ZpravodajNo. 5 EDITORIAL. Vždy se to zdá nemožné dokud to neuděláš. prosinec Přejeme Vám krásné Vánoce a úspěšný rok 2014 plný odvahy!

Transkript

1 OBSAH 1 Editorial 2 Pozvánka na jarní setkání Active Citizens škol 2 Co nás motivuje? 2 Video o projektu 3 Ohlédnutí za proběhlými akcemi 3 Školení učitelů ve Šlapanicích 3 Školení učitelů v Poděbradech 4 Školení studentů a učitelů v Praze 4 Studijní cesta do Coventry 5 Metodická fokusní skupina 5 První část kvalitativního výzkumu dokončena 5 Konference Propojme se! 6 Active Citizens ve světě 7 Témata školních komunitních projektů 2013/ Inspirace pro vás 10 Pocit domova je spojený s místní komunitou - rozhovor s Ondřejem Matějkou 13 Komunitní škola a standardy kvality 15 Active Citizens tým se představuje 15 Kontakt ZpravodajNo. 5 prosinec 2013 PF 2014 Vždy se to zdá nemožné dokud to neuděláš. Nelson Mandela Přejeme Vám krásné Vánoce a úspěšný rok 2014 plný odvahy! EDITORIAL Milí účastníci a přátelé, v tomto čísle newsletteru se opět ohlížíme za celým uplynulým půl rokem. Při sestavování přehledu aktivit, které proběhly mezi zářím a listopadem, jsme tím množstvím byli až trochu zaskočeni. Tři školení, studijní cesta do Velké Británie, konference Propojme se!, kvalitativní výzkum a v neposlední řadě vylaďování metodiky. A aby toho nebylo málo, tak jsme vytvořili o projektu i krátké propagační video. Snad se Vám bude líbit! Active Citizens letos slaví své páté narozeniny. V tuto chvíli projekt běží v 38 zemích světa. Chtěli bychom vás krátce seznámit s tím, jak v jiných zemích probíhá. Samozřejmě nemůžeme ignorovat to, co vás v tuto chvíli zajímá a pálí nejvíce. Vaše školní komunitní projekty. Malou přehlídku témat školních projektů najdete na stranách 7-9. A na závěr nabízíme malou inspiraci. S Ondřejem Matějkou jsme si povídali o dobrovolnictví v komunitě. A pro ty, kteří se zajímají o problematiku komunitních škol, nabízíme standardy, podle kterých se pozná, zda je škola opravdu komunitní. Teď vám již přejeme příjemné čtení a krásné Vánoce! Váš projektový tým

2 2 Co nás motivuje? V této chvíli mě motivuje vědomí, že můžu něco změnit. Že díky tomuhle se můžu dát dohromady s lidmi, kteří vidí smysl v tom, něco udělat pro svoji komunitu. To mě motivuje. Dalibor student, SPŠ Hranice Mě k tomu táhne strávit svůj volný čas něčím, co je smysluplné, nějakým pomáháním ostatním lidem. Eliška studentka, Gymnázium, Mnichovo Hradiště Mám rád, když vidím lidi se usmívat a jsem ještě radši, když k tomu můžu přispět. Také si myslím, že je důležité, abychom se aktivně účastnili dění kolem sebe, abychom aktivně nějakým způsobem utvářeli naši komunitu, naši společnost. Tomáš student, Gymnázium, Olomouc Hejčín Já si myslím, že projekt Active Citizens je důležitý, protože se studenti zapojují do dění ve své komunitě, jsou vychovávaní k tomu, aby nebyli lhostejní, aby nepřehlíželi věci, ale aby se je snažili aktivně změnit. ( ) Učitelé tu mají tu roli, že studenty nějakým způsobem vedou. I když jedním z bodů v desateru [desatero komunitního projektu] je, že je to studentský projekt, takže to není tak, že by učitelé přišli a řekli: Vy nám to zorganizujete tak, jak jsme si to vysnili. Ale přeci jen máme za ně zodpovědnost, to znamená, že nějakým způsobem to musíme řídit a to je určitě něco, co se hodí. ( ) Tohle je jiná forma řízení, kdy studenti jsou více partnery, kdy více promýšlíme věci a nenařizujeme jim, co by měli dělat. Miroslav Ježek učitel, Gymnázium Třebíč Pozvánka na jarní setkání Active Citizens škol Další setkání Active Citizens se uskuteční dubna 2014 v Praze. Za každý školní tým se mohou zúčastnit dva učitelé a dva studenti. Těšte se na interaktivní larpovou hru Občan 2.0, neformální výměnu zkušeností z vašich projektů a návštěvu veletrhu neziskových organizací! Video o projektu Chcete kamarádům, kolegům, rodičům, ale třeba i místním partnerům krátce vysvětlit, o čem je Active Citizens? Podívejte se naše nové video, možná se na něm poznáte vy nebo vaši kamarádi. Děkujeme všem za skvělou spolupráci! Video je ke stažení zde:

3 3 Ohlédnutí za proběhlými akcemi Já a ty: Školení pro učitele (Šlapanice, září) V polovině září proběhlo druhé školení učitelů ve Šlapanicích u Brna. Hlavním tématem bylo naslouchání, dialog, oceňování odlišností, moc aktivních občanů a mapování komunity. Co jsou funkční aspekty dialogu? Jakou moc máme my občané? Kdo rozhoduje v našem okolí? To jsou některé z otázek, na které se účastníci snažili nalézt odpověď. Mapování komunity si pak vyzkoušeli přímo na příkladu Šlapanic. Nejprve si zjistili dostupné informace o Šlapanicích na internetu. Pak se vydali za místními občany a organizacemi a přímo jich se ptali na to, co jim ve Šlapanicích chybí a jakou změnu by si přáli. Na základě takovéhoto mapování vznikly čtyři konkrétní nápady na projekty, které účastníci představili zástupcům občanského sdružení Čisté Šlapanice. Školení učitelů prvního ročníku (Poděbrady, září) Koncem září se v Poděbradech na dva dny sešli učitelé ze škol, které jsou v projektu Active Citizens zapojené již od roku Prostor byl především pro reflexi toho, jak se dařila práce se studentským týmem, metodikou i práce s partnery mimo školu. Diskutovaly se i výzvy a plány na další rok. Dostali jsme se ale i k obecnějším tématům, třeba úvahám nad tím, jaká byla role školy a učitele v minulosti a jaká očekávání s nimi jsou spojena dnes.

4 4 Ohlédnutí za proběhlými akcemi Studijní cesta do Coventry (Velká Británie, říjen) Skupina 15 českých učitelů strávila začátkem října pět dní v britském městě Coventry. Cílem studijní cesty bylo především seznámit se s komunitními aktivitami místních škol a setkat se a vyměnit si zkušenosti s učiteli, kteří na školách tyto aktivity s žáky realizují. Na jedné z komunitních škol strávili učitelé dokonce celý den, zúčastnili se vyučování a setkali se kromě ředitelky a britských kolegů i s českými studenty, kteří na této škole dlouhodobě studují. Součástí cesty bylo i několik workshopů zaměřených na leadership a dobrovolnickou práci a také návštěva místní radnice a pana starosty. Studijní cesta byla pořádána ve spolupráci s International Centre for Excellence of Community Schools (ICECS). My společně: Školení pro učitele a studenty (Praha, říjen) Co jste zjistili o vaší komunitě? Jakému tématu byste se chtěli věnovat? Jak by vaše město mělo vypadat v budoucnu? Co to je společensky prospěšný projekt? Pro koho by ten váš měl být? Jak si správně vybrat cíl? A jak ho správně naplánovat a rozdělit role v týmu? Takové a mnohé další otázky se ozývaly v polovině října v Praze na posledním z letošní série školení Active Citizens. Účastnilo se jej přes 60 učitelů a zástupců studentských týmů ze 17 středních škol. Účastníci na úvod představili výsledky mapování své komunity a hlavní témata, na která při mapování přišli. Poté se zamýšleli nad desaterem společensky prospěšného projektu a tím, jaké proměny by ve svých komunitách chtěli dosáhnout. A potom již pomalu vstupovali do vod samotného plánování projektu definice cílové skupiny, SWOT analýza, stanovení SMART cílů, tvorba harmonogramu, spolupráce s partnerem, propagace akce a mnohé další. Příležitost byla i k setkání a diskuzi s mladými lidmi z iniciativ Žijeme tady, Živé město, Pragulic a zástupci Nadace Via.

5 5 Ohlédnutí za proběhlými akcemi Metodická fokusní skupina (Praha, listopad) Koncem listopadu se v Praze sešla skupinka učitelů, která nám pomáhá metodiku Active Citizens vylepšit tak, abychom ji příští rok mohli sebevědomě rozeslat na všechny střední školy v republice. Učitelů jsme se ptali zejména na jejich zkušenosti s jednotlivými aktivitami. Metodička projektu Veronika Endrštová o setkání s učiteli říká: Chceme vytvořit metodiku, která nebude odtržená od reality ve školách. Proto pro nás mají setkání s učiteli velký smysl - pomáhají nám reflektovat obsah i formu aktivit. Často tak docházíme ke zjištění, že některá témata jsou pro studenty příliš složitá, nebo že učitelé naráží na časové bariéry, kvůli nimž není možné probrat některé oblasti příliš do hloubky. Kromě toho ale také společně objevujeme funkční prvky, učitelé přicházejí s vlastními nápady na vylepšení aktivit nebo sdílejí způsob, jakým propojili dílčí témata v jeden celek. Velmi cenné jsou i tipy na grafické pojetí a celkový formát tak, aby se s metodikou učitelům dobře pracovalo. Listopadové setkání bylo ve všech těchto směrech velice inspirativní. První část kvalitativního výzkumu dokončena Od října se 10 škol zapojilo do kvalitativního výzkumu, pomocí kterého se snažíme zjistit, co se studenti i učitelé během projektu naučí i to, jak projekt případně vylepšit. Během dvou měsíců Pavla Burgos z organizace Anthropictures všechny školní týmy minimálně jednou navšívila a se studenty a učiteli týmu Active Citizens si povídala o jejich cestě k projektovému plánu. Prostřednictvím rozhovoru s vylosovaným studentem a učitelem jsem zjišťovala, jak, proč a s jakým cílem projekt v každé škole vzniká. S celými týmy jsem pak pomocí prezentačního programu PREZI a dramatizace projektového tématu rozebírala různá úskalí, která realizace projektu může přinést, vysvětluje Pavla. A jaká je atmosféra v týmech? K tomu Pavla říká: Atmosféra v týmech slovy studentů: Trošku se hledáme. Teprve se poznáváme, ale myslím, že budeme dobrá parta. Učíme se táhnout za jeden provaz. Ale jo, začíná se to hýbat. Druhá fáze výzkumu se uskuteční na jaře po realizaci komunitních projektů. Výsledky pak budou prezentovány na podzim Konference Propojme se! (Praha, listopad) Konference Propojme se! aneb Mozaika pohledů na spolupráci škol, měst a obcí se konala ve čtvrtek 14. listopadu v Praze. Zúčastnilo se jí kolem stovky starostů, úředníků městských samospráv a ředitelů škol. Na konferenci se představilo 17 programů, které se snaží nějakou formou zapojit mladé lidi do dění v místě, kde žijí a posílit tak jejich občanské dovednosti. Projekt Active Citizens představili studenti Jan Morawiec a Marek Veselý z 1 st International School of Ostrava. Výstupy z konference včetně videozáznamu najdete na:

6 6 Active Citizens ve světě Možná ne všichni vědí, že český Active Citizens komunitní vzdělávání pro střední školy je součástí velké globální rodiny. Active Citizens celosvětově letos slaví své páté narozeniny. Projekt běží jak ve venkovských oblastech Pákistánu a jižního Súdánu, tak v městských čtvrtích východního Londýna a Dillí. Je velmi populární zejména v zemích severní Afriky nebo jižní Asie. A co řeší aktivní občané v Egyptě, Barmě, Súdánu nebo Pákistánu? Třeba úklid odpadků nebo sázení stromů v súdánském uprchlickém táboře Al Fateh, vytvoření vzdělávacího centra zajištujícího základní vzdělání pro děti v pákistánském Matiari nebo školení o právech pro dělnice v barmských textilkách. 38 zemí zapojeno 945 projektů realizováno 24,000 aktivních občanů se zúčastnilo školení Celou výroční zprávu za rok v angličtině si můžete přečíst zde: projekt-active-citizens-bezi-v-38-zemich -sveta/

7 7 Témata školních komunitních projektů 2013/2014 AMEN PHAGERAS E FALA (Bouráme zeď) Gymnázium Elgartova, Brno Propojení dětí z českých a romských rodin s cílem zlepšit jejich vzájemné porozumění i šance Romů na uplatnění ve většinové společnosti. MAZANÝ FILIP aneb mrsťa prsťa v Českém Brodě Střední odborná škola, Český Brod-Liblice Oživení kulturního života v Českém Brodě akcemi pro veřejnost připravenými školou v partnerství s různými institucemi. Studenti seniorům Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, p. o. Navazování vztahů mezi studenty a seniory formou tematických vánočních a velikonočních setkání. Selfless dream day Evropská obchodní akademie, Děčín Snížení kriminality mládeže na Děčínsku prostřednictvím prezentace práce hasičů, záchranářů a policistů. Spolu lepší cestou Střední průmyslová škola, Hranice Pomoc mladým lidem z nízkoprahového centra a dětského domova a dlouhodobá výpomoc v místní charitativní organizaci. Odpadfest Gymnázium, SOŠE a SOU, Kaplice Založení tradice jednodenního festivalu Odpadfest zaměřeného na problematiku snížení produkce a recyklace odpadů. Dej zeleni zelenou Gymnázium, Mnichovo Hradiště Zvýšení povědomí občanů Mnichova Hradiště o možnostech zapojení do koncepce rozvoje městské zeleně. Vánoce s dětským domovem Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Most Propojení dětí z běžných rodin s dětmi z dětského domova díky sérii předvánočních setkání. Město Most dobré místo pro život Střední škola technická, Most Vydávání tištěného a elektronického média zaměřeného na příběhy občanů Mostu a jeho komunitní život. Čtení a tvoření nejen pro děti EDUCA Střední odborná škola, s.r.o., Nový Jičín Zpestření života seniorům a dětem v nemocnicích a dalších zařízeních četbou. Hej! Fair Trade Gymnázium Olomouc-Hejčín Vzdělávání v oblasti Fair Trade a problémů globální nerovnosti připravené studenty pro žáky základních škol. LAETITIA PRO CIVITATE (Radost pro město) Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava Zlepšení společenské ohleduplnosti mladých lidí a příprava kulturního programu pro seniory.

8 8 Témata školních komunitních projektů 2013/2014 Gastronomem v každém věku Střední škola společného stravování, Ostrava Hrabůvka Kurzy gastronomických dovedností pro pěstounské rodiny zakončené společnou gurmánskou přehlídkou. Cyklistika v Třebíči a okolí Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o., Třebíč Tvorba tematické platformy pro rozvoj cyklistiky v Třebíči a jejím okolí a příprava jednodenního Dne cyklistiky. Otevřete oči, ne peněženku Gymnázium Třebíč Komponovaný večer pro seniory složený z přednášky a edukativních scének upozorňujících na reálné nástrahy v jejich životě. ZACHRAŇ SE! Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická, Ústí nad Labem Osvěta o zdravém stravování mezi žáky základních a středních škol. Postavme si Ústí Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem Zvýšení zájmu veřejnosti o urbanistický rozvoj Ústí and Labem prostřednictvím diskusí, přednášek a akcí ve veřejném prostoru. Otevři oči a začni pomáhat, aneb slušnosti není nikdy dost Obchodní akademie, Česká Lípa Osvěta o potřebách a životě lidí s postižením mezi mladšími studenty obchodní akademie vedená jejich staršími spolužáky. Kniha za knihou Gymnázium J. V. Jirsíka, České Budějovice Bazar knih, jehož výtěžek bude věnován mateřské škole pro zrakově postižené. Máme miliony příležitostí žít Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště, Český Krumlov Vytváření a upevňování společenských vztahů mezi místními lidmi všech generací pomocí oživování tradičních zvyků a svátků. Aktivní Kladno Gymnázium Kladno Rozšíření kulturní nabídky města přípravou kulturně-sportovních aktivit a propojováním místních kulturně zaměřených organizací. Závislosti, aneb špatní kamarádi a šikana, aneb následky na celý život Střední škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. Most Lepší pochopení problematiky různých druhů závislosti u dětí základních škol prostřednictvím divadelních scének a přednášek vedených studenty. TAMTAMy hlásí změnu Střední škola logistiky a chemie, Olomouc Dlouhodobá spolupráce studentů s centrem pro sluchově postižené děti s cílem zlepšit každodenní život těchto dětí a jejich rodin jakož i porozumění obou skupin. WALK THROUGH 1 st International School of Ostrava základní škola a gymnázium, s.r.o., Ostrava Přetvoření šedivého místa v centru Ostravy ve spolupráci s umělci všech věkových kategorií a žánrů.

9 9 Témata školních komunitních projektů 2013/2014 Dětský den na zámku Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o., Prostějov Oživení historické paměti obyvatel města Prostějov formou veřejné akce na místním zámku připomínající interaktivně jeho historii. Bourání mezigeneračních barier 2 Střední škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Volyně Odstraňování bariér ve vzájemném pochopení různých generací pomocí společných akcí. Pomoc hřeje i zahřeje aneb Šatník! Mendelova střední škola, Nový Jičín Sbírka šatstva pro klienty Azylového domu a sportovní aktivity a soutěže pro děti, jež v azylovém domě žijí. 1 Ústí nad Labem Gymnázium Jateční Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola dravotnická 2 Most Střední škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Střední škola technická 3 Děčín Evropská obchodní akademie 4 Mladá Boleslav Gymnázium Dr. Josefa Pekaře 5 Český Brod Střední odborná škola 6 Kladno Gymnázium Kladno 7 Česká Lípa Obchodní akademie 8 Mnichovo Hradiště Gymnázium Mnichovo Hradiště 9 České Budějovice Gymnázium J. V. Jirsíka 10 Český Krumlov Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště 11 Volyně Střední škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky 12 Kaplice Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice 13 Třebíč Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o Svitavy Obchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická 15 Brno Gymnázium Elgartova Bzenec Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví 17 Prostějov Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o Olomouc Gymnázium Olomouc-Hejčín Střední škola logistiky a chemie 19 Hranice Střední průmyslová škola Hranice Opava Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická 21 Nový Jičín Mendelova střední škola EDUCA - Střední odborná škola, s.r.o. sites.google.com/a/educa-sos.eu/educa/ 22 Ostrava Střední škola společného stravování 1 st International School of Ostrava - základní škola a gymnázium, s.r.o Český Těsín Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, p. o.

10 10 Pro inspiraci Pocit domova je spojený s místní komunitou Rozhovor s Ondřejem Matějkou, ředitelem občanského sdružení Antikomplex, o dobrovolnictví, výchově k občanství, o odvaze a trapnosti Máte projekt, který se jmenuje Komunita, proti nudě imunita. O co v něm jde? My jsme pro ten projekt nakonec zvolili z hlediska komunikace název zapojme.se, což souvisí s tím, že podstatná část projektu je tvorba televizních dokumentárních pořadů o dobrovolnictví na místní úrovni. Pro televizi jsme chtěli jednodušší název. Z té široké palety témat, která spadají pod občanské vzdělávání, jsme si vybrali dobrovolnictví na místní úrovni. Věříme, že právě to je místo, kde se dá docela nízkoprahově podněcovat občansky aktivní jednání. Z našich zkušeností z pohraničí víme, že bez nějaké živoucí místní komunity člověk není ani politicky aktivní. A o čem ty televizní pořady přesně jsou? Mapují různé oblasti dobrovolnictví. Například jak zapojovat dobrovolníky, jak komunitně plánovat, jak se bránit různým věcem. Spousta místních aktivit je dána tím, že někdo proti něčemu protestuje nebo naopak chce na něco sehnat peníze. Takže k tomu máme nějaké příběhy. Vzniká sedm kratších reportáží pro ČT 24 spíše zpravodajského typu. A pak vznikají Bez nějaké živoucí místní komunity člověk není ani politicky aktivní. dva půlhodinové dokumentární autorské filmy pro ČT2. Jejich autory jsou Filip Remunda a Jan Látal. Reportáže točí kolega Petr Mikšíček. Kromě spolupráce s televizí děláte v projektu ještě něco jiného? Druhá část je kvalitně zpracovaný e-learning na témata, která s dobrovolnictvím na místní úrovni souvisí, ať už je to komunitní plánování nebo fundraising nebo to, jak komunikovat s místní veřejností. Dělají to pro nás i lidé externě, spojili jsme se s Hestií, Arnikou a řadou dalších organizací. E-learning je k nalezení pod webovou stránkou zapojme.se. A třetí část byly workshopy pro veřejnost, takové celodenní dílny. Tyto workshopy jsme dělali na podzim v několika desítkách krajských měst a měly velký ohlas. Jedním z témat je komunitní plánování, to znamená, jak v obci zapojit lidi do procesu rozhodování, co se v té obci bude dít. V podstatě je to o tom, jakými technikami lidi oslovit. Druhé téma pro workshopy je občanský aktivismus, říká se tomu advokační aktivity. Advokacie znamená, že si vyjednáváte nějaký zájem. Například máte zájem na tom, aby se zřídila další třída školky. A pro koho celý projekt zapojme.se vlastně je? Je pro širokou veřejnost, zejména pro dospělé. Chodí tam jak důchodci tak mladí. Filmy jsou udělané tak, aby oslovily lidi, kteří jsou těsně před tím, než začnou něco dělat. Řekli jsme si, že nejsme schopni nějakým filmem, webem nebo e-learningem oslovit někoho, kdo vůbec nemá zájem o veřejné dění. Proto jsme si řekli, že je zkusíme zacílit tak, abychom šli těsně pod hranici, než se z člověka stane někdo, kdo je občansky aktivní. Ten práh není snadné přeskočit, ale člověka lze strhnout. Které skupiny obyvatel mají potenciál stát se občansky aktivními? Hodně zajímavá je třeba skupina důchodců, zejména takových těch mladších šedesáti a sedmdesáti, kteří jsou v důchodu čerstvě a jsou, ještě docela zdraví, jak technika či medicína pokročuje. Mají zároveň peníze, našetřeno, často trochu pracují a berou k tomu důchod. Další typická skupina jsou matky s dětmi, na mateřské nebo na rodičovské dovolené, které mají často tendenci se sdružovat a jsou také zásobárnou občansky aktivních lidí. Zajímavé jsou také ženy středního věku, kterým odešly děti z domova. Když se člověk dobrovolnicky zapojí do dění v místě, kde žije, začne se tam cítit víc doma. Co člověk vlastně získá tím, že se zapojí do dění v místě, kde žije? Získá spoustu věcí, které nečeká. Třeba to, že se tam začne cítit víc doma, protože zjistí, že tam vlastně nežije sám, anonymně. Získá pocit zázemí a to je třeba věc, která je pro mnoho lidí důležitá. Je velice častá u lidí, kteří se někam přistěhují. Třeba mladí lidé se typicky přistěhují někam na venkov do baráku a připadají si, že se tam nic neděje. Nebo tam něco postrádají, tak začnou něco dělat. Vlastně ten pocit domova je spojený s místní komunitou. Vůbec to není snadné a je to často spojené se spoustou krachů a podobně, ale ten zážitek komunity je hodně zabydlující. Zároveň člověk získá pocit sebevědomí, že je schopen si některé věci zařídit a není odkázaný na to, co mu kdo dá. A i když není úspěšný, tak je statisticky prokázáno, že se pak stejně cítí líp. To zní trochu zvláštně, že to vlastně má cenu, i když svým úsilím člověk nic nezmění. Občas se taky něco povede, ale zároveň nemá cenu lakovat věci na růžovo a říkat, že když se do toho pustíte, tak uspějete. Nemusíte vždycky uspět. Zpravidla u ad-

11 11 Pro inspiraci vokačních věcí občan tahá za kratší konec. Často se totiž o těch věcech dozví ve chvíli, kdy už jsou nějakým způsobem rozjeté a bojovat proti něčemu, co už je rozjeté, je velice obtížné. A myslíš, že lidem v Čechách chybí pro aktivní zapojení do veřejného dění nějaké konkrétní znalosti a dovednosti? Nebo jde jen o to sebrat tu chuť a odvahu? Já si myslím, že znalostí je dost. To z hlediska vzdělávání není problém. Problém je spíš zbavit lidi konkrétních bariér, které jim brání v tom být občansky aktivní. A to jsou věci, které leží trošku jinde než to, na co se obvykle ve vzdělávání zaměřujeme. Obvykle se snažíme vybavit lidi vědomostí o tom, kam jít, když něco Nemá cenu lakovat věci na růžovo a říkat, že když se do toho pustíte, tak uspějete. potřebují. To je také důležité, ale ta informace sama tě nepřiměje k tomu, abys něco udělala. A jaké jsou tedy ty konkrétní překážky, které lidem brání být aktivní? Takovou bariérou je například, že účast na demonstraci se považuje za projev politického extremismu. Když jdete na demonstraci, nedej bože s dětmi, tak jste považováni za špatné rodiče, kteří vystavují svoje děti nějakému politickému hazardu. A je to nesmysl, pokud je demonstrace nenásilná. Což v Česku je, pokud se netýká Romů. Další konkrétní bariérou je stud, že budou někde vidět. Chceme říkat, že to jsou věci, na které se člověk může trochu vykašlat a že jde o to, sebrat odvahu a pustit se do toho. Takže vzdělávání podle nás není tolik o informacích. My se v rámci Active Citizens zajímáme hodně o pojítko mezi identitou a kulturou jednotlivce a vztahem k místu, kde člověk žije. Jak to vidíš ty? Jako dost důležité, ono je to vzájemně propojené. Antikomplex má hodně zkušeností z pohraničí. A tam jsme se naučili to, co platí i jinde, jenom v tom pohraničí je to víc vidět, protože je to vyhrocenější bez vztahu k místu je těžké najít motivaci pro jakoukoli aktivitu. Jak vypadá vztah k místu, kde žijete? Tak, že máte v hlavě nějakou představu o tom, čím je to místo hezké, důležité a zajímavé. Máte v hlavě nějaký příběh toho místa a s tím příběhem se pak identifikujete. Bez identity s místem jste tam cizí, není důvod cokoli pro to místo dělat. Můžeš situaci v pohraničí trochu víc přiblížit? V pohraničí se buduje nová společnost relativně krátkou dobu, necelých sedmdesát let. Na mnoha místech už je hodně vidět, ale na mnoha místech pořád ještě ne. Tam se ukazuje, že to je kapitál nebo kulturní statek té identity, který je téměř neviditelný, ale který je nesmírně důležitý. Bez tohoto rozměru naší identity jsme slepí, hluší a neteční vůči tomu, co se kolem nás děje. A ono to funguje i jinde, jenom pohraničí je taková naše laboratoř, kde se tohle dá studovat. Jak vidíš situaci ve velkých městech, například v Praze? Samozřejmě i v Praze jsou lidé neteční a hluší, protože k ní nemají vztah. Projekty typu Zažít město jinak přesně pracují s tím, že město vnímáte všedně. To znamená, že jdete po ulici, kde jezdí auta, je tam hluk, obchody stále stejné a vlastně vás to místo nezajímá, protože neznáte žádný jeho příběh. Ta ničivá síla městské všednosti je obrovská. A pak máte šanci to město zažít jinak, to znamená, že v jeden den jsou někde ulice bez aut a lidi vyjdou ven, vynesou si tam stoly, Bez identity s místem jste tam cizí, není důvod cokoli pro to místo dělat. Mladým lidem je třeba nelhat. židle a koláče a povídají si. Najednou vidíte, že tady ještě je život, není to mrtvé, a to jinak je tam důležité. Je to podnět k nějakému vztahu. Jaká je tvoje osobní zkušenost s Prahou? Pro mě osobně bylo třeba hodně důležité, že jsem občas začal jezdit na kole. To město vidíte jinak než z auta nebo tramvaje. Vidíte jiná místa, vidíte je z jiného úhlu pohledu, a už to je hezký. Vidíte jiný lidi. Najednou jsem Prahu začal mít rád. Prostě vztah k tomu místu je něco, co je obtížně uchopitelné, ale zároveň to hraje roli v tom, jestli něco děláte nebo ne. Já mám takový dojem, že v současné chvíli má u nás mnoho lidí pocit bezmoci nebo frustrace z úrovně politické kultury a politiky obecně. Čím bys přesvědčoval mladé lidi, že angažovanost ve veřejném prostoru má smysl. To je hodně těžké, protože u mladých lidí se ukazuje, že jsou tou nechutí vůči veřejnému životu a zapojení se do něj postiženi víc než jejich rodiče. Oni jsou na tom i podle mezinárodních srovnávacích průzkumů hůř než mladí lidé v zahraničí. Takže to je opravdu velice vážný problém, protože my se nemůžeme spolehnout na to, že mladá generace to nějak udělá líp. Zatím to na to vůbec nevypadá. A čím je přesvědčovat, to je dost těžká věc. Musíme vzdělávat vícekanálově.

12 12 Pro inspiraci Co to znamená? Škola musí změnit svůj přístup k výchově k občanství, která je dneska zaměřená na informace. Například na to, aby žáci měli znalosti o tom, kolik je senátorů. Ale vůbec není zaměřena na to, jak to zařídit, když něco chci udělat nebo co jsou ty překážky, když se člověk chce občansky angažovat. Ve škole se to musí změnit. Škola se v tomhle sama trochu vyoutovala, protože s mladými lidmi žhavé politické věci neřeší, protože chce být apolitická. A tím pádem ta škola nemá šanci žáky nějak pořádně motivovat. A zároveň škola je společensky nebo systémově vzato ten hlavní nástroj, kde se to má dělat. My spoléháme na školu, ale ta to nedělá. A co mimo školu? Tam se to musí změnit taky. Na mladé doléhá to, co se říká doma, co se říká ve veřejnosti a v médiích. To je obrovský vliv. Mladé neovlivňujeme jen tím, že se na ně zaměřujeme. Škola podle průzkumů, není ten hlavní zdroj, odkud čerpají svoje občanské postoje. Oni jsou pod vlivem celého toho klimatu. To znamená, že je potřeba to změnit i u dospělých. Nejde si říci, že to změníme u mladých a ono to bude lepší. To jdete proti zdi. Každý, kdo ve třídě někdy zkoušel něco organizovat, to zažil. Že je to vlastně trochu trapné, že se ostatní nechtějí zapojovat. Člověk bude trapný, ale trapnost holt někdy patří k věci. To zní dost komplexně. Ve škole se to musí změnit, mimo školu se to musí změnit Škola se nesmí bát mluvit i o aktuálních politických tématech. Samozřejmě vhodným způsobem. Ale nemůže se tomu vyhýbat a nemůže učit demokracii jen na příkladu aténské polis, ale na příkladu České republiky Zároveň se musí měnit postoje rodičů. Oni si nemůžou myslet, že to ti mladí za ně zařídí, jak tu tento postoj trochu je. Že my je pošleme do Ameriky, oni se tam vzdělají a pak nám to tady udělají lépe. Mladí lidé mohou jet do zahraničí, ale ten habitus, co si v sobě nesou, ten je, když se vrátí, stejný. Takže nespoléhat na tohle a pracovat i na změně chování dospělých? Ano, a mladým lidem můžete říct to samé co dospělým. Že když chcete, aby věci byly lepší, musí se angažovat. Ale to všichni vědí, to je přesně ta informace. Takže spíš jim nějak umět říct jasně ty bariéry. Že člověk bude trapný, ale že trapnost holt někdy patří k věci. To se nedá nic dělat, že budete trapní, že se něco nepovede nebo tak. Důležité je umět s tím nějak pracovat. A postupně do toho zapojovat víc lidí. Umět překonávat strachy. Nevím, jestli mladé lidi namotivujeme, když jim řekneme, že budou trapní. Namotivujete ho samozřejmě pozitivními příběhy. Ale zároveň je třeba mu nelhat. To není to jediné, co se mu stane, že bude trapný. Jak už jsem říkal, bude si připadat méně bezmocný, sebevědomější, bude mít větší pocit osobní svobody. Ale to se všechno dá slibovat, ale dokud to člověk nezažije, tak je to trochu, jako když vyprávíte slepému o barvách. Proto je taky dobré připravit ho na tu trapnost, která je s tím spojená. Každý, kdo ve třídě někdy zkoušel něco organizovat, to zažil. Že je to vlastně trochu trapné, že se ostatní nechtějí zapojovat. Ale někdy se to podaří zlomit. Já myslím, že výchova v tomto musí být férová a nesmí slibovat nějaké snadné věci. Děkuji za rozhovor. Připravila Jana Lachmann. Ondřej Matějka (nar. 1979) Vystudoval historii a politologii v Praze. Zabývá se reflexí historie, didaktikou dějepisu a občanským vzděláváním. Ředitel Antikomplex o.s. Založil Centrum občanského vzdělávání Masarykovy univerzity. Vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. O organizaci Antikomplex Antikomplex se od roku 1998 věnuje kritické reflexi dějin českých zemí. A to zejména jejich německé části, což znamená oblasti pohraničí a vyhnání Němců. Spíš než o historii jako takovou jde o to, jak historie ovlivňuje dnešní společnost a život v České republice. V rámci této činnosti se organizace začala věnovat celé řadě vzdělávacích, politických a občanských otázek. Vzdělávací aktivity Antikomplexu se zabývají didaktikou, zejména didaktikou historie, občanských nauk a občanských kompetencí. Více na

13 13 Pro inspiraci Komunitní škola a standardy kvality Komunitní škola je škola otevřená svému okolí. Je to škola, která umožňuje volný tok dovedností, znalostí a prostředků mezi různými hráči v komunitě, ať už je to samospráva, rodiče nebo podnikatelé. Ti všichni si mezi sebou mohou být velmi prospěšní, když se znají, pravidelně se setkávají a vědí, co potřebují jeden od druhého. Škola je v tomto schématu takovým pomyslným centrem, kde se všechny tyto skupiny mohou bavit o tom, jak zkvalitnit prostředí, ve kterém žijí. Plní tak prapůvodní roli jako centra vzdělanosti a setkávání lidí. Bere se přitom v úvahu, že každá škola se vyvíjí jinak některé škole se daří rychleji naplňovat vize, některá dokáže efektivněji reagovat na potřeby místní komunity, někde je vyšší nadšení a nasazení zaměstnanců školy pro komunitní vzdělávání nebo některé školy lépe umějí rozvinout své komunitně orientované aktivity. Jak ale zjistit, do jaké míry je škola, která si říká komunitní, opravdu komunitní? Právě z tohoto důvodu byly vytvořeny klíčové charakteristiky (standardy) komunitních škol, na základě kterých se dá změřit kvalita komunitní školy. Tyto standardy byly vytvářeny od roku 2005 mezinárodním společenstvím několika nevládních organizací pod vedením britské ContinYOU. Jejich propagátorem v České republice je Mgr. Marek Lauermann. Vedení (leadership) Kvalitní vedení posiluje a rozvíjí schopnosti všech zaměstnanců a umožňuje jim profesní růst. Dobré vedení znamená, že mezi zaměstnanci školy partnery panuje shoda ohledně vize školy a všem je jasné, kam škola směřuje. Dobré vedení je zárukou jasných kompetencí všech pracovníků školy. Partnerství Dobrá komunitní škola vytváří pevná partnerství s ostatními organizacemi a členy komunity. Partnerství napomohou návaznosti všech služeb a členové komunity se mohou navzájem podporovat. Sociální inkluze Dobrá komunitní škola dokáže vytvořit příležitost pro všechny zájemce o vzdělávání a osobnostní rozvoj bez ohledu na jejich pohlaví, náboženskou příslušnost, etnický původ, místo ve společenském žebříčku, výši rodinných příjmů, fyzické schopnosti či sexuální orientaci. Komunitní školy potírají stereotypní vnímání druhých lidí a nabízejí možnosti pro všechny. Tím škola přispívá k soudržnosti společenství, může dokonce napomoci znesvářeným skupinám vzájemně se poznat. Nepředpojatost je nezbytná pro vytvoření příznivé atmosféry ve výuce, kde se děti odnaučují stereotypům či negativnímu pohledu na druhé. Služby Komunitní škola by měla být pro místní komunitu hlavní zdrojem nabízejícím co nejširší škálu služeb. Složení služeb by mělo odpovídat aktuálním potřebám členů komunity. Zpravidla mezi ně patří podpora rodin, možnosti dalšího vzdělávání pro děti i dospělé, zapojení organizací, zdravotnické a sociální služby. Škola jako taková nemusí veškeré služby zajišťovat sama, ale může prostor pro služby poskytované jinými organizacemi. Dobrovolnictví Komunitní škola žáky podněcuje k participaci na životě komunity využívají poznatky z výuky v reálném životě. Díky tomu si uvědomují své občanské postoje a posilují je, rozvíjejí své znalosti a dovednosti, sebevědomí a sebedůvěru. Žáci, pro které je učivo příliš náročné, dostanou možnost zazářit v roli dobrovolníků. Pro rozvoj dětí je zásadní fungování ve vztazích s jinými dospělými, než s rodiči a učiteli, protože na půdě komunitní školy se vztahy stávají méně formálními. Kvalitní komunitní škola podněcuje k dobrovolnické práci děti, rodiče i ostatní členy komunity. Celoživotní učení Vzdělávání v průběhu celého života je nezbytné k tomu, aby se člověk dokázal vyrovnávat s překotně se měnícím okolním světem. Je zapotřebí, aby děti mohly vidět, že učení je celoživotní záležitost a že škola je pouze jedním z míst, kde učení probíhá. Je důležité, aby rodiče byli dětem příkladem a ukázali jim, že vzdělávat se člověk může profesně i pro radost. Školy, které podporují vzdělávání dospělých přispívají v širší komunitě k atmosféře, v níž budou děti lépe prospívat. Zapojení rodičů Žáci se nejlépe učí tehdy, mají-li podporu ze strany rodičů. Proto je třeba, aby rodiče znali potřeby svých dětí a dokázali jim doma vytvořit co nejlepší podmínky pro učení. Zapojením rodičů škola přispívá k tomu, aby rodiče lépe porozuměli tomu, o co škola usiluje, a podpořili její přístup. Rodiče mohou přispět i různými praktickými návrhy. Zapojení znamená, že mezi rodiči a učiteli probíhá aktivní dialog.

14 14 Pro inspiraci Kultura školy Komunitní škola je otevřená a vstřícná ke změnám. Na všechny aspekty školního života se vztahují demokratické zásady. Zaměstnanci školy naslouchají dětem, rodičům, partnerům a komunitě a vhodným způsobem upravují své postupy. Kultura školy podněcuje tvořivost, iniciativu a participaci a tato atmosféra proniká i do vedení výukových aktivit. Tak mají rodiče i komunita důvěru ve školu a žáci rozvíjejí své schopnosti a dovednosti díky jejich praktickému uplatňování. Rozvoj komunity Komunitní školy se zapojují do rozvoje komunity. V některých zemích je škola hlavním katalyzátorem místních změn a rozvoje. Jinde tato odpovědnost připadá jiným organizacím. Tento standard a ukazatele jsou určeny těm školám, které jsou hlavními aktéry v rozvoji komunity. V takovém případě škola pomáhá skupinám v komunitě, aby dokázaly aktivně jednat, angažovat se v komunitě a poskytovat služby místním lidem. Škola může pomoci třeba tak, že zájemce seznámí s tím, jak se pořádá porada či schůze, jak se provádí průzkum, pomůže s vyhodnocením výsledků apod. A na závěr k roli ředitele: Na ředitelích je, aby přijali zodpovědnost za otevírání škol, za vytváření a zřetelné formulování nabídek pro efektivní spolupráci s rodiči a veřejností tak, aby byli zaměstnanci motivováni k naplňování vize školy. Ředitel je tím, kdo je za naplňování komunitní vize školy zodpovědný, protože on je jejím hlavním nositelem. Více informací o standardech komunitních škol: Mgr. Marek Lauermann lauermann@ .cz

15 15 O organizátorech Active Citizens Kdo stojí za projektem? Jaké tváře se skrývají za projektovým týmem? Marta Brichová Manažerka projektu Petra Skalická Lektorka British Council British Council je britská mezinárodní organizace, která působí ve 110 zemích světa. British Council v České republice již přes sedmdesát let usiluje o posílení našich vztahů se Spojeným královstvím. Podporuje otevřenou diskusi na aktuální společenská témata a napomáhá výměně zkušeností v oblasti vzdělávání a rozvoje občanské společnosti. Kromě těchto aktivit nabízí British Council řadu jazykových kurzů vedoucích k mezinárodně uznávaným zkouškám. Více na Člověk v tísni, o.p.s. vzdělávací program Varianty Společnost Člověk v tísni vznikla v roce 1992 v okruhu válečných zpravodajů a novinářů, kterým už nestačilo jen přivážet ze zahraničních cest informace o probíhajících válkách, a začali do oblastí konfliktů vyvážet pomoc. Postupně se Člověk v tísni etabloval jako profesionální humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. Vzdělávací program Varianty nabízí informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního a globálního rozvojového vzdělávání. Více na marta.brichova@britishcouncil.cz ( ) Veronika Endrštová Metodička a lektorka projektu veronika.endrstova@clovekvtisni.cz Jana Lachmann PR a web jana.lachmann@britishcouncil.cz Jana Krčmářová Asistentka projektu Eva Špániková Lektorka Jana Kubelková Lektorka Kontakt active.citizens@britishcouncil.cz Web: Připojte se k nám na Facebooku:

16