Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska"

Transkript

1 Realizace tohoto materiálu byla podpořena dotací od Ministerstva pro místní rozvoj. Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska Zadavatel: Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV) Svárov Vsetín Zhotovitel: Destinační management Moravsko Slezský, o. p. s. Michálkovická 1810 / Ostrava Slezská Ostrava Ostrava, říjen 2005

2 Obsah: 1 Kontext - turistický region Severní Morava a Slezsko Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě Rozvoj cestovního ruchu v České republice Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR Metodický postup řešení analýzy Charakteristika turistické oblasti Beskydy a Valašsko Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Beskydy a Valašsko Základní socioekonomické údaje Obyvatelstvo Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS Krajské úřady Profesní a zájmové instituce Euroregiony Mikroregiony, svazky obcí, města a obce Informační centra Cestovní kanceláře Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS Základní data o cestovním ruchu Podmínky pro turistiku Pěší turistika Cykloturistika Vodní turistika Zelené stezky Turistické a sportovní atraktivity v regionu Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Památkově chráněné objekty Golf Lanové dráhy Sportovní létání Zimní střediska Bazény, koupaliště Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS Metodologie Celkový profil návštěvníka Hodnocení regionu návštěvníky Vývoj v letech Profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko Souhrnné závěry Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko Nosné produkty Cílové skupiny současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko stávajících forem propagace nabídky CR Valašska na základě poskytnutých analytických dat Tiskové propagační materiály Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 2 (celkem 125)

3 10.3 Internetové prezentace služeb poskytovaných turistickými informačními centry Identifikace cílových skupin turistů přijíždějících na Valašsko prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích a zahraničních výstav a veletrhů Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 3 (celkem 125)

4 1 Kontext - turistický region Severní Morava a Slezsko Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný ekonomický multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží zvýšenou pozornost a veřejnou podporu. Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje i turistický region Severní Morava a Slezsko (dále též zkratka SMaS), jehož příroda i stávající infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a lázeňským či incentivním cestovním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván. Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Jako takový je totožný s marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (na mapě pod číslem 14). Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism Analytické údaje za turistický region Severní Morava a Slezsko v dalším textu jsou proto členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srovnání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 9 okresů: Bruntál Frýdek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava město Šumperk Vsetín Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 4 (celkem 125)

5 Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na subregiony (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko, Poodří, Beskydy a Valašsko) podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků. Toto členění však postupem doby doznalo změn díky diskusi zainteresovaných subjektů uvnitř i vně tohoto turistického regionu a rámci regionu SMaS tak bylo následně nadefinováno následujících šest turistických oblastí (na mapě pod čísly 38 43): Beskydy Valašsko Ostravsko Poodří Moravské Kravařsko Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism. Potenciál cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko je velmi diferencovaný a zahrnuje prakticky všechny typy cestovního ruchu. Rozvíjet lze nabídku především v oblastech: cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu, poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), rekreačního cestovního ruchu, venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, lázeňského cestovního ruchu, městského (a nákupního) cestovního ruchu, kongresového a komerčního cestovního ruchu, incentivního cestovního ruchu, sakrálního cestovního ruchu, Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 5 (celkem 125)

6 jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperity turistického regionu a jeho oblastí. Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má region Severní Morava a Slezsko ve srovnání s jinými regiony České republiky vysoký potenciál v pěší turistice, cykloturistice, lyžařské turistice (v horských a vrchovinných částech), zimních sportech (v horských částech), rekreačních pobytech (v horských částech) a kulturně poznávací turistice (v okrese Opava). Za střední je označován potenciál venkovské turistiky (v okrese Bruntál), městské turistiky (v okrese Nový Jičín) a lázeňského cestovního ruchu. Nižší potenciál má podle této studie vodní turistika a církevní turistika. Celkově lze turistickou destinaci Severní Moravu a Slezsko považovat za region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou ekonomicky oživit zejména takové okresy, jakými jsou Bruntál, Jeseník, Šumperk či Vsetín (řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních příležitostí v horských a podhorských oblastech po útlumu zemědělské a průmyslové výroby), ale mohou významně napomoci i Ostravě a okresu Karviná (v souvislosti s útlumem důlní činnosti) rozvojem specifické formy poznávacího cestovního ruchu industriálního turismu. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě regionu Severní Morava a Slezsko je to o to důležitější, že jeho střední část patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dnes již neoddiskutovatelný. Proto se stalo využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel i jednou z hlavních priorit Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pro příští roky. Rovněž další dva kraje (Olomoucký a Zlínský), jejichž území zasahuje do turistického regionu SMaS, již mají zpracovány Programy rozvoje cestovního ruchu. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 6 (celkem 125)

7 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je vhodné přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje cestovního ruchu v České republice a turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Proto je do předkládaného materiálu vložena i tato kapitola. Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) Vize cestovního ruchu pro rok 2020 bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou představovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti). Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Projekce vývoje je zachycena na grafu zpracovaném WTO. Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezinárodního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Hrozba teroristických útoků se rok od roku stupňuje a velmi ovlivňuje cestovní ruch ve světě. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 7 (celkem 125)

8 Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál. Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup. 2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. V roce 2004 už to bylo 414 mil. příjezdů, přičemž nejvyšší nárůst (8%) zaznamenaly země Střední a Východní Evropy. Na základě doporučení ETAG (European Travel and Tourism Action Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice Megatrends of Tourism in Europe to the Year 2005 and Beyond. Tento dokument ETC aktualizovala v listopadu 2003 a zpracovala dokument s názvem Trendy turismu v Evropě. Hlavními body tohoto materiálu jsou stručně uvedeny v následujícím textu. 1. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu. Důsledky pro cestovní ruch: rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy). 2. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 8 (celkem 125)

9 Důsledky pro cestovní ruch: turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. 3. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: rostoucí poptávka po speciálních produktech stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. 4. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: rostoucí poptávka po levnějších produktech rostoucí poptávka po relaxačních pobytech zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených. 5. Zkušenosti s cestováním Více zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená preference dovolených budou stále více roztříštěné věrnost destinacím bude nadále oslabovat zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu. 6. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: společenské postavení bude méně důležité chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy poroste poptávka po druhých domovech Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 9 (celkem 125)

10 stále více se bude projevovat trend návratu k jednoduchému např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany. 7. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Důsledky pro cestovní ruch: dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů. 8. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně klesne význam autobusové dopravy bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let. 9. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace. Důsledky pro cestovní ruch: vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. 10. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro cestovní ruch: turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 10 (celkem 125)

11 při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích. Pramen: ETC Trends for Tourism in Europe (November 2003). Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Travel Commission) a ETAG (European Travel & Tourism Action Group) 2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje podle WTTC pohled na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Podle výzkumné zprávy Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky z roku 2000 je zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (rok 2004): více než 90 % zahraničních návštěvníků přijíždí po silnici; více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; necelých 26 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, necelých 11% z Velké Británie, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; průměrná doba pobytu je 4,3 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelech a penzionech představuje 3,9 dne; nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru. Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Češi patří k velice aktivním cestovatelům. V roce 2004 uskutečnili tis. delších dovolenkových cest se 4 a více přenocováními, z toho tis. po České republice. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. Ministerstvo pro místní rozvoj chce spolu s kraji podpořit domácí cestovní ruch v duchu přísloví všude dobře doma nejlíp. Cílem je, aby domácí turisté strávili alespoň jednu dovolenou v roce doma, v České republice. Pomoci by k tomu mělo například zlepšení infrastruktury, školení odborníků a využití strukturálních fondů Evropské unie. Podpora domácího cestovního ruchu je také jedním z cílů České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Profil domácího návštěvníka (rok 2004): v tuzemsku Češi strávili průměrně 8,4 nocí; utratili v České republice ,7 v mil. Kč, což představuje pouze 26,5 % z celkové útraty; průměrné výdaje Čechů na 1 dovolenou v ČR byly Kč (oproti roku 2003 nárůst o 5%); Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 11 (celkem 125)

12 dovolené v ČR před zahraničím dává přednost 48% populace, 33% populace dovolenou v zahraničí a doma víceméně střídá; nadstandardně preferují domácí dovolenou generační segmenty seniorů (71%) a tzv. prázdné hnízdo (61%), rodiny s dětmi preferují nadstandardně střídavou dovolenou; nejvíce tuzemských delších cest bylo uskutečněno do těchto krajů: Jihočeský (14%), Královéhradecký (12,2%) a Liberecký (10,5%); nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené byl automobil (na necelých 60 % cest jeli Češi automobilem a to především po České republice); při cestách po ČR se čeští turisté nejčastěji ubytovávají u příbuzných a známých (34,9 %), na druhém místě je vlastní rekreační zařízení (16,8 %); při cestách po ČR cestují Češi především individuálně (89,1 % z cest po ČR) ; Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. Obecnými trendy ve vybraných typech cestovního ruchu jsou: 1. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus tak chtěla prostřednictvím národních centrál a agentur cestovního ruchu iniciovat podpůrné akce a programy ekoturistiky. 2. Cykloturistika: V letech má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) EuroVelo. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená. 3. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; zmenšuje se velikost skupiny; cesty s bližšími cíli nabývají na významu; velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě horská turistika, lety balónem, lanové aktivity), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky. 4. Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. V roce 2003 se Česká republika dostala na 28. místo s počtem 101 realizovaných mezinárodních kongresů. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 12 (celkem 125)

13 5. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn. 6. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. 7. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. 8. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené plánování, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí. 9. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. 10. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství. Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a turistických oblastech České republiky. 2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR Podle průzkumu Vnímání ČR, který v roce 2003 provedla společnost General Marketing, je ČR vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek (regeneraci), rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". Relativním problémem pro turisty jsou vyšší úroveň kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy v jazykové vybavenosti obyvatel. V souhrnu je obraz ČR pozitivní, ale poměrně konzervativní. ČR je zemí minulosti, památek a kultury, avšak zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené od přírody a intenzivněji prožívaných aktivnějších a "dobrodružnějších" činností. Ze sledovaných velmi oblíbených aktivit pro ČR skýtají největší Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 13 (celkem 125)

14 potenciál poznávání měst, dějin země a památek, a "noční život". ČR je primárně spojována s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky (primárně obecně, specificky ve vztahu k nočnímu životu ale rovněž). Výzkum příjezdového cestovního ruchu byl proveden v roce 2003 firmou General Marketing na základě zadání České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Cílem výzkumu, který probíhal v období březen až srpen 2003, bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Průzkum se uskutečnil na vybraných přechodech, včetně letiště Praha-Ruzyně a na 2 železničních nádražích v Praze. Celkem bylo dotázáno respondentů ze 17 zemí světa, a to: Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael, Japonsko, USA, Kanada. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá: hlavním informačním zdrojem turistů pro návštěvu ČR byly informace z cestovních kanceláří (56,8%), druhým významným zdrojem informací byly informace od příbuzných, přátel a známých (51,9 %), poznatky z vlastních předchozích návštěv ČR přiměly k cestě 44,6 % turistů jednodenní návštěvníci čerpali informace o ČR nejčastěji na základě vlastních poznatků z předchozích návštěv (71,1 %), druhým nejčastěji jmenovaným zdrojem informací byly pro jednodenní návštěvníky informace od příbuzných, přátel a známých (60,3 %), na základě informací z cestovních kanceláří přicestovalo 20,5 % jednodenních návštěvníků nejčastějšími důvody návštěvy ČR byly pro turisty dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznávání (77%), nákupy (24 %), návštěva u známých a příbuzných (20 %), služební cesta byla důvodem návštěvy ČR pro 19 % turistů rozhodujícím důvodem cesty do ČR byly u jednodenních návštěvníků nákupy (72 %), v menší míře dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (21 %), návštěvy u známých a příbuzných (15%) a služební cesta (12 %) přes dvě třetiny turistů (71,0 %) si cestu do ČR organizovaly individuálně, služeb cestovní kanceláře využilo 20,3 % turistů a 8,7 % si zajistilo cestu jiným způsobem, naprostá většina jednodenních návštěvníků (98,5 %) přijela do ČR individuálně s cestovní kanceláří přicestovalo pouze 0,6 % jednodenních návštěvníků a 0,9 % si zajistilo cestu jiným způsobem přes dvě třetiny dotázaných turistů (71,0 %) strávily v ČR dobu kratší než 7 dní, jedna čtvrtina turistů (24,0 %) pobývala v ČR 7-14 dnů a zbývajících 5 % turistů zvolilo pobyt delší než 15 dnů, průměrná délka pobytu turisty je 5,3 dne zahraniční turisté se v ČR nejčastěji ubytovávali v hotelech (53,4 %), v penzionech (14,3%) a u příbuzných a známých (10,9%) nejnavštěvovanějším místem pobytu zahraničních turistů byla po celou turistickou sezónu Praha, kde strávilo nejvíce času 76 % respondentů, druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly Karlovy Vary (21%) a třetím Brno (15 %) míra spokojenosti respondentů byla vysoká, ve skupině turistů bylo plně spokojeno 90,2 % dotazovaných, částečně 8 % a pouze 1,8 % turistů vyslovilo přímo nespokojenost, nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací (silnice, dálnice), informace pro turisty a úroveň jazykových schopností u českých občanů jednodenních návštěvníků bylo plně spokojeno 81,8 %, částečně 16,5 % a zcela nespokojeno 1,7% turisté nejvíce utratili za ubytování, nákupy a stravování, náklady turisty během pobytu v ČR činí 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty činí 140 USD na osobu a den největší položkou výdajů jednodenních návštěvníků byly nákupy, jiné výdaje, stravování a doprava, náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR činí 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka činí 95 USD na osobu a den průměrné výdaje turisty v ČR (v USD na osobu a den) podle jednotlivých národností byly: Japonsko 147, Rusko 144, Izrael 131, Dánsko 125, Belgie 120, Velká Británie 114, Španělsko 111, USA 103, Kanada 92, Rakousko - 86, Itálie 86, Nizozemsko 85, Francie 80, Německo 76, Švýcarsko 72, Polsko 68, Slovensko - 28 Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 14 (celkem 125)

15 Z výsledků marketingového výzkumu společnosti STEM/MARK (Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004) vyplývá, že asociace spojené s turistickým regionem Severní Morava a Slezsko jsou obecně sportovní aktivity. Ostravsko je spojováno s doly, smogem a znečištěným ovzduším, Jeseníky s krásnou přírodou a Beskydy s lyžováním a turistikou. Turistický region Severní Morava a Slezsko je, spolu s regiony Český ráj, Vysočina, Západočeské lázně, Praha, Východní Čechy a okolí Prahy, atraktivním pro minimálně 10% lidí. Konkrétně je tento region atraktivní pro: 21% mladé a svobodné populace 18% populace s dětmi předškolního věku 22% populace s dětmi školního věku 20% populace tzv. prázdné hnízdo 18% seniorů Atraktivnost regionu je silně podporována (nejvíce ze všech regionů) možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit. Z hlediska opakované návštěvnosti v posledních pěti letech navštívilo region Severní Moravu a Slezsko: vícekrát 25% populace jedenkrát 19% populace ani jednou 57% populace Za pozornost stojí srovnatelná, či dokonce o něco vyšší znalost Severní Moravy a Slezska ve srovnání se Šumavou, která je mnohem více atraktivní a rovněž navštěvovanější. Tento turistický region zná lépe než ostatní regiony zhruba 19% populace. Poznámka: mapka převzata z výzkumu společnosti STEM/MARK - Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004 Agentura CzechTourism ve spolupráci se společností MediaCon vypracovala analýzu prezentace domácích turistických destinací v českých médiích v období od září 2004 do února Z výsledků vyplývá, že v celostátních médiích jsou nejčastěji zmiňované turistické regiony Severní Morava a Slezsko, Okolí Prahy a Praha. Nejčastěji zmiňovanými turistickými destinacemi byly Praha, Plzeň, Špindlerův Mlýn, Brno, Janské Lázně a Pustevny. V regionálních médiích pak vévodily regiony Okolí Prahy a Severní Morava a Slezsko a destinace Praha, Karlovy Vary, Ostrava, Plzeň, Brno, Liberec, Olomouc a Jihlava. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 15 (celkem 125)

16 Turistické nabídce v celostátních médiích v uvedených šesti měsících dominovalo lyžování (zmíněno 87x). Mezi nejvíce medializovaná severomoravská lyžařská střediska patřily Pustevny (13x), Ramzová (7x), Karlov (6x), Velké Karlovice (5x), Praděd (4x), Razula (4x), Červenohorské sedlo (4x). Pomineme-li lyžařská střediska, pak největší pozornost novinářů celostátních sdělovacích prostředků získal skanzen v Rožnove pod Radhoštem (11x), štramberská věž Trúba (8x) a jeskyně Šipka (6x), lázně v Jeseníku (5x), nove otevřený aquapark v Bohumíně (4x) a muzea v Ostravě (4x). Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 16 (celkem 125)

17 3 Metodický postup řešení analýzy Pro navržení co nejúčelnějších propagačních standardů cestovního ruchu Valašska, bylo nejprve nutné zmapovat a analyzovat celkovou situaci a postavení turistického subregionu Valašsko a to jak v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko, jehož je turistický subregion Valašsko nedílnou součástí, tak i zbytku ČR. Analyzovány tak byly oblasti: Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Základní socioekonomické údaje Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS veřejná sféra, CK, TIC ad. Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS služby, infrastruktura ad. Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS - profil návštěvníka, hodnocení regionu návštěvníky, profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko ad. Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko nosné produkty, cílové skupiny ad. V rámci zajištění lepší komparativnosti analyzovaných dat za turistický subregion Valašsko, jenž je v níže uvedeném šetření představován okresem Vsetín, jsou v jednotlivých tabulkových přehledech uváděny data i za zbývající okresy turistického regionu SMaS. V případech kdy nejsou k dispozici data za jednotlivé okresy jsou porovnávány data za jednotlivé kraje. Tímto způsobem je zajištěna přímá srovnatelnost resp. postavení subregionu Valašska jak v rámci celého turistického regionu Severní Moarava a Slezsko tak i zbytku ČR. V druhé fázi analýzy byly hodnoceny současné nástroje a formy vyvíjené marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, formálně představovaného Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV). Analytické šetření proběhlo jednak na základě dotazníkového zajišťovaného zadavatelem projektu tj. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko čímž byla zajištěna základní zdrojová data pro analýzu současných forem a nástrojů propagace nabídky CR na Valašsku. V rámci hodnocení současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, byly jednotlivými regionálními subjekty poskytnuty tiskové propagační materiály, čímž bylo možné analyzovat bezprostředně jak kvalitu zpracování tiskovin, tak i jejich tématické zaměření a zaměření na cílové skupiny apod. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 17 (celkem 125)

18 4 Charakteristika turistické oblasti Beskydy a Valašsko 4.1 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Níže uvedené členění má nástrojový charakter. Mělo by tedy sloužit k identifikaci nástrojů, sloužících k srovnávání disparit jednotlivých subregionů turistického regionu SMaS. Zejména jde o takové disparity, které by negativně ovlivňovaly komplexní nabídku celého turistického regionu, resp. by snižovaly možnosti provázání produktů cestovního ruchu, pokrývajících celý turistický region nebo jeho větší celky. Tab.- Rozčlenění území turistického regionu Severní Morava a Slezsko na subregiony z hlediska polohy, charakteru území, potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a předpokládaných rozvojových forem CR. Sub-region Poloha území 1. Beskydy Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy 2. Hrubý Jeseník 3. Ostravsko- Karvinsko 4. Opavsko- Hlučínsko 5. Nízký Jeseník 6. Podhůří Beskyd Hrubý Jeseník Okolí měst Ostrava, Karviná, Bohumín, Český Těšín, Havířov Okolí měst Hlučín, Kravaře, Opava Okolí měst Bruntál, Rýmařov, Moravský Beroun, Budišov, Vítkov, Odry, Fulnek, Bílovec Okolí měst Nový Jičín, Kopřivnice, Příbor, Frýdlant n. Ostravicí, Frenštát p. Radhoštěm, Frýdek-Místek 7. Poodří Území podél řeky Odry mezi Ostravou a Odrami 8. Osoblažsko, Krnovsko 9. Šumpersko 10. Beskydy, Vsetínské vrchy a Valašsko 11. Javornicko a Rychlebské Hory Okolí měst Krnov, Město Albrechtice a osoblažský výběžek Okolí Šumperku podhůří Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Králického Sněžníku (okres Šumperk mimo Hrubého Jeseníku) Okolí měst Rožnov, Valašské Meziříčí, Vsetín Okolí Javorníku, Žulové, Vidnavy a Mikulovic Charakteristika reliéfu území a osídlení Horská oblast, Lysá hora 1324 m n.m., hustě zalesněná převážně jehličnaté lesy, CHKO Horská oblast s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1492 m n.m.), málo zalidněná, CHKO Nížinná oblast, velmi hustě osídlená, převládají městské aglomerace Nížinná oblast, několik větších měst, relativně husté osídlení Podhorská oblast, zvlněná krajina se smíšenými lesy, velmi málo osídlena Podhorská oblast s četnými městy, relativně hustě osídlena Nížinná oblast podél meandrů řeky Odry se soustavou rybníků a menších sídel, CHKO Nížinná oblast s mírně zvlněnou krajinou, převážně venkovské osídlení Zvlněná krajina pod pohořími Jeseníků, Rychlebských hor a Králického Sněžníku, charakterem podobná Nízkému Jeseníku Podhorská oblast s městy, relativně hustě osídlena Nížinná oblast přecházející do neobydlené přírody Rychlebských hor Charakteristika z hlediska potenciálu pro rozvoj CR Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná, silná lidová tradice Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná Převážně průmyslová krajina, která se revitalizuje, množství industriálních a technických památek, také jiné turistické zajímavosti Množství památek a zajímavostí, historická městská centra, lidová tradice Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek Městské památkové rezervace, četné památky a jiné zajímavosti, dobrá infrastruktura Atraktivní příroda, dostatečná infrastruktura město Krnov s historickým jádrem, jinak zemědělská oblast, pěkná a zachovalá příroda Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek, významné lázeňská destinace Velké Losiny Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, kulturně-historický fenomén Rožnovský skanzen, dostatečná infrastruktura Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, nedostatečná infrastruktura, málo, ale zajímavé památky, řada zatopených lomů Předpokládaná forma CR Pěší turistika, cykloturistika, zimní sporty, venkovská a agroturistika, incentivní turistika, církevní turistika Pěší turistika, cykloturistika, zimní sporty, venkovská a agroturistika, incentivní a lázeňská turistika Industriální, kulturněpoznávací, církevní, lázeňská, nákupní, příp. i kongresová turistika Kulturně-poznávací, městská a církevní turistika, venkovská a agroturistika, cykloturistiku Pěší turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, příp. i církevní turistika, myslivost Kulturně-poznávací, městská a církevní turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, rekreace u vodních ploch Cykloturistika, pěší turistika, venkovská a agroturistika, rybaření Cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika Lázeňství, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví Poznávací turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví Cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 18 (celkem 125)

19 4.1.1 Beskydy a Valašsko Oblast rozkládající se v nejvýchodnější části ČR na území okresů Frýdek-Místek, Vsetín a Nový Jičín. Tvoří ji rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd a Javorníky na východě, Vsetínské vrchy na jihu. Na severu sousedí s Polskem a na východě se Slovenskem, jih přechází v Bílé Karpaty a západní stranu lemuje Moravská Brána. Tato oblast patří horopisně k nejrozmanitějším v republice. Hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd se táhne od Velkého Polomu (1 069 m) až po Radhošť (1 129 m). Celkem 22 vrcholů je vyšších než m n. m., přičemž k nejvyšším patří Lysá hora (1 323 m), Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m), Travný (1 203 m). Nejvyšším a jediným vrchem Javorníků přesahujícím m n. m. je Malý Javorník (1 019 m), Vsetínské vrchy jsou nižší. Tyto hory svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena i zdejší zvířena. Pramení zde mnoho řek a potoků (Ostravice, Bečva, Olše Morávka, Lomná, Čeladenka). Klimaticky patří k mírně teplým oblastem. V zimních měsících s teplotami -3 až -5 C, v letním období 16 až 18 C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20 až 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 60 až 100. K ochraně rázu zdejší horské krajiny, vegetace, živočichů, vod i půdy byla v roce 1973 zřízena chráněná krajinná oblast Beskydy, která je největší v ČR. Zvlášť cenné části přírody jsou chráněny v přírodních rezervacích. Patří k nim známý a mimořádně cenný prales Mionší, Radhošt (údajné kultovní místo starých Slovanů), Klíny, Mazák, Mazácký Grúnik, Travný potok, Salajka (jedna z nejstarších přírodních rezervací v ČR), Kněhyně-Čertův mlýn a další. Přes většinu těchto přírodních rezervací vede mnoho turisticky atraktivních naučných stezek. Celá oblast Beskyd je velmi vyhledávaná pro své jedinečné přírodní krásy a přitažlivé rekreační možnosti v létě i v zimě. Pro milovníky zimních sportů je na horských svazích připraveno množství lyžařských vleků a velmi dobře vybavených lyžařských středisek. K nejvyhledávanějším patří Pustevny s Radhoštěm, Velký Polom, Grúň, Bumbálka, Lysá hora, Lomná, Třeštík, Soláň, Velké Karlovice, Bílá, Mezivodí, Malenovice, Visalaje, Portáš-Kohútka a další. Vyznavačům běžeckého lyžování lze doporučit trasy na hřebenech Vsetínských a Veřovických vrchů. Sportovně založení turisté ocení lanovky ve Frenštátě p. R., Ráztoce - Pustevnách a Oldřichovicích - Javorovém. Po horských hřebenech, údolími vodních toků, přes vyhlídková místa a centra turistického a cestovního ruchu vede hustá síť dobře značených turistických cest, které návštěvníky zavedou do míst skýtajících působivé pohledy na zdejší krajinu. Přestože jsou velké údolní nádrže v Beskydech rezervoáry pitné vody, a proto jsou z rekreace vyloučeny, najdou se zde i možnosti pro provozování vodních sportů. Jedná se o přehrady Bystřička, Horní Bečva, Baška a Olešná. Ke sportovnímu vyžití slouží rovněž koupaliště v Kopřivnici, areál ve Frenštátě pod Radhoštěm a plavecké objekty na mnoha dalších místech. Beskydská oblast nabízí návštěvníkům mnoho zajímavých přírodních i kulturních pozoruhodností. Ojedinělou architekturu a zvyky nabízí návštěvníkům Valašsko, jehož nejznámějším střediskem je Rožnov pod Radhoštěm, dříve lázeňské město, dnes centrum rekreace se známým skanzenem. Další zajímavá místa jsou ve Valašském Meziříčí, Vsetíně, Frenštátě pod Radhoštěm a jinde. 4.2 Základní socioekonomické údaje K posouzení postavení subregionu Valašsko (okres Vsetín) v rámci turistického regionu SMaS, potažmo v rámci České republiky je třeba uvést základní socioekonomické údaje, umožňující mimo jiné srovnání s ostatními regiony. Především je nutno zdůraznit, že se jedná o významný turistický region jak z hlediska ekonomického potenciálu, tak i z hlediska počtu obyvatel a rozlohy území. Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 19 (celkem 125)

20 Tab. - Základní charakteristiky regionu SMaS - k Okres Počet obyvatel Průměrný věk Rozloha (km 2 ) Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Počet obcí Bruntál , Frýdek-Místek , Jeseník , Karviná , Nový Jičín , Opava , Ostrava-město , Šumperk , Vsetín , Region SMaS , Česká republika , Podíl Reg./ČR 15,42% nižší 11,05% vyšší 7,41% Pramen: ČSÚ Obyvatelstvo Počet obyvatel v regionu ubývá stejně jako v celé České republice. Za poslední 4 roky ubylo nejvíce obyvatel v okresech Ostrava (pokles o 2,5%) a Bruntál (2%), nejméně v okrese Frýdek-Místek (0,3%). Celkově došlo v celém regionu SMaS k úbytku obyvatel o 1,5%. Největší podíl obyvatel ve věku 0-14 let mají okresy Bruntál a Nový Jičín. Největší podíl obyvatel ve věku 65 let a více má okres Opava, nejmenší pak Bruntál. Celkově je v regionu vyšší podíl obyvatel ve věku 0-14 a let než v České republice a nižší podíl obyvatel ve věku 65 a více. Tab. - Počet obyvatel v regionu SMaS podle věku k Okres 0-14(%) 15-64(%) 65+(%) Obyv. celkem Bruntál 16,3 72,1 11, Frýdek-Místek 15,6 71,0 13, Jeseník 15,6 72,2 12, Karviná 15,3 72,1 12, Nový Jičín 16,2 71,4 12, Opava 15,3 71,2 13, Ostrava 15,0 71,8 13, Šumperk 15,6 71,0 13, Vsetín 15,6 71,0 13, Region SMaS 15,6 71,5 12, Česká republika 15,1 70,9 14, Pramen: ČSÚ Tab. - Města nad obyvatel v regionu SMaS k Nad 50 tis. obyvatel 20 až 50 tis. obyvatel 10 až 20 tis. obyvatel Ostrava Třinec Bruntál Havířov Orlová Rožnov p. R Karviná Šumperk Zábřeh Frýdek Místek Vsetín Hlučín Opava Valašské Meziříčí Jeseník Nový Jičín Frenštát p. R Český Těšín Studénka Krnov Kopřivnice (Poč. měst do 10 tis. obyv.: 35) Bohumín (Poč. obcí se statutem města: 57) Pramen: ČSÚ Nejvíce cizinců žije v okresech Ostrava a Karviná, nejméně v okrese Jeseník. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je v regionu SMaS nižší než v celé České republice. Pořadí zemí, odkud pochází nejvíce cizinců, se v regionu SMaS odlišuje od pořadí v České republice. Nejvíce cizinců Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 20 (celkem 125)

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU (STATISTIKY A TRENDY V INDUSTRIÁLNÍ TURISTICE) 1 TECHNICKÁ PAMÁTKA JE.. Stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999 Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999 OBSAH: str. 1. Cíl a metodika výzkumu...2 2. Analýza pobytu návštěvníka...2 2.1. Důvod návštěvy... 2-3 2.2. Počet zahraničních návštěvníků...4 2.3... Průměrná doba

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

ORP Bílovec Moravskoslezský kraj

ORP Bílovec Moravskoslezský kraj Historické městské soubory 1 30 Zámky 2 30 Křesťanské sakrální památky Muzea, galerie 1 2 45 1 35 Jiné atraktivity cestovního ruchu 1 20 Turistická informační centra 3 45 Úhrn 205 I Urbanizovaný prostor

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2013 Typologie návštěvníků

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 Destinační management turistické oblasti Jeseníky III Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 1 PROGRAM KONFERENCE Zahájení konference Mgr. Renata Ramazanová, předsedkyně Rady pro cestovní ruch Ing. Ivan

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

České hory jako cíl zimní dovolené. Ing. Markéta Vogelová _

České hory jako cíl zimní dovolené. Ing. Markéta Vogelová _ České hory jako cíl zimní dovolené Ing. Markéta Vogelová _ Výsledky analýzy horských středisek Zdroj: Analýza KPMG Shrnutí monitoringu návštěvnosti Typický turista v českých horských střediscích Turista

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení)

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Moravskoslezský kraj (geografické cvičení) Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 9. 5. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Konference CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ Valašské Meziříčí 24. 2. 2011 Centrála cestovního ruchu Východní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků?

Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků? Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků? Konference Ostrava 10.12. 2009 Obsah prezentace aneb co se podařilo Kraj mnoha barev a příležitostí 2 Využití aktivit marketingové strategie v cestovním ruchu

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data. SEŠIT III ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Statistiky 1. pololetí 2010 - lázně Celkově vidíme nárůst u počtů hostů, a to o 5% oproti 1. pololetí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Část 1: 15/10/2005/FIN Zadavatel: Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Zhotovitel:

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 1 1. Vytvoření prováděcího dokumentu v souladu s marketingovou strategií a AP 2011/2012 2. Institucionalizace

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2013

VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2013 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2013 IOP č. 01358 Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č. 01360 Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

GfK Group Custom Research Monitoring návštěvníků v regionu Krkonoše Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Krkonoše Vyhodnocení etapy www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2

Více

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010 Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima CELKOVÉ SROVNÁNÍ TURISTICKÝCH REGIONŮ Česká republika IOP č. Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č. Sběr informací domácí

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU MOŽNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE 1/14 Jihočeská centrála cestovního ruchu Možné oblasti spolupráce Informační Systém Cestovního Ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz příjímání

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2012 Výsledky za 4Q 2012

Více

Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska. SWOT analýza a strategie

Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska. SWOT analýza a strategie Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska Ostrava Duben 2002 IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 1 Obsah 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA FORMULACE

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

European Destinations of Excellence EDEN. Ing. Rostislav Hošek Odbor cestovního ruchu

European Destinations of Excellence EDEN. Ing. Rostislav Hošek Odbor cestovního ruchu European Destinations of Excellence EDEN Ing. Rostislav Hošek Odbor cestovního ruchu Ročník 2009/2010 Hlavní téma: Voda turistický cíl a) Zhodnocení potenciálu u vodních ploch a přírodních vodních zdrojů

Více

rýmařovsko kouzlo přírody a historie

rýmařovsko kouzlo přírody a historie rýmařovsko kouzlo přírody a historie prezentace komplexní marketingové studie Tato studie je financována Evropskou unií a Moravskoslezským krajem v rámci opatření Společného regionálního operačního programu

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu

Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu Obsah prezentace Nová organizační struktura CzechTourism Marketingové produkty Cílové trhy Marketingová podpora lázeňství Lázeňské statistiky v příjezdovém

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

v Moravskoslezském kraji

v Moravskoslezském kraji Podpora cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji RNDr. Tomáš Ehler oddělení cestovního ruchu, Moravskoslezský kraj krajský úřad Ostrava 15.4. 2009 Obsah prezentace Rozvojové priority MS kraje v oblasti

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Pro Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval Masarykova univerzita v Brně Centrum regionálního rozvoje červen 2006 Autorský kolektiv Ing, Martin Šauer

Více

24. 4. 2014, CHRÁM CHMELE A PIVA ŽATEC

24. 4. 2014, CHRÁM CHMELE A PIVA ŽATEC 24. 4. 2014, CHRÁM CHMELE A PIVA ŽATEC Nové logo Praha 18. 6. 2010 Praha 18. 6. 2010 Destinační agentury ČESKÉ ŠVÝCARSKO o.p.s. Ústecký kraj, NP České Švýcarsko, ZO ČSOP Thilia, Krásná Lípa KRUŠNÉ HORY

Více

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012 hotel Crowne Plaza Nové logo Praha 18. 6. 2010 Brána do Čech = 4 destinace Potlačit maximálně Ústecký kraj Aktualizace Strategie rozvoje CR v roce 2010 Iniciace

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více