Aspekty smyslu života u lidí po prodělaném onkologickém onemocnění

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aspekty smyslu života u lidí po prodělaném onkologickém onemocnění"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Diplomová práce (obor psychologie) Aspekty smyslu života u lidí po prodělaném onkologickém onemocnění Vypracovala: Jitka Břízová Vedoucí práce: PhDr. Miroslava Štěpánková, Ph.D. Brno 2007

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

3 Ráda bych poděkovala PhDr. Miroslavě Štěpánkové Ph.D. za mnoho cenných rad, za trpělivost a vstřícný přístup při konzultacích.

4 Obsah: ÚVOD... 3 I. TEORETICKÁ ČÁST O smyslu Otázka po smyslu Smysl a hodnoty Smysl objektivní či subjektivní Sebetranscendence a smysl Souvislost mezi smyslem, cílem a úkolem Smysl a obtížné životní situace (krize, utrpení) Onkologické onemocnění Onkologické onemocnění a jeho vliv na psychiku jedince Onkologické onemocnění a smysl O smrti Smrt a smysl Konfrontace se smrtí jako příležitost ke změně Narativní přístup Narativita Narativní přístup v kontextu obtížných životních situací Využití narativního přístupu pro práci se zkušeností nemoci Dosavadní výzkumy II. EMPIRICKÁ ČÁST Předmět a cíl výzkumu, výzkumné otázky Předmět a cíl výzkumu Výzkumné otázky Metoda Design výzkumu Omezení výzkumu Výzkumný soubor Metodika sběru dat Analýza získaných dat Způsob prezentace závěrů analýz jednotlivých příběhů Výsledky Příběh Marie Příběh pana V

5 8.3 Příběh Heleny Příběh Lucie Příběh pana P Příběh Veroniky Shrnutí závěrů z analýz a diskuse ZÁVĚR LITERATURA...102

6 Motto: Jakým způsobem člověk na sebe bere svůj nezvratitelný osud a také všechna utrpení s ním spojená, v tomto způsobu se i v těch nejtěžších situacích a až do poslední minuty života otvírá plnost možností, jak smysluplně utvářet vlastní život. V. E. Frankl Úvod Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním smyslu života v souvislosti s onkologickým onemocněním. Co je smyslem života lidí, kteří prošli osobní zkušeností onkologické nemoci? Jaké hodnoty vnímají jako důležité? Jaký je možný vliv tohoto onemocnění na smysl jejich života a charakter těchto změn? Vedle štěstí a okamžiků radosti patří neodmyslitelně do našich životů také strast a utrpení. Domnívám se, že jeden ze symbolů utrpení lidí v dnešním světě představuje rakovina, onemocnění nahánějící strach a nesoucí i po desetiletích lékařských výzkumů přívlastek smrtelné. V různých životních situacích (ať již pracovního, vztahového či jiného charakteru) mají lidé při představě blížícího se konce tendenci rekapitulovat svoje dosavadní činy i prožitky. Více se nad svým jednáním i pocity zamýšlejí, vracejí se v úvahách zpět, přehodnocují... Když je člověk konfrontován s diagnózou život ohrožujícího onemocnění, je postaven před otázku možnosti blížícího se konce života. Lidé potřebují nacházet ve svém životě smysl a tváří v tvář život ohrožující nemoci nabývají existenciální otázky na významu. Smysl v životě může člověku pomoci překonávat nejrůznější obtížné situace, mezi něž jistě patří závažná onemocnění. Proto si myslím, že zkoumání smyslu života u lidí, kteří prodělali onkologické onemocnění, má svůj význam. Hédonistické zaměření moderní společnosti vyvolává v člověku pocit, že utrpení je něco jednoznačně negativního. Takovéto obecné nastavení ještě více komplikuje už tak složitou pozici člověka s diagnózou onemocnění, které je úzce spojeno s utrpením a smrtí. Nemůže být však toto utrpení něčím, co člověku nabízí možnost nalézt skutečné hodnoty? Připravuje člověka život ohrožující onemocnění o smysl života, nebo je možné, že má v tomto směru naopak pozitivní vliv? Nalezení smyslu ve vážné nemoci, stejně jako v čemkoli jiném, je individuální záležitostí. Z různých stran slýcháme příběhy lidí, kteří ze své nemoci dokázali vytěžit cosi pozitivního, jejich zkušenost je někam posunula, přivedla je k důležitým rozhodnutím. Někdo může tuto situaci využít coby popud k tomu, aby se omluvil lidem,

7 kterým ublížil, jiný zapomene na zášť a odpustí, někdo se rozhodne pomáhat... Pravdou je, že není neobvyklé, že lidé v konfrontaci se smrtí mění svůj postoj k životu a jeho hodnotám. Toto téma jsem si mimo jiné zvolila proto, že má pro mě osobní rozměr. Jednou z motivací k uskutečnění tohoto výzkumu pro mne bylo setkání s touto nemocí v mém nejbližším okolí. Tato choroba pro mne, dříve než jsem odhalila rozměry její pověsti, ztratila nejasné kontury obávaného nepřítele lidí. Najednou tu byla - velice skutečná, velmi blízko. Lidé, kteří prožili blízké setkání s rakovinou, na něj asi těžko mohou zapomenout. Mnoho lidí trpí touto nemocí, mnoho dalších je v pozici těch, jejichž blízcí bojují s onkologickým onemocněním. Myslím si, že zkoumání zkušenosti lidí, kteří onemocněli rakovinou, je přínosné, protože může pomoci přiblížit tuto nemoc, pochopit jak může působit na lidi, co jim bere, ale také třeba co jim může přinést. Zjištěné poznatky by mohly být využity při terapii s lidmi, kteří procházejí podobnou zkušeností.

8 I. Teoretická část 1. O smyslu 1.1 Otázka po smyslu Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu. Antoine de Saint-Exupéry Co je to smysl? Otázka po smyslu je velice složitá. Smysl je něco těžko uchopitelného a existuje mnoho teorií, které se o to pokoušejí. Tavel (2004) uvádí, že bylo vytvořeno okolo 170 definic smyslu. Křivohlavý (2006) ve svém pojednání o smysluplnosti existence upozorňuje na to, že neexistuje žádná obecně přijatelná definice ani teorie smysluplnosti života, a chápeme ji jako tzv. psychologický konstrukt. Smysl života je dynamický konstrukt, charakterizovaný ne jako statický systém, ale jako neustálý proces konstruování a rekonstruování hodnotového systému, stejně jako interpretace a reinterpretace života a životních událostí. (Halama, 2000, str. 233) Zabývání se otázkou smyslu života je specificky lidskou záležitostí. Tvorba smyslu a nacházení smysluplnosti žití je základní a podstatně důležitý lidský psychický proces. (Křivohlavý, 2006, str. 49) Je to jeden ze znaků, kterými se lidé odlišují od zvířat. Ptáme se: Proč jsme na světě? Jaký má náš život smysl? Hledání odpovědí na tyto otázky však není snadné. Yalom (2006) odůvodňuje fakt, že se doposud nepodařilo žádnému mysliteli nalézt odpověď na otázku po životním smyslu, existencí zásadního rozporu dvou skutečností: 1. člověk potřebuje smysl, 2. ve světě žádný univerzální smysl neexistuje. Problém je ve své rudimentární podobě následující jak může člověk, který potřebuje smysl, tento smysl najít ve vesmíru, jenž žádný smysl nemá? (Yalom, 2006, str. 428) Záleží tedy na člověku samotném jaké cíle si stanoví, jaké hodnoty bude uznávat, v čem bude spatřovat smysl. Odůvodněním lidské snahy o nalezení smyslu v životě je podle Yaloma (2006) naše potřeba systému hodnot a percepčního rámce, abychom se dokázali lépe orientovat v nestrukturovaném světě. Machovec (2004) rovněž zdůrazňuje výsadní roli člověka coby bytosti, která do světa vnáší díky svým rozumovým schopnostem smysl. Upozorňuje na to, že žádná věc na světě, ani žádná živá věc nemá smysl sama o sobě, neboť zatímco věci patří do kategorie bytí,

9 smysl náleží do kategorie vztahu. Jen tam, kde se rozumem nadaná bytost setkává s nějakým přírodním či historickým procesem, v němž se ukazují rozcestí, eventuality, kde rozum může (a někdy musí) volit, je možno mluvit o smyslu. (Machovec, 2004, str. 22) Frankl, zakladatel logoterapie, který se ve svých pracích věnoval smyslu života, podrobuje kritice všeobecnou otázku po jakémsi univerzálním smyslu lidské existence: Otázka po smyslu života vůbec je nesmyslná, protože je špatně položena, míní-li vágní život vůbec a nikoli vždy mou konkrétní existenci. (Frankl, 1996, str. 72) Podle Frankla (1994a, 1996, 2006) je třeba dát otázce po smyslu koperníkovský obrat - člověk není tím, kdo by se měl tázat po smyslu, je naopak tím, kdo odpovídá na konkrétní otázky, které mu klade život. Tyto otázky však mohou být člověkem zodpovězeny jedině tehdy, když převezme zodpovědnost za svůj vlastní život. Být odpovědným by tedy mohlo být podle Frankla (1994a) a z pohledu existenciální analýzy označeno jako obecný smysl lidské existence. Ovšem to, jak je tento smysl realizován, tedy jaké jsou konkrétní odpovědi na konkrétní životní otázky, se liší od člověka k člověku. Vstupuje zde do hry další významná komponenta - totiž ojedinělost a jedinečnost člověka a situace, v níž se ocitá. Frankl (1996) považuje smysl díky jeho vztaženosti k určité osobě a situaci, které jsou vždy jedinečné, také za jedinečný a relativní. Smysl se tedy u určitého člověka může měnit v závislosti na podmínkách, a co je smyslem pro jednoho člověka, nemusí být smysluplné pro jiného. Smysluplnost lidské existence je založena na jedinečnosti a jednorázovosti lidské osoby. (Frankl, 1996, str.122) Vedle výše popsaného jedinečného smyslu mluví Frankl (1996) také o smyslu vyšším, ovšem otázky po vyšším smyslu, tedy po smyslu světa jako celku nebo smyslu osudu člověka, považuje za problematičtější, neboť kladné odpovědi na tyto otázky jsou podle něj rezervací víry. Pro věřící tedy nepředstavují problém, protože nábožensky založený člověk věří v existenci tohoto vyššího smyslu. Pro ostatní však mohou být otázky týkající se vyššího smyslu obtížně uchopitelné. Wong (in Wong, Fry, 1998) rovněž zdůrazňuje roli náboženské víry při hledání odpovědí na otázky po absolutním smyslu. Náboženství a spiritualitu považuje za hlavní zdroje konečného smyslu života. Yalom (2006) uvádí rozdělení smyslu na kosmický a pozemský (osobní). Přičemž v kosmickém smyslu je zahrnut jakýsi plán, který vychází z duchovního či tajemného uspořádání vesmíru. Tento vesmírný smysl souvisí se smyslem života vůbec, zatímco pozemský implikuje osobní pocit smysluplnosti a souvisí s otázkou: Jaký je smysl mého života? Dá se říci, že kosmický smysl popisovaný Yalomem by mohl být přirovnán k vyššímu smyslu v pojetí Frankla. Pro objasnění problematičnosti otázek po vyšším smyslu Frankl (1996) uvádí Pascalův výrok o tom, že větev nemůže nikdy pochopit smysl celého

10 stromu. Frankl (2006) se v souladu s tímto tvrzením přiklání k tomu, abychom pokládali otázky po smyslu dílčího dění v lidském životě, neboť jen ten jsme schopni díky konkrétnosti obsáhnout. Život nakonec neznamená nic jiného, než nést zodpovědnost za správné odpovědi na otázky života, za plnění úkolů, které před každého z nás život staví, za splnění požadavku přítomné hodiny. Tento požadavek a s ním i smysl existence se mění od člověka k člověku, okamžik od okamžiku. (Frankl, 2006, str. 89) Alfried Längle (2002) v souladu s tímto výrokem označuje smysl za jakousi možnost otevírající se na pozadí skutečnosti. Smysl je tedy vždy zcela konkrétní cesta odpovídající daným okolnostem. (Längle, 2002, str. 29) Baumeister (in Wong, Fry, 1998) se domnívá, že člověk hledá smysl na základě čtyř druhů potřeb smyslu, a tyto potřeby vysvětlují také naše každodenní aktivity. Pokud jsou tyto potřeby naplňovány, jedinec prožívá život coby smysluplný. Jedná se o následující potřeby (zprac. dle Baumeister, Sommer, in Wong, Fry, 1998): potřeba účelu (potřeba pociťování smysluplných životních cílů); potřeba vědomí kontroly a účinnosti při dosahování těchto cílů; potřeba kladné hodnoty (či oprávnění) vlastního chování a potřeba kladného sebehodnocení. Potřeba smysluplných životních cílů čili vědomí, že život má určitý účel, zahrnuje úsilí po dosažení objektivních cílů a subjektivního pocitu naplnění. Potřeba vědomí účinnosti se týká uvědomování si spojitosti mezi naším chováním v přítomnosti a jeho důsledky pro budoucnost. Jedná se o potřebu pocitu kontroly nad budoucími výsledky našeho chování a potřebu vědomí, že naše směřování k jasnému cíli, a tedy působení v kontextu okolního světa, je něčím významné, důležité. Potřeba pozitivních hodnot se týká potřeby kladně hodnotit vlastní chování pomocí vlastního měřítka hodnot. Může vést k bagatelizování následků vlastního nemorálního chování či zříkání se zodpovědnosti za ně, a naopak sdělování takových záměrů, které jsou hodny obdivu. Potřeba vlastní hodnoty či pozitivního sebehodnocení se týká potřeby vnímat sebe sama jako hodnotného jedince s žádoucími cíli. Může vést k porovnávání sebe sama s méně šťastnými jedinci a k připisování si zásluh za úspěchy a zříkání se zodpovědnosti za neúspěchy. Lidé jsou nejšťastnější, když jsou tyto čtyři potřeby uspokojeny. (Baumeister, Sommer, in Wong, Fry, 1998, str. 144) Wong (in Wong, Fry, 1998) odkazuje na Maye, který v rámci problematiky smyslu zdůrazňuje proces výběru a bytí autentickým. Život je sled voleb v různých životních situacích. Jedinci prožívají své životy nejsmysluplněji, pokud rozpoznají a přijmou skutečnost, že se nemohou vyhnout rozhodnutím. Osobní smysl je vyvozen z vědomého procesu rozhodování a ze závazku vůči těmto rozhodnutím. (Wong in Wong, Fry, 1998, str )

11 1.2 Smysl a hodnoty Jak bylo výše uvedeno, vzhledem k jedinečnosti každé osoby a ojedinělosti situace, v níž se daná osoba právě nachází, nelze dát žádnou univerzální odpověď na otázku po smyslu. Podle Frankla (1994a) však existují tři hlavní cesty, na kterých může být smysl nalezen. Jedná se o tři hodnotové kategorie: tvůrčí hodnoty, zážitkové hodnoty a postojové hodnoty. Frankl (1996) blíže vysvětluje tvůrčí hodnoty jako takové hodnoty, které mohou být realizovány tvůrčí činností, tedy vytvářením nějakého díla nebo vykonáním činů. Zážitkové hodnoty se podle něho uskutečňují v prožívání a v přijímání světa (vychutnávání krás přírody či umění), ale také v prožívání někoho tedy ve vztazích k druhým lidem to znamená, že také v lásce k někomu můžeme naplňovat smysl a realizovat sebe sama. Uskutečnění postojových hodnot spočívá podle Frankla (1996) v postoji člověka k omezením, které s sebou život přináší, k nezměnitelnému osudu. Längle (2002) vysvětluje podstatu hodnot zážitku tak, že člověk ze světa přijímá něco hodnotného, čímž se obohacuje. Frankl říká, že zážitkové hodnoty jsou realizovány pasivním přijímáním světa (příroda, umění) do Já. (Frankl, 1996, str. 107) Längle (2002) v tomto procesu přijímání zdůrazňuje aspekt aktivní účasti člověka. Bez sebevydání zůstávají prožitky pouhými danostmi. (Längle, 2002, str. 32) Na rozdíl od hodnot zážitku je aktivní podíl člověka na realizaci tvůrčích hodnot zcela zřejmý a neoddiskutovatelný. Längle (2002) uvádí, že tyto hodnoty se realizují tak, že člověk vkládá něco hodnotného do světa a tím jej obohacuje. Také upozorňuje na to, že tvůrčí hodnoty jsou uskutečňovány nejen skrze neobyčejné výkony, tedy např. při vzniku významných uměleckých děl či realizaci vědeckých objevů. Tyto hodnoty jsou stejně tak naplňovány skrze zdánlivě obyčejné činnosti jako je péče o rodinu, výchova dětí či pečlivé vykonávání vlastního povolání. Mohou být naplňovány prostřednictvím velkého osobního nasazení, rozhodnutí, oddanosti určitým myšlenkám a cílům. Výjimečnost dané tvůrčí činnosti tedy není zdaleka tak podstatná jako angažovanost osoby, která ji vykonává. Autor (2002) dále říká, že člověk se má se svým životem vyrovnávat pomocí prožívání a tvoření, označuje tedy zážitkové a tvůrčí hodnoty za prostředky, kterými člověk smysluplně utváří svůj život. Frankl (1996) řadí k nejvyšším hodnotám hodnoty postoje, jelikož zastává názor, že právě možnost realizace těchto hodnot je znakem toho, že lidský život nemůže za žádných okolností ztratit smysl. Franklova žačka a spolupracovnice E. Lukasová (1998) zdůrazňuje toto výsadní postavení, které Frankl přisuzoval hodnotám postoje, a jež někdy vyjadřoval tak,

12 že postojové hodnoty postavil proti dvojici zážitkových a tvůrčích hodnot coby nejvyšší možnost smyslu. A to proto, že cesta ke smyslu, na níž nás vedou postojové hodnoty, není samozřejmá, není to něco, co se rozumí samo sebou. Lukasová (1998) vypráví o své osobní zkušenosti, díky níž si poprvé uvědomila podstatu tohoto výsadního postavení postojových hodnot ve zmiňované triádě. Když její matka umírala na rakovinu a všichni okolo marně hledali pro umírající ženu slova útěchy, realizovala matka Lukasové postojové hodnoty tak, že se k celé věci postavila pozitivně, a ačkoli byla fyzicky velice slabá, nalezla v sobě síly k utěšování svých blízkých. Prostřednictvím realizace postojových hodnot tedy můžeme významně obohatit druhé lidi. Tuto jedinečnou možnost máme ve svých rukou vždy, když se rozhodujeme, jak se zachovat v těžkých životních situacích, protože i když nemůžeme osudové okolnosti změnit, jen a jen na nás závisí rozhodnutí, jaký postoj k nim zaujmeme a v tom podle logoterapie tkví naše svoboda. Jak bylo výše zmíněno, smysl lidské existence je podle Frankla (1994a) být odpovědný, podstata člověka však podle něho spočívá ve svobodě. Tato svoboda spočívá v možnosti rozhodování, jakou cestu si v té které situaci zvolím. Také smysl je postaven na svobodě. Pravý smysl nikdy neříká: Ty musíš! Smysl je dítětem svobody. Abych v něčem spatřil smysl, to nelze vynutit. (Längle, 2002, str ) Za žádných okolností nemůže být člověk zbaven možnosti svobodně se rozhodnout, jaký postoj zaujme k něčemu, co jej v životě potkalo. Duchovní svoboda člověka, kterou mu nelze až do posledního okamžiku vzít, mu až do posledního dechu dává příležitost uspořádat svůj život smysluplně. (Frankl, 2006, str. 78) Längle (2002) vyjadřuje názor, že těžké životní situace, v nichž člověk ztrácí vnější svobodu a zbývá mu svoboda rozhodnout se jaký postoj zaujme, poskytují prostor pro osobní rozvoj. Rovněž se domnívá, že v postoji, jež zaujmeme v těchto situacích, může být zrcadlen postoj k hodnotě života jako takového. Podle Frankla (1994a) můžeme v mezních situacích, kdy čelíme nezměnitelnému osudu, skrze postojové hodnoty využít možnost smysluplného utváření života, neboť právě člověku přísluší vzácná schopnost změnit utrpení ve výkon, změnit tragédii ve vítězství lidského ducha. Pokud zkrátka není v našich silách změnit okolnosti, které nás potkaly, stále ještě máme jednu možnost a sice změnit náš postoj a dojít díky tomuto postoji ke smyslu. To je právě tajemství bezpodmínečné smysluplnosti života: že člověk je právě v mezních situacích vyzýván, aby podal svědectví o tom, čeho je schopen. (Frankl, 1994a, str. 167) Jak odlišit hodnoty od smyslu? Hodnoty jsou v pojetí logoterapie nazírány jako jakési možnosti, cesty, kterými může člověk dojít ke smyslu. Smysl je vždycky něco jen jednorázové a jedinečné, co má být vždycky teprve odkryto, zatímco hodnoty jsou smyslové

13 univerzálie, které jsou obsaženy nikoli v jednorázových, jedinečných situacích, nýbrž v situacích typických, opakujících se, které tedy vyznačují lidský stav. (Frankl, 1994a, str. 16) Hodnoty tedy se smyslem velice úzce souvisejí, není možné je od něj oddělit, protože skrze hodnoty lze nalézt smysl. Smysluplně žít znamená rozpoznat nejvyšší možnou hodnotu dané situace a uskutečnit ji. Nikoli jakoukoli hodnotu, nýbrž takovou, kterou můžeme v této situaci podle nejlepšího vědomí a svědomí pokládat za nejlepší. (Längle, 2002, str. 41) Yalom (2006) říká, že hodnoty vyvstávají na základě pocitu smyslu a zpětně se podílejí na posilování tohoto pocitu. 1.3 Smysl - objektivní či subjektivní? Podle Frankla (např. 1994a, 1998) je smysl něco, co má být odkryto. Nemůže být vytvořen, vymyšlen, musí být objeven. Není možné vštípit druhému člověku smysl, ten musí být nalezen, rozpoznán individuem samotným, neboť, jak již bylo řečeno, smysl úzce souvisí s jedinečností člověka a situace, v níž se ocitá. To, co nám podle Frankla (1994a) pomáhá na cestě k nalezení smyslu, je svědomí. Označuje je dokonce za jakýsi orgán smyslu. Dalo by se definovat jako schopnost percipovat smyslové tvary v konkrétních životních situacích. (Frankl, 1994a, str. 17) Pokud tedy shrneme výše uvedené, dalo by se říci, že život nám poskytuje možnosti volby uskutečnění různých hodnot, skrze něž můžeme objevit smysl, a na této cestě nám pomáhá naše svědomí. Frankl (1996) hovoří o transsubjektivitě smyslu existuje objektivní smysl, který je daností, ale je vztažený k určité situaci a člověku, a jeho vnímání a naplňování je podřízené subjektivitě lidského vědění a svědomí. Yalom (2006) polemizuje s Franklovým názorem, že svět je objektivně smysluplný, a tedy smysl existuje někde mimo nás a my jej máme nalézt. Říká, že Franklovo stanovisko má náboženský podtext, vychází z předpokladu, že existuje Bůh, který pro nás určuje smysl, a na nás je, abychom tento smysl objevili. Yalom k této problematice uvádí: Kdyby byl Bůh, proč by z toho mělo vyplývat, že má nějaký účel pro život, a hlavně, účel pro každého z nás? Nezapomínejme, že je to člověk, nikoli Bůh, kdo je posedlý smyslem. (Yalom, 2006, str. 468) Podle Halamy (2000) je smysl života subjektivním fenoménem, který se utváří na základě interakcí jedince s jeho sociokulturním prostředím.

14 1.4 Sebetranscendence a smysl Frankl (např. 1994a, 1996, 1998) klade důraz na sebetranscendenci lidské existence, protože podle něho pouhá existence, tedy pouhé přežití, nemůže být pro člověka nejvyšší hodnotou. Toto ponaučení si Frankl odnesl ze svého pobytu v koncentračních táborech, kde dospěl k poznání, že pokud člověk není zaměřen na něco, co jej přesahuje, tedy co není on sám, postrádá jeho bytí smysl. Lidské bytí odkazuje za sebe samo na něco, čím však není, na něco nebo na někoho: na nějaký smysl, který má být naplněn, nebo na bytí bližního, s nímž se setkává. (Frankl, 1994a, str. 125) V souvislosti s tím vytvořil Frankl (1994a) motivačně teoretický koncept, který zahrnuje touhu člověka po smyslu - po jeho nalezení a naplnění a tento koncept označil vůle ke smyslu. Vnímá ji jako hluboce zakořeněnou potřebu člověka, potřebu najít v jednotlivých životních situacích smysl a tento smysl naplnit. Člověk je konečně a původně charakterizován svou vůlí ke smyslu, touhou po co možná nejsmysluplnějším naplnění své existence a zápasem o nalezení životního obsahu, tedy snahou dosáhnout ve svém životě naplnění tohoto obsahu. (Frankl, 1998, str. 77) Yalom (2003) se rovněž dívá na lidské bytosti jako na tvory pátrající po smyslu. Upozorňuje přitom na skutečnost, že přicházíme do světa, aniž bychom znali tento smysl, a proto usilujeme o jeho nalezení, přičemž toto hledání nás mnohdy přivádí ke krizím životního smyslu. Důvodem hledání smyslu je lidská potřeba mít hodnotový systém a percepční rámec, na jehož základě by se mohlo odvíjet naše jednání. Stejně jako Frankl, také Yalom (2003, 2006) zdůrazňuje důležitost sebetranscendence ve spojitosti s otázkou smyslu života. Zdá se důležité, má-li nějaká činnost poskytnout smysl, aby vyzvedla člověka od něho samého, i když není explicitně altruistická. (Yalom, 2006, str. 439) Yalom (2006) uvádí, že mnoho lidí ve zkušenostních seminářích vyjadřuje názor, že projekty týkající se smyslu v životě nabývají většího a hlubšího významu tehdy, když jsou zaměřeny k nějakému cíli, který leží mimo sebe sama. Podle Yaloma (2003) je ke smyslu života třeba přistupovat nepřímo, věnovat se jednomu z potenciálních smyslů, nejlépe takovému, který je sebepřesahující, přičemž důležité je podle něho zejména samotné naše zapojení do tohoto procesu. Rovněž Seligman (2003) zdůrazňuje v souvislosti s problematikou smyslu života sebetranscendenci. Podle něho lze dosáhnout smysluplného života tehdy, pokud uplatníme své ctnosti a charakteristické silné stránky ve službě něčemu většímu, něčemu co nás přesahuje.

15 Baumeister a Sommerová (in Wong, Fry 1998) uvádějí, že lidé často mluví o smyslu svého života ve spojitosti s budoucími úspěchy nebo štěstím svých dětí, což berou jako měřítko hodnoty sebe sama. Kognitivní či percepční posun směrem k budoucnosti a zvýšená zaměřenost na výsledky druhých, spíše než na svoje vlastní, mají potenciál vnést do života větší smysl. (Baumeister, Sommer, in Wong, Fry, 1998, str. 158) 1.5 Souvislost mezi smyslem, cílem a úkolem Pojmy smysl života a životní cíle spolu úzce souvisejí. Yalom (2006) upozorňuje na odlišné konotace smyslu a cíle, neboť smysl má spojitost s významem a vnímáním logických soudržností, zatímco cíl má souvislost se záměrem či účelem. Zároveň však říká, že jak cíl, tak smysl života jsou běžně užívány jako synonyma, a sám je takto používá. Pozemský smysl ( smysl mého života ) zahrnuje účel: ten, kdo má pocit smysluplnosti, vnímá život, jako že má nějaký účel nebo funkci, kterou je možné naplnit, nějaký prvořadý cíl či cíle, o něž je možné usilovat. (Yalom, 2006, str. 428) Baumeister, Reker a Wong (cit. dle Emmons, Colby, Kaiser, in Wong, Fry, 1998) uvádějí, že cíle jsou velice důležitým zdrojem osobního smyslu, neboť coby motivační konstrukty poskytují životu strukturu, jednotu a účel. Csikszentmihalyi (1996) říká, že mnoho lidí má v životě určitý záměr, od něhož se odvíjejí jejich každodenní snahy jedná se o cíl, podle kterého se uspořádává psychická energie člověka, a od kterého se odvíjejí další, menší cíle. Lidé, kteří považují svůj život za smysluplný, obvykle mají cíl, který je dostatečně podněcující, aby spotřeboval všechnu jejich energii, a který může dát jejich životu smysl. (Csikszentmihalyi, 1996, str. 320) Autor dále vyjadřuje názor, že posuzování kvality našeho života souvisí s tím, jak blízko se dostáváme k dosažení svých cílů. Pokud se nám podaří dosáhnout alespoň některých cílů, dostavují se pocity uspokojení a štěstí. Z pohledu člověka jako individua není důležité, co je jeho nejvyšším cílem - pokud je dostatečně motivující, jsme jím zaujatí a nese s sebou jasné úkoly, může dát životu smysl. Smyslem života je právě jeho smysl: To znamená, že ať je to cokoli, ať to najdeme v čemkoli, právě tento jednotný a jednotící cíl, záměr, poslání je to, co dává životu smysl. (Csikszentmihalyi, 1996, str. 320) Csikszentmihalyi (1996) se domnívá, že pokud má člověk životní téma, tak cokoli se v jeho životě stane, nabývá určitého smyslu, ať už negativního či pozitivního.

16 Längle (2002) přirovnává život k plavbě na lodi a říká, že směr, kterým se loď ubírá, nezaručuje její bezpečí, a ani smysl v životě neposkytuje podobnou záruku. Směr však v sobě skrývá naději cíle, kvůli které loď vyplouvá z přístavu, který poskytuje bezpečí. Smysl je životní směr pro určité časové období. Při jeho sledování člověk na sebe bere cestu za tím, pro co stojí za to žít. (Längle, 2002, str. 44) Lukasová (1998) považuje orientaci člověka na smysl a cíl za ideovou danost, a říká, že některé cíle jsou nahraditelné, zatímco jiné ne. Jejich ztráta potom vyžaduje přizpůsobivost člověka, a namísto hledání náhradních cílů může být účinnější změna přístupu a postoje k životu. Je zde tedy možný kognitivní posun v rámci triády hodnot. Lukasová (in Fry, Wong, 1998) uvádí, že člověk sám si volí vlastní životní cíle, přičemž jeho volby závisí na vnitřních faktorech. Smysl života však podle ní proniká do života člověka zvenčí, je jakousi naváděcí drahou, která může člověka zavést na cestu k uskutečnění jedinečné osobní existence. Zatímco smysl života je patrný, ovšem neviditelný, osobní cíle jsou určitým způsobem zviditelněny v aktech vůle a v přáních. Křivohlavý (2006) uvádí dvojí pojetí smyslu smysl jako idea nebo jako cíl. Význam smyslu coby idey je vlastně chápání smyslu jako určité interpretace jednotlivých událostí i celého života. V pojetí smyslu jako cíle jde o ujasnění si toho, čemu se člověk chce věnovat, o co se chce snažit, jaké má motivy a k jakým cílům by chtěl směřovat, aby byl jeho život smysluplný. Křivohlavý (2002) říká, že námi stanovený cíl života je měřítkem smysluplnosti našeho života, ukazuje nám, co má a co nemá smysl. Lidé jsou kladně přikloněni k určitému záměru a mají určité pojetí smysluplnosti života to je možno považovat za nezvratný fakt. Při tom tento cíl může být formulován přerůzným způsobem. (Křivohlavý 2006, str. 98) Individuální pojetí života v sobě podle Křivohlavého (2006) nese jistý rámec, který člověku pomáhá orientovat se, a z něhož pramení také snahy dosáhnout určitých cílů a splnit jisté úkoly. A při procesu směřování k splnění úkolů a naplnění těchto smysluplných cílů si člověk stále více uvědomuje význam a důležitost svého života. Člověk, který má vyšší míru smysluplnosti života, se jeví jako ten, kdo výrazněji zažívá směřování své činnosti k určitému cíli, snaží se o dosahování cílů, které jsou v harmonii s jeho celkovým životním zaměřením. (Křivohlavý, 2006, str. 105) Výše zmiňovaná (viz kapitola 1.1) Baumeisterova klasifikace čtyř potřeb smyslu obsahuje také potřebu smysluplných cílů. Křivohlavý (2004) k této potřebě uvádí, že pokud má člověk jasný cíl, je možné, aby jeho jednání bylo účelné, a nalézá smysl ve svém počínání či v tom, co zamýšlí dělat. Cíle tedy poskytují člověku smysl.

17 Frankl (1996) zdůrazňuje v rámci problematiky smyslu pojetí života jako úkolu. Je toho názoru, že bychom neměli hledat abstraktní smysl života, neboť každý člověk má své jedinečné poslání, konkrétní úkol, který má splnit, a každá životní situace je výzvou. Vědomí toho, že máme v životě jedinečný úkol (můžeme jej nazvat posláním) nám pomáhá překonávat těžkosti a umožňuje nám pociťovat svou nezastupitelnost a jedinečnou hodnotu vlastního života. Frankl (1996) je dokonce přesvědčen, že pokud pohlížíme na život jako na úkol, je o to víc smysluplný, oč je složitější. Pokud konkrétní osud uloží člověku nějaké utrpení, pak bude muset tento člověk v tomto utrpení vidět úkol, svůj specifický úkol. (Frankl, 2006, str. 90) Uvědomování si úkolů v životě člověka připisuje Frankl (1996) psychohygienickou hodnotu a vyslovuje souhlas s citátem Nietzscheho: Kdo má proč žít, snese téměř každé Jak. (cit. dle Frankl, 1996, str. 68) V jiném díle Frankl (1998) cituje Pascala, který v Pensées (Myšlenky) uvádí: Nic není člověku tak nesnesitelné, jako stav bez úkolů, bez cílů. (cit. dle Frankl, 1998, str. 49) Tuto myšlenku převrací a říká, že vědomí práce na určitém úkolu člověku nejlépe pomáhá vypořádat se s těžkostmi. Chceme-li přivést ve smyslu existenciální analýzy a ve službách logoterapie pacienta k co nejvyšší koncentrovanosti jeho života, musíme mu jen ukázat, jak má život každého člověka jedinečný cíl, k němuž vede jen jednou daná cesta. (Frankl, 1996, str. 69) Frankl (1996) vyslovuje přesvědčení, že bez určitého pevného bodu v budoucnosti člověk nemůže existovat. Bijan Amini (1999) říká, že jakákoli bezvýchodná situace v sobě skrývá nějaký smysl, šanci se něco naučit nebo životní úkol, a při hledání smyslu jde tedy o to, aby člověk rozpoznal úkol, který pro něj život přichystal. Wong (in Wong, Fry, 1998) popisuje životní úkol jako konkrétní krok k životnímu cíli. Životní úkol se vztahuje k aktivnímu zapojení člověka do činností, které považuje za smysluplné a hodnotné. 1.6 Smysl a obtížné životní situace (krize, utrpení) Jen jediné člověka dělá schopným snášet to nejhorší a vydat poslední a to je výzva po vůli ke smyslu a vědomí toho, že člověk je odpovědný za naplnění tohoto životního smyslu. V. E. Frankl Nedílnou součástí našich životů jsou, vedle radostných chvil, také těžké chvíle a utrpení. Strast a smrt, osud a utrpení odloučit od života, to by znamenalo vzít životu tvář, formu. Teprve pod údery kladiva osudu, v bílém žáru utrpení z něho nabývá život formy a

18 tváře. (Frankl, 1996, str. 110) Bolest a utrpení jsou něčím, čeho se obáváme, čemu se toužíme vyhnout. Přitom si většinou nepřipouštíme, že právě rány osudu mohou být pro nás přínosem, mohou pomoci v našem osobnostním růstu. To, na čem záleží, je postoj, který k nim zaujmeme... Emmons, Colbyová a Kaiserová (in Wong, Fry, 1998) upozorňují na skutečnost, že mnozí teoretici, výzkumníci i klinici zdůrazňují roli smyslu v procesu vyrovnávání se s traumatickými životními událostmi. O nezbytnosti vytváření či objevování smyslu v krizových situacích se mluví v souvislosti s úspěšnou adaptací. Autoři (in Wong, Fry, 1998) říkají, že určité události jsou traumatické zčásti proto, že vyžadují zásadní změnu v nazírání člověka na sebe sama, na druhé a na svět kolem; je tedy důležité, aby lidé přišli na způsob jak nalézt smysl v událostech, jejichž důsledky jsou v rozporu s jejich osobním smyslem. Mezi tyto procesy patří snaha o nalézání vyššího smyslu v obtížných životních situacích. Podle Frankla (1994a) hraje důležitou roli v kontextu vypořádávání se s utrpením vnímání smysluplnosti života, které je podle něho spojeno s kladnými emocemi. Může-li člověk najít a naplnit ve svém životě smysl, stává se šťastným, ale také schopným vypořádat se s utrpením. Vidí-li v tom smysl, je dokonce připraven obětovat život. Na druhé straně, nemůže-li najít smysl, má sklon vzít si život uprostřed všeho blahobytu a hojnosti, které ho obklopují, a navzdory nim. (Frankl, 1994a, str. 177) Také Křivohlavý (2004, 2006) se zmiňuje o tom, jak nacházení smyslu pomáhá člověku lépe se vypořádat s utrpením, a říká, že percipování vyšší smysluplnosti se pojí s pozitivními emocemi (např. pocity štěstí, radosti, naděje). Autor (2004) předkládá zjištění Taylorové o tom, že v situacích, kdy lidé zakoušejí utrpení, dochází k značnému zesílení intenzity hledání vyššího smyslu v tom, co se událo. A pokud člověk tento smysl nachází, povznáší se nad utrpení, což mu může pomoci lépe se s ním vypořádat. Síla utrpení podněcuje (stimuluje) potřebu nacházet smysluplnost života. (cit. dle Křivohlavý 2004, str. 90) Frankl (1994a) upozorňuje na to, jak klíčové může být přesvědčení o bezpodmínečné smysluplnosti života pro lidi, kteří se ocitli v mezní situaci. Tento poznatek plyne ze zkušeností psychiatrů působících ve válečných zajateckých táborech. Jak autor uvádí, mnoho z nich totiž dospělo k závěrům, že nejpravděpodobnější šanci na přežití měli zajatci, u nichž se objevovala orientace na určitý smysl a uvědomovali si, že jsou k tomuto smyslu zavázáni. Jak se zdá, náleží vůli ke smyslu něco, pro co razila moderní psychologie výraz survival value (hodnota pro přežití). (Frankl, 1994a, str. 168)

19 Jak již bylo řečeno, logoterapie pohlíží na člověka jako na bytost, jež je schopna přeměnit utrpení na výkon. Podle Frankla (2006) s sebou utrpení nese jedinečnou možnost jedinečného lidského výkonu, je však třeba, aby člověk v utrpení, které ho potká, viděl svůj specifický úkol, a měl by si uvědomit, že tento úkol leží pouze na jeho vlastních bedrech, je to osud, který náleží právě a pouze jemu, a je tedy jen na něm, zda a jak využije hodnotové možnosti v něm skryté. Längle (2002) upozorňuje na to, že když člověk čelí osudovým podmínkám a není v jeho silách tyto podmínky změnit, nezáleží příliš na tom, co je příčinou, zdrojem utrpení, protože to daný jedinec nemůže nijak ovlivnit. V takové situaci považuje za klíčové rozhodnutí člověka, jestli chce toto utrpení nést. Mně, a to výlučně mně samému, je vyhrazen způsob jak trpím, a odpovědnost za vztah či za hodnotu, pro něž chci navzdory svému utrpení svůj život žít a vytrvat v něm. (Längle, 2002, str. 36) Z pohledu logoterapeutického přístupu tedy potenciál k nalezení smyslu v těžkých životních situacích spočívá v možnosti realizace hodnot postoje. Lidský život se může naplnit nikoli pouze v tvorbě a radosti, nýbrž dokonce také v utrpení! (Frankl, 1996, str. 107) Pokud se tedy ocitáme v obtížných situacích, stojíme tváří v tvář událostem, které není v našich silách ovlivnit a změnit, ani tehdy nejsme zcela bezmocní. Východiskem k nalezení správné cesty je podle Frankla (1994a) realizace postojových hodnot, která nám umožňuje přeměnit utrpení ve výkon. Záleží zde na způsobu, jakým přijímáme osudové skutečnosti, jak se k nim stavíme, jak trpíme. Náš přístup k utrpení vyplývá z postoje, který k němu zaujímáme, zda jsme vůbec ochotni toto utrpení přijmout, zda vidíme důvod proč je na sebe vzít. Pro co trpím, to patří k tomu nejdůvěrnějšímu v mém životě. Co jiného se v mém postoji projevuje než podstata mé vlastní osoby? (Längle, 2002, str ) Také Kübler-Rossová (1995) je, v souladu s logoterapeutickým přístupem, přesvědčena o tom, že smysl lze nalézt i ve velmi obtížných podmínkách, přičemž záleží na postoji člověka k situaci, v níž se ocitl. V našich nemocnicích pro chronické pacienty a v nemocnicích pro veterány je mnoho lidí, kteří jsou kvadruplegičtí. Navštívíte-li některé z těchto pacientů, uvidíte, co všechno dokáží, budete překvapeni, jak dokázali najít ve svém životě smysl a jak výkonní dokáží být. (Kübler-Rossová, 1995, str. 85) Podle Frankla (2006) je právě v obtížných životních situacích nesmírně důležité, aby člověk odhalil a uskutečnil hodnotové možnosti, jež mu situace nabízí, nalezl v nich pro sebe určitý smysl, a tak dokázal, že byl tohoto utrpení hoden. V návaznosti na to Frankl říká: V utrpení může člověk uskutečnit to nejlidštější v sobě samém. (Frankl, 1994a, str. 168) Podle Frankla (1994a) je totiž v utrpení skryta možnost smyslu a osobního zrání, neboť pokud

20 nemůžeme změnit okolnosti, otevírá se nám stále ještě možnost změnit sebe sama, je jen na nás, zda tuto nabídnutou šanci k růstu využijeme. Za Franklovým být hoden utrpení se tedy skrývá jakési být hoden získání možnosti nalézt cestu k osobnímu růstu, tedy příležitosti stát se vnitřně silnějším. Dokud trpíme, zůstáváme duševně naživu. Ano, v utrpení dokonce zrajeme, v utrpení rosteme činí nás bohatšími a mocnějšími. (Frankl, 1996, str. 109) V této souvislosti Frankl (2006) uvádí různé příběhy lidí, kteří dokázali v mezních situacích změnit svůj postoj a přerůst sebe sama, dojít ke smyslu. Zmiňuje se např. o dopisu, který napsal mladý pacient svému příteli v době, kdy zjistil, že umírá a nemůže mu pomoci ani operace. V dopise píše o tom, jak si vzpomněl na film, který líčil příběh muže, jenž statečně čelil smrti, šel jí vstříc s důstojností a odvahou. Při sledování tohoto filmu si prý pomyslel, že takovýto přístup musí být dar nebes. Pacient uzavírá své úvahy konstatováním, že nyní dal osud podobnou šanci i jemu. Tento mladík tedy nalezl smysl svého umírání v tom, že dostal šanci přistoupit ke smrti s důstojností a odvahou. Frankl (2006) ve své knize vypráví také příběh mladé umírající ženy, s níž se setkal v koncentračním táboře. I přes nepřízeň osudu dokázala být tato žena v posledních dnech svého života veselá, což mu objasnila těmito slovy: Jsem svému osudu vděčná za to, že mne tak tvrdě zasáhl, neboť ve svém dřívějším maloměšťáckém životě jsem byla příliš zhýčkaná a své spirituální ambice jsem nebrala dosti vážně. (cit. dle Frankl, 2006, str. 81) Myšlenku, že utrpení přináší člověku příležitost k tomu, aby se posunul dál, aby dozrál, změnil se, ilustruje Frankl (1994a) také citátem Yehudy Bacona, izraelského malíře a sochaře, který se jako dítě dostal do Osvětimi, a který později o této své zkušenosti napsal: Jako chlapec jsem si myslil, že řeknu světu, co jsem viděl v Osvětimi, v naději, že by se svět jednou mohl stát jiným; ale svět se nestal jiným a svět nechtěl o Osvětimi nic slyšet. Teprve mnohem později jsem opravdu porozuměl, co je smyslem utrpení. Utrpení má totiž smysl tehdy, staneš-li se sám jiným. (cit. dle Frankl 1994a, str ) Bijan Amini (1999), který se zabývá výchovou v souvislosti s problematikou krizí, říká: Jestliže se chceme vyvíjet, růst v utrpení, jestliže chceme obstát v krizi, pak musíme chápat situační smysl. Jestliže chceme mentálně zrát, musíme pochopit smysl. (Amini, osobní sdělení, Brno, 1999) Amini zdůrazňuje klíčovou roli krizí v duchovním vývoji člověka, tvrdí, že krize nás konfrontuje se smyslem života, obrací naši pozornost k duchovnu a k myšlenkám na to, co jsme promeškali. Výzkumy krize opakovaně zdůrazňují, že člověk se v krizi učí podstatnému a existenčnímu, že prochází netušeným vývojovým procesem, a tím mentálně a charakterově významně zraje. (Amini, osobní sdělení, Brno, 1999) Podle Aminiho (1999) si všichni v krizových situacích nejprve klademe otázku: Proč? a teprve

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Teorie sociální práce

Teorie sociální práce Teorie sociální práce Mgr. Jana Zierhutová sociální práce 1RPN-KS Úvod Sociální práce čerpá z jiných vědních disciplín: psychologie, sociologie, pedagogiky, právní disciplíny, atd. Jen v menší míře vznikají

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Zkušenosti z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů ZŠ

Zkušenosti z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů ZŠ Zkušenosti z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů ZŠ Mgr. Přemysl Mikoláš Psycholog SPC PAS a VŘ Ostrava Zábřeh Praha 15. dubna 2015 Zkušenost (experience)

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA Přemysl Dvořáček Vnímání citu Uzavřený kruh poznání sebelásky byl název souboru citací zveřejněných v knižním titulu Labyrint zdraví. Nyní nakladatelství Na-Ra nabízí soubor

Více

Obecná teorie motivace

Obecná teorie motivace Obecná teorie motivace (přednáška pro Ústav adiktologie v Praze 2.4.2008) - teorií motivace je celá řada podle jednotlivých filozofických východisek psychologických teorií, je to víceméně velmi nehezké

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Eva Zacharová, Miroslava Hermanová, Jaroslava Šrámková ZDRAVOTNICKÁ PSYCHOLOGIE Teorie a praktická cvičení Součástí publikace je doprovodné CD.

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D.

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. JAK ÚČINNĚ BOJOVAT SE SYNDROMEM VYHOŘENÍ A EMOČNÍ VYPRAHLOSTÍ V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ ODD. KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO ÚSTAV PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY, LF MU PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. Lékaři jsou

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005)

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Pohled veřejnosti na mimořádné události a možnosti zdravotníků

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům.

www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. www.andragogos.cz Jak může pozitivní psychologie zvýšením odolnosti pomoci předcházet patologickým jevům. Co je pozitivní psychologie? Pozitivní psychologie je nový obor v rámci akademické psychologie,

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera

Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 I. Obecně prospěšná společnost Gaudia o organizaci 1) Úvod Gaudia, o.p.s. sdružuje profesionály z lékařské, psychologické, psychoterapeutické, socioterapeutické

Více

Terapeutické komunity pro závislé. kuda@sananim.cz

Terapeutické komunity pro závislé. kuda@sananim.cz Terapeutické komunity pro závislé kuda@sananim.cz Z Historie TK Demokratické TK Bion, Foukels, Main a Maxwell Jones-Mill Hill :: odbourání klasické psychiatrické hiearchie :: vstup více profesí mutlidisciplinární

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

WHOQOL 100 česká verze

WHOQOL 100 česká verze PCP 00 WHOQOL 00 česká verze Instrukce Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Odpovězte prosím na všechny otázky. Pokud si nejste jist/a, jak na

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Obrazem: Vzdělání ne podle Zemana

Obrazem: Vzdělání ne podle Zemana Obrazem: Vzdělání ne podle Zemana "Handicapované děti nepatří do běžných škol." Tímto výrokem pobouřil v polovině ledna prezident Zeman odbornou veřejnost i rodiče dětí se speciálními potřebami. Česká

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více