JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE"

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2014 Lukáš Kobrle 1

2 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Dramatická umění Divadlo a výchova DIPLOMOVÁ PRÁCE UMĚLECKÁ AGENTURA AMBROZIA Lukáš Kobrle Vedoucí práce: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Oponent práce: Mgr. Matěj Růţička Datum obhajoby: Přidělovaný akademický titul: MgA. 2

3 ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN BRNO THEATRE FACULTY Dramatic Arts Drama in Education DIPLOMA THESIS ART AGENCY AMBROZIA Lukáš Kobrle Supervisor: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. Objector: Mgr. Matěj Růţička Date of counsel: Assigned academic degree: MgA. 3

4 P r o h l á š e n í Prohlašuji, ţe jsem magisterskou práci na téma Umělecká agentura Ambrozia vypracoval(a) samostatně pod odborným vedením vedoucího práce a s pouţitím uvedené literatury a pramenů. Brno, dne podpis diplomanta Upozornění Vyuţití a společenské uplatnění výsledků diplomové práce nebo jakékoliv nakládání s nimi je moţné pouze na základě licenční smlouvy, tj. souhlasu autora a JAMU v Brně. 4

5 Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování Mgr. Jarmile Hrabalové, Ph.D. za její cenné rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Rovněţ bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům a spolupracovníkům Umělecké agentury Ambrozia za to, ţe svou desetiletou činností spoluvytvářeli to, co si já dovoluji v této práci prezentovat.... 5

6 NÁZEV: Umělecká agentura Ambrozia AUTOR: Lukáš Kobrle KATEDRA (ÚSTAV) Ateliér Divadlo a výchova VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce si klade za cíl představení fungování Umělecké agentury Ambrozia o.p.s. v oblasti uměleckého neformálního vzdělávání dětí a mládeţe v oborech: divadlo, film, muzikál, pohyb a tanec, moderování a dabing. Práce představuje desetiletou tradici Ambrozie, její filosofii, náplň a cíle, vyuţité formy, lektorské zázemí a směřování do budoucna. Dále se dotýká i organizačního fungování forma společnosti, financování, marketing a provoz. Práce si klade za cíl obhájit důleţitost uměleckého vzdělávání a pokusí se začlenit aktivity Ambrozie do kontextu současného uměleckého vzdělávání dětí a mládeţe v ČR. Práce chce nabídnout mnoha učitelům, pedagogům a umělcům důkaz toho, ţe v oblasti neformálního vzdělávání lze v dnešní době provozovat neziskovou společnost, která je ekonomicky nezávislá na grantech a dotacích a je schopna kvalitně naplňovat své umělecko-výchovné cíle. KLÍČOVÁ SLOVA: Ambrozia, volnočasové umělecké vzdělávání, divadlo, film, muzikál, tanec, moderování 6

7 TITLE: Artistic Agency Ambrozia AUTHOR: Lukáš Kobrle DEPARTMENT: Drama in Education SUPERVISOR: Mgr. Jarmila Hrabalová, Ph.D. ABSTRACT: The aim of this thesis is to show the operation of Artistic Agency Ambrozia, specialising in informal artistic education of children and youth in the fields of theatre, film, musical, movement and dancing, presenting and dubbing. This thesis represents a ten-year-long tradition of Ambrozia, its philosophy, content and objectives, forms of teaching, tutor support, and future orientation. Furthermore it deals with organisational structure - company type, financing, marketing and operation. The thesis aims to highlight the importance of artistic education and tries to incorporate activities of Ambrozia into the contest of contemporary art, education of children and youth in the Czech Republic. This thesis is aimed at teachers, educators and artists, providing evidence of the possibility of running a non- profit organisation which is economically independent from grants and subsidies while capable of fulfilling its artistic and educational goal. Ambrozia, leisure and art education, theatre, film, musical, dance, presenting KEYWORDS: Ambrozia, leisure and art education, theatre, film, musical, dance, presenting 7

8 Obsah Úvod Umělecké vzdělávání Vědecké a umělecké poznání Umění Důleţitost uměleckého vzdělávání Umělecká výchova očima státních i nadnárodních institucí Stručná historie uměleckého vzdělávání u nás Současný stav uměleckého vzdělávání v ČR Umělecká výchova v rodině Umělecká výchova v kulturních zařízeních Umělecké vzdělávání ve škole Organizace poskytující servis školám Samostatné volnočasové umělecky-vzdělávací organizace Zařazení Ambrozie do systému uměleckého vzdělávání Umělecká agentura Ambrozia základní údaje Obecně prospěšná společnost a její fungování Myšlenkové principy UA Ambrozia Marketingová koncepce Ambrozie Marketingový mix Produkt Místo na trhu a cílová skupina Hlavní vyučované obory Produktové portfolio Ambrozie Celoroční kurzy Jednorázové kurzy Víkendové workshopy Týdenní umělecká škola Produkty pro ostatní cílové skupiny Cenová politika Ambrozie Hledání optimálních cen kurzů Ceny konkrétních akcí v sezóně 2013/ Ceny celoročních aktivit 2013/ Určení ceny kurzu Distribuce produktů Ambrozie Propagace produktů Ambrozie

9 7.1 Propagační prostředky související s internetem Ostatní propagační prostředky Efektivita propagačních strategií Personální politika Ambrozie Profesní posun a emocionální vazby Pracovní náplně na kurzech Hlavní vedení turnusů Lektoři Oddíloví vedoucí Zdravotník Praktikanti Hodnocení jako zdroj kvalitativního posunu Hodnocení účastníků Hodnocení personálu Provozní fungování Ambrozie Celoroční sídlo a propojení se základní školou Prostory na turnusech Stravování na kurzech Doprava Technika Zmapování konkurence Směřování Ambrozie do budoucna Závěr Seznam literatury Přílohy 9

10 Přílohy: 1. Výpis z rejstříku obecně prospěšných společností 2. Stanovy obecně prospěšné společnosti Ambrozia 3. Prezentace přípravného kurzu na herecké školy 4. Prezentace internetového rádia Ambrozia 5. Vánoční Ambroziáda Rozvrh Letní Ambroziády Dělení tříd a úvazky na Letní Ambroziádě Rozvrh Letní Ambroziády Nabídka pro základní školy 10.Nabídka pro firmy 11.Interní manuál pro přípravu a realizaci turnusu Lektoři Ambrozie Ţádost o spolupráci pro partnerské školy 10

11 Úvod V naší zemi je dlouhá a bohatá tradice uměleckého vzdělávání. Tato práce si klade za cíl odůvodnit důleţitost uměleckého vzdělávání v současné době a rozdělit a popsat jeho moţné formy (včetně upozornění na jejich silné a slabé stránky). Stěţejní částí práce je popis činnosti Umělecké agentury Ambrozia o.p.s., která se pohybuje v oblasti neformálního volnočasového uměleckého vzdělávání a působí v několika regionech České republiky. Práce chce představit její myšlenkové principy, portfolio nabízených sluţeb a také její cenovou, distribuční a propagační politiku. Práce si klade za cíl na příkladu Ambrozie ověřit, zda je v současných podmínkách ČR moţné zaloţit a vést subjekt, který realizuje umělecké vzdělání, působí nezávisle na formálním školském systému a je ekonomicky soběstačný. Práce chce detailním popisem desetiletého fungování společnosti Ambrozia inspirovat další pedagogy, kteří nejsou spokojeni s pruţností a fungováním formálního (státem kontrolovaného vzdělávacího systému) k aktivitě, aby začali nabízet a realizovat umělecké vzdělávání v takové podobě, kterou povaţují na základě svého vzdělání a praxe za ideální a přínosnou. 1 Umělecké vzdělávání 1.1 Vědecké a umělecké poznání Vědy je zapotřebí, ale kdyby Newton byl ležel někde jinde a nepadla mu na nos hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo jinej. Za minutu, za vteřinu, za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl. Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší, protože umění je komunikace. Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) 11

12 Uţ T. G. Masaryk řekl, ţe umělecké poznávání je právě tak důleţité jako poznávání vědecké a tato sto let stará myšlenka nyní nabývá na aktuálnosti. Dnešní postmoderní společnost má mnoho problémů: extrémně chudé části světa, veškerý světový majetek v rukou jednoho procenta obyvatel, terorismus a z něj vycházející strach, který upevňuje moc vlád, mediální manipulace, neřešení dlouhodobých problémů stárnutí populace, přelidnění, zadluţování atd. A jak na tento stav reaguje vzdělávací systém mnoha zemí? Je vytvořen vzdělávací systém, který by měl vychovávat nové generace, od nichţ čekáme, ţe nepovedou války, nebudou vynalézat další a další zbraně, ale ţe budou řešit výše uvedené neudrţitelné problémy? Lidstvo stojí dle mnoha odborníků na hraně propasti a děti se ve školách často učí zpaměti poučky a definice, memorují se vědomosti místo toho, aby se v nich rozvíjela tvořivost, kritické myšlení, morálka, empatie, soucit, duše Právě takové věci budou potřebovat více neţ fyzikální či chemické vzorečky nebo data narození a úmrtí slavných spisovatelů. Daniela Fischerová (2001) se této otázky velmi trefně dotkla ve své povídce O nejvyšším boţském tajemství. Její děj nás přenáší na počátek věků, kdy se sněm bohů dohaduje, kam uloţí nejvyšší boţské tajemství. Brahma Stvořitel navrhl uschovat ho na vrchol Himaláje, kam se lidská noha nemůţe nikdy dostat. Bohyně Kálí však prorokovala, ţe za několik kratičkých miliard let, zde člověk díky své zvídavosti stane. Bůh Višna Zachovatel navrhl uloţit boţské tajemství na dno oceánu a bůh Šiva Ničitel navrhl uloţit jej na Měsíc. Bohyně Kálí opět popudila všechny bohy svým proroctvím, ţe i na tato místa se člověk díky své zvídavosti jednou dostane. Rozzlobení bohové Kálí tedy vyzvali, aby sama navrhla, kam před člověkem boţské tajemství schovat. Na to Kálí odpověděla: Mí drazí druhové! Mám návrh: ukryjme je přímo do člověka! A já vám ručím za to, že člověk je bude hledat na vrcholcích hor, potopí se pro ně na dno oceánu, prohledá jednou celý širý vesmír... ale aby je hledal sám v sobě? Ne, na to hned tak nepřijde!" Bohové zvážili její řeč a uposlechli. Jak Kálí řekla, tak se stalo - a božské tajemství je dosud v bezpečí. (2001, s. 122) Umění nabízí zaměření se do své duše, hledání toho lepšího v sobě i ve svém okolí. Bez pěstování duše je i splachovací záchod marným výmyslem. Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) 12

13 1.2 Umění Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě. Jan Werich (Citáty slavných osobností, 2007) Okolní realita v člověku vyvolává různé emoce. Mimo jiné i emoce estetické, totiţ ty, při nichţ máme pocit, ţe se nám něco líbí nebo nelíbí. Estetické pocity v nás mohou vyvolávat předměty přirozené či umělé. Přirozené předměty vytvořila příroda. Umělé stvořil člověk. Pouze některé z nich však byly vytvořeny za tím účelem, aby ve vnímateli vyvolaly estetické pocity. Takové předměty nazýváme artefakty. Jsou vytvářeny umělci a soubor všech artefaktů se nazývá umění. Uměleckými artefakty jsou například: literární dílo, výtvarné dílo, hudební dílo, divadelní představení, film, taneční vystoupení atd. Estetická funkce u těchto děl je dominantní a je nadřazená případným dalším funkcím (poznávací, rekreační aj.) Zakladatel české teorie estetické výchovy Otakar Hostinský chápe umění jako kulturní jev, jehoţ existence je zdůvodněna několika funkcemi. Umění je činitelem hospodářským, neboť v kaţdém státě zaměstnává část obyvatelstva. Má významnou funkci zábavní, udrţuje naše styky s minulostí a s jinými národy, neboť kaţdá doba vkládá do uměleckých děl své názory na svět. Umění vede i k našemu sebezdokonalování a nelze popřít i funkci mravní, kdy na nás umění působí buď přímo (kladným vzorem nebo odstrašujícím příkladem), nebo nepřímo tím, ţe umělecké dílo vytváří povědomí o nutnosti řešit nějaký problém. (Hostinský, 1956) Umění díky své specifičnosti zůstane vždy hlavním zdrojem estetické výchovy, protože je v něm krása uložena v nejkoncentrovanější podobě a estetická funkce se v něm uplatňuje záměrně a je dominantní. (Spousta, 1995, s. 36) 13

14 1.3 Důležitost uměleckého vzdělávání Současný vývoj způsobu ţivota poukazuje na to, ţe vedle racionalizace a technizace má velký význam v naší společnosti i tendence estetizační. Ţivot dnešní společnosti by se bez umění jistě stal suchopárným a vyprahlým. K životu totiž nepotřebujeme jenom účelné věci a zařízení, ale potřebujeme, aby vedle funkce, které tyto věci plní, byly současně i krásné a přinášely nám také estetický zážitek. (Bruntal, 2012, s. 28) Estetická kritéria zasahují stále více do ţivota všech lidí na Zemi a ovlivňují mnoho oborů lidské činnosti. Je to právě estetické cítění, podle kterého si část lidí vybírá partnery. Je to estetické cítění, podle kterého lidé upravují a přetvářejí své ţivotní prostředí. Podle estetického cítění (a často ne podle logiky rozumu) vybíráme své auto, svůj oděv, nábytek, ozdoby, nádobí atd. Ţijeme v komerčním světě, ve kterém se na vzhled čehokoliv klade velký důraz. Komerční sféra staví svůj úspěch na důrazu na vzhled, přičemţ svým působením ovlivňuje (často negativně) estetické vnímání lidí. Vzhled, potaţmo reklama na něm zaloţená, prodává zboţí, lobuje v politice, posouvá kariéry lidí. Ţijeme v době masmédií, která vytvářejí názory, hodnoty a vkus. Mnohým lidem vnucují, co a kdo je právě populární, kdo udává tempo aktuální módě, který druh umění, sportů, zájmových činností preferují tzv. celebrity. Masmédia nabízejí masám z velké části podprůměrná umělecká díla, která prezentují jako standart vkusu. Dá se bez nadsázky říci, ţe z tohoto úhlu pohledu estetika disponuje obrovskou celosvětovou hospodářskou silou. Nejen z výše zmíněných důvodů je umělecká a estetická výchova právě v této době nepostradatelná. Umělecká výchova v rodině, školách i kulturních institucích by měla ovlivňovat dnešní mladou generaci, její estetické cítění a nastavit zrcadlo agresivní, povrchní a komerční době. Umělecká výchova by neměla být jen výukou zpěvu a malování, ale měla by ţáky vést k tomu, aby cítili potřebu kulturně ţít, aby měli úctu k hodnotám, které nám zanechaly předcházející generace, aby tyto hodnoty dokázali rozpoznat a aby sami měli touhu nové hodnoty budovat. Umělecká výchova se vyznačuje především výchovným charakterem. Mladí lidé by se měli naučit chápat umění jako prostředek k obohacení svého ţivota a k 14

15 rozvoji osobnosti, zejména její citové stránky. Umělecká výchova by měla mladým lidem pomoci vnímat, chápat, proţívat a hodnotit uměleckou i mimouměleckou krásu. Ţáci by měli pochopit řeč umění a umět touto řečí komunikovat se světem. Umělecká výchova by měla v mladých lidech rozvíjet tvořivost a kreativitu a touhu po vlastní umělecké produkci. Peníze Evropské unie v posledních letech směřují do vzdělávání pro konkurenceschopnost a jednou z hlavních sloţek osobnosti konkurenceschopných jedinců je právě jejich kreativita. Někdo je kreativní více, někdo méně, ale je prokázáno, ţe kreativitu lze aktivizovat například pomocí umění. Umělecká výchova se také v mnoha tématech setkává s výchovou etickou učí lidi se k sobě lépe chovat, tvoří a upevňuje názory a postoje. Zkušenosti z rozvojových zemí, kde byly do uměleckých projektů zařazeny děti z nejchudšího a kriminálního prostředí, ukazují zásadní změny jejich chování k lepšímu. Často citovaným argumentem pro estetickou výchovu a umělecké vzdělávání je vhodná náplň volného času mládeţe a vzbuzení zájmu o něco prospěšného. Umělecká výchova ve volném čase (to, ţe děti tvoří divadlo, hudební skupinu, internetové rádio atd.) tak můţe působit jako prevence sociálně patologických jevů. V umělecké výchově se dá více neţ v jiných vyučovacích předmětech uplatnit skupinová práce, která navíc pomáhá se socializací ţáků. Umělecká tvorba je také šancí uspět pro ţáky, kteří si nevedou tak dobře ve škole v naukových předmětech. Ţáci zde pochopí různost nadání a setkávají se s významem různosti ve společnosti. Z hlediska růstu osobnosti hrají umělecké předměty specifickou roli. Měly ji vždy, ale dnes, kdy stoupá počet psychologicky nevyrovnaných dětí, jejich význam stoupá ( ) Umělecké předměty jsou častými, někdy i jedinými předměty, při nichž se žáci zcela otevřeně vyjadřují o sobě a svém okolí. (Piťha, 2011, s. 96) Umělecká výchova pomáhá překonat propast mezi školkou a školou tedy přechod od hraní si k práci. 15

16 Umělecká výchova pomáhá vytvářet celkový pozitivní přístup člověka ke kultuře a umění. To je důleţité nejenom pro člověka samotného, ale pro kulturní vývoj celé společnosti. Právě postavení estetické výchovy ve vzdělávacím systému se často odráţí v kulturní vyspělosti celé společnosti. V antickém Řecku byla krása povaţována za jednu z nejvyšších hodnot a umění bylo vnímáno jako vyjadřování nejvznešenějších idejí a citů. Bylo to jen zákonitým důsledkem toho, ţe múzická výchova byla vedoucí sloţkou tehdejší výchovné koncepce. Opačným příkladem byl novodobý pedagogický utilitarismus, který viděl v umění jen prvek zábavy pro volné chvíle. Bylo tedy pochopitelné, ţe ve vzdělávací soustavě byla estetická výchova jen doplňkem sloţek ostatních. A se stejnou důleţitostí bylo vnímáno i umění a kultura ve většině společnosti. 1.4 Umělecká výchova očima státních i nadnárodních institucí V současnosti zaţíváme období zvýšeného zájmu o problematiku umělecké výchovy i v nadnárodním měřítku. O významu kulturní výchovy veřejnosti se pozitivně vyjadřují aktuální mezinárodní dokumenty UNESCO. Koncepční rámec hlavních směrů pro uměleckou výchovu na nadnárodní úrovni přinesla první světová konference o umělecké výchově konaná roku 2006 v Lisabonu. V roce 2010 se konala druhá světová konference v korejském Soulu. Této konference, pořádané z iniciativy UNESCO, se zúčastnilo více neţ 650 vedoucích představitelů a odborníků na uměleckou výchovu z 95 zemí. Soulský program vyzývá členské státy UNESCO, občanskou společnost, profesní organizace a komunity, aby uznaly jeho hlavní cíle a uplatňovaly navrhované strategie. Cíle rozvoje dle Soulského program o umělecké výchově (2010) Zajistit, aby umělecká výchova byla dostupná jako základní a udržitelná součást vysoce kvalitní obnovy vzdělávání. Zajistit vysokou kvalitu koncepce a realizace aktivit a programů umělecké výchovy. Využít zásady a praktiky umělecké výchovy s cílem přispět k řešení sociálních a kulturních výzev, jimž čelí současný svět. Jednotlivé cíle mají mnoho podcílů a také navrhovaných opatření pro realizaci. 16

17 Také v dokumentech Evropské unie najdeme pasáţe věnované uměleckému vzdělávání. Jedná se zejména o tzv. Zelenou knihu, která zdůrazňuje posílení vazby mezi kulturou a vzděláváním tak, aby se lidé naučili vyuţívat a rozvíjet svůj tvůrčí potenciál. Česká republika se na výzvy snaţí reagovat. Zvýšený zájem o umělecké, kulturní a esteticko-výchovné snahy můţeme v naší zemi pozorovat od roku 1990, kdy došlo k velkým změnám v celé naší společnosti. Na tyto změny zareagoval i vzdělávací systém. Nastal odklon od jednotného způsobu výuky směrem k myšlenkám humanizace a demokratizace, kde začaly mít estetickovýchovné snahy své místo. Státní kulturní politika také chce s cílem rozvoje osobnosti posílit vliv kultury v oblasti vzdělávání. Strategie hospodářského růstu ČR na léta chápe kulturu jako samostatnou prioritní osu. Počítá s využitím kulturního potenciálu jako prostředku hospodářského růstu. (Lázňovská, 2011) V září 2011 se konalo v odborné a organizační gesci Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy diskusní fórum na téma Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Jeho cílem bylo otevřít celospolečenskou diskusi o roli a podpoře uměleckého vzdělávání v ČR. Fórum prezentovalo různé podoby formálního a neformálního uměleckého vzdělávání a nabídlo některé moţnosti jejich propojení. Závěr fóra upozornil na koncepční problémy v této oblasti, například neexistence koncepčního nastavení spolupráce mezi MŠMT a MK v oblasti uměleckého vzdělávání a také v institucionalizované systémové podpoře umění a uměleckých institucí obdobně, jako je tomu v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Fórum přineslo návrhy řešení některých problémů. 1.5 Stručná historie uměleckého vzdělávání u nás Umělecké vzdělávání v českých zemích má velkou tradici a například sítí základních uměleckých škol a počty ţáků, kteří je navštěvují, je Česká republika stále na špici Evropy. Následuje stručný exkurz do historie uměleckého vzdělávání. 17

18 V 17. a 18. století byly střediskem kulturního ţivota kláštery a koleje, kde studovali budoucí kantoři, skladatelé i jiní hudebníci. O chrámovou hudbu v klášterech a kolejích pečovali vybraní kněţí skladatelé. Velký význam pro rozvoj hudebnosti v nejširších vrstvách české společnosti 18. století měla škola. Hudba patřila k hlavním vyučovacím předmětům, coţ vyplývalo ze závislosti škol na církvi a šlechtě, která se kvůli zvýšení společenského lesku obklopovala hudbou. Všeobecný školní řád z zaváděl na hlavních a normálních školách předmět kreslení jako praktickou výchovu k řemeslu. Císařským dekretem z byla zřízena Kreslířská akademie, která zahájila svou činnost roku 1800 jako nejstarší umělecká škola v českých zemích (nyní AVU). V Praze 18. století je znám cech tanečních mistrů, kteří jako jediní měli právo drţet veřejné tančírny a také tanci vyučovali. Roku 1788 bylo v Praze takových tanečních mistrů deset. V roce 1811 byla pod patronací Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách zaloţena Praţská konzervatoř, která patřila k prvním školám tohoto druhu v Evropě. Leoš Janáček inicioval zaloţení brněnské hudební a dramatické konzervatoře sloučením varhanické školy, hudební školy Besedy brněnské a hudební školy Vesna. Vedle toho existovalo mnoţství hudebních škol soukromých. První státní umělecká škola u nás byla zaloţena r v Praze pro výchovu odborníků v oblasti uţitého umění dnes Umělecko-průmyslová škola v Praze. Roku 1887 byla zřízena německá Hudební škola v Bečově na Karlovarsku, podporovaná Říšskou radou i rakouskou vládou, s úmyslem vytvořit z ní německou konzervatoř. První městskou hudební školou byla Česká hudební škola v Českých Budějovicích zaloţená roku Po ní následovaly další školy v Táboře, Plzni, Pardubicích a jinde. Do roku 1945 u nás nebyla ţádná umělecká vysoká škola. Teprve byla zřízena praţská Akademie múzických umění (AMU), která sdruţuje fakulty hudební, divadelní a filmovou. Poté následovala roku 1946 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze. Následně roku 1947 začala fungovat Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně. V roce 1961 byly městské hudební školy přejmenovány na Lidové školy umění (LŠU). Lidové školy umění byly přejmenovány v roce 1990 na základní umělecké školy (ZUŠ) a vyhláškou Ministerstva školství z roku 1991 O organizaci základního uměleckého školství byl zpřesněn statut a pojetí ZUŠ. 18

19 Po roce 1989 vznikalo také mnoţství soukromých základních uměleckých škol. 1.6 Současný stav uměleckého vzdělávání v ČR Soulský program (2010) ţádá zvýšení povědomí veřejnosti o hodnotách umělecké výchovy a podněcování podpory umělecké výchovy ve veřejných i soukromých sektorech. Státy naplňují tento poţadavek prostřednictvím oficiálního školského systému a podpory činnosti kulturních institucí. V těchto případech mluvíme o tzv. formálním uměleckém vzdělávání. To stát nejen podporuje, ale také kontroluje jeho kvalitu. Druhou částí je neformální umělecké vzdělávání, které probíhá na mnoha místech např. v rodině nebo pod záštitou řady soukromých institucí Umělecká výchova v rodině Rodina má asi nejvíce moţností k ovlivňování jedince a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Otakar Kádner (1925) přišel uţ ve 20. letech minulého století s myšlenkou, ţe se má s estetickou výchovou začínat uţ v předškolním věku v rodině a to tak, ţe směřujeme pozornost dítěte k přírodním krásám, obklopujeme ho vkusnými předměty a podněcujeme ho k vlastní jednoduché a spontánní umělecké činnosti. Otokar Chlup (1956) povaţuje vlastní tvůrčí uměleckou činnost za moţnou aţ od určitého věku, ale uţ předtím by se mělo dítě na tuto činnost připravovat tím, ţe na něj budeme záměrně působit prostředky krásy věku přiměřenými na smysly, cit, rozum a vůli. Dítě podvědomě vnímá a napodobuje schémata chování, která v rodině sleduje. V rodině si dítě utváří první podněty kulturní povahy ať uţ se jedná o mezilidskou komunikaci, vzhled, bydliště, návštěvy kulturních institucí. V dětech lze vypěstovat zájem o cokoli tedy i o umění, ale nutné je, aby tento zájem a potřebu měli i samotní rodiče. 19

20 1.6.2 Umělecká výchova v kulturních zařízeních Česká republika má relativně širokou a kvalitní síť kulturních zařízení (divadla, kina, muzea, galerie, objekty památkové péče, knihovny). Uměleckovýchovný vliv těchto institucí na mládeţ lze výrazně posílit tím, ţe bude jejich činnost koordinována s činností škol, ale samozřejmě i rodiny. Soulský program (2010) ţádá po členských zemích, aby školy podporovaly účast ţáků na mimoškolních uměleckých programech. Moţných způsobů spolupráce je mnoho. Kulturní instituce mohou nabízet školám určitý servis v oblasti uvádění divadel a koncertů v rámci výchovných programů. Mohou také nabízet různé semináře, workshopy a letní školy. Pedagogickým pracovníkům mohou být nabízeny ze strany kulturních institucí vzdělávací kurzy či spolupráce na různých projektech. Kulturní instituce také mohou nabízet organizační a technickou spolupráci pro amatérské umělce při prezentaci jejich artefaktů. Kulturní zařízení můţe plnit svou estetickovýchovnou funkci pouze v případě, ţe do něj dítěti někdo ukáže cestu, zaujme ho, pomůţe mu vše vnímat, pochopit a proţít. V případě nevhodného přístupu rodiny či učitele lze velmi jednoduše dětem návštěvy kulturních zařízení dlouhodobě znechutit. Pro děti a mládež nemá význam, jestli je kultura vrcholná nebo populární, stará nebo nová. To, na čem záleží, je naleznutí správného oslovení a odhadnutí toho správného tónu, abychom s dětmi a mladistvými vstoupili do dialogu. To je základ pro kooperativní umění zprostředkování. Chuť na kulturu, pozornost a výdrž při společné práci ta pak přijde sama od sebe. (Völckers, 2013) Umělecké vzdělávání ve škole Dnešní škola pravděpodobně pro většinu dětí není místem, kde by spontánních uměleckých záţitků získávaly nejvíce, ale má nezastupitelnou funkci v tom, ţe ţivelné dětské záţitky z jiných oblastí dokáţe systematizovat a přetvářet je na určité hodnoty a postoje. 20

21 Mateřské školy Umělecká výchova má v současném školském systému jedny z nejlepších podmínek v mateřských školách. Uţ jen proto, ţe na rozdíl od ostatních škol zde výchovné cíle převládají nad cíly vzdělávacími. V mateřských školách jsou zastoupeny prakticky všechny sloţky umělecké výchovy: hudební výchova a zpěv, literární výchova (předčítání, umělecké vyprávění), taneční a pohybová výchova, výtvarná výchova (malování, kreslení, vystřihování a další základní výtvarné techniky), dramatická výchova (vstupování do rolí v různých situacích a příbězích), divadelní výchova (např. maňáskové divadlo) a filmová výchova (promítání dětských filmů). Estetické cítění se zde rozvíjí ale i v mimoumělecké oblasti a dá se říci, ţe prostupuje celým systémem mateřské školy (inspirace přírodou, prostředí školky, chování a vystupování dětí, stolování atd.) Ne ve všech školkách a ne všemi učitelkami je tento ideální stav uváděn do praxe. Práce učitelky mateřské školy vyţaduje velmi všestrannou připravenost. V praxi se setkáváme s tím, ţe učitelky ovlivňují děti tou uměleckou oblastí, která je jim osobně blízká. Existují tak školky, kde jsou děti šikovné ve výtvarné oblasti, jinde zase dobře zpívají, jinde umějí dobře vyprávět a dramatizovat. Cílem však je, aby školky nabídly dětem všeobecnou základnu estetické výchovy, třeba i s pomocí externích odborníků. Základní školy Základní školy mají ideální podmínky pro naplnění poţadavku Soulského programu (2010) po co největší dostupnosti uměleckého vzdělávání. Na rozdíl od vyšších i niţších typů škol, od ZUŠ i od volnočasových krouţků základní školy navštěvuje ze zákona 100% populace. Podle současného vzdělávacího systému ČR mají školy moţnost zavádět do praxe kromě hudební výchovy a výtvarné výchovy také nové předměty - dramatickou výchovu, taneční a pohybovou výchovu a filmovou/audiovizuální výchovu. Ve většině současných základních škol se ale stále vyučují pouze tradiční hudební výchova a výtvarná výchova. 21

22 Často se také vyučují pouze tradičním způsobem, který příliš nereflektuje dnešní moţnosti estetickovýchovné oblasti. Školy často nedostatek odborných pedagogů na umělecké předměty kompenzují vyuţíváním sluţeb kulturních institucí (návštěvy divadel, galerií atd.) nebo si zvou přímo na školu externí pedagogy s různými tematickými projekty. Pro vylepšování uměleckého vzdělávání na ZŠ sice stát vytvořil podmínky, ale nevytvořil ţádnou motivaci, aby jich učitelé a ředitelé škol chtěli naplňovat. Umělecké vzdělávání je tak stále vnímáno jako něco druhořadého, jako pouhá výchova. Všeobecně se očekává, ţe všichni ţáci budou mít bez velkého úsilí jedničku, coţ je diskriminující vůči talentovaným jedincům, jejichţ práce není vyzdviţena nad ostatní (na rozdíl od práce např. nadaných matematiků nebo fyziků v jiných předmětech) Střední školy Střední školy jsou ideálním místem pro rozvoj umělecké výchovy díky tomu, ţe studenti uţ jsou schopni chápat tematicky i formálně náročnější umělecká díla, narůstají jejich ţivotní zkušenosti i historická orientace a stále častěji mají potřebu vyjadřovat se uměleckými formami. Na středních školách však nestudují povinně všichni a dochází zde k větší specializaci oborů dle zájmu studentů. Uměleckým oborům se tak mohou výrazněji věnovat pouze studenti, kteří se přihlásí na patřičné školy. S uměleckými snahami se lze v největší míře setkat na konzervatořích a dalších uměleckých školách, na středních pedagogických školách nebo na všeobecných gymnáziích. Existuje mnoho středoškolských i učňovských oborů, kde je umělecká výchova naopak upozaďována. Je to většinově na školách, kam chodí studenti či ţáci, kteří se jinde neţ ve škole s uměním jako předmětem zájmu setkají jen velmi zřídka, pokud vůbec. Základní umělecké školy Na pomezí mezi školním vzděláváním a volnočasovou aktivitou jsou v očích veřejnosti vnímány základní umělecké školy (bývalé lidové školy umění). Zájemci se v nich mohou vzdělávat ve čtyřech hlavních oborech, 22

23 coţ jsou: hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň, navštěvovat ZUŠ nyní mohou i dospělí. Studium na ZUŠ je sice placené, ale školné je z velké části dotováno státem. Stát také určuje jednotnou koncepci vzdělávání pomocí Rámcového vzdělávacího programu. Na učitele je kladen poţadavek odpovídajícího vzdělání a celý vzdělávací proces podléhá kontrolám České školní inspekce. I přesto zde v koncepčních věcech naráţíme na problémy. Základní umělecké školy ve většině případů nereflektují poţadavky zavádění nových digitálních a jiných vznikajících uměleckých forem (film, videoklip, muzikál, moderování rádio, televize, fotografie, digitální úprava, design). Některé stávající obory ZUŠ jsou nelogicky propojovány (např. literárně-dramatický obor) nebo zbytečně zuţovány jejich náplně (výuka pouze herectví místo komplexního uvaţování o divadle atd.). Systém základního uměleckého vzdělávání v ČR je přesto pro zbytek Evropy v mnoha aspektech vzorem. Asi nejdůleţitější je velká rozšířenost ZUŠ v ČR jich působí téměř 500, a jsou tak dostupné pro velkou část populace. Přesto se však jedná o školy výběrové a nemůţeme tedy říci, ţe by zcela naplňovaly poţadavek Soulského programu (2010) po uměleckém vzdělávání celé populace Organizace poskytující servis školám V posledních letech zaznamenaly velký rozvoj organizace, jejichţ náplní je příprava interaktivních programů pro školy. Příkladem jsou například tzv. Dramacentra. Tyto organizace sdruţují pedagogy, kteří chystají pro ţáky základních a středních škol lekce dramatické výchovy zaměřené na různé problematiky (často se jedná i o konkrétní zadání připravené na klíč pro danou školu). Dramacentra se stále rozšiřují a jsou dobrou cestou, jak nabídnout ţákům něco, co jejich učitelé sami nabídnout nemohou. Sledování lekcí pod vedením odborníků je přínosné a inspirativní i pro učitele navštívených škol. Podobná centra by se měla více rozvíjet i v dalších druzích umění, aby se do škol více dostaly i nabídky lekcí zaměřených např. na film nebo na tanec. Vyuţívání těchto organizací má i svá rizika. Programy mohou být tvořeny buď kvalitně umělci a pedagogy se vzděláním, nebo mohou být postaveny jako 23

24 přivýdělek pro ne příliš úspěšné umělce (různé společnosti, kde vystupují 2-3 herci a kočují po školách s programy, loutkovými představeními atd.). Kvalitu zde lze jen velmi těţko dopředu odhadnout, a školy by tak měly spoléhat na reference Samostatné volnočasové umělecky-vzdělávací organizace Mimo formální (státem podporovaný a kontrolovaný) vzdělávací systém stojí mnoho zájmových volnočasových organizací, které umoţňují dětem a mládeţi rozvíjet své koníčky. V estetickovýchovné oblasti se jedná o nepřeberné mnoţství uměleckých oborů (různé druhy tance, divadlo, film, fotografie, dramatický obor, výtvarný, hudební nástroje, zpěv atd.) Zájmové vzdělávání se často uskutečňuje při školských zařízeních nebo ho nabízejí střediska volného času, kluby, domy dětí a mládeţe, domy kultury, nevládní neziskové organizace, muzea, galerie a další obdobné instituce. Právě do této skupiny lze zařadit i Uměleckou agenturu Ambrozia, jejíţ fungování je hlavní náplní této práce. 2 Zařazení Ambrozie do systému uměleckého vzdělávání 2.1 Umělecká agentura Ambrozia základní údaje Umělecká agentura Ambrozia při Základní škole Hradec Králové - Pouchov o.p.s. (dále jen Ambrozia) oficiálně existuje od roku Do rejstříku obecně prospěšných společností vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové byla zapsána pod identifikačním číslem (IČO) (viz příloha 1). Od tohoto dne také funguje dle stanov, které upravují její náplň a organizační a kontrolní struktury (viz příloha 2). Tyto stanovy jsou v souladu s aktualizací zákona 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Sídlo Ambrozie je v budově Základní školy Hradec Králové Pouchov, K Sokolovně

25 Umělecká agentura Ambrozia uţ od roku 2003 (ještě před zaloţením o.p.s.) nabízí mladým lidem v Hradci Králové volnočasovou výuku divadelního, filmového a muzikálového herectví, tance, zpěvu a moderování. Kromě pravidelné celoroční výuky pořádá pod názvem Ambroziáda letní a zimní několikadenní umělecké kurzy, kterých se účastní mladí lidé z celé ČR. Její ţáci se objevují ve filmech, seriálech, reklamách, moderují a mají úspěchy na divadelních festivalech, recitačních, rétorických a moderátorských soutěţích. Ambrozia spolupracuje také s mnoha školami a firmami - realizuje školení pro učitele a zaměstnance (v oblasti proţitkové pedagogiky a komunikace) nebo pomáhá s technickým a programovým zajištěním různých akcí. 2.2 Obecně prospěšná společnost a její fungování Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou. Jedná se o neziskovou společnost podobně jako například občanská sdruţení nebo nadace. Obecně prospěšná společnost poskytuje veřejnosti obecně prospěšné sluţby za předem stanovených a pro všechny uţivatele stejných podmínek. Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat označení obecně prospěšná společnost nebo jeho zkratku o. p. s.. Založení obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Návrh na zápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. K návrhu na zápis musí být přiloţena zakládací listina a doklad o vzniku a trvání zakladatele, je-li právnickou osobou. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od zaloţení obecně prospěšné společnosti. Ředitel 25

26 Ředitel je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenţ řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Ředitel nemůţe být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn se zúčastnit jednání správní rady a dozorčí rady s hlasem poradním. Správní rada Správní rada má nejméně tři členy. Počet členů správní rady musí být dělitelný třemi. Členem správní rady můţe být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům. V pracovněprávním vztahu k dané obecně prospěšné společnosti můţe být nejvýše jedna třetina členů správní rady. Funkční období členů správní rady je tříleté. Dozorčí rada Dozorčí rada je nejméně tříčlenná. Počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání dozorčí rady. Dozorčí rada: přezkoumává řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti; nejméně jedenkrát ročně podává zprávu řediteli a správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti; dohlíţí na to, ţe obecně prospěšná společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou obecně prospěšné společnosti. Finance Výsledek hospodaření (zisk) nesmí být pouţit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být pouţit na poskytování obecně prospěšných sluţeb, pro které byla obecně prospěšná společnost zaloţena. Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými sluţbami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správou obecně prospěšné společnosti. 26

27 Výroční zpráva Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období. Účelem výroční zprávy je informovat o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti. Výroční zpráva kromě náleţitostí stanovených zákonem upravujícím účetnictví musí obsahovat také informace: o všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných sluţeb a doplňkové činnosti a jejich zhodnocení; o lidských zdrojích; o výnosech v členění podle zdrojů; o vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni; o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře; o celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaloţené pro plnění obecně prospěšných sluţeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti, včetně výše nákladů na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady; o změně zakládací listiny a změně ve sloţení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k nimţ došlo v průběhu účetního období. Ambrozia ve svém fungování dodrţuje všechny povinnosti dané zákonem a zatím vţdy úspěšně prošla všemi kontrolami z magistrátu města, kraje i finančního úřadu. 2.3 Myšlenkové principy UA Ambrozia Ambrozia vychází ve své činnosti z několika základních principů, které ovlivňují přístup k uměleckému vzdělávání a odlišují Ambrozii od ostatních subjektů. Artefiletika jako myšlenkové východisko Přístup Ambrozie k uměleckému vzdělávání vychází z artefiletiky tedy z reflektivního, tvořivého a záţitkového pojetí vzdělávání a výchovy. Pojem je 27

28 odvozen z latinského ars, artis = umění, a řeckého slovního kořene -fil-, který vyjadřuje vztah anebo příznivý postoj (např. mít rád). V oblasti metod artefiletika staví na spojení umělecké výrazové hry s tzv. reflektivním dialogem. Artefiletika pokládá vlastní uměleckou tvorbu žáků za první poznávací krok, na nějž má navazovat krok druhý; reflexe a dialog mezi žáky jako zdroj nového poznání. Uvedeným přístupem se artefiletika hlásí k tzv. pedagogickému konstruktivismu a k didaktickým směrům zaměřujícím výuku na rozvíjení kritického myšlení nebo tzv. myšlení vyššího řádu (učit se rozumět svým vlastním duševním procesům a pohnutkám). (Slavík, 2001) U klientů Ambrozie je tedy snaha i o systematického rozvíjení estetického vnímání, chápání a citového proţívání uměleckých děl. Lektoři seznamují ţáky s kritérii, která by měla pomoci interpretovat a hodnotit umělecké jevy. Klienti Ambrozie během kurzu absolvují několik projektů, ze kterých prezentují výstupy na večerních programech. Důleţitou sloţkou je zpětná vazba tedy porota odborníků, která hodnotí umělecké snaţení klientů. Hodnocení se budeme komplexně věnovat v dalších kapitolách. Zapojení moderních uměleckých forem, využití digitální techniky Soulská konference (2010) vyjádřila poţadavek, aby umělecká výchova využívala nových digitálních a jiných vznikajících uměleckých forem. Ambrozia se snaţí tento poţadavek reflektovat a umoţňuje klientům kurzů pracovat i s moderní digitální technikou (v rámci výuky filmu, fotografie, dabingu, moderování, muzikálu atd.). Umělecká výchova by neměla být stavěna do opozice ke světu počítačů a techniky. A díky kabelům a osobnímu počítači často vidíme probouzet se rozličné talenty i tam, kde bychom před lety talent nenašli. Na kurzech Ambrozie se mohou účastníci setkat s obory, které základní umělecké školy ani jiné instituce obvykle nenabízejí. Ambrozia má také moţnost začleňovat tyto nové obory a přístupy daleko rychleji, neţ je dokáţí zavádět např. základní umělecké školy. Nadřazenost procesu nad produktem Ambrozia si uvědomuje riziko toho, ţe část lektorů jsou výkonní umělci, kteří jsou zvyklí být hodnoceni za umělecké výsledky. Mohou tedy mít tendence klást přehnaný důraz na kvalitu prezentovaných děl ţáků a hledat přímou úměru 28

29 mezi touto kvalitou a svými pedagogickými schopnostmi. Prezentace bývá v běţné umělecké realitě většinou cílem umělcova snaţení. V Ambrozii však platí, ţe cílem uměleckého vzdělávání by vţdy měl být tvůrčí proces a ne pouze prezentace výsledného díla. To neznamená, ţe by se prezentace neměly vůbec konat. Veřejné vystavení či předvedení výsledků práce žákům přináší pocit úspěchu a motivaci pro další tvorbu. Také žáky naučí dokončovat práci a nést za její výsledky odpovědnost. (Machková, 1998, s. 38). Klienti kurzů si uvědomí více neţ na zkouškách, ţe umění je ţivé a ţe v něm funguje komunikace mezi vystupujícími a diváky. Uvědomí si, ţe mezi hledištěm a jevištěm probíhá předávání jistého sdělení a také společné sdílení záţitků, ţe zde funguje velmi silná vzájemná interakce. Mnoho klientů se cestou vystupování před publikem učí odbourávat trému, která často lidem komplikuje i dospělý profesní ţivot. A proti trémě není mnoho jiných obran neţ trénink toho, co nám dělá problém. Veřejná prezentace by však měla být chápána ţáky i učitelem jako závěrečný bonus, ne jako stěţejní část, ke které je směřováno snaţení celého kurzu. Lektoři vědí, ţe závěrečná prezentace můţe být třeba pouhou ukázkou práce z hodin, nikoli představením. A pokud lektor a skupina nechtějí, závěrečná prezentace být vůbec nemusí. Zde se Ambrozia svým přístupem vymezuje proti mnoha školám a školským zařízením, kde jsou veřejná vystoupení a jejich termíny (a občas i témata) nařizována lektorům vedením. Umělecké vzdělání pro všechny Ambrozia se snaţí umoţnit účast na svých kurzech co nejširšímu spektru mladých lidí. Nepodmiňuje přijetí na kurz sloţením talentových zkoušek. A díky cenám jsou kurzy Ambrozie dostupné i pro střední sociální třídu. Cesta k profesionální umělecké kariéře Ambrozia je zajímavým partnerem pro produkce a televize, které shánění dětské herce (díky tomu, ţe jejími kurzy projde přes 1000 účastníků ročně). Ambrozia nefunguje jako castingová agentura, děti nijak nezastupuje ani z jejich případného profesionálního angaţmá nijak neprofituje. Nicméně pomocí sociálních sítí a u informuje své klienty celoročně o moţnostech (castingů), které v profesionálním světě mají a které mohou či nemusí vyuţít. 29

30 Na svých kurzech Ambrozia prostřednictvím svých lektorů mladé klienty varuje, ţe pouze velmi malé procento z nich má šanci se uţivit jako profesionální umělci. Cesta k umělecké kariéře je kromě talentu lemována i tvrdou dřinou a zásahem štěstěny. Ambrozia nabízí svým účastníkům moţnost setkat se a pobavit se tváří v tvář s lidmi, kteří se ve svých oborech pohybují uţ mnoho let v celorepublikové špičce. V oblasti herectví to byl např. Tomáš Töpfer, Petr Kostka, Ondřej Vetchý atd. Tato setkání a rady od opravdových osobností mohou účastníky kurzů velmi ovlivnit (byť třeba i odradit od profesionální umělecké kariéry). Ambrozia se snaţí motivovat účastníky pro umění nikoli kvůli slávě, ale kvůli zájmu o obor jako takový a jeho podstatu. Jedním z hlavních cílů je oslabování vnější motivace ţáků (stát se slavným seriálovým hercem) a posilování vnitřní motivace (např. chtít dobře zahrát určitou roli). Nový pohled na umělecké obory Ambrozia se snaţí díky výběru lektorů z profesionální sféry a z různých uměleckých líhní nabízet mnoho pohledů na umění. Pluralita názorů je důleţitá pro mladé účastníky, kteří třeba nepoznali více neţ jednoho učitele. Nejeden účastník, který třeba na malém městě chodí na dramatický obor na ZUŠ nebo hraje v amatérském souboru, je na kurzech Ambrozie překvapen, jaké další formy např. divadla jsou moţné. Posilování kreativity Soulská konference (2010) definovala jako ideální výsledek působení umělecké výchovy kreativního občana. Ambrozia předem vylučuje metody netvořivé, jako jsou pamětní učení, kopírování, přejímání hotových forem, napodobování aj. Ambrozia se snaţí otevírat oči a podněcovat k dalšímu uměleckému hledání. Kurzy Ambrozie se snaţí fungovat tak, aby posilovaly kreativní a inovativní schopnosti jednotlivců (tvorba vlastních projektů, aktivní zapojení celé skupiny). Právě kreativita je podstatnou sloţkou osobnosti lidí, kteří jsou v dnešní době povaţováni za konkurenceschopné. 30

31 Chápání umění jako nástroje komunikace Kurzy Ambrozie by měly klienty vést ke schopnosti vyjadřovat své subjektivní pocity a názory prostřednictvím hudebních, tanečních, dramatických a dalších uměleckých oborů. Jedním z hlavních cílů by tedy mělo být, aby ţáci porozuměli řeči umění a uměli prostřednictvím uměleckého díla komunikovat s okolím. Důleţitá je hlavně myšlenka, kterou povaţuje skupina za natolik aktuální, ţe má touhu ji sdělovat někomu dalšímu (ať uţ prostřednictvím tance, divadla nebo filmu). Komplexní přístup k oborům Na rozdíl od základních uměleckých škol se Ambrozia snaţí v rámci svých kurzů účastníkům nabízet komplexní přístup k oborům. V rámci taneční školy se na Ambroziádě učí ţáci moderní i výrazový tanec a zkoušejí si i propojení tance s příběhem formou natáčení tanečního videoklipu. Podobně v divadle se nevyučuje pouze herectví, ale také stavba inscenace jako celku a výkon mnoha dalších divadelních profesí. Motivace pro soustavnou činnost Smyslem výuky na kurzech Ambrozie není předání informačního minima o umění, nahrazování nedokonalého vědění dokonalejším, spíše by mělo jít o vzbuzení zájmu o umění. Lektor by měl dětem ukázat cestu k umění a vzbudit u nich zájem o další umělecký rozvoj. Cílem je, aby klienti kurzů Ambrozie v uměleckém vzdělávání pokračovali celoročně. Ambrozia nechce pouze to, aby se vraceli na její kurzy, ale chce motivovat ţáky i k přihlášení se na základní uměleckou školu či jinou celoročně fungující instituci v místě jejich bydliště. Přiměřenost nároků na žáky Josef Patočka (1902) vznesl dodnes platný poţadavek na tvorbu hodnotného umění s ohledem na věk ţáků. Jeho splnění je i nyní pro mnoho učitelů problémem. Úkoly pro ţáky volí buď příliš jednoduché (a tudíţ nezajímavé), nebo příliš sloţité (a tudíţ nedosaţitelné). Ambrozia se snaţí přizpůsobit organizační formy tak, aby byli všichni účastníci prací zaujati. Jedná 31

32 se zejména o výběr lektorů, témat, sloţení skupin dle věku, zájmu a předchozích zkušeností, přiměřená délka výukových bloků a přiměřená oborová rozmanitost během dne. Neformální atmosféra Ambrozia se pohybuje někde na pomezí mezi školou a letním táborem. Snaţí se ţákům nabídnout alternativu ke způsobu učení, na který jsou zvyklí z běţné školy. Klíčový význam má neformální uvolněná atmosféra, principy vzájemné úcty a spolupráce. Lektoři berou své svěřence jako spolupracovníky, se kterými mají společnými silami zrealizovat určitý projekt. Mezi lektory a klienty funguje tykání a dobré vztahy často přetrvají i mimo probíhající kurzy. Učení se umění uměním o umění Pokud bychom parafrázovali výrok S. Mackové, ţe dramatická výchova je učením se divadlu, divadlem a o divadle, dalo by se říci, ţe Ambrozie se snaţí učit umění, uměním a o umění. Na kurzech Ambrozie se klienti učí: Umění pomocí práce na projektech prakticky realizovat nejrůznější umělecké formy a tvary. Uměním pomocí vhodně vybíraných témat se rozvíjí osobnostně-sociální sloţka klientů. Soulská konference (2010) ve svých doporučeních připomíná, ţe prostřednictvím umělecké výchovy lze podporovat schopnost reagovat na závažné globální výzvy od míru až po udržitelnost. Umělecká práce s vhodně zvolenými tématy tak klientům pomáhá tříbit názory a upevňovat postoje nejen ve vztahu k umění, ale i v tematice světonázorové, politické a mravní. Z osobnostně sociálního rozvoje zde dochází zejména k posilování schopnosti empatie, tolerance, spolupráce, komunikace, argumentace, kritického myšlení, sebepoznání a zdravého sebepojetí. Zároveň je však třeba varovat před nebezpečím, aby osobnostně-sociální cíle nepřeváţily nad těmi uměleckými. Protoţe zdokonalení se v uměleckých oborech je důvodem, proč se klienti na kurzy Ambrozie hlásí. Část z nich zná velmi dobře tzv. utilitaristické vedení výuky ze svých základních a středních škol. Učitelé estetickovýchovných předmětů někdy vnímají umělecké dílo jen jako prostředek k tomu, aby naučili nějakou znalost, dovednost nebo vytvořili nějaký postoj, tzn., stavbu si prohlédneme, abychom na ní našli prvky daného 32

33 slohu, báseň přečteme, abychom se naučili recitovat, obrázek si prohlédneme, abychom si z něj odnesli poučení atd. Jaromír Uţdil (1974, s. 12) říká, ţe umělecké dílo je často využíváno pouze jako názorná ukázka určitého jevu nebo období. Umělecké formy by neměly pouze slouţit k dosaţení vzdělávacího cíle nebo vytvoření ţádoucího postoje k určitému tématu. O umění klienti získávají (byť v menší míře) i informace o teorii a historii oboru, kterému se na kurzech Ambrozie věnují. Vzhledem ke krátkému času se však většinou jedná buď o jednorázové přednášky Úvod do oboru nebo o poznámky lektorů přímo v průběhu tvůrčí práce. Ovlivnění budoucí kultury a umění Ambrozia se na svých kurzech snaţí spoluvytvářet aktivní a tvořivé lidi, ale také kultivované a vnímavé diváky. Snaţí se budovat celkový pozitivní přístup člověka ke kultuře a umění. To je důleţité nejenom pro člověka samotného, ale pro kulturní vývoj celé společnosti. Pouze generace lidí, která si bude váţit kultury a umění minulosti a současnosti, můţe napomoci k budování kultury budoucnosti. 3 Marketingová koncepce Ambrozie Říká se, ţe nejlepší reklamou je kvalita. Ale ani sebevětší kvalita náplně kurzů by Ambrozii bez kvalitně zvládnutého marketingu nezajistila tak velký růst během tak krátkého času. Většina lidí si pod pojmem marketing představí pouze reklamu a snahu prodat. Je to zcela běţný jev vyplývající z mnoţství reklam, které je všude kolem nás. Reklama a prodej jsou sice dvě marketingové funkce, ale často ne ty nejdůleţitější. Marketing musíme v moderním pojetí chápat nikoli jako přesvědčit a prodat, ale jako schopnost uspokojit potřeby zákazníka. Zatímco k prodeji výrobku dochází aţ poté, co je vyroben, k marketingu dochází uţ dávno předtím a pokračuje během celého ţivotního cyklu produktu. Marketing ve svém důsledku prostupuje všemi sloţkami firmy. Vychází z trhu, z nabídky a poptávky, mapuje konkurenci, navrhuje produkty, cenovou politiku, ovlivňuje personální, provozní, distribuční a propagační strategii firmy. 33

34 3.1 Marketingový mix Marketingový mix je souborem taktických marketingových nástrojů výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu. (Kotler, 2004, s. 105) Aby obchodníci na trhu dosáhli co největšího úspěchu, pouţívají marketingové nástroje, jeţ vytvářejí marketingový mix. Marketingový mix je tedy tvořen souhrnem všech nástrojů, které vyjadřují vztah podniku k jeho vnějšímu okolí, tzn. k zákazníkům, dodavatelům, médiím, distribučním a dopravním organizacím, zprostředkovatelům apod. (Hálek, 2010, s. 75). O marketingovém mixu můţeme hovořit jako o tzv. 4P a patří sem: produkt (Product); cena (Price); místo, distribuce (Place); propagace (Promotion). Dle těchto čtyř kritérií bude dále popisováno fungování Ambrozie. 3.2 Produkt Při vyslovení slova výrobek při běţné řeči si většina lidí vybaví něco hmotného, co prošlo výrobním procesem. Marketing však chápe produkt jako jakýkoli objekt podnikatelské či nepodnikatelské aktivity, tj. vše, co lze prodat a koupit. Chápe ho komplexně, tedy předpokládá, ţe výrobek není nakupován jenom pro jeho základní funkci, např. proto, ţe chladnička chladí, mikina hřeje, lampa svítí, nýbrţ pro celou škálu dalších vlastností, které produkt můţe nabídnout. Kaţdá úspěšná firma musí mít nejprve tzv. podnikatelský záměr. Jedná se o základní plán podnikání. Je to nápad, jakým způsobem by se daly na trhu vydělat peníze. Úspěšnost podnikatelského záměru závisí na praktickém provedení a kvalitě záměru. Při tvorbě podnikatelského záměru musíme sledovat dva aspekty: místo na trhu a cílovou skupinu. 34

35 3.2.1 Místo na trhu a cílová skupina Místo na trhu Prvotně si firma musí poloţit otázku, zda je na trhu po výrobku či sluţbě poptávka. Dále zda je schopna na trhu konkurovat a zda se bude od konkurenčních podniků něčím lišit. V případě, ţe firma nedokáţe na všechny tři otázky odpovědět kladně, je vhodné, aby na trh raději nevstupovala. Ambrozia hledala své místo na trhu poměrně obtíţně. Zejména pro to, ţe v dobách začátků ji zakládali vysokoškolští studenti, kteří ji vnímali částečně jako volnočasovou aktivitu, která měla uspokojovat jejich vlastní zájmy a záliby (a ty byly často různorodé). V letech povaţovala Ambrozie amatérské divadelní projekty za svůj hlavní produkt. V letech následujících to pak byly celoroční umělecké kurzy pro děti na základních školách. Obě tato směřování se však z důvodů, které jsou uvedeny podrobněji níţe, ukázala jako mylná. V obecné rovině se dá říci, ţe po amatérském divadelním souboru nebyla poptávka na trhu (v Hradci Králové je nabídka kvalitních profesionálních divadel dostatečná). A v oblasti vedení celoročních krouţků pro děti existovala nerovná konkurence v podobně státem dotovaných ZUŠ. Teprve v roce 2007 Ambrozia našla své místo na trhu, kde překonává konkurenci a kde má svou hlavní cílovou skupinu, která se vyznačuje velkou poptávkou po jejích produktech - totiţ pořádání prázdninových jednorázových umělecky zaměřených kurzů pro děti a mládeţ. Cílová skupina Na základě zhodnocení trhu by firma měla zvolit své cílové skupiny. Cílová skupina je skupina potenciálních klientů, kteří mají něco společného. Na základě společných rysů jsme schopni do určité míry předpokládat jejich chování na trhu (jejich přání a potřeby). Při uvaţování o cílové skupině je třeba brát v potaz kritéria jako: věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, místo v rodině, ţivotní styl, společenské postavení atd. 35

36 Primární cílová skupina Vzhledem k hlavnímu produktu Ambrozie (pořádání jednorázových týdenních a víkendových uměleckých kurzů pro děti a mládeţ) jsou za primární cílovou skupinu povaţování potenciální klienti těchto kurzů. Zde je třeba uvaţování rozdělit do dvou rovin. Kurzů se sice účastní děti a mládeţ, ale platící zákazníci jsou jejich rodiče. Proto je třeba vnímat specifika obou skupin. Na většinu kurzů Ambrozie mohou jezdit účastníci od 7 do 18 let. Nejširší skupinu klientů tvoří účastníci ve věku od 10 do 14 let (cca 55%) tedy ţáci základních škol. Zbylých 45% se dělí téměř rovným dílem mezi malé děti a středoškolské studenty. Mezi středními školami jednoznačně dominují studenti těch prestiţnějších gymnázia, obchodní akademie atd. Na kurzech Ambrozie převaţují dívky nad chlapci v poměru 7:3. Klienty Ambrozie obvykle tvoří děti z rodin, které své děti kulturně vedou a rodiče mají obvykle vyšší vzdělání. Z hlediska ekonomického zázemí se jedná o rodiny středních a vyšších příjmů (u kurzů v ČR) a vyšších příjmů (u kurzů v zahraničí). Poměrně často na kurzy Ambrozie jezdí i účastníci jiných národností. Obvykle se jedná o děti z dvojjazyčných dobře zabezpečených rodin, kterým v českém vzdělávacím systému chybí to, co je v jiných státech běţné totiţ modernější výchovné a vzdělávací koncepce. Důleţitým faktorem je ţivotní styl dětských klientů Ambrozie a jejich motivace. Zde se účastníci dělí do čtyř velkých skupin. Největší skupinou jsou děti, které si některý z uměleckých oborů vyzkoušely na amatérské úrovni (divadelní scénka v hodině dějepisu, tanec na školní akademii) a sklidily úspěch. To je motivovalo k další činnosti. Aniţ by správně odhadly své skutečné schopnosti, očekávají, ţe Ambrozia jim otevře cestu k profesionální umělecké dráze (tj. ţe budou slavní a budou hrát například v nějakém seriálu). Část těchto dětí odjíţdí zklamána, protoţe se na Ambroziádě setkají s mnohem talentovanějšími jedinci a sami si uvědomí, ţe jim nejsou schopni konkurovat. Část těchto dětí je naopak ještě více motivována pro další činnost v oboru. Druhá velká skupina klientů jsou děti, které na sobě ve svých oborech soustavně pracují celoročně a kurzy Ambrozie berou jako určitou nadstavbu (zde se jedná zejména o ţáky ZUŠ a různých krouţků a amatérských divadel). Třetí skupinou jsou děti, které pocházejí z uměleckých rodin, kde si rodiče přejí, aby jejich děti šly v jejich stopách. Tyto děti mají často mnoho zkušeností s různým veřejným vystupováním, ale jejich schopnosti často neodpovídají cílům jejich rodičů, coţ je 36

37 nezřídka traumatizuje. Poslední skupinou jsou děti, které zjistily, ţe umění není jejich ţivotním snem ani hlavním koníčkem, ale na kurzy Ambrozie opakovaně jezdí kvůli atmosféře a kamarádům. Je třeba brát také v potaz mírný posun cílové skupiny u kurzů, které nejsou výhradně umělecky zaměřeny, ale jsou kombinovány s jiným programem (v zimě lyţování, v létě pobyt u moře). Na tyto kurzy někdy přijíţdějí i lidé, pro něţ je důleţité právě lyţování nebo pobyt u moře a umělecké vzdělávání je spíše určitým doplňkem. Sekundární cílové skupiny Některé produkty zaměřuje Ambrozia i na soukromé firmy, mateřské, základní a střední školy nebo soukromé dospělé klienty. Ve srovnání s primární cílovou skupinou se jedná o výrazně niţší obrat a spíše občasné aktivity Hlavní vyučované obory Ambrozia se věnuje vzdělávání v pěti hlavních uměleckých oborech: - herectví hlas, pohyb, tvorba představení, filmové herectví, dabing, improvizace - film filmové herectví, filmová tvorba, práce s technikou - muzikál zpěv, tanec, herectví tvorba projektů - tanec výrazový, moderní, alternativní - moderování rozhlas, TV, ţivé Na některých kurzech je nabídka rozšířena i o výtvarné techniky, fotografii, tvůrčí psaní, DJ, loutkové herectví atd. 37

38 4 Produktové portfolio Ambrozie 4.1 Celoroční kurzy Celoroční kurzy byly (kromě amatérského divadelního souboru) první aktivitou Ambrozie, která je realizována na školách v Hradci Králové od školního roku 2004/2005. Jedná se o jakousi konkurenci základním uměleckým školám s tou výhodou, ţe ţáci nemusejí kaţdý týden na hodiny dojíţdět přes celé město do ZUŠ, ale lektoři Ambrozie jezdí za dětmi na jejich školy. Tuto výhodu Ambrozie oceňovali zejména rodiče mladších dětí, kteří se báli pouštět děti dojíţdět samotné. Ambrozia v průběhu let posilovala svou oborovou nabídku celoročních kurzů: Divadelní herectví několik kurzů pro ţáky různých věkových kategorií Moderní tanec děleno do skupin dle věku a výkonností Muzikálové herectví fungující jako nadstavba pro studenty zpěvu a herectví Populární zpěv individuální hodiny s lektorem Moderování individuální hodiny s lektorem Příprava na přijímací zkoušky na umělecké školy kurz, který probíhá kaţdou neděli v dlouhých odpoledních blocích a několik lektorů se snaţí připravit malou skupinku účastníků na přijímací zkoušky na střední nebo vysoké herecké školy (viz příloha 3) Provoz internetového rádia během jednosemestrálního kurzu projdou zájemci blokovou výukou moderování v rádiu pod vedením zkušených rozhlasových moderátorů a poté vytvářejí či doplňují moderátorský tým internetového rádia Ambrozia, kde samostatně fungují a vysílají pod vedením starších a zkušenějších kolegů (viz příloha 4) Jednotlivé kurzy byly v průběhu let otevírány dle aktuálního zájmu klientů na různých školách v různém počtu skupin. V nejsilnějších letech 2008/09 a 2009/2010 působila Ambrozia s celoročními kurzy na sedmi základních školách a počet účastníků se blíţil 200. Systematická práce v kurzech je doplněna účastní na festivalech, přehlídkách, soutěţích dle zaměření oboru a soustředěními. 38

39 Od školního roku 2012/2013 uţ Ambrozia své celoroční kurzy utlumuje a soustředí je výhradně do svého sídla na ZŠ Pouchov. Důvodem je, ţe v oblasti celoročních kurzů je pro soukromou společnost těţké konkurovat státem dotovaným základním uměleckým školám. Vzhledem k tomu, ţe celoroční kurzy měly vţdy minimální podporu od města (cca Kč ročně) bylo sloţité udrţet ceny niţší, neţ má ZUŠ, a nabízet vyšší nebo alespoň srovnatelnou kvalitu (tj. zaplatit dobré lektory a prostory). Základní školy, na kterých kurzy probíhaly, sice obvykle vycházely vstříc sníţením nájmu, ale sehnat za nabízený honorář kvalitní lektory pro celoroční práci s tak malým úvazkem bylo stále sloţitější. Ambrozia proto činnost těchto celoročních kurzů musela dotovat ze svých jiných ziskových aktivit. Po pochopení faktu, ţe cesta celoročních kurzů je ekonomicky neúnosná, se Ambrozia začala více profilovat v pořádání týdenních a víkendových jednorázových kurzů. 4.2 Jednorázové kurzy V pořádání týdenních prázdninových a víkendových uměleckých kurzů pro děti a mládeţ našla Ambrozia od roku 2008 svou hlavní náplň. Pořádání těchto kurzů má oproti celoročním tyto výhody: Nabídka Ambrozie nekonkuruje nabídkám státem dotovaných ZUŠ, které přes prázdniny a o víkendech obvykle nefungují. Ambrozia se ocitá v konkurenčním prostředí státem nepodporovaných soukromých subjektů herecké tábory, kurzy pořádané castingovými agenturami atd. V této rovné konkurenci se uţ Ambrozii podařilo vybudovat si silnou pozici a renomé. Ambrozia nabídku základních uměleckých škol optimálně doplňuje, protoţe dokáţe na týdenních prázdninových kurzech nabídnout klientům tak zajímavé lektory z praxe, které by ani Ambrozia, ani ZUŠ na výuku celoročních kurzů nezískala, protoţe jsou příliš zaneprázdnění. Na prázdninových kurzech Ambrozie mohou účastníci obohatit svůj pohled na obor spoluprácí s aktivními umělci (herci z divadel, moderátory z rádií a televizí atd.) z různých míst ČR. Další výhodou jednorázových kurzů je výrazné rozšíření cílové skupiny. Zatímco na celoroční kurzy mohli pravidelně docházet pouze lidé z Hradce Králové a okolí, na jednorázové akce přijíţdějí klienti z různých koutů republiky. 39

40 Následuje přehled jednorázových akcí, které jsou v nabídce Ambrozie. Dobrým znamením je, ţe akce - jak termínově, tak lokalitami - rok od roku přibývají. Dosud Ambrozia nemusela ţádnou akci z důvodu nezájmu zrušit. Tradice pomáhá posilovat dobré jméno společnosti Víkendové workshopy První aktivitou v oblasti jednorázových akcí byl víkendový workshop pod názvem Vánoční Ambroziáda Od toho roku vznikla tradice této akce, která probíhá vţdy o posledním předvánočním víkendu (v letech 2010 a 2011 byly z důvodu velkého zájmu dokonce dva prosincové víkendy). Princip Vánoční Ambroziády spočívá v tom, ţe se účastníci dopředu hlásí do určité tvůrčí dílny, ve které pak po celý víkend pracují pod vedením lektora a v neděli večer prezentují výstupy z dílny svým rodičům. Vánoční Ambroziáda má stále nejširší oborový záběr ze všech aktivit Ambrozie účastníci se mohou hlásit do dílen: divadla, filmu, moderování, alternativního herectví, muzikálu, výtvarného umění, fotografie, tance, dabingu, DJ, populárního zpěvu, divadelní improvizace, tvůrčího psaní, uměleckého přednesu atd. Podrobnější informace o průběhu akce i nabídce dílen ročníku 2013 viz příloha 6. Faktem ovšem zůstává, ţe největší zájem účastníků je o obory, které Ambrozia začala postupem času povaţovat za své tradiční tedy: divadlo, film, muzikál, tanec, moderování. Graf 1 Počty účastníků na Vánoční Ambroziádě Zdroj: vlastní tvorba 40

41 Graf počtu účastníků vykazuje odlišnou tendenci neţ ostatní kurzy Ambrozie, u kterých je počet účastníků rovnoměrně stoupající. První výchylku směrem dolů v roce 2009 způsobil tehdy odváţný krok přechodu od papírových k elektronickým přihláškám, bezhotovostním platbám atd. Část konzervativní společnosti na to ještě nebyla připravena, ale po rychlém překlenutí prvotního úbytku zájmu se tato modernizace ukázala jako prospěšná a udrţela Ambrozii v této oblasti náskok před ostatními. Poklesy návštěvnosti v letech 2012 a 2013 jsou způsobeny posilováním reklamy na týdenní Podzimní Ambroziádu nebo týdenní Zimní Ambroziádu. Ambrozia chce, aby se klienti raději účastnili týdenních kurzů (informace o nich viz níţe) neţ krátké víkendové akce před Vánoci. Od roku 2012 proto není Vánoční Ambroziáda příliš propagována a výrazný pokles zájmu se projevil takřka okamţitě. Vedle Vánočních Ambroziád, které nabízejí tradičně mnoho dílen a obrovské kapacity, začaly vznikat v roce 2011 i menší Víkendové workshopy. Ty vţdy nabízejí jednu konkrétní dílnu pod vedením jednoho lektora pro omezenou skupinku zájemců. Probíhají zatím výhradně v Hradci Králové Týdenní umělecká škola Od léta 2009 se na portfoliu sluţeb Ambrozie objevují týdenní umělecké kurzy, které se v následujících letech stávají hlavním a nejúspěšnějším produktem. Nabídka týdenních prázdninových kurzů se v letech 2009 aţ 2014 neustále rozšiřovala. Ambrozia svou nabídkou v roce 2014 uţ pokrývá všechny prázdniny, které mají základní a střední školy. A nabídka kurzů se šíří také do různých měst České republiky i do zahraničí Letní Ambroziáda Letní Ambroziáda je od roku 2009 vlajkovou lodí společnosti Ambrozia. Ze strany klientů je o ni největší zájem. 41

42 Průběh Letní Ambroziády První den týdenního kurzu jsou účastníci rozděleni do tříd po maximálně 15 lidech zhruba stejného věku. Kaţdá třída má svůj rozvrh, podle kterého po celý týden pracuje v jednotlivých předmětech s různými lektory. Poslední den kurzu probíhá veřejná prezentace ukázek práce pro rodiče a přátele účastníků. Během týdne čeká účastníky také relaxace v podobě tradičních letních aktivit (koupání, grilování, sport) a spousta zábavných večerních programů (diskotéka, pěvecké, herecké, taneční a improvizační soutěţe atd.) Na Letní Ambroziádu přijíţdějí také slavní herci, kteří s účastníky pobesedují a poskytnou řadu cenných rad. Takovými hosty byli například Tomáš Töpfer, Ondřej Vetchý, Miloslav Mejzlík, Petr Kostka, Tomáš Savka a další. Účastníci si v průběhu pobytu mají moţnost vyzkoušet nanečisto, jak probíhají přijímací zkoušky na hereckou konzervatoř, DAMU nebo JAMU. Zájemci vystoupí před porotou s jedním monologem a jednou básní, které se naučí zpaměti interpretovat ještě před příjezdem na kurz, a porota sloţená z lektorů poté zadává různé variace a úkoly. Letní Ambroziáda probíhá v budovách škol. Výuka dále probíhá v sálech, zkušebnách a dabingovém studiu. Na Letní Ambroziádě jsou kromě odborných lektorů i vedoucí tříd, kteří přebírají za nezletilé účastníky plnou zodpovědnost 24 hodin denně a starají se o ně mimo výuku. Účastníci jsou ubytováni přímo v prostorách školy v upravených školních třídách. Spaní je ve vlastních spacích pytlech. Strava je formou plné penze. Samozřejmostí je celodenní pitný reţim. Účastníkům je k dispozici i dobře vybavený bufet. Doprava na akci je individuální. Koncepce akce směřování ke specializacím Vedení Ambrozie se snaţí po celou dobu fungování Letní Ambroziády úroveň akce posouvat směrem vzhůru. Ke koncepčním změnám dochází vţdy na základě námětů lektorů i účastníků. V letech 2009 a 2010 bylo hlavní myšlenkou akce nabídnout účastníkům vhled do co nejvíce druhů umění. Účastníci byli rozděleni podle věku do skupin po cca 15 lidech. Všechny skupiny pak dle rozvrhu prošly výukou pěti hlavních oborů: Divadlo, Film, Zpěv, Tanec, Moderování. Přičemţ předměty Divadlo a Film měly mírně vyšší hodinovou dotaci neţ ostatní tři předměty. Pro názornost se 42

43 podařilo dohledat větší část rozvrhu turnusu Letní Ambroziády 2010 (viz příloha 6). Tato koncepce byla jednoduchá z organizačního hlediska bylo snadné rozdělit skupiny, vytvořit úvazky lektorům a vytvořit rozvrh. Problémy se však začaly jevit při práci na projektech. Umělecké obory, jako jsou například moderní tanec a moderování, jsou od sebe svým zaloţením relativně vzdáleny. Někteří účastníci tak v jednom předmětu byli skvěle motivováni a z druhého byli otráveni, protoţe jim nešel a ani se ho nechtěli učit. Tato demotivace jedinců ovlivňovala pak celou skupinu i lektora nutila ho vţdy sniţovat úroveň práce na stupeň nejslabších jedinců, coţ zase nevyhovovalo těm zdatnějším. Druhý problém, na který lektoři upozorňovali, byl v nízké hodinové dotaci jednotlivých předmětů. Na koncepci prvních dvou ročníků by se dalo aplikovat rčení o chytání mnoha zajíců na jednou. Lektoři poţadovali, aby měli moţnost se zájemci o obor stihnout více neţ pouhou povrchní ochutnávku. Někteří lektoři cítili, ţe není dostatečně vyuţita jejich odbornost. Vedení Ambrozie tedy vyslyšelo volání po větší specializaci a rok 2011 znamenal jistý mezikrok. Předměty na Letní Ambroziádě byly rozděleny na hlavní (s větší hodinovou dotací) a vedlejší (s menší hodinovou dotací). Účastníci si předem v přihláškách vyplňovali, o jaké obory mají zájem. A skupiny byly rozděleny nejen podle věku, ale také podle oborového zájmu členů. Kaţdá skupina přitom měla jiné hlavní a jiné vedlejší předměty. Pro názornost je přiloţen rozpis hodinových dotací ve třídách tohoto ročníku (viz příloha 7). Od léta 2012 se Ambrozia rozhodla pro největší krok směrem ke specializaci oborů. Účastníci se mohou dopředu v přihláškách hlásit do jednotlivých škol. V nabídce je Herecká škola, Filmová škola, Muzikálová škola, Taneční škola a Moderátorská škola. Účastníci se během kurzu seznámí s daným oborem v podobě několika předmětů (kaţdý veden jiným lektorem). Filmová škola: filmové herectví, filmová tvorba, improvizace, dabing. Herecká škola: divadelní herectví, improvizace, hlasová a pohybová výchova, filmové herectví, dabingové herectví Muzikálová škola: divadelní herectví, hlasová výchova a zpěv, scénický tanec Taneční škola: moderní tanec, výrazový tanec, natáčení tanečního videoklipu 43

44 Moderátorská škola: hlasová výchova a práce s mikrofonem, rozhlasové moderování, televizní moderování, moderování ţivých akcí Tato nová koncepce je podstatně sloţitější pro organizátory - tvorba rozvrhů turnusů a úvazků lektorů je komplikovanější. Na druhou stranu dává nová koncepce moţnost věnovat se jednotlivým projektům více do hloubky a pracovat s maximálně motivovanými klienty (dělají jen sloţky oboru, který je baví a na který se hlásili). Proti nové koncepci se v roce 2012 v evaluačních dotaznících ozývaly protestní hlasy ze strany účastníků i jejich rodičů. Vedení Ambrozie však tento krok připravovalo natolik dlouho a pečlivě, ţe se nenechalo odradit protestními hlasy, ač změna odradila část klientů. Odradila totiţ právě ty děti, které chtěly jezdit na kurzy Ambrozie jako na zájmový tábor a bavit se s kamarády. Na druhou stranu v předchozích letech jistě stará koncepce odradila mnoho talentovaných dětí nízkou úrovní práce a povrchností. Tyto děti sice nebyly slyšet v dotaznících ani stíţnostech rodičů, ale prostě v tichosti přestaly jezdit, protoţe chtěly jet na vzdělávací kurz a ne na tábor. Ambrozia dala tedy od roku 2012 jasně najevo, ţe nepořádá tábory, ale vzdělávací kurzy, ţe nedá přednost kvantitě přihlášek před kvalitou a ţe má zájem o motivované klienty, kteří se chtějí učit a pracovat na uměleckých projektech, a ne o dovolenkáře. K zatím poslední inovaci pojetí výuky došlo v roce 2014, kdy Ambrozia rozhodla udělat od nové koncepce mírný krok zpět tím, ţe klienti mladší 10 let se sice hlásí na konkrétní obor, ale jejich vzdělávací plán je sestaven tak, aby se setkali i s obory ostatními (tedy tak, jak to bylo před rokem 2012). Důvodem je, ţe malé děti obvykle nejsou oborově vyhrazené a je pro ně přínosné seznámit se s více uměleckými obory, aby si později mohly vybrat ten pro ně pravý. Zatímco starší účastníci uţ více vědí, čemu se chtějí věnovat, takţe jim specializace vesměs vyhovuje. Pro názornost přikládám rozvrh jednoho z turnusů z léta 2013 (viz příloha 8). Rozšiřování kapacit a turnusů Jak jiţ bylo zmíněno, zájem o Letní Amboroziádu ze strany klientů je relativně velký a rok od roku nutil vedení Ambrozie k rozšiřování kapacit. V létě 2009 probíhal jeden týdenní turnus v Hradci Králové. V letech 2010 a 2011 probíhaly dva po sobě jdoucí turnusy v Hradci Králové. V roce 2012 začala 44

45 územní expanze proběhly 4 turnusy (2 v Hradci Králové, 1 v Jihlavě a 1 v Domaţelicích u Přerova). V létě 2013 uţ bylo v nabídce 5 turnusů (2 v Hradci Králové a po jednom v Brně, Přerově a Jihlavě). V létě 2014 uţ Ambrozia nabízí 7 turnusů. Ke stávajícím místům přibyly ještě turnusy v Ústí nad Labem a Plzni. Při pohledu na mapu ČR je v roce 2014 rozloţení turnusů optimální, aby ze všech míst republiky byly na jednotlivé turnusy pro klienty přijatelné dojezdové vzdálenosti. Jednotlivé turnusy mají kapacitu cca 100 osob. Obr. 1 Zobrazení turnusů Letní Ambroziády 2014 Zdroj: vlastní tvorba Graf 2 Vývoj počtu účastníků na Letní Ambroziádě Zdroj: vlastní tvorba 45

46 Letní Ambroziáda u moře V roce 2011 přidala Ambrozia do portfolia svých produktů týdenní letní pobyt u moře s uměleckým zaměřením. První ročník proběhl v Itálii ve spolupráci s cestovní kanceláří BK tour. Od roku 2012 se podařilo domluvit cenově výhodnější a bliţší Chorvatsko. Ambrozia zde nevyuţívá sluţeb cestovní kanceláře, ale pronajímá si ubytovací kapacity napřímo od majitelů (cestovní agentura), čímţ se podařilo sníţit náklady a tedy i výslednou cenu pro klienty. Stejně tak autobusovou dopravu řeší Ambrozia bez zprostředkovatelů výběrové řízení vyhrál v roce 2013 dopravce CDS Náchod. Jak Letní Ambroziáda u moře probíhá Letní Ambroziáda u moře není tak intenzivně umělecky zaměřena jako Letní Ambroziáda v ČR. Umělecké projekty zde tvoří zhruba polovinu času, druhou polovinu tvoří tradiční letní aktivity. Turnusy u moře jsou určeny pro děti a teenagery od 8 do 18 let se zájmem o umění. Po celý pobyt jsou účastníci v oddílech podle věku. Program se přizpůsobuje potřebám všech věkových kategorií. Do Chorvatska se jede společně luxusním klimatizovaným autobusem. Na výběr jsou 4 nástupní místa: Praha, Hradec Králové, Brno a Bratislava. Cesta trvá asi 12 hodin. Jiţ třetím rokem se v Chorvatsku jezdí na stejné místo. Istrijský poloostrov se nachází v nejsevernější části chorvatského pobřeţí. Istrie patří vůbec k nejnavštěvovanějším oblastem Chorvatska. Ubytování je zajištěno v chatkách v kempu Pineta, který je kousek od rybářského městečka Faţana. Pineta je spíše menší kemp, který je zhruba ze třetiny obsazen českými klienty. Ubytování je zajištěno v dřevěných chatách. Ty mají celkem tři místnosti, přičemţ v kaţdé jsou 2 3 lůţka. Do chat je zavedena el. energie. Kaţdá chata je vybavena nádobím a ledničkou. Sociální zařízení (WC, sprchy, umývárny s teplou i studenou vodou) jsou společné. Stravování je formou plné penze. Po zkušenostech z Itálie, kdy ne všechny děti jedly místní jídla, má Ambrozia v zahraničí svého českého kuchaře. Účastníci si uţ v přihláškách označí, o jaké umělecké obory mají zájem, a dle této volby jim je sestaven vzdělávací plán. Výuka probíhá kaţdý den ve dvou blocích (cca hodina a půl). Kromě práce na uměleckých projektech čekají účastníky také 46

47 tradiční letní aktivity (koupání, opalování, míčové hry, závody na člunech, petangue, badminton, stavění hradů, výlety atd.) a umělecké večerní programy. V nabídce jsou dva fakultativní výlety. Jeden večerní do historického města Pula s prohlídkou kolosea a návštěvou trhů. Druhý výlet je plavba lodí s fishpiknikem a koupáním na ostrově. Graf 3 Vývoj počtu účastníků na Letní Ambroziádě u moře Zdroj: vlastní tvorba Podzimní Ambroziáda Podzimní Ambroziáda vznikla jako nabídka na týdenní podzimní prázdniny v roce První dva ročníky se jednalo pouze o Podzimní filmovou školu, kde účastníci byli rozděleni na jednotlivé filmové štáby, určili si role a sami řídili celé natáčení vlastního malého filmu. Všechny štáby dostaly stejný námět a bylo zajímavé pozorovat, jak kaţdý štáb postupoval při své práci jinak. Ze stejného námětu vzniklo několik odlišných filmů. S přibývajícím počtem zájemců o tanec přibyla v roce 2012 ve stejný termín i Podzimní taneční škola, kde se účastníci věnovali nejrůznějším formám tance. Od roku 2013 v rámci sjednocující koncepce dostala Podzimní Amboroziáda stejný ráz jako Ambroziáda letní (tedy výběr z pěti oborů film, divadlo, tanec, muzikál, moderování). První tři ročníky Podzimní Ambroziády probíhaly pouze v sídle Ambrozie v Hradci Králové. Ročník 2013 uţ probíhaly akce souběţně v Hradci Králové a v Jihlavě. 47

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti za rok 2009 Účetní jednotka: Umělecká agentura Ambrozia při ZŠ Pouchov HK o.p.s. IČ: 27551008 K Sokolovně

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2015 Lukáš Kobrle JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Dramatická umění Divadlo a výchova DIPLOMOVÁ

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní umělecká škola Brno, Charbulova 84, 618 00 I. Základní ustanovení 1. Organizační řád Základní umělecké školy Brno, Charbulova 84 upravuje organizaci a řízení školy s přihlédnutím

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

VZOR. Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:...

VZOR. Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:... VZOR Statut..., o. p. s. se sídlem..., IČ:... Čl. 1 Úvodní ustanovení 1.... (název vč. zkratky právní formy)...(dále jen společnost ) vznikla dne... zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Materiální podmínky 4. Personální podmínky 5. Ekonomické podmínky 6. Cíle vzdělávání 7. Formy a metody

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

PROMĚNA STŘEDOŠKOLSKÝCH KNIHOVEN NA PULZUJÍCÍ INFORMAČNÍ CENTRA

PROMĚNA STŘEDOŠKOLSKÝCH KNIHOVEN NA PULZUJÍCÍ INFORMAČNÍ CENTRA PROMĚNA STŘEDOŠKOLSKÝCH KNIHOVEN NA PULZUJÍCÍ INFORMAČNÍ CENTRA Masarykova univerzita Brno Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví Realizační tým projektu: Jana Hošáková, Hana Kočí,

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015

Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015 Základní škola Dolní Beřkovice Nádražní 250, 277 01 Dolní Beřkovice Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015 Zpracovala: Mgr. Jana Basařová ředitelka školy

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Vendelínek, o.p.s.

Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Vendelínek, o.p.s. Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Vendelínek, o.p.s. (dále jen "Společnost") 1. ZAKLADATELÉ, NÁZEV A SÍDLO SPOLEČNOSTI 1.1 Zakladatelem Společnosti je: společnost Josefínka s.r.o., IČ: 246

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Nadační fond Jendy Rajmana

Nadační fond Jendy Rajmana Statut nadačního fondu Nadační fond Jendy Rajmana I. Všeobecná ustanovení čl. l Nadační fond Jendy Rajmana (dále jen "fond") byl zřízen zakladatelem ing. Pavlem Hančarem, bytem v Hořicích, Riegrova 1048,

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, Liberec 1, 460 01, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 1/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový znak: 1.1 Skartační znak: A 10 Změny: nahrazuje Organizační

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s.

Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s. Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Medindex o.p.s. Článek I Úvodní ustanovení 1. Obecně prospěšná společnost Medindex o.p.s. je právnickou osobou založenou dle zákona č.248/1995 Sb. v jeho

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

SMLOUVA O ZALOŽENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI. MAS Lužnicko o.p.s.

SMLOUVA O ZALOŽENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI. MAS Lužnicko o.p.s. SMLOUVA O ZALOŽENÍ OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI MAS Lužnicko o.p.s. uzavřená dnešního dne podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění, (dále též jen zákon o o.p.s.

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Obsah Identifikační údaje... 3 Charakteristika školy... 4 Vymezení

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace školy Autoevaluace školy je podrobně rozpracovaná podle 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení

Více

prezentace seminář: ZAHRADA HROU 13. 4. 2011 Gabriela Navrátilová ředitelka nadace

prezentace seminář: ZAHRADA HROU 13. 4. 2011 Gabriela Navrátilová ředitelka nadace prezentace seminář: ZAHRADA HROU 13. 4. 2011 Gabriela Navrátilová ředitelka nadace představení nadace kdo jsme a co děláme jak pomáháme Nadace PROMĚNY je soukromá nezisková organizace, kterou na přelomu

Více

STANOVY. KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, z. s. SPOLKU. Čl. 1. Název a sídlo

STANOVY. KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, z. s. SPOLKU. Čl. 1. Název a sídlo STANOVY SPOLKU KŘESŤANSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM OSTRAVA, z. s. Čl. 1. Název a sídlo Název: Křesťanské vzdělávací centrum Ostrava, z. s. (dále jen spolek ) Sídlo: Kostelní náměstí 1, 728 02 Ostrava Čl. 2 Statut

Více

Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů

Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 16 752/2004-51 Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 I. Všeobecná ustanovení a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále MŠ) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Lesní mateřská škola Svatošky, z. s. Stanovy spolku

Lesní mateřská škola Svatošky, z. s. Stanovy spolku Lesní mateřská škola Svatošky, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Spolek Lesní mateřská škola Svatošky, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb.,

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 č.j.: 146/2010 DODATEK K ŠVP PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 Dodatek upravuje 5 oblastí: 1. Učební plán pro 9. ročník ve školním roce 2010/2011 2. Poznámky k učebnímu plánu 3. Vysvětlivky k volitelnému předmětu

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

Bc. Jolana Říhová projektový manaţer rozvoj, komunikace, vzdělávání

Bc. Jolana Říhová projektový manaţer rozvoj, komunikace, vzdělávání Bc. Jolana Říhová projektový manaţer rozvoj, komunikace, vzdělávání nový program proč právě zahrady? ZAHRADA HROU / o programu Podpora zakládání a kreativního využívání originálních zahrad při školách

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek,

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více