B U L L E T I N 1 / 2005

Transkript

1 B U L L E T I N 1 / 2005

2 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 2 O B S A H Úvodník A po zimě přišlo jaro Valná hromada ČSDP Zápis ze čtvrté valné hromady Z předsednictva ČSDP a z činnosti sekcí Zápis z osmnácté schůze předsednictva.. 7 Zápis z devatenácté schůze předsednictva... 8 Články Ochrana práv cestujících podle evropského práva v letecké dopravě (J.Horník) Konflikt mezi návrhem Mezinárodní úmluvy o výlučné volbě soudu a Úmluvami CMR a CVR (V.Roubal) Jsme zasílatelé nebo poddopravci (V.Sváček) Judikatura Meziválečná judikatura (nešetření mimořádné péče jako hrubá nedbalost) Aktuální judikatura I. (právo rozhodné pro zákonnou cessi nároku na náhradu škody na pojistitele) Aktuální judikatura II. (náhrada celního dluhu na základě slibu odškodnění).. 27 Evropská judikatura I. (přístup na trh odbavovacích služeb) Evropská judikatura II. (kabotáž v námořní dopravě) 39 Různé K přípravám na 50. výročí vzniku Mezinárodní Úmluvy CMR Přihláška na mezinárodní sympózium k Úmluvě CMR Upozornění pro naloďovatele na nebezpečnou praxi některých námořních dopravců

3 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 3 Ú V O D N Í K A po zimě přišlo jaro Milí členové ČSDP, milí čtenáři Bulletinu, ještě nedávno jste za okny svých kanceláří či za okny vozů tvořících vozový park Vaší firmy mohli spatřit více než bohatou sněhovou nadílkou, která v době, kdy otevíráte stránky Bulletinu, zřejmě již definitivně odezněla a jaro je tak za dveřmi. Nedávno jsem obdržela od jednoho kamaráda em fotky z amerického Bostonu, na němž byly zachyceny obrázky této části naší planety se sněhovou nadílkou nepoměřitelně větší než tou, která se v té době nacházela v našich klimatických podmínkách. Nenapadlo mě nic lepšího než tento e- mail poslat dál mému kamarádovi z Bostonu, kterého jsem zcela náhodou poznala pár dnů před tím. Těšila jsem se, jak bude potěšen, popatříc na smějící se dětské tváře dětí klouzajících se po horách sněhu více než velkoryse pokrývajících vozy, domy, zahrady atd. v jeho rodném státě. Mýlila jsem se. Odpověď zněla asi takto: " Je to velice zábavné, pokud jsi dítě. Pokud jsi však dospělý, jehož auto je pod tou hromadou sněhu, až taková zábava už to není " Umím si představit, že většinu z Vás, ať už jste majiteli či zaměstnanci dopravních a spedičních firem nebo alespoň majiteli osobních vozů, bych obdobnými obrázky sněhu pokrývajícího hutně až po střechy Vaše vozy, na němž se navíc kloužou děti, asi také nepobavila. Umím si představit, že nedávná sněhová kalamita, většinu z Vás nepotěšila stejně jako toho mého kamaráda fotky jeho rodného Bostonu s na první pohled tak krásnou sněhovou nadílkou. To pak tím spíše, že jste členy Společnosti, která se zabývá problematikou práva dopravy. Toto právo ve své podstatné části spočívá na právní úpravě řešení škodních událostí vznikajících v dopravě. Sníh, především pak, je-li ho v přírodě více než je obvyklé, je zcela nepochybně jevem, který riziko takovýchto škod nesnižuje, nýbrž spíš naopak. Věřím však, že Vás s ohledem na nedávný stav počasí potěší alespoň zpráva, že právě v této době se jednou z otázek, jimiž se zabývá Ministerstvo dopravy a spojů ČR, po velkém a dlouhodobém úsilí naší Společnosti stává otázka přijetí Protokolu k Úmluvě CMR, který novelizuje čl. 23 Úmluvy CMR upravujícího tzv. limitaci odpovědnosti mezinárodního silničního dopravce. Nelze pravděpodobně očekávat, že k přijetí tohoto Protokolu Českou republikou dojde ještě tuto zimu, která právě končí. Nicméně se snad můžeme alespoň těšit, že budou-li v důsledku nedávných nepříjemných klimatických změn i následující zimy k Vám všem jako subjektům jakkoliv činným v oblasti dopravy a dopravního práva i nadále tak macešské jako letos, jednu z nejbližších zim alespoň rozsah škod, k jejichž náhradě případně v důsledku takovýchto klimatických mizerií budete povinni, bude podstatně nižší. Případně, že jako právníci budete při spolupráci na řešení takovýchto škod svým klientům v postavení dopravců moci sdělit alespoň o něco veselejší vyhlídky než proběhlou zimu. Je tedy zjevné, že v průběhu končící zimy se plně uplatnilo jedno ze starých známých rčení: "Všechno zlé je k něčemu dobré." Nebo-li jinak řečeno, když už letošní zima nutila mnoho z nás nevyjíždět a sedět v kanceláři, donutila k tomu i ministerské úředníky, kteří přikročili k započetí prací na přijetí právní úpravy pro mezinárodní silniční dopravce velice pozitivní. Přeji Vám, ať zbývající dny letošní zimy (a nastupující jaro) jsou pro Vás stejně pozitivní, jako byl celý její dosavadní průběh ve výše popsaném smyslu pozitivním pro nás všechny - osoby, jimž není další vývoj dopravního práva v České republice lhostejný. březen 2005 JUDr. Alice Bártková, M.E.S. Tajemník ČSDP

4 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 4 V A L N Á H R O M A D A Č S D P ZÁPIS ZE ČTVRTÉ VALNÉ HROMADY ČSDP konané dne 25. listopadu 2004 ve hod. Místo konání : zasedací místnost Sdružení ČESMAD, Nad Sokolovnou 1, Praha 4 Datum konání : ve 14,00-16,00 hodin 1) Úvodní slovo: JUDr. Miroslav Šubert JUDr. Miroslav Šubert přivítal přítomné členy ČSDP a omluvil neúčast předsedy ČSDP, JUDr. Václava Roubala. Poté vyzdvihl význam dopravy v hospodářství obecně a v hospodářství českém zvláště a v tomto smyslu poté význam činnosti ČSDP. Vyjádřil se také pozitivně k rostoucímu počtu členů s tím, že ČSDP však neusiluje o žádnou masovou členskou základnu, nýbrž členství v ní má být členstvím výběrovým a její členové mají být subjekty se skutečným zájmem o rozvoj tzv. práva dopravy. Poté JUDr. Šubert informoval o zprávě, kterou před chvílí obdržel od paní Dr. Radkovičové z Ministerstva dopravy a spojů a dle níž byl na základě opakovaných urgencí ze strany ČSDP již vypracován dopis pro ministra týkající se přijetí a ratifikace Protokolu k čl. 23 Úmluvy CMR Českou republikou. Dále JUDr. Šubert informoval o skutečnosti, že kromě přepravy silniční bylo letos možno zaznamenat pestrý rejstřík změn mezinárodních úmluv i v ostatních oblastech dopravy a to dopravy letecké, vnitrozemské vodní a železniční. Lze pak jen doufat, že ke změně, resp. odpovídající unifikaci dojde i v oblasti dopravy námořní a to snad ještě na letošním prosincovém jednání ve Vídni. 2) Stav členské základny: JUDr. Alice Bártková JUDr. Bártková uvedla, že Společnost dosáhla v letošním roce počtu 36 členů, když byli přijati 4 nový členové a společnost TNT požádala o ukončení členství. 3) Hospodaření ČSDP: JUDr. Alice Bártková a) Za rok 2004: Dle informace JUDr. Laipolda je dle výpisu z účtu Společnosti z listopadu 2004 na účtu cca ,-- Kč. Do příjmů za letošní rok lze dle předběžného příslibu očekávat ještě dar Svazu spedice a logistiky ČR, jeho výše však zatím není známa. Tento finanční dar bude určen ke krytí nákladů na pořádání Sympozia k 50. výročí existence Úmluvy CMR, které se má konat Náklady Společnosti spočívaly především v nákladech na správu webové domény ve výši cca ,-- Kč, nákladech na vedení bankovního účtu a běžných administrativních výdajích ve výši cca ,-- Kč. Ještě v letošním roce budou hrazeny náklady na užívání kanceláře Společnosti ve výši cca ,-- Kč včetně DPH. b) Předpokládané na rok 2005: Předpokládané příjmy: za členské příspěvky dle platební morálky členů cca ,-- Kč až ,-- Kč Předpokládané výdaje: - náklady na správu webových stránek cca ,-- Kč

5 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 5 - běžné administrativní výdaje cca ,-- Kč až 2.000,-- Kč - náklady na užívání kanceláře cca ,-- Kč - náklady na pořádání Sympozia k 50. výročí Úmluvy CMR cca ,-- Kč až ,-- Kč Jelikož je zřejmé, že současné a plánované příjmy Společnosti po odečtení plánovaných výdajů na pořádání Sympozia nedostačují, usiluje předsednictvo prostřednictvím svých kontaktů zejména o získání sponzorských darů. Pan JUDr. Roubal např. přislíbil oslovit sdružení ČESMAD Bohemia, JUDr. Šubert Asociaci pojišťoven. V souvislosti se zajištěním prostředků na pořádání Sympozia informovala JUDr. Bártková dále, že se počítá s vydáním zvláštního čísla Bulletinu, které bude publikováno rozsáhleji nežli běžná čísla a v němž bude členům i nečlenům ČSDP dána možnost úplatné inzerce. Pro plánované pořádání Sympozia schválila Valná hromada jednomyslně hlasy všech přítomných členů následující U s n e s e n í: Valná hromada ČSDP zmocňuje předsednictvo ČSDP, aby vynaložilo náklady na pořádání Sympozia k 50. výročí Úmluvy CMR a to až do výše aktiv ČSDP po odečtení pasiv s tím, že bere na vědomí, že předpokládaná výše výdajů bude cca ,-- Kč až ,-- Kč. 4) Informace o činnosti ČSDP za předchozí období: JUDr. Alice Bártková, JUDr. Miroslav Šubert 1. Bylo konstatováno, že je i nadále v redakci JUDr. Jiřího Horníka vydáván Bulletin ČSDP a členové hodnotí jeho vysokou úroveň. Současně byli vyzváni členové k podávání příspěvků do Bulletinu a podávání případných podnětů a připomínek k činnosti ČSDP prostřednictvím Bulletinu, stejně jako k podávání zajímavých otázek k diskusi nebo k jejich seznámení ostatním členům touto cestou. 2. Dále bylo uvedeno, že se plánuje s vydáním zvláštního čísla Bulletinu k příležitosti pořádání 50. výročí Úmluvy CMR. Toto číslo bude publikováno ve větším rozsahu nežli čísla běžná a členům i nečlenům bude na jeho stránkách dána možnost úplatné inzerce.příjmy z takovéto inzerce by byly použity na pořádání Sympozia. 3. K otázce přípravy Sympozia k 50. výročí Úmluvy CMR bylo zejména odkázáno na zápisy ze schůzí předsednictva publikované pravidelně v Bulletinu, když předsednictvo se touto otázkou nyní zabývá v zásadě na každé své schůzi. JUDr. Bártková pouze stručně shrnula, že byly osloveny osoby, které by byly ochotny přednést příspěvek na Sympoziu a to odborníci z ČR i ze zahraničí. Jednalo by se zejména o JUDr. Roubala, který by se zabýval otázkami mezinárodní silniční dopravy, Jürgen Knorre, advokát z Kolína nad Rýnem, který se zabývá především otázkou kabotáže, Prof. JUDr. Monika Pauknerová zabývající se problematikou dopravy obecně, další odborník zabývající se zejména otázkami paletizace, aj. 4. Oproti otázkám, jimiž se již zabývalo předsednictvo, uvedla JUDr. Bártková nově, že se počítá i s blokem týkajícím se pojištění v dopravě. Za účelem přednesení takovýchto příspěvků budou zejména osloveny pojišťovny, případně pojišťovací makléři a jejich odborníci. 5. K otázce přijímání Protokolu k článku 23 Úmluvy CMR znovu JUDr. Bártková kvitovala čerstvou zprávu JUDr. Šuberta o tom, že je v tomto smyslu již připraven dopis na ministra. 6. JUDr. Bártková také informovala, že za jeden ze zásadních úspěchů ČSDP z poslední doby je třeba považovat ustavení pracovní skupiny na Ministerstvu dopravy a spojů a započetí prací na novém silničním přepravním řádu. Tyto kroky byly učiněny z podnětu Společnosti s členy pracovní skupiny jsou i členové ČSDP. V podrobnostech odkázala JUDr. Bártková zejména na

6 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 6 příslušný článek JUDr. Roubala uveřejněný v posledním čísle Bulletinu a na zápis z poslední schůze předsednictva, které se touto otázkou podrobně zabývalo. 7. Závěrem JUDr. Šubert informoval, že členové Společnosti se aktivně podílejí na přípravě jednotné právní úpravy na úseku námořní dopravy. V současné době totiž existuje v této oblasti celkem 5 (?) mezinárodních Úmluv a Česká republika je signatářem tzv. Hamburských pravidel. Nová jednotná pravidla by se měla nejspíše nejvíce blížit tzv. Haagsko-Vysbickým pravidlům. V souvislosti s přípravou takovéto nové jednotné úpravy je také řešena otázka, zda se takováto úprava bude vztahovat jen na přepravu z přístavu do přístavu nebo ne celý úsek přepravy, jež je označován jako tzv. přeprava kombinovaná. Dle dosavadního vývoje příprav je pak pravděpodobné, že se takováto nová jednotná úprava bude vztahovat na celý úsek přepravy, jež je označován jako tzv. přeprava kombinovaná. 5) Schválení změny stanov: 1. Pro potřebu lepší práceschopnosti Společnosti schváleno jednomyslně hlasy všech přítomných členů následují U s n e s e n í: Za větu první čl. 7 odst. 5 Stanov se vkládá následující nová věta druhá: Nesejde-li se potřebný počet členů, koná se tentýž den valná hromada náhradní, která rozhoduje hlasy přítomných členů. 2. Jelikož tzv. zápisné není, na rozdíl od členských příspěvků, osvobozeno od daně z příjmu, musí ČSDP jen z důvodu zápisného podávat každoročně daňové přiznání. Pro zjednodušení účetní administrativy ČSDP přijato jednomyslně hlasy všech přítomných členů následující U s n e s e n í: Ruší se povinnost placení zápisného novými členy ČSDP ve výši 100,-- Kč. 6) Diskuse: 1. Mgr. Martin Laipold vyzval členy, aby v případě, že mají možnost přispět k popularizaci Sympozia k 50. výročí Úmluvy CMR takto učinili. 2. Doc. Pauknerová vznesla dotaz, zda je již znám program Sympozia. K tomu ji JUDr. Šubert a JUDr. Bártková informovali, že podrobný program ještě znám není, nicméně tento se bude odvíjet od odborného zaměření pozvaných a přihlášených přednášejících. O podrobnějším programu začne předsednictvo jednat počínaje následující schůzí předsednictva plánované na JUDr. Horník vyzval přítomné, kdo by měl možnost přispět k vytváření funkčních webových stránek Společnosti např. i proto, že je sám nebo za pomoci jiných členů sám jejich grafickou a obsahovou podobu zpracovat, nechť pomůže. Dále uvedl, že webové stránky by mohly být významným prostředkem popularizace Sympozia k 50. výročí Úmluvy CMR a tímto zpětně opět ke zvýšení prestiže samotné ČSDP. K takovéto výzvě reagoval ing. Slavík ze společnosti Cargo Nova s.r.o., že mají možnost prezentovat Sympozium v rámci dopravně vytěžovacího programu Raaltrans a v rámci webového serveru Seznam..cz. Pro tyto potřeby by však potřeboval mít k dispozici program Sympozia spolu se zněním pozvánky obsahující i odkaz na možnost přihlášení na Sympozium, pokud možno i s uvedením výše účastnického poplatku. Na tuto nabídku reagovala JUDr. Bártková tak, že se předsednictvo pokusí takovéto podklady na své dalších schůzi dne připravit a poté bude osobně Ing. Slavíka kontaktovat.

7 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 7 JUDr. Knapp reagoval k výzvě JUDr. Horníka tak, že dle jeho rozhovoru s JUDr. Mandákem, radaktorem Bulletinu advokacie vydávaným Českou advokátním komorou, je ČAK v rámci tohoto Bulletinu po obdržení příslušného příspěvku také k prezentaci Sympozia ochotno. Mgr. Laipold vznesl návrh, že by se ČSDP mohla obrátit i na soudce s cílem prezentace Sympozia v soudcovských kruzích a s případnou žádostí o přednesení příspěvku na Sympoziu také zástupcem soudcovských kruhů 4. JUDr. Vršková informovala o vznikajícím nebezpečí rozšiřování odpovědnosti dopravců zajišťujících osobní přepravu v oblasti náhrady škody na zdraví a životě také o nároky pozůstalých z titulu ochrany osobnosti. V současné době probíhá větších množství sporů týkajících se dané oblasti, pravomocné judikáty ještě nejsou k dispozici. Nicméně pokud budoucí judikáty budou směřovat k rozšíření této odpovědnosti daným směrem, bylo by vhodné o daném vývoji a jeho rizicích již nyní informovat na stránkách odborného tisku a po vydání příslušných pravomocných rozhodnutí zahájit také jednání s pojišťovnami o odpovídajícím rozšíření rozsahu pojistného plnění. Zde JUDr. Bártková uvedla, že ČSDP jednak pro potřebu diskuse o dané otázce dává k dispozici Bulletin ČSDP a dále je připravena své členy zaštítit při uveřejňování odpovídajících příspěvků v jiných periodicích. JUDr. Šubert přislíbil, že v rámci svých kontaktů na Asociaci pojišťoven je připraven ke zprostředkování odpovídajících jednání s pojišťovnami. V Praze dne 25. listopadu 2004 Zápis zpracovala: JUDr. Alice Bártková Ověřovatel zápisu: JUDr. Miroslav Šubert Z P Ř E D S E D N I C T V A Č S D P A Č I N N O S T I S E K C Í ZÁPIS Z OSMNÁCTÉ SCHŮZE PŘEDSEDNICTVA konané dne 14. února 2005 Zasedání předsednictva se dne 14. února 2005 od do hod. v sídle Společnosti zúčastnili: JUDr. Václav Roubal předseda předsednictva JUDr. Alice Bártková, M.E.S. tajemník JUDr. Miroslav Šubert člen předsednictva JUDr. Jan Čejka člen předsednictva Předseda předsednictva přivítal přítomné a konstatoval, že z pěti členů předsednictva jsou přítomní čtyři členové a předsednictvo je tedy v souladu s čl. 8 odst. 2 stanov Společnosti usnášeníschopné. Poté předseda předsednictva navrhl, aby se přistoupilo k projednání programu předsednictva. Na schůzi byla projednávána otázka organizace Sympozia k 50. výročí existence Úmluvy CMR s předpokládaným termínem konání v roce 2005.

8 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 8 1) JUDr. Roubal informoval, že publikoval článek k Sympoziu v časopise Transport magazín a v časopise Reliant News, v němž vyzval i k podávání předběžných přihlášek k účasti na Sympoziu. Tato výzva však zůstala zcela bez odezvy. 2) JUDr. Šubert předložil návrh vzorového adresného dopisu s výzvou k účasti na Sympoziu. Znění tohoto dopisu bylo všemi přítomnými odsouhlaseno s tím, že bude adresně rozesílán na různé subjekty, které by mohly mít o účast na Sympoziu zájem a současně by mohly případně finančně a materiálně podpořit jeho pořádání. 3) Byl odsouhlasen konkrétnější program Sympozia: 1. Jürgen Knorre: Zástavní právo v mezinárodní dopravě 2. Dr. Erwin Bauer: AETR 3. Dr. Václav Roubal: Úmluva CMR v kontextu právního řádu 4. Zástupce soudcovské unie: Judikatura v oblasti silniční dopravy 5. Dr. Miroslav Šubert: Multimodální doprava ve vztahu ke kamionové dopravě 4) Předběžně byla cena za vstup na Sympozuim nezávazně pro nečleny ČSDP stanovena na 1.000,-- Kč a pro členy na 500,-- Kč. 5) K otázce zajištění finančních prostředků na pořádání Sympozia bylo uvedeno následující: 1. JUDr. Šubert informoval, že Svaz spedice a logistiky je ochoten poskytnout finanční příspěvek. JUDr. Roubal se tedy zavázal na Svaz zavolat a dohodnout výši a způsob poskytnutí příspěvku. 2. Bylo dohodnuto, že budou zaslány adresné dopisy se žádostí o poskytnutí podpory při pořádání Sympozia, mj. i na p. Hanáka, prezidenta Svazu dopravy. 3. S odvoláním na předchozí dopis bude znovu kontaktována IRU s výzvou k účasti zástupce IRU na Sympoziu. Na závěr všichni přítomní schválili jednomyslně termíny schůzí předsednictva na 6 měsíců dopředu a to konkrétně vždy v 15:00 hodin dne , , a JUDr. Čejka se zavázal o těchto termínech informovat JUDr. Třebešku. Zápis zpracovala: JUDr. Alice Bártková V Praze dne 14. února 2005 Ověřovatel zápisu: JUDr. Václav Roubal ZÁPIS Z DEVATENÁCTÉ SCHŮZE PŘEDSEDNICTVA konané dne 14. února 2005 Zasedání předsednictva se dne 14. března 2005 od 15:00 do 16:45 hod. v sídle Společnosti zúčastnili: JUDr. Václav Roubal předseda předsednictva JUDr. Miroslav Šubert člen předsednictva JUDr. Milan Třebeška člen předsednictva Předseda předsednictva přivítal přítomné a konstatoval, že z pěti členů předsednictva jsou přítomní tři členové a předsednictvo je tedy v souladu s čl. 8 odst. 2 stanov Společnosti usnášeníschopné. Předseda předsednictva konstatoval omluvu neúčasti: JUDr. Alice Bártkové, M.E.S. tajemník JUDr. Jan Čejka člen předsednictva

9 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 9 Na schůzi byla projednávána otázka organizace Sympozia k 50. výročí existence Úmluvy CMR s předpokládaným termínem v roce ) JUDr. Roubal informoval o vyhotovení a zaslání adresných dopisů s výzvou k účasti na Sympoziu. tyto dopisy byly zaslány na vedení AEG pojišťovny, Česmadu Bohemia, ČSAD Brno, pojišťovnu Generalli, Svaz dopravců k rukám Ing. Hanáka, ČSAD Hodonín, ICOM Jihlava, pojišťovnu Kooperativa, Svaz spedice a logistiky a prezidenta Soudcovské unie na JUDr. Jirsu. Článek o konání Sympozia byl zaslán s žádostí o uveřejnění do dalších odborných magazínů Dopravní noviny, Dopravák. 2) Předsednictvo posoudilo stav dosavadních příprav a po zjištění nedostatku odezvy na písemné informace o konání Sympozia, považuje za nutné zvolit účinnější formu pro kontaktování představitelů důležitých společností, u nichž lze předpokládat zájem o téma Sympozia. Bylo proto dohodnuto, že tímto způsobem budou osobně požádáni o přijetí představitelů ČSDP, zejména tito vedoucí osobnosti: generální ředitel pojišťovny Kooperativa Ing. Mráz (návštěvu sjedná JUDr. Roubal), generální ředitel pojišťovny AEG (návštěvu sjedná JUDr. Šubert). Dále se doporučuje osobní setkání s vedením makléřské společnosti SATUM CZECH a písemný kontakt na ČESMAD Slovakia, firmu Reliant příp. další. 3) JUDr. Roubal informaci o osobním jednání s generálním tajemníkem Sdružení ČESMAD Bohemia Ing. Špryňarem, který přislíbil sponzorskou pomoc a zároveň součinnost ČESMADU Bohemia při zajišťování Sympozia. Ing. Špryňar doporučil, aby setkání bezprostředně po přednáškách na Sympoziu bylo formou rautu příp. koktejlu v prostorách konání Sympozia. 4) K upřesnění programu Sympozia bylo dohodnuto, že je vhodné, aby byli požádáni představitelů spolupořadatelských organizací o krátké vystoupení v úvodní části Sympozia. Počítá se s tím, že bude požádána o vystoupení ministrem dopravy pověřena náměstkyně paní JUDr. Kovalčíková, aby jménem Ministerstva dopravy, které převzalo záštitu, provedla úvodní proslov a poté by následoval krátký příspěvek generálního tajemníka ČESMAD Bohemia a představitele Svazu spedice a logistiky. Na tyto projevy pak by navázaly výklady jednotlivých referentů podle již dříve stanoveného programu. Počítá se s tím, že ukončení této části Sympozia by bylo okolo 13:00 hodiny s tím, že zahájení se předpokládá na 09:00 hodin. 5) Předsednictvo si je vědomo toho, že je třeba využít každého školení a setkání s potencionálními zájemci o Sympozium, aby jeho konání bylo dostatečně uvedeno ve známost. 6) Členové předsednictva se seznámili s návrhem článku, který vypracoval Mgr. Vítězslav Sváček, k tématu s názvem Jsme zasílatelé nebo poddopravci? 7) JUDr. Třebeška předložil k uvážení změnit dobu zahájení ve stanovených termínech pro schůze předsednictva ČSDP a sice na 09:00 hodinu dopoledne.tento návrh byl akceptován, takže příští schůze předsednictva ČSDP se bude konat v původním termínu se zahájením v 09:00 hodin. Na stejnou hodinu budou i další schůze předsednictva při ponechání původně stanovených termínů. Zápis zpracoval: JUDr. Václav Roubal V Praze dne 14. března 2005

10 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 10 Č L Á N K Y Ochrana práv cestujících podle evropského práva v letecké dopravě JUDr. Jiří Horník I. Úvod Ochrana práv spotřebitelů je jednou z oblastí, které se komunitární právo věnuje velmi důsledně, když se opírá především o čl. 153 Smlouvy o založení ES. Základní východiska pro ochranu spotřebitelů na komunitární úrovni byla shrnuta v roce 2001 v tzv. Zelené knize o ochraně spotřebitelů. 1 Konkrétní cíle pak byly vytyčeny o rok později, kdy Evropská Komise vydala tzv. Consumer Policy Strategy Mezi spotřebitele jako konečné uživatele určitých výrobků nebo služeb přitom patří i cestující všech druhů dopravy. Stupeň ochrany těchto spotřebitelů se však v současné době liší v rámci každého druhu dopravy. Nejvíce protěžovanými spotřebiteli z hlediska aktuální úpravy jejich práv jsou na evropské úrovni spotřebitelé využívající leteckou dopravu, a to zejména dopravu osobní. 3 Již v roce 2000 připravila Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě s názvem Ochrana cestujících v letecké dopravě v Evropské unii, 4 která vytyčovala hlavní cíle Evropské unie v následujících letech v oblasti ochrany práv cestujících v letecké dopravě, když se Komise zejména zavázala připravit odpovídající legislativu pro zlepšení podmínek cestujících při zpoždění jejich letů, stanovení minimálních požadavků na přepravní smlouvy a poskytnutí cestujícím odpovídajících informací o kvalitě poskytování leteckých služeb v pravidelných spotřebitelských zprávách. Zároveň se Komise zavázala mj. prosazovat přijetí dobrovolných závazků ze strany leteckých dopravců ohledně zlepšení kvality poskytovaných služeb, odpovídající péče o cestující, jejichž let byl zpožděn, a nastavení jednoduchých mechanismů pro podávání stížností a jejich mimosoudní řešení. Ačkoli v některých oblastech nebyla předsevzetí Komise naplněna zcela nebo se vývoj posunul trochu jiným směrem, v oblasti zpoždění a přepracování původní úpravy tzv. over-bookingu dosáhla Komise významného úspěchu, když byla přijata zcela nová úprava ochrany práv cestujících v souvislosti s odepřením přepravy, zrušením letu a zpožděním, která je v současné době nejpodrobněji zpracovanou ochranou práv cestujících vůbec. Pozadu tak zůstala např. příprava jednotných minimálních požadavků na přepravní smlouvy, přičemž od tohoto záměru bude zřejmě v konečné fázi ustoupeno. Pozornost Komise však na základě provedených analýz přitáhla problematika práv cestujících se sníženou mobilitou, jejichž práva při letecké přepravě by měla být v evropském právu výslovně zakotvena, a to poměrně podrobně. Nejnověji shrnula Komise své úspěchy na poli ochrany cestujících ve zprávě z února 2005 s názvem Posilování práv cestujících v rámci Evropské Unie. 5 V návaznosti na hodnocení stávajícího rozvoje dopravy, který Komise hodnotí jako boom (zejména v důsledku zavedení jednotného trhu), který vedl k tomu, že se cestování stalo pro mnohé nejen realitou, ale přímo právem, Zpráva o posilování práv cestujících především kritizuje absenci jednotné evropské legislativy zaručující cestujícím základní práva, která by byla snadno vynutitelná. Kromě zhodnocení stávajícího stavu ochrany práv cestujících (zejména v letecké a železniční dopravě) nastiňuje Komise i své další plány v této oblasti, a to v následujících bodech: 1 COM (2001) 531 final ze dne 2. října 2001 (dále jen Zelená kniha ) 2 COM (2002) 208 final ze dne 7. května 2002 (dále jen Consumer Policy Strategy ) 3 Consumer Policy Strategy, s COM (2000) 365 final ze dne 21. června 2000 (dále jen Ochrana cestujících v letectví ). K tomuto dokumentu se Evropský parlament vyjádřil ve své zprávě A5-0249/2001 ze dne 29. června 2001 (dále jen Zpráva EP k ochraně cestujících v letectví ) 5 COM (2005) 46 final ze dne 16. února 2005 (dale jen Zpráva o posilování práv cestujících )

11 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 11 a) zvláštní opatření ve prospěch cestujících se sníženou mobilitou; b) zajištění automatického a okamžitého řešení v případě přerušení cesty; c) odpovědnost v případě smrti nebo zranění cestujících; d) projednávání stížností a opatření k nápravě; e) informování cestujících. Na stránkách Bulletinu budeme čtenáře informovat o jednotlivých oblastech ochrany práv cestujících podle evropského práva, a to jak o stávající úpravě, tak o úpravě zamýšlené. Pokusíme se přitom danou problematiku probrat nejen z pohledu cestujících, ale rovněž ze strany dopravců. Jako první se přitom budeme věnovat právům cestujících v souvislosti s odepřením přepravy, zrušením letu a zpoždění, jejichž nová úprava vstoupila v platnost v únoru II. Práva cestujících v souvislosti s odepřením přepravy, zrušením letu a zpožděním 1. Stávající úprava Vzhledem k tomu, že existence vysokých fixních nákladů nutí letecké dopravce provozovat lety s maximální možnou obsazeností, je nutné na konkrétní let získat co nejvíce platících cestujících. V 80. letech minulého století se proto začala rozšiřovat praxe prodeje více letenek, než byla kapacita daného spoje (tzv. overbooking), 6 což z pohledu leteckých dopravců snižovalo riziko nedostatečné obsazenosti konkrétního letu. Příslušný dopravce pak spoléhá na to, že se někteří cestující nedostaví, nebo že bude možné cestující z obsazené nižší třídy přesunout do zpravidla méně obsazené třídy vyšší, případně že někteří cestující se budou ochotni za určitou paušální odměnu a posunutí odletu o několik hodin vzdát svého místa. Bez ohledu na případné ústupky ze strany dopravce jsou práva cestujících, kteří nemohou odletět příslušným letem, nepochybně významně krácena. K ochraně cestujících před výše uvedeným postupem leteckých dopravců bylo na komunitární úrovni vydáno nařízení Rady č. 295/91 (EHS) ze dne 4. února 1991, kterým se stanoví společná pravidla systému náhrad za odepření zaknihovaného místa v pravidelné letecké dopravě. 7 Jak je zřejmé z jeho názvu, jeho působnost je omezena na řešení problému overbookingu, přičemž cestujícímu je v případě odepření přepravy přiznáno právo volby mezi plným proplacením ceny letenky nebo náhradním letem provedeným co nejdříve nebo později dle potřeb cestujícího. Dopravce je rovněž povinen cestujícímu bezplatně poskytnout přístup ke komunikačním prostředkům či bezplatně poskytnout jídlo, občerstvení a ubytování. Zároveň cestujícímu náleží odškodnění minimálně ve výši 150 EUR, jde-li o let kratší než 3500 km a 300 EUR, jde-li o let delší. Výše náhrady však může být omezena jednak cenou letenky do konečného místa určení a rovněž může být snížena až o 50%, pokud dopravce dopraví cestujícího do místa určení náhradním letem v určitém čase. 2. Nové nařízení o poskytování odškodnění a asistence Omezený rozsah nařízení z roku 1991 však již dlouhou dobu nevyhovoval dnešním potřebám. S liberalizací letecké dopravy v rámci Evropské unie a její následnou další expanzí bylo nutné práva cestujících chránit mnohem efektivněji a ve větším rozsahu, zejména pak nejen při odepření nástupu, ale i v případech zpoždění nebo zrušení letů. Z tohoto důvodu přišla na konci roku 2001 Komise s návrhem nového nařízení, 8 které mělo plně nahradit stávající nařízení z roku 1991 a významně rozšířit rozsah ochrany cestujících. Návrh nového nařízení ve své podstatě vycházel z původního 6 K definici overbookingu viz čl. 2 písm. d) nařízení Rady č. 295/91 (EHS) ze dne 4. února Úřední věstník EU L 36 ze dne 8. února 1991, s. 5 8 COM (2001) 784 final ze dne 21. prosince 2001, publikováno v Úředním věstníku EU C 103 E ze dne 30. dubna 2002, s. 225 (modifikovaná podoba pak vydána jako COM(2002) 717 final a publikována v Úředním věstníku EU C 71 E ze dne 25. března 2003, s. 188).

12 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 12 nařízení, když převzal některá jeho ustanovení, která však dále rozvinul nebo přizpůsobil rozšířenému obsahu. V rámci legislativního procesu prošel návrh několika úpravami, přičemž názory Komise, Rady a Evropského parlamentu se v mnoha případech velmi podstatně rozcházely. Nakonec však bylo v tzv. dohodovacím řízení (čl. 251 odst. 3 5 Smlouvy o ES) dosaženo shody a nové nařízení bylo přijato jako nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004 (ES) ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla pro odškodnění a asistenci cestujícím v případě odepření přepravy a zrušení nebo velkého zpoždění letu, a kterým se ruší nařízení č. 295/91(EHS). 9 Nové nařízení nabývá účinnosti 17. února Ze strany Komise je přijetí nařízení považováno za jednoznačný úspěch. Komisařka pro dopravu Loyola de Palacio se o novém nařízení vyjádřila jako o jednom z hlavních počinů Komise, kterým jsou občané vtahováni do centra politiky Evropského společenství, když se cestujícím, kteří jsou mnohdy oběťmi praktik leteckých společností, podaří vymoci si jeho prostřednictvím silnější postavení při uplatňování svých práv. 10 Působnost nového nařízení navazuje na stávající nařízení z roku 1991, 11 když obě tato nařízení se vztahují na lety prováděné v rámci pravidelné letecké dopravy, jejichž místo odletu je na jakémkoli letišti v rámci Společenství (Community airport), přičemž není rozhodné, jestli je let prováděn dopravcem Společenství (Community air carrier) nebo dopravcem ze třetí země. Nově se však rozšiřuje působnost nařízení o lety odlétající z nečlenského státu Společenství, které směřují na letiště v rámci Společenství, je-li let provozován leteckou společností, která je leteckým dopravcem Společenství. Zároveň se nařízení přímo použije i na dopravu nepravidelnou, tj. na charterové lety provozované zpravidla pro cestovní kanceláře, přičemž oproti stávající úpravě, kde byla náhradu na dopravci oprávněna nárokovat pouze cestovní kancelář, která ji pak poskytovala cestujícímu, je nyní cestujícímu přiznáváno právo na odškodnění přímo od dopravce, který provádí přepravu. Zahrnutí charterové dopravy do působnosti nařízení bude nepochybně přínosem, když v této oblasti, kde dochází k významnějšímu zpožďování letů častěji než v dopravě pravidelné, byla práva cestujících dosud chráněna pouze na základě směrnice Rady č. 90/314 ze dne 13. června 1990, o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. 12 Základním předpokladem pro vznik práv cestujících stanovených v novém nařízení je, že dojde k odepření přepravy cestujícího proti jeho vůli (tzv. denied boarding), ke zrušení letu nebo k velkému zpoždění letu. V závislosti na tom, jaká z výše uvedených událostí nastane, přiznává nařízení cestujícím jedno nebo více z následujících práv, přičemž tyto práva označuje jako práva minimální: a) právo na finanční odškodnění; b) právo na náhradu ceny letenky nebo alternativně právo na náhradní let do místa určení za srovnatelných přepravních podmínek; c) právo na bezplatné služby, které zahrnují jídlo a občerstvení, hotelové ubytování a dopravu mezi letištěm a místem ubytování a přístup ke komunikačním prostředkům (dva telefonní hovory, faxy nebo y). Výčet uvedených práv vychází z nařízení z roku 1991 a až na některé upřesňující formulace je téměř shodný. Odlišně je však upraven rozsah jednotlivých práv, který sice rovněž závisí na délce dotčeného letu, avšak na místo dvou rozlišuje nařízení tři letové zóny: (i) lety kratší než 1500 km (dále jen Zóna A ), (ii) lety mezi km a všechny lety v rámci Společenství delší než 1500 km (dále jen Zóna B ), a (iii) všechny ostatní lety (dále jen Zóna C ). Uvedené dělení na letové zóny pak používá nařízení konzistentně pro stanovení rozsahu různých práv cestujících. Velmi významné změny doznala výše finančního odškodnění. Pokud cestujícímu vznikne v souladu s nařízením nárok na finanční odškodnění, pak jeho minimální výše činí 250 EUR pro lety v Zóně A, 400 EUR pro lety v Zóně B a 600 EUR pro lety v Zóně C. Oproti stávající úpravě nelze tyto 9 Úřední věstník EU L 46 ze dne 17. února 2004, s Tisková zpráva č. IP/04/98 ze dne 26. ledna Zjednodušené srovnání práv cestujících dle stávajícího nařízení z roku 1991 a nového nařízení je uvedeno v příloze k tomuto pojednání. 12 Úřední věstník EU L 158 ze dne 23. června 1990, s. 59

13 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 13 minimální částky omezit v závislosti na ceně letenky. Zachováno je však právo dopravce snížit částku odškodnění až o 50%, jestliže cestující využije náhradního letu nabídnutého dopravcem, který mu umožní dostat se na místo určení v určitém časovém intervalu od původně plánované doby příletu. Právo na odškodnění je zcela nezávislé na ostatních právech cestujícího, která mu přísluší dle nařízení. Poskytnutí odškodnění se rovněž nedotýká jakéhokoli jiného práva na odškodnění (např. podle národního práva nebo podle mezinárodních smluv), 13 přičemž však platí, že odškodnění přiznané na základě nařízení může být od takového jiného odškodnění odečteno. Výše uvedená práva cestujících nesmí být omezena ani vyloučena, a to ani smluvním ujednáním. Takové omezení nebo vyloučení je neúčinné a cestující je i nadále oprávněn uplatňovat svá práva v rozsahu, který mu přiznává nařízení. Dopravce má navíc podle nařízení povinnost informovat cestující o jejich právech, a to ať již zřetelným oznámením umístěným u odbavovací přepážky, jehož text je nařízením přesně předepsán, nebo poskytnutím písemného oznámení o jejich právech a pravidlech odškodnění a asistence v případě, že nastane událost, na jejímž základě cestujícímu vzniknou práva v nařízení uvedená. Pro jednotlivé události, které mohou nastat při přepravě cestujících v letecké dopravě, platí v souladu s nařízením následující principy poskytování odškodnění a asistence: Odepření přepravy V případě odepření přepravy má cestující všechna výše uvedená práva, tj. náleží mu příslušné odškodnění v závislosti na délce dotčeného letu, má právo požadovat proplacení ceny letenky nebo využít náhradního letu a zároveň má právo na bezplatnou asistenci v podobě jídla, občerstvení a ubytování, a přístupu ke komunikačním prostředkům. Výše uvedená práva však cestujícímu nepřísluší, jestliže jej dopravce odmítl přepravit ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů nebo pro nedostatky v jeho cestovních dokumentech. Zrušení letu V případě zrušení letu náleží cestujícímu právo na proplacení ceny letenky nebo alternativně právo na náhradní let do místa určení a rovněž právo na bezplatné jídlo, občerstvení a přístup ke komunikačním prostředkům. Je-li náhradní let plánován nejdříve na následující den, pak je cestující oprávněn uplatňovat rovněž právo na ubytování a s ním spojené právo na dopravu. Byl-li let zrušen, náleží cestujícímu rovněž právo na finanční odškodnění. Finanční odškodnění se však neposkytuje v případě, že cestující byl o zrušení letu informován: a) nejméně dva týdny před plánovaným odletem; b) v období od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným odletem a zároveň byl cestujícímu nabídnut náhradní let, který mu umožňuje opustit místo odletu ne dříve než dvě hodiny před původně plánovaným odletem a dostat se do místa určení ne později než čtyři hodiny po původně plánované době příletu; nebo c) méně než sedm dní před plánovaným odletem a zároveň byl cestujícímu nabídnut náhradní let, který mu umožňuje opustit místo odletu ne dříve než jednu hodinu před původně plánovaným odletem a dostat se do místa určení ne později než dvě hodiny po původně plánované době příletu. 13 Např. Montrealská úmluva z roku 1999 (v ČR publikována pod č. 123/2003 Sb. m. s.) přiznává cestujícímu právo na odškodnění v případě zpoždění letu, který spadá do působnosti úmluvy (viz čl. 19 a čl. 22 odst. 1). Je však nutné brát v potaz, že pojem zpoždění ve smyslu Montrealské úmluvy bude mít širší charakter než jaký je mu připisován v nařízení (bude tak např. zahrnovat i situaci, kdy dojde ke zrušení letu a cestující využije možnosti náhradního letu).

14 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 14 Dopravce však není povinen poskytnout finanční kompenzaci v případě, že prokáže, že zrušení bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nemohl zabránit ani při vynaložení veškerých rozumných opatření. Zpoždění V souladu s nařízením vznikají cestujícím určitá práva v souvislosti se zpožděním pouze tehdy, pokud zpoždění letu přesáhne dvě hodiny pro lety v Zóně A, tři hodiny pro lety v Zóně B a čtyři hodiny pro lety v Zóně C. V takovém případě náleží cestujícím právo na bezplatné jídlo, občerstvení a přístup ke komunikačním prostředkům, a je-li nový čas odletu plánován nejdříve na následující den, pak i na ubytování a s ním spojené právo na dopravu. 14 Přesáhne-li zpoždění letu bez ohledu na letovou zónu dobu pěti hodin, má cestující právo na náhradu ceny letenky a je-li již na cestě z původního místa odletu (tj. ke zpoždění došlo při mezipřistání nebo navazujícím letu), pak má právo i na návrat do výchozího místa odletu. Kromě odškodnění a asistence poskytované v případě odepření přepravy, zrušení letu a zpoždění stanoví nařízení rovněž pravidla odškodnění pro případ, že dopravce změní cestovní třídu cestujícího, přičemž pouze blíže rozvádí stávající úpravu. Ačkoli v praxi nečinila tato skutečnost žádné problémy, výslovně se stanoví, že v případě přesunutí cestujícího do vyšší cestovní třídy není dopravce oprávněn požadovat žádné příplatky. V opačné situaci, tj. při přesunutí cestujícího do nižší cestovní třídy, pak platí, že dopravce je povinen vrátit cestujícímu 30% ceny letenky pro lety v Zóně A, 50% ceny letenky pro lety v Zóně B a 75% ceny letenky pro lety v Zóně C (stávající úprava mluví pouze o vrácení poměrné části ceny letenky bez bližší specifikace). Základním předpokladem pro to, aby se cestující mohl domáhat jakéhokoli výše uvedeného práva, které mu nařízení přiznává, je skutečnost, že cestující má potvrzenou rezervaci, tj. letenku nebo jiný ekvivalentní důkaz, např. v elektronické podobě (např. rezervační kód) a že se dostaví k odbavení v čase dohodnutém předem s dopravcem, nebo není-li takový čas stanoven, nejpozději 45 minut před plánovaným odletem Kritika ze strany dopravců Nové nařízení je nepochybně významným posílením práv cestujících a není pochyb o tom, že ze strany cestujících bude přivítáno s povděkem. Zcela opačný názor mají však na nové nařízení dopravci, a to i přesto, že jim vzhledem k podstatnému rozšíření práv cestujících oproti stávajícímu rozsahu byla poskytnuta doba jednoho roku na přizpůsobení se novým pravidlům. 16 Kritika se na nové nařízení snesla především ze strany Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA), která sdružuje absolutní většinu leteckých dopravců z celého světa, když generální ředitel IATA Giovanni Bisignani podotkl, že duch [nařízení] je spíše sankční než kompenzační, což bude mít negativní dopad na výši přijatelného přepravného pro cestující a na letenky používané v rámci tzv. globálního interline systému. 17 Zásadním nedostatkem nových pravidel je dle IATA především skutečnost, že výše případné finanční kompenzace, kterou jsou dopravci povinni cestujícímu uhradit, 14 V tomto ohledu se konečná podoba nařízení poněkud liší od původního úmyslu Komise, která chtěla zaručit cestujícím, jejichž let bude zpožděn, právo na uhrazení letenky nebo právo na náhradní let. Viz Ochrana cestujících v letectví, s Této lhůty bylo dosaženo jako kompromisu v rámci dohodovacího řízení, když původní návrh Komise byl 30 minut. Poslanci Evropského parlamentu navrhovali později až 1 hodinu. 16 Původní návrh Komise obsahoval pouze tří měsíční lhůtu pro nabytí účinnosti. K prodloužení lhůty došlo na návrh poslanců Evropského parlamentu. 17 Tisková zpráva IATA č. 1 ze dne 26. ledna Podstatou interline systému je vzájemná spolupráce leteckých dopravců při navazujících letech, což umožňuje např. přímé přeložení zavazadel cestujících do letadla, kterým provádí další část svého letu, upuštění od nového odbavovací procesu cestujících, apod.

15 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 15 nemá žádnou vazbu na cenu letenky, což může významně ovlivnit ceny letenek, a to zejména u nízkonákladových leteckých dopravců. Zároveň IATA upozorňuje na komplikovanou implementaci nových pravidel a jejich nepraktičnost, což může vést ke vzniku mnoha nedorozumění mezi leteckými společnostmi a cestujícími. Své výhrady považuje IATA za velmi zásadní a klíčové pro další rozvoj letecké dopravy. V této záležitosti intervenovala i u Evropské komise, kde však neuspěla. Protože IATA sama nemůže iniciovat soudní řízení před Evropským soudním dvorem (ESD), podala 21. dubna 2004 žalobu k britskému vrchnímu soudu, ve které napadá uvedené nařízení pro jeho rozpor s Montrealskou úmluvou a rovněž kvůli procesním pochybením při jeho přijímání. Cílem IATA bylo dostat se touto cestou před ESD. 18 To se jí nakonec podařilo, když v současné době ESD danou otázku řeší. 19 IATA hodnotí nové nařízení jako předpis, který poškozuje zájmy cestujících a škodí letecké dopravě jako takové, přičemž poukazuje na skutečnost, že žádný jiný druh dopravy není podroben omezením, která by byla s novými pravidly pro leteckou dopravu srovnatelná. V této souvislosti lze však uvést, že Komise již dříve avizovala jako svůj dlouhodobý cíl rozšířit obdobně práva cestujících i v ostatních druzích dopravy. 20 Důvody, proč je v této oblasti zatím preferována letecká doprava, je skutečnost, že v oblasti letectví bylo dosud v rámci společného trhu oproti ostatním druhům dopravy dosaženo největšího pokroku. Skutečností rovněž je, že cestující v letecké dopravě se setkávají zpravidla se zcela jinými problémy, než cestující v ostatních druzích dopravy a proto není vhodné řešit vše zároveň. 21 Kromě toho Komise připojila k novému nařízení prohlášení, že má v úmyslu navrhnout podobný systém odškodnění a asistence rovněž pro ostatní druhy dopravy, zejména pak pro dopravu železniční a námořní. 22 Nezbytnost přijmutí takových pravidel podpořili i poslanci Evropského parlamentu, když poukázali zejména na nutnost zamezit zvýhodňování některých dopravců, kteří působí na stejném trhu, když přepravují cestující mezi stejnými místy za srovnatelných podmínek (např. konkurence vysokorychlostních vlaků a letecké dopravy) a umožnit cestujícím, aby se mohli u všech druhů dopravy domáhat stejných nebo obdobných práv. Zmínku o tomto principu chtěli poslanci prosadit i do úvodních ustanovení nařízení, 23 avšak tento návrh nebyl nakonec akceptován. 4. Budoucnost nového nařízení Od 17. února 2005 je nové nařízení účinné a cestující tak mohou uplatňovat všechna svá práva, která jim nařízení přiznává. Nové nařízení je rozhodně z pohledu posílení práv cestujících krokem vpřed. Širší spektrum práv cestujících v případě, že smluvené služby nejsou řádně poskytnuty, bude na dopravce klást větší nároky ohledně kvality poskytovaných služeb. Nelze však pochybovat o tom, že cena za kvalitnější služby, tj. za využívání většího rozsahu práv cestujících, může být částečně promítnuta do cen letenek, a to zejména u nízkonákladových leteckých společností. Zatímco lze jen ztěží zpochybňovat přínos nařízení z hlediska jeho cíle, zvolený mechanismus může vzbuzovat určité pochybnosti. Lze souhlasit s IATA, že struktura nařízení není nejjednodušší a může tak být problematické se v pravidlech pro odškodnění a asistenci cestujících zorientovat, zejména pak ze strany cestujících. Již nyní lze přitom identifikovat některé potencionálně problematické oblasti, jako např. nejasný význam pojmu potvrzená rezervace (čl. 1 odst. 2 písm. a) nového nařízení), který je nepochybně pozůstatkem stávající úpravy, která jej i přímo definuje. Nové nařízení však definuje pouze pojem rezervace. Ne zcela jasná je i problematika poskytnutí náhradního letu, resp. dopravy za srovnatelných přepravních podmínek. V některých případech může 18. Blíže viz tisková zpráva IATA č. 8 ze dne 21. dubna Zpráva o posílení práv cestujících uvádí (s. 5), že jde o případ C-344/04 (IATA, European Low Fares Airline Association and Hapag-Lloyd Express). 20 Viz Ochrana cestujících v letectví, s. 7, Consumer Strategy Policy, s Ochrana cestujících v letectví, s První kroky činí Komise již v rámci mezinárodní železniční přepravy, když návrh na vydání nařízení o právech a povinnostech cestujících v mezinárodní železniční dopravě (COM(2004) 143 final ze dne 3. března 2004) obsahuje kromě odpovědnosti dopravce za zpoždění, rovněž odpovědnost za zmeškané spojení a za zrušení přepravy (čl. 10, 15 a 16 návrhu). 23 Návrh legislativního rozhodnutí Evropského parlamentu, A5-0221/2003 ze dne 13. června 2003, s. 6

16 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 16 být totiž poskytnuta náhradní doprava na srovnatelné úrovni i jiným druhem dopravy, zejména v případě měst, která jsou spojena vysokorychlostními vlaky. 24 Je však otázkou, zda by taková nabídka náhradní dopravy obstála ve světle nového nařízení. Problematický může být i výklad ustanovení o snížení cestovní třídy cestujícího, ačkoli v praxi nepůjde zřejmě o častou situaci. Zatímco stávající nařízení vyžaduje souhlas cestujícího s takovým krokem (čl. 4 odst. 6), nové nařízení souhlas cestujícího výslovně neuvádí, když v souvislosti s náhradou za snížení cestovní třídy předvídá spíše jednostranné rozhodnutí dopravce, uvádí-li jestliže dopravce provádějící přepravu umístí cestujícího do nižší třídy, (čl. 10 odst. 2). Cestujícímu tak sice přísluší právo na vrácení části přepravného, ale z uvedeného lze jen obtížně dovozovat, že by měl právo snížení cestovní třídy odmítnout a požadovat např. náhradní let. Dopravce totiž umožňuje cestujícímu provedení přepravy a nemůže tak jít o případ jejího odepření. V praxi se může rovněž jako problematické ukázat, jakým způsobem bude prokazováno, zda se cestující dostaví k odbavení v čase dohodnutém s dopravcem nebo není-li tak stanoveno, nejpozději 45 minut před odletem, protože z praktických zkušeností každého cestujícího vyplývá, že ačkoli se dostaví včas, na řadu k odbavení se může dostat už v době, kdy lhůta pro dostavení se uplynula. Ačkoli analogické ustanovení obsahuje i stávající právní úprava, lze očekávat, že vzhledem k významnému posílení práv cestujících nabude na významu, a to zejména z pohledu dopravce, který jej může využít jako možnost k omezení aplikace nařízení, když např. v ustanovení přepravních podmínek o dohodě s cestujícím o tom, kdy se má dostavit k odbavení, bude uvedena lhůta nepřiměřeně dlouhá a fakticky tak bude cestujícího odrazovat od toho, aby činil vše pro uplatňování svých práv. Závěrem lze uvést, že o tom, do jaké míry bude nařízení úspěšné a jakým způsobem ovlivní provozování leteckých služeb bude možné získat přehled ze zpráv o kvalitě leteckých služeb (včetně zpoždění, zrušených letů a odepření přepravy), které hodlá Komise průběžně publikovat. 25 Odepření přepravy Příloha Odškodnění nebo asistence Druh Letová zóna nařízení č. 295/91 nařízení č. 261/2004 A 250 EUR 150 EUR Finanční odškodnění B 400 EUR C 300 EUR 600 EUR Snížení odškodnění až o A 2 hodiny 2 hodiny 50%, neliší-li se doba B 3 hodiny příletu náhradním letem C od původního plánu o více 4 hodiny 4 hodiny jak Omezení výše odškodnění cenou letenky A, B, C - Proplacení letenky nebo náhradní let A, B, C Strava a občerstvení A, B, C Ubytování a související doprava A, B, C Přístup ke komunikačním prostředkům A, B, C jeden telefon, telex nebo fax do místa určení dva telefony, telexy, faxy nebo y (kamkoli) 24 Zatímco běžný let např. mezi Bruselem a Londýnem trvá 1 hodinu 15 minut, vysokorychlostním vlakem se lze do Londýna dopravit za 2 hodiny 20 minut. Vezmeme-li v potaz i dobu nezbytnou pro cestu na a z letiště a dobu odbavení, trvá doprava mezi oběma místy srovnatelně dlouhou dobu. 25 Consumer Policy Strategy, s. 33

17 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 17 Odškodnění nebo asistence Druh Letová zóna nařízení č. 295/91 nařízení č. 261/2004 A EUR Finanční odškodnění B EUR C EUR Snížení odškodnění až o A - 2 hodin 50%, doletí-li náhradní let B - 3 hodin do [ ] od plánu C - 4 hodin Omezení výše odškodnění cenou letenky A, B, C - - a) oznámení o zrušení nejméně 2 týdny předem Zrušení letu Finanční odškodnění se neposkytne, jestliže A, B, C - b) oznámení o zrušení v období 2 týdny až 7 dní + náhradní let (odchylka od plánu odlet ne dříve než 2 hodiny před a přílet ne později než 4 hodiny) c) oznámení o zrušení méně než 7 dní + náhradní let (odchylka od plánu odlet ne dříve než 1 hodinu před a přílet ne později než 2 hodiny) d) mimořádné okolnosti Proplacení letenky nebo náhradní let A, B, C - Strava a občerstvení A, B, C - Ubytování a související jen je-li náhradní let nejdříve A, B, C - doprava další den Přístup ke komunikačním dva telefony, telexy, faxy nebo A, B, C - prostředkům y (kamkoli) Zpoždění Odškodnění nebo asistence Druh Letová zóna nařízení č. 295/91 nařízení č. 261/2004 Zpoždění zakládající A - 2 hodiny právo na odškodnění a B - 3 hodiny asistenci C - 4 hodiny Finanční odškodnění A, B, C - - Proplacení letenky nebo jen proplacení a jen tehdy, je-li A, B, C - náhradní let zpoždění více jak 5 hodin Strava a občerstvení A, B, C - Ubytování a související jen je-li nový čas odletu A, B, C - doprava nejdříve další den Přístup ke komunikačním dva telefony, telexy, faxy nebo A, B, C - prostředkům y (kamkoli)

18 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 18 Změna cestovní třídy Odškodnění nebo asistence Druh Letová zóna nařízení č. 295/91 nařízení č. 261/2004 A obecný nárok na 30% ceny letenky Vrácení části přepravného B vrácení rozdílu v 50% ceny letenky při snížení C ceně 75% ceny letenky Doplatek k přepravnému při zvýšení A, B, C - nesmí být účtován Proplacení letenky nebo náhradní let A, B, C - - Strava a občerstvení A, B, C - - Ubytování a související doprava A, B, C - - Přístup ke komunikačním prostředkům A, B, C - - Konflikt mezi návrhem Mezinárodní úmluvy o výlučné volbě soudu a Úmluvami CMR a CVR JUDr. Václav Roubal Mezinárodní unie silniční dopravy v Ženevě byla informována stálou kanceláří Haagské konference pro mezinárodní soukromé právo o přípravě Úmluvy o výlučné volbě soudu s tím, že IRU byla požádána jako konzultativní orgán komise EHK OSN o stanovisko k tomuto návrhu. Z tohoto důvodu byla sekretariátem IRU záležitost postoupena její právní komisi, aby věc byla na odborné úrovni projednána v plénu zasedání této komise a mohlo být pak po jejím dobrozdání zasláno stanovisko zpracovateli návrhu mezinárodní Úmluvy o výlučné volbě soudu. Na 78. zasedání právní komise IRU byla projednávána příslušná zpráva sekretariátu IRU k této otázce a považuji proto za účelné, aby se zprávou o konfliktu mezi zmíněnými dokumenty byla seznámena členská základna České společnosti pro dopravní právo s tím, že závěrečná zpráva IRU bude obsahovat i stanovisko příslušného státního orgánu, v jehož kompetenci jsou mezinárodní dohody v silniční dopravě, podle jednotlivých zemí. K bližšímu seznámení zveřejňuji pracovní překlad materiálu (provedený péčí ČSDP), který byl předložen členům právní komise IRU pod č. j. CAJ/G5658/WCZ z Členové právní komise IRU jsou žádáni, aby se seznámili s přílohou č. 1, která obsahuje zprávu o konfliktu mezi návrhem Mezinárodní úmluvy o výlučné volbě soudu a Úmluvami CMR 1 a CVR 2, kde sekretariát IRU shledává v navržené právní úpravě cit. Úmluvy rozpor a dále považuje za potřebné, aby konstatování tohoto rozporu se stanoviskem jednotlivých úředně kompetentních míst států členských svazů IRU bylo předloženo zpracovateli návrhu tj. Stálé kanceláři Haagské konference pro mezinárodní soukromé právo. Členové právní komise jsou žádáni, aby předali IRU jejich stanoviska jejich národní administrativy. Problém jurisdikce, otázky uznávání právní moci rozsudků v rámci sporů v souvislosti s mezinárodní silniční dopravou je upraven v Úmluvě CMR podepsané dne a v Úmluvě CVR podepsané dne Článek 23.2 návrhu Úmluvy o výlučné volbě soudu předvídá tato Dohoda se nedotýká mezinárodních instrumentů, podle kterých smluvní státy jsou stranami a které obsahují ustanovení ve věci upravené Úmluvou, ovšem rozsah tohoto ustanovení o nezasahování do věcí již dohodnutých 1 Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě nákladů (CMR) 2 Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě cestujících a jejich zavazadel (CVR)

19 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 19 jinými Úmluvami, je významným způsobem omezen nebo dokonce protiřečí čl předloženého návrhu, který obsahuje toto znění: Kde smluvní stát je rovněž účastníkem mezinárodních právního instrumentu, který obsahuje podmínky ve věci upravované navrhovanou Úmluvou, tato Úmluva bude převažující ve věci týkající se jurisdikce s výjimkou, kdy: a) vybraný soud má sídlo ve státu, ve kterém příslušný právní instrument je použitelný; a b) všechny strany mají sídlo buďto jen ve státu, ve kterém právní instrument je použitelný nebo ve státu, který není smluvní stranou. Tato navrhovaná formulace obsahuje zřejmý rozpor s ustanoveními Úmluvami CMR a CVR. V této věci je třeba připomenout, že Úmluva CMR a CVR stanoví otázky jurisdikce a naopak čl a v čl se stanoví oprávnění stran smlouvy o přepravě určit jurisdikci jednoho ze smluvních států. Podle obou článků cit. Úmluv, tj. Úmluvy CMR 5 a Úmluvy CVR 6, jimi upravená jurisdikce zavazuje aplikovat tyto Úmluvy včetně jejich ustanovení v jurisdikci ve věcech dopravních operací mezi smluvními státy Úmluv a stejně tak mezi smluvními a nesmluvními státy. V obou případech celkový výkon soudnictví má být vykonáván podle Úmluv CMR a CVR bez ohledu na místo a sídlo, národnosti stran smlouvy o přepravě. Z tohoto důvodu čl písm. b) návrhu Úmluvy k výběru soudu předchází aplikaci výše zmíněnou dle kogentních ustanovení Úmluvy CMR a CVR ve všech případech, kdy strany smlouvy o přepravě sídlí ve 2 různých státech. V tomto ohledu je třeba, aby bylo vzato v úvahu, pokud jde o - mezinárodní přepravu zboží po silnici, kde jsou účastníky smlouvy o přepravě odesílatel zboží, jeho příjemce a dopravce, kdy odesílatel a příjemce zboží mají vždy sídlo ve 2 různých státech (jinak by dopravní operace nemohla být mezinárodní dopravou) a kdy dopravce sídlí ve třetím státě ve vztahu k zemím sídla odesílatele a příjemce (při tzv. třetizemní přepravě), že v žádném případě dopravce nemůže mít registrované sídlo jak v zemi odesílatele, tak v zemi místa příjemce. 3 Příslušné ustanovení čl CMR zní: 1. Spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou s ran, u soudů toho státu, na jehož území: má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena, nebo leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání, u jiných soudů nemůže žalobce spor vést. 4 Příslušné ustanovení čl CVR zní: 1. Všechny spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést podle svého výběru, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů státu, na jehož území leží: hlavní kancelář odpůrce, jeho obvyklé sídlo nebo kancelář, jejímž prostřednictvím byla uzavřena přepravní smlouva, nebo místo, kde došlo ke škodě, nebo místo odjezdu nebo cílové místo přepravy; u jiných soudů nemůže spor vést. 5 Závazky na straně určené jurisdikce vyplývají z rozsahu platnosti Úmluvy CMR, jak je definováno v jejím čl. 1.1.: Tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. 6 Závazky na straně určené jurisdikce vyplývají z rozsahu platnosti Úmluvy CVR jak je definováno v jejím čl. 1.1.: Tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě cestujících, popř. jejich zavazadel silničními vozidly, je-li v přepravní smlouvě uvedeno, že se přeprava uskuteční po území nejméně dvou států, a je-li místo odjezdu nebo místo cílové nebo obě tato místa na území jednoho ze smluvních států. Toto ustanovení platí bez ohledu na sídlo a státní příslušnost stran.

20 3 / 2004 BULLETIN ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO DOPRAVNÍ PRÁVO 20 V důsledku toho, kdyby ustanovení čl návrhu Úmluvy ve výběru soudu mělo zůstat v platnosti jak zní, čl. 31 Úmluvy CMR by nemohl být nikdy použit. - mezinárodní přepravu cestujících po silnici, kdy stejné vozidlo přepravuje cestující sídlící v různých zemích, event. kdy dopravce nemůže mít sídlo ve stejné zemi jako cestující. V důsledku toho, kdyby ustanovení čl Úmluvy ve výběru soudu by mělo zůstat v platnosti jak zní, aplikace čl. 21 Úmluvy CVR by bylo velmi omezeno. V tomto případě čl. 21 Úmluvy CVR by byl použitelný jen ve sporu mezi cestujícími a dopravcem, který sídlí ve stejné zemi. Ovšem, měl-li být aplikován čl návrhu Úmluvy výběru soudu k řešení sporů mezi cestujícími a dopravcem, kteří nesídlí ve stejné zemi. Důsledně pak z toho vyplývá, že cestující téhož vozidla by byly subjekty a často nesmiřitelných různých jurisdikcí ve věci uznávání a právní moci cizích rozsudků. Dále, mělo-li by zůstat v platnosti ustanovení čl Úmluvy o výhradním výběru soudu, tak jak je, každá hromadná žaloba proti dopravci ze strany cestujících přepravovaných stejným vozidlem, avšak sídlících v různých zemích, by musela být vyloučena. Z toho, co je shora uvedeno, vede IRU k názoru, že čl. 23 odst. 4 navrhované Úmluvy a v každém případě písm. b) tohoto čl. by mělo být vyloučeno z návrhu Úmluvy o výhradním výběru soudu v zájmu zajištění jednotné aplikace Úmluvy CMR a CVR ve všech státech smluvních stran těchto Úmluv 7. Vycházeje ze záznamu č. 17 k pracovnímu dokumentu č. 110 se jeví rozdílná stanoviska k tomuto předmětu v rámci Haagské konference o mezinárodním soukromém právu, sekretariát IRU si přeje zdůraznit, že není možno vyvozovat z každého mezinárodního instrumentu, že tato konference je oprávněná pozměnit nebo zabránit aplikaci mezinárodních konvencí, které byly projednány na úrovni jiných mezinárodních organizací a v jednotlivých případech pod egidou Spojených národů. V každém případě, jak Úmluva CMR (čl. 49) tak Úmluva CVR (čl. 34) ponechávají pouze sekretariátu Spojených národů, aby svolal konference, které by rozšířily nebo změnily kteroukoli Úmluvu jakýmkoliv způsobem. Takže zákaz zpracování jakýchkoliv změn mimo postupy stanovené v obou Úmluvách tj. v odst. 5 čl. 1 Úmluvy CMR a v odst. 4 č. 1 Úmluvy CVR, zahrnuje následující závazek pro smluvní státy. Smluvní strany se zavazují, že nebudou mezi sebou uzavírat zvláštní dvoustranné nebo vícestranné dohody, které by obsahovaly odchylky od této Úmluvy, s výjimkou dohod, jimiž se vylučuje platnost této Úmluvy pro jejich pohraniční styk nebo jimiž se připouští u přepravních výkonů omezených pouze na jejich území použití náložného listu. Tento závazek je nepochybně zavazující smluvní strany států Úmluvy CMR a CVR, jejichž představitelé se podílejí na pracích Haagské konference o mezinárodním soukromém právu. Druhou přílohu materiálu IRU tvoří seznam členských států Haagské konference k datu podle této přílohy je 64 států členy Haagské konference. Mezi nimi i Česká republika zastoupená Ministerstvem spravedlnosti. Stanovisko, které prostřednictvím Sdružení ČESMAD Bohemia bylo vyžádáno u kompetentního státního orgánu příslušného pro mezinárodní silniční dopravu tj. u Ministerstva dopravy ČR, bylo poskytnuto generálnímu tajemníkovi Sdružení ČESMAD Bohemia Martinu Špryňarovi dne v tomto znění: 7 Úmluva CMR má současně 44 smluvních stran. Úmluva CVR má sou časně 6 smluvních stran.