PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 713 Vládní návrh na vydání zákona o základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (zákon o základním registru práv a povinností)

2 - 2 - Vládní návrh ZÁKON ze dne o základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (zákon o základním registru práv a povinností) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon vymezuje obsah základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností 1 ) (dále jen registr práv a povinností ) a stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním a provozem tohoto registru. V tomto zákoně se rozumí 2 Základní pojmy a) činností soubor úkonů, které jsou za účelem výkonu veřejné moci vykonávány orgány veřejné moci v rámci jejich agendy 1 ), b) rolí souhrn oprávnění úřední osoby, která vykonává určitou činnost, k přístupu k referenčním údajům 1 ) v základních registrech nebo k údajům v agendových informačních systémech 1 ). 1 ) Zákon č. /2009 Sb., o základních registrech a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o základních registrech).

3 - 3-3 Správce registru práv a povinností Správcem 2 ) registru práv a povinností 1 ) je Ministerstvo vnitra (dále jen ministerstvo ). 4 Údaje vedené v registru práv a povinností (1) V registru práv a povinností jsou vedeny a) referenční údaje o agendách orgánů veřejné moci, a to včetně údajů o oprávněních přístupu k datům vedeným v základních registrech a seznamu názvů agend a jejich číselných kódů (dále jen číselník agend ), b) referenční údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a právech a povinnostech k věcem (dále jen práva a povinnosti osob ), pokud jsou údaje o těchto osobách a věcech vedeny v základních registrech, a to včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci. (2) V registru práv a povinností nejsou vedeny utajované informace 3 ) a další údaje, jejichž vedení by podle jiných právních předpisů 4 ) mohlo ohrozit bezpečnost České republiky nebo jiné její zájmy anebo činnost jejích bezpečnostních sborů nebo zpravodajských služeb. (3) V registru práv a povinností se kromě referenčních údajů uvedených v odstavci 1 vedou další údaje, které stanoví tento zákon. 5 Referenční údaje o agendách orgánů veřejné moci (1) Referenčním údajem o agendě orgánu veřejné moci je a) název agendy a její číselný kód, které jsou součástí číselníku agend, b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, který působnost stanovuje, c) výčet a popis činností, které mají být vykonávány v agendě, 2 ) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3 ) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 4 ) Například 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb.

4 - 4 - d) výčet orgánů veřejné moci, které agendu vykonávají, nebo jejich souhrnné označení, e) název ústředního správního úřadu nebo jiného správního úřadu s celostátní působností, jehož agenda byla registrována, a identifikátor tohoto orgánu, f) výčet orgánů veřejné moci, které byly pro výkon agendy registrovány, a identifikátor příslušného orgánu, g) výčet základních registrů nebo agendových informačních systémů, do kterých je pro výkon agendy nezbytné zajistit přístup k údajům v nich vedených, h) výčet rolí nezbytných pro výkon agendy, i) údaj o rozsahu oprávnění k přístupu k jednotlivým referenčním údajům v základních registrech podle písmene g) určených jednotlivými rolemi, j) údaj o rozsahu oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům v agendových informačních systémech podle písmene g) určených jednotlivými rolemi, k) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci oprávněn k přístupu k údajům vedeným vzákladním registru nebo v agendovém informačním systému jiného správce. (2) Editorem 1 ) referenčních údajů podle odstavce 1 je ministerstvo, které též vede seznam čísel a názvů právních předpisů, které orgány veřejné moci uvádějí podle odstavce 1 písm. b) a k), 6 odst. 2 písm. b) a 9 odst. 1 písm. c), j) a k). (3) Referenční údaje uvedené v odstavci 1 jsou přístupny všem orgánům veřejné moci; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby 5 ). (4) Referenční údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. 6 Referenční údaje o právech a povinnostech osob (1) Referenčními údaji o právech a povinnostech osob jsou údaje o rozhodnutích nebo jiných úkonech orgánů veřejné moci, včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy (dále jen rozhodnutí ), na jejichž základě dochází ke změně referenčního údaje v základním registru obyvatel 6), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci 7) (dále jen registr osob ) nebo v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí 8) ; referenčními údaji o rozhodnutích jsou 5 ) 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 13 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 13 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. 6 ) Zákon č. /2009 Sb., o základním registru obyvatel. 7 ) Zákon č. /2009 Sb., o základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (zákon o základním registru osob). 8 ) Zákon č. /2009 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

5 - 5 - a) název orgánu veřejné moci, který rozhodnutí vydal, a identifikátor tohoto orgánu, b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, podle kterého bylo rozhodnutí vydáno, c) označení fyzické osoby agendovým identifikátorem fyzické osoby 1) nebo označení právnické osoby identifikátorem podle registru osob 7), kterým právo nebo povinnost vznikly, d) označení objektu, o němž jsou vedeny referenční údaje v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí identifikátorem podle základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí 8), e) název a kód agendy, při jejímž výkonu bylo rozhodnutí vydáno, f) vymezení práva nebo povinnosti, které subjektu podle písmene c) rozhodnutím vznikly, g) číslo jednací nebo spisová značka, popřípadě jiné obdobné označení rozhodnutí, h) datum nabytí právní moci, vykonatelnosti nebo jiných právních účinků rozhodnutí, i) označení rolí podle 5 odst. 1 písm. h), jejichž nositelé mají podle jiného právního předpisu přístup k referenčním údajům o vydaném rozhodnutí. (2) Referenčními údaji o právech a povinnostech osob jsou dále údaje o určitém právu nebo povinnosti osoby, pokud jiný právní předpis stanoví, že se o nich vedou údaje v registru podle tohoto zákona; v tomto případě referenčními údaji jsou a) určité právo nebo povinnost, vymezené vazbou na příslušné ustanovení jiného právního předpisu a konkretizované tak, aby bylo zcela zřejmé, o jaké právo nebo povinnost a v jakém jejich rozsahu jde, b) označení fyzické osoby agendovým identifikátorem fyzické osoby 1) nebo označení právnické osoby identifikátorem podle registru osob 7), kterým právo nebo povinnost vznikly, c) název a kód agendy, při jejímž výkonu právo nebo povinnost vznikly. (3) Editorem referenčních údajů podle odstavců 1 a 2 je orgán veřejné moci, který zapisuje podle jiného právního předpisu příslušné údaje do agendového informačního systému. (4) Je-li editorem referenčních údajů obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy anebo kraj, jde o výkon přenesené působnosti. (5) K referenčním údajům podle odstavců 1 a 2 mají přístup orgány veřejné moci v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem, které mají přiřazenu roli podle 5 odst. 1 písm. i). (6) Referenční údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se vedou způsobem, který vylučuje jejich sdružování ve vazbě na jednotlivé fyzické osoby.

6 - 6-7 Nesprávné údaje Vznikne-li u orgánu veřejné moci, který využívá nebo poskytuje údaje z registru práv a povinností, oprávněná pochybnost o správnosti údaje vedeného v tomto registru, oznámí tuto skutečnost bezodkladně editorovi příslušného údaje, který postupuje podle jiného právního předpisu 1). Registrace agendy 8 (1) Ústřední správní úřad nebo jiný správní úřad s celostátní působností ohlásí agendu ve své působnosti ministerstvu. (2) Je-li správní úřad podřízen ústřednímu správnímu úřadu, ohlášení agendy ve své působnosti provede prostřednictvím příslušného ústředního správního úřadu. (3) Je-li agenda vykonávána orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti nebo jinými orgány veřejné moci než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, ohlášení agendy ministerstvu provede věcně příslušný ústřední správní úřad nebo jiný správní úřad s celostátní působností, a není-li jej, ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je tato agenda nejbližší. (4) Je-li agenda vykonávána orgány územních samosprávných celků v rámci samostatné působnosti, ohlášení agendy ministerstvu provede ústřední správní úřad nebo jiný správní úřad s celostátní působností, jehož oblasti působnosti je tato agenda nejbližší 9 ). (1) Ohlášení agendy podle 8 obsahuje 9 a) název orgánu veřejné moci, který ohlašuje agendu, a jeho identifikátor vedený v základním registru osob (dále jen ohlašovatel agendy ), b) název agendy, která je předmětem registrace, c) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je agenda vykonávána, d) výčet orgánů veřejné moci, které agendu vykonávají, nebo jejich souhrnné označení, e) výčet a popis činností, které mají být vykonávány v rámci agendy, 9 ) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších právních předpisů.

7 - 7 - f) výčet základních registrů nebo agendových informačních systémů, do kterých je pro výkon agendy nezbytné zajistit přístup k údajům v nich vedených a o nichž byly zpřístupněny ministerstvu informace podle jiného právního předpisu 10 ); to se nevztahuje na agendový informační systém provozovaný za účelem výkonu agendy, která je předmětem registrace, g) výčet rolí nezbytných pro výkon agendy, h) údaj o rozsahu oprávnění k přístupu k jednotlivým referenčním údajům v základních registrech podle písmene f) určených jednotlivými rolemi, i) údaj o rozsahu oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům v agendových informačních systémech podle písmene f) určených jednotlivými rolemi, j) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci, který vykonává agendu, oprávněn získávat referenční údaje ze základních registrů nebo vykonávat jejich zápis, k) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci, který vykonává agendu, oprávněn získávat údaje z agendového informačního systému podle písmene f), l) stanovisko správce agendového informačního systému podle písmene f) k rozsahu oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům v tomto agendovém informačním systému, m) údaj o tom, zda ohlašovatel agendy požaduje, aby jemu nebo správci agendového informačního systému podle písmene f) byly zaslány ke stanovisku oznámení o vykonávání působnosti v agendě, na jejichž základě má dojít k registraci pro výkon agendy podle 10; ve stanovisku se ohlašovatel agendy nebo orgán veřejné moci, který je správcem agendového informačního systému podle písmene f), vyjadřuje k oprávněnosti požadavku na přístup k údajům. (2) Ohlašovatel agendy zasílá ohlášení agendy obsahující údaje podle odstavce 1 nejdříve v den, kdy nabyl platnosti právní předpis, který stanoví náležitosti výkonu agendy, a to ve struktuře, kterou ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Pokud ministerstvo neshledá v ohlášení agendy nedostatky, provede registraci agendy, přidělí kód agendy a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle 5 odst. 1 písm. a). (4) Pokud ministerstvo shledá v ohlášení agendy nedostatky, vyzve ohlašovatele agendy kjejich odstranění, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Ve výzvě ohlašovateli ministerstvo sdělí, jaké nedostatky v ohlášení agendy shledalo s uvedením odkazu na konkrétní ustanovení tohoto zákona. (5) Ministerstvo sdělí ohlašovateli agendy, že agenda byla registrována, a uvede kód agendy. Zároveň zašle ministerstvo subjektům podle odstavce 1 písm. d) sdělení, že příslušná agenda byla registrována. 10 ) 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění zákona č. 81/2006 Sb.

8 - 8 - (6) Pokud dojde po registraci agendy ke změně údajů, které byly podle odstavce 1 obsaženy v ohlášení agendy, postupuje se obdobně jako při registraci agendy. (7) Ministerstvo umožní přístup k údajům v agendových informačních systémech podle odstavce 1 písm. f) pouze tehdy, pokud je stanovisko správce agendového informačního systému podle odstavce 1 písm. l) kladné. Registrace orgánu veřejné moci pro výkon agendy 10 (1) Orgán veřejné moci oznámí ministerstvu vykonávání působnosti v agendě do 30 dnů ode dne registrace agendy podle 8 a 9, pokud a) je editorem referenčních údajů, b) požaduje získávání údajů ze základních registrů, c) požaduje získávání údajů z agendových informačních systémů jiných správců. (2) Oznámení o vykonávání působnosti v agendě obsahuje a) název orgánu veřejné moci, který žádá o registraci pro výkon agendy, a jeho identifikátor vedený v registru osob 7 ), b) kód agendy podle číselníku agend podle 5 odst. 1 písm. a), c) označení rolí určených pro danou agendu podle 5 odst. 1 písm. h), které orgán veřejné moci pro výkon agendy požaduje přiřadit, a počet úředních osob, které budou roli zastávat. (3) Orgán veřejné moci zasílá oznámení o vykonávání působnosti v agendě obsahující údaje podle odstavce 2 ve struktuře, kterou ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Registrace orgánu veřejné moci pro výkon agendy může být provedena pouze tehdy, pokud je příslušná agenda registrována podle 8 a 9 a údaje o ní vedeny v číselníku agend podle 5 odst. 1 písm. a). (5) Ministerstvo zašle ohlašovateli agendy, nebo orgánu veřejné moci, který je správcem agendového informačního systému, do něhož je požadován přístup, oznámení podle odstavce 2 ke stanovisku, pokud o to orgán veřejné moci požádal při ohlášení agendy podle 9 odst. 1 písm. m). (6) Ohlašovatel agendy, nebo orgán veřejné moci, který je správcem agendového informačního systému, do něhož je požadován přístup, zašle do 10 pracovních dnů ministerstvu stanovisko podle odstavce 5, zda je orgán veřejné moci oprávněn danou roli vykonávat. Pokud stanovisko nezašle, má se za to, že stanovisko je kladné; údaje požadované v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování bezpečnosti státu, obrany nebo významného

9 - 9 - hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie jsou poskytovány i bez souhlasného stanoviska. (7) Pokud ministerstvo neshledá v oznámení o vykonávání působnosti v agendě nedostatky, a pokud bylo stanovisko k oznámení podle odstavce 6 kladné, provede ministerstvo registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy. 11 (1) Ministerstvo sdělí orgánu veřejné moci, který oznámil vykonávání působnosti v agendě, že byl zaregistrován jako orgán veřejné moci, který danou agendu vykonává, a označení rolí, které jsou na základě ohlášení agendy stanovené jako nezbytné pro výkon agendy. (2) Ministerstvo zařadí údaj o registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy do seznamu podle 5 odst. 1 písm. f). (3) Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, odpovídá za a) určení úředních osob, které působí v jednotlivých rolích, a za provádění změn v těchto určeních, b) uplatnění odpovídajících opatření, která zabrání neoprávněnému přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech a k referenčním údajům vedeným v základních registrech na základě oprávnění, které získal. (4) Správa základních registrů 1 ) umožňuje přístup orgánů veřejné moci, jejichž agendy byly registrovány, k referenčním údajům v základních registrech a k údajům v agendových informačních systémech, a to v rozsahu registrovaných rolí. (5) Pokud dojde po registraci ke změně údajů, které byly podle 10 odst. 2 obsaženy v oznámení o vykonávání působnosti v agendě, postupuje se obdobně jako při registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy. Poskytování údajů z registru práv a povinností 12 (1) Fyzické osobě (dále jen subjekt údajů ) se poskytnou údaje, které jsou k ní vedeny v registru práv a povinností, na základě žádosti podané a) elektronicky, b) v listinné podobě, nebo c) osobně. (2) Elektronicky lze podat žádost na elektronickém formuláři, zpřístupněném ministerstvem dálkovým přístupem, který subjekt údajů po vyplnění opatří zaručeným

10 elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nebo který podá prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle jiného právního předpisu 11). (3) Žádost o poskytnutí údajů z registru práv a povinností může subjekt údajů zaslat také v listinné podobě kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem. (4) Žádost o poskytnutí údajů podle odstavců 2 a 3 musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum a místo narození, c) číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu nebo rodné číslo, není-li žadatel držitelem elektronicky čitelného identifikačního dokladu, d) adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jinou kontaktní adresu, e) rozsah požadovaných údajů a formu jejich předání. (5) O poskytnutí údajů z registru práv a povinností může subjekt údajů požádat osobně na kontaktním místě veřejné správy nebo na ministerstvu; subjekt údajů sdělí rozsah požadovaných údajů. Subjekt údajů musí provést svoji identifikaci pomocí bezpečnostního osobního kódu a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu. (6) Za subjekt údajů, a) který je mladší 15 let, b) který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo c) jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavce 1, žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce; je-li žádost podána v listinné podobě, musí být opatřena úředně ověřeným podpisem zákonného zástupce. (7) Údaje vyžádané podle odstavce 6 se poskytnou zákonnému zástupci. (8) Za subjekt údajů může požádat o poskytnutí údajů zmocněnec na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele; údaje se poskytnou zmocněnci. (9) Na žádost subjektu údajů staršího 18 let mohou být z registru práv a povinností poskytnuty referenční údaje v jím vymezeném rozsahu jiné fyzické nebo právnické osobě do datové schránky této osoby. Fyzická nebo právnická osoba, které byly údaje podle věty první poskytnuty, nesmí poskytnuté údaje předat dalším osobám 12). 11 ) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 12 ) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11 (1) Právnické osobě a dalším subjektům 7) neuvedeným v 12 (dále jen právnická osoba ) se údaje, které jsou k nim vedeny v registru práv a povinností, poskytnou obdobně podle 12 odst. 1 až 5, není-li dále stanoveno jinak. (2) Žádost o poskytnutí údajů podle odstavce 1 musí obsahovat a) název nebo obchodní firmu právnické osoby, b) identifikační číslo právnické osoby nebo obdobný údaj, c) adresu sídla právnické osoby, d) údaje o fyzické osobě, která jménem právnické osoby jedná, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, 2. datum a místo narození, 3. číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu nebo rodné číslo, není-li tato fyzická osoba držitelem elektronicky čitelného identifikačního dokladu, e) rozsah požadovaných údajů a formu jejich předání. 14 (1) Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, vede záznamy o přístupu k údajům obsaženým v základních registrech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává je po dobu 6 měsíců; záznam obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úřední osoby podle 11 odst. 3 písm. a), která přístup učinila, b) roli podle 5 odst. 1 písm. h), ve které úřední osoba přístup učinila, c) výčet údajů, ke kterým úřední osoba získala přístup, d) datum a čas přístupu, e) důvod a konkrétní účel přístupu. (2) Pokud k údajům v základním registru přistupuje agendový informační systém, který přebírá údaje ze základního registru za účelem automatického zpřístupňování těchto údajů na základě jiného právního předpisu, údaj podle odstavce 1 písm. a) se nevede. (3) Orgán veřejné moci předává záznamy podle odstavce 1 ministerstvu na jeho žádost. Ministerstvo může tyto záznamy požadovat pouze v souvislosti se zajištěním bezpečnosti informačního systému základních registrů a základních registrů.

12 (4) V případech, kdy byly údaje z registru práv a povinností poskytnuty pro zajišťování a) bezpečnosti České republiky, b) obrany České republiky, c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany subjektu údajů, a orgán veřejné moci, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu podle odstavce 1 jiným orgánům veřejné moci by mohlo ohrozit zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem využití údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu 12). Správce informačního systému má k tomuto záznamu přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle jiného právního předpisu 2). (5) Orgán veřejné moci, na jehož žádost bylo zpřístupnění záznamu uvedeného v odstavci 1 blokováno podle odstavce 4, je povinen správci práv a povinností neprodleně oznámit, kdy pominuly důvody blokace. (6) Prohlášení a oznámení podle odstavců 4 a 5 mohou být zaslána i elektronickými prostředky podepsanými zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle jiného právního předpisu. Přechodná ustanovení 15 (1) Pokud je agenda vykonávána ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, ohlásí agendu ministerstvu ústřední správní úřad nebo jiný správní úřad s celostátní působností podle 8 a 9 a) do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že je prostřednictvím agendového informačního systému zajišťován zápis referenčních údajů podle 10 odst. 1 písm. a), b) do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že požaduje získávání údajů ze základních registrů podle 10 odst. 1 písm. b), nebo v případě, že požaduje získávání údajů z agendových informačních systémů jiných správců podle 10 odst. 1 písm. c).

13 (2) Pokud je agenda vykonávána ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, orgán veřejné moci oznámí ministerstvu vykonávání své působnosti v agendě podle 10 a) do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve však po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 písm. a), b) do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve však po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 písm. b). (3) Do registru práv a povinností zapisují orgány veřejné moci údaje o rozhodnutích podle 6 odst. 1, která nabudou právní moci, vykonatelnosti nebo jiných právních účinků, po zaregistrování orgánu veřejné moci pro výkon agendy podle 10. Účinnost 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.

14 DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. Obecná část Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace 1. Důvod předložení a cíle Cílem navrhované právní úpravy je stanovit náležitosti jednoho ze základních registrů, a to základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (dále registr práv a povinností, příp. RPP ). Návrh úzce navazuje na návrh zákona o základních registrech, který stanovuje základní principy fungování základních registrů a který stanoví vznik čtyř základních registrů: registru obyvatel, registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, registru územní identifikace, adres a nemovitostí a registru práv a povinností. Návrh je věcně provázán s návrhy zákonů k jednotlivým základním registrům. Systém základních registrů je koncipován tak, že budou existovat čtyři základní registry a informační systém základních registrů, který zajišťuje rozhraní nad těmito informačními systémy. Údaje obsažené v těchto základních registrech jsou získávány zagendových informačních systémů, z nichž jsou podle zákonů upravujících vedení příslušného základního registru oprávněni editoři zapisovat údaje do základního registru. V registru pak budou uchovávány pouze aktuální údaje a všechny údaje zůstanou i nadále v jednotlivých agendových informačních systémech. Agendové informační systémy umožňující zápis do základního registru musí být uzpůsobeny rozhraní informačního systému základních registrů, který zprostředkovává veškerou komunikaci s registry a provádí vyhodnocení oprávnění přístupu k obsahu základních registrů. Každý ze základních registrů bude obsahovat zvláštním zákonem vymezenou množinu dat vztahujících se a) ke státním občanům České republiky a případně k dalším fyzickým osobám (cizincům), u nichž je předpoklad, že budou komunikovat s orgány veřejné moci, případně tyto orgány budou o nich komunikovat navzájem registr obyvatel (dále také jen ROb ), b) k právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám a orgánům veřejné moci registr osob (dále také jen ROs ), c) k územním prvkům a územně-evidenčním jednotkám registr územní identifikace, adres a nemovitostí (dále také jen RUIAN ). Ve čtvrtém ze základních registrů, jehož právní úprava je předmětem tohoto dokumentu, budou vedeny údaje a) o agendách orgánů veřejné moci, b) o některých právech a povinnostech fyzických a právnických osob a právech k věcem, c) o oprávněních k přístupu k datům vedeným v základních registrech nebo v agendových informačních systémech. Základním přínosem vzniku základních registrů bude skutečnost, že údaje v nich obsažené a označené jako referenční údaje budou považovány za důvěryhodné (neprokáže-li se opak) a úřady již nebudou muset jejich platnost a správnost ověřovat, případně jejich doložení požadovat po dotčených subjektech.

15 V tomto materiálu jsou navrženy jednotlivé varianty řešení registru práv a povinností, které byly konzultovány s odbornou veřejností. 1.1 Definice problému Základní registry tvoří ucelený systém, jehož je registr práv a povinností nedílnou součástí. Správcem registru bude Ministerstvo vnitra. V registru práv a povinností budou soustředěny údaje, které lze označit do jisté míry jako údaje podporující tři zbývající základní registry. Těmito údaji jsou zejména seznam agend vykonávaných orgány veřejné moci a seznam rolí, které mohou orgány veřejné moci zastávat ve vztahu k jednotlivým údajům v základních registrech nebo v agendových informačních systémech (např. role s právem čtení údajů, role s právem zápisu údajů). Na rozdíl od ostatních tří základních registrů nelze údaje, které budou v tomto registru vedeny, převzít z již existujících informačních systémů veřejné správy, resp. agendových informačních systémů, neboť systémy, které by takové údaje v úplnosti obsahovaly, neexistují. Z tohoto důvodu budou údaje získávány postupně od orgánů veřejné moci v rámci tzv. registrací, jak je navrženo v předkládaném dokumentu. Jedná se především o údaje o agendách vykonávaných v rámci působnosti orgánů veřejné moci. Přehled agend bude současně vznikat jako výstup naplnění cíle vlády č Provést nezávislé procesní a organizační audity nejvýznamnějších agend státní správy s cílem je zjednodušit a zprůhlednit. Předkládací zpráva k Informaci, která byla předložena vládě, o plnění první etapy cíle vlády č a rámcový návrh dalšího postupu projektu, toto využití předpokládá. V současnosti neexistuje v rámci informačních systémů veřejné správy mechanismus, který by komplexně zajišťoval správu oprávnění přístupu k datům, tj. mechanismus, který by garantoval přidělování práv přístupu k datům a správu těchto přístupů. Pro náležitou správu přístupu k datům je nezbytné vědět kdo tak činí a zda tak činí oprávněně, tj. v souladu s platnými právními předpisy. Z hlediska zajištění funkčnosti však nelze tento mechanismus navrhnout tak, aby jeden orgán veřejné správy přiděloval a spravoval oprávnění pro konkrétní pracovníky jednotlivých orgánů. Z tohoto důvodu budou oprávnění přidělována pro orgán jako celek a je na jeho vedoucích pracovnících, aby oprávnění delegovali na konkrétní pracovníky. Významnou součástí registru práv a povinností budou údaje o rozhodnutích orgánů veřejné moci (včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy) a jiných úkonech (viz část čtvrtá správního řádu) těmito orgány učiněnými. I v tomto případě platí, že příslušné údaje nelze přebírat z jednoho či několika málo existujících agendových informačních systémů. Editory (zapisovateli) údajů budou orgány veřejné moci, které příslušné rozhodnutí nebo příslušný úkon učinily. Údaje o rozhodnutích a dalších úkonech jsou navrhovány v rozsahu, kterým je dané rozhodnutí identifikováno a z něhož lze zjistit, jaké právo či povinnost rozhodnutím či úkonem vznikly. Nejedná se tedy o zveřejnění vlastního rozhodnutí. Údaje o rozhodnutích a jiných úkonech se stanou součástí registru práv a povinností v případě, že na jejich základě došlo ke změně referenčního údaje. V registru práv

16 a povinností budou dále vedeny údaje o právech a povinnostech osob, pokud to stanoví jiný právní předpis. Zcela zachován zůstává okruh osob, které se s údaji o rozhodnutích či úkonech mohou v registru práv a povinností seznamovat. Právní úpravy, které tuto problematiku upravují, zůstávají beze změny (např. správní řád). 1.2 Popis cílového stavu Registr práv a povinností je ze všech čtyř základních registrů nejvíce otevřeným systémem z hlediska dat, která budou jeho prostřednictvím k dispozici a z hlediska návaznosti na další systémy, resp. projekty, a to především projekty esbírka a s ním související projekt elegislativa. Z hlediska datové základny bude rozšiřování zpřístupňovaných dat probíhat podle aktuálních potřeb orgánů veřejné moci, a to zejména pokud jde o údaje o právech a povinnostech osob. Typickými údaji, které by měl tento registr v budoucnu obsahovat, jsou údaje o vydaných řidičských oprávněních, oprávněních k držení zbraní aj. 1.3 Identifikace dotčených skupin Fyzické a právnické osoby Fungující základní registry zajistí zvýšení komfortu fyzických i právnických osob při jednání s úřady, spočívající v omezení zbytečné byrokracie způsobené opakovaným předáváním stejných údajů různým úřadům, které je vyžadují. Velmi významným společenským rysem registru práv a povinností je to, že se podílí na zajištění bezpečnosti fungování základních registrů, a to z hlediska přidělování a správy rolí pro přístup k datům. Současně bude postupně odpadávat potřeba shánět a předkládat doklady, které si příslušný orgán v rámci své agendy bude moci obstarat sám. Fyzické a právnické osoby budou profitovat z fungování základních registrů jako celku. Podnikatelé Můžeme předpokládat, že kromě značné úspory času a omezení administrativní náročnosti dojde také k určité úspoře nákladů u podnikatelských subjektů, a tím i ke snížení byrokratické zátěže spojené s administrativními překážkami podnikání, což bude mít pozitivní efekt na kvalitu podnikatelského prostředí v ČR. Dalším pozitivním dopadem bude zrychlení vyřizování žádostí. Rovněž v případě právnických osob bude přínosem fungování základních registrů jako celku. Na straně podnikatelských subjektů nevzniknou na základě tohoto návrh zákona žádné náklady; návrh těmto subjektům nestanoví žádné povinnosti. Orgány veřejné moci Dojde k zvýšení výkonnosti veřejné správy, resp. orgánů veřejné moci. Seznam agend (někdy též označován jako katalog služeb ), ze kterého bude možné zjistit, jaké mají kompetence a odpovědnost jednotlivé orgány veřejné moci v rámci výkonu jednotlivých

17 agend při využívání referenčních údajů ze základních registrů. Díky možnosti centrálního systému správy rolí bude možné velmi snadno a rychle získat přístup k datům v jednotlivých základních registrech, pokud je orgán veřejné moci k tomuto přístupu oprávněn. Registr práv a povinností umožní získání údajů o poskytování dat v jednotlivých agendách s využitím strukturovaných formulářů dotazů a odpovědí na agendové informační systémy. Díky tomu budou sdílena nejen data v základních registrech, ale i data v agendových informačních systémech, které tuto formu komunikace umožňují. Tak dojde ke snížení výdajů na vykonávání veřejné moci. 1.4 Popis existující regulace/vládní politiky pro danou oblast Vláda svým usnesením č. 197 ze dne 28. února 2007 schválila základní cíle Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období Jedním ze schválených cílů je vytvoření centrálních registrů veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci. Vybudování základních registrů akcentuje rovněž dokument zpracovaný Radou vlády pro informační společnost, Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. V tomto dokumentu je vybudování a zprovoznění základních registrů jednou z prioritních programových oblastí s cílem jejich zprovoznění v roce Pokud se jedná o stávající právní úpravu, platí stejně jako v případě předložení návrhu zákona o základních registrech, že v právním řádu České republiky je zakotvena povinnost výměny informací (údajů) v 27 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, mezi ministerstvy (a ostatními ústředními orgány státní správy) navzájem a mezi ministerstvy a nižšími orgány státní správy, které jim podávají zprávy asdělují údaje, jež příslušná ministerstva vyžadují v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů. Obdobně je vzájemné poskytování údajů a informací mezi státními orgány a orgány územních samospráv upraveno zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, obecně upravuje spolupráci správních orgánů při poskytování podkladů pro rozhodnutí. Správní řád rovněž zakotvuje povinnost správního orgánu, aby přímo využíval pro účely správního řízení údajů, které vede v úředních evidencích. V soudní praxi je otázka součinnosti různých orgánů se soudy řešena pro civilní proces ustanovením 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí, pro trestní řízení ustanovením 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu i bez úplaty (nestanoví-li jiný předpis jinak) vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů, tzn. vyhovovat soudům, státnímu zastupitelství či policii. Z hlediska obecného zpřístupnění údajů z informačních systémů veřejnosti je významný zejména zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, případně též zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou právní úpravou nejsou dotčena práva a povinnosti

18 stanovené zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky týkající se ochrany osobních údajů kladené na jednotlivé agendové informační systémy nejsou v návrhu výslovně řešeny (tyto požadavky jsou obvykle upraveny zvláštními předpisy a podléhají konzultační, registrační a kontrolní činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů). Neexistuje však právní úprava, která by všem těmto orgánům zajistila kvalitní a nezpochybňované údaje, které potřebují pro výkon své působnosti. Tento nedostatek nabývá na významu při vzrůstajícím důrazu na výkon veřejné správy svyužitím informačních systémů veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které umožňují využívat pro výkon agend údaje z různých zdrojů. Tento zákon upravuje vedení informačních systémů a některé právní a technické otázky spojené s jejich fungováním (např. povinnosti správce informačního systému, technický způsob sdílení dat jako umožnění přístupu, tj. poskytování příslušné služby k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní). V současnosti je v legislativním procesu návrh zákona o základních registrech, který vytváří rámec pro sdílení dat a pro identifikaci entit, o nichž jsou v jednotlivých základních registrech vedeny referenční údaje. Tento návrh má být přijat před přijetím návrhu zákona o základním registru práv a povinností. 1.5 Zhodnocení rizika nečinnosti Registr práv a povinností je nedílnou součástí celé koncepce budování základních registrů. Zhodnocení rizika nečinnosti, tj. rizika, že základní registry jako celek nebudou vybudovány, bylo provedeno při předložení návrhu zákona o základních registrech. Pokud by nebyl vybudován registr práv a povinností v podobě, v jaké je navrhován, orgány veřejné moci by nemohly využívat nový a unikátní zdroj dat údaje o rozhodnutích a úkonech orgánů veřejné moci. Zároveň by nevznikla platforma pro postupné rozšiřování této části registru. Nadále by přetrvával stav, kdy jsou oprávnění k přístupu k datům přidělována a spravována nesystémově, bez záruky, že je vždy tak činěno v souladu s příslušnými právními předpisy. Je-li cílem vlády bezpečné sdílení dat mezi orgány veřejné moci, je navrhované opatření nezbytné. 2. Návrh variant řešení 2.1 Varianta I Neexistence registru práv a povinností. Existovaly by tři základní registry (RUIAN, ROs, ROb), což by nebylo v souladu se zákonem o základních registrech. Oprávnění přístupu k datům v základních registrech (a agendových informačních systémech) by byla převedena do informačního systému základních registrů, což může být z hlediska bezpečnosti rizikem. Informace o rozhodnutích orgánů veřejné moci (včetně informací o vzniku skutečností, které mají vliv na referenční údaje obsažené v základních registrech, a které jsou zaznamenávány orgány veřejné moci) by nebyly v žádném registru obsaženy. Místo toho by v jednotlivých registrech byla zaznamenávána historie kdy došlo ke každé změně údaje, včetně hodnoty, kterou údaj měl. Některá rozhodnutí by v důsledku zvolení této varianty zaznamenána nebyla, takže některé

19 údaje o právech a povinnostech by v rámci systému základních registrů nebylo možné získat a muselo by být využito v současnosti existujících informačních systémů veřejné správy. 2.2 Varianta II Registr práv a povinností bude existovat spolu se všemi ostatními základními registry. Existovaly by všechny čtyři registry, včetně registru práv a povinností, v souladu se zákonem o základních registrech. Registr práv a povinností by obsahoval referenční údaje o agendách (katalog služeb). Zároveň by tento registr obsahoval výčet rolí pro jednotlivé registrované agendy a údaje o jejich oprávněních k přístupu k referenčním údajům vedených v ostatních základních registrech. Za přiřazení oprávněných úředních osob do jednotlivých rolí bude zodpovědný orgán veřejné moci zaregistrovaný v příslušné agendě. Registr práv a povinností by obsahoval i informace o všech rozhodnutích orgánů veřejné moci (včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy) a některých jejich úkonech (u úkonů bude stanoveno právními předpisy, které upravují provádění těchto úkonů, že mají být informace o nich předány do registru práv a povinností). Díky tomu by byla v tomto registru zaznamenána všechna práva a povinnosti, o nichž by orgány veřejné moci rozhodly. 2.3 Varianta III Registr práv a povinností bude existovat spolu se všemi ostatními základními registry. Stejné jako varianta II (existence 4 základních registrů, v RPP jsou referenční údaje o agendách, včetně oprávnění přístupu k údajům podle rolí). Dále by registr práv a povinností obsahoval informace o rozhodnutích a úkonech orgánů veřejné moci. Na rozdíl od předchozí varianty však pouze o těch, které vedou k udělení práva nebo povinnosti a v jejichž důsledku dochází ke změně hodnoty referenčního údaje. Další práva a povinnosti (např. řidičská oprávnění) by byla zaznamenávána pouze tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, který tato práva a povinnosti upravuje. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Náklady jednotlivých variant Varianta I Ve variantě I je třeba počítat s náklady na rozšíření informačního systému základních registrů. Dále pak na zanesení oprávnění přístupu k datům do tohoto informačního systému a jejich správu. Další náklady přináší skutečnost, že některé údaje nebudou dostupné v základních registrech, ale protože je nutné je využívat, buď musí být uzpůsobeny stávající informační systémy, tak aby bylo možné sdílet příslušná data, nebo budou stále vznikat náklady spojené s neefektivním předáváním těchto informací v listinné podobě, jako jsou náklady na papír, tisk a poštovné. Varianta II a III Varianty II a III zahrnují náklady na vybudování základního registru práv a povinností (hardware, software, infrastruktura, naplnění daty) a náklady na provoz tohoto systému. Obě varianty vyžadují náklady spojené s uzpůsobením agendových informačních systémů pro komunikaci s registrem práv a povinností i s ostatními agendovými informačními systémy. Díky koordinovanému jednotnému přístupu jsou však tyto náklady mnohem nižší než v případě, že se na sdílení dat dohadují orgány veřejné moci systémem každý s každým.

20 Přínosy jednotlivých variant Varianta I Varianta I pokryje pouze jednu z požadovaných funkcí vedení oprávnění k přístupu k údajům v základních registrech. Ostatní cíle registru práv a povinností by zůstaly nenaplněny. Vedení přístupových údajů přímo v informačním systému základních registrů je ovšem z bezpečnostního hlediska velmi diskutabilní, neboť by narušilo jeden ze základních principů celého informačního systému základních registrů - oddělení datové vrstvy od funkční. Varianta II a Varianta III Společným přínosem variant II a III je vytvoření katalogu služeb, který definuje jednotlivé agendy orgánů veřejné moci, jejich kompetence a odpovědnosti. V katalogu služeb budou též vedena zákonná zmocnění jednotlivých orgánů veřejné moci k přistupování k referenčním údajům. Registr práv a povinností tedy také zpřehlední a usnadní přístup k údajům vedených v základních registrech. Pověření pracovníci jednotlivých agend, kterým orgán veřejné moci přidělí určitou roli ve své agendě, budou mít na základě zákonného zmocnění vedeného v registru práv a povinností zajištěn přístup ke všem referenčním údajům, se kterými se mají právo seznamovat a zároveň jim bude odepřen přístup k údajům, ke kterým nemají oprávnění přistupovat. Oddělení funkční vrstvy, kterou bude zajišťovat informační systém základních registrů, od datové vrstvy, tj. údaje o oprávněních přístupu jednotlivých rolí k referenčním údajům vedené v registru práv a povinností, zajistí vznik bezpečného flexibilního sytému, jehož správa a údržba bude oproti variantě I jednodušší. Varianta III Varianta III navíc upravuje rámec pro efektivní sdílení údajů o právech a povinnostech, které orgány veřejné moci často využívají. Tyto údaje budou do registru práv a povinností přidávány postupně, tak jak budou připraveny jednotlivé informační systémy a jak bude vyžadovat praxe. 4. Výběr řešení Pro naplnění cílů systému základních registrů je klíčovým požadavkem kvalitní řízení přístupu k referenčním údajům. Vzhledem k rozsahu údajů vedených v základních registrech a jejich povaze (část tvoří osobní údaje) je nezbytné zajištění maximální ochrany těchto údajů proti neoprávněnému přístupu. Z tohoto důvodu se nejeví integrování vedení přístupových údajů do informačního systému základních registrů jako optimální varianta, neboť je nutné oddělit funkční a datovou vrstvu informačního systému. Přihlédneme-li i k faktu, že varianta I nepokrývá ostatní cíle registru práv a povinností, je zřejmé, že Varianta I nevede k očekávanému cíli a řešením bude jedna z nenulových variant. Co se týká rozsahu vedených údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci, největší hodnotu mají údaje o rozhodnutích, která mají za následek změnu hodnoty některého referenčního údaje. Vedení všech rozhodnutí orgánů veřejné moci není v této fázi nezbytné a náklady na toto řešení by převážily jeho výhody.

21 Naopak možnost vedení některých dalších často využívaných práv a povinností se ukazuje jako velmi užitečná. Detailní kvantifikace nákladů a přínosů jednotlivých variant nebyla provedena, avšak lze očekávat, že vzhledem k tomu, že základní registry budou vybudovány již na základě zákona o základních registrech a hlavním významem registru práv a povinností je podpora fungování ostatních základních registrů, náklady a přínosy jednotlivých variant by byly obdobné (vyčíslení dopadu vybrané varianty je uvedeno v kapitole 6). Po zvážení výše uvedených výhod a nevýhod jednotlivých variant vychází z navrhovaných řešení jako nejlepší Varianta III. 5. Návrh implementace vybraného řešení Registr práv a povinností bude sloužit ke dvěma základním typům činností. První z nich jsou operace týkající se agend, vykonávaných v rámci působnosti orgánů veřejné moci. Do základního registru práv a povinností budou ukládány údaje o agendách, přístupových oprávněních k referenčním údajům v základních registrech pro jednotlivé role a o formulářích sloužících k poskytování dat z agendových informačních systémů ostatním orgánům veřejné moci. Součástí implementace základního registru práv a povinností je i zajištění jeho bezpečnosti, včetně bezpečnosti údajů v něm vedených (před nabytím účinnosti zákona bude na základě dohody s Úřadem pro ochranu osobních údajů vytvořen model základních registrů, na němž bude ověřena funkčnost jednotlivých základních registrů, a to i z hlediska ochrany údajů v nich obsažených). Bezpečnost registru práv a povinností bude mj. zajištěna řízením přístupu k jednotlivým referenčním údajům pouze pro oprávněné role. V této souvislosti je třeba zmínit vazbu návrhu zákona i na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, neboť některé orgány veřejné moci budou vystupovat v pozici správce nebo zpracovatele osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. Samotný registr práv a povinností slouží jako zdroj údajů pro informační systém základních registrů při řízení přístupu uživatelů k údajům v jednotlivých registrech a agendových informačních systémech v registru práv a povinností budou stanovena oprávnění pro přístup uživatelů v definovaných rolích k referenčním údajům v základních registrech. Údaje z registru práv a povinností o agendách budou moci využívat orgány veřejné moci při získávání referenčních údajů z registrů a údajů z agendových informačních systémů. Druhým typem činností jsou operace týkající se práv a povinností fyzických a právnických osob. Orgány veřejné moci vkládají údaje o rozhodnutích (včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy) a úkonech (na jejichž základě dochází ke změně referenčního údaje) a následně se s nimi mohou seznámit nejen ty orgány veřejné moci, které do registru údaje vložily, ale i ty, které při vkládání orgán veřejné moci určí, aby měly k údajům přístup. Implementace v oblasti činností souvisejících s referenčními údaji o agendách Aby orgán veřejné moci mohl využívat ve svých agendových informačních systémech údaje ze základních registrů, musí se nejprve zaregistrovat v agendě. Aby se mohl zaregistrovat, nejprve musí být zaregistrována přímo daná agenda. U agend, které jsou celé v kompetenci jednoho orgánu veřejné moci [např. agenda kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), agenda registru zlatníků ve smyslu 40a zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), agenda leteckého rejstříku podle 4 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví], zaregistruje orgán veřejné moci jednak samotnou agendu a dále i sám sebe k jejímu výkonu. U agend, které jsou vykonávány u různých orgánů veřejné moci (zpravidla to jsou agendy, jejichž největší součást vykonávají obce v rámci přenesené působnosti na svých obecních

22 úřadech, jako je agenda občanských průkazů, agenda evidence obyvatel, agenda registru živnostenského podnikání, agenda registru řidičů), zaregistruje agendu nadřízený orgán veřejné moci, který je zpravidla i správcem informačního systému, který je pro výkon agendy využíván. Orgány veřejné moci, které agendu vykonávají, se pak registrují v dané agendě. Registrace probíhá na základě vyplnění formuláře v elektronické podobě a jeho zaslání do datové schránky Ministerstva vnitra (datové schránky zavádí nový zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který nabude účinnosti dnem 1. července 2009). Proto, aby byla zachována konzistentnost dat v registru práv a povinností, bude data z formulářů do registru práv a povinností předávat Ministerstvo vnitra, které vyhodnotí zejména to, zda je daná agenda na správné úrovni obecnosti, nebo zda již neexistuje jiná agenda, v rámci které je daná činnost vykonávána, a v případě, že agenda není definována na správné úrovni obecnosti nebo již existuje, dohodne se na dalším postupu s daným orgánem veřejné moci. Dále Ministerstvo vnitra posuzuje, zda jsou adekvátní požadavky na role pro přístup k referenčním údajům v základních registrech, a to zejména podle obsahu právních předpisů, které výkon dané agendy upravují. Pokud je vše v pořádku, jsou data zanesena do registru práv a povinností (prostřednictvím příslušného agendového informačního systému) a orgány veřejné moci mohou údaje o agendě v tomto registru využívat. Využití těchto údajů je možné jednak při registraci orgánů veřejné moci v agendě a dále při použití údajů o agendách pro další činnosti orgánu veřejné moci. Nejčastěji budou pravděpodobně využívány údaje o rolích při registraci pro výkon agendy je nutné vybrat role, které orgán veřejné moci pro výkon agendy potřebuje. Údaje o rolích budou dále využívány i prakticky bez vědomí uživatelů (orgánů veřejné moci). Pokaždé když agendový informační systém požaduje data ze základních registrů nebo agendových informačních systémů, nejprve je informačním systémem základních registrů vyhodnoceno, zda má daná role v registru práv a povinností přiřazena odpovídající oprávnění pro požadovanou formu přístupu (čtení/zápis) k daným údajům. Až po vyhodnocení těchto oprávnění může agendový informační systém data z příslušného základního registru nebo agendového informačního systému získat. Implementace v oblasti činností souvisejících s referenčními údaji o právech a povinnostech fyzických a právnických osob Orgány veřejné moci, které vydávají rozhodnutí a provádějí úkony, které mají vliv na hodnotu referenčních údajů, mají registr práv a povinností využívat pro vkládání údajů o těchto rozhodnutích a úkonech. Orgány veřejné moci mají dále povinnost vkládat do registru práv a povinností údaje o právech a povinnostech, o nichž zvláštní právní předpisy stanoví povinnost zveřejňování v registru práv a povinností. Orgán veřejné moci poté, co vydá rozhodnutí (např. rozhodnutí o změně příjmení) nebo provede úkon (např. zapíše údaje narození dítěte či o sňatku do matriky), předá prostřednictvím svého agendového informačního systému údaje o daném rozhodnutí či úkonu do registru práv a povinností. Následně je možné, aby orgány veřejné moci, které dané rozhodnutí či úkon provedly, a orgány veřejné moci, které mají k dispozici role, které orgán veřejné moci určil jako ty, které mají mít přístup k danému referenčnímu údaji, mohou tento referenční údaj přes svůj agendový informační systém získat a využít při výkonu své agendy. Tyto údaje budou přístupné těm subjektům, kterých se rozhodnutí týká, a to prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy, tzv. Czech POINT. 6. Hospodářský a finanční dopad