Vícejazyčnost a role německého jazyka Prof. Dr. Hans-Jürgen Krumm Goethe-Institut Praha, 9. října 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vícejazyčnost a role německého jazyka Prof. Dr. Hans-Jürgen Krumm Goethe-Institut Praha, 9. října 2009"

Transkript

1 1 Vícejazyčnost a role německého jazyka Prof. Dr. Hans-Jürgen Krumm Goethe-Institut Praha, 9. října 2009 Co se stane s jazyky v Evropě tváří v tvář globalizaci a pronikání angličtiny do všech oblastí ţivota? Kde stojíme dnes ve věci jazykové rozmanitosti a perspektiv evropských jazyků, zvláště němčiny? Kapitola 1 Měl by existovat jeden obecný evropský jednací jazyk? Jazyky a moc v Evropě Dosti lidí a institucí si představuje, ţe kdyby všichni mluvili jedním jazykem, bylo by to velmi uţitečné a velmi levné a není to aţ názor dnešní doby. Na otázku, proč se tedy jeden jazyk, bez ohledu zda francouzština v časech Napoleona nebo esperanto či angličtina dnes, neprosadil a jsem přesvědčený, ţe neprosadí, lze najít různé odpovědi zřejmě nejdůleţitější je skutečnost, ţe jazyky vţdy souvisejí také s mocí, s politickou a ekonomickou dominantností. Bavorský germanista Johann Andreas Schmeller, narozený roku 1785, v polemickém spise Měl by existovat jeden obecný jednací jazyk? (Soll es eine allgemeine Verhandlungssprache geben?) jiţ v roce 1815, tedy na konci napoleonských válek, působivě spojil jednojazyčnost s diktaturou. Charakterizuje Evropany od Peterburgu po Lisabon, od Stockholmu po Neapol jako jednu velkou rodinu s mnoha společnými rysy a pokračuje: Ale tato velká rodina, čítající více neţ sto šedesát milionů lidí, je jednotná v mnoha částečně zanedbatelných věcech, nikoli však v jiných, které jsou velmi důleţité: nepatří pod jednu, nýbrţ pod více hlav; nemluví jednou řečí, nýbrţ

2 2 nespočetnými jazyky. Člověk se můţe domnívat, ţe by bylo lepší, kdyby všichni poslouchali jednoho, jenţ by byl mocný, zabránil vzájemným rozbrojům a dokázal všechny obšťastnit věčným mírem, kdyby existoval jenom jeden jazyk, jímţ by se všichni snadno a bezprostředně domluvili. Jiţ mnohokrát, zvláště v poslední době, povstal někdo mocný, aby se chopil ţezla vlády nade všemi a všechny naučil mluvit jediným jazykem. Avšak kdyţ se uţ blíţil k cíli, všichni se v zoufalém odporu pozvedli a společnými silami odvrátili hrozící nebezpečí Jednoho vládce a Jednoho jazyka. Světovláda, prohlašovali, je hrob lidstva. A pravdu děli. (Schmeller 1815 (1988), 3 násl.) V článku 120 závěrečného aktu Vídeňského kongresu z roku 1815 je zcela v Schmellerově smyslu, a jako kdyby účastníci kongresu jeho spis znali (coţ nelze vyloučit), výslovně napsáno, ţe byť je jazykem aktu francouzština, nemá z této skutečnosti být pro budoucnost nic prejudikováno. Dějiny Evropy do dnešních dnů by bylo moţné psát jako historii potlačování a zachovávání, případně opětného získávání ztracené jazykové rozmanitosti. Rozhodně v uplynulých dvou stech padesáti letech aţ po současnost byly jazyky pouţívány jako nástroje panování, přičemţ diktatury, stejně jako burţoazní hnutí za svobodu, vyuţívaly a dodnes vyuţívají jednotného jazyka coby politické zbraně a prostředku vládnutí rozpad Sovětského svazu a vývoj v bývalé Jugoslávii svědčí o tom, ţe jazyky jsou pokaţdé spojeny s mocenskými otázkami. Robert Phillipson (1992) označil pokusy prosazovat vţdy jeden jazyk za lingvistický imperialismus a předloţil působivé doklady, jak lingvistický imperialismus funguje. Cituji příklad Davida Rothkopfa, vysokého úředníka americké vlády, jenţ v renomovaném zahraničněpolitickém časopise Foreign Policy 1997 napsal:

3 3 It is in the economic and political interests of the United States to ensure that if the world is moving toward a common language, it be English; that if the world is becoming linked by television, radio, and music, the programming be American; that if the world is moving toward common telecommunications, safety, and quality standards, they be American; and that if common values are being developed, they be values with which Americans are comfortable. 1 Vytvoření národních států v posledních dvou stech padesáti letech nás na jedné straně ochránilo před raným evropským jednotným jazykem vzhledem k napoleonským válkám by to určitě byla francouzština avšak, jak vypovídá citát z Ernsta Moritze Arndta, lyrika, jehoţ dnes povaţujeme za hraniční případ mezi bojovníkem za svobodu proti napoleonské okupaci a zarytým nacionalistou, zároveň lidi rozeštvalo a často k tomu zneuţilo jazykové hranice. (Arndt 1814/1815): Vychováváme a vzděláváme své syny a dcery opět německy Nejvíce nás oslabovalo, zbídačovalo a o charakter připravovalo to, že jsme svoji nádhernou mateřštinu zapírali, ba jsme jí pohrdali, že jsme se hanebně honosili cizími jazyky, nejvíce tím nejješitnějším, nejzchátralejším a nejsvůdnějším ze všech, jazykem francouzským. Od této chvíle v našich společnostech zavrhujeme a zatracujeme tlachání v cizích řečech; nejméně ze všeho však strpíme, aby se žvanilo francouzsky. Je omyl věřit, ţe ze zavedení jednotného obecného světového jazyka by jaksi samovolně vyplynula internacionalizace a otevřenost vůči světu. Naopak jednotný jazyk spíš omezuje myšlení a jednání a vede k dominantnosti jedněch 1 David Rothkopf, Foreign Policy 1997, cit. podle F. Stark, 2004, 148

4 4 nad druhými. Mluví-li se tedy o jednom evropském jazyce, je nutno se vţdy zeptat: Čí jazyk by to měl být? Čím je to oprávněné? A k čemu to povede? Kapitola 2 Vícejazyčnost je dávno samozřejmou realitou mimo Evropu mnohem víc než u nás. Odhady počtu jazyků na světě se velmi rozcházejí, sahají od údaje dva tisíce aţ po přibliţně deset tisíc co je jazyk a co dialekt? Jsou vlámština a holandština dva různé jazyky? Mnoho jazyků by z lingvistického hlediska nebylo za různé jazyky povaţováno, avšak náboţenské či politické důvody způsobily, ţe je jako svébytné jazyky označujeme. Vycházejme tedy z počtu šesti tisíc různých ţivých jazyků a z toho jasně vyplývá, ţe jejich dosah je velmi rozdílný. Přibliţně dvanáct jazyků stačí k tomu, aby bylo moţné komunikovat se šedesáti procenty lidstva. Zbylá většina jazyků zahrnuje spíš menší jazykové skupiny čítající několik tisíc aţ přibliţně padesát milionů uţivatelů. Ale to se právě týká mnoha jazyků a mnoha států. Kdyby někdo chtěl lidi přesvědčit, aby se vzdali plného uţívání své mateřštiny, musel by skoro šest tisíc skupin mluvčích přesvědčit, aby se zřekly svých jazyků. Diskuse o ustoupení od mateřštiny a o jednotném jazyce je velmi evropská diskuse, a to z prostého důvodu: Evropa totiţ, ve srovnání s jinými světadíly, je spíš jazykově chudá. V Indii, kde je dvacet dva ústavních a víc neţ čtyři sta aktivních jazyků, by nikoho nic takového nenapadlo. I v Evropě to kdysi bývalo jiné, i Evropa byla jazykově bohatý světadíl. A navzdory vícejazyčnosti její politika a hospodářství dobře fungovaly. Před pěti sty lety panovaly ve vídeňském Lugeku, lokalitě ve středu města, babylonské poměry. Básník o tom píše:

5 5 Do Lugeku onehdá jsem šel. kupců tam byla přehršel, a jiný kroj má kaţdý cizí host. i jazyků tam slyšíš dost. Opravdu jsem myslel na chvíli, to je Babylon, kde řeči se zrodily. Uslyšíš tu skřeky vyráţené divě, i jazyky co znějí libě. Hebrejštinu, řečtinu a latinu, němčinu, francouzštinu, turečtinu, španělštinu, česky, vendsky, italsky, maďarsky a holandsky. Samozřejmě syrsky, luţicky, srbsky, polsky, chaldejsky. Wolfgang Schmeltzl, Vídeň 1548 Marie Terezie nejprve v habsburské monarchii podporovala vícejazyčnost: - Učitelé museli být dvojjazyční, protoţe výuka v korunních zemích byla nejprve vedena v mateřském jazyce dětí; - Sedláci posílali své děti na dva nebo tři roky na zkušenou do statku na území, kde se hovořilo jiným jazykem (výměna dětí), aby později na trhu mohly zákazníky oslovit i v cizím jazyce; - V armádě byly rozkazy překládány do deseti aţ dvanácti jazyků. Ovšem do doby vlády Marie Terezie spadá i stále důraznější prosazování němčiny jako jednotného jazyka monarchie: Dbáti se má na větší rozšíření německého jazyka a učiniti opatření, aby tam, kde odejde učitel, byl na jeho místo přijat takový subjekt, který tento jazyk

6 6 ovládá, a stejně tak pp. Soc. Jesu a pp. piarum scholarum učiti mají v německém jazyce a i jinak má být zařízeno vše potřebné a užitečné, co může sloužiti k rozšíření a zevšeobecnění tohoto jazyka. * (Dvorský dekret z roku 1765, citováno podle Eder 2006, 104) Představa jeden stát jeden jazyk je poměrně mladý vynález národních států v uplynulých dvou stech padesáti letech. S jejich vývojem v 18. století ztratila Evropa svoji mnohojazyčnost. Mnohé, ve své historii vícejazyčné země dnes sázejí na novou jednojazyčnost například ve vztahu k menšinám a přistěhovalcům. V dlouhodobém pohledu všechny evropské státy svoji dřívější existující vícejazyčnost zredukovaly. Tak se v Evropě vytvořila jazyková oligarchie, v níţ rozhodně není všech třiadvacet úředních jazyků Evropské unie rovnoprávných. Jen čtyři z nich, totiţ němčinu, angličtinu, francouzštinu a španělštinu plus ruštinu, jazyk nečlenské země EU, se lidé ve větším rozsahu učí těchto pět jazyků činí devadesát pět procent celkové výuky cizích jazyků na školách, přičemţ angličtina s velkým náskokem vede. Vícejazyčnost Evropy by bylo moţné zvrátit pouze obnovenou nacionalizací, vyčleňováním menšin a potlačováním mnoha jazyků srůstaní Evropy do podoby občanské Evropy by tak ztroskotalo. Kapitola 3 Angličtina není zabijácký jazyk ale zdařilá vícejazyčnost potřebuje aktivní jazykovou politiku * Auf die mehrere Ausbreitung der teutschen Sprache soll fürgedacht und die Verfügung getroffen werden, dass nach Maß, wie ein Schulmeister abgeht, an dessen Stell ein solches Subjekt angestellet werde, welches dieser Sprache kündig ist, auch dieser und ebenso die P.P.Soc. Jesu und P.P. piarum scholarum den Unterricht in der teutschen Sprache lehren und ansonsten alls diensame veranlasset werden, was zur Verbreitung und Allgemeinmachung dieser Sprache nützlich sein kann.

7 7 Císařovna Marie Terezie zaloţila svoji jazykovou politiku jako boj proti angličtině a například dvorským dekretem v roce 1778 zakázala Vídeňské univerzitě zřídit anglistickou profesuru: Nechť na žádné univerzitě ani akademii není přijat anglický profesor; bylo by lepší, kdyby kvůli náboženským a morálním principům byly přednášeny jazyky užívané v mých zemích, než cizí, tak nebezpečná řeč. ** (citováno podle Edera 2006, 73) Naštěstí dnes můţeme císařovně odporovat: Vůbec uţ nejde o to angličtinu zakazovat nebo proti ní bojovat. NENÍ vinou anglického jazyka či výuky angličtiny, ţe evropská jazyková vyváţenost ztratila rovnováhu. Angličtina dnes stejně jako schopnost pracovat s počítačem patří k obvyklé, běţné kvalifikaci proti tomu bychom se neměli bránit. Ztrácí-li jazyková vyrovnanost stabilitu, jsou-li jazyky a s nimi často i jejich mluvčí znevýhodňovány, je to výsledek jazykové politiky. Problémy vznikají, kdyţ se člověk můţe nebo smí učit pouze jeden jazyk, nezřídka však i tehdy, kdyţ se začíná s angličtinou jako prvním cizím jazykem potom mají ţákyně a ţáci, ale i četní rodiče a mnozí politici dojem, ţe po angličtině, zdánlivě snadném a univerzálně pouţitelném jazyce, uţ se nemusí ţádnou další cizí řeč učit. Z tohoto hlediska by jazykově politické snahy měly směřovat k obrácení zavedeného pořadí, tj. pokud moţno brzy začít s učením jiného cizího jazyka neţ angličtiny, nejlépe některého z těch, které abych citoval Marii Terezii jsou uţívané v našich zemích : tedy některého z jazyků menšin či příslušných sousedních zemí. Angličtinu lze přibrat jako druhý cizí jazyk ve věku mezi osmi a deseti lety, jakmile se ţáci začnou zajímat o počítače a popovou hudbu, a tak získají velkou motivaci. Všechny předloţené studie ukazují, ţe se potom neučí angličtinu hůř, spíš naopak: Protoţe uţ od samého ** Wäre niemals ein englischer Professor an keiner Universität anzustellen, auch nicht an Akademien; es wäre besser, dass die Sprachen, die in meinen Landen Gang haben, als eine fremde, so gefährliche Sprache wegen religions- und sittenverderblicher Principiis gelehret würde.

8 8 počátku mají dobře vyvinuté jazykové povědomí, jde to snáz a jazyk se dobře pamatuje. V jiném případě, kdyţ se s angličtinou začne jako s prvním cizím jazykem, děti si vytvoří úplně špatnou představu: angličtina v mateřských školkách a na základních školách je pro většinu z nich jazyk, který nepouţívají rodiče ani přátelé. Z toho děti vyvozují, ţe ve škole se učí věci, které nepotřebují to je fatální vedlejší účinek, pokud se nejdříve učí nesprávně zvolený jazyk. Povaţuji to za chybný vývoj, který se ještě zhoršuje tím, ţe se pokaţdé začíná znovu od začátku: ve škole, přestoţe děti měly angličtinu v mateřské školce, na gymnáziu, přestoţe se anglicky učily na základní škole. Je zřejmé, ţe jasně stanovený začátek výuky angličtiny na osm nebo deset let věku poté, co se dítě uţ dříve učilo jazyk sousední země, by byl mnohem efektivnější. Začínat s angličtinou brzy rozhodně neznamená automaticky získat dobrou znalost tohoto jazyka. Poznání, ţe vícejazyčnost se úspěšně prosadí pouze při uplatňování aktivní jazykové politiky, dovedlo Radu Evropy ve směrnici pro vývoj jazykové politiky (Rada Evropy 2002) k závěru: Chceme-li prosadit diverzifikaci a mnohojazyčnost, je zapotřebí mít politickou vůli a jednat tak, abychom čelili ekonomickým tlakům a populárním nedorozuměním ty by totiž vedly k redukování a homogenizaci jazykové rozmanitosti; mnohojazyčnost by se pak vyskytovala pouze u společenských elit. 2 Takový stav panuje nyní: počet studentů cizího jazyka stoupá v případě angličtiny, ale klesá ve všech ostatních jazycích. To znamená, ţe lidé jsou veskrze ochotni učit se jazyky je však zapotřebí moudré jazykové poradenství a jazyková politika, aby nedošlo k redukování vícejazyčnosti. Rozhodující otázkou pro evropskou jazykovou politiku tedy je, zda se podaří opět lidi 2 (překl. autora)

9 9 přesvědčit o hodnotě a uţitečnosti jazykové rozmanitosti a nutnosti učit se víc jazyků neţ pouze angličtinu. Kapitola 4 Mateřský jazyk plus 2 a víc Cíle evropské jazykové politiky Jiţ třicet let se Rada Evropy pokouší zdůraznit význam vícejazyčnosti pro souţití v Evropě, od přelomu tisíciletí sleduje i Evropská unie aktivní politiku mnohojazyčnosti. V EU stál nejprve ve středu zájmu poznatek, ţe pouze angličtina pro hospodářský růst nestačí. Ve studii ELAN komise zadala průzkum účinků nedostatečných jazykových znalostí v podnicích na evropské hospodářství. Studie provedená ve dvaceti devíti evropských zemích dospěla k závěru, ţe malým a středním evropským podnikům orientovaným na vývoz uniknou ročně vinou nedostatečných jazykových znalostí zakázky v celkové hodnotě přibliţně sto miliard euro. Kupodivu tento poznatek podpírá Britská akademie studií language matters, tj. na jazyku záleţí. RAND-Report, zpráva, kterou představila Britská akademie v létě 2009, prokázala, ţe nedostatečné znalosti jiných jazyků neţ angličtiny brání britským vědcům podílet se na celosvětové spolupráci, nepříznivě se promítají do duchovního a sociálněvědného výzkumu a affect the UK s ability to address many of the mosturgent global challenges, tedy omezují schopnost zvládat následky globalizace 3. Zaznívá tu aspekt, který Rada Evropy a EU v posledních letech stále více zdůrazňuje: Má-li fungovat demokracie a být zaručena sociální soudrţnost společnosti, je nutné, aby občané rozvíjeli své jazykové schopnosti. Kdo není 3 Rand Report: Language matters. (British Academy: aktiv )

10 10 schopen sledovat zprávy v rozhlase a televizi, kdo se nemůţe zúčastnit veřejných debat a vyuţívat nových informačních technologií, je vyloučen z politického diskursu to platí pro národní i pro nadnárodní evropskou rovinu. Navíc je jasné, ţe mateřský jazyk funguje pouze tehdy, kdyţ se ho jiní naučili jako cizí jazyk a rozumějí mu, stejně jako člověk musí být schopen rozumět lidem, kteří hovoří jiným jazykem. Protoţe Evropa jakoţto politický celek i její jednotlivé země zahrnují různé jazyky, vědomí sounáleţitosti a moţnosti účastnit se vývoje zcela zásadně závisí na schopnosti komunikovat v několika jazycích. Rada Evropy to formulovala takto: Mnohojazyčná kompetence má dvojí význam. Za prvé umoţňuje účast na demokratických procesech nejen ve vlastní zemi a jazykové oblasti, ale společně s dalšími Evropany i v ostatních zemích a jiných jazycích. Za druhé vede získání mnohojazyčné kompetence k většímu porozumění pro mnohojazyčnost ostatních občanů a respektování jazykových práv v neposlední řadě menšin a jazyků, jeţ jsou méně rozšířené a málo se vyučují. 4 Většina státních hranic v Evropě nepředstavuje zároveň jazykové hranice. Třebaţe vycházíme z teze, ţe jazyk můţe být velmi důleţitý prvek národního společenství, současně je jasné, ţe v Evropě se uţ vţdy dříve vyskytovali a nyní stále více vyskytují lidé charakterizovaní vícejazyčnou identitou, kteří jsou doma nikoli jen v jednom jazykovém světě. Pokud neuznáme všechny jazyky všech občanů, tedy nepřihlásíme se k vícejazyčnosti a nebudeme ji podporovat, nerozvine se Evropa občanů ani evropská identita. Proto se v Listině základních práv Evropské unie píše: Unie respektuje kulturní, náboţenskou a jazykovou rozmanitost. 5 EU proto jiţ v mnoha dokumentech zakotvila cíl mateřský jazyk plus 2 : 4 (překl.autora) 5

11 11 Naučit se jen jeden dorozumívací jazyk (lingua franca) však není dostačující. Cílem Komise je skutečná mnohojazyčná evropská společnost: Společnost, ve které se míra individuální mnohojazyčnosti neustále zvyšuje, dokud kaţdý občan nebude mít praktické znalosti alespoň dvou dalších jazyků kromě mateřského. 6 V září 2008 Komise publikovala druhé sdělení o mnohojazyčnosti, obsáhlý pracovní program na podporu vícejazyčnosti s jasnými doporučeními členským zemím, jejich splnění má být prověřeno v roce 2012: Mnohojazyčnost: výhoda pro Evropou i společný závazek. Hlavním cílem je posílit vědomí hodnoty mnohojazyčnosti v EU, uvědomit si šance z této rozmanitosti vyplývající a poţadovat odstranění překáţek mezikulturního dialogu. V jednom bodě je podle mého názoru důleţité překročit hranice současné perspektivy evropské jazykové politiky: Indie se pokouší ve svém vzdělávacím systému uplatňovat politiku tří jazyků, přestoţe angličtina v celé Indii dobře funguje jako komunikační médium Indie to dělá pro základní školu. Pro školy, které vedou ţáky dál, je nabídka v Indii ještě větší. Ke třem jazykům, které si studenti přinesli ze základní školy většinou jeden místní a dva nadregionální jazyky (např. angličtina a hindština) přibývají další dva aţ tři jazyky. Například osm set indických škol se rozhodlo zavést výuku němčiny. Tito absolventi indických gymnázií ovládající čtyři aţ pět jazyků budou na globálním pracovním trhu konkurenty našich dětí, to znamená, ţe pro školy směřující k následnému vzdělávání princip mateřský jazyk plus 2 nestačí místo 1,48 jazyků by měl kaţdý český student v budoucnosti ovládat nejméně tři jazyky. Moderní společnosti jsou charakterizované jazykově kulturní heterogenností výchova k vícejazyčnosti je důleţitý způsob jak se naučit ţivotu v rozmanitosti, 6 Komise Evropských společenství: , KOM(2005) 356 v konečném znění

12 12 získat pocit sounáleţitosti s vícejazyčnou společností / vícejazyčnou Evropou a obstát v globalizovaném světě. Kapitola 5 Jazyky našich sousedů jsou to i naše jazyky? 7 Jaké jazyky by se tedy měly studovat v rámci evropské strategie mnohojazyčnosti? Komise i Rada Evropy zdůrazňují, ţe současně s volbou mezinárodně fungujícího dorozumívacího jazyka je třeba brát v úvahu především jazyky sousedních zemí. V nejnovějším sdělení EU se doporučuje brát větší ohled na osobní zálibu a regionální potřeby. Pohled na geografickou mapu ukazuje, ţe regionální princip pro českou republiku je jednoznačný: na jedné straně polština a slovenština, na druhé němčina. Z tohoto hlediska by byla politika English only a English first špatná. Proto by se mělo o současné jazykové politice v Česku v tomto smyslu naléhavě diskutovat s rodiči, představiteli hospodářství a politiky. V úvahu je třeba brát fenomén, o němţ se v Evropě mluví jako o principu společnosti dělby jazyků, koncepci, jeţ směřuje podobně jako dělba práce k tomu, ţe všichni si neosvojí stejnou paletu jazyků, nýbrţ v kaţdé zemi budou k dispozici odborníci na jednotlivé jazyky, aniţ se všichni musí učit všechno. Druhé pojetí, koncepce receptivní mnohojazyčnosti, vychází z moţnosti, ţe se člověk jazyk naučí nejprve receptivně, tedy bude rozumět: pak by kaţdý mohl mluvit mateřským jazykem a ostatní by mu rozuměli i to je cesta, jak v zemi zvýšit vícejazyčnost v souladu s regionální potřebou. Z takových přístupů vyplývá, ţe všichni občané země by se měli učit několik cizích jazyků, avšak rozhodně ne všichni stejné a ani nemusí všechny jazyky ovládat stejně dokonale. 7 Srov. Krumm 1999

13 13 Moudrá jazyková politika musí uzavírat kompromisy mezi komunikačními jazyky s velkým dosahem, k nim patří právě angličtina a z evropské perspektivy ruština, němčina a španělština, počítá se k nim však i čínština a japonština, a jazyky sousedních zemí, které lze bezprostředně vnímat a jsou součástí komunikačního prostoru člověka. Výhodou němčiny je, ţe ve střední Evropě splňuje oba poţadavky: je jedním z velkých komunikačních jazyků A jazykem důleţité sousední země, takţe je zcela logické ve středoevropských zemích zahrnout němčinu do kánonu jazyků, jeţ by se bezpodmínečně měly objevit v nabídce výuky. Jazyky sousedních zemí jsou zaţité a ţivé jazyky umoţňují jazykové setkání, a proto tvoří ideální vstup do mnohojazyčnosti, která se ovšem později musí rozšířit i o mezinárodní jazyky. Kapitola 6 Co dělat? Budoucnost německého jazyka v mnohojazyčném světě 1) Diverzifikace Pokud to myslíme s vícejazyčností váţně, pak není cesty, která by obcházela diverzifikaci. Regionální a individuální potřeby učit se cizí jazyky nelze uspokojit jednou zkostnatělou, jednotnou nabídkou pro všechny školy v zemi. Hlavní námitkou proti diverzifikaci je tvrzení, ţe potom by nefungovala mobilita, děti by nemohly změnit školu, kdyby se například rodiče odstěhovali do jiného města. Argument však platí pouze v případě, ţe zůstane zachován tradiční, strnulý systém: a) Společný evropský referenční rámec dovoluje dosaţené stupně diferencovaně popisovat a potvrzovat, takţe jednou získané jazykové

14 14 znalosti se neztratí, ani kdyţ nebude moţné dokončit školní rok. Diferencované jazykové profily mohou být kaţdému ţákovi předány a umoţní, aby se dále učil, případně i v jiných učebních kontextech (jazykových školách). b) Diverzifikace navíc nepochybně vyţaduje větší flexibilitu: všechny školy nemusí nabízet stejné jazyky (dělba jazyků), to funguje nejen ve velkoměstě, dělbu jazyků mohou mít i venkovské oblasti. c) Koneckonců k tomu, aby se pokračovalo ve výuce jednoho jazyka, je moţné vyuţít extrakurikulární výukové nabídky, například studijní skupiny podporované kulturními instituty, kursy vzdělávání dospělých, čtenářské krouţky nebo internetové tandemy. d) Také výuka metodou integrace obsahového a jazykového vzdělávání (CLIL, DFU vyučování odborných předmětů v cizím jazyce) vytváří volný čas pro výuku jiných cizích jazyků, případně umoţní pokračovat v jazyce, který se ţák uţ rok nebo dva učil, aniţ jsou k dispozici vyučovací hodiny tohoto jazyka. V globalizovaném, vícejazyčném světě se vyplatí uvaţovat o takových diverzifikačních modelech. K tomu, aby diverzifikace správně fungovala, je nutné mít celkovou koncepci výuky jazyků, jeţ například rodičům zaručí, ţe se jejich děti budou kvalitně učit anglicky i v případě, ţe bude angličtina zvolena jako druhý cizí jazyk. Chtěl bych na tomto místě zdůraznit, ţe Rada Evropy dává projektem Language Education Policy Profile všem členským zemím moţnost vytvořit si ve spolupráci s odborníky Rady Evropy takovou koncepci (Rada Evropy: Systém centrálního stanovení jazyků zařazených do výuky by měla vystřídat autonomie škol, aby tak bylo moţné předkládat různé nabídky v souladu s potřebou regionu.

15 15 Kromě toho školy, aby vyvinuly atraktivní nabídky, potřebují podněty (srov. např. Evropská jazyková cena Label a iniciativa Školy: partneři budoucnosti ). 2) Strategická partnerství Nikoli jen diverzifikace nýbrţ mnohojazyčnost obecně nesmí být přenechaná pouze škole, nevyvíjela by se totiţ dostatečně uspokojivě. Je nutné mít strategické partnery, kteří pomohou vytvořit v řadách veřejnosti povědomí o hodnotě mnohojazyčnosti: a) Rodiče a jejich sdruţení by měli být, především na základních školách, informovaní o argumentech, proč se nejprve učit jazyk sousední země; b) Ţákům na vyšších stupních škol je třeba nabídnout poradenství zaměřené na výuku jazyků: Proč je angličtina důleţitá? Proč angličtina nestačí?; c) Je nutno získat jako partnery obce a okresy; školy a instituce vzdělávání dospělých mohou například vyuţít partnerství měst; d) Ekonomika a cestovní ruch jiţ dávno poznaly, ţe angličtina nestačí a jsou zapotřebí i znalosti dalších cizích jazyků pomocí hodin praxe a exkurzí mohou ţáky motivovat; e) V neposlední řadě je nutné získat jako strategického partnera média, která ukáţou vícejazyčnost jako bohatství a důleţitý zdroj rozvoje. Diverzifikace jazykové nabídky se nakonec podaří, kdyţ veřejnost, politici, rodiče a ţáci sami zjistí, proč se vyplatí učit se cizí jazyky. Přesvědčit ţáky zřejmě nebude tak obtíţné: v mezinárodní studii provedené v Německu, Belgii, Řecku, Lucembursku a Polsku 8 se ve všech zemích ukázalo za prvé, ţe ţáci si s sebou do školy přinášejí mnohem víc různých jazyků, neţ učitelé vědí, a za druhé, ţe by si přáli mít ve škole větší nabídku výuky jazyků, 8 Pour le multilinguisme : exploiter à l école la diversité des contextes européens de/rom-didaktik/multilingualism/ (aktivní )

16 16 neţ jakou jim poskytuje dosavadní curriculum, ovšem spojenou s lepším jazykovým poradenstvím. Diverzifikace nebývá mezi učiteli jazyků oblíbená, protoţe vystavuje výuku jednoho jazyka konkurenci výuky dalších jazyků. Diverzifikace není oblíbená ani u úřadů, protoţe komplikuje pokyny vydávané učitelům, obvykle normované třídní parametry. Ale ve světě, kde rodiče a ţáci poţadují větší podíl na spoluurčování vzdělávacího systému a školy větší autonomii, ve světě, v němţ tak silně dominuje angličtina, je diverzifikace jedinou cestou, která slibuje, ţe i jiným jazykům vedle angličtiny, před ní a po ní, úspěšně zajistí začlenění do výukové nabídky. Přání ovládat několik jazyků však souvisí také se skutečností, ţe jazyky pouţíváme různými způsoby a k různým účelům. Evropský trend standardizace v sobě skrývá nebezpečí: Nikdo se neučí další cizí jazyk, aby v něm potom dovedl totéţ, co v jiných, které uţ umí. Můţeme učení se jazykům srovnat s investicí: ţáci nebo jejich rodiče jakoţto investoři chtějí vědět, jakou novou hodnotu jim přinese učení dalšího jazyka. Výuka jazyka musí vyhovovat utváření profilu člověka. Lidé se učí cizí jazyky také kvůli profesionálnímu uţitku, ale zdaleka nejen kvůli němu. Proto by měla být i výuka němčiny otevřená velkému počtu moţných dalších zájmových uplatnění, proto potřebuje jazyková curricula, jeţ dokáţou zajímavě sdělit kulturní obsah a nabídnout perspektivy utváření individuálních profilů. 3) Didaktika vícejazyčnosti Učí-li se ţáci více neţ jeden cizí jazyk, měla by se výuka různých jazyků k sobě navzájem vztahovat. Výuka prvního cizího jazyka musí být zároveň přípravou na učení se dalším jazykům a výuka dalších jazyků by měla systematicky navazovat na to, co se jiţ dříve učilo. To znamená, ţe kdo uţ umí anglicky,

17 17 francouzsky nebo nějaký jiný jazyk, bude se snáze učit němčinu, kdyţ se při výuce například zmíní mezijazykové příbuznosti a to samozřejmě platí i naopak: Kdo se nejprve naučil německy, například v angličtině najde leccos, co je mu známé, slova a větné struktury, které usnadňují naučení angličtiny jako druhého cizího jazyka. Kaţdý jazyk, který člověk uţ umí, má a můţe pomoci při učení dalšího jazyka. Didaktika vícejazyčnosti tedy vyuţívá existující jazykové zkušenosti ţáků jako bezpečné ostrovy k posílení jejich identity, ale zároveň jako východiska učení dalších jazyků. Evropské projekty vzájemného porozumění (interkomprehension) soustředěné pod názvem Eurocom to vzorově předvádějí v praxi. Jsou vypracovány pro germánské, románské a slovanské jazykové rodiny. Jazyková příbuznost je v nich systematicky vyuţívána, znalosti jednoho jazyka pomáhají rozvíjet recepční schopnost v příbuzných jazycích. Například výuka němčiny můţe argumentovat tím, ţe německý jazyk otevírá okno k velké evropské jazykové rodině (srov. Hufeisen/Marx 2007). Naopak čeští mluvčí by mohli vyuţít příbuznosti se slovanskými jazyky a získat receptivní kompetenci v polštině. Na závěr: Na rozdíl od angličtiny, celosvětově prezentované jako lingua franca, i klasických koloniálních jazyků jako španělština, francouzština nebo portugalština, je němčina velkou měrou evropský jazyk. To platí v dobrém i zlém o evropských dějinách i o současnosti: němčina je nejen počtem rodilých mluvčích v Evropě daleko před angličtinou jakoţto nejsilnější jazyk v rámci Evropské unie, ale je i úředním, či částečně úředním jazykem v sedmi evropských zemích. Z toho vyplývá moţnost vyuţít německý jazyk jako přístupovou cestu ke kulturně mnohotvárné Evropě, pouţít ho při porovnávání a vzájemných kontaktech, při rozvíjení integrované polykulturní kompetence, jak ji popisuje Společný evropský referenční rámec:

18 18 Nejrůznější kultury (národní, oblastní, společenské), ke kterým jedinec získal přístup, neexistují v jeho kulturní kompetenci jednoduše paralelně, ale dochází k jejich srovnávání, kontrastování, vzájemnému aktivnímu působení, čímţ se vytváří obohacená a integrovaná polykulturní kompetence (Rada Evropy 2001, 18) Evropský rozměr tak odůvodňuje vícejazyčnost obecně a výuku němčiny ve středoevropské zemi jako je Česká republika. Zároveň to však znamená, ţe v učebních plánech, učebnicích a ve vyučování musí mnohojazyčná Evropa také patřit k tématům. Výběr z literatury Anstatt, T. (vyd.): Mehrsprachigkeit bei Kindern und Erwachsenen. Attempto, Tübingen Bausch, K.-R./ Königs, F.G./ Krumm, H.-J. (vyd.): Mehrsprachigkeit im Fokus. Narr, Tübingen Besters-Dilger, J./ DeCillia, R./ Krumm, H.-J./ Rindler-Schjerve, R. (vyd.): Mehrsprachigkeit in der erweiterten Europäischen Union. Drava, Klagenfurt DeCillia, R./ Krumm, H.-J./ Wodak, R. (vyd.): Die Kosten der Mehrsprachigkeit. Globalisierung und sprachliche Vielfalt/ The Cost of Multilingualism. Globalization and Linguistic Diversity. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Vídeň Deutschsprachiger Fachunterricht (DFU): (aktivní ) Eder, U.: Auf die mehrere Ausbreitung der teutschen Sprache soll fürgedacht werden. Deutsch als Fremd- und Zweitsprache im Unterrichtssystem der Donaumonarchie zur Regierungszeit Maria Theresias und Josephs II. StudienVerlag, Innsbruck Ehlich, K./ Krumm, H.-J. (vyd.): Sprachenpolitik. Thematischer Teil des Jahrbuch Deutsch als Fremdsprache, sv. 30 / 2004 (iudicium, München 2005). Evropská komise: Mehrsprachigkeit - Trumpfkarte Europas, aber auch gemeinsame Verpflichtung. ( ) Eurydice: Schlüsselzahlen zum Sprachenlernen an den Schulen in Europa. Brusel, vydání Gallagher-Brett, A.: Seven hundred reasons for studying languages. (aktivní ). Hufeisen, B./ Lutjeharms, M. (vyd.): Gesamtsprachencurriculum, Integrierte Spachendidaktik, Common Curriculum. Narr, Tübingen 2005.

19 Hufeisen, B./ Marx, N. (vyd.): EuroCom Germ: Die sieben Siebe. Germanische Sprachen lesen lernen. Frankfurt Integrierter Sprach- und Fachunterricht (CLIL): (aktivní ) Krumm, H.-J. (vyd.): Die Sprachen unserer Nachbarn unsere Sprachen/ The Languages of our Neighbours our Languages. Eviva, Vídeň Krumm, H.-J.: Kinder und ihre Sprachen. Lebendige Mehrsprachigkeit. Eviva, Vídeň Krumm, H.-J. (vyd.): Sprachenvielfalt. Babylonische Sprachverwirrung oder Mehrsprachigkeit als Chance? StudienVerlag, Innsbruck Krumm, H.-J. / Portmann-Tselikas, P.R. (vyd.): Begegnungssprache Deutsch Motivation, Herausforderung, Perspektiven. StudienVerlag, Innsbruck Phillipson, Robert: Linguistic Imperialism. OUP: Oxford 1992 Pour le multilinguisme : exploiter à l école la diversité des contextes européens Multilingualism/ (aktivní ) Rada Evropy : Gemeinsamer europäischer Referenzrahmen für Sprachen: lernen, lehren, beurteilen. Langenscheidt, Berlín/ Mnichov Rada Evropy: Language education policy profiles. ( ) Rand Report: Language matters. (British Academy: aktivní ) Schmeller, J.A. : Soll es eine allgemeine europäische Verhandlungssprache geben? (1815). Jahrbuch der Johann-Andreas- Schmeller-Gesellschaft 1987, vyd. L. Wolfrum a d., Grafenau Siguan, M.: Die Sprachen im vereinten Europa. Stauffenberg, Tübingen Schulen Partner der Zukunft: (aktivní ) Skutnabb-Kangas, T.: Linguistic Genocide in Education or Worldwide Diversity and Human Rights? Mahwaw/ Londýn Skutnabb-Kangas, T.: Why should Linguistic Diversity be maintained and supported in Europe? Some Arguments. Council of Europe. Guide for the Development of Language Education Policies in Europe. From Linguistic Diversity to Plurilingual Education. Reference Study. Štrasburk, Stark, Franz: Sprache Sanftes Machtinstrument im globalen Wettbewerb. In: JbDaF 30 (2004), UNESCO: Atlas der bedrohten Sprachen: ( ) Skutnabb-Kangas, T.: Why should Linguistic Diversity be maintained and supported in Europe? Some Arguments. Council of Europe. Guide for the Development of Language Education Policies in Europe. From Linguistic Diversity to Plurilingual Education. Reference Study. Štrasburk Stark, Franz: Sprache Sanftes Machtinstrument im globalen Wettbewerb. In: JbDaF 30 (2004), UNESCO: Atlas der bedrohten Sprachen: ( ) 19

20 20 A: Jazykově politické úkoly, na které musíme najít odpovědi: - Jak uzpůsobit ranou výuku cizího jazyka tak, aby se vyvinuly jazyková pozornost, dovednosti a strategie pro celoţivotní učení se jazykům? - Jak je moţné senzibilizovat studující a obyvatelstvo vůbec (např. politiky a rodiče) pro šance jazykové a kulturní mnohotvárnosti? - Jak nejlépe vysvětlit, ţe první cizí jazyk, který se děti začnou učit v raném věku, má pocházet z jejich blízkého okolí? - Jak by bylo moţné zařídit, aby existující jazykové zdroje, např. menšiny, zahraniční studenti atd., byly zapojeny do systému a vyuţity při diverzifikaci nabídky výuky cizích jazyků? - Jak zabránit tomu, aby se při přechodu hranic uvnitř vzdělávacího systému neztratila kontinuita? - Kde a kdo bude vyučovat a studovat neevropské jazyky, na které je naše společnost v době globalizace rovněţ odkázaná? B: Tři teze na závěr: 1. Účinná podpora jednoho jazyka nesmí být zaloţena na boji proti ostatním jazykům, ani angličtině, němčině, španělštině nebo francouzštině, nýbrţ je utvářena na základě existující vícejazyčnosti a dalších jazyků nabízených v rámci vzdělávacího systému. 2. Podpora výuky a studia němčiny se bude dařit v závislosti na tom, jak dokáţeme do středu pozornosti posunout specifické kvality němčiny jakoţto evropského prostředkujícího a kulturního jazyka. To znamená, ţe ve výuce němčiny se od začátku musí pracovat se zajímavými tématy a texty. 3. Účinná podpora německého jazyka předpokládá svazy učitelů němčiny, které budou aktivní v jazykové politice, budou se angaţovat ve vzdělávání a průběţném dalším vzdělávání učitelů, budou se orientovat

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012

DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 VÝUKOVÝ MATERIÁL: JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: VY_32_INOVACE_ DUM - 6, S7 Bc. Blažena Nováková 1. ročník Studijního maturitního

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Proč se učit několika cizím jazykům už na základní škole?

Proč se učit několika cizím jazykům už na základní škole? Proč se učit několika cizím jazykům už na základní škole? Dobré znalosti cizích jazyků jsou v dnešním globalizovaném světě důležitou podmínkou bezproblémového vzájemného soužití národů a jejich vzájemné

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v primě, sekundě, tercii a kvartě, dvě vyučovací jednotky týdně. V

Více

Bezpečnost na internetu podle vzdělávacích dokumentů evropských zemí. Helena Pavlíková Petra Prchlíková 9. 6. 2015

Bezpečnost na internetu podle vzdělávacích dokumentů evropských zemí. Helena Pavlíková Petra Prchlíková 9. 6. 2015 Bezpečnost na internetu podle vzdělávacích dokumentů evropských zemí Helena Pavlíková Petra Prchlíková 9. 6. 2015 O EURYDICE Eurydice Evropská informační síť Eurydice informuje o vzdělávacích systémech

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Berlitz Kids&Teens. Jazykové programy pro děti a mládež. Speak with Confidence

Berlitz Kids&Teens. Jazykové programy pro děti a mládež. Speak with Confidence Berlitz Kids&Teens Jazykové programy pro děti a mládež Speak with Confidence ZNALOST JAZYKŮ OTEVÍRÁ DVEŘE DO ZCELA NOVÉHO SVĚTA JAZYKOVÉ PROGRAMY JSOU NEJLEPŠÍM ODRAZOVÝM MŮSTKEM Čím dříve, tím lépe. Všeobecně

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem).

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem). Seznam příloh: Příloha č.1: ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie Příloha č.2: Výukové programy vhodné pro reedukaci SPU Příloha č.3: Rozhovor s učiteli školy Příloha

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství

Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV. Bříza a oheň II Přátelství Příprava na vyučování Výtvarné výchovy s cíli v oblasti OSV Název učební (téma) Bříza a oheň II Přátelství Stručná anotace učební V této hodině ţáci navazují na předchozí učební jednotku Bříza a oheň.

Více

Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800. Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod

Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800. Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod Základní škola Ţelezný Brod, Pelechovská 800 www.zspelechovska.cz skola@spelechovska.cz Pelechovská 800, 468 22 Ţelezný Brod Škola prochází postupnou rekonstrukcí a je vybavovány moderním zařízením a pomůckami.

Více

16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy

16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy 16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy Hra na klavír jako CLIL: Retrospektiva a perspektiva na ZUŠ Tišnov 2. 4. září 2008 Zdeněk Vašíček Priorita výuky

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice červen 2012 Úvod Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla na svém zasedání č. 3/2010 ve dnech 21.

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk ŠVP LMP Povinná výuka Anglického jazyka začala v tehdy základní škole praktické pro sluchově postižené v Ivančicích ve školním roce 2007/2008, a to ve

Více

Konverzace v anglickém jazyce

Konverzace v anglickém jazyce VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

Projekt Šance pro ES, a.s.

Projekt Šance pro ES, a.s. Tisková zpráva za období květen září 2011 (závěrečná) Projekt Šance pro ES, a.s. Společnost Employment Service, a.s. v září 2011 úspěšně ukončila projekt Šance pro ES, a.s., který byl financován z prostředků

Více

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ STUDIE Tematické oddělení B Strukturální politika a politika soudržnosti ANALÝZA AKADEMICKÉ A ODBORNÉ KARIÉRY ABSOLVENTŮ EVROPSKÝCH ŠKOL SHRNUTÍ KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ 2008 CS Generální ředitelství pro

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Jak vidíme e-learning? (analýza různých pojetí)

Jak vidíme e-learning? (analýza různých pojetí) Jak vidíme e-learning? (analýza různých pojetí) Ing. Josef Budík, CSc., Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Praha Několik úhlů pohledu na e-learning Nástroje a technologie E-learning a obdobné pojmy

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Obor středního vzdělávání s maturitní zkouškou 63-41-M/02 Obchodní akademie Počet hodin v UP celkem: 60 Platnost učební

Více

IV. Školní učební plán

IV. Školní učební plán IV. Školní učební plán a) Východiska: Rámcový učební plán, který stanoví vzdělávací oblasti, vzdělávací obory a jejich minimální časové dotace a zároveň stanoví povinnou časovou dotaci pro jednotlivé stupně

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy 384 73 Stachy 253 Identifikátor školy: 600 063 046 Termín konání inspekce: 11.

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7.

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7. Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy Teplice, Koperníkova 2592 IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Číslo operačního programu: Název operačního programu: CZ.1.07 OP Vzdělávání

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Profil absolventa. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary

Profil absolventa. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary školní vzdělávací program Zdravotnické lyceum Zdravotnické lyceum Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Zřizovatel: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88,

Více

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Přehled výzkumných, vývojových a rozvojových projektů červenec 2013 Řešené a aktuálně ukončené významné projekty Česká šlechta v proměnách 20. století Modernizace

Více

"Studium, stáže a stipendia v USA" Velvyslanectví Spojených států, American Centre, Komise J.W. Fulbrighta ve spolupráci s INCHEBOU PRAHA.

Studium, stáže a stipendia v USA Velvyslanectví Spojených států, American Centre, Komise J.W. Fulbrighta ve spolupráci s INCHEBOU PRAHA. DOPROVODNÝ PROGRAM Seminární místnost č. 251 "Studium, stáže a stipendia v USA" Velvyslanectví Spojených států, American Centre, Komise J.W. Fulbrighta ve spolupráci s INCHEBOU PRAHA. Seminární místnost

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava září 2012 O hodnocení doktorských studijních programů

Více

Paní Le Pape Racine, mohla byste nám nejprve představit jazykovou politiku, kterou se Švýcarsko řídí?

Paní Le Pape Racine, mohla byste nám nejprve představit jazykovou politiku, kterou se Švýcarsko řídí? Rozhovor se švýcarskou didaktičkou cizích jazyků Christine Le Pape Racine na téma: "Vícejazyčné osnovy a didaktika", který navazuje na její přednášku v Goethe- Institutu Praha ze dne 6. 12. 2010 Paní Le

Více

Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě v roce 2012

Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě v roce 2012 Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě v roce 2012 Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě v roce 2012 poskytují úplný přehled o stávajících systémech výuky jazyků ve 32 evropských zemích.

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Itálie Dotazník pro učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Předchozí zkušenosti 5. Vaše současné názory 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Itálie Dotazník pro učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Předchozí zkušenosti 5. Vaše současné názory 10. 11. 12. 13. 14. 15. Itálie Dotazník pro učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Odpovědělo třicet dva učitelů: patnáct učitelů ze 2. stupně ZŠ, sedmnáct ze SŠ. 2. Z nich třicet dva učí angličtinu, šest francouzštinu,

Více

Cena pro učitele němčiny 2014/15

Cena pro učitele němčiny 2014/15 Cena pro učitele němčiny 2014/15 V soutěži Cena pro učitele němčiny 2014/15 budou oceněny kreativní a inovativní projekty výuky, které ve školním roce 2014/15 vytvoří učitelé němčiny mateřských, základních

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

3 Charakteristika školního vzdělávacího programu

3 Charakteristika školního vzdělávacího programu 3 Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Zaměření školy poskytuje všeobecně zaměřené vzdělávání, jehoţ prioritou je připravit ţáky po odborné i jazykové stránce ke studiu na vysokých školách

Více

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula ANGLICKÝ JAZYK Studijní obory ukončené maturitou dle přehledu studijních oborů na SŠSSaD v Liberci ÚVOD ŠVP AJ pro studijní obory pro ţáky s návazností

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

ONLINE PODPORA VÝUKY NĚMČINY

ONLINE PODPORA VÝUKY NĚMČINY WARUM DEUTSCH LERNEN? Deutsch ist eine lebendige Sprache. Deutsch wird von mehr als 100 Millionen Europäern nicht nur in Deutschland, sondern auch in Österreich, in der Schweiz, in Liechtenstein, in Luxemburg,

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Další cizí jazyk 3 Vzdělávací předmět: Německý jazyk 4 Ročník: 9.

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Další cizí jazyk 3 Vzdělávací předmět: Německý jazyk 4 Ročník: 9. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Další cizí jazyk 3 Vzdělávací předmět: Německý jazyk 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 6 Kompetence pracovní

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Proč studovat na GJKT. Prezentace ke dni otevřených dveří dne 27.ledna 2010

Proč studovat na GJKT. Prezentace ke dni otevřených dveří dne 27.ledna 2010 Proč studovat na GJKT Prezentace ke dni otevřených dveří dne 27.ledna 2010 Maturitní video Co je naším hlavním cílem? poskytnout všeobecné vzdělání a rozvinout specifické dovednosti umožnit absolventům

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ VE SPOLEČNOSTI TESCO STORES ČR A. S.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ VE SPOLEČNOSTI TESCO STORES ČR A. S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Bc. Radka Tobišková VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ VE SPOLEČNOSTI TESCO STORES ČR A. S. (The education and development

Více