MASARYKOVA UNIVERZITA. Vyuţití sezónního ovoce a zeleniny v MŠ metodický materiál pro pedagogy

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví Vyuţití sezónního ovoce a zeleniny v MŠ metodický materiál pro pedagogy Bakalářská práce Brno 2014 Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Leona Muţíková, Ph.D. Autor práce: Boţena Bára Hlavíková

2 Anotace HLAVÍKOVÁ, Boţena Bára. Využití sezónního ovoce a zeleniny v MŠ metodický materiál pro pedagogy: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, l., 20 l. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Leona Muţíková, Ph.D. Bakalářská práce Vyuţití sezónního ovoce a zeleniny v MŠ metodický materiál pro pedagogy je zaměřena na konzumaci ovoce a zeleniny v mateřské škole. Hlavním cílem bylo vytvořit pro pedagogy roční projekt ve formě metodického materiálu, který bude obsahovat netradiční zpracování sezónních plodů samotnými dětmi a ty budou motivovány k jejich konzumaci. V teoretické části jsem se zabývala propojením výchovy ke zdraví a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a také nejvýraznějšími projekty, které podporují konzumaci ovoce a zeleniny v mateřské škole. Věnovala jsem se výţivě dětí v předškolním věku i sloţkám výţivy, které jsou obsaţeny v ovoci a zelenině. Praktická část obsahuje metodický materiál pro pedagogy, který je zaměřen na deset vybraných druhů ovoce a zeleniny. Tyto druhy jsou seřazeny dle sezónnosti a dostupnosti v daném měsíci. Všechny činnosti byly ověřeny v praxi a úspěšnost tohoto projektu je shrnuta v závěru práce. Klíčová slova Výchova ke zdraví, sloţky výţivy, ovoce, zelenina

3 Annotation Hlavíková, Boţena Bára. Seasonal Fruit and Vegetable in Nursery Schools Guideline for Teachers. Bachelor Thesis, Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of Health Education, p., 20 p. annex. Supervisor - PhDr. Mgr. Leona Muţíková, Ph.D. My bachelor thesis Seasonal Fruit and Vegetable in Nursery Schools Guideline for Teachers is focused on consumption of fruits and vegetables in nursery schools. The main objective was to design a year-round project containing some unconventional ways of fruit and vegetable processing. The fact that the processing will be carried by the kids themselves should encourage them to higher consumption. In my theoretical part I am trying to outline how Health Education relates to the Framework Educational Program for Preschools and to some other important projects promoting consumption of fruits and vegetables in nursery schools. I paid particular attention to the nutrition of preschool children with the focus on ingredients contained in fruits and vegetables. The practical guideline for teachers is focused on ten selected fruits and vegetables. Selected sorts are then divided according how they are accessible in particular months. All the described activities were verified in practice. The success of this project is summarized in the conclusion of my work. Key words: Health education, nutrition ingredients, fruit, vegetable

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne Boţena Bára Hlavíková

5 Poděkování V úvodu své práce bych chtěla poděkovat PhDr. Mgr. Leoně Muţíkové, Ph.D. za odborné vedení, ochotu, trpělivost a cenné rady, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. Mé poděkování patří téţ mé nejbliţší rodině za pomoc a podporu během vypracování této práce.

6 Obsah 1 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST RVP A VÝCHOVA KE ZDRAVÍ RVP PV Výchova ke zdraví v RVP PV PROGRAMY PODPORUJÍCÍ KONZUMACI OVOCE A ZELENINY V MŠ Škola podporující zdraví Zdravá abeceda Zdravá Pětka VÝŢIVA DĚTÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE Správná výţiva dětí v předškolním věku Potravinová pyramida Ovoce a zelenina v jídelníčku MŠ VÝZNAM KONZUMACE OVOCE A ZELENINY Vláknina Vitaminy Minerální látky Sacharidy Voda PRAKTICKÁ ČÁST CÍL PRÁCE METODICKÝ MATERIÁL Září - švestka... 23

7 3.2.2 Říjen - hruška Listopad - dýně Prosinec - pomeranč Leden červená řepa Únor - jablko Březen bylinky (řeřicha, paţitka) Duben - ředkvička Květen - mrkev Červen - jahoda EVALUACE ROČNÍHO PROJEKTU ZÁVĚR RESUMÉ ABSTRACT POUŢITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 59

8 1 Úvod Inspirací k vytvoření tohoto projektu byl nápad, ţe si s dětmi v mateřské škole upečeme jablečný závin. Děti s nadšením vyvalovaly těsto, strouhaly jablíčka, plnily závin a celé nadšené se těšily na okamţik, kdy se před nimi na talíři objeví jejich velké dílo. Kaţdé z nich si pečlivě vychutnávalo svůj přidělený kousek voňavého štrúdlu a k mému velkému překvapení nejen, ţe všechny svůj příděl snědly, některé se dokonce hlásily o přidání. Dokonce i ten nejzarytější odpůrce jablek vše snědl. Děti v mateřské škole konzumují ovoce a zeleninu pouze jako přílohu ke svačině, ve formě kompotů a salátů k hlavnímu jídlu, nebo jako součást hlavních pokrmů, výjimečně pomazánek. Většinou jsou k těmto surovinám odmítavé. A to všechno mě inspirovalo k vytvoření projektu, ve kterém se budou děti aktivně podílet na vyuţití ovoce a zeleniny. Prostřednictvím jednoduchých netradičních receptů, které jsem zpracovala tak, aby se děti mohly co nejvíce zapojit do jejich přípravy, se budou seznamovat nejen s pracovními postupy, s mnohdy pro ně neznámými surovinami, kuchyňskými potřebami, ale budou také motivovány ke konzumaci těchto surovin. Jednotlivé recepty byly vyzkoušeny v praxi v mateřské škole Sokolská v Bystřici pod Hostýnem ve třídě s předškolními dětmi. Výsledné produkty jsem zdokumentovala a tyto fotografie jsou umístěny v sekci Přílohy. 1

9 2 Teoretická část 2.1 RVP a výchova ke zdraví RVP PV Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) je závazný dokument schválený MŠMT, který vymezuje hlavní poţadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Představuje východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů. První verze RVP PV byla zveřejněna v květnu roku 2001 a byla vrcholem procesu proměn v předškolním vzdělávání. Tato verze byla v roce 2004 upravena a aktualizována dle potřeb legislativy, pedagogů a principů kurikulární reformy. Od je tento dokument závazně platný pro všechny mateřské školy, které mají povinnost na jeho základě vytvořit vlastní školní vzdělávací program. (1) RVP PV stanovuje: (2) rámcové cíle klíčové kompetence dílčí cíle dílčí výstupy Rámcové cíle Záměrem předškolního vzdělávání je rozvíjet dítě po stránce fyzické, psychické a sociální. Pedagogové by měli při své práci sledovat: 1. rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. osvojení základů hodnot, na nichţ je zaloţena naše společnost 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí Klíčové kompetence Jedná se o soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého jedince. Osvojování těchto kompetencí je 2

10 dlouhodobý proces, který začíná v předškolním vzdělávání, pokračuje základním a středním vzděláváním a dotváří se během celého ţivota. Kaţdý jedinec má jinou úroveň dosaţitelnosti určitých kompetencí. Pro etapu předškolního vzdělávání jsou to tyto klíčové kompetence: 1. kompetence k učení 2. kompetence k řešení problémů 3. kompetence komunikativní 4. kompetence sociální a personální 5. kompetence činnostní a občanské Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah RVP PV je rozdělen do pěti vzdělávacích oblastí (2): 1. Dítě a jeho tělo (biologická) záměrem je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům. 2. Dítě a jeho psychika (psychologická) záměrem je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení. 3. Dítě a ten druhý (interpersonální) záměrem je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů. 4. Dítě a společnost (sociálně-kulturní) záměrem je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí. 5. Dítě a svět (environmentální) záměrem je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí počínaje nejbližším 3

11 okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí. Kaţdá z oblastí zahrnuje tyto vzájemně propojené kategorie (2): dílčí cíle (co by měl pedagog v průběhu vzdělávání sledovat a podporovat) vzdělávací nabídka (souhrn praktických a intelektových činností vhodných k naplňování cílů a dosahování výstupů) očekávané výstupy (mají charakter kompetencí a jejich dosaţení není pro dítě povinné) rizika (upozorňují pedagoga, co můţe ohrozit úspěch vzdělávacích záměrů Výchova ke zdraví v RVP PV Pokud se budeme zabývat otázkou zdraví dle definice WHO Světové zdravotnické organizace, která uvádí, ţe zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady (3), tak je nutné říci, ţe se tato otázka prolíná všemi pěti vzdělávacími oblastmi. Výchova ke zdraví a vedení ke zdravým ţivotním návykům a postojům je zahrnuta ve vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo. Formulace vzdělávacích cílů a očekávaných výstupů je pro školu pouze orientační a tudíţ je můţe pedagog přizpůsobit dané vzdělávací nabídce, jejich znění, zahrnující oblast výţivy, jsou v citaci označena tučně (2): Charakteristika vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo: Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost a pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům. Dílčí vzdělávací nabídka (co pedagog u dítěte podporuje) uvědomění si vlastního těla rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí rozvoj a užívání všech smyslů rozvoj fyzické i psychické zdatnosti 4

12 osvojení si věku přiměřených praktických dovedností osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.) manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení) smyslové a psychomotorické hry konstruktivní a grafické činnosti hudební a hudebně pohybové hry a činnosti jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod. činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozící při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) zachovávat správné držení těla zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku) 5

13 koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.) ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.) zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.) zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.) pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.) zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami 6

14 2.2 Programy podporující konzumaci ovoce a zeleniny v MŠ Vzhledem k tomu, ţe se tato práce zabývá konzumací ovoce a zeleniny v mateřské škole, je tato kapitola zaměřena na jiţ existující nejvýraznější projekty či programy podporující tuto konzumaci Škola podporující zdraví Stránky projektu: Tento program vznikl inovací programu Zdravá MŠ z roku 1995 a vychází z Kurikula podpory zdraví v mateřské škole. Spočívá v uplatnění společné filozofie, principů a strategie na podmínky a potřeby dané školy. Garantem a koordinátorem tohoto programu v České republice je Státní zdravotní ústav. Sdruţuje školy, pro které pojem zdraví odpovídá tzv. holistickému pojetí. To znamená, ţe zdraví není jen nepřítomnost nemoci, ale je výsledkem vzájemného působení bio psycho sociálních faktorů. Programem se prolínají dva důleţité, vzájemně se doplňující principy: 1. respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce v celku společnosti a světa 2. rozvíjení komunikace a spolupráce (4) V případě zájmu mateřské školy patřit do sítě Škol podporujících zdraví, je nutné podat přihlášku u garanta programu a poté zpracovat Kurikulum podpory zdraví. Následně školu navštíví členové výběrové komise, seznámí se školou, jejími vnitřními podmínkami a specifiky a po kladném posouzení jí bude uděleno osvědčení a zařazení do národní sítě Škol podporující zdraví v ČR. (5,6) Zdravá abeceda Stránky projektu: Jde o program (7), jehoţ cílem je prevence nadváhy a obezity a vedení k aktivnímu ţivotu v mateřských školách a druţinách základních škol. Jeho počátky sahají do roku 2008 a dnes patří k nejrozšířenějším preventivním programům pro mateřské školy. Metodika Zdravé abecedy je sloţena ze čtyř oblastí: zdravý pohyb, zdravá výţiva, vnitřní pohoda a zdravé prostředí. Kaţdá oblast je zacílena na školu, třídního učitele/učitelku, na rodiče a děti samotné. Opírá se o kompetence předškolních dětí a standard třídy Zdravá abeceda a doplňuje je řadou didaktických pomůcek a promyšlených doporučení. 7

15 2.2.3 Zdravá Pětka Stránky projektu: Zdravá Pětka (8) je celorepublikový vzdělávací program pro mateřské a základní školy, který je realizován společností Ahold (provozovatel supermarketů Albert) od roku Je zaměřen na oblast zdravého stravování, přesněji na denní dávku ovoce a zeleniny. Z názvu vyplývá, ţe se tato dávka skládá z pěti porcí. V mateřské škole probíhá výuka formou písničkového pásma doplněného interaktivními praktickými úkoly. Na konci programu získá škola vlastní CD a zpěvník s písňovými texty a omalovánkami. Tyto materiály jsou k dispozici ke staţení na webových stránkách. Metodika je schválena odborníkem na výţivu, RNDr. Pavlem Suchánkem a konzultována s členkou správní rady Nadačního fondu Albert MUDr. Jarmilou Ráţovou, Ph.D. a s odborníky Státního zdravotního ústavu. 2.3 Výţiva dětí v mateřské škole Stravování v mateřské škole má nejen sytící funkci, ale plní také roli výchovně vzdělávací. Nejen ţe u dětí vytváří správné stravovací návyky, rozvíjí se kultura stolování, ale dítě má moţnost prostřednictvím jídla se seznámit s novými rozmanitými pokrmy. V této kapitole se budu zabývat správnou výţivou dětí předškolního věku, výţivovou pyramidou, popíšu systém zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku v mateřské škole a budu se věnovat základním ţivinám, které jsou obsaţené v ovoci a zelenině Správná výţiva dětí v předškolním věku I kdyţ se mateřská škola podílí na stravování dětí, je strava v tomto období z velké části v rukou rodičů, jsou pro dítě největším stravovacím vzorem. Proto by právě rodiče měli dítěti podávat kvalitní stravu v odpovídajícím mnoţství. Tato strava má dodat potřebnou energii, ţiviny pro správný růst a hlavně je základním stavebním kamenem pro budoucí zdravotní stav dítěte a posléze i dospělého člověka. Kalorická hodnota je proměnlivá v závislosti na věku, pohybové aktivitě dítěte, rychlosti jeho růstu a tělesném vzhledu. Sloţení stravy dětí v předškolním věku by mělo vycházet z výţivové pyramidy a skládat se z těchto skupin potravin: obiloviny, zelenina, ovoce, mléko a mléčné výrobky, maso. (9) Děti mladšího školního věku potřebují pestrou stravu rozdělenou do tří hlavních jídel a dvou svačin. Prvním jídlem dne by měla být snídaně. Bohuţel se denně setkávám s dětmi, pro které 8

16 je prvním jídlem dne aţ přesnídávka podávaná v mateřské škole. Přitom vydatná snídaně dodá člověku dostatek energie pro úspěšný start dne. (9) Dalším jídlem by měla být přesnídávka, jejímţ úkolem je doplnit vitaminy, minerální látky a energii, kterou dítě od snídaně vyčerpalo. Přesnídávka by měla být pestrá, kaţdý den jiná a obohacená o ovoce či zeleninu. Má dítě nasytit aţ do oběda, coţ jsou asi dvě aţ tři hodiny. (9) Celkovou vydanou energii během dopoledne doplní dítě obědem. Ten by se měl skládat z polévky a hlavního chodu. Výhodou je salát či kompot. Často se v mateřské škole setkávám s dětmi, které jsou z domova zvyklé sníst polévku, pak si dát přestávku a zhruba po hodině se vrátit k hlavnímu jídlu. To ovšem v podmínkách školy není moţné, tudíţ takové dítě většinou sní polévku a druhé jídlo odmítá. V tomto případě by si rodiče měli uvědomit, jak špatné stravovací návyky z domu mohou ovlivnit stravování v mateřské škole, posléze i v základní škole. Velmi důleţité je nenutit děti dojídat, protoţe nucení k jídlu můţe vést k úplnému odmítání daných potravin. Odpolední svačinu jedí děti v předškolním věku buď doma, nebo v mateřské škole. Měla by se opět skládat z pestré stravy a její mnoţství by nemělo být příliš velké, aby se dítě zbytečně nepřejedlo. Navíc v odpoledních hodinách dítě nemá jiţ takový energetický výdej. (9) Posledním jídlem dne by měla být večeře. Ta by se měla podávat dvě aţ tři hodiny před spánkem a měla by obsahovat lehkou stravu. Večeře můţe být studená nebo teplá, nejsou vhodná těţká smaţená jídla či uzeniny. (9) Po celý den by dítě mělo vypít dostatečné mnoţství tekutin. Pitný reţim je popsán v této práci níţe Potravinová pyramida Potravinová pyramida byla sestavena jako pomocník správného zdravého jídelníčku dospělého člověka. Doporučuje tedy vhodné potraviny a jejich četnost ve stravě. Při výţivě dětí je nutné vzít v úvahu, ţe děti rostou a vyvíjí se. Proto je potřeba se zaměřit nejen na mnoţství a velikost porcí, ale také na fyzickou aktivitu dítěte (10). Jsou různé druhy potravinových pyramid. Jako příklad zde uvedu pyramidu vydanou Ministerstvem zdravotnictví a pyramidu z Fóra zdravé výţivy. Výţivová pyramida vydaná Ministerstvem zdravotnictví je členěna do 4 pater a rozdělena na 6 skupin. Je zde přesně definována velikost porcí u jednotlivých skupin. 9

17 Obr. 1: Potravinová pyramida (11) Druhou často vyuţívanou výţivovou pyramidu vytvořil tým odborníků z Fóra zdravé výţivy. Také je sloţena ze 4 pater, ovšem její zajímavostí je semaforový systém, který barevně odlišuje, jak často bychom měli dané potraviny konzumovat. Je zde také zahrnutý pitný reţim. 10

18 Obr. 2: Potravinová pyramida (11) Obě pyramidy se tedy skládají z těchto skupin potravin: 1. obiloviny jelikoţ jsou základnou pyramidy, měly by být základem jídelníčku. Obsahují velké mnoţství minerálních látek, vitaminů, sacharidů, zejména vlákniny. 11

19 2. ovoce je cenným zdrojem vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Jeho výběr by měl být co nejširší. Protoţe obsahuje také velké mnoţství sacharidů, měla by být jeho dávka menší, neţ dávka zeleniny. 3. zelenina stejně jako ovoce, je i zelenina bohatá na vlákninu, vitaminy a minerální látky. Obsah sacharidů je menší neţ u ovoce, coţ je pro naše tělo vhodnější. 4. mléko a mléčné výrobky jsou díky obsahu vápníku, fosforu a v případě zakysaných výrobků také zdrojem probiotických bakterií důleţitou sloţkou stravy dítěte. 5. maso, masné výrobky, ryby, vejce, luštěniny nejvhodnější jsou z této nabídky ryby, které by měly být ve zdravém jídelníčku zařazeny 2x týdně. Z masa je nejvhodnější drůbeţí a červené maso, masné výrobky a uzeniny jsou pak méně vhodné. Tato skupina potravin je bohatá na bílkoviny a minerální látky. 6. cukr, sůl, tuky těchto potravin by mělo být v jídelníčku co nejméně, protoţe pokud se konzumují ve vyšší míře, mohou lidskému tělu uškodit.(9) Ovoce a zelenina v jídelníčku MŠ V mateřské škole je strava pro děti rozdělena do tří chodů. Prvním chodem je přesnídávka, která je mnohdy pro děti prvním jídlem dne, druhým chodem je oběd a třetím chodem je svačina. Mnoţství ovoce a zeleniny obsaţené v těchto chodech vychází z Vyhlášky č.107/2005 Sb., o školním stravování a je uvedeno v její příloze. Do tohoto mnoţství je zahrnuto veškeré ovoce a zelenina, které se dětem podává v mateřské škole, tedy nejen syrové kusy, ale i v podobě kompotů a salátů, jako sloţka polévek, pomazánek a hlavních chodů.přesné mnoţství druhů potravin, které jsou dětem nabízeny, jsou uvedeny v následující tabulce. Hodnoty týkající se mnoţství ovoce a zeleniny ve stravování dětí v mateřské škole jsou zvýrazněny tučně. (12) Tab. 1: Výţivové normy pro školní stravování (12) Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla 3-6 r. přesnídávka, oběd, svačina Druh a mnoţství vybraných potravin v g na strávníka a den Maso Ryby Mléko tekuté Mléčné výr. Tuky volné r. oběd

20 11-14 r. oběd r. oběd celodenní stravování 3-6 r r r r Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla 3-6 r. přesnídávka, oběd, svačina Druh a mnoţství vybraných potravin v g na strávníka a den Cukr volný Zelenina celkem Ovoce celkem Brambory Luštěniny r. oběd r. oběd r. oběd celodenní stravování 3-6 r r r r Význam konzumace ovoce a zeleniny Ovoce a zelenina tyto suroviny by měly být nedílnou součástí jídelníčku nejen dětí, ale i dospělých a to díky svému bohatému obsahu energetických a neenergetických ţivin. Mezi energetické neboli kalorické ţiviny patří tuky, bílkoviny a sacharidy. Mezi neenergetické tedy nekalorické ţiviny se řadí voda, soli, vitaminy, minerální látky a vláknina. Vzhledem k zaměření této práce se tato kapitola bude věnovat pouze těm ţivinám, které jsou obsaţeny v ovoci a zelenině Vláknina Vláknina je sloţka rostlinné potravy, kterou lidský organismus nedokáţe rozloţit na dostatečně malé, a tedy stravitelné jednotky. I přesto je pro naše tělo důleţitá, protoţe 13

21 napomáhá pohybu potravy v trávicí soustavě, vstřebává vodu a váţe na sebe cholesterol.(13)pravý význam vlákniny byl zhodnocen počátkem 20. století, ale již Hippokrates z Kóu, nazývaný otec medicíny, si povšiml příznivých účinků celozrnného chleba na tlusté střevo.(13)dělíme ji na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina se rozpouští ve vodě a tím vzniká viskózní látka zpomalující pohyb potravy v trávicí soustavě. Díky tomu můţe tělo absorbovat nezbytné výţivné látky. Současně brání kolísání hodnoty krevního cukru a sniţuje kyselost ţaludku. (13) Nerozpustná vláknina vodu sice absorbuje, ale nerozpouští se v ní. Udrţuje obsah střev v pohybu a tím pak zaručuje pravidelné vyprazdňování. Kromě toho vylučuje z těla ţlučové kyseliny, nebezpečný cholesterol a obávané karcinogeny. (13) Vitaminy Vitaminy jsou organické látky, coţ znamená, ţe jsou rostlinného nebo ţivočišného původu. V malém mnoţství jsou pro tělo velmi potřebné, nejvíce v období dětství a puberty. Přesto si je lidské tělo neumí vyrobit samo. Vitaminy dělíme, podle toho v čem se rozpouští, do dvou skupin. (9) 1. Vitaminy rozpustné v tucích si tělo dokáţe ukládat do zásoby. Jedná se vitaminy D, E, K, A. 2. Druhou skupinu utváří vitaminy rozpustné ve vodě. Jsou to vitaminy skupiny B a vitamin C. Tělo si je nedokáţe dlouhodobě uloţit do zásoby, pro je potřeba je pravidelně doplňovat. V případě vyšší dávky je přebytek vyloučen močí. Nejbohatším zdrojem vitaminů jsou tepelně neupravené potraviny a celozrnné pečivo. Pestrý jídelníček člověka by měl vycházet z výţivové pyramidy. V případě nedostatku vitaminů je mnohem lepší doplnit dávku přidáním ovoce či zeleniny, neţ sáhnout po různých multivitaminových doplňcích ve formě tablet a různých bonbonů. Těmito doplňky se totiţ člověk můţe velmi snadno předávkovat. (9) Nejdůleţitější vitaminy, jejich funkce, zdroje a doporučená denní dávka (DDD) (14): Tab. 2: Přehled nejdůleţitějších vitaminů Vitamin Funkce Zdroj DDD A Má dobrý vliv na zrak, Ţivočišné zdroje játra, 800 μg 14

22 díky němu člověk vidí dobře za šera a správně rozeznává barvy. Zajišťuje růst, vývoj, kvalitu a funkčnost sliznic, kostí a krvetvorby, posiluje imunitní systém. Je potřebný pro správný vývoj plodu, ovlivňuje vajíčka a spermie (15) mléčné výrobky, vaječný ţloutek, rybí tuk, ryby (zejména úhoř), rybí játra. Rostlinné zdroje (karotenoidy) mrkev, dýně, kapusta, petrţelová a celerová nať, rajčata, paprika, špenát, kopr, meruňky, švestky, ananas, broskve aj. (15) D Pomáhá tělu vstřebávat vápník a vázat jej v kostech, chrání srdce, ovlivňuje imunitu, sniţuje riziko nádorových onemocnění (16) Základním zdrojem pro naše tělo je sluneční záření. Po dvaceti minutách pobytu na slunci se pod kůţí začne tvořit vitamin D. Dalším zdrojem je polotučné a plnotučné mléko, jogurt, tvaroh, vejce, ryby sardinky, treska, tresčí játra, sleďové filety nebo losos (16) 5 μg E Svými antioxidačními účinky chrání buňky proti stárnutí, podporuje imunitu, má protirakovinné účinky, podílí na tvorbě spermií a vajíček a napomáhá správné činnosti nervového systému (17) V potravinách rostlinného původu se vyskytuje v hojném mnoţství. Patří k nim obilné klíčky, rostlinné oleje, ořechy, celozrnné výrobky, zelená listová zelenina (17) 12 mg 15

23 Je nezbytný pro Denní potřebu vitaminu 75 μg sráţlivost krve (17) K pokrývají střeva, která ho produkují. Dalším zdrojem K jsou potraviny, převáţně zelenina tuřín, hlávkové zelí, kapusta, brukev, kedluben, brokolice, špenát. Je obsaţen také v játrech (17) Má antioxidační účinky, Vyskytuje se v ovoci a 80 mg podporuje imunitu, zelenině. Mezi nebohatší tvorbu kolagenu, chrání zdroje patří černý a červený některé vitaminy a rybíz, jahody, angrešt, C minerální látky a zlepšuje vstřebávání maliny, borůvky, nať petrţele, celeru, paţitky, ţeleza, vápníku a selenu kapusta, čerstvé zelí, z trávicí soustavy (18) kedluben, květák, špenát, ředkvičky, papriky, rajčata (18) Má výrazný vliv na Je obsaţen v celozrnných 1,1 mg energetickou přeměnu obilovinách, semenech, v buňkách. Je potřebný luštěninách, kvasnicích, B1 thiamin pro funkci nervového systému, srdce, ledvin a trávení. Také je důleţitý mase, vnitřnostech a mléčných výrobcích. Tepelnou úpravou a dlouhým pro přeměnu cukrů, stáním se vitamin B1 ničí alkoholu a rozvětvených (19) mastných kyselin (19) B2 riboflavin Pomáhá rozkladu ţivin a tím pádem vzniku energie (18) Maso, luštěniny, vejce, mléčné výrobky, ořechy, zelená listová zelenina (9) 1,4 mg 16