EXKURZE DO POLSKA. Studijní opora k akci č. 2.3 Exkurze k Mazurským jezerům v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EXKURZE DO POLSKA. Studijní opora k akci č. 2.3 Exkurze k Mazurským jezerům v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/03.0030."

Transkript

1 EXKURZE DO POLSKA Studijní opora k akci č. 2.3 Exkurze k Mazurským jezerům v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/ Název projektu: Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede Celkový počet stran: 42 Autoři: Doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. RNDr. Tomáń Drobík, Ph.D. Mgr. Luděk Krtička Mgr. Blanka Marková Ostrava, srpen

2 OBSAH: Trasa exkurze 3 1 Úvod 4 2 Přírodní podmínky 5 3 Obyvatelstvo Polska 6 4 Historie Polska Nejstarńí dějiny Řád německých rytířů a vznik Pruska Ńlechtická republika její vzestup a pád Polsko za druhé světové války Polsko v době komunismu Polsko před volbami Ekonomika Polska Obecné podmínky Doprava v Polsku Zemědělství v Polsku 19 6 Polská kultura Lidová kultura a gastronomie Polská kultura nejvyńńí úrovně Náboņenství Polský jazyk 22 7 Navńtívené regiony a města Kraków bývalé hlavní město Sandomierz zakonzervované historické město Puławy sídlo aristokratické dynastie Kazimierz Dolny město s image turistického centra Mazury jezerní turistická oblast Giżycko jedno z hlavních center mazurské oblasti Święta Lipka mazurské poutní místo Pisz vstupní brána k Mazurským jezerům Piszský prales (Puszcza Piska) Wolfsschanze Vlčí pevnost nebo Vlčí doupě Warszawa současné hlavní město Warszawa za druhé světové války 31 Mapy 33 Literatura 41 2

3 Trasa exkurze Pondělí 8. srpna 2011 Odjezd z Hladnova v 7:00 Prohlídka bývalého hlavního města Krakowa (oběd). Prohlídka historicky významného, dnes malého malebného města Sandomierz nad Vislou. Příjezd do Puław, večeře, nocleh v hotelu Izabella Úterý 9. srpna 2011 Prohlídka města Puławy, sídla jednoho z nejmocnějńích polských ńlechtických rodů Czartoryskich. Odjezd do blízkého Kazimierza Dolnego, města umělců a malířů, prohlídka. Přejezd k Mazurským jezerům, ubytování a večeře v hotelu Roś u jezera Roś w městě Pisz. Večer přednáńka na téma: Polsko před volbami 2011 a volební geografie Polska. Středa 10. srpna 2011 Okružní jízda po Mazurských jezerech Cesta kolem největńího mazurského jezera Śniardwy, prohlídka jednoho z hlavních turistických center Mazurské oblasti Giżycka mezi jezery Niegocin a Kisajno. Prohlídka Vlčího doupěte u města Kętrzyn (býv. Rastenburg), krátká zastávka na poutním místě Święta Lipka, na zpáteční cestě do Pisze zastávka v Parku divoké zvěře v Piszském pralese u obce Kadzidłowo. Příjezd do Pisze do hotelu Roś, volno, večeře v hotelu. Večer otázek a odpovědí na téma: současné Polsko. Čtvrtek 11. srpna 2011 Po snídani odjezd do Varńavy. Krátká prohlídka centra města, volno, oběd. Odpoledne odjezd do Ostravy, zastávky uņ jen na trase. Příjezd na Hladnov do 24:00. 3

4 1. Úvod Rozloha Polska: 313 tis. km² (4 x větńí neņ Česko) Počet obyvatel: 38,2 mil. (3,7 x lidnatějńí neņ Česko) Hlavní město: Warszawa (1,7 mil. obyvatel 1,4 x víc neņ Praha) 4

5 Polsko je sousední zemí České republiky a je jí v mnoha ohledech dost podobné. Ale vykazuje také dost odlińností, které z něho činí zemi zajímavou jak z geografického, historického, kulturního i ekonomického hlediska. Tyto rozdíly jsou zajímavé i pro ty, kteří do Polska přijíņdějí pouze jako turisté. Čtyřdenní exkurze v rámci projektu Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede je koncipována tak, aby se její účastníci seznámili s nejvýznamnějńími místy Polska a získali představu o jeho geografii, historii, ekonomice, kultuře i současném politickém ņivotě. Exkurze je koncipována také jako vzorová, aby její účastníci byli schopni zorganizovat ji pro své ņáky a studenty po stejné nebo podobné trase. Poznatky získané na exkurzi by měly přispět ke zkvalitnění výuky účastníků exkurze na jejich vlastních ńkolách. 2. Přírodní podmínky Polsko je převáņně níņinatým státem, průměrná nadmořská výńka je pouhých 173 metrů a více neņ 75 % území leņí pod hranicí 200 m. Tvar reliéfu je výsledkem činnosti pevninských ledovců. Rozsáhlé polské níņiny sestávají převáņně z kvartérních sedimentů. Oproti tomu jiņní část je daleko hornatějńí a mladńí. Nejrozsáhlejńím celkem jsou třetihorní Karpaty, na jejichņ severním okraji se nacházejí strukturní pánve (Sandoměřská kotlina), oddělující Karpaty od starńích pohoří a předhůří, které se nacházejí na okraji Českého masivu, Sudet a Malopolské vrchoviny. Celkově se dá Polsko rozdělit do několika zón. Na severu je zóna baņin a dun při pobřeņí Baltského moře, jiņněji je pás morénového terénu vzniklého posledním zaledněním a tvořící jezerní plońiny. Třetí zónou jsou centrální níņiny vytvořené převáņně vodní a větrnou erozí při ústupu pevninského ledovce, kdy sprań překryla neúrodné fluvioglaciální usazeniny (nejvýznamnějńí zemědělská oblast). Čtvrtá zóna je tvořena starńími vrchovinami, na úplném jihu jsou Karpaty a Sudety se svým předhůřím 1. Nejvýznamnějńí prvky tvořící reliéf jsou Velkopolská níņina, Mazovská a Slezská níņina a Sandoměřská kotlina. V severní části se nalézají Pomořanská a Mazurská jezerní Plońina. Na jihu se rozkládají vrchoviny Malopolská vrchovina spolu se Svatokříņskými horami a Lublinská vrchovina. Při hranicích s Českem je to pásmo Sudet s námi známými Krkonońi, Jizerskými a Orlickými horami, Stolovými horami a masívem Sněņníku. Z pásma Karpat jsou významné předevńím Tatry. Klima v Polsku je na rozhraní mezi mírným oceánským na západě a kontinentálním na východě. Na severozápadě se uplatňuje vliv moře se západními větry, coņ znamená, ņe léta jsou chladnějńí a zimy mírnějńí a deńtivějńí. Jih a východ země má vnitrozemské klima s horkými a deńtivými léty a mrazivými, suchými zimami, které jsou způsobeny pronikajícím arktickým vzduchem ze Skandinávie a Ruska. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8 C v níņinách na jihozápadě po 6 C 1 POLAND: Physical and human geography 5

6 na severovýchodě. Průměrný roční úhrn sráņek činí 600 mm, nejniņńích hodnot dosahuje v centrálních níņinách 450 mm, v horách vńak 800 aņ 1200 mm. Přibliņně 99,7 % území je odvodňováno do Baltského moře, přičemņ polovinu zahrnuje povodí Visly (hlavní přítoky: Biała, Dunajec, San, Narew) a třetinu povodí Odry (Opavská, Kladská a Luņická Nisa a Warta). V Polsku se nachází přibliņně 9300 jezer větńích neņ 1 ha. Jejich celková plocha je 3200 km 2, četná jsou v oblastech ledovcového rozńíření na severu. Flóra a fauna se vyvinula během posledních let od poslední doby ledové. Rostlinstvo je podobné jako v Česku, nejtypičtějńí strom ale není smrk, nýbrņ borovice. Lesnatost činí přibliņně 28 %. Ze zvířat se zde vyskytují některé jinde jiņ vyhynulé druhy, jako např. zubr. V Polsku je 23 národních parků o rozloze 3123 km 2. Rozlohou největńí je Biebrzaňský (592 km 2 ) na severovýchodě země. Je důleņitou zastávkou taņných ptáků 2. Nejvýznamnějńí je ale Bělověņský na hranici s Běloruskem, který je hlavní oblastí výskytu evropských zubrů. Polsko je zemí, kde ņije nejvíce zubrů ve volné přírodě (cca 900 kusů). 3. Obyvatelstvo Polska Počet obyvatel Polska dosahuje 38,2 milionů. Po 1. světové válce tvořili Poláci jen 69% populace tehdejńího Polska, nyní je to zhruba 97%. Před válkou početná ņidovská populace, která tvořila asi 10-11% obyvatelstva Polska, utrpěla výrazné ztráty v důsledku deportací a holocaustu za 2. světové války (více neņ 3 miliony obětí). Ņidé, kteří přeņili, často emigrovali do nově vzniknuvńího Izraele (dalńích asi 200 tisíc), USA a dalńích zemí. O ukrajinskou, běloruskou a litevskou menńinu Polsko přińlo poválečným posunem státní hranice na západ. O německou menńinu (asi 800 tis.) pak nuceným vysídlením. Němci, kteří ņili na nově získaných územích (asi 8 mil.), byli také vysídleni, anebo jim nebyl umoņněn návrat, pokud odeńli dříve jeńtě v průběhu války. Nynějńí státní hranice dělají polský stát kompaktnějńím jak po stránce geografické, tak i národnostní. Polsko je dokonce před Albánií (95 %) a Islandem (94 %) národnostně nejvíce homogenním státem v Evropě. Menńiny tvoří asi 750 tis. obyvatel (2 %). Jsou to hlavně Němci (Horní Slezsko), Ukrajinci (Podkarpatsko) a Bělorusové (Podlesí). Malá skupinka Čechů, náboņenských emigrantů, ņije ve středním Polsku (Zelów u Lodņe). Ņidů je dnes v Polsku jen asi 10 tisíc. Zajímavým fenoménem jsou sílící regionální identity: Kańubové (u Gdyně) a Slezané (Horní Slezsko). Kańubové (k nimņ patří i současný premiér Tusk) dosáhli kodifikace svého jazyka a je v něm moņno jiņ od roku 2005 i maturovat. Slezané jsou ostatními Poláky povaņováni za odpadlíky a čelí podezření, ņe se snaņí 2 Biebrza National Park poland.gov.pl. 6

7 od Polska odtrhnout, coņ má dopady i na politickou scénu. Je to obdoba politického moravanství v Česku. Ve městech ņije 61% obyvatel, na venkově 39%. V Polsku je více velkých měst neņ v Česku: 6 měst má kolem půl milionu obyvatel a více. Největńím městem je Varńava (1 716,9 tis, obyvatel k ), ale největńím seskupením městského obyvatelstva je hornoslezská konurbace Katowic, kde asi v 15 sousedících městech ņije přes 2 miliony obyvatel. V současné době počet obyvatel největńích polských měst uņ neroste z důvodu zahraničních migrací a suburbanizaci. 3 Tabulka 1: Největńí polská města tis. tendence 1. Warszawa 1 716,9 střední růst 2. Kraków 755,5 mírný růst 3. Łódź 739,8 výrazný pokles 4. Wrocław 632,6 mírný růst 5. Poznań 552,7 stagnace 6. Gdańsk 456,9 pokles 7. Szczecin 405,9 stagnace 8. Bydgoszcz 356,9 stagnace 9. Lublin 349,0 mírný růst 10. Katowice 307,7 pokles Zdroj: GUS: Ludność. Stan i struktura w przekroju terytorialnym. Stan w dniu Pořadí měst v první desítce je dlouhodobě neměnné. Jedinou výjimkou je posun Krakowa na druhé místo před Łódź v roce Toto město totiņ v poslední době ztrácí obyvatelstvo (před 20 lety se počet jeho obyvatel blíņil 900 tisícům) v důsledku poklesu významu lehkého průmyslu (Łódź prosperovala hlavně díky textilnímu průmyslu byla nazývána polským Manchesterem). Na druhé straně Kraków si růst obyvatelstva zachoval, byť ne v takovém tempu, jako koncem 20. století, a to ho dostalo na druhé místo mezi polskými městy. Základní sídelní jednotkou v Polsku je obec (gmina), která je v průměru větńí neņ obce v Česku. Jedna administrativní obec se skládá větńinou z několika menńích vesnic. V Polsku je k celkem 2479 obcí, z toho 306 městských (velká a střední města), 601 městsko-venkovských (administrativní jednotky spojující menńí města s jejich venkovským zázemím) a 1576 venkovských (skutečné venkovské obce). Největńí obcí podle rozlohy je městsko-venkovská obec Pisz (634 km²), která se skládá z města Pisz (19,5 tis. obyvatel), 42 vesnic s vlastním voleným představitelem a 22 osad bez voleného představitele. V zázemí města Pisz ņije 7,6 tis. obyvatel, tzn. v průměru asi 120 v kaņdé 3 KUROWSKA, A. (2011) 7

8 vesnici. Průměrný počet obyvatel na jednu obec v celém Polsku je Pro srovnání ve čtyřikrát menńím Česku je obcí a průměrně v kaņdé z nich ņije 1632 obyvatel. 4. Historie Polska Nejstarńí dějiny Polsko vzniklo v 10. století sjednocením několika západoslovanských kmenů ņijících přibliņně na stejném území jako dnes, z nichņ nejpočetnějńí byli Polané. První historická událost je přijetí křesťanství v roce 966, kdy se polský kníņe Měńek oņenil s dcerou českého kníņete Boleslava Doubravkou. Prvním centrem polského státu bylo Velkopolsko (okolí Poznaně, poblíņ se nachází první polské hlavní město Gniezno Hnězdno). Polský stát proņil v polovině 11. století krizi, po níņ se jeho centrum přesunulo na jihovýchod, do Malopolska, a hlavním městem se stal Kraków. Po smrti kníņete Boleslava Křivoústého (1138) byla země rozdělena na několik údělů mezi jeho syny, coņ vedlo k rozdrobení Polska na řadu malých kníņectví, která byla fakticky nezávislá. Podpořilo to formování polských regionů: kromě Velkopolska (Poznań) a Malopolska (Kraków) se tehdy zformovalo Slezsko (Vratislav), Mazovsko (Płock, dnes Warszawa), Pomoří (Východní Gdańsk, a Západní Ńtětín). Část území na západě Polsko ztratilo: Slezsko ve prospěch Česka, Západní Pomoří a Lubuńsko ve prospěch Braniborska. Po překonání feudální rozdrobenosti ve 14. století (za posledních polských králů z Piastovské dynasite Vladislava Lokýtka a jeho syna Kazimíra Velikého) Polsko kompenzovalo územní ztráty na západě připojením území na východě, kde tehdy byla slabá a rozdrobená ruská kníņectví (Lvov 1340). Sňatkem polské královny Jadwigy (Hedviky) s litevským kníņetem Jagellem dońlo ke spojení Polska s Litvou pod litevskou dynastií Jagellovců. Spojení obou zemí bylo nejdříve volné jen v podobě personální unie, ale v roce 1569 se Polsko a Litva spojily do jednoho státu: Rzeczpospolita Obojga Narodów Republika obou národů. Litva byla tehdy desetkrát větńí neņ dnes a byla větńí (ale ne lidnatějńí) neņ Polsko. Kromě dneńní Litvy k ní patřily části Lotyńska, Bělorusko, téměř celá Ukrajina a části Ruska (např. Smolensk). Polským lénem bylo tehdy i Moldavsko a tak Polsko ovládalo přístavy na Baltu (Gdańsk) i u Černého moře (Kilija v dunajské deltě). Rozloha polsko-litevského státu dosahovala 950 tis. km², tzn. 3x víc neņ dnes. 4 Většina historických údajů pochází z knihy DAVIES, N. (2003) Polsko dějiny národa ve středu Evropy z nakladatelství Prostor (překlad anglického originálu Gods Playground z r. 1989) 8

9 4.2. Řád německých rytířů a vznik Pruska Křiņáci Řád německých rytířů vznikl obdobně jako ostatní rytířské řády v době kříņových výprav v Palestině (1191). Byli to vlastně ozbrojení mnińi, kteří bojovali za věc křesťanství se zbraní v ruce. Po vytlačení z Jeruzaléma se řád ztratil územní základnu a byl 1226 pozván kníņetem Konrádem Mazowieckým na polsko-pruské pomezí, aby pomohl obrátit na křesťanskou víru pohanské Prusy (baltský národ spřízněný s Litevci). Němečtí rytíři si rychle Prusy podrobili a na jejich území zaloņili svůj vlastní stát, který se v roce 1237 spojil se státem Řádu mečových rytířů z území dneńního Lotyńska. Křiņácký stát se brzy stal nebezpečný samotnému Polsku, které s nim vedlo několik válek. V roce 1308 Křiņáci obsadili a připojili ke svému státu polský přístav Gdaňsk, v r vydrancovali Poznaň. Po spojení Polska s Litvou se poměr sil obrátil v jejich neprospěch. 15. července 1410 byli poraņeni v bitvě u Grunwaldu, kde na české straně bojoval mj. i Jan Ņiņka z Trocnova. Poláci a Litevci pronásledovali zbytky křiņáckého vojska aņ k jejich hlavnímu městu Malbork (Marienburg), oblehli ho, ale nepodařilo se jim hrad dobýt. Řád přeņil, a to i po dalńí válce v polovině 15. století, kdy musel toruňským mírem odevzdat část svého území včetně Malborka Polsku. Hlavním městem Řádu se stal Královec (Königsberg). Poslední velmistr Řádu Albrecht Hohenzollern přestoupil 1525 k protestantské církvi, vystoupil z Řádu a stal se kníņetem státu, který se nyní jmenoval Prusko. Kníņectví se stalo polským lénem, ale brzy přestalo být na Polsku závislé se personální unií spojilo s Braniborskem a to byl základ německého Pruska. Vznikl tak stát, který si nakonec v 18. století dělil Polsko společně s Ruskem a Rakouskem. Řád německých rytířů přetrval v německy mluvících zemích jako organizace bez vlastního území. Patřily mu některé majetky, u nás např. zámek Bruntál Ńlechtická republika její vzestup a pád Polsko bylo ńlechtickou republikou v čele s voleným králem. Ńlechta byla v Polsku velmi početná (odhaduje se ņe k ní patřila aņ desetina obyvatel). Měla v zemi velkou moc a přes některé demokratické prvky, které ovńem předběhly dobu (sněm, volba krále) polské státní zřízení bylo aņ anarchické a vedlo k postupnému oslabování státu. Mezitím velmi posílili tři sousedé Polska: absolutistické monarchie Rusko, Prusko a Rakousko, kteří si oslabené Polsko rozebrali v letech 1772, 1793 a

10 Mapa: Polsko-litevský stát jako Republika obou národů Období 123 let, kdy Polsko zmizelo z mapy světa, jen vzdáleně připomíná období české nesamostatnosti. Zaprvé v té době již byl polská kultura tak rozvinutá, že nehrozil její zánik. V té době 10

11 vznikají dokonce nejvýznamnější díla polské romantické literatury. Poláci nemají žádnou obdobu národního obrození. Zadruhé se Poláci se ztrátou státnosti nesmířili a mnohokrát se pokoušeli o obnovení svého státu bojovat. Bojovali samostatně (povstání Tadeusze Kościuszka 1794, Listopadové povstání 1830, Lednové povstání 1863) anebo se snažili využít i jiných bojů, např. napoleonských válek, kdy podpořili Napoleona, který bojoval proti všem třem uchvatitelům polského území. Napoleon jim ale dal en závislé na Francii Varšavské knížectví ( ), které zaniklo po jeho pádu. Mapa: Dělení Polska Polsko získalo samostatnost aņ po I. světové válce, ve které Německo a Rakousko-Uhersko prohrály a Rusko, formálně patřící k vítězné koalici, zachvátila revoluce a občanská válka. O nezávislost Polska se 11

12 nejvíce zaslouņil marńál Józef Piłsudski, který vńak později odmítl vńechny oficiální funkce a stáhl se do ústraní. Kdyņ se ve 20. letech projevila určitá slabost demokracie (rychlé střídání vlád, neschopnost přijímat rychlá rozhodnutí) Piłsudski provedl v květnu 1926 státní převrat, ale kromě krátkodobé premiérské funkce opět ovlivňoval politickou scénu ze zákulisí. Vládli jeho kolegové z doby bojů o nezávislost (legionáři). Polsko si udrņelo nezávislost jen 20 let Polsko za druhé světové války Polsko se stalo první oběti této války a po celou dobu bylo v jejím ohnisku. Proto se nelze divit, ņe ztráty na ņivotech a majetku tde byly vyńńí neņ v jiných zemích. Norman Davies uvádí, ņe Polsko ztratilo v průběhu války 6 milionů obyvatel (včetně Ņidů), coņ znamená 18% předválečného stavu obyvatel! Toto relativní číslo je obrovské v porovnání s Německem 7,2%, Ruskem 11,2%, Jugoslávií 11,1%, Japonskem 2,5, Československem 2,5%, Velkou Británií 0,9%, či USA 0,2%. Polsko se jako jediná země stala objektem zvůle hned dvou bezohledných agresorů Německa a Sovětského svazu. 1. září 1939 zaútočila nacistická vojska a 17. září začal od východu Polsko obsazovat Sovětský svaz (na základě tajného dodatku ke smlouvě Ribbentrop-Molotov). Přes hrdinný odpor (66 tis. padlých, místa největńích bojů: Westerplatte, Bzura, Warszawa, Kock) byla polská armáda poraņena. Warszawa kapitulovala 28. září a poslední polské jednotky kapitulovaly u Kocka 6. října Západní oblasti Polska byly anektovány přímo k německé říši (Velkopolsko, Pomořansko), ve středním Polsku, Malopolsku a Haliči byl vytvořen Generální Gouvernement (hlavní město Krakov) v čele s říšským protektorem Hansem Frankem. Východní polovinu území si ponechal Stalin. Okupace byla v Polsku mnohem tvrdší než např. v Česku. Hitler se snažil polský národ zničit, a proto záměrně likvidoval polskou elitu: vědce, umělce, kněze, úředníky. K deportaci do koncentračního tábora nebo k popravě stačila příslušnost k této skupině, ani nebylo třeba se podílet na odboji. Obdobně postupoval i Stalin. Nástrojem etnických čistek byly deportace na Sibiř. Polští politici a vojáci, kteří se dostali do zahraničí, ustavili exilovou vládu nejdříve v Paříži, pak v Londýně. Premiérem se stal odpůrce režimu Piłsudského generál Sikorski. Polsko mělo i přes porážku v prvním měsíci války tři armády: jednu na západní frontě (generál Anders, boje u Tobruku 1943, Monte Cassino 1944, Arnhem 1945), jednu východní (generál Berling, boje u Lenina, Pomořanského valu a dobytí Berlína) a nejpočetnější armáda byla v Polsku v ilegalitě (200 tis. a podle některých zdrojů až 400 tis. vojáků). Největší vojenskou akcí domácího odboje bylo Varšavské povstání v srpnu a září Polsko bylo nakonec osvobozeno sovětskou armádou a dostalo se do područí druhého velkého souseda. 12

13 4.5. Polsko v období komunismu Přestoņe větńina Poláků byla orientována pravicově a větńina odboje byla řízena z Londýna a nikoli z Moskvy, v letech Polsko obsadila sovětská armáda a moc v zemi převzali polńtí komunisté (Polská dělnická strana, později Polská sjednocená dělnická strana). Odpor proti komunismu byl v Polsku nejsilnějńí ze vńech satelitních zemí Moskvy. V roce 1956 dońlo ke krvavě potlačeným protestům v Poznani (74 obětí). Po nich byla odstavena stalinistická garnitura a k moci se dostal Władysław Gomułka, polský komunista, který provedl omezené reformy a zastavil některé tendence neslučitelné s polským způsobem myńlení (např. kolektivizaci zemědělství). V roce 1968 propukly protiņidovské nálady v souvislosti s ńestidenní válkou z roku 1967, v níņ Polsko stejně jako vńechny ostatní komunistické země oficiálně podpořilo arabské země proti Izraeli. V březnu 1968 propukl protest studentů a intelektuálů kvůli cenzuře dramatu polské klasiky Adama Mickiewicze Dziady (Tryzna). V důsledku represí Polsko opustilo asi 13 tis. obyvatel převáņně Ņidů. Mezi nimi byl mj. i světově uznávaný sociolog Zygmunt Bauman. Po dalších protestech proti zdražování potravin v prosinci 1970 v Gdapsku, Gdyni, Štětíně a Elblągu (45 obětí) se k moci dostal Edward Gierek, polský komunista, který prožil mládí ve Francii a v Belgii a který západní demokracii dobře znal. Pokusil se nastartovat polské hospodářství s pomocí západních úvěrů, ale neuspěl. Část půjček byla neuvážená a ani ty investiční nepřinesly očekávaný efekt, protože v době, kdy měly být splaceny zbožím z nových továren, na západě propukla ropná krize a o polské zboží nebyl ve světě zájem. Pokus o opětovné zvýšení cen přivedly dělníky v roce 1986 znovu do ulic v Radomi a v Ursusu u Varšavy. Nejmasovější projev odporu proti komunistickému zřízení bylo hnutí Solidarity ( ). Vzniklo opět na pobřeží, v Gdapsku a Štětíně a v průběhu srpna se rozšířilo po celém Polsku. Polská sjednocená dělnická strana v první fázi ustoupila a souhlasila se vznikem nezávislé odborové organizace první tohoto druhu v celém východním bloku. Vzápětí do ní vstoupilo 10 mil. Poláků, tzn. 2/3 všech pracujících. Posilou jim byl polský papež Karol Wojtyła (zvolen 1978). Komunisté vyčkávali na vhodnou chvíli a v prosinci 1981 generál Jaruzelski vyhlásil stanné právo a Solidaritu postavil mimo zákon. Opět se bojovalo v ulicích, ale oběti bylo jen několik. Odpor Poláků vedl nakonec nejen k demontáži komunistického sytému v Polsku, ale přispěl k jeho porážce i v celém světě. Když se v Rusku dostal v roce 1986 k moci umírněný komunista Michail Gorbačov, bylo jasné, že Rusko už polské komunisty nepodpoří. K předání moci v Polsku došlo 13

14 dobrovolně. Po menších stávkách v roce 1988, došlo v únoru 1989 k rozhovorům polských komunistů s představiteli protikomunistické opozice (tzv. Kulatý stůl). Tam se dohodlo, že proběhnou v Polsku první částečně svobodné volby, a ty přinesly úspěch Solidaritě se Tadeusz Mazowiecki stal prvním nekomunistickým premiérem ve střední a východní Evropě. Dnes je Polsko součástí všech důležitých evropských struktur: EU, NATO i Schengenu Polsko před volbami 2011 Po posledním období levicové vlády v polské společnosti uzrála touha vrátit se k pravicovým hodnotám. Do voleb v roce 2005 ńly na dvou čelních místech podle průzkumů preferencí dvě nové pravicové strany Občanská platforma v čele s Donaldem Tuskem a Právo a spravedlnost v čele s Jarosławem Kaczyńskim. Vypadalo to, ņe obě strany ve volbách jasně zvítězí a vytvoří koalici, která bude mít obrovskou převahu nad zbývajícími malými stranami. Ale přestoņe volby 25. září 2005 dopadly podle preferencí, k předpokládané koalici, která mohla mít 62,6 % mandátů, nedońlo. Mezi vítězi voleb dońlo k roztrņce, která měla více osobní neņ ideový ráz. Vítězná strana bratrů Kaczyńskich uzavřela nakonec koalici se dvěma populistickými stranami Sebeobrana republiky (předseda Andrzej Lepper) a Ligy polských rodin (předseda Roman Giertych), které se opíraly o konzervativní, náboņensky orientované voliče z venkova a o dělníky z malých měst. 5 Roztrņka mezi dvěma nejsilnějńími pravicovými stranami se prohloubila v říjnu 2005, kdy se konaly prezidentské volby. Jejich favorit Donald Tusk z Občanské platformy v nich překvapivě prohrál s druhým z dvojčat Kaczyńskich Lechem (Právo a spravedlnost). O výsledku rozhodli zřejmě nacionalističtí voliči, protoņe zatímco Lech Kaczyński je představitelem typické polské rodiny a má i typicky polské jméno a příjmení, Donald Tusk je přísluńníkem nepočetné etnické menńiny Kańubů, jeho jméno nezní polsky a navíc jeho soupeři zveřejnili, ņe jeho dědeček slouņil během druhé světové války v roce 1944 krátce v německých ozbrojených silách. Nepomohlo mu vysvětlení, ņe to bylo nedobrovolně a ņe dědeček po třech měsících dezertoval, a slouņil pak aņ do konce války v polských ozbrojených silách na západní frontě. Bratři Kaczyńscy tak ovládli dva nejvyńńí posty v zemi. Jejich anachronický styl vládnutí ale brzy znechutil i mnohé z těch Poláků, kteří jim v roce 2005 dali hlas. Kdyņ pak dońlo k roztrņce s nevypočitatelnými koaličními partnery, vláda padla a na podzim 2007 se konaly dalńí parlamentní volby. V těchto volbách se situace obrátila a s velkým náskokem zvítězila Občanská platforma před Právem a spravedlností. Zdiskreditovaní koaliční partneři Práva a spravedlnosti se do parlamentu vůbec 5 MARKOWSKI, R. (2006) 14

15 nedostali. Levice soupeření pravicových stran nevyuņila, protoņe její krize přetrvávala. Nepomohlo jí ani znatelné omlazení vedení, kdy se ve vedení vystřídali třicátníci Janusz Olejniczak a Grzegorz Napieralski oba narozeni Volby rozhodli předevńím mladńí a vzdělanějńí voliči, kterým se zajídalo staromódní omezování ze strany předchozí vlády. hlasů mandátů % % Občanská platforma 41,51 45,43 Právo a spravedlnost 32,11 36,09 Levice a demokraté 13,15 11,52 Polská lidová strana 8,91 6,74 Sebeobrana 1,53 0 Liga polských rodin 1,30 0 Vládu ve volebním období vytvořily Občanská platforma (premiérem se stal Donald Tusk) a Polská lidová strana (v čele s bývalým premiérem Waldemarem Pawlakem, který se stal vicepremiérem). Opozici tvořily Právo a spravedlnost (pravicová bývalý premiér Jarosław Kaczyński) a Svaz demokratické levice (levicová Grzegorz Napieralski). Bratři Kaczyńscy nesli prohru těņce a viděli v ní komplot jim nepřátelských sil. Kdyņ pak ke konci svého funkčního období zahynul prezident Lech Kaczyński v katastrofě vládního letadla u Smolensku, jeho bratr Jarosław obvinil z nepřímého zavinění smrti bratra a 96 předních polských představitelů politického ņivota právě své politické soupeře z Občanské platformy. A to přesto, ņe na palubě letadla byli představitelé vńech polských parlamentních stran, protoņe to byla celostátní delegace. Místo tragicky zesnulého prezidenta zaujal blízký spolupracovník Donalda Tuska Bronisław Komorowski. Donald Tusk sám nekandidoval, přestoņe je jeho pozice jako premiéra neotřesitelná. Jeho vláda si v ekonomické oblasti nevede zrovna skvěle, ale pořád lépe, neņ větńina ostatních evropských zemí. Polsko je jedinou zemí EU, které se vyhnula krize Tusk se rozhodl neusilovat o formálně nejvyńńí post v zemi a ponechat si reálnou moc předsedy vlády. Zřejmě nechtěl riskovat případnou druhou poráņku. Důsledky rozkolu se promítly i do polské společnosti dnes uņ někteří komentátoři mluví o dvou polských národech, protoņe voličská základna obou velkých polských stran je společensky i územně diferencovaná. 6 Je to střet dvou pravicových koncepcí: liberální a konzervativní. Liberálové volí Občanskou platformu. Ņijí spíńe ve městech, mají vyńńí vzdělání, jsou věkově spíń mladńí, a mají pozitivní ale nikoli přehnaný postoj k církvi. Konzervativci volí Právo a spravedlnost. Ņijí spíńe na venkově, mají niņńí vzdělání, věkově jsou spíńe starńí, a mají velmi pozitivní postoj k církvi s tendencí k fundamentalismu. Prostorově se voličská základna také dost zřetelně odlińuje: zatímco voliči 6 MARKOWSKI, R. (2010) 15

16 Občanské platformy ņijí předevńím v severozápadním Polsku, voliči Práva a spravedlnosti se soustřeďují na jihovýchodě. 7 Na podzim 2011 se budou v Polsku konat dalńí parlamentní volby. Pokud se nestane nic mimořádného, bude se zřejmě opakovat výsledek z roku Alespoň tak to naznačují téměř vńechny prognózy volebních výsledků. Donald Tusk by se tak měl ńanci stát historicky prvním premiérem od roku 1989, který by obhájil svou pozici. Dnes je po Jerzym Buzku zatím druhým premiérem, který odslouņil celé volební období. I to je na nestabilní polské politické scéně, která do jisté míry připomíná tu italskou v letech, sluńný úspěch. Pokud se to stane, bude to znamenat posun směrem ke stabilitě? Je moņné, ņe se v Polsku tvoří systém dvou silných pravicových stran, které se budou střídat u moci? To by byla obdoba demokratů a republikánů v USA a v Evropě poměrně nezvyklá situace. Zdá se, ņe to moņné je, ale nutnou podmínkou toho je odstranění osobních antipatií mezi lídry největńích stran, které jsou dnes často hlavními faktory určujícími jejich strategii. To je v současné době nereálné a bude moņno s tím počítat aņ v budoucnosti, kdy dojde ke generační výměně vedení obou polských pravicových stran. Ale ani po splnění této podmínky není vyhlídka na vznik stabilního dvoustranického systému jistá. Posílit můņe totiņ zatím marginalizovaná levice a to v případě, ņe se vrátí ekonomická krize, coņ je v poslední době čím dál tím více pravděpodobnějńí. 5. Ekonomika Polska 5.1. Obecné podmínky Vyznačuje se určitými regionálními, ale i kontinentálními specifiky. Jako kaņdá z transformujících se postkomunistických ekonomik si prońla nesnadným vývojem v 90. letech. Situace polské ekonomiky v tomto období se vńak poněkud odlińovala od české ekonomiky. Jiņ v 80. letech bylo polským obyvatelům umoņněno soukromé podnikání v omezeném rozsahu, coņ mělo za následek lepńí připravenosti obyvatel k přijetí principů trņní ekonomiky. V současnosti polskou ekonomiku můņeme charakterizovat prostřednictvím několika klíčových indikátorů: 1) HDP Polska zaznamenává sluńný růst a jako jediná země EU nedoznala poklesu HDP v průběhu ekonomické krize (3.8% (2010), 1.7% (2009), 5.1% (2008)). V současné době činí výńe HDP $721.3 miliard (2010), coņ řadí Polsko dle objemu ekonomiky na 21. ekonomiku světa a dle přepočtu dle parity kupní síly jej s $ Polsko zaujímá 65 příčku (Česko KOWALSKI, M. (2000) 16

17 pozice a $). HDP je tvořeno zemědělstvím 4%, průmyslem 32% a sluņbami 64%. (pro srovnání Česko 2/38/60, Německo 1/28/71). Podle HDI (Index lidského rozvoje) Polsko dosahuje hodnot 0,795 (max. 1), Česko 0,841 Německo 0,885 a např. Etiopie 0,328. 2) Pracovní síla Polska je v nezvykle velké míře alokována do zemědělství (aņ 17%! v EU má více má jen Rumunsko), v průmyslu 29% a 53% ve sluņbách (pro srovnání Česko 3/39/58 Německo 2/30/38). Polsko v současné době bojuje s relativně vysokou nezaměstnaností, která se pohybuje okolo 12% (Česko 8%, Německo 7,5%). Vysoká nezaměstnanost je sniņována silnou emigrací do zahraničí - Velká Británie, Irsko odhady hovoří i o 1,5 milionu pracovníků. 3) Zahraniční dluh Polska se pohybuje cca na 54% HDP, coņ je v současnosti podprůměrná výńe dluhu v Evropě. Pro srovnání Česko má úroveň dluhu 40%, Německo cca 80%. Největńí hodnotu dluhu vykazuje Japonsko s 226%. Libanon se 150%, Řecko se 144%, nejniņńí pak Rovníková Guinea a Libye, z Evropských pak Estonsko 7%. 4) Sociální indexy Polska nejsou příliń příznivé. Např. v Polsku ņije 17% obyvatel pod hranicí chudoby (v Německu 15,5% a v Česku není tato statistika oficiálně zjistitelná). Mnohem zajímavějńí srovnání s Polskem dostaneme, pokud porovnáme distribuci bohatství ve státě GINI Index. Polsko se je srovnatelné např. s Egyptem, zatímco Česko v tomto ukazateli je mezi top 5 zeměmi, před Německem. Ekonomická aktivita je v Polsku rozmístěna velmi nerovnoměrně. Po vstupu Polska do EU šest ekonomicky nejslabších regionů v celé unii obsadila polská vojvodství: lublinské, podkarpatské, podlaské, svatokřížské, warmiosko-mazurské a také opolské. HDP na osobu v těchto regionech nedosahuje 47 % průměru EU (v roce 2004), přičemž lublinský region dosahoval výše 32%. Na opačném konci stojí regiony: mazowiecký, dolnoslezský, slezský a pomořanský. Co se týče trendů rozvoje, nelze ani zde zaznamenat výraznější pozitivní vývoj a v rámci Polska dochází k převážně růstu již vyspělých regionů (viz mapa). Rozdělení Polska na vyspělejší západ a zaostalejší východ má historické kořeny. Již před válkou se stát neformálně dělil na tzv. Polsko A a Polsko B. Polsko A leželo na západ od Wisly a tvořila ho převážně území bývalého pruského záboru a části rakouského. Polsko B tvořila území ruského a většina zbývajících území rakouského záboru (Halič). Východní část Polska má dodnes mnohem hůř rozvinutou infrastrukturu zejména dopravní, což neumožpuje rychlejší dohánění těchto regionů vyspělejší západní regiony. Doprava v Polsku vyžaduje vzhledem k relativně velké rozloze státu 17

18 rozsáhlé investice, do kterých se málokteré vládě chtělo. Nějaké nutnější výdaje měly vždy přednost, a proto se Polsko dostalo na jedno z posledních míst úrovně dopravní infrastruktury v EU Doprava v Polsku Stav a rozvoj dopravní infrastruktury je jedním z nejpalčivějńích problémů současného Polska, týkající se prakticky vńech hlavních druhů dopravy. Na vině je předevńím zastaralý stav, nízká kvalita, kapacita a nedostatečné investice do údrņby a rozvoje v minulosti. Dopravní infrastruktura je více rozvinutá na jihozápadě, daleko méně na severu a východě Polska. Stav a kvalita silniční sítě, na které je organizováno přes dvě třetiny veńkeré dopravy, je jedním z nejvýznamnějńích handicapů pro polskou ekonomiku. Délkou i hustotou dálniční sítě se Polsko řadí mezi poslední státy v Evropě. I přes svůj růst a investice v posledních letech je dálniční síť neucelená a nedostatečná. Statistiky úmrtnosti na silnici s 4572 mrtvými v roce 2009 řadí Polsko na neslavné první místo v EU27. 8 Mezi největńí slabiny silniční sítě patří: 9 Chybějící obchvaty a propojení do zázemí velkých měst Propojení významných měst Vzhledem k orientaci dopravy západ-východ nedostatečné/nedobudované propojení severu a jihu (osa západ-východ byla prioritní za komunismu) Polská ņelezniční síť patří mezi jednu z největńích v Evropě. Největńího rozsahu a modernizace dosáhla ņelezniční síť (standardní rozchod) v letech , kdy průměrně dosahovala km. 10 Následující období můņeme charakterizovat jako období strmého pádu, odprodejů a uzavírání ņeleznic. Jakkoli jsou indikátory jako rozsah a hustota sítě statisticky sledovány, nevypovídají nic o její kvalitě, jeņ se v současnosti nachází na velmi nízké úrovni. Na vině jsou malé investice ze strany státu a pokles poptávky po velkoobjemovém zboņí (uhlí, ocel, apod.) v posledních dvou dekádách. Vozový park je velmi zastaralý a infrastruktura často nesplňuje bezpečnostní předpisy. V prosinci 2008 polská vláda schválila plán investic do modernizace polských ņeleznic, jehoņ součástí je i výstavba vysokorychlostní ņeleznice. 11 Čtyři přístavy (Gdaňsk, Ńtětín, Gdyně a Svinoústí) hrají klíčovou roli v polské ekonomice, i kdyņ pouze Gdaňsk v rámci přístavů Baltského moře atakuje z hlediska objemu přepraveného zboņí 8 EUROSTAT: People Miller in road accidents, OECD: Territorial reviews, Poland, TAYLOR, Z. (2007) 11 HALCROW GROUP 18

19 první desítku. V posledních letech narůstá konkurence předevńím ze strany německých přístavů (Lübeck, Rostock) a přístavů na východ (Riga, Klajpeda). Mezi problémy polských přístavů patří nekvalitní dopravní napojení do vnitrozemí, podfinancování a s tím související nedobudovaní některých typů moderní infrastruktury 12. I kdyņ v celkovém objemu nepatří mezi významné na světě, zaznamenává letecká přeprava v Polsku významný růst. V období rostl objem letecké přepravy více neņ dvojnásobně oproti tradičním státům EU. Největńím je letińtě Fryderyka Chopina ve Varńavě s více neņ 8,7 mil. přepravených osob Zemědělství v Polsku Polské zemědělství je charakteristické stále vysokou zaměstnaností, i kdyņ podíl ekonomicky aktivních pracujících v zemědělství klesl v období o 11% 14. V současnosti v sektoru zemědělství pracuje přibliņně 16 % ekonomicky aktivních, coņ je cca 2,2 mil. osob, podílejících se ale pouze 5 % 15 na tvorbě HDP. Díky tradičně silnému vztahu polských rolníků k půdě se polńtí komunisté neodváņili kolektivizovat zemědělskou půdu v míře obvyklé v ostatních zemích, ve kterých byli komunisté u moci. Na konci 80. let podíl soukromě vlastněných hospodářství dosahoval 76 % 16, zbytek byl ve vlastnictví státu (státní statky). Komunisté soukromě hospodařící rolníky tolerovali, ale nepodporovali je a konfiskovali půdu těm největńím z nich. Znemoņňovali zvětńování ploch úspěńným zemědělcům, kteří by toho byli schopni obdobně jako na západě. V Polsku se díky této politické anomálii zakonzervovala struktura malých soukromých hospodářství do 50 ha. Po pádu komunismu se zhroutila větńina velkých státních statků. Zreformovat polské zemědělství se pokouńelo mnoho vlád po r. 1989, zatím vńak pouze s částečnými úspěchy. Se vstupem Polska do EU se příjmy polských zemědělců zdvojnásobily, předevńím díky přímým dotacím na obdělávání půdy. Mezi vstupujícími státy je Polsko v čele v produkci potravin (první místo v produkci brambor a ņita v Evropě a jeden z největńích světových producentů cukrovky). Silnou pozici si během posledních let vybudovalo pěstování jahod, které se produkcí řadí na přední příčky v Evropě. Přibliņně 50 % veńkeré zemědělské produkce jde v současnosti na export do zemí EU SAURAMA, A., SÄRKIJÄRVI, J. (2010) 13 LOTNISKO CHOPINA, Eurostat Press Office, Employment in the agriculture sector down by 25% between 2000 and OECD, OECD territorial reviews: Poland, BAOSKI, J. (2011) 17 OECD, OECD territorial reviews: Poland,

20 6. Polská kultura 6.1. Lidová kultura a gastronomie Polsko má zajímavou lidovou kulturu v různých regionech. Velkopolsko, Malopolsko, Mazovsko, Horní Slezsko, ale i menńí regiony Podlesí, Kujawy, Kurpie, Kaszuby a regiony horalské kultury v Karpatech (např. Podhale) se od sebe někdy dost podstatně lińí. Někdy i nářečím, které je pro ostatní Poláky téměř nesrozumitelné (zejména kańubńtina a slezské nářečí). Dolní Slezsko a území získaná po druhé světové válce od Německa lidovou kulturu v pravém smyslu nemají. Polská kuchyně spojuje typické evropské znaky s východními. Např. slezská kuchyně je podobná české nebo německé, ale střední Polsko má řadu jídel připomínajících spíń Rusko nebo Litvu (pirohy, borńč). V současné době se pochopitelně i v polské kuchyni objevují příznaky globalizace (rychlé ńíření fast foodu). Nejoblíbenějńími polskými jídly jsou bigos (podobný segedínskému guláńi), kotlet schabowy (klasický řízek, ale nejčastěji s kyselým zelím, coņ jde pro Čechy těņko dohromady), pierogi (pirohy) a gołąbki (plněný list). Velmi často se v polské kuchyni vyskytují houby. Přílohy jsou v 90% brambory, jiné (rýņe nebo určitá obdoba knedlí ve Slezsku) se vyskytují zřídka. Polńtí kuchaři si zakládají na zelenině velmi často čerstvé v podobě tzv. surówek, která je téměř povinnou součástí masitých jídel. Často je najdete na talíři ve dvou, tří nebo čtyřech variantách najednou. V Polsku je vynikající chleba a uzeniny, zejména klobásky. Polévek je nepřeberně druhů. Nejtypičtějńí je barszcz czerwony silný hovězí vývar s dodatkem červené řepy, která dává polévce červenou aņ nafialovělou barvu, kvůli níņ se řada cizinců neodváņí ji ochutnat. Kdo to vńak udělá, je mile překvapen. Geografickou zvláńtností jsou chłodniki studené polévky podávané v létě, které jsou mnohem známějńí spíńe v teplém klimatu, např. ve Středomoří (ńpanělské gazpacho, balkánský tarator nebo francouzská vichysoisse) Polská kultura nejvyńńí úrovně Pro Polsko jsou mnohem typičtějńí velké společenské a kulturní rozdíly. Oproti Česku, kde se opravdu významná část společnosti pohybuje v okolí průměru lze v Polsku zaregistrovat jak neuvěřitelné vrcholy, tak i naprostou beznaděj. Tak lze vysvětlit zcela protikladné názory pozorovatelů zvenčí, které mohou být oba pravdivé. Čeńi mají tendenci shlíņet na Poláky svrchu, a kdyņ vezmeme statistické průměry ekonomického a kulturního rozvoje tak zjistíme, ņe mají proč. Ukazatele jsou skutečně v Česku viditelně vyńńí, v případě spodních příček společenského ņebříčku dokonce výrazně vyńńí. Ale kdyņ se podíváme na ńpičku, tak zjistíme, ņe Poláci jsou schopni dosáhnout mimořádných výsledků a polská kulturní elita je často světovějńí neņ ta česká. 20

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Něco málo k historii

Něco málo k historii Základní informace Lvov nepatří k největším ukrajinským městům (je až na 7. místě), ale určitě k nejvýznamnějším Počet obyvatel: cca 735 000 Rozloha 182,01 km² Základní informace Historické centrum Lvova

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

POLSKO 2016. termín: 2. 4. 9. 4. 2016

POLSKO 2016. termín: 2. 4. 9. 4. 2016 POLSKO 2016 termín: 2. 4. 9. 4. 2016 VELKÁ CESTA ZEMÍ POLSKOU 1.den: odjezd ve večerních hodinách, noční transfer 2.den: ráno začneme návštěvou bývalého koncentračního tábora Osvětim, k tomu ještě blízký

Více

sňatku s českou princeznou Doubravkou. Následovala christianizace do té doby pohanské země.

sňatku s českou princeznou Doubravkou. Následovala christianizace do té doby pohanské země. Polská historie Existuje legenda o třech praotcích slovanských národů. Tři bratři Lech, Čech a Rus putovali se svými rodovými kmeny z původního slovanského usídlení v místech dnešní Ukrajiny (mezi řekami

Více

VY_32_INOVACE_04_POLSKO - PAMÁTKY UNESCO_36

VY_32_INOVACE_04_POLSKO - PAMÁTKY UNESCO_36 VY_32_INOVACE_04_POLSKO - PAMÁTKY UNESCO_36 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL ANOTACE NĚMECKO Popis Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MAĎARSKO JEDNA ZE ZEMÍ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 MAĎARSKO jedna

Více

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 Charakteristika oblasti Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově Podnebí: Jih středomořské Sever mírné vnitrozemské Nejvyššími pohořími

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 NĚMECKO JEDNA ZE ZEMÍ EU

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 NĚMECKO JEDNA ZE ZEMÍ EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 NĚMECKO JEDNA ZE ZEMÍ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 NĚMECKO jedna ze

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 2 BENELUX Charakteristika Označení pro volné společenství Belgie, Nizozemska a Lucemburska V roce 1948 byla vytvořena celní unie, později byla přeměněna na hospodářskou

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Polsko MILOŠ ŘEZNÍK Nakladatelství Libri, Praha 2002 Mgr. Miloš Řezník, PhD., 2002 Libri, 2002 ISBN 80-7277-129-9

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

VÝCHODNÍ EVROPA. Obr. 1 (upraveno)

VÝCHODNÍ EVROPA. Obr. 1 (upraveno) VÝCHODNÍ EVROPA Obr. 1 (upraveno) Přírodní podmínky Státy východní Evropy vyplňují ½ rozlohy Evropy Převážně nížinatý povrch Kontinentální podnebí Směrem od jihu k severu: stepi, tajga, tundra Přírodní

Více

VY_32_INOVACE_03_POLSKÁ REPUBLIKA_36

VY_32_INOVACE_03_POLSKÁ REPUBLIKA_36 VY_32_INOVACE_03_POLSKÁ REPUBLIKA_36 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Východní Evropa Krajinu východní Evropy vyznačuje východoevropská rovina, rozléhající se až k pohoří Uralu a řece Uralu Hlavní město:

Východní Evropa Krajinu východní Evropy vyznačuje východoevropská rovina, rozléhající se až k pohoří Uralu a řece Uralu Hlavní město: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_57 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34. Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 ČR obyvatelstvo VY_32_INOVACE_PRE.3.02 1. ročník, zeměpis

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině. Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

Kontinent : Evropa. Oblast: Východní Evropa. Litva, Lotyšsko, Estonsko

Kontinent : Evropa. Oblast: Východní Evropa. Litva, Lotyšsko, Estonsko Kontinent : Evropa Oblast: Východní Evropa Litva, Lotyšsko, Estonsko Litevská republika Lotyšská republika Estonská republika Estonská republika Hlavní město: Tallinn Rozloha: 45 226 km² (129. na světě)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Napoleon Bonaparte (stručný životopis)

Napoleon Bonaparte (stručný životopis) Napoleon Bonaparte (stručný životopis) narodil se 15. srpna 1769 ve městě Ajaccio ve zchudlé šlechtické rodině na Korsice (krátce předtím připojené k Francii) = malý Korsičan studoval různé vojenské školy

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy

Více

Oblasti a státy Evropy

Oblasti a státy Evropy Oblasti a státy Evropy Východní Evropa-státy vznikly rozpadem SSSR-1991 Východní Evropa leží v mírném podnebném pásu s vnitrozemským podnebím Typickým náboženstvím je pravoslavná víra Ruská federace Ruská

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

Téma: První světová válka

Téma: První světová válka Téma: První světová válka Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Počátek konfliktu 28. června 1914

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Na severu oblasti převažují nížiny

Na severu oblasti převažují nížiny Střední Evropa Na severu oblasti převažují nížiny Na jihu pahorkatiny až velehory Alpy a Západní Karpaty,Velká Uherská nížina Řeky Odra,Rýn,Dunaj,Labe Středopolská nížina a Alpy-mnoho jezer Těží se černé

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA ALPSKÉZEMĚ-OBYVATELSTVO Mgr. Iva Švecová RAKOUSKO historie 1.stol. římský vojenský tábor Vindobona (dnes Vídeň) 13. stol.

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC

Více

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna Druhá světová válka Rysy oběma válkám společné 1. snaha po světovládě na úkor jiných zemí 2. boj o rozdělení světa, nově rozdělit a dobýt v něm převahu pro fašistické mocnosti Nové rysy 1. likvidace SSSR

Více

Autor: Mgr. Jana Pavlůsková Datum: květen 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Zeměpis

Autor: Mgr. Jana Pavlůsková Datum: květen 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Zeměpis Autor: Mgr. Jana Pavlůsková Datum: květen 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Zeměpis světadílů Téma: Východní Evropa Anotace: Prezentace určená

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Střední Evropa. Přírodní podmínky

Střední Evropa. Přírodní podmínky Střední Evropa Přírodní podmínky Obr. 1 Severoněmecká nížina Středopolská nížina Česká vysočina Gerlachovský štít 2655 m Mt. Blanc 4807 m ALPY Velká uherská nížina Obr. 2 Bodamské j. Ženevské j. Balaton

Více

Státy východní Evropy

Státy východní Evropy Východní Evropa Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více