Vznik této prezentace byl podpořen projektem CZ.1.07/2.3.00/ Tato prezentace slouží jako vzdělávací materiál.
|
|
- Štěpánka Marková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vznik této prezentace byl podpořen projektem CZ.1.07/2.3.00/ Tato prezentace slouží jako vzdělávací materiál.
2 Co uvidíte v černé díře? extrémní gravitační lensing Pavel Bakala Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská Univerzita v Opavě
3 Obecná teorie relativity úspěšná teorie gravitace Gravitace je zakřivením prostoročasu Přítomnost hmoty, záření a energie deformuje geometrii prostoročasu Geometrie prostoročasu ovlivňuje pohyb hmoty a záření. Samotné gravitační pole má také energii zpětně ovlivňující geometrii : složité rovnice, nelineární teorie.
4 Zakřivení prostoročasu Neplatí Pythagorova věta Neeuklidovská geometrie Řešením Einsteinových rovnic gravitačního pole je právě předpis výpočtu vzdálenosti nahrazující Pythagorovu větu metrika časoprostoru 1 8 R Rg g T 2 c 4 Zakřivení závisí na rozložení i pohybu hmoty/energie G
5 Šíření světla v plochém a zakřiveném prostoročase. Speciální teorie relativity :Rychlost světla : základní fyzikální konstanta, lokálně stejná pro všechny pozorovatele. Nejmenší kvanta světelného záření jsou fotony, částice pohybující se rychlostí světla. Fermatův princip světlo se šíří vždy po opticky nekratší dráze, tedy za nejmenší možný čas. Ve vakuu a plochém prostoročase se fotony šíří přímočaře, přímka je nejkratší spojnice zdroje a pozorovatele. V zakřiveném prostoročase za přítomnosti gravitačního pole se fotony šíří po nejpřímějších drahách zakřivených světelných (nulových) geodetikách. Interpretace 1: Gravitační pole mění index lomu, zvyšuje optickou hustotu prostředí. Interpretace 2: I fotony padají v gravitačním poli.
6 Gravitační čočka : Velmi hmotný objekt ( hvězda, galaxie) mezi zdrojem a pozorovatelem, který zakřivuje světelné paprsky a mění pozorovaný vzhled zdroje.
7 Obyčejná versus gravitační čočka Gravitační čočka princip ekvivalence OTR: všechny vlnové délky elektromagnetického záření (barvy světla )se ohýbají stejně neexistuje vakuová/gravitační disperze, nemá ohnisko, vícenásobné obrazy. Obyčejná čočka index lomu závisí na vlnové délce - barevná vada (chromatická aberace), má ohnisko
8 Stručná (pre-)historie extrémních gravitačních čoček Soldner : newtonovský ohyb světla Einstein: přesný výpočet dle OTR (ohyb 2 větší) Eddington: experimentální ověření Průchod světla gravitačním polem jiných hvězd? dílčí poznatky: Eddington Einstein: publikace odvození hlavních vlastností gravitační čočky ( na žádost Rudi W. Mandla) Extrémní gravitační lensing Cunnigham: optické efekty v blízkém okolí černých děr nerotujících černých děr Nemiroff : počitačové simulace optického zobrazení v okolí nerotujících černých děr : Viergutz : analytické řešení pro rotující černé díry Bakala: optické zobrazení a jeho simulace v okolí nerotujícíh černých děr za přítomnosti kosmologické konstanty-temné energie
9 První výpočet : Einsteinův zápisník 1912 ( Renn, Sauer & Stachel 1997)
10 Gravitační čočky pro vzdálené pozorovatele (pozorovatele na Zemi nebo v blízkosti Země - HST) Změna jasnosti pozorovaných objektů. Vícenásobné obrazy. Einsteinovy kroužky.
11 Einsteinovy kroužky
12 Einsteinovy kroužky
13 Vícenásobné obrazy PG , vzdálený kvasar je čočkován mezilehlou bližší galaxií.
14 Užití gravitačních čoček v astronomii mapování rozložení zářící i temné hmoty ve Vesmíru pozorování nejvzdálenějších objektů měření vzdáleností hledání extrasolárních planet ( jiných hvězd) experimentální ověření OTR v silném poli
15 Černé díry Konečné stádium vývoje velmi hmotných hvězd, supermasivní černé díry v centrech galaxií nebo kvasarů, primordiální (?) Teorém černá díra nemá vlasy, pro popis dostačuje pouze hmotnost M,spin a, náboj Q Nejjednodušší Schwarzschildova černá díra nerotující a bez elektrického náboje. Všechny černé díry jsou si podobné : vzdálenosti měříme v jednotkách gravitačního poloměru/hmotnosti R g =G/c 2 =1 Singularita v centru místo s nekonečnou hustotou a křivostí Horizont událostí (R s =2M) místo odkud není návratu, úniková rychlost je rychlostí světla Fotosféra R ph světlo obíhá po kružnicích, fotonová koule obalující černou díru.
16 Extrémní gravitační čočky aneb pozorovatelé a zdroje v blízkosti černých děr. Extrémní lensing : zdroj nebo pozorovatel v silném gravitačním poli. Černé díry jsou extrémní objekty nejvíce zakřivené oblasti prostoročasu ve vesmíru. Pro popis je nutno použít obecnou teorii relativity, newtonovská fyzika selhává! Okoli černých děr a neutronových hvězd : přírodní relatibistická laboratoř se silným gravitačním polem. Šíření světla je úplně odlišné od našich zkušeností z běžného života. Zobrazení lze počítačově modelovat a porovnat s pozorováním.
17 Virtuální výlet k horizontu černé díry a povrchu neutronové hvězdy Sféricky symetrická nabitá řešení Einsteinových rovnic v přítomnosti repulzivní kosmologické konstanty Reissner-Nordströmova-de Sitterova metrika ( černoděrové i nahosingulární prostoročasy) Parametry : hmotnost M, slapový náboj β, elektrický náboj Q 2 =β, kosmologická konstanta Λ Horizonty : Cauchyho Černoděrový Kosmologický 1 2 2M 2 2 2M ds r dt r dr r d r r 3 r r 3 0 Superextrémní RNdS černá díra 2 2 ext M L = Qext = M 9 8 Fotonové orbity (nestabilní a stabilní) Statický poloměr g 0 tt, max min min 1 ć ö rph = ç M ± M - 8 b 2 çč ř b = Mr - s r 4 s 3 L
18
19 Virtuální výlet k horizontu černé díry a povrchu neutronové hvězdy Simulace pro statického pozorovatele, r obs =27M
20 Virtuální výlet k horizontu černé díry a povrchu neutronové hvězdy Simulace pro statického pozorovatele, r obs =27M
21 Počítačová simulace : Saturn za černou dírou, r obs =10R g Nezkreslený pohled
22 Počítačová simulace : Saturn za černou dírou, r obs =2.5R g Pohled opačným směrem Část zobrazení je přesunuta na opačnou stranu oblohy Blueshift
23 Počítačová simulace : Saturn za černou dírou, r obs =1.5R g Pozorovatel na kruhové fotonové orbitě bude oslepen a spálen zachycenými kroužícími fotony. Pohled směrem od černé díry, celý obraz je přesunut na opačnou stranu oblohy. Silný blueshift
24 Počítačová simulace : Saturn za černou dírou, r obs =1.05R g Pozorovatel je velmi blízko horizontu událostí. Pohled směrem od černé díry Většina viditelného záření je přesunuta do neviditelné oblasti spektra Černá díra zabírá převážnou část oblohy, celý vzdálený vesmír je zobrazen jako malá jasná zářicí ploška za zády pozorovatele..
25 Kosmologická konstanta - vakuová energie Einsteinův gravitační zákon Časoprostor - zakřivení Hmota-energie ( zářící i temná) G 8 G c 4 T Energie vakua má antigravitační účinky Astronomická pozorování indikují nenulovou hustotu vakuové energie, která urychluje expanzi rozpínání vesmíru : Λ=10-52 m -2 g Energie vakua
26 Simulace : Vliv kosmologické konstanty M31, r obs =27M, Λ=0 Sombrero, r obs =25M, Λ=0 Sombrero, r obs =5M, Λ=0 M31, r obs =27M, Λ=10-5 Sombrero, r obs =25M, Λ=10-5 Sombrero, r obs =5M, Λ=10-5
27 Zdánlivá velikost černé díry jako funkce kosmologické konstanty pro pozorovatele v klidu Poblíž horizontů událostí Poblíž fotonové orbity
28 Zdánlivá velikost černé díry jako funkce kosmologické konstanty pro volně padající pozorovatele. Volně padající pozorovatelé ze statického poloměru. Pozorovaná velikost černé díry roste spolu s kosmologickou konstantou Pro pozorovatele právě v centrálni singularitě je zdánlivá velikost černé díry vždy π, jedna polovina oblohy. Situace je podobná statickému pozorovateli na fotonové orbitě Pro padající pozorovatele je zdánlivá velikost černé díry vždy menší než pro statického ve stejné vzdálenosti.
29 cos Virtuální výlet k horizontu RNdS černé díry a povrchu neutronové hvězdy konstrukce a vlastnosti optické projekce Parametry obrazu generovaného nulovou geodetikou paprskem s impaktním parametrem b Směrový úhel Frekvenční posuv (redshitf, blueshift) Časová a úhlová amplifikace ( r ) P ( b, r () t obs ) P ( b, r a =- obs ) () t g =- P ( b, r () t obs ) P ( b, r ) source A total = 4 g A angular Sférická symetrie optické projekce k ł 0 k < 0 Přímé ( ) a nepřímé ( ) obrazy Nekonečný počet koncentrických obrazů vesmíru Invertovaný charakter nepřímých obrazů Zdánlivá úhlová velikost černé díry lim ( b, M,,, r ), S 2 max b b crit obs Černý region na pozorovatelově obloze max Einsteinovy kroužky Zobrazení zdrojů na optické ose A Ą angular
30 Simulace : Vliv náboje a kosmologická konstanty (r=7m, Q 2 =-09M,0,09M, Λ=0, 0.005M -2 )
31 Simulace : Volně padající pozorovatel z nekonečna. Virtualní černá díra je mezi pozorovatelem a galaxií M104 Sombrero. Nondistorted image of M104 r obs =100M r obs =50M r obs =40M r obs =15M
32 Simulace : Pozorovatel padající z 5 R g na horizont událostí.
33 Pozorujeme modulované časově proměnné rentgenové záření binárních systémů s černou dírou nebo neutronovou hvězdou Hmota přetékající z binárního partnera vytváří složité struktury kolem centrálního objektu (akreční disky) a při pádu intenzivně září v rentgenové oblasti. Na povrchu neutronové hvězdy vznikají horké skvrny a termonukleármí výbuchy - bursty Možnost testování obecné relativity v silném poli?
34 Formování akrečního disku a milisekundového pulsaru v binárním systému s neutronovou hvězdou.
35 Pozorování : kvaziperiodické oscilace ve výkonových spektrech rentgenového záření binárních systémů. Frekvence charakteristické pro jednotlivé zdroje Nesou informace o parametrech hvězdných objektů?
36 Simulace : Povrch superkompaktní hvězdy s horkými skvrnami na pólech magnetické osy. Viditelný celý povrch R c =3.445M
37 Simulace : Mapa rudého/modrého posuvu na povrchu rotující superkompaktní hvězdy s horkými skvrnami na pólech magnetické osy přímý a nepřímý obraz. R=2.4M, M=1.5M sun, Ω/2π=250Hz
38 Simulace : povrch rotující superkompaktní hvězdy s horkými skvrnami na pólech magnetické osy přímý a nepřímý obraz. frekvenční posuv / frekvenční posuv+úhlová amplifikace R=2.4M, M=1.5M sun, Ω/2π=250Hz
39 Úplná simulace včetně gravitačního rudého posuvu R=2.4M, M=1.5M sun, Ω/2π=250Hz
40 Světelné křivka a výkonová spektra
41
42 LOFT/IXO družicová rentgenová observatoř
43 Implication for the relativistic precession khz QPO model Lowering of NS mass estimate obtained by the fitting of twin khz QPO data Lowering of NS mass estimate obtained from highest observed frequency of the source ( ISCO estimate)
44 Simulace : akreční torus orbitující kolem černé díry Záření toru je modulováno : Efekty silné gravitace Dopllerovskými efekty Pohyby toru Oscilace toru jsou kvantovány do tzv. oscilačních módů Frekvence módů závisí na paramertrech centrálního hvězdného objektu Cesta k měření parametrů kompatních objektů?
45 Simulace : akreční torus orbitující kolem černé díry v režimu tzv. dýchacího oscilačního módu
46 Simulace : akreční torus orbitující kolem černé díry v režimu tzv. dýchacího oscilačního módu pozorovatel uvnitř disku
47 Simulace : akreční torus orbitující kolem černé díry v režimu tzv. vertikálního epicyklického oscilačního módu
48 Světelná křivka Small contribution of first undirect rays harmonics Significant modulation by radial perturbation
49 Výkonové spektrum
50 Konec Děkuji za pozornost
Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru
Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně
VíceObecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
VíceČerné díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina
Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Martin Blaschke otevření Světa techniky ve dnech 14. - 20. 3. 2014 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 21 Černá díra, kde jsme to jen slyšeli? Město
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech
VíceSLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ. Počítačová simulace vzhledu vzdáleného vesmíru pro pozorovatele v blízkosti nabité sféricky symetrické černé díry
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Filozoficko-přírodověděcká fakulta v Opavě Počítačová simulace vzhledu vzdáleného vesmíru pro pozorovatele v blízkosti nabité sféricky symetrické černé díry Diplomová práce Opava
VíceKorekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele
OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště
VíceObhajoba dizertační práce. Pavel Bakala. školitel : prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. konzultant : RNDr. Stanislav Hledík, Ph.D.
Obhajoba dizertační práce K některým aspektům optických efektů v blízkosti černých děr a neutronových hvězd Pavel Bakala školitel : prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. konzultant : RNDr. Stanislav Hledík,
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceObecná teorie relativity. Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze
Obecná teorie relativity a dnešníí obraz vesmíru p. 1/24 Obecná teorie relativity a dnešní obraz vesmíru Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze Velké
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceKvadrát celková energie částice je dána součtem kvadrátu její kinetické energie a kvadrátu klidové energie v důsledku její hmotnosti,
Hmota ve vesmíru Kvadrát celková energie částice je dána součtem kvadrátu její kinetické energie a kvadrátu klidové energie v důsledku její hmotnosti, Ec 2 = m 2 0 c4 + p 2 c 2. Tento relativistický vztah
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceVirtual Universe Future of Astrophysics?
Future of Astrophysics? Robert Klement a Pet oš 8. Listopadu 2009 1 Virtuální Observatoře: Co to je a k čemu jsou? 2 Pár slov k 3 Jak se s pracuje 4 5 6 Vlastní článek Vědecké metody Proč VO? Každé tři
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceFunkce expanze, škálový faktor
Funkce expanze, škálový faktor Astronomové zjistili, že vesmír není statické jeviště. Zjistili, že galaxie jsou unášeny ve všech směrech pryč od nás. A to nejen od nás, ale od všech pozorovatelů ve Vesmíru.
VíceBalmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty
Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty V tomto laboratorním cvičení zkoumáme spektrální čáry 1. řádu vodíku a rtuti pomocí difrakční mřížky (mřížkového spektroskopu). Známé spektrální
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
Více10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce
10 Refrakce 10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce 10.2 Refrakce - dělení 10.3 Způsoby posuzování a určování vlivu refrakce 10.4 Refrakční koeficient 10.5 Zjednodušený model profesora Böhma 10.6
VíceBatse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.
GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela
VíceJárovy experimentální laboratoře. prof. PhDr. MUDr. MVDr. Ing. Mgr. Pavel Jež, DrSc., BDP JNV. doc. PeadDr. Ing. Arch. Bc. Jan Prehradný, CSc.
Járovy experimentální laboratoře prof. PhDr. MUDr. MVDr. Ing. Mgr. Pavel Jež, DrSc., BDP JNV. doc. PeadDr. Ing. Arch. Bc. Jan Prehradný, CSc., SDP Obsah historie ústavu činnost ústavu: jaderný reaktor
VíceKroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX Kosmologie Kosmologie Petr Kulhánek FEL ČVUT, FJFI ČVUT Univerzita Palackého Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Aldebaran Group
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
VíceEINSTEINOVA RELATIVITA
EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Science to Go! Městská knihovna Praha 21. leden 2016 Pohyb a
VíceUrychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření
Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.
VíceGravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.
století vlny! Petr Valach ExoSpace.cz www.exospace.cz valach@exospace.cz století vlny Johannes Kepler (1571 1630) Zakladatel moderní vědy Autor tří zákonů o pohybech planet V letech 1600 1612 v Praze Autor
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
Vícepohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,
Změny souřadnic nebeských těles pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy vlastní pohyb max. 10 /rok, v průměru 0.013 /rok pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese, nutace,
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 10. duben 2009 F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 1 / 22 Před lety... pohyb objektů kolem
VíceHvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek
Hvězdy a černé díry Zdeněk Kadeřábek Osnova Vznik a vývoj hvězd Protohvězda Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr Vývoj Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda Supernovy Pulzary Černé díry Pád do černé
VícePokroky matematiky, fyziky a astronomie
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Tomáš Málek; Vojtěch Pravda; Alena Pravdová Einsteinovy rovnice a jejich vybrané důsledky Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 60 (2015), No. 3, 203 214
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceJak se pozorují černé díry?
Vybrané kapitoly z astrofyziky díl 30. Jak se pozorují černé díry? Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013 Osnova přednáškového
VíceRelativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut
Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin Jan Geršl Český metrologický institut Objasnění některých pojmů Prostoročas Vlastní čas fyzikálního objektu Souřadnicový čas bodů v prostoročase
Více9. Geometrická optika
9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie
VíceEpilog: Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF
Epilog: A co gravitační vlny? Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF 2015 17. 12. 2015 LIGO, VIRGO, LISA: detektory gravitačních vln p.1/27 gravitační
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceEinsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty
Známe už definitivní iti model vesmíru? Michael Prouza Klasický pohled na vývoj vesmíru Fid Fridmanovo řešení š í Einsteinových rovnic podle množství hmoty (a energie) se dá snadno určit osud vesmíru tři
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu
Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceJednoduchý elektrický obvod
21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceČeské Vysoké Učení Technické v Praze Fakulta Elektrotechnická. Astrofyzika. Petr Kubašta. Vypracované otázky od Milana Červenky (verze z 14.5.
České Vysoké Učení Technické v Praze Fakulta Elektrotechnická Astrofyzika Petr Kubašta Vypracované otázky od Milana Červenky (verze z 14.5.2012) Praha, 2012 Tento soubor vypracovaných otázek vznikl neoficiálně
VíceProjekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky
Projekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky Klára Švarcová klara.svarcova@tiscali.cz 1 Obsah 1 Průlet tělesa skrz Zemi 3 1.1 Zadání................................. 3 1. Řešení.................................
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceStruktura a vývoj vesmíru. Úvod: kosmologie jako věda o vesmíru jako celku
Struktura a vývoj vesmíru aneb základní kosmologická fakta a modely (Jiří Podolský, MFF UK, červenec 2008) Úvod: kosmologie jako věda o vesmíru jako celku základní kosmologické otázky jaká je struktura
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceReliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
VíceObsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15
Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD...11 1. TEORETICKÁ MECHANIKA...15 1.1 INTEGRÁLNÍ PRINCIPY MECHANIKY... 16 1.1.1 Základní pojmy z mechaniky... 16 1.1.2 Integrální principy... 18 1.1.3 Hamiltonův princip nejmenší
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 1 speciální a obecná teorie relativity
Úvod do moderní fyziky lekce 1 speciální a obecná teorie relativity Relativita zabývá se měřením událostí kdy a kde se staly a jak jsou libovolné dvě události vzdáleny v prostoru a v čase speciální teorie
VíceNaše představy o vzniku vesmíru
Naše představy o vzniku vesmíru Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc. Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Technická 12, SD6.97 E-mail kasal@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/ U3V 1 Kurs U3V
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
Vícepohybu částic v rovinných vlnách. Byly nalezeny nové zákony zachování v kosmologii a hamiltonovská teorie pro
Registrační číslo: 202/96/0206 Řešitel a nositel grantu: prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta Spoluřešitelé a spolunositelé: RNDr. Petr Hadrava, CSc.,
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceNejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
VíceZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2
VíceAstronomická pozorování
KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové
VíceTestové otázky za 2 body
Přijímací zkoušky z fyziky pro obor MŽP K vypracování písemné zkoušky máte k dispozici 90 minut. Kromě psacích potřeb je povoleno používání kalkulaček. Pro úspěšné zvládnutí zkoušky je třeba získat nejméně
VíceŘíká se, že pravda je někdy podivnější než smyšlenka, a nikdy to neplatí víc než v případě černých děr. Černé díry jsou podivnější než všechno, co si
Říká se, že pravda je někdy podivnější než smyšlenka, a nikdy to neplatí víc než v případě černých děr. Černé díry jsou podivnější než všechno, co si kdy navymýšleli autoři science- -fiction, a přitom
VíceMatematika (a fyzika) schovaná za GPS. Global Positioning system. Michal Bulant. Brno, 2011
Matematika (a fyzika) schovaná za GPS Michal Bulant Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav matematiky a statistiky Brno, 2011 Michal Bulant (PřF MU) Matematika (a fyzika) schovaná za GPS Brno,
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceDUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky
VíceVzdálenosti ve vesmíru
Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VícePříklady Kosmické záření
Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VíceKosmologie II. Zdeněk Mikulášek, Základy astronomie + U3V, 10. května 2018
Kosmologie II Zdeněk Mikulášek, Základy astronomie + U3V, 10. května 2018 Úspěchy standardního modelu vesmíru Standardní model je založen na současných fyzikálních teoriích obecné teorie relativity, teoriích
VíceKATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: FYZIKA
VíceUrychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum
Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra
VíceTÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceHvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno
Hvězdný vítr Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost Hvězda stálice?
VíceKosmologické kapitoly. Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno,
Kosmologické kapitoly Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno, Seminář Vlachovice 2015 Kosmologie - věda o vesmíru jako celku Základní kosmologické otázky: jaká
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VícePotřebuji hlavně tužku a papír ( a já matematika )
Potřebuji hlavně tužku a papír ( a já matematika ) Medailí ministra školství I. stupně ocenil stát práci doc. RNDr. Pavla Krtouše, Ph.D. Docent Matematicko-fyzikální fakulty UK ve spolupráci s kanadskými
VíceVznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
VíceSvˇetelné kˇrivky dosvit u
Světelné křivky dosvitů. Filip Hroch Světelné křivky dosvitů p. 1 Charakteristiky dosvitů Dosvit (Optical Afterglow) je objekt pozorovaný po gama záblesku na větších vlnových délkách. Dosvit je bodový
VícePopis tíhové síly a gravitace. Očekávaný výstup. Řešení základních příkladů. Datum vytvoření Druh učebního materiálu.
Škola Autor Číslo Název Číslo projektu Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Bc. Zdeněk Brokeš VY_32_INOVACE_10_F_2.10 Tíhová
VíceElektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy Kvarta 2 hodiny týdně
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika 7. ročník Zpracovala: Ing. Irena Košťálková Rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu Uvede konkrétní příklady, na kterých doloží jednotlivé
VíceOptika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK
Optika Co je světlo? Laser vlastnosti a využití Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK Optika Vědecká disciplína zabývající se světlem a zářením obdobných vlastností (optické záření) z hlediska jeho vzniku,
Více