SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY. Až rozzáří se světla svíček a koledy zazní u jesliček, až narodí se Kristus Pán, ať tiše vstoupí také k vám!

Transkript

1 39 vánocní 2010

2 SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, rád bych poděkoval všem, kteří se zúčastnili voleb do zastupitelstva obce. Pevně věřím, že nové zastupitelstvo přispěje k dalšímu rozvoji naší obce. V současné nelehké ekonomické situaci to nebude jednoduché, ale uděláme všechno pro to, aby naše obec dosáhla na co nejvíce dotací a hospodařila vždy s vyrovnaným rozpočtem. Já osobně si velmi vážím toho, že jsem ve volbách dostal tak velký počet preferenčních hlasů a cítím to jako velký závazek. Přeji všem příjemné prožití Vánoc a hodně štěstí, zdraví a pracovních úspěchů v roce MVDr. Dušan Horák starosta obce Betlém umělecké cukrářky Jany Hadové-Uhrikové z Mutěnic u Strakonic Až rozzáří se světla svíček a koledy zazní u jesliček, až narodí se Kristus Pán, ať tiše vstoupí také k vám! (přání redakční rady zpravodaje) Kalendářně měl příchod zimy téměř měsíc čas, ale, snad aby se naplnila pranostika Kateřina na ledě, vánoce na blatě, tak hned po hodech začala zima úřadovat. Když píšu tento příspěvek, tak za okny prší a sníh, kterého napadlo požehnaně, tak mizí před očima. Věřím ale, že se zima vrátí a v době, kdy budete číst tento zimní zpravodaj, tak bude opět ta pravá bílá. No uvidíme. V souvislosti se zimou bych Vás rád požádal, abyste nám usnadnili uklízení sněhu v obci minimálně tím, že nebudete parkovat auta na vozovkách, a tím umožníte naší technice odklízet sníh normálním způsobem a ne kličkovat mezi auty, a tím vlastně tuto práci znehodnocovat a znemožňovat. A ještě jedna prosba, kdo z Vás může odklidit sníh v okolí Vašeho domu, tak se tomu nebraňte a nečekejte na rychlů rotu, jak se naším pracovníkům říká, protože v některých částech obce se jí prostě nedočkáte. My se s tím počtem lidí a technikou, co máme k dispozici, snažíme zabezpečit hlavní tahy a cesty v obci. Děkuji Vám všem v tomto ohledu za pochopení. Nově zvolení zastupitelé a radní, kteří vzešli z výsledků voleb, po ustavujícím jednání začali pracovat hned naplno, protože je potřeba schválit rozpočet obce na rok 2011, stanovit vyhláškou výši poplatku za TKO, provést inventury a pokračovat na akcích, které jsou rozpracované z minulého období. Téměř polovina nových členů zastupitelstva obce dává tušit, že se objeví nové nápady, a na některé věci bude jiný pohled. Věřím, že vše ku prospěchu obce a občana. 40 1

3 Dnes nebudu vypisovat, co se plánuje na příští rok; jednak budete mít možnost sledovat ze záznamu celé jednání zastupitelstva a v této chvíli ani nedokážu říct, co se v rozpočtu z plánovaných akcí schválí a co ne. Obec Mutěnice zvítězila v internetové soutěži o nejkrásnější obec ČR na internetovém portálu region.cz. Byla to soutěž spíš o známosti obce v celé republice, a také o spolupráci jednotlivců v různých obcích Usnesení z XXIII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 7. října 2010 A. ZO vzalo na vědomí: 1. Informaci o průběhu zpronevěry peněz účetní v ZŠ B. ZO schválilo: 1. MPZ č.17/2010 prodej části pozemku p.č. 1376/7 v k.ú. Mutěnice o výměře 85 m 2 za cenu 110,- Kč/m 2 panu Jaroslavu Holému, Zahradní 358 Mutěnice, za účelem dotvoření pozemku u RD 2. MPZ č.16/2010 prodej části pozemku p.č v k.ú. Mutěnice o výměře 138 m2 za cenu 110,- Kč/m 2 paní Gabriele Kujové, Hodonínská 433, Mutěnice za účelem dotvoření pozemku pro výstavbu RD 3. MPZ č.20/2010 prodej části pozemku p.č. 6545/44 v k.ú. Mutěnice o výměře 1908 m2 za cenu dle BPEJ Vinařství Mutěnice, za účelem stavby předčistírny odpadních vod s ostatními. Přesto každé zviditelnění obce je dobré a vítězství potěší dvojnásobně. Takže díky všem klikačům, co dávali hlas obci a dokázali i ostatní přesvědčit o tom, že nám mají dávat hlasy. Přeji Vám všem příjemné svátky vánoční, pohodu, klid a pevné zdraví v roce Petr Bíza místostarosta obce 4. MPZ č.21/2010 prodej části pozemku p.č. 69/1 v k.ú. Mutěnice 2 m 2 za cenu 110,- m 2 manželům Buchtovým Mutěnice 1029, za účelem dotvoření parcely u RD 5. MPZ č.22/2010 prodej pozemku p.č. 1947/49 v k.ú. Mutěnice o výměře 15 m 2 za cenu 110,- Kč/m 2 panu Martinu Havelkovi, Mutěnice 730, za účelem dotvoření parcely u lisovny 6. Rozpočtové opatření č. 4 ponížení na straně příjmů ve výši ,- a na straně výdajů ponížení ve výši ,- Kč 7. Smlouvu o budoucí kupní smlouvě mezi Obcí Mutěnice a fa. Euro Home East, a.s. s úpravami ing. Petr Horák je člen představenstva, termín zahájení stavby Vícepráce na rekonstrukci mateřské školy rozšíření chodníku na 6 m ve výši ,55 Kč a vnitřní omítky ve výši ,- Kč. Úhrada víceprací bude provedena z rozpočtu obce Mutěnice Přijetí návrhu kontokorentního úvěru ve výši ,- dle nabídky ČSOB C. ZO uložilo: 1. Starostovi obce podepsat smlouvu o smlouvě budoucí s fa. Euro Home East a.s. A. ZO vzalo na vědomí: 1. Zprávu mandátní komise o ověření mandátů nově zvolených členů ZO v komunálních volbách 15. a podle seznamu přidělených mandátů B. ZO schválilo: 1. Volební řád pro volbu funkcí: starosty, místostarosty, členů rady obce a předsedů a členů výborů 2. Počet místostarostů: 1 3. Funkce starosty a místostarosty jako funkce uvolněné 4. Počet členů finančního a kontrolního výboru: 3 C. ZO zvolilo: 1. Do funkce starosty MVDr. Dušana Horáka (SNK Živnostníci) Do funkce místostarosty Petra Bízu (KDU-ČSL) Starostovi obce podepsat smluvní dokumentaci na kontokorentní úvěr D. Neschválilo: 1. Změnu ceny pozemků v lokalitě Platové schválené zastupitelstvem obce na IX. jednání ZO ze dne Usnesení z ustavujícího veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice, konaného dne 9. listopadu 2010 v sále KD Mutěnice 3. Do funkce členů rady obce Ing. Jana Froňka (KDU-ČSL) Ing. Petra Mokrušu (KDU-ČSL) Vladimíra Kopečka (SNK Živnostníci) Do funkce předsedy a členů finančního výboru Zdeňku Puškelovou (ČSSD) Petra Blahu, DiS. (SNK) Miroslava Jagoše (SNK Živnostníci) Do funkce předsedy a členů kontrolního výboru Mgr. Augustina Charuzu (SNK) Vladimíra Trávníka (ODS) Milana Mráze (KDU-ČSL)

4 VÝSLEDKY VOLEB Pořadí stran podle počtu získaných hlasů č.strany Název okrsek č.1 okresk č.2 okrsek č.3 celkem mandáty 3 KDU-ČSL SNK-Živnostníci SNK ODS Věci veřejné ČSSD KSČM SNK-Vinaři SENÁT PARLAMENTU ČR, 1. KOLO Pořadí kandidátů podle počtu získaných hlasů č.kand. jméno, příjmení pol. příslušnost okrsek okresk okrsek celkem č.1 č.2 č.3 4 Ing. Jiří Koliba KDU-ČSL Ing. Zdeněk Škromach ČSSD MUDr. Alena Venhodová ODS Martina Milerová KSČM Zuzana Matušková bez pol. příslušnosti Mgr. Risto Ljasovský bez pol. příslušnosti Jiří Brüch bez pol. příslušnosti Rudolf Bauer Strana Práv Občanů ZEMANOVCI Zvolení členové zastupitelstva Obce Mutěnice Petr Bíza Petr Mokruša, Ing. Milan Mráz Jan Froněk, Ing. Dušan Horák, MVDr. Miroslav Jagoš Vladimír Kopeček KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL Augustin Charuza, Mgr. SNK Petr Blaha, DiS. SNK SNK-Živnostníci SNK-Živnostníci SNK-Živnostníci Petr Plchut, Ing. Vladimír Trávník Marek Ištvánek Zdeňka Puškelová František Dubina Martin Králík Účast voličů v obci Mutěnice Okrsek účast % č. 1 Obecní úřad 56,58 č. 2 Hasičská zbrojnice 58,29 č. 3 DPS 55,29 CELKEM 56,72 ODS ODS Věci veřejné ČSSD SNK-Vinaři KSČM Účast voličů v obci Mutěnice Okrsek účast % č. 1 Obecní úřad 45,86 č. 2 Hasičská zbrojnice 53,09 č. 3 DPS 50,92 CELKEM 50,06 SENÁT PARLAMENTU ČR, 2. KOLO Pořadí kandidátů podle počtu získaných hlasů č.kand. jméno, příjmení pol.příslušnost okrsek č.1 okresk č.2 okrsek č.3 celkem 1 MUDr. Alena Venhodová ODS Ing. Zdeněk Škromach ČSSD Účast voličů v obci Mutěnice Okrsek účast % č. 1 Obecní úřad 28,4 č. 2 Hasičská zbrojnice 26,03 č. 3 DPS 24,88 CELKEM 26,38 4 5

5 Jak už jsem uvedl v jednom z minulých zpravodajů, provoz kompostárny a sběrného dvora funguje naplno a stal se nedílnou součástí odpadového hospodářství v Mutěnicích. Přesto se zvláště u tříděného odpadu ukazuje, že hlavní množství vytříděného odpadu pochází z pytlového sběru. Není se co divit. Naplnit pytel a 1x měsíčně jej vytáhnout před barák, kde se o něj postarají pracovníci technických služeb je určitě pohodlnější, než se s ním trmácet až na sběrný dvůr, který je v areálu skládky. A to i přes ten fakt, že ani na sběrném dvoře pochopitelně platit jako občan Mutěnic nemusí. V poslední době se ale do pozornosti mutěnické veřejnosti dostává spíše téma skládky odpadů. Vše bylo ještě zvýrazněno volbami do zastupitelstva obce, které proběhly teprve nedávno. Řízená skládka odpadů skupiny S-OO, podskupiny S- 003 (jak zní její přesný název) je už nějakou dobu zdrojem nemalých finančních příjmů do obecní pokladny. Přesto se určitě najde několik odpůrců, kteří vidí skládku hlavně jako velký zdroj znečišťování. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Někteří lidé sice nejsou proti skládce jako takové, ale byli by pro omezení jejího provozu a jejího zachování budoucím pokolením. Já jako jednatel společnosti i vedení obce vnímáme všechny tyto hlasy a rozhodně nám nejsou lhostejné. Vybudování II. etapy v letech (I. etapa již byla částečně zrekultivována) bylo provedeno za stále přísnějších podmínek pro budování skládek a bylo stejně jako následný provoz pod pozorným drobnohledem orgánů státní správy. Vytvořená kapacita cca 475 tis. m 3 by měla tvořit dostatečnou rezervu pro ukládání odpadů z výhledem až do r Současné podmínky, kdy 500,- Kč z tuny jde přímo do obecního rozpočtu, jsou natolik výhodné, že by obec byla sama proti sobě, kdyby o tyto prostředky při zatím dostatečně volné kapacitě skládky neměla zájem. V posledních letech částka činila výrazně přes 10 milionů Kč! Otázkou je, co na trhu udělá zrekonstruovaná spalovna odpadu SAKO, a.s. v Brně v spolu s novým zákonem o odpadech, který by mohl platit od r Až se spalovna rozjede na plný výkon, bude možná zapotřebí i odpadu z Hodonínska. Nový zákon o odpadech může změnit strukturu poplatku za uložení odpadu, který, jak již bylo napsáno, je 100% příjmem obce. Už dříve byly návrhy, aby podstatná část poplatku nekončila na účtu obce, na jejímž katastru skládka leží, ale na účtech kraje. Dotčené obce se proti návrhu vzbouřily, proto byl zatím odložen. Zdá se být ale velmi pravděpodobné, že nový zákon to změní. I vzhledem k politice krajů, které skládkám zcela v souladu s evropskými směrnicemi nepřejí. Co říct závěrem? Než budeme sami nuceni výrazně omezovat provoz skládky, možná nás k tomu donutí samy okolnosti. Zatím to určitě násilím nedělejme, k pozvolnému poklesu uložení odpadů na skládku dochází, a tak tomu bude určitě i nadále. K delší životnosti skládky určitě přispěje i předcházení vzniku odpadů spočívajících v ještě vyšším druhotném třídění odpadů. A to je záležitost každého z nás, tedy všech občanů Mutěnic. Že se nám to poměrně daří, za to všem patří dík. Poplatky pro místní občany a firmy na skládce + kompostárně + sběrném dvoře: Komunální odpady 500,- Kč / tunu Suť 50,- Kč / tunu N-odpady bez poplatku! vytříděné odpady na kompostárnu bez poplatku! vytříděné odpady na sběrný dvůr bez poplatku! Provozní doba: Po - Čt Pá 7,oo - 14,3o hodin 7,oo - 14,0o hodin Pro občany Mutěnic je provozní doba prodloužena, a to: v úterý do 17,3o hodin v sobotu 8,oo - 13,3o hodin ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD A KANALIZACE Skládka Hraničky, spol. s r.o, je nejen provozovatelem skládky TKO, ale i kanalizace a čistírny odpadních vod. Při převzetí zařízení do péče Skládky Hraničky, spol. s r.o. od VaKu Hodonín, a.s. nám šlo o snížení nákladů občanů na stočné, což se nám od začátku daří. V neposlední řadě jsou vytvořena tři pracovní místa pro občany Mutěnic. Dle zákona č. 526/1990 o cenách patří stočné mezi zboží s věcně usměrňovanými (regulovanými) cenami. Zjednodušeně řečeno by cena měla odpovídat skutečně vynaloženým nákladům, které se celkem spolehlivě pravidelně zvyšují. Společnost VaK Hodonín, a.s., jak je uvedeno níže, na zvyšující se náklady reaguje každoročním zdražováním a ani nám se čas od času podobná nepříjemnost nevyhne. V tabulce níže je uvedeno srovnání cen obou společností, z níž je patrno, že v Mutěnicích se cena během posledních tří let zvedla jenom díky zvýšení sazby DPH z 9 na 10%, zatímco u VaKu dochází k pravidelnému zvyšování ceny dle narůstajících nákladů. A to u VaKu je nutné připočíst pevnou částku 300,- Kč, která je ke každému vyúčtování na rozdíl od Mutěnic připočítána. Výsledný rozdíl je tedy ještě minimálně o 1,- Kč vyšší! 6 7

6 Srovnání ceny za stočné v Mutěnicích a ve spol. VaK Hodonín, a.s: Mutěnice VaK Hodonín Rozdíl včetně DPH (bez DPH) včetně DPH (bez DPH) R. 2008: 24,50 (22,48) 24,78 (22,74) + 0,28 Kč R. 2009: 24,50 (22,48) 25,60 (23,48) + 1,10 Kč R. 2010: 24,73 (22,48) 27,23 (24,75) + 2,50 Kč R. 2011:?? 28,40 (25,82) + 3,67 Kč (oproti ceně r. 2010) Dle prováděcí vyhlášky č. 428 zákona o vodovodech a kanalizacích je stanovena průměrná spotřeba cca 46 m3 za osobu za kalendářní rok. Při zvýšení stočného o např. 1,- Kč by tedy čtyřčlenná rodina zaplatila za rok o necelých 200 Kč více. Přesná výše stočného na r bude občanům Mutěnic včas oznámena na úřední desce OÚ a v obecním Zpravodaji. Věřím, že výše uvedené skutečnosti pomohou ke snadnější stravitelnosti případného zvýšení ceny stočného, které se snažíme opravdu držet na nejnižší možné hranici. Petr Blaha, jednatel Skládka Hraničky, spol. s r.o. S Mgr. Naděždou Horákovou, a to nejen přes internet Informace o paní učitelce Horákové najdete na eventuelně NAĎA HORÁKOVÁ, SPI- SOVATELKA A SCÉNÁ- RISTKA. Rozená Sochorová, znamení VODNÁŘ, místo narození Hodonín. Své dětství prožila v Ratíškovicích, kde také vychodila základní školu. Středoškolské vzdělání absolvovala v r na Gymnáziu v Kyjově /humanitní větev s rozšířenou výukou jazyků: němčina, ruština, latina/. Poté vystudovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor český jazyk, literatura a dějepis. Bylo to v roce Od roku 1985 je provdaná za MVDr. Dušana Horáka. Několikrát se spolu stěhovali: z Ratíškovic do Hodonína, pak do Hostovlic u Čáslavi a konečně v r zakotvili u nás v Mutěnicích. Mají dva dospělé syny. Mgr. Naďa Horáková učí na Základní škole v Dubňanech. Horákovi vlastní v Mutěnicích vinný sklep postavený z počátku 20. století ve stylu venkovské secese, který původně patřil podle vyprávění pamětníků slováckému malíři Jožovi Úprkovi / /. Stavbu búdy navrhl sám architekt Antonín Blažek, projektant budovy Domu umění /Galerie/ v Hodoníně. Búda si jako jedna z mála zachovala, i přes její rekonstrukci, původní vzhled. Paní spisovatelka píše jednak detektivní, jednak historické romány. Tady je bibliografie jejího díla a roky vydání: - Tři v kruhu /2000/ - Tajemství Anny z Lampersdorfu /2002/ - Starožitná krev /2003/ druhé vydání s názvem - Tajemství císařovy milenky /2008/ - Ženy a lži /2005/ - Vlk na vodítku /2006/ - Hrob třinácté panny /2006/ - Pro jméno a čest /2006/ - Dáma v modrém, detektivní román /2007/ - Kronika zapomenutého templáře /2007/ - Bestie z Karlštejna /2008/ - Poslední princezna /2010/ V nedávné době se začala Naďa Horáková věnovat také scénáristické práci. Po přečtení jedné z jejich knížek ji vyhledal režisér Jaroslav Soukup a nabídl jí spolupráci. Napsala již pět ze sedmnácti scénářů pro připravovaný televizní seriál s pracovním názvem Policie 8 9

7 Modrava. Ten první (říkají tomu pilotní ) díl už byl na šumavské Modravě natočen. Autorka měla možnost i se svým manželem se na natáčení podívat. Setkala se tam nejen s Jaroslavem Soukupem, ale i mimo jiných s herci Janou Bouškovou, Soňou Norisovou, Martinem Zahálkou a dalšími. Paní Naďa Horáková mě seznamuje s dalšími připravovanými pracemi a svými plány: V příštím roce vyjde Kletba markomanské královny. Kniha je již ve vydavatelství. Usilovně pak pracuje na knize o Elišce Rejčce. Země pod palbou. Ne, nebojte se, nepůjde o válečné události, ale o vesmír. Zeměpisně-dějepisnou exkurzi začali žáci šestých tříd poněkud netradičně na Zelném trhu v Brně. Ten všechny naopak přivítal velice tradičním trhem, kde se kromě zelí dala koupit i zdravá ovocná svačina. Na obě věci se velmi těším. Obě královny, ta bájná i ta historická, mají souvislost s mými rodnými Žarošicemi. Pověst o Fritigildě, královně Markomanů, spodobnil sérií sgrafit Jan Lacko na obvodní zdi prostranství žarošického kostela. Ona sídlila, pochopitelně podle pověstí, na hrádku Kvášov v polní trati dnes zvané Klášov. A královna Eliška? Jí patřily Žarošice s koloniemi Silničná, kde stála rezidence s Madonou, později o zlaté sobotě přenesenou do Žarošic a osadou Zdravá voda. Tu Rejčka založila ve své době proslavené lázně, kde se léčili pacienti pomocí ŠKOLSTVÍ ŠESŤÁCI NA EXKURZI V BRNĚ Cílem zeměpisné exkurze šesťáků bývá tradičně Planetárium Mikuláše Kopernika v Brně na Kraví hoře. Tento objekt se ale v současné době rekonstruuje, a proto Moravské zemské muzeum nabízí audiovizuální program Země pod palbou v Ditrichštejnském paláci, který stojí na Zelném trhu. Paní lektorka prověřila přikládání baněk. Žarošice patřili jednomu z jejich lénních měst, Starému Brnu s jeho klášterem, kde je královna pohřbena. Při pátrání o původu sochy Panny Marie Žarošické je jednou z vážných verzí ta, že tuto nádhernou sochu darovala na Silničnou královna Eliška Rejčka. O těchto tématech jsme si měli se spisovatelkou paní Naďou Horákovou co vyprávět. Ať se jí daří! Ing. Jaroslav Mihola a doplnila znalosti žáků z oblasti naší sluneční soustavy. Pojmy jako kamenné planety nebo plynní obři pro některé nebyly žádnou novinkou.rozdíl mezi meteorem, meteoritem a meteoroidem jsme si také osvojili, a tak jsme se mohli přesunout za dalším objevováním. Rozdělili jsme se do dvou menších skupin a šli jsme si do sbírek expozice prohlédnout konkrétní důkazy srážek cizích těles s naší planetou. Mezi nimi byly krásné a různotvaré vltavíny, meteority od nás i ze světa nebo šokově přeměněné horniny různých barev a struktur. V Geologicko- paleontologickém oddělení jsme řešili problém vymírání druhů. Snad každý z nás slyšel o vymření dinosaurů vlivem pádu mimozemského tělesa na Zemi. Ale tato událost byla jen jednou z pěti velkých a významných případů, kdy byl život na naší planetě velmi ohrožen. Věděli jste, že došlo k vymření až 80% veškerého života na Zemi? Zrození a smrt, vývoj pozvolný i ve vývojových skocích, ničení a obnova, to vše je jedinečné a patří k historii naší modré planety. Dějepisná část naší exkurze se odehrávala v pavilonu Anthropos v Pisárkách. Už čtyři roky zde funguje nově rozšířený a zrekonstruovaný prostor, věnovaný nejstarším dějinám lidského rodu. Stálá výstava je rozdělena do tří hlavních částí - Morava lovců a sběračů, Nejstarší umění Evropy a Paleolitické technologie. Mohli jsme tak zjišťovat fyzické i genetické rozdíly mezi člověkem zručným, vzpřímeným a rozumným. Podívat se na názorná dioramata a představovat si, že jsme to my, kdo ulovil hrocha, nebo se snaží na zeď jeskyně nakreslit stádo bizonů. Lépe jsme si uvědomili, že lovci mamutů to jistě neměli jednoduché, když se kolem nich řítil tento několikametrový kolos. Názornost expozice zvyšovaly i elektronické interaktivní programy přístupné prostřednictvím dotekových obrazovek.vystavený pěstní klín nebo oštěp je zajímavý, ale uvidět na videu, jak se pravděpodobně vyráběl nebo jak se s ním pracovalo, je jistě názornější a možná i zajímavější Poznatky byly ověřeny, pracovní listy vyplněny, svačiny snědeny, dárky a sladkosti koupeny, a tak hurá zpátky z minulosti do současnosti. Mgr. Lenka Švédová 10 11

8 Plavu si ani nevím jak, vždyť neznám prsa, neznám znak písnička jako šitá na míru druhákům a třeťákům naší školy, kteří od 6. října navštěvují lekce plaveckého výcviku. Letos znovu jezdíme na krytý bazén do Ratíškovic, kde se pod vedením zkušených učitelek plavecké školy děti druhých tříd seznamují s plaveckými styly a mnozí se učí překonávat strach z vody a hloubky pod nohama. To třeťáci už jsou většinou ostřílenými borci a zdokonalují svůj plavecký styl, vytrvalost a správné dýchání do vody. Výuka je vedena zábavnou formou, děti využívají řadu výukových pomůcek a za odměnu nechybí ani skluzavka nebo plavání s ploutvemi. Velkou motivací jsou pro děti druhé třídy kartičky, které dostávají po zvládnutí jednotlivých prvků při výuce a vlepují si je do karty, která je jejich mokrým vysvědčením. Po polovině z deseti lekcí byl čas porovnat, jestli a jak se malí plaváčci posunuli kupředu. Po těchto testech přišla další práce, která jednoznačně směřuje k závěrečným závodům, které budou 17. prosince. Pravé závody i se stupni vítězů, medailemi a potleskem ostatních spolužáků, to stojí za to snažit se a zaplavat co nejlepší čas. Závody proběhnou v několika kategoriích. 50 a 25 metrů volným způsobem pro třetí třídu a 25 metrů pro děvčata a chlapce ze druhých tříd. Ale vítězem bude v podstatě každý, kdo dokáže překonat sám sebe, svůj strach A komu se letos nepodaří mezi druháky získat plavecké dovednosti, zvládne to určitě příští rok. Jitka Olexová Jitka Hamšíková Kateřinské hody v mateřské škole Kateřinské hody - každý rok v Mutěnicích tolik diskutované. Byly ty letošní poslední slavené na Kaču na konci listopadu, nebo si ještě počkáme? Jak říkali naši předkové: Kačeny narůstlé, víno vyčistěné, cukrové studené. To jsou ty lepší stránky Kateřinských hodů. A ty horší? Kdyby měl celý podzim sebekrásnější počasí, na Kaču se vždycky pokazí. A tak už jsme zažili hody na blátě i na ledě, za deště i za chumelenice. Chasa se posilňuje a zahřívá vším, co teče, ale generace rostoucí pro příští hody, a to jsou naši nejmenší, hodování většinou odstoná. Maminky by rády nastrojily své ratolesti do krojů, letos ještě ve větší míře než v letech minulých, ale počasí jim naparádit svá dítka opět neumožnilo. Průvod venku s chasou absolvovalo jen pár těch nejzdatnějších, a i ti svou odvahu, jak bylo předesláno, odstonali. Na sále bylo krojovaných dětí více než obvykle, ale mohlo jich být ještě víc. Abychom si hodů užili a folklóru v Mutěnicích zasadili další semínko, hodovali jsme s dětmi ve školce už od začátku listopadu. Ochotné maminky přinesly do školky kroje a společně s dětmi jsme si je ukázali, strojili se do nich, popisovali a jmenovali jednotlivé části. A tak děti brzy pojmenovaly kasanice, rukávce, červenice, kordulku i fjertůšek. O tom dokonce umí moc pěknou písničku. Také si kreslily šohaja a děvčicu v kroji, malovaly papírové mašle ke kroji, tvořily máju, pekly jako vždy výborné hodové cukroví z plastelíny, postavily Mutěnice z kostek a do nich zasadily máju. Ještě si vyzkoušely pochod průvodem vedený krojovaným dětským párem a doprovázený polkou kapely Kateřinka. Poslední předhodový pátek byla ve školce přivítána vínkem a koláčky mutěnická chasa Šohajé postavili na zahradě před školkou skutečnou malou máju, zanotovali hodovou písničku. Čekaly na ně nedočkavé natěšené děti, které si máju vyzdobily pantličkama a Štěpánka, Matoušek a Matěj je uvítali v kroji písničkami Tluču, tluču, otevřete a Ztratila sem fjertůšek za vydatné pomoci ostatních kamarádů. Po celé dopoledne stál na zahradě školky kolotoč, na kterém se děti ve volných chvílích stále zdarma vozily. Za vydařené letošní hody v mateřské škole chceme touto cestou poděkovat mutěnické chase za postavení máje, paní Burianové a Ilčíkové za půjčení krojů a paní Přidalové za oblečení Štěpánky do kroje. V neposlední řadě také panu Novému za přistavení kolotoče a za péči, kterou věnoval dětem. Tak si jen přejme, ať jsou ty příští hody ještě vydařenější. Za mateřskou školu napsala učitelka MŠ Jana Mráková 12 13

9 HISTORIE OBCE E X P L O Z E letecké bomby v polesí Zbrod Dovolte mi, abych se zmínil o tom, že i ve Zbrodském lese v době druhé světové války vybuchla letecká bomba. V době války nebyl ještě tak rozšířený průmysl, jak v současné době. Naši rodiče i občané Mutěnic měli doma malé zemědělství, na kterém od jara do pozdního podzimu pracovali a v zimě mnoho zemědělců bylo zaměstnáno u lesní správy, kde v zimě těžili dřevo. Byly to party obyčejně tří pracovníků, kteří ručně pilami řezali a káceli v lese na Zbrodě stromy. Byla to tzv. těžba užitkového dřeva. Tyto party spolu pracovaly i více než třicet let. Velmi namáhavá těžká ruční práce. Kmeny se nechávaly dlouhé, ty se pak stahovaly na sklad v lese, ze silných haluzí dělali pracovníci palivové metry, ručně je řezali - ty byly na prodej. Ze slabších haluzí dělali tzv. hromady metr krát metr krát šest metrů. Ty byly pro pracovníky, které dostali za mírný poplatek od lesní správy odkoupit a otépky z drobného klestí jako palivo byly zdarma. Pracoval tam také můj otec spolu se svými švagry Janem Havlíkem a Janem Bílkem. Jak jsem se minule zmínil ve zpravodaji NM, v době války americká bombardovací letadla ne-li denně, tedy 3x týdně přelétávala nad námi. V určitém prostoru, bylo-li pod mrakem, na tyto bombardéry čekaly německé stíhačky, aby na ně zaútočily. Jednou se stalo v zimě, bylo pod mrakem a letělo jedno bombardovací letadlo směrem jižním na Itálii. Asi se vracelo zpět na základnu a bylo slyšet, že letadlu vynechává některý motor. Pravděpodobně bylo letadlo zasaženo německou stíhačkou. Bylo to v prosinci roku 1944, kdy parta, se kterou pracoval můj otec, právě řezala a skládala v lese palivové metry. Naslouchali nepravidelnému chodu motorů letadla a bavili se o tom. A tu se stala následující událost. Pojednou můj otec uslyšel svištění a říká: Chlapi, bomba slyšíte? Otec si lehl na zem a ostatní spolupracovníci říkají: Co balamutíš jaká bomba?! A tu najednou asi po třech vteřinách obrovská exploze a otcovi spolupracovníci jak podťatí mečem, seděli na zadku a sotva všichni popadali dech, jak se lekli. Zvědavě pohlíželi jeden na druhého a říkali: My jsme tomu nevěřili!. A skutečně buďto letadlo bombu uvolnilo nebo se mu uvolnila sama a při dopadu na zem vybuchla asi sto metrů od nich. Bylo to asi 150 m od hájenky na levé straně směrem na Hodonín. Samozřejmě jak se vzpamatovali, šli hledat místo kam bomba dopadla. Když to vyprávěl otec doma, samozřejmě jsem se tam druhý den jel na kole podívat. Skutečně byl tam kráter o průměru asi pěti metrů, kolem kráteru dokola vyhozeno velké množství zeminy a písku, hloubku nevím, byl plný vody. Našel jsem tam střepinu z bomby velikosti dětské dlaně.v těch místech byl tzv. krmelec pro lesní zvěř, ten byl rozbitý. Toto je vzpomínka na skutečnou událost z druhé světové války. Zaznamenal Ladislav Prčík O P R A V A V minulém zpravodaji NM jsem se zmínil o bombardování Hodonína v době druhé světové války, a tam jsem omylem uvedl, že manželé Zedníčkovi zahynuli při bombardování v domě na hlavní třídě v cukrárně Paukrt. Byl jsem upozorněn, že majitel cukrárny se jmenoval P a u e r. Tímto se omlouvám, za těch 65 let od té doby jsem to jméno popletl! Ladislav Prčík Dokončení KULTURA Historie varhan v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích Z přirozených prostředků, které Prozřetelnost nabízí lidstvu, aby se očistilo a zušlechtilo, aby vyšlo ze svého egoismu a obrátilo se k světovým obzorům, je hudba určitě první a nejvyšší. Jan XXIII. říjen 1962 Opravy varhan Jaroslava Juříka zmiňuje druhý díl kroniky římskokatolické obce v Mutěnicích, který je psán od roku Na straně 5 je k roku 1965 poznamenáno: Varhanář Juřík z Uher. Brodu vyčistil a naladil znova varhany. V průběhu roku 1969 byla na kůru položena dřevotřísková podlaha a na ní položen gumolit. Další oprava varhan je zaevidována na straně 26 k roku 1971: Dřevopodnik Brno, oddělení varhanářské, důkladně přeladilo varhany a je vyčistilo. Náklad činil Kčs. Tatáž varhanářská firma provedla servis i v roce 1979, viz strana 66: Dřevopodnik města Brna varhanářství provedlo prohlídku našich varhan a odbornou pravidelnou údržbu za Kčs. V roce 1988 je na straně poznamenána další opra- va: Na kůru opraveny a vyladěny varhany za Kčs. Udělán telefon ze sakristie na kůr. Poslední remodelace mutěnických varhan se uskutečnila v roce 2003, kdy byl královský nástroj opraven a vyčištěn Richardem Stehlíkem (* 1960) z Rohatce, který provedl i drobné změny v dispozici. Rejstříkové sklopky jsou nyní přetřené bílou barvou a nově popsané. Co vyplývá z výše uvedených zápisů ve farní kronice? Předně je škoda, že jde vesměs jen o velmi strohé informace. Chybí zde podrobnější údaje, např. jestli byl nástroj jen laděn či co konkrétně se opravovalo. Dále je nutno zdůraznit, že výpovědní hodnota zápisů se velmi liší. Ne vždy je totiž uveden varhanář, který opravu vykonal a také ne vždy je zaznamenáno, kolik oprava stála. Každý varhanář má totiž určité renomé a právě uvedení jeho jména je důležitým údajem

10 Poznamenání ceny provedených varhanářských prací zase dává přibližnou představu, jak rozsáhlá oprava se asi mohla realizovat. Např. o postavení nového královského nástroje je v Protocollum domus localis Capellaniae Mutenicensis v kapitole Nové věci v kostele 1939 tato stručná zmínka:...hlavní vchod do kostela zvětšen, nové dveře na nový kůr, nové varhany, fialové korouhve, dvě pohřeb. lampy.... Toť vše. Z farní kroniky se tedy badatel nedozví jméno varhanáře, který nástroj postavil, dispozici, cenu ani okolnosti výstavby nástroje (tyto informace byly zjištěny v Archivu brněnského biskupství, který sídlí v Rajhradu). Žel chybí také fotodokumentace, projekt, etc. Celkově tedy můžeme litovat, že o největším a nejdražším hudebním nástroji v obci varhanách, zde není seriózní informace. Navíc mám pochybnosti, zda jsou skutečně zaznamenány všechny opravy. Vezmeme-li např. v úvahu, jak je interiér kostela instabilní po stránce vlhkosti či teplot, pak je zřejmé, že intervaly ladění musely být častější, než je v kronice uvedeno. Jestliže byly v roce 1939 v Mutěnicích postaveny nové varhany bez jakékoli podrobnější informace ve farní kronice, pak patrně nepřekvapí, že ani o předchozím nástroji mistra varhanáře Františka Svítila zde nejsou potřebné informace. Na základě předchozích badatelských zkušeností o varhanách v regionu Ždánsko jsem se domníval, že bychom mohli najít třeba informaci o rekvizici varhanních píšťal za I. světové války. V Protocollum domus localis Capellaniae Mutenicensis je na straně 156 uvedeno, že dne 22. února 1917 přišli dva stavitelé z Vídně se dvěma vojíny a provedli rekvisici kostelních zvonů. Dle kostelních účtů zaplatila státní válečná správa za zabavené zvony 4 K za 1 kg čisté váhy kovu. V průběhu I. světové války byly totiž zabavovány kovové předměty pro vojenské účely a mnohdy vzaly za své i varhanní píšťaly. V případě Mutěnic však pravděpodobně píšťaly královského nástroje zabaveny nebyly, tedy alespoň v kronice o tom není zmínky. Kromě kostelních účtů jsou dalším možným zdrojem informací inventární seznamy. V Protocollum domus localis Capellaniae Mutenicensis je uvedena kapitola O opravách a změnách kostelního nářadí, která obsahuje detailní výčet inventáře z cínu, z mědi a smíšených kovů, kostelní roucha, dřevěné nářadí, obrazy... O hudebních nástrojích žel není jediné zmínky. Po personální stránce je ve farní kronice k roku 1920 cenná informace o varhaníku Rudolfu Zavadilovi, rodáku z Telče a o hledání nového varhaníka. Duchovní správce glosuje:...ohlížel jsem se po novém varhaníku, ale dlouho jsem nemohl vhodného nalézti, až konečně upozorněn jsem byl na legionáře p. Matěje Pavelku, chalupníka z Mutěnic č. 553, asi 30letého mladého ženáče člověka to opravdu hodného a zachovalého a velikého milovníka hudby, který hrával u vojenské kapely. Pan Pavelka byl ochoten varhanictví přijati jen šlo o to, jak se na varhany naučiti, když ani na harmonium hráti neuměl... Z hudebního hlediska je velkým kladem farní kroniky Mutěnic ve 20. století pravidelné každoroční uvádění personality, tedy kdo je administrátorem, varhaníkem, sbormistrem, kostelníkem, kostelním hospodářem a kdo se stará o úklid. Na základě toho tedy např. víme, že zde např. působili varhaníci Matěj Pavelka (* 2. října prosince 1976), Jan Pavelka (* 1. října prosince 1978) či Jan Pavelka (* 10. prosince 1947), který byl v roce 1991 dle kroniky jediným varhaníkem Mutěnic. V roce 1992 je uveden sbormistrem Pavel Ševela, o rok později zase Stanislav Prčík. V roce 1994 vedl chrámový sbor Stanislav Prčík, sbor mládeže Josef Ilčík. Od roku 1995 mají Mutěnice dva varhaníky: Jana Pavelku a Josefa Ilčíka ml., který zastává též pozici sbormistra. Současné mutěnické varhany jsou nástrojem, jenž dokáže plnit liturgické účely při slavení liturgie a na doprovod lidového duchovního zpěvu dostačují. Zároveň však nutno zdůraznit, že ani v nejmenším nejsou nástrojem koncertním. Zvláště pneumatická traktura zpožďuje ozev tónů natolik, že vylučuje interpretaci polyfonních skladeb a neobstojí ani při interpretaci romantické či současné literatury. Byť o původních varhanách Františka Svítila v Mutěnicích máme jen kusé informace, víme, že Svítilovy malé nástroje v globále sloužily dobře. Můžeme tedy jen spekulovat, zda jejich zbořením a výstavbou nových, zvukově podprůměrných varhan si Mutěnice polepšily... Nutno konstatovat, že 20. století se do dějin varhanářství zapsalo neblahým způsobem - zvláště neúctou ke starým historickým nástrojům. Smutným příkladem jsou např. Žarošice, kde bylo v roce 1947 postaveno nové organum firmy Rieger- Kloss z Krnova, které nahradilo stávající nástroj Franze Josepha Claudia Staudingera ( ) z roku Nový opus 3040 byl nainstalován navzdory památkovému chránění Staudingerových varhan. Proč? Na začátku minulého století měla výše zmíněná krnovská firma obdivuhodnou výrobní bilanci téměř 100 varhan za rok. Po II. světové válce však jejich výroba značně poklesla (v roce ks, v roce ks...). Bylo potřeba stavět a vydělávat. Proto mnohé, docela opravitelné varhany byly označeny za neopravitelné, zbourány a nahrazeny novými. Žel tento přístup byl příznačný pro řadu tehdejších varhanářských firem. Pochybení krnovské firmy v případu varhan Claudia Staudingera v Žarošicích potvrzuje pokuta ,- Kčs, kterou tomuto podniku udělil dr. Ladislav Vachulka z Památkového úřadu, což není zrovna málo, vezmeme-li skutečnost, že varhany Rieger-Kloss stály žarošickou farnost ,- Kčs. Z původního královského nástroje mistra varhanáře Claudia Staudingera nezbylo zhola nic, což při pohledu na dochovanou fotografii dokládající nádherný, bohatě vyřezávaný varhanní prospekt opravdu bolí. Žarošice jsem jako příklad uvedl záměrně, jelikož jsou obyvatelům Mutěnic jako mariánské poutní místo dostatečně známy. Co dodat na závěr? Snad nejvýstižnější je odcitovat slova předního hudebního historika a muzikologa Prof. PhDr. Jiřího Sehnala, CSc., který autoru této drobné studie napsal: To Slovácko je po varhanářské stránce nešťastná oblast. Uherskobrodský varhaník (složil také Let Gagarina na Měsíc pro varhany) se mi chlubil, že má zásluhu na tom, aby všechny staré varhany široko daleko byly odstraněny. Tak nám kromě Bojkovic zbylo jen pár positivů. Ing. Mgr. Karol Frydrych 16 17

11 COŽ TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY? Pozdrav Pozdrav je nejjednodušší, nejelementárnější společenský kontakt, nejzákladnější projev zdvořilosti. Ale i pro tento zdánlivě tak prostý projev existuje mnoho pravidel. Je takové pěkné rčení: nejdůležitější u dětí je, aby uměly pozdravit a říci děkuji. Je v tom hodně pravdy. Když potkáváme děti a mládež v domě ve městech, kde je anonymita vysoká, všimneme si, že nezdraví, koho neznají, a často ani toho, koho znají: jsou nevychovaní. Nepozdravit je v chování hrubým přestupkem. V domě, ve kterém bydlíme a nejsme si jisti, že bezpečně známe všechny nájemníky, zdravíme každého. Když to platí pro dospělého, tím spíše to platí pro mládež a děti. Jestliže tuto povinnost děti a mládež nedodržují (menším dětem ji odpouštíme, každé dítě není stejně chápavé), je jisté, že k tomu nejsou vedeni. Každý se potom může domnívat, že nejsou rodiči dostatečně vychovávaní nebo, že rodiče sami nahlížejí na slušné chování s nezájmem a nebo, že pravidla slušného chování neznají. Ani jedno jim čest nedělá. Pokud jde o děti, vypadá dobře, když ve svém okolí zdraví všechny dospělé osoby, objevují-li se jen občas a v malém množství. Nejbližším okolím se myslí část obce nebo nejbližší okolí u vchodu do domu. Dítě, které pozdraví cizího, vypadá mile: učí se základům slušnosti, umí zdravit a přijímat za pozdrav odpověď. O zdravení Zásadně platí, že společensky méně významná osoba zdraví osobu společensky významnější. Tedy muž zdraví ženu, podřízený nadřízeného, mladší staršího. Je docela hloupé s pozdravem otálet v obavě, aby nám snad náhodou nespadl hřebínek z hlavy... A co když potkáme současně více lidí? No tak v tom případě platí, že jednotlivec zdraví skupinu. Nebo kolektiv, chcete-li. Potkámeli svého známého, či známou, zdravíme i společnost, v níž se nachází. Naopak, nejdeme-li sami a potkáme svého známého, můžeme se s ním zastavit a pozdravit podáním ruky jen tehdy, když se předtím omluvíme svému společníkovi. Ten se na oplátku nezatváří jako kakabus, naopak zdvořile poodejde pár kroků a nechá nás naši záležitost vyřídit. Přísnější pravilo platí, pokud jde s námi žena. Není zrovna zdvořilé, začneme-li se v její přítomnosti na ulici s někým vybavovat. Pokud by to bylo životně důležité, našeho známého své dámě nejdřív představíme. Občas se sluší pozdravit i lidi docela neznámé. Třeba chodce, kterého jsme třeba zastavili s otázkou, kolik je hodin. Nebo toho, koho zdraví manžel, manželka, či jiná osoba, kterou doprovázíme. Zdravíme také při vstupu do cizího bytu nebo do obchodu. Na slušnost tu existuje jedno velmi jednoduché pravidlo: když v nějaké situaci zaváháte, zda pozdravit, či nikoliv, zvolte první možnost. Neuděláte chybu. A nevá- hejte přidat úsměv. To se mi moc líbí v zapadlých vesničkách, kde lišky dávají dobrou noc. Tam se zdraví všichni navzájem, domácí děti, ba i dospělí zdraví i neznámé vetřelce. Jak zdravíme Co je základní zdvořilostí při společenském styku? Přece pozdrav. Zkuste spočítat, kolikrát denně někoho pozdravíte. Nedopočítáte se. Ano - i zamávání, či pouhé vztyčení ruky, se jako pozdrav počítá. Zdravíme přátele a známé, zdravíme i lidi, se kterými se chceme seznámit nebo úplně neznámé prodavačky v obchodě. A je zatraceně důležité, jak to provádíme. Pozdrav totiž spoluvytváří první dojem, který si o nás protějšek udělá. Je odrazem našeho vnitřního já, našeho vztahu ke zdravenému i momentální nálady. Zdravit můžeme: vesele, uctivě, chladně, výhružně. Někdo zdraví mnohomluvně, jiný k tomu slova ani nepotřebuje, někdo zdraví rozmáchlými gesty, jiný skromně anebo také vůbec ne. Ať tak, či tak, pozdrav chápeme jako projev úcty, přátelství, slušnosti a odpovědět na něj je povinností. Pokud naopak hodláme zpochybnit svůj kredit ve společnosti, stačí nechat při pozdravu ruce v kapsách nebo ho zamumlat s cigaretou v ústech. Zdravení je prastará věc, liší se od sebe v různých zemích a prodělalo už mnoho změn. Je zajímavé, že v ceremoniálech pozdravů vždy hraje úlohu buď hlava, srdce nebo ruka, případně jejich kombinace. Jde o dědictví původních forem pozdravu, který měl nejen formální, ale přímo funkční obsah. Například zdvihnout ruce a ukázat prázdné dlaně symbolizovalo příchod bez zbraně, s dobrými úmysly. Z košaté symboliky se už nadnárodně ujalo prosté podání ruky. Ale jak známo, jiný kraj, jiný mrav. Například na Novém Zélandu si domorodí Maoři na uvítanou třou nos o nos, zatímco u nás vystačíme s úsměvem, úklonou hlavy či smeknutím klobouku. Ano, i pozdrav beze slov, tedy ten neverbální, je pozdravem. K verbálnímu pozdravu nám může posloužit spousta slov, od těch nejběžnějších jako je: dobrý den, dobré ráno, na shledanou, sbohem, ahoj, nazdar, až po ta méně obvyklá jako je: rukulíbám, uctivost, zdař bůh, lovu zdar, čau, těbůh, těpic, pápá (od roku 1989 to platí i pro čest práci ). Mnohdy se vyskytuje také kombinace obou způsobů, například smeknutí a pozdrav slovy. K pozdravu patří pohled do očí, úsměv, jemná úklona. Pozdrav je důležitý ve vztahu mezi lidmi, tak důležitý, že úplně ovlivňuje základní vztahy. Pevnou zásadou také je: Pozdravit je zdvořilostí, ale odpovědět povinností. zdroj: Společenské chování Jan Michálek, Nakladatelství Petrklíč, s. r. o., Praha 2000 O bontonu Josef Veselý Český rozhlas Příště: Kdy a jak se představovat 18 19

12 Už samo pojmenování nejkrásnějších svátků v roce Vánoc naznačuje, že se rozhodně nejedná pouze o jeden sváteční večer. Čeká nás vždy daleko víc svátečních dnů: A Advent. Příchod. A čas obrácení. Samotným svátkům vánočním předchází doba adventní. Začíná nedělí nejbližší 30. listopadu. Advent bychom měli prožívat rozhodně jinak, než jako prožíváme obyčejné, všední dny. Měl by nás vést k celkovému zklidnění a utišení se, měli bychom dodržovat střídmost také v jídle, měli bychom se vystříhat záludných a nenávistných činů i zlobných myšlenek, připravovat se tak na svátky Vánoc. V kostelích /ale i u mnohých z nás doma/ se objevují ADVENTNÍ VĚNCE se čtyřmi fialovými svíčkami. Každý týden se zapaluje jedna nová. Advent končí večer 24. prosince. B Boží hod. Betlém. Nejdůležitější den Vánoc není Štědrý den, ani Štědrý večer to není. Ten je jen slavnostním předvečerem narození Ježíše Krista. Křesťanské Vánoce nastávají o půlnoci na 25. prosince na Hod Boží vánoční. Půlnoční mší /někdy to bývala Jitřní mše/ se slaví Ježíškův příchod na svět. BETLÉM v kostelích i doma nám znázorňuje místo a nadšení všeho živého z této události. C Cukroví vánoční. Doplňuje kolorit vánočních svátků. Nemám na mysli jen vánoční kolekce, bonbony, které se věší na stromeček hlavně kvůli dětem. Oplatky s medem, vanilkové rohlíčky, anýzky, zázvorky, perníčky s badyánem a jiným kořením, vánoční dort co je to receptů střežených po mamince, babičce kolik je dnes těch knih, vánočních kuchařek nabitých těmito recepty. VÁNOČNÍ MALÁ ABECEDA D Dárky. Symbolizují radost, radostné a veselé svátky. Nosívají je posvátné bytosti, většinou personifikace svátků: Barborka, Mikuláš /Santa Claus/, Ambrož, Lucie, no a Ježíšek. E Evropské Vánoce. Mají mnoho společných rysů. Přesto těch specifik pro jednotlivé evropské země je k neuvěření. Třeba v Norsku, tam roznáší dárky trpaslík Nisse, začíná tzv. boží klid už 21. prosince. Hodné děti mohou o Štědrém večeru místo zlatého prasátka vidět vánoční kozu. Francouzský Štědrý den je něco jako Silvestr s opulentním hodováním. V Itálii je ten den ještě pracovním dnem. Ale ve vlasti Františka z Assisi, považovaného za vynálezce jesliček /praesepe/, má téměř každý kostel v této době vestavěnu tuto betlémskou jeskyni ve výklenku nad oltářem a betlémy se dědí v rodinách po několik pokolení, betlémští daráčci tak pamatují nejedno století. Dárky se dávají až pětadvacátého prosince. Sice více než polovina Slováků dodržuje o Štědrém dnu půst, ale v Dohviezdném /Štědrém/ večeru čeká zjevení zlatého telátka nebo zlatého ftáčika. Slovinci Vánocům říkají Božič /malý Bůh/. Dodnes jsou tam, to mohu potvrdit, oblíbenější jaslice než vánoční stromeček. Ty, většinou vyřezávané, jsou umísťovány do rohu místnosti a děti si je stavějí o Štědrém večeru samy. Z Německa k nám přišel Adventní kalendář. F František. Zde je to homolka černého dřevěného uhlí nasyceného kadidlem či voňavou purpurou. Po zapálení krásně doutná a voní. G Gurmánské speciality. Tak v Anglii je to dnes pečený krocan. Po tři dny před svou smrtí dostává každé ráno sklenku sherry, aby měl křehčí maso. Krocan vždy s kaštanovou nádivkou. Pak plum-pudding, jehož základní složkou jsou švestková povidla. Ale anglosaští tradicionalisté rádi přecházejí na puding z masa umletého a na jemno ušlehaného, dokonce s ledvinkovým tukem, mrkví a s rozinkami. No, kromě Britů si asi nikdo příliš na něm nepochutná. Přesto ho o Vánocích rozváží do všech zemí, kde Angličané žijí, speciální poštovní letadlo, jemuž se říká pudingový expres. Němci mají vánoční štólu, Francouzi ústřice, hlemýždě, mnoho druhů sýrů, obalovaná žabí stehýnka-však jim Angličané ironicky říkají žabožrouti. V Rusku jsou to vareniky, taštičky z kynutého těsta plněné rýží, zelím a sušenými nebo nakládanými houbami. Hlavním chodem ve Španělsku o Štědrém večeru je naopak skopové maso /jehněčí nebo kůzlečí/ se spoustou zeleniny, ovoce a víno. H Hvězda vánoční. Poinsettia. Vánočních rostlin je více /barborky, vánoční kaktus, růže z Jericha, chmel, zlatice i muškát, atd./, ale vánoční hvězdu připomenu. Je pozoruhodná hlavně tím, že to, co se nám na ní líbí nejvíce, nejsou nádherné červené květy /dnes ale i žluté a dokonce bílé/, ale i nádherně zabarvené listy. J Jmelí symbol zdraví, lásky, ba rodinného štěstí. Čarovná to stále zelená rostlina parazitující na stromech byla odedávna předmětem pohanských obřadů, ale i námětem mnoha legend. Jedna z nich vypráví, že jmelí bývalo původně stromem. Když však z jeho dřeva vytesali kříž, na němž zemřel Kristus, jmelí se bolestí a hanbou seschlo na pouhý keřík a rozhodlo se zahrnovat dobrem každého, kdo pod ním projde. Proto nosí posel z nebes jen štěstí a požehnání. To už říkali Keltové, předchůdci Slovanů, když pod ním konali své posvátné obřady. K Koledy vánoční. Vytrubování, hudba, zpěvy, pastorely, zpívané betlemářské hry. Adventními písněmi to začíná, pak koledy o štědrém večeru, hudba mší půlnočních, jitřních a božíhodových, koledy u betlémů, o svatém Štěpánu, novoroční a konečně tříkrálové. Ty evropské a především ty naše patří asi mezi ty nejkrásnější. L Lucie. Kdysi byl den svaté Lucie jedním z nejhezčích předvánočních svátků. Dokonce v některých zemích oblíbenější než svatý Mikuláš. U nás Lucky chodily bíle oblečeny. Někde nosily v košíku vařečky a tloukly přes prsty špatné přadleny, dobré pak chválily, ba odměňovaly. Na Slovensku pak obdarovávají mnohde ještě i dnes poslušné a hodné děti. V Mutěnicích rozfoukávaly po otevření dveří mouku, a to tak, že jsme jí, nepozorní, mívali plné oči. M Mikuláš. Dodnes je tento světec ve východních církvích nejdůležitější postava po Bohu. U nás se spouští z nebe po zlatém řetězu na Větřáku. Pak chodí s andělem a čerty po dědině, dokud jim nohy slouží. Mikuláš mámí z dětí modlitbičku nebo aspoň básničku, podle výsledku pak dá pokyn andělovi k nadělování těm hodným. Zlobivé odměňují čerti třeba uhlím nebo je berou do pytle s sebou. Ráno pak bychom měli za oknem najít, zřejmě všichni hodní, mikulášskou nadílku. S tou se setkáváme stále více i při mikulášské slavnosti v našich kostelích

13 N Noel. Noël. Je dobrým vánočním duchem ve Francii /Pére Noël Otec Vánoc/, ale i jihoamerické zemi Peru. Tu se Vánocům říká Nacimiento /Narození/. Dárky dětem nosí Papá Noël do připravených dětských botiček, které jejich malí majitelé pečlivě čistí a leští. Na nadílku čekají v okně. O Ondřej. Má svátek 30. listopadu a v této první adventní noci bylo odjakživa v představách lidí možné zkoumat budoucnost podle prvních vánočních pranostik a věšteb: lití olova, házení pantoflů, plavení světýlek ve skořápkách ořechu třeba v umyvadle. To jen ty nejznámější. Nyní mnohé z těchto milých zvyklostí provádíme na Štědrý večer a navíc prostíráme při štědrovečerní večeři i pro nenadálého hosta. P Půst. Držet se má na Štědrý den kvůli zlatému prasátku na stěně. Tento obyčej pochází z období Keltů, kdy bylo prase kultovním zvířetem a vidět ho znamenalo štěstí, bohatství, hojnost. R Ryba vánoční. U nás především kapr. A ten zase nejspíš smažený s bramborovým salátem. Dříve to byl kapr na černo, tedy se sladkou omáčkou. Její barvu tvořil hlavně strouhaný chleba, perník, karamel, švestková povidla a sušené švestky. Ryba je jednak postní jídlo, pro křesťana symbolizuje Ježíše Krista, přibližuje události z jeho života. V některých zemích kapra neznají. V Itálii je to úhoř, symbolizující hada z ráje. Rovněž v Nizozemí, ale pečený. V Rumunsku jeseter na rožni, v Mexiku nasolená treska bacalao. Podobně ve Švédsku je tradiční vařená sušená treska v bílé omáčce. V předminulém století byla ryba jako vánoční pokrm na Slovensku neznámá. S Stromeček vánoční. Symbol vánoc v kostelích, domácnostech, ve školách i úřadech, na návsích i náměstích. Ozdobený i rozsvícený. Smrček, borovička, dokonce jedlička. Přírodní i umělý. V Egyptě ale tůje, v Mexiku importované jedličky z Kanady, v Austrálii nejčastěji borovice, v Anglii to dlouho byla cesmína ba i vavřín. Na Kypru se masové stavění stromečků v domácnostech nekoná, zato jakákoliv větev nastříkaná stříbřenkou a třeba i z listnatého stromu tu nechybí. A ve Švýcarsku naproti tomu je třeba jen malým stromečkem v květináči nebo stromečkem vystřiženým ze zlatého papíru vybaven každý pokoj v domě. T Tři svatí Králové. Mudrci. Mágové. V tento den končí dnes křesťanské vánoce, zatímco ty lidové až na Hromnice. Zajímavé je, že pro pravoslavné věřící však Vánoce tímto dnem začínají. Ve východní liturgii na tento den připadá svátek Zjevení Páně /Epifaneia/, který se slaví jako původní svátek Ježíšova zjevení se světu a je to jejich nejdůležitější vánoční svátek. V předvečer svátku vinšuje tato trojice štěstí, zdraví, pokoj svatý ve všech domech. Dnes navíc tříkrálové skupinky dětí mají bohumilé poslání. Pod dohledem dospělých vykonávají tříkrálovou charitativní sbírku. V Vánočka. Štědrovka. Měla v době svého vzniku jistý symbolický charakter. Měla být spletena z devíti pramenů. Čtyři spodní představují čtyři živly: zemi, vodu, vzduch, slunce. Tři střední ukazují moudré vlastnosti lidí: rozum, vůli, cit. Dva nejvyšší, vlastnosti mudrců: vědění a lásku v dokonalé rovnováze. Samotný celek je coby děťátkem v peřince, symbolem zrození. Ve sbírkách betlémů, kde je více darovníčků, vždy najdete daráčka se štědrovkou. To bývá znamením znalého tvůrce betlémů, /jako třeba pokročilý stavitel betlémů přikládá blíže k Panně Marii oslíka, zatímco ke sv. Josefu patří volek/. Vánočkám se také říkalo calty, štědrovnice nebo húsce. O Vánocích nedostávali vánočku jen lidé a zvířata. O Štědrém večeru se házely kousky vánočky i do studny, aby bylo dost vody. I oheň si přišel na své. Z Zvyky vánoční. Mají v každé zemi, v každé oblasti té které země nějakou jinou formu. Ale jedno mají společné všude: Díky nim se v době vánočních svátků otvírají lidská srdce. Lidé jsou vnímavější. Mají více lásky a pochopení pro dny sváteční i pro dny úplně všední. Ing. Jaroslav Mihola Prameny: Valburga Vavřinová Malá encyklopedie Vánoc /Libri 2000/ Rudolf Mihola Skoro všechno o Vánocích /Atelier 1991/ Václav Frolec a kol. Vánoce v České kultuře /Vyšehrad 1989/ ŽIVÝ BETLÉM Program: hodin průvod účinkujících od kostela hodin pásmo koled u Betléma před radnicí Účinkují: Kulturní komise Vás srdečně zve v sobotu na tradiční dětský sbor Abakuk, chrámový sbor, mužský sbor, krojovaná chasa, DH Barborka PLESOVÁ SEZÓNA PLES MYSLIVCŮ DECHOVÁ HUDBA HORENKA PLES SPORTOVCŮ KOMBET PLES KLUBU RODIČŮ, ZŠ A MŠ MUTĚNICE KASANOVA PLES KDU-ČSL DECHOVÁ HUDBA TÚFARANKA 22 23

14 VLIV POČASÍ NA ČLOVĚKA Člověk jako přírodní barometr Zas mě píchá v koleně, v počasí dojde ke změně. Připravte se na déšť, když bolí klouby a ozývají se stará zranění. Blíží se bouřka, když v důsledku atmosférického tlaku se některým lidem hůře dýchá, jsou unaveni nebo se jim točí hlava. To všechno mnozí známe. Počasí má bezesporu na člověka vliv. Ovlivňuje jeho vegetativní nervy, které regulují činnost srdce a cév, zažívací ústrojí a všechny další funkce jeho organizmu, které se nedají ovládat vůlí. Tak například když nějakou dobu chybí změny barometrického tlaku /třeba je dlouhodobě bezvětří, či není změna současného stavu počasí/, ozývají se žlučové nebo močové kameny a bývá i menší odolnost proti chřipce. Přímý vliv klimatických a povětrnostních podmínek na člověka a jeho zdraví bylo zkoumáno už od nejstarších dob. Stejně tak zase někteří lidé jsou schopni, a to podle nejrůznějších příznaků, předpovídat počasí na den, dva, někdy i více dní dopředu. Před změnou počasí se totiž mění vlastnosti krve, především její srážlivost. Při příchodu studeného počasí se zvyšuje schopnost krve likvidovat sraženiny. Nastávající změnou počasí se mění i činnost žláz s vnitřní sekrecí a v krvi hladina cukru, vápníku, dusíku, fosforu a dalších prvků. Pro nemocné může mít toto období své důsledky, a to ve větším výskytu vážnějších onemocnění. To souvisí právě s náhlými změnami počasí. Lidé trpící chorobami srdce a cév nejhůře snášejí měsíce leden, únor a březen. Na druhé straně v oblastech blízkých tropům se vyskytuje největší procento infarktů myokardu v červenci a v srpnu, kdy dosahuje teplota 40 a více stupňů Celsia. Jedním z nejvýraznějších meteorologických jevů je bouřka. Předchází ji i u mnohých jinak zdravých lidí nevolnost, bolesti hlavy, stresy, zvýšené pocení apod. Potíže jsou způsobeny právě vysokým obsahem kladných atmosférických iontů v ovzduší. Totiž: v ovzduší existují tzv. atmosférické ionty, které náš organizmus vstřebává. Jedny jsou kladné, jiné záporné. Prudké změny v ionizaci ovlivňují organizmus. Záporné ionty mají kladný vliv na lidský organizmus, kladné ionty mu škodí. Jestliže už však bouřka nastane, mění se kladné ionty na záporné, a tím se ulehčí nejen nemocným, ale i zdravým lidem. Lépe se nám dýchá, což je způsobeno nejen čistotou ovzduší, ale i velkým počtem záporných iontů v atmosféře. Velká část onemocnění připadá na chladné měsíce roku. Virózy, zápaly plic, angíny, onemocnění horních cest dýchacích jako kašel, záněty průdušek, rýma a podobně. Žaludeční a střevní virová onemocnění převládají v létě. Potíže spojené s vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku mají maximum na podzim. Nemocnost člověka převládá při extrémně vysokých teplotách anebo naopak při velmi nízkých teplotách. Nejvhodnější rozpětí teplot pro člověka je od 21 do 23 stupňů Celsia. K problematice vlivu počasí na člověka by se dalo napsat ještě mnoho zajímavého, ale to nechejme odborníkům lékařům, meteorologům a biometeorologům. Známá rčení: je náladový jako počasí, podle bolesti kloubů může předpovídat počasí, vydrží do švestek... atd. jistěže to bývá míněno v legračním duchu, ale něco na tom je. Třeba ty podzimní vředové choroby. To zrovna zrají švestky. Meteorosenzibilita, tedy vnímavost na počasí, je u různých jedinců pochopitelně různá. Někteří lidé jsou téměř necitliví vůči změnám počasí, jiní jsou naopak velmi citliví. Citlivost na počasí má také různé stupně projevu. V nižším stupni je to únava, malátnost, nechutenství, deprese, neklidný spánek, poruchy soustředěnosti, zapomnětlivost a další. Ve vyšším stupni pak nepříjemné pocity v srdeční krajině, ve velké míře bolesti hlavy, bolest kloubů, revmatické bolesti a bolesti páteře. V poslední době se biometeorologické předpovědi počasí uveřejňují ve sdělovacích prostředcích. Podle nich si lidé, kteří trpí přecitlivělostí na počasí, tzv. meteorotropní chorobou, mohou srovnávat i své pocity. Jde ovšem o to, zda tyto zveřejňované předpovědi jsou právě pro lidi trpící nějakou chorobou vždy vhodné a pro nemocného uklidňující, či naopak. Samostatnou kapitolou je možnost působení počasí na některé fyziologické funkce. Třeba takové působení počasí na prodloužení reakční doby u řidičů dokazující nárůst dopravních nehod nebo na růst pracovních úrazů apod. Bylo také potvrzeno, že ženy jsou na počasí daleko citlivější a vnímavější než muži. S přibývajícím věkem se tento rozdíl snižuje. Zřetelným se stává mezi lety a v dalších letech se prakticky vyrovnává. Nesmíme však zapomenout při sledování vztahů mezi počasím a člověkem /a naopak/, že vyvolání změn zdravotního stavu nebo nemocí mají na svědomí i početní další činitelé!!! Nelze tedy všechny naše neduhy svádět jen na počasí. Bude dobré si uvědomit, že mnoho jedinců citlivých na počasí se nejlépe cítí v oblasti tlakové výše. Nesmí však přitom docházet k extrémně vysokým teplotám, parným dnům a dusnu. S posunem tlakové výše začínají mnozí pociťovat různé problémy. Na okraji tlakové výše a ve styku s tlakovou níží začínají bolesti zesilovat a v oblasti kolem středu tlakové níže bývají nejhorší. Působí zde nejen tlak vzduchu, teplota, vlhkost, ale i vítr, mnohdy i těžká, šedými mraky zatažená obloha. Zkrátka počasí působí na člověka komplexně. A počasí jako takové nás bude ovlivňovat stále a nadále. Závěrem: chceme-li vědět jaké bude počasí, nemusíme být odkázáni jen na předpovědi meteorologů. Všímejme si přírody kolem sebe. Přírodního barometru. Chování rostlin, fotosféry, zvířat, zoosféry, přírodních úkazů, ale i svých pocitů. Vznikl tak soubor poučení, z nich byla vzpomenuta jen některá, nikoliv všechna. Tato poučení dost spolehlivě budou platit stále. Příroda nedělá s počasím žádné tajnosti. Ing. Jaroslav Mihola S použitím pramenů: Emanuel Strnad Předpovídáme si počasí Jan Munzar Medardova kápě Jiří Matoušek Počasí, podnebí a člověk 24 25

15 Zemřela nejstarší občanka Mutěnic Paní Marie Bilská se narodila v Hruškách na Břeclavsku. Byla vdaná, manžel se jmenoval Josef. Bydleli v Hruškách, kde pracovali jako zemědělci. Narodil se jim jediný syn Josef, který byl absolventem Vinařské školy ve Bzenci. Pracoval ve Vinařských závodech v Mutěnicích jako sklepní manipulant. Oženil se, ale asi za dva roky po svatbě zemřel. Zůstala po něm vdova Anna s dcerou Aničkou. Po druhé se matka Anna provdala do Mutěnic, dceru Aničku si vzala sebou. Ta, když dospěla, provdala se v Mutěnicích za Jana Skočíka. V listopadu na svátek sv. Kateřiny se v Mutěnicích, jako již tradičně, konaly hody. Na tuto slavnost se chystala celá krojovaná chasa a obec již celý měsíc dopředu, kdy chasa postavila hlavní hodovů máju, která letos měřila 36,5m a mohlo začít Zahrávání hodů. Posléze chodila chasa dvě neděle po obci za doprovodu DH Barborky a zvala na hody. V hodovou sobotu mohlo začít hodové veselí, kdy nám hrála skupina MODUL z Těšan. Nedělní ráno jsme zahájili mší svatou v kostele, od kterého jsme šli odpolední průvod pro stárků a stárky za doprovodu DH Túfaranky. Pondělní odpolední zábava začala průvodem z dolního konce. Celé odpoledne patří Kateřinám a mají i své Kateřinské sólo, večer už patří ženáčům v krojích. Hrála nám DH Mistříňanka, a tak se nám zábava protáhla do brzkých ranních hodin. Úterní večer patří již tradičně DH Lácarance a recesi domácí i přespolní chasy, letos tedy jen domácí chasy. MUTĚNICKÉ HODY Na stáří si babičku vzala vnučka Anička do Mutěnic, kde se o ni mnoho let až do konce života starala a opatrovala ji. Proto můžeme říci, že paní Bilská byla občankou Mutěnic. Marie Bilská se dožila požehnaného věku 102 roků, 7 měsíců a 27 dní. Zemřela v Mutěnicích, pohřbena byla v Hruškách. V současné době byla třetí občankou v historii Mutěnic, která překročila hranici života 100 let. Ladislav Prčík Chtěli bychom poděkovat všem, kdo nám pomáhali hody uskutečnit a zrealizovat. Ať to jsou rodiče, babičky, sklepníci a celá chasa, ale také velké díky patří Obci Mutěnice za finanční a materiální podporu a dále všem sponzorům, kteří nás finančně podpořili. Doufáme, že se na svátek sv. Štěpána sejde celá krojovaná chasa na obci a provede novou volbu stárků pro rok stárci NOVOROČNÍ KONCERT MUŽSKÉHO SBORU z Mutěnic Neděle v 16 hodin v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích Hosté: Komorní orchestr Jana Noska, Romana Kotásková, Tereza Lamáčková, Jiří Holešínský Sbormistr: Josef Ilčík Dirigent: David Herzán Slovem provází: Milan Mráz NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ CO DĚLÁ VINAŘ V TOMTO OBDOBÍ? Všeobecně je známo, stále se o tom mluví, píše, diskutuje, že vína z letošní úrody hroznů mají vyšší obsah kyselin. Je to problém pro vinaře dosti závažný. Vína mohou být neharmonická, kyselá, jednoduše řečeno nemusí se zákazníkům, konzumentům líbit. Snahou každého vinaře by mělo být s tímto něco provést, obsah kyselin snížit. Víno obsahuje dvě hlavní kyseliny. Kyselinu vinnou, to je ta správná kyselina, která dělá tu příjemnou svěžest vína a vzniká ve zdravých, dobře vyzrálých hroznech. Druhou důležitou kyselinou je kyselina jablečná. Ta vzniká především v horších ročnících, kdy hrozny nejsou dobře vyzráté A převažuje poměrem nad kyselinou vinnou, v dobrém roku je to právě opačně. Je několik způsobů jak obsah kyseliny ve vínech snížit. 1. Nespěchat se stáčením a jsou li kvas

16 nice zdravé, promíchávat. Je to metoda našich dědů, ale stále lze uplatňovat. 2. Řezání vín s víny loňskými, která měla kyselin zpravidla méně. Pravdou je, že vinař tato vína musí mít. 3. Odkyselování je metoda, při které je snižována kyselost chemickou reakcí, přidáním přípravku k tomuto určeného. Tyto přípravky mají různé obchodní názvy a jsou na bázi uhličitanu vápenatého, v různé kvalitě (Bianco Neve, Bianca nebo čistý uhličitan vápenatý). U tohoto zákroku se snižuje, bohužel, obsah kyseliny vinné. 4. Jablečno mléčná fermentace neboli odbourávání kyseliny jablečné a její přeměna na kyselinu mléčnou. Ta je pro lidskou chuť sladší, přijatelnější. Tento zákrok je nutné provést u vín dokvašujících (s obsahem malého množství kyseliny siřičité do 10 mg/l). Existuje ještě jedna metoda, jak tomuto problému předejít ihned na začátku celého výrobního procesu. Nechat hrozny dozrát, odložit sklizeň na pozdější čas. Je to znát i letos. Ten, kdo měl ošetřené a zdravé hrozny a se sklizní počkal, má ve víně obsah kyselin samozřejmě vyšší proti ročníkům příznivějším, ale víno je pitelné. Tak hodně úspěchů s letošními víny, dobré přezimování vinic, pevné zdraví Všem přeje Vladimír Trávník SVATOKATEŘINSKÉ SLAVNOSTI MLADÉHO VÍNA Dne 20. listopadu se pod tímto názvem uskutečnila nová akce směřující k propagaci mutěnických vín, přilákání návštěvníků jak domácích, tak hlavně přespolních k ochutnání letošních mladých vín. Do areálu Sklepů Jarošek si našlo cestu téměř 300 milovníků vína. K ochutnání bylo 27 vín od devíti vinařů z Mutěnic. Nechyběla ani tradiční Také letos 27. listopadu uspořádali členové Vinařského spolku Mutěnice již tradiční obřad Žehnání vína. Jak všichni víme, v letošním roce vinařům počasí moc nepřálo, a tak většina z nás byla vděčná za každý hrozen ve vinohradě. I to byl důvod ŽEHNÁNÍ VÍNA 2010 hodová kachna a koláčky! Pořadatelem bylo sdružení vinařů Búdy Mutěnice. Cílem je tuto akci pořádat pravidelně, vždy v hodovou sobotu. I v roce 2011 se připravuje Den otevřených sklepů. Termín je v sobotu Vinaři budou včas informováni. Vladimír Trávník k obavám, jestli vůbec bude letos co žehnat. Jak se však ukázalo, tyto obavy byly zbytečné, protože vinaři přinesli na 130 vzorků vín, což je asi dosavadní rekord. Jeden přespolní vinař dokonce podotkl, že je to jako malá výstava vín. Většina vín měla dobrou až výbornou kvalitu, což se může dalším zráním jenom zlepšovat. Slavnostního obřadu se letos ujal hodonínský pan děkan Josef Zouhar, který výjimečně zastoupil našeho pana faráře. Naši mužáci za doprovodu Vacenovské cimbálové muziky opět navodili tu správnou atmosféru, která vydržela až do večerních hodin. Jak se zdá, získala si tato akce již své příznivce, kteří se tu rádi po roce sejdou a navzájem si vymění poznatky z uplynulého vinařského roku nebo si jen tak ochutnají nějaký vzoreček při tónech cimbálu. Děkuji pořadatelům a obecnímu úřadu za pomoc při pořádání této kulturní akce. Ještě bych se rád zmínil o Vinařských dnech, které obec pořádá každoročně začátkem září. Vinařský spolek opět po roční pauze připravil pro návštěvníky výstavu hroznů i s jejich ochutnávkou. Našim členům se podařilo i v tomto nepříznivém roce shromáždit na čtyřicet stolních a moštových odrůd. Zájem především cizích hostů a účinkujících byl značný, o čemž svědčily takřka prázdné tácky po hroznech. Jménem našeho spolku mi dovolte, abych Vám popřál krásné vánoční svátky a hodně zdraví v roce 2011 a pozval Vás na kalíšek svařeného, které každoročně naléváme u živého Betlému 25. prosince. František Dubina předseda vinařského spolku 28 29

17 Vážení občané, dovolte mi, abych Vás informovala o tom, co se za uplynulý půlrok událo v organizaci dobrovolných hasičů. Letní období potrápilo nás všechny. Nastal čas bouřek a s ním i obavy o majetek a úrodu jak na polích, tak i ve vinicích. Bouřkový čas pocítila celá obec. Vody bylo víc než dost, a tak nastalo odklízení nánosů bláta, spadaných stromů či zajištění podemleté železniční trati. Tímto bych chtěla poděkovat všem našim členům, kteří ze svého volného času odkrojili řádný kus a pomohli v době, kdy bylo nejvíce potřeba. Jen pro zajímavost, za sedm měsíců vyjížděla naše jednotka ke 20 zásahům. Posledním byl dne zásah při požáru stohu v lokalitě za Fišmanovým. Zde zasahovaly čtyři jednotky. A teď k akcím během posledního půlroku. První neděli v červnu se sedm našich členů zúčastnilo průvodu Božího těla. Než děti opustily školní lavice, byly vyhlášeny výsledky soutěže Požární ochrana očima dětí. Naše mateřská škola obsadila přední místa v nejmladší kategorii. Na prvním místě se umístila Monika Macháčová, druhé místo obsadila Aneta Riedlová a třetí místo Lucie Rozehnalová. Děti byly odměněny malými dárky v podobě diplomů a knížek. Dne se v Rohatci za přítomnosti hejtmana JMK Michala Haška konal slavnostní ceremoniál. Byly zde výjezdním jednotkám předány medaile a ocenění za pomoc při záchranných pracích při záplavách. Za naši výjezdní jednotku převzal ocenění velitel pan Rostislav Kramář. Naši dva členové pomáhali také jako pořadatelé na akci Mutěnické vinařské dny. Na byla svolána brigáda, při které se stavěl plot před areálem hasičské zbrojnice. Byly provedeny také úklidové práce v prostorách hasičské zbrojnice a v jejím okolí. Je tu opět konec roku, příroda se nám halí do bílého pláště a my jsme dne v hasičské zbrojnici připravili pro děti z Dětského domova v Hodoníně mikulášskou besídku. Předchozí dva roky jsme jezdili za nimi do Hodonína, tentokrát jsme jim nabídli malý program u nás v zbrojnici. Po jejich příjezdu následovalo svezení hasičským autem, prohlídka techniky a volná zábava, která byla v tu pravou chvíli přerušena příchodem Mikuláše, dvou malých andělů a tří čertů. Na závěr se děti občerstvily a spokojené odjížděly domů. Nás potěšilo udělat radost někomu, kdo to potřebuje. Na závěr bych chtěla popřát všem spoluobčanům krásné prožití svátků vánočních, hodně zdraví, lásky a osobní spokojenosti. Za SDH starostka Jiřina Chmelařová Charitní pečovatelská služba Mutěnice nabízí služby všem potřebným seniorům, kteří o ně mají zájem. Služby jsou poskytovány od pondělí do pátku, a to osobám, které v důsledku pokročilého věku nebo zdravotního stavu mají potíže s péčí o vlastní osobu nebo svoji domácnost. Poskytujeme tyto služby: - Pomoc při osobní hygieně při oblékání a svlékání při prostorové orientaci při samostatném pohybu - Dovoz oběda - Pomoc při přípravě a podání stravy - Úklid domácnosti (vysávání, mytí podlah, oken ) - Nákupy a pochůzky (lékař, lékárna, pošta, úřady). Kdo si chce nakoupit sám, zajistíme odvoz do obchodu i domů + doprovod - Praní a žehlení prádla - Dohled u nemocného, doprovod na vycházky, společné modlitby, čtení - Odvoz k lékaři i mimo obec (Hodonín, Kyjov, Brno ) - Pedikúra (nedostanete se do pečovatelského domu? Pedikérka za vámi přijede do vaší domácnosti) - Pomoc při vyřizování příspěvku na péči Snažíme se vyjít vstříc a dle našich možností pomoci každému zájemci, který se na nás obrátí. Adresa: Charitní pečovatelská služba Mutěnice Květná 379, Mutěnice Pracovní doba: PO PÁ hodin Telefon: Mobil vedoucí: Mobil pečovatelky: dps.mutenice@caritas.cz CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MUTĚNICE informuje Eva Frýdková, DiS. Charitní pečovatelská služba Mutěnice 30 31

18 Opět nadešel předvánoční čas, doba zklidnění a pokoje pro mnohé z nás. Pro jiné je to však doba, kdy svoje osamění a tíživou situaci vnímají obzvláště silně, ať už jsou to senioři či různě zdravotně nebo sociálně znevýhodnění spoluobčané. Oblastní charita Hodonín nabízí těmto lidem pomoc prostřednictvím svých služeb, mezi které patří pečovatelské služby pro seniory, Domov pro matky s dětmi v tísni Hodonín, Noclehárna pro lidi bez přístřeší Hodonín, Charitní poradna Hodonín, Kontaktní centrum pro drogové závislosti Hodonín, Poradna pro cizince Hodonín, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Hodonín a plno dalších služeb, které pracují se sociálně znevýhodněnými lidmi. Poslání těchto služeb a pro koho jsou určeny můžete nalézt na internetovém odkazu caritas.cz, zde mj. najdete kontakty, adresy a plno dalších informací o službách a aktivitách Oblastní charity Hodonín. Hodonínská Charita pomáhá i v zahraničí, a to konkrétně v rumunském Banátu, kde již 200 let žije česká menšina v několika obcích. V této oblasti zůstalo už jen málo práceschopných lidí, především seniorů. Proto naše Oblastní charita Hodonín zavedla v pěti českých vesnicích pečovatelskou službu. Lidé v tomto chudobném kraji se stále potýkají s nedostatkem a právě jim je určena pomoc ve formě tří sbírek: 1) Humanitární sbírka autolékárniček, jejichž použitelnost končí v České republice dle nové vyhlášky k Obsahy těchto lékárniček budou využity pro potřebné občany v Banátu. Jedná se zejména o obvazový materiál, leukoplasti a obvazy. Lékárničky můžete dávat na Obecní úřad nebo na pečovatelský dům. SBÍRKY NA RUMUNSKO 2) Humanitární sbírka na léky pro seniory v Banátu uspořádané v souvislosti s nadcházejícím obdobím zimy a nedostatku léků v této oblasti. Jedná se o běžné volně prodejné léky v ČR, a to o léky tlumící bolest, proti nachlazení, masti a zásypy, desinfekční prostředky. Cena tohoto balíčku pro jednoho seniora je stanovena na 350,- Kč. Prosíme o jakoukoliv finanční pomoc na nákup balíčků s těmito léky. Číslo účtu Oblastní charity je / ) Finanční sbírka na školní potřeby dětem v dětském domově a dětem ze sociálně slabých rodin v Pietroasa Mare v Banátu. Plakáty k této sbírce jsou umístěny v ZŠ Mutěnice, aby se děti (ve spolupráci s rodiči) mohly zapojit do pomoci méně šťastným dětem v Rumunsku. Budou zakoupeny školní potřeby v ceně 250,- Kč pro jednoho žáka. Děti mohou přispívat po jednotlivých položkách, například jedna třída si může vzít pod patronát jednoho žáka z Pietroasa Mare. Další informace o probíhajících sbírkách a v případě jakýchkoliv nejasností a dotazů, můžete volat kontaktní osobu p. Ludmilu Malou Za vaši pomoc i jménem obdarovaných předem děkujeme. Radost můžete udělat i svým blízkým z řad seniorů u nás, a to zajištěním služeb pečovatelky, či nákupem dárkového poukazu na pedikúru či parafínový zábal rukou v Charitní pečovatelské službě Mutěnice. Srdečně děkujeme za vaši podporu a finanční dary. Prožijte dny Božího narození v klidu a pohodě, ať Vaše srdce naplní láska, víra a naděje. Eva Frýdková, DiS. Charitní pečovatelská služba Mutěnice Další bezpochyby velmi úspěšný fotbalový rok máme za sebou. Pozitivně hodnoceny jsou všechny výsledky mužstev, která by neměla mít na jaře problém se ve svých soutěžích udržet, byť jsou žáci i dorost v tak vysoké soutěži teprve druhým rokem. Kladné hodnocení zasluhuje ale i A-mužstvo, které se nejprve na úkor takových mužstev jako jsou Baník Ostrava B nebo Bystrc dokázalo udržet v MSFL a po dobrovolném sestupu do I. A třídy se drží od prvních kol na špici tabulky. Jeho soupeření s nedalekým Kyjovem slibuje na jaře parádní podívanou, kterou by si neměl nechat ujít žádný fanda. Přípravka nemá za sebou výsledkově vydařený podzim, ale přesto určitě není zklamáním. Kluci nejstaršího ročníku (2000) už nastupují mezi mladšími žáky, a tak jejich výrazně mladší kolegové sbírají ve velmi mladém věku své první fotbalové zkušenosti. Přestože jim elán, zápal ani chuť do hry a trénovaní nechybí, zatím na své starší protihráče jednoduše nemají. Ale to by se mělo změnit v budoucnu, možná již od S P O R T MUTĚNICK Ý F O T B A L příští sezóny, kdy by se práce s tímto naším potěrem měla zúročit. Góly jsou kořením fotbalu a proto i zde uvedeme nejlepší střelce: 7 branek vstřelil Patrik Lamáček, 5 František Lamáček a Marek Mokruša a 4 Jakub Kubík. Mladší žáky opustil silný ročník 1997, a tak se dal očekávat sestup výkonnosti. Což se ukázalo, a to i přesto, že je na podzim vedl bývalý trenér A-mužstva Petr Vlček. Po podzimu jim patří s mírně pasivní bilancí 8. místo. Dokázali ale vyhrát např. ve Veselí n. Mor., které skončilo na podzim na 2. místě, takže žádným outsiderem v soutěži nebylo. Potěšitelné je, že dva naši mladíci Pavel Jagoš (r. 98) a Michal Hajduch (r. 99) se dostali do okresních výběrů, které si úspěšně vedly v meziokresní soutěži. Michal Hajduch byl s 9 brankami i nejlepším podzimním střelcem, 7 branek přidal Roman Weigl a dvakrát se trefili Pavel Jagoš, Dominik Janouškovec a Adam Michna. Kdybychom hodnotili starší žáky po 8. kole, panovala by 100% spokojenost. Do té doby se drželi s bilancí 7 vítězství a jediné remízy na čele tabulky. V závěru ale Radost našich hráčů po vstřelení branky Lukáše Trávníka v derby Ratíškovicích 32 33

19 přišla tři utkání pravdy s Dubňany, Břeclaví a Velkou nad Veličkou a tři porážky, které starší žáky odsunuly až na 5. místo. Na 2. místo ale ztrácejí pouhé tři body, a tak budou na jaře určitě chtít zaútočit na medailové umístění. O branky se staralo hlavně mutěnickočejčské duo Jakub Pavelka David Koutný. Prvně jmenovaný vstřelil 14 branek, druhý jmenovaný, který k nám přišel na střídavý start, se trefil 9x. Tři branky zaznamenali ještě Lukáš Piškula a dlouhodobý marod Karel Růžička a dvě Zbyněk Švagerka. Od mladšího dorostu se opět příliš nečekalo, ale přesto nás mile překvapil. Hlavně v úvodu a závěru soutěže podávali kluci sympatické výkony. Oproti minulé sezóně se stali opravdu konkurenceschopní a už jejich výkony nestojí na dvou hráčích (Kupčík+Varmuža), jak tomu bylo v minulé sezóně. Výsledky mohly být ještě o chlup lepší, ale kluci opět museli vypomáhat staršímu dorostu a hráčům se rovněž nevyhnula zranění. Přesto je mladší dorost určitě přínosem a s jejich podzimním účinkováním panuje spokojenost. O branky se postaralo hned 11 kluků (!), což je pochopitelně dobře, výrazný kanonýr ale mužstvu chyběl. Nejvíce branek zaznamenali pětigóloví Tomáš Závorka (host. ML.PŘÍPRAVKA: horní řada: trenér Radovan Maňák, Tomáš Růžička, Matyáš Knedlík, Filip Hajduch, Petr Konečný, Marek Bravenec, Nick Hekele, Sabina Mokrušová, dolní řada: Lukáš Mokruša, Matyáš Krša, Vojtěch Hodes, Matyáš Lamáček, Adam Němec. Dol. Bojanovice) a přeškolený brankář Petr Bíza, 3 branky vstřelili David Havelka (host. z Čejče), Jan Švagerka, Jiří Kačer (střídavý start z Ratíškovic) a vloni ještě mladší žák (!!) Jakub Pavelka, který hned svůj první start za dorost okořenil dvěma góly! V bráně si od začátku jistě počínal Filip Kratochvíla, který později zaskočil i u staršího dorostu. To od starších dorostenců jsme pochopitelně museli čekat více, a ti to, naštěstí díky úspěšné šňůře v závěru podzimu, do puntíku splnili. Snad se projevily získané zkušenosti z minulého ročníku, neboť v létě se nám nepodařilo mužstvo příliš doplnit, a tak odpovědnost zůstala na stávajících hráčích. Trenér Zemánek si navíc nastálo do áčka vytáhl krojovaného šohaja Radima Holešinského, který tak navíc nebyl k dispozici trenérům dorostu ve všech utkáních. O své důležitosti pro dorost přesvědčil hned v úvodním utkání se Svratkou, kde mu na své dvě branky, které znamenaly zisk tří bodů, stačil jediný poločas! Postupně dres áčka okusili ještě další hráči, navíc byly dlouhodobě zraněny opory Pavel Varmuža, Roman Šmíd a také David Prčík, který se spolu s Filipem Kratochvílou stal platným členem staršího dorostu, a tak to trenérské duo Antoš-Balaštík nemělo jednoduché. Sérii nedobrých výsledků ukončilo až vydřené vítězství nad nováčkem z Tasovic v 9. kole, které jakoby nastartovalo naše kluky k lepším výkonům. Od té doby dorostenci zaváhali jenom doma se silným béčkem Znojma (2:3), jinak i s utkáním s Tasovicemi 5x vyhráli, čímž se propracovali až na krásné 6. místo! O branky se starali hlavně kluci, kteří na podzim okusili i mužský fotbal. Konkrétně Radim Holešinský (6), Lubomír Kupčík (5) a Marcel Čepil (4 branky). Právě duo Kupčík Čepil bylo hnacím motorem mužstva, které se rovněž mohlo spolehnout na kvalitní výkony brankářů. V úvodu na Peťu Bízu, který později začal nastupovat v poli, kde byl pro trenéry díky dobrým výkonům Filipa Kratochvíly v tu chvíli platnější. A v závěru určitě pomohl i uzdravený Pavel Varmuža, který už jen svou postavou si na hřišti dokáže sjednat respekt. A-mužstvo si na novou roli (v každém utkání jít za vítězstvím) i soutěž zvyklo velmi rychle. Mužstvo bylo v létě vhodně doplněno o zkušené mazáky Kopčila a Válka ze Šardic a Němčického ze Slovácka. Navíc zůstal ostrostřelec Koštuřík, s devatenácti brankami nakonec nejlepší střelec I. A třídy, s brankářem Lupačem. Což byla velmi kvalitní osa, ke které se jako korálky skládali vesměs naši nedávno vyšlí nebo aktuální dorostenci. V obraně Michal Vydařilý s Jirkou Polachovičem, dále pak Lukáš Trávník, Víťa Lamáček nebo Staňa Brablc. Dorostenci zasáhli do hry hned v pěti a byli to postupně Radim Holešinský, Jakub Čepil, David Skočík, Marcel Čepil a Lubomír Kupčík. Hlavně Kupčík byl snad nejpříjemnějším překvapením podzimu, když svou šanci využil tak, že v závěru si trenér Zemánek už sestavu bez něj nedokázal představit. O budoucnost se tedy rozhodně obávat nemusíme. Je jen otázkou, zda budeme mít v nastoupené cestě chuť pokračovat a budeme mít pro práci s mladými dostatek trpělivosti. Po podzimu zaostáváme za vedoucím Kyjovem jenom o tři body, ale kádr Kyjova, který se hemží ještě vyšším počtem zvučných jmen než ten náš, se zdá být natolik silný, že konkurovat mu bude velmi obtížné. Určitě by proto nebylo dobré krátkodobě mužstvo posilovat za každou cenu, abychom Kyjovu postup překazili, ale raději si počkat a nadále sázet na naše odchovance. Pokud v tréninku nepoleví, jejich čas by měl přijít. A co v zimě? V zimě naše mužstva rozhodně zahálet nebudou. Přestože se letos z důvodu malého počtu přihlášených mužstev u nás po dlouhé době neuskuteční zimní turnaj, nejen naše umělá tráva, ale ani naše mužstva rozhodně zahálet nebudou. Áčko i dorost mají už teď kompletně zajištěna přátelská utkání hlavně v domácím prostředí. Vrcholem přípravy bude zřejmě utkání s úspěšným divizním nováčkem Hodonínem poslední únorový víkend. Starší a mladší žáci se zúčastní okresní halové ligy v Lužicích, přípravky rovněž halové ligy opět v podobě série turnajů, z nichž jeden v kategorii mladší přípravky a jeden v kategorii starší přípravky se opět uskuteční v tělocvičně Základní školy v Mutěnicích. Závěr Všem občanům Mutěnic přejeme pohodový konec letošního roku, krásné prožití Vánoc a Nového roku a hodně štěstí a spokojenosti v r. 2011! Petr Blaha Celková bilance podzimní části ročníku 2010/11 v číslech: A mužstvo 2. místo : bodů Dorost starší 6. místo : bodů Dorost mladší 9. místo : bodů Žáci starší 5. místo : bodů Žáci mladší 8. místo : bodů Přípravka 11. místo : 60 9 bodů 34 35

20 Úmrtí: Narození: Slávka Navrátilová Letní Lucie Jelínková Květná Lea Buchtová Díly Oliver Kundrata Ořechová Michal Mokruša Jižní Ondřej Fuksa Údolní Kateřina Fuksová Údolní Stella Špérová Letní Markéta Ilčíková Farní Zuzana Bukovská Zahradní Týna Zvědělíková Bůdy Mario Cyril Schilk Slovácká Tereza Vodáková Díly 942 Sňatky: Rostislav Balaštík Luční 990 Jitka Hrodková Dolní Libchavy Rostislav Rylka Masarykova 44 Zdeňka Dovályová Hodonín Jaromír Kučeřík Nedělní 1025 Zdenka Zbořilová Olomouc Jaroslav Joch Veselá 1063 Petra Skočíková Veselá Libor Joch Veselá 1239 Kateřina Miklíková Veselá Jan Řepka Květná 298 ve věku 71let František Polínek Bůdy 531 ve věku 54let Marie Bilská Tržní 1037 ve věku 102let Karel Bravenec Jižní 869 ve věku 81let František Holešinský Masarykova 509 ve věku 48let Marie Skočíková Havlíčkova 621 ve věku 93let Irena Jochová Hasičská 945 ve věku 84let Julie Skočíková Nová 859 ve věku 79let Terezie Lemonová Nová Čtvrť 658 ve věku nedož. 85let Denisa Valdová Letní 327 ve věku 24 let Blahopřání: 75let: Stanislav Kříž Jarmila Vávrová Josef Mityska Rostislav Prášek 80let: Milada Tanhäuserová Jiří Šolta František Kučera Josef Prčík Františka Hrabcová Ludmila Kramlová 85let: 91let: Štěpánka Hanáčková 94let: Anna Balaštíková Michaela Hrabcová Pod Topoly 1047 Dušan Brhel Vacenovice Pavel Jarošek Hana Svobodová, matrikářka 36 37