACE_12_ Opera_38 A U T O R : J I N D Ř I Š K A Č A L O V Á Š K O L A : Z Á K L A D N Í Š K O L A S L U Š O V I C E, O K R E S Z L Í N, P Ř Í S P Ě V K O V Á O R G A N I Z A C E N Á Z E V P R

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP Identifikátor materiálu EU: ICT 3-28 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT= Předmět/Téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Lidová hudba

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Lidová hudba Hudební výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA: - Etnický

Více

58. FESTIVAL SBOROVÉHO UMĚNÍ JIHLAVA 2015

58. FESTIVAL SBOROVÉHO UMĚNÍ JIHLAVA 2015 58. FESTIVAL SBOROVÉHO UMĚNÍ JIHLAVA 2015 5. 7. června 2015, Jihlava Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury pořádají NIPOS-ARTAMA Praha a Společnost pro FSU, o. s., Jihlava. I. CHARAKTERISTIKA

Více

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své

Více

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

Další školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ).

Další školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ). STUDIUM PŘÍPRAVNÉ HUDEBNÍ VÝCHOVY (PHV) trvá jeden rok (září červen) a je vhodná pro děti, které navštěvují 1. třídu základní školy. Výuka je rozvržena do dvou hodin týdně vcelku (tj. 90 minut). Zde se

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

KATALOG KARLOVSKÝCH AKTIVIT Nabídka doprovodných akcí

KATALOG KARLOVSKÝCH AKTIVIT Nabídka doprovodných akcí KATALOG KARLOVSKÝCH AKTIVIT Nabídka doprovodných akcí EXKLUZIVNÍ AKCE STVOŘENÉ NA MÍRU PRO OSLAVY 700. VÝROČÍ NAROZENÍ KARLA IV. V ROZSAHU OD AKTIVIT PODPORUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH AŽ PO JEDINEČNÁ UMĚLECKÁ

Více

Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera

Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera 1905, 3. dubna Narozen v Břeclavi. 1908 Jako tříletý se začíná učit hře na housle a klavír u svého otce Františka Schäfera (1875 1952).

Více

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Smíšeného pěveckého sboru

Smíšeného pěveckého sboru Přehled koncertů, akcí a vystoupení Smíšeného pěveckého sboru VOŠP a SPgŠ Litomyšl za školní rok 2008/09 zpracováno 24. 8. 2009 PODZIM 2008 6. 9. 2008 Vystoupení na zámku v Rudolticích 11. 9. 2008 Koncert

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let 100 let trvání českého vysokoškolského sportu založeného v roce 1910 dr. Františkem Smotlachou dnes oslavila Česká asociace univerzitního

Více

Leoše Janáčka. 21. ročník. housle smyčcové kvarteto. v oborech. vypisuje. Mezinárodní soutěže. v Brně

Leoše Janáčka. 21. ročník. housle smyčcové kvarteto. v oborech. vypisuje. Mezinárodní soutěže. v Brně Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve spolupráci s Nadací Leoše Janáčka pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Daniela Hermana, hejtmana Jihomoravského kraje JUDr. Michala

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Hra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň

Hra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň Hra na kytaru Kytara se dnes těší velké oblibě stejně jako dříve. Odjakživa je nástrojem, který nás doprovázel při zpěvu, ale její možnosti sahají od skladeb klasické hudby, přes španělské flamenco až

Více

TÉMA: Dějiny hudby. (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234

TÉMA: Dějiny hudby. (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234 TÉMA: Dějiny hudby (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234 1 Anotace: Výukový materiál interaktivní prezentace seznamuje žáky s dějinami hudby v období romantismu

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

METODICKÝ POKYN DĚKANKY FZV UP PRO KONÁNÍ SLAVNOSTNÍCH AKTŮ IMATRIKULACE A PROMOCE NA FAKULTĚ ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

METODICKÝ POKYN DĚKANKY FZV UP PRO KONÁNÍ SLAVNOSTNÍCH AKTŮ IMATRIKULACE A PROMOCE NA FAKULTĚ ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FZV B3-10/2 FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UP V OLOMOUCI PROVÁDĚCÍ NORMA METODICKÝ POKYN DĚKANKY FZV UP PRO KONÁNÍ SLAVNOSTNÍCH AKTŮ IMATRIKULACE A PROMOCE NA FAKULTĚ ZDRAVOTNICKÝCH VĚD UNIVERZITY PALACKÉHO

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Estetická výchova hudební (EHV) Lidová hudba, lidský hlas, Letem hudebními dějinami, Balet a tanec, Muzikál

Estetická výchova hudební (EHV) Lidová hudba, lidský hlas, Letem hudebními dějinami, Balet a tanec, Muzikál Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Lidová hudba, lidský hlas, Letem hudebními dějinami, Balet a tanec, Muzikál Sekunda 1 hodina týdně, tématická CD,, datavideoprojektor,

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Hudební formy a skladebné postupy Žák: vnímá a postihuje rozdíly mezi tvořením tónu u operního zpěváka a zpěváka rockové a jazzové hudby zrapuje krátký text v týmu zpracujíe projekt na

Více

Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka vrcholí. Brno, 7.9. 2010

Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka vrcholí. Brno, 7.9. 2010 Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka vrcholí. Brno, 7.9. 2010 Dnes proběhlo v aule HF JAMU druhé kolo 17. ročníku Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka. První cenu získalo Quartetto di Gioia, druhou cenu Doležalovo

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2007-2008 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

K otázkám monografického pojetí skladatelské osobnosti a výkladu jejího díla

K otázkám monografického pojetí skladatelské osobnosti a výkladu jejího díla Kabinet hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. pořádá muzikologickou konferenci k 90. narozeninám skladatele Karla Husy na téma K otázkám monografického pojetí skladatelské osobnosti

Více

JOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

JOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ A VÝTVARNÝ OBOR Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho

Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho Novodobá světová premiéra znovuobjevené opery A r g i p p o od Antonia Vivaldiho Společný projekt barokního souboru Hof-Musici a občanského sdružení Teatro alla Moda, pod záštitou paní Livie Klausové a

Více

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra Vzorový test k přijímacím zkouškám na NMgr. Obor Učitelství Hv pro ZŠ (z dějin hudby, hudebních forem, harmonie, intonace) Příloha W.A. Mozart : Sonáta 1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Přehled zpráv 13.5.2015

Přehled zpráv 13.5.2015 Přehled zpráv 13.5.2015 Pražské jaro Haló noviny Pražské jaro zahájeno po sedmdesáté...2 13.5.2015 Haló noviny str. 4 Z domova Pražské jaro (ste) Hospodářské noviny Šostakovič zazní v Těmirkanovově definitivní

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, KONCERT PRO ŽÁKY 5. TŘÍD ZŠ Ten vánoční čas, aneb Jak Anděl málem propadl dovolujeme si Vám nabídnout výchovné koncerty, které základní umělecká škola Bedřicha

Více

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VI. LISTOPAD 2005 CENA 10 KČ

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VI. LISTOPAD 2005 CENA 10 KČ MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VI. LISTOPAD 2005 CENA 10 KČ aplaus 12 Reduta úvodní projekt Druhá část úvodního projektu Když jsem do projektu v červnu vstupoval, věděl jsem, že ho bude režírovat

Více

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Průvodka VY_32_INOVACE_20_03. Mgr. Jana Sedláčková. Mgr. Jana Sedláčková janasedl@centrum.cz druhý ročník. Estetická výchova hudební

Průvodka VY_32_INOVACE_20_03. Mgr. Jana Sedláčková. Mgr. Jana Sedláčková janasedl@centrum.cz druhý ročník. Estetická výchova hudební Průvodka Název DUMu DVOŘÁK A. Název dokumentu Pořadí DUMu v sadě 3 Vedoucí skupiny/sady Datum vytvoření 8. 1. 2013 Jméno autora E-mail autora Ročník studia Předmět nebo tematická oblast Výstižný popis

Více

HUDEBNÍ, TANEČNÍ A VÝTVARNÁ ŠKOLA PRUŠÁNKY. HTVŠ Prušánky

HUDEBNÍ, TANEČNÍ A VÝTVARNÁ ŠKOLA PRUŠÁNKY. HTVŠ Prušánky HUDEBNÍ, TANEČNÍ A VÝTVARNÁ ŠKOLA PRUŠÁNKY HTVŠ Prušánky Program: 1. Vize HTVŠ 2. Struktura HTVŠ 3. Hudební nástroje 4. Sylabus 5. Závěrečné poznámky 6. Dotazy 7. Přihláška HTVŠ Prušánky Místo výuky: ZŠ

Více

Tisková konference k otevření Mecenášského klubu Národního divadla

Tisková konference k otevření Mecenášského klubu Národního divadla Tisková konference k otevření Mecenášského klubu Národního divadla pondělí 30. listopadu 2009 v 11 hodin v hlavním foyeru Národního divadla ředitel Národního divadla: Ondřej Černý vedoucí odboru vnějších

Více

Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický

Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický Mladá fronta DNES Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický (gg) Univerzita Pardubice PARDUBICE Výročí událostí spjatých se studenty, které se uskutečnily

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

KDO JSOU BRNĚNŠTÍ KOMORNÍ SÓLISTÉ

KDO JSOU BRNĚNŠTÍ KOMORNÍ SÓLISTÉ 1 Brněnští komorní sólisté programová nabídka Sezóna 2013-2014 2 KDO JSOU BRNĚNŠTÍ KOMORNÍ SÓLISTÉ Brněnské komorní sólisty založil v devadesátých letech primárius Janáčkova kvarteta Miloš Vacek. Soubor

Více

MINIMUM K NÁHRADNÍ ZKOUŠCE Z HUDEBNÍ NAUKY

MINIMUM K NÁHRADNÍ ZKOUŠCE Z HUDEBNÍ NAUKY 1. ROČNÍK 1. pololetí 1. Zvuk, tón, notová osnova, houslový klíč, basový klíč (violoncello, klavír a akordeon), taktová čára 2. Vlastnosti tónu 3. Hudební abeceda, znalost not v houslovém klíči od c1 do

Více

Dějepisná olympiáda 37. ročník 2007/2008

Dějepisná olympiáda 37. ročník 2007/2008 Č. Jméno.. Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 1. období 3.ročník Lišková, M., Hurník, L.: Hudební výchova pro 3. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 15. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové Marta Schäferová

obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové Marta Schäferová 1 Rok 2011 obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové nástroje Marta Schäferová S. Sůva 1. místo Krajské kolo Smyčcové Národní

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a umění. Vytváří plnohodnotnou protiváhu k převážně vzdělávacím, naukově orientovaným

Více

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček O radosti pro život MILÁ KNIHA Přemysl Dvořáček O radosti pro život Přemysl Dvořáček V prožitku jemného citu lásky ve svém srdci cítíme blažený vjem upřímné radosti a něhy. S pocitem upřímné radosti

Více

Hager Electro s.r.o. Poděbradská 186/56 180 66 Praha 9 - Hloubětín. Tel: +420 281 045 735 Fax: +420 266 107 310 vypinace@hager.cz

Hager Electro s.r.o. Poděbradská 186/56 180 66 Praha 9 - Hloubětín. Tel: +420 281 045 735 Fax: +420 266 107 310 vypinace@hager.cz Bombastické, prvotřídní, špičkové! Slova nadšení a překvapení se ozývala každou chvíli Šestnáctý ročník tradiční mezinárodní přehlídky designu a módy, který se letos konal na 65 výstavních místech, navštívilo

Více

Hlavní myšlenkou tohoto festivalu bude spoluvytvářet kvalitní prostředí veřejného prostoru pro obyvatele a návštěvníky Jižní Moravy.

Hlavní myšlenkou tohoto festivalu bude spoluvytvářet kvalitní prostředí veřejného prostoru pro obyvatele a návštěvníky Jižní Moravy. LEDNICKO / VALTICKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL / (LVHF) Hlavní myšlenkou tohoto festivalu bude spoluvytvářet kvalitní prostředí veřejného prostoru pro obyvatele a návštěvníky Jižní Moravy. Tento zcela nový projekt

Více