ROZPTYLOVÁ STUDIE II PRO M STO OPAVA Dlouhodobá stabilitní r žice
|
|
- Vladimír Novotný
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Laborato GIS Katedra ochrany životního prostedí v prmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava tel.: , ; petr.jancik@vsb.cz ROZPTYLOVÁ STUDIE II PRO MSTO OPAVA Dlouhodobá stabilitní ržice Ostrava, únor 2007 V070207I
2 Objednatel: Statutární msto Opava Horní námstí Opava Zhotovitel: Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava 17. listopadu Ostrava Poruba Odpovdný ešitel: Doc. Ing. Petr Janík, Ph.D., vedoucí katedry Autorizovaná osoba dle 15 odst. 1 písm. d) podle zákona. 86/2002 Sb.,.j.: 2159/740/02, Katedra ochrany životního prostedí v prmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava ešitelský tým: RNDr. Jan Bitta Ing. Irena Pavlíková 1
3 Obsah 1 ÚVOD VSTUPNÍ ÚDAJE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Údaje o obyvatelstvu Stav životního prostedí TERÉN KLIMATICKÁ A METEOROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ VSTUPNÍ METEOROLOGICKÁ DATA ÚROVE ZNEIŠTNÍ OVZDUŠÍ, IMISNÍ LIMITY A MEZE TOLERANCE IMISNÍ POZADÍ LOKALITY ZDROJE ZNEIŠOVÁNÍ OVZDUŠÍ METODIKA VÝPOTU SUTTONOVA STATISTICKÁ TEORIE TURBULENTNÍ DIFÚZE SYMOS ANALYTICKÝ DISPERZNÍ MODELOVACÍ SUPERPOÍTAOVÝ SYSTÉM (ADMOSS) Použité technické vybavení Použité programové vybavení Rozdlení zdroj asít receptor Management výpot KOREKCE VÝSLEDK MODELOVÁNÍ Stanovení pozaových koncentrací Stanovení korekních konstant Korekce výsledk modelování VÝSTUPNÍ ÚDAJE VYPOTENÉ CHARAKTERISTIKY KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDK DISKUZE VÝSLEDK Suspendované ástice PM Oxid dusiitý NO Benzo(a)pyren ZÁVR SEZNAM POUŽITÝCH DOKUMENT SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
4 1 Úvod Pedmtem této rozptylové studie je modelování rozptyl zneišujících látek na území msta Opavy, se zahrnutím všech zdroj zneišování ovzduší. Všechny použité vstupní údaje jsou shodné jako v pípad Rozptylové studie pro msto Opava [1]. Jedinou výjimkou jsou vstupní meteorologická data. Modelování se provádí s použitím dlouhodobé stabilitní vtrné ržice. Modelování se provádí pro tyto zneišující látky: oxid dusiitý NO 2 ; suspendované ástice vyjádenéjakofrakcepm 10 (polétavý prach); polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádené jako benzo(a)pyren (B(a)P). Ostatní významné zneišující látky, zejména SO 2, nebyly do této studie zahrnuty, nebo jejich koncentrace jsou na území msta Opavy výrazn nižší než koncentrace urené limity, a to i v obdobích se zhoršenými rozptylovými podmínkami (pi smogových situacích). Modelování rozptylu zneišujících látek probíhá podle metodiky Ministerstva životního prostedí R SYMOS 97 s využitím všech dostupných informací o emisích ze všech zdroj zneišování ovzduší, které mají vliv na kvalitu ovzduší na území msta. Do rozptylové studie nebyly zahrnuty emise ze zdroj zneišování ovzduší z Polska, nebo nebylo možné získat pro jejich modelování dostatek informací. Orientan se provede také korekce výsledk modelování s využitím imisního monitoringu z roku Dílí cíle pi ešení této rozptylové studie jsou: 1. modelování prmrných roních koncentrací pro jednotlivé skupiny zdroj (REZZO1 4) pro zneišující látky NO 2,PM 10 a benzo(a)pyren pomocí metodiky SYMOS 97; 2. modelování celkové imisní situace; 3
5 3. orientaní korekce výsledk modelování s využitím imisního monitoringu; 4. zpracování výsledk modelování do grafických výstup v tištné a digitální podob. 4
6 2 Vstupní údaje Veškerá vstupní data byla pevzata z Rozptylové studie pro msto Opava [1]. Jedinou výjimkou jsou vstupní meteorologická data. 2.1 Obecná charakteristika území Statutární msto Opava je prmyslové, kulturní, zemdlské a správní centrum eského Slezska. Leží v úrodném údolí eky Opavy, které je souástí Slezské nížiny. Jihozápadn je toto údolí ohranieno masivem Nízkého Jeseníku. Obr..1:Polohamsta Opavy Zdroj: Mapy.cz Sted mstajevnadmoské výšce 257,0 m n. m. a jeho zempisné souadnice jsou s.z.š. a v.z.d. Nejnižší místo (eka Opava pod Komárovem) je položeno v 263,5 m n. m. a nejvyšší místo (Hrka jižn od Podvihova) je v 529,8 m n. m. 5
7 Msto Opava je rozdleno na tináct správních celk: Jakta, Kateinky u Opavy, Komárov, Kylešovice, Malé Hoštice, Milostovice, Opava Msto, Opava Pedmstí, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštoviky a Zlatníky. Celková rozloha msta je 90,61 km 2. Souhrnné údaje o využití tohoto území uvádí Tabulka.1. Tab.. 1: Souhrnné údaje o využití území msta Opavy Celkem Zemdlská pda 67,57 km 2 Orná pda 60,28 km 2 Louky 3,25 km 2 Zahrady 4,03 km 2 Sady 0,17 km 2 Trvalé travní porosty 3,30 km 2 Nezemdlská pda 23,04 km 2 Lesní pda 5,08 km 2 Vodní plochy 1,55 km 2 Zastavné plochy 5,13 km 2 Ostatní plochy 11,27 km 2 90,61 km 2 Zdroj: SÚ [2] Hospodáství, ekonomický potenciál a souasná struktura prmyslu msta Opavy je ovlivnna dlouhodobým historickým vývojem. Msto Opava leželo na kižovatce dležitých obchodních cest a postupn se stalo stediskem potravináského a strojírenského prmyslu. Z nejvýznamnjších podnik lze uvést IVAX Pharmaceuticals, a.s. (nyní s.r.o.), pedního výrobce léiv a chemických substancí v eské republice. V tradiní výrob trvanlivého peiva pokrauje OPAVIA LU, a.s., závod Opava, v potravináství psobí také NOWACO mrazírny, Bivoj (masné výrobky), Moravskoslezské cukrovary, a.s., odštpný závod Opava, Pivovar Zlatovar (v souasnosti mimo provoz) a Slezská pekárna J.L.N. Nejvtším strojírenským podnikem ve mst je Ostroj Opava. Kovodlnou výrobu provozují firmy Ferram Opava, Femont Opava, Witzenmann Opava aj. Pokraovatelem tradic opavských papíren je Model Obaly. Moderní nátrové hmoty vyrábí Balakom (nyní Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.) V posledních letech se rozvíjí prmysl elektrotechnický, opravárenství a polygrafie. Na okraji msta psobí moderní zemdlské podniky. Ve mst sídlí i jedno z nejvtších eských spotebních družstev Jednota Opava. 6
8 2.1.1 Údaje o obyvatelstvu Vtšina imisních limit je vyhlášena pro ochranu zdraví obyvatelstva, nebo kvalita ovzduší je úzce spjata se zdravotním stavem populace. Dle Sítání lidu, dom a byt v roce 2001 [2] má Opava celkem obyvatel trvale žijících na území msta, což pedstavuje hustotu 677 osob na km 2 (Vkové rozdlení obyvatelstva je zobrazeno v Grafu.1). Je pravdpodobné, že vtšina tchto obyvatel žije v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, proto by bylo vhodné doplnit tuto studii o analýzu zatížení obyvatel imisemi a podrobnji stanovit podíl obyvatelstva, které žije v oblastech, kde dochází kpekraování imisních limit, a dále eventueln pípadná nápravná opatení poté pednostn smovat tam, kde jsou pekraováním imisních limit postiženy poetn nejvtší skupiny obyvatel. Graf.1:Rozdlení obyvatelstva msta Opavy dle vkových skupin Poet obyvatel nezj. Vková kategorie Zdroj: SÚ [3] 7
9 2.1.2 Stav životního prostedí Ovzduší Vzhledem k neuspokojivému ešení silniní sít ve mst je oblast, vedle zneištní produkovaného velkými stacionárními zdroji, zatížena zejména emisemi z automobilové dopravy. Nepíznivá je situace u zneištní zejména suspendovanými ásticemi vyjádeným jako frakce PM10, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a také oxidy dusíku. Piemž u zneištní suspendovanými ásticemi jsou pekraovány pípustné limity (benzo(a)pyren se v oblasti nemí). V roce 2003 byly na území msta zjištny koncentrace pesahující imisní limit a mez tolerance. Na základ dat z tohoto roku tak bylo msto Opava optovn vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší [4]. Viz Obrázek. 2 a Tabulky. 2a - 2c na následujících stranách. Obr.. 2: Území, na kterém došlo v roce 2003 k pekroení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro nkterou ze sledovaných zneišujících látek, bez zahrnutí ozonu 8
10 Zdroj: MŽP [4] Tab.. 2a: Pekroení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy územního celku msta Opavy v roce 2003) PM 10 roní prmr > 40µg/m 3 PM 10 max. 24h prmr >50µg/m 3 >35x/rok B(a)P roní prmr > 0,001 µg/m 3 18,5 33,3 33,3 Zdroj: MŽP [4] Tab.. 2b:Pekroení limitní hodnoty a meze tolerance pro ochranu zdraví lidí (v % plochy územního celku msta Opavy v roce 2003) PM 10 roní prmr > 43,2 µg/m 3 PM nejvyšší 24h prmr > 60 µg/m 3 > 35x/rok 14,8 3,7 Zdroj: MŽP [4] Tab.. 2c:Pekroení limitní hodnoty a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystém a vegetace (v % plochy územního celku msta Opavy v roce 2003) NO x roní prmr >30µg/m 3 0,3 Zdroj: MŽP [4] Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Zákon. 86/2002 Sb. ( 7 odst. 1) [5] definuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako provádcím právním pedpisem vymezenou ást území (zónu) nebo sídelního seskupení (aglomerace), kde je pekroena hodnota jednoho nebo více imisních limit nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho i více imisních limit zvýšená o píslušné meze tolerance. Obec je v tomto pípad povinna postupovat podle 7 odst. 6 Zákona. 86/2002 Sb. [5] do dvou let od vymezení oblasti Ministerstvem životního prostedí podle 7 odst. 4 tohoto zákona vypracovat pípadn aktualizovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro zneišující látky, u kterých jsou pekraovány imisní limity a meze tolerance, v pípad troposférického ozonu cílové imisní limity. 9
11 Voda Mstem protéká eka Opava, která je souástí povodí Odry, a její vody jsou tak odvádny do Baltského moe. Na území obce do eky Opavy ústí dva nejvýznamnjší pítoky Velká a Moravice. Je zejmé, že jakost vod v povodí tchto ek, a u Moravice zvlášt, je významn lepší, než v dílím povodí Odry. Je to samozejmý dsledek menší koncentrace prmyslu a idšího osídlení. eka Opava, poté co byly rekonstruovány a intenzifikovány istírny odpadních vod v Krnov a Opav, je v celé své délce, s výjimkou zneištní fosforem, klasifikována jako istý tok. V pípadeky Moravice je situace obdobná. Odpady Struktura produkce odpad odpovídá struktue prmyslové výroby. Pevládajícími oblastmi jsou potravináská a chemická výroba a výroba elektrické a tepelné energie. Ve mst je zaveden systém tídného sbru komunálního odpadu, který provozují Technické služby Opava, a.s., které jsou také provozovatelem zaízení na dotiování komunálního odpadu. Msto je, jako ada dalších obcí regionu, zapojeno do systému smluv se spoleností EKO-KOM, a.s. Využitelné vytídné složky jsou tak materiálov využívány. Zejména se jedná o vytídný papír, sklo, plasty, kovy a odpad z údržby soukromé i veejné zelen. Biodegradabilní odpad je zpracováván v kompostárn RABIO, s.r.o. Poblíž msta jsou dv významná zaízení na odstraování odpad: Skládka Holasovice II ELIO Slezsko a.s. a Zpracovatelské zaízení Chlebiov EKO Chlebiov, a.s. Staré ekologické zátže Nejvýznamnjšími starými ekologickými zátžemi regionu jsou kontaminované území bývalého závodu Galena, a.s. (v souasnosti IVAX Pharmaceuticals, s.r.o.), jehož riziko je klasifikováno jako extrémní, a sanované skládky prmyslového odpadu 10
12 spolenosti Balakom, a.s. (nyní Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.) Dále se na území msta nachází ješt nkolik starých ekologických zátží s nízkou rizikovostí. Pehled starých ekologických zátží uvádí Tabulka. 3 na následují stran. Tab..3:Pehled starých ekologických zátží na území msta Opavy Název SME, a.s. Opava - dvr Šibeniní kopec u Opavy Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. "Bezinka" IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. Závod Typ zátže elektrárny komunální skládka prmyslová skládka prmyslová / obchodní místa prmyslová / obchodní místa Druh provozu energetika ostatní ostatní chemický prmysl chemický prmysl Celkové riziko Provozovatel Poznámka 4-nízké 4-bodové 4-nízké 4-bodové 2-vysoké 3-lokální 1-extrémní 3-lokální SME, a.s Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Na lokalit se nacházejí dv skládky tzv. Stará skládka a skládka Bezinka. Ob skládky jsou již po sanaci. Lokalita se nachází ve výrazném meandru eky Opavy. Rozloha celého areálu iní cca 24 ha. Areál je ze severu omezen tokem eky Opavy, z jihu pak silnicí a železniní tratí spojující msta Opavu a Ostravu. 0-neznámé - Po sanaci. Zdroj: VÚV T.G.M. [6] Zvlášt chránná území Na území msta Opavy se nenachází žádné zvlášt chránné území. 2.2 Terén Pro modelování metodikou SYMOS 97 je nutno zadat tvar reliéfu celé modelované oblasti. Pro modelování byl použit digitální model terénu zájmového území, který byl vytvoen pi vyhotovení Rozptylové studie pro msto Opavu [1]. Viz mapka na str. 12. Použitý soubor s prbhem terénu v tomto formátu je k dispozici v digitální podob. 11
13 12 12
14 2.3 Klimatická a meteorologická charakteristika území Podnebí msta Opavy je dáno jeho zempisnou polohou. Území msta je oteveno baltickému klimatu, do nhož proniká vliv podnebí kontinentálního. Podle Köppenovy klasifikace spadá opavské podnebí do skupiny Cfb Teplá mírnjší klimata, která se vyznaují promnlivým asto zamraeným poasím, mírnjším létem, teplým podzimem a dostatenými srážkami. Souhrn klimatických charakteristik msta Opavy Poet letních dn Poet dn sprmrnou teplotou 10 C a více Poet mrazových dn Prmrný roní poet ledových dn Prmrná teplota v lednu -2 C - -3 C Prmrná msíní teplota vzduchu v ervenci 17 C 18 C Prmrná teplota v dubnu 7 C 8 C Prmrná teplota v íjnu 7 C 8 C Prmrný roní poet srážkových dní s úhrnem nad 10 mm Prmrný sezónní úhrn srážek v lét 280 mm 320 mm Srážkový úhrn v zimním období Prmrný sezónní poet dní se snžením Poet dn zamraených mm 250 mm Prmrný roní poet jasných dn Prmrná sezónní rychlost vtru na podzim 2,5m/s 3,0m/s 2.4 Vstupní meteorologická data Zdroj: Mapa klimatických oblastí [7] Pi modelování dlouhodobým modelem, který byl použit v této studii, se pracuje s meteorologickými daty statisticky zpracovanými pro urité období (v tomto pípad deset let). Data dodává HMÚ v podob matice hodnot, které jsou procentuálním výskytem uritého generalizovaného typu poasí v daném období. Poasíjezaazeno do urité kategorie podle kombinace tídy teplotní stability ovzduší (reprezentované prmrným teplotním gradientem ) arychlostivtru. Používají se tídy podle Bubníka a Koldovského. Celá sada takto upravených dat se nazývá stabilitní vtrná ržice. Graficky lze etnost poasí v jednotlivých kategoriích znázornit jako paprskový graf, ve kterém je na jednotlivých osách (nap. osmi smr) vynesena etnost výskytu jednotlivých kategorií poasí [%]. 13
15 Pro výpoty v této studii byl použit dlouhodobý odborný odhad vtrné ržice pro lokalitu Opava, který byl dodán HMÚ. Dlouhodobá stabilitní vtrná ržice pro Opavu N NE E SE S SW W NW Bezvtí Souet [%] I,t,v=1,7m/s 1,71 0,43 0,13 0,10 1,14 0,93 0,21 0,33 5,33 10,31 II,t,v=1,7m/s 4,52 1,32 0,34 0,22 3,52 2,76 0,44 0,64 5,88 19,64 II,t,v=5m/s 0,09 0,06 0,01 0,00 0,16 0,23 0,03 0,05 0,00 0,63 III,t,v=1,7m/s 5,42 1,42 0,31 0,19 3,40 3,27 0,57 0,97 2,57 18,12 III,t,v=5m/s 2,31 1,04 0,16 0,02 1,87 5,03 0,58 0,43 0,00 11,44 III,t,v=11m/s 0,08 0,00 0,00 0,00 0,07 0,30 0,05 0,00 0,00 0,50 IV,t,v=1,7m/s 2,57 0,51 0,18 0,11 1,23 1,31 0,33 0,90 1,57 8,71 IV,t,v=5m/s 2,17 0,58 0,14 0,03 2,29 7,03 0,85 0,78 0,00 13,87 IV,t,v=11m/s 0,35 0,03 0,02 0,01 0,95 3,98 0,36 0,03 0,00 5,73 V,t,v=1,7m/s 2,33 0,47 0,17 0,08 0,85 1,03 0,33 1,00 1,31 7,57 V,t,v=5m/s 0,43 0,04 0,03 0,04 1,52 0,52 0,05 0,85 0,00 3,48 Souet [%] 21,98 5,90 1,49 0,80 17,00 26,39 3,80 5,98 16,66 100,00 Údaje v tabulce jsou uvedeny v procentech výskytu dané situace za rok. 2.5 Úrove zneištní ovzduší, imisní limity a meze tolerance Zákon. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší [5] stanovuje pípustné limity úrovn zneištní ovzduší. 14
16 Úrove zneištní ovzduší je hmotnostní koncentrace zneišujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku asu. Imisní limit je hodnota nejvýše pípustné úrovn zneištní ovzduší vyjádená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu pi normální teplot a tlaku. Mez tolerance je procento imisního limitu nebo ást jeho absolutní hodnoty, o které mže být imisní limit pekroen. Meze tolerance se postupn snižují až do roku 2010, kdy budou mít nulové hodnoty pro všechny zneišující látky. Hodnoty imisních limit a mezí tolerance pro zájmové zneišující látky uvádjí Tabulky.4a5[8]. Tab.. 4: Imisní limity pro zájmové zneišující látky Zneišující látka Vyjádená jako Imisní limit [g.m -3 ] Úel vyhlášení IHr IHd IHk Prašný aerosol PM (35x) - Ochrana zdraví lidí Oxidy dusíku NO (18x) Ochrana zdraví lidí NO x Ochrana ekosystém Benzo(a)pyren B(a)P 0, Ochrana zdraví lidí V závorce (dolní index) je uveden maximální poet pekroení uvedeného limitu za rok. IHr - prmrná roní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr zakalendání rok). IHd - prmrná denní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr koncentrací za 24 hodin.) IHk - prmrná koncentrace zneišující látky za 1 hodinu. Tab.. 5: Meze tolerance pro zájmové zneišující látky ( ) [g.m-3] Rok Zneišující látkadoba prmrování Úel vyhlášení Oxid dusiitý IHr NO 2 IHk Ochrana zdraví lidí IHr - prmrná roní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr zakalendání rok). IHk - prmrná koncentrace zneišující látky za 1 hodinu. 2.6 Imisní pozadí lokality Základním podkladem pro hodnocení souasného imisního zatížení jsou výsledky imisního monitoringu. Nejbližší imisní monitorovací stanicí je stanice Opava Kateinky (viz Tabulka. 6 na následující stran). 15
17 Tab..6:Kartamící stanice Opava Kateinky Kód Název Stát Vlastník Kraj Okres Obec (ZÚJ) Typ micího programu EOI-typstanice EOI-typzóny EOI - charakteristika zóny EOI-zkratka Zempisné souadnice Nadmoská výška Terén Krajina Reprezentativnost Dobrá lokalita ve sportovním areálu HMÚ poboka Ostrava AIM Mgr. Libor ernikovský K Myslivn 3/ Ostrava Poruba Základní údaje TOVK Opava Kateinky eská republika eský hydrometeorologický ústav Moravskoslezský Opava Opava Automatizovaný micí program Klasifikace pozaová mstská obytná B/U/R Lokalizace 49 56' 41.97" sš; 17 54' 34.30" vd 255 m Doplující údaje rovina, velmi málo zvlnný terén vícepodlaž. zástavba (sídlišt z posled. desetil.) okrskové mítko - mstskénebovenkov(0,5 4km) Poznámka Dodavatel dat, adresa Tel: Fax: cernikov@chmi.cz Zdroj: HMÚ [9] Maximální hodnoty a prmrné roní imisní koncentrace zájmových zneišujících látek na monitorovací stanici Opava Kateinky jsou za rok 2003 uvedeny v Tabulce.7.Denníprmry za rok 2003 znázorují Grafy.2 a 3. Tab.. 7: Vybraná imisní data z monitorovací stanice Opava Kateinky pro rok 2003 PM 10 [µg.m -3 ] tvrtletní aritmetický Imisní Nejvyšší IHk Nejvyšší IHd Roní aritmetický prmr limit prmr(ihr) Hodnota Datum Hodnota Datum I. II. III. IV. IHd IHr 681, , ,4 35,6 32,2 34,9 44, NO 2 [µg.m -3 ] Hodinové Denní maximum tvrtletní aritmetický Imisní Roní aritmetický maximum v roce vroce prmr limit prmr(ihr) Hodnota Datum Hodnota Datum I. II. III. IV. IHk IHr 104, , ,0 13,6 14,4 20,9 18, IHr - prmrná roní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr zakalendání rok). IHd - prmrná denní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr koncentrací za 24 hodin.) IHk - prmrná koncentrace zneišující látky za 1 hodinu. Zdroj: HMÚ [10] 16
18 Graf. 2:Prbh prmrných denních koncentrací PM 10 na monitorovací stanici Opava Kateinky za rok PM 10 [g.m -3 ] Denníimisnílimit PM 10 0 Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Záí íjen Listopad Prosinec Zdroj: HMÚ [10] Graf. 3:Prbh prmrných denních koncentrací NO2 na monitorovací stanici Opava Kateinky za rok NO 2 [g.m -3 ] Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Záí íjen Listopad Prosinec Zdroj: HMÚ [10] 17
19 Podle výsledk imisního monitoringu na stanici Opava Kateinky za rok 2003 je u zneišující látky PM 10 pekraován denní imisní limit (celkem pekroen 90x) i roní imisní limit (IHr = 44,3 mg.m -3, což odpovídá pekroení o tém 11%). 2.7 Zdroje zneišování ovzduší Vnímání pojmu zdroj zneišování ovzduší není jednoznané. Dle zákona. 86/2002 Sb. [5] jsou zdrojem zneišování ovzduší zaízení nebo innosti, které zneišují nebo mohou zneišovat ovzduší ili do ovzduší vnášet jednu i více zneišujících látek. Na základ 4 tohoto zákona jsou zdroje zneišování ovzduší stacionární, mobilní. Stacionární zdroje zneišování ovzduší jsou pak dále dleny podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie zvlášt velké zdroje, velké zdroje, stední zdroje, malé zdroje. Mobilními zdroji jsou samohybná a další pohyblivá, pípadn penosná zaízení vybavená spalovacími motory zneišujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží vizuální k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná souást technologického vybavení. Mohou to být dopravní prostedky, nesilniní mobilní stroje nebo penosná náadí vybavená spalovacím motorem. V databázích REZZO se zdrojem rozumí provozovna. V rámci provozovny však mže zneišující látky do ovzduší vypouštt až nkolik desítek komín i výduch. 18
20 Pro úely modelování je za zdroj považován jednotlivý komín i výduch. Proto sevtétozpráv používá pojem zdroj práv v tomto smyslu (není-li uvedeno jinak). Pod pojmem provozovna se rozumí zdroj ve smyslu zákona. Unkterých modelovaných zdroj, konkrétn u malých stacionárních zdroj au mobilních zdroj, jsou jednotlivé komíny, výduchy, resp. výfuky reprezentovány vhodnjším zpsobem. Lokální topeništ jsou reprezentována sítí plošných zdroj o zvolené velikosti buky a doprava je reprezentována sítí liniových zdroj, která kopíruje prbh silniní sít. Pedmtem modelování jsou všechny skupiny zdroj zneišování ovzduší na území msta Opavy. Vstupní data o zdrojích zneišování ovzduší byla pro tuto rozptylovou studii pevzata z Rozptylové studii pro msto Opava [1]. Souhrnné údaje o emisích z jednotlivých modelovaných skupin zdroj zneišování ovzduší jsou uvedeny v Tabulce.8. Tab.. 8: Souhrnné emise na území msta Opavy podle jednotlivých skupin zdroj Látka Zvlášt velké a velké zdroje Stední zdroje Lokální topeništ Doprava Celkem [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] TZL 19,548 20,653 21,291 22,49 42,997 45,43 10,815 11,43 94,652 NO x 110,950 38,015 47,732 16,35 35,613 12,20 97,566 33,43 291,862 B(a)P 8,028* 0,116 4,706* 0, ,000* 99,39 29,159* 0, ,892* *UB(a)Pjsouuvádné hodnoty v [g/rok] Nejvýznamnjšími zdroji zneišování TZL jsou na území msta Opavy lokální topeništ, která produkují více než 45% z celkového množství emisí TZL produkovaných na území msta. Dalšími významnými zdroji zneišování TZL jsou stední a zvlášt velké a velké zdroje zneišování (více než 22%, resp. více než 20%, z celkového množství emisí TZL produkovaných na území msta). U zneišování NO x je na území msta Opavy vliv nejvýznamnjších zneišovatel zvlášt velkých a velkých zdroj a dopravy srovnatelný. Produkuji 19
21 více než 38%, resp. více než 33%, celkového množství emisí NO x produkovaných na území msta. Uzneišování B(a)P na území msta Opavy výrazn pevažují nad všemi ostatními zdroji lokální topeništ. Jejich emise tvoí vtšinu více než 99% emisí z celkového množství emisí B(a)P produkovaných na území msta. 20
22 21 ( ) ( ) + + = n z n z n y n z y m z C h z x C h z x C y ux C C Q z y x K exp exp exp ),, ( π ( )( ) ' = n n z u w u N n n C 3 Metodika výpotu Ve vtšin zemíjevsouasné dob rozptyl zneišujících látek v pízemní vrstv atmosféry modelován pomocí difúzních model založených na aplikaci Suttnovy statistické teorie turbulentní difúze. 3.1 Suttonova statistická teorie turbulentní difúze Statistická teorie turbulentní difúze byla vytvoena Suttonem na základ Taylorovy statistické korelaní teorie turbulence a ešení klasické rovnice difúze. Suttonova rovnice pro výpoet koncentrace plynných látek v libovolném míst v okolí plynulého vyvýšeného bodového zdroje je: Odvození parametr C y a C z bylo provedeno ve tvaru: Kde C z je vertikální difúzní parametr. Analogicky pro složku y: Vtchto vzorcích je n meteorologický exponent (bezrozmrný), N Suttonova makroviskozita [m 2 s -1 ], ( )( ) ' = n n y u u u N n n C
23 vesmruosyyaz[ms -1 ]. u', w' odchylky od prmrných složek rychlostí proudní Meteorologický exponent je definován z profilu rychlostí vtru: u = u 1 z z 1 n 2 n Kde u a u 1, jsou rychlosti vtru ve výškách z a z 1. Exponent n nabývá hodnot v intervalu <0;1> v závislosti na stabilit ovzduší (0 vysoce labilní, 1 - velmi stabilní). Suttonova makroviskozita: N = u z 0 Kde z 0 je délka drsnosti, tj. teoretická výška nad terénem mající geometrický význam hladiny, kde se prmrná rychlost u stává nulovou [m]. Tecí rychlost u* [ms -1 ] lze stanovit: Pro z =0: u = u w K( x, y) 2Q exp y C h + C 2 2 = m 2 n 2 n 2 2 πc yc zux x y z 1 kde x,y souadnice receptoru [m], K koncentrace ZL v bod osouadnicích x,y,(z) [gm -3 ], Q m emise ZL ze zdroje [gs -1 ], h výška bodového zdroje [m], u rychlost vtru v míst zdroje [ms -1 ]. 22
24 Tato teorie je základem vtšiny používaných rozptylových model, které jsou asto modifikací základní Suttonovy funkce. Pro výpoty imisí v této studii byl použit matematický model, rovnž založený na Suttonov teorii difúze SYMOS 97. [2] 3.2 SYMOS 97 SYMOS 97 byl vydán v roce 1998 jako doporuená metodika MŽP R ve Vstníku Ministerstva životního prostedí. Zárove byla tato metodika zpracována jako software pro poítae tídypcipropoítae tídy pracovních stanic s operaním systémem UNIX. Program dodává firma Idea Envi, s.r.o. Metodika je urena pedevším pro vypracování rozptylových studií, jakožto podklad pro hodnocení kvality ovzduší. SYMOS 97 je tzv. dlouhodobý model. To znamená, že vstupní meteorologická data, tj. rychlost vtru a stabilita ovzduší, vstupují do modelu po statistickém zpracování skutených meteorologických pozorování a roztídní poasí do tíd, které jsou dány uritým rozsahem rychlostí vtru a prmrného vertikálního teplotního gradientu ve smšovací vrstv. Výsledek je možno znázornit grafy etnosti výskytu uvedených tíd poasí tzv. stabilitními vtrnými ržicemi. Modelování tzv. prmrných dlouhodobých koncentrací se pak provádí tak, že výpotová funkce se poítá pro každý smr vtru (obvykle ve všech smrech po jednom až tech stupních) a výsledku je piazena taková váha, jaká je etnost výskytu použité kombinace tíd poasí v daném smru. Výsledek je tedy závislý na prmrném výskytu uritého poasí za modelované období. Pokud jsou známy prmrné emise zdroj za stejné období, je možno správn vyhodnotit prmrné koncentrace za období, pro které jsou statisticky zpracována meteorologická data. Ve studii byla použita prmrná roní data o zdrojích i roní prmry meteorologických dat. Výsledkem tedy byly vyhodnocené prmrné roní koncentrace modelovaných zneišujících látek. Podle použité metodiky je však možno vyhodnocovat také tzv. maximální krátkodobé koncentrace. Tyto koncentrace se vyhodnocují tak, že se vypoítají hodnoty imisí pi všech rychlostech vtru od 1,5 do 15 m/s v intervalech daných 23
25 metodikou, ve všech smrech (podle metodiky 360 smr po 1 stupni). Výsledkem jsou pak teoretická maxima, vypotená na všech receptorech, ze všech uvedených kombinací meteorologických parametr, bez ohledu na to, zda se ve sledované oblasti za sledovaný asový interval vbec vyskytly, a bez ohledu na asový prbh emisí ze zdroj. Výsledky jsou tedy krom emisí ovlivnny pouze geometrií zdroj a terénu. Metodika je urena pedevším pro vypracování rozptylových studií, jakožto podklad pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpoet zneištní ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdroj auvnit mstské zástavby, pod úrovní stech budov (nap. nakižovatkách nebo v kaonech ulic). Toto omezení jsme zohlednili v grafických výstupech, kde je znázornna zástavba tak, aby pekrývala grafické informace o koncentracích zneišujících látek. Základních rovnic modelu rovnž nelze použít pro výpoet zneištní pod inverzní vrstvou, ve složitém terénu a pi bezvtí. Pi posuzování výsledk modelování je nutno vzít v úvahu všechna uvedená omezení použitého modelu. To znamená, že výsledné rozložení pízemních koncentrací všech zneišujících látek je statistické, s významným zjednodušením psobících faktor (zejména meteorologických podmínek a prostorových okrajových podmínek). Výsledky modelování jsou proto orientaní a jsou vhodné zejména pro srovnání psobení jednotlivých druh zdroj v rzných obdobích. Lokáln se mohou ve skutenosti vyskytnout i výrazn vyšší koncentrace zneišujících látek, zejména ve složitém terénu (hlubší, úzká údolí) a v husté zástavb.[2] 3.3 Analytický disperzní modelovací superpoítaový systém (ADMOSS) Pro vypracování této studie byla použita metoda výpotu pomocí systému ADMOSS. S tohoto využitím systému bylo možné modelovat celé území msta Opavy o rozsahu ádov stovek km2 s pesností a generalizací obvyklou pro lokální rozptylové studie s nkolika zdroji a velikostí modelované oblasti ádov km2. Pesnost umístní zdroj, podrobná analýza rozložení emisí a podrobnost sít výpotových bod umožuje srovnávat imise zpsobené zdroji lokálního významu 24
26 (doprava a lokální topeništ) s velkými prmyslovými zdroji. To vše umožuje získat vrohodný obraz o relativním rozložení imisí ze všech zdroj z území msta Použité technické vybavení K výpotm byl použit superpoítaový cluster Termit, který se nachází v Superpoítaovém centru VŠB-TUO. Tento cluster se skládá z 16 uzl. Každý ztchto uzl je tvoen dvma procesory AMD Athlon MP 2600+, 3 GB RAM a Fast Ethernet (100 Mbit/s) adaptérem. Celý cluster používá operaní systém RedHat Linux 7.2. Výpoty je možné realizovat na všech volných uzlech clusteru, což v praxi umožuje poítat nkolik úloh najednou. Pro pípravu dat a pro výpoet modelu bylo použito pracovní stanice Silicon Graphics Octane se dvma procesory MIPS R12000, 350 MHz, operaní systém IRIX 6.3. Výstupy byly pipraveny na poítaích tídy PC, dále zpracovány na pracovní stanici Silicon Graphics Octane a vytištny na tiskárn Hewlett-Packard Business InkJet Použité programové vybavení Pro analýzu a konverzi vstupních a výstupních dat pro modelování byl použit programový balík pro GIS ArcInfo verze firmy ESRI, Inc., byly vytvoeny vlastní programové moduly v programovacím jazyce AML (ArcInfo macro language). Pro vlastní modelování rozptylu modelování byl použit program SYMOS 97, verze 2003 firmy Idea-Envi, s.r.o., ve verzi pro operaní systém UNIX (LINUX) Rozdlení zdroj asít receptor Území bylo rozdleno pravidelnou tvercovou sítí o stran 1500 m. Jednalo-li se o velké a vysoké zdroje zneištní (REZZO 1), které ovlivují svými emisemi velké oblasti, byla použita v celém zájmovém území pravidelná sí receptor o kroku 100 m. Pokud se jednalo o nižší zdroje, s lokálním dosahem (REZZO 2, liniové zdroje, lokální topeništ), byla použita sí receptor skládající se ze dvou ástí. První ást, která zahrnovala obalovou zónu 2500 m okolo zdroj REZZO 2, resp m okolo lokálních topeniš a liniových zdroj, byla tvoena pravidelnou sítí receptor skrokem 25
KOREKCE VÝSLEDK MODELOVÁNÍ S VYUŽITÍM IMISNÍHO MONITORINGU. Dodatek. 2 k Rozptylové studii pro msto Opava
Laborato GIS Katedra ochrany životního prostedí v prmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava tel.: 597324346, 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz
Více4.6. Grafická prezentace OZKO pro Moravskoslezský kraj. Zdroje dat:
4.6. Grafická prezentace OZKO pro Moravskoslezský kraj Zdroje dat: www.chmu.cz 5. Závr 5.1. Vyhodnocení mezironí zmny indikátor uvedených v kapitole F.2 aktualizovaného Programu ke zlepšení kvality
VíceInformace o vyhodnocení výsledk imisního monitoringu v roce 2007
Informace o vyhodnocení výsledk imisního monitoringu v roce 2007 II. 1. Úvod Základní právní normou upravující zpsob ízení a hodnocení kvality ovzduší je zákon. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší v platném
VíceVyhodnocení imisní situace v Most v roce 2007
Vyhodnocení imisní situace v Most v roce 2005 Vyhodnocení imisní situace v Most v roce 2007 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most Budovatel 2830 434 37 Most 7. bezna 2008 Bc. Dana Kovaíková Schválila:
VíceNázev lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41
Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.
INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání
VíceZpracovánírozptylových studií, příklady z praxe
Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe (dopad stavby silnice prodloužená Rudná-hranice okr. Opava ) Vladimíra Volná Co je rozptylovástudie a pročse zpracovává - Modelové výpočty koncentrací znečišťujících
VíceA-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark
A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,
Více2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO
Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období
VíceSítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži
Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry
VíceP íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)
Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které
VíceSpolečenské a obchodní centrum Zlín - Březnická
Masná 8, 702 00 Ostrava, tel.: 596 114 030 www.azgeo.cz, azgeo@azgeo.cz Název zakázky : Zlín - Společenské a OC-rozptylová studie Číslo úkolu : 527073 Objednatel : Regionální centrum EIA s.r.o. Společenské
VíceMeteorologické minimum
Meteorologické minimum Stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice jako podklad pro zpracování rozptylových studií Bc. Hana Škáchová Oddělení modelování a expertíz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ
VíceVýsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)
Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR) Faktory větrné eroze povrchu hald Nízké rychlosti větru špatné rozptylové podmínky, ale
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceROZPTYLOVÁ STUDIE PRO MĚSTO OPAVA. Část B, analýzy
ROZPTYLOVÁ STUDIE PRO MĚSTO OPAVA Část B, analýzy Ostrava, květen 2015 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Institut environmentálních technologií (9350) 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceVýstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové
Výstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové Rozptylová studie a odhad ovlivnění imisní situace v okolí stavby Zpracovatel : Ing. Jiří Jedlička Autorizovaná osoba
VíceMetodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb.
Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb. Ochrana ovzduší ve státní správě VIII, teorie a praxe Alena Kacerovská 19. listopadu 2013, Plzeň ÚVOD
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VícePŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY
PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY V současné době dosud platí imisní limity dosavadní, avšak pro hodnocení do budoucnosti se používají imisní limity nové. V novém zákonu 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší
Vícena zahrádce rodinného domku v malé osad, 3 km severn od Mariánských Lázní. - lokální topeništ osady možné zdroje kontaminace
6.7 Biomonitoring 6.7.1 Aktivní biomonitoring ÚKZÚS 6.7.1.3.1 Odbrová stanovišt a jejich charakteristika V rámci ÚKZÚZ byla k ovení metody biomonitoringu vybrána rzná stanovišt, jejichž poet se v prbhu
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceZnečištění ovzduší města Liberce
Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.
VíceMonitorování kvality ovzduší v České republice
Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický
VíceIng. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001
Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceRozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Rozptyl emisí Ochrana ovzduší ZS 01/013 1 Úvod emise přenos imise Závažné zdroje znečišťování posudek EIA rozptylová studie Šíření znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry Přenos znečišťujících
VíceVYBRANÉ METEOROLOGICKÉ EXTRÉMY V ROCE Na Nový rok bylo zataženo a celý den intenzivní srážky (14,1 mm).
VYBRANÉ METEOROLOGICKÉ EXTRÉMY V ROCE 2007 Leden 2007 1. 1. 2007 Na Nový rok bylo zataženo a celý den intenzivní srážky (14,1 mm). 5. 1. 2007 Svtová meteorologická organizace zveejnila, že zima 2006/2007
VíceSledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR
Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR (zejména z pohledu ČHMÚ) Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Seminář Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře. 3. září
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceZásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE. Ing. Marcela Skříčková. Hradec Králové, duben 2015 Arch. č. 102/15
Zadavatel: Zásobování teplem Jilemnice, s.r.o., Jana Weisse 1219, 514 01 Jilemnice Zpracovatel: EMPLA AG spol. s r.o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové Zásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracovala:
VíceEIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje
EIA z pohledu orgánu ochrany veejného zdraví MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Veejné zdraví = zdr.. stav obyvatelstva a jeho skupin, který je urov ován souhrnem pírodnp rodních, životních a pracovních
VíceKapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci
10 2 088 ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Dukelských Hrdin 20 170 00, Praha 7 Kapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17,
VíceN Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,
Zákony pro lidi Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment//down/2ornajbenuwz) II. N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne.2017, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně
VíceVysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt
Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3
VíceNávrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10
Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 1 Tento návrh byl vypracován v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TA23664 Souhrnná metodika
VíceInformační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA
Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě 1 Základní údaje
VícePŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:
Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb. PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:
VíceINDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011
INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 Zadavatel: Odpovědný pracovník: Statutární město Havířov Mgr. Jiří Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Oddělení ovzduší Partyzánské nám. 7, 702
VíceStatistické ízení finanních tok
Statistické ízení finanních tok OBUST 3.. - 7..006 Fakulta strojní VUT v Praze, Ústav technické matematiky Eliška Cézová eliska_c@email.cz Úvod Statistické ízení finanních tok znamená ízení penžních prostedk
VíceMetodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)
Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,
VíceTECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. člen skupiny TESO ROZPTYLOVÁ STUDIE. č. E/4848/2017/RS
TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. člen skupiny TESO ROZPTYLOVÁ STUDIE č. E/4848/2017/RS Příprava stavby plynových kotelen v Orlové Zadavatel: TZB Orlová s.r.o. Slezská 1288 735 14 Orlová
VíceZ 1862 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje
Výroková ást zmny: Z 1862 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1862 / 07 Mstská ást: Praha 22 Katastrální území: Pitkovice Parcelní íslo: v lokalit pi hranici M Praha 22 a Praha Keslice, západn od ulice
VíceFarm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA
Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Vypracoval: Ing. Martin Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 728 951 312; e-mail: farmprojekt@gmail.com
VíceAKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
OZNÁMENÍ ZMĚNA KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 7 AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO
VícePedmt úpravy. Vymezení pojm
372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. íjna 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozútování náklad na tepelnou energii na vytápní a náklad na poskytování teplé užitkové vody mezi
VíceStávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE. Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97
Stávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97 Zpracoval: ing. Pavel Cetl Brno, červenec 2013 Obsah OBSAH...3
VíceAKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku. (Aktualizace PZKO PK)
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY AKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku (Aktualizace PZKO PK) PŘÍLOHA B Mapová příloha Hustota
VíceInformační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.
Shrnutí projektu Ostrava, Katowice, Zabrze - červenec 2013 Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Poprvé byly informace
VíceIng. Václav Píša, CSc. Autor
Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum
VícePODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava
PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
VícePehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:
!" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
Víceoznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie
oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963
VíceModelování znečištění ovzduší. Nina Benešová
Modelování znečištění ovzduší Nina Benešová 2. května 2012 trocha historie druhy znečišt ujících látek a jejich vliv na člověka a životní prostředí k čemu je dobré umět znečištění modelovat typy modelů
VíceB. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého
Údolí Ploučnice B. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší (bohumil.kotlik@szu.cz) Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého kraje úvodem Většinou napřed zazvoní telefon
VíceKVALITA OVZDUŠÍ A EMISNÍ SITUACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V ROCE 2008
KVALITA OVZDUŠÍ A EMISNÍ SITUACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V ROCE 28 Obsah: 1. Úvod...2 1.1. Legislativní rámec...2 1.2. ízení kvality ovzduší na úrovni kraje...2 2. Emisní inventura...4 2.1. Struný popis
VíceJiné podmínky stanovené v povolení (viz dotaz 7.3.2) Kategorie dle Pílohy. 1. Popište, jak byly tyto údaje voleny a shromáždny?
TABULKA 7.3.1 a 7.3.2 7.3.1 Uvete dostupné reprezentativní údaje o hodnotách emisních limit pro jednotlivé kategorie inností podle pílohy. 1 a pípadn rovnž nejlepší dostupné techniky, z nichž jsou tyto
VíceVodohospodáská bilance v dílím povodí Horní Odry Z P R Á V A
Vodohospodáská bilance v dílím povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í J A K O S T I P O V R C H O V Ý C H V O D V D Í LÍM POVODÍ HORNÍ ODRY Z A O B D O B Í 2 1 1-2 1 2 Povodí Odry, státní podnik
VíceZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE. RNDr Josef Keder, CSc.
ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE RNDr Josef Keder, CSc. Gaussovský model základní pojmy Metodika výpočtu - základní rovnice rovnice pro plynné látky rovnice
VícePROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)
PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace
VíceRNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti
Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceINTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH A INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 5 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 5 A.1. VEDLEJŠÍ
VíceZamení fasády stavebního objektu
Zamení fasády stavebního objektu metodou pozemní stereofotogrammetrie - souhrn materiál k projektu OBSAH - technologický postup - poznámky - práce v terénu pehled - poznámky - fotogrammetrické vyhodnocení
VíceOCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE 3.-5. listopadu 2009, Hotel Gomel, České Budějovice 1
Modelování příčin zhoršené kvality ovzduší na Ostravsku a vliv možných řešení Doc. Ing. Petr Jančík, PhD. Ing. Irena Pavlíková OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE 3.-5. listopadu 2009, Hotel
VíceNávrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území
Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VíceCelkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech
Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech Ing. Helena Plachá, Ing. Vít Bäumelt, Mgr. Lea Baláková, Ing. Václav Novák a kolektiv zaměstnanců oddělení kvality ovzduší
VíceVývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2
Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných
VíceÚvod do problematiky, sledování úrovně znečištění ovzduší, vyhodnocení plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Úvod do problematiky, sledování úrovně znečištění ovzduší, vyhodnocení plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší RNDr.
VíceSpolečenské a obchodní centrum Zlín - Březnická
Masná 1493/8, 702 00 Ostrava, tel.: 596 114 030 www.azgeo.cz, azgeo@azgeo.cz Název zakázky : Zlín - SOC - aktualizace rozptylové studie Číslo úkolu : 527073 Objednatel : Regionální centrum EIA s.r.o. Společenské
VícePříloha PS6 Imisní posouzení vlivu silniční dopravy na ovzduší města Přerov
Příloha PS6 Imisní posouzení vlivu silniční dopravy na ovzduší města Přerov ZADAVATEL: Statutární město Přerov Zastoupen: Ing. Petr Měřinský, náměstek primátora Bratrská 709/34, 750 11 Přerov ZPRACOVATEL:
VíceRNDr. Tomáš Bajer, CSc. Ing. Martin Šára Ing. Jana Bajerová. ECO-ENVI-CONSULT, Jiín. Sladkovského JIÍN
zpracoval: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Ing. Martin Šára Ing. Jana Bajerová ECO-ENVI-CONSULT, Jiín držitel osvdení odborné zpsobilosti ke zpracování dokumentací a posudk dle zákona.100/2001 Sb.,.osvdení 2719/4343/OEP/92/93,
VíceModelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby
Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby Jiří Pospíšil, Miroslav Jícha pospisil.j@fme.vutbr.cz Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický
Více553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,
Systém ASPI - stav k 2.1.2007 do částky 1/2007 Sb. a 60/2006 Sb.m.s. Obsah a text 553/2002 Sb. - poslední stav textu 553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních
VíceUpozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.
EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceVEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy Obecní úřad Hradiště v souladu s ustanovením 25 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje vydání Opatření obecné
VícePrzkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007
Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním
Více8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav
8. Závěr Předmětem rozptylové studie je posouzení příspěvků k imisní zátěži souvisejících s uvažovaným provozem Paralelní dráhy RWY06R/24L letiště Praha Ruzyně. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin
VíceZNALECKÝ POSUDEK /19/2015. O cenásti pozemku v k.ú. a obci Písek. msto Písek Velké námstí 114/ Písek
ZNALECKÝ POSUDEK. 1136/19/2015 O cenásti pozemku. 5983 v k.ú. a obci Písek Objednatel znaleckého posudku: msto Písek Velké námstí 114/3 39719 Písek Úel znaleckého posudku: Stanovení ceny podle platného
VícePŘÍLOHA 1: IMISNÍ STUDIE
PŘÍLOHA 1: IMISNÍ STUDIE ZADAVATEL: Statutární město Most Zastoupeno: Mgr. Jan Paparega, primátor města Radniční 1, 434 01 Most PARTNER: Město Litvínov Zastoupeno: Mgr. Kamila Bláhová, starostka náměstí
VíceKrevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest.
Krevní Vzduchu Slovníek Tlak Myšlenková mapa Úvodní strana Odkazy Práce Obrázky Pozadí Vtip Pokus Papiák Midla tlaku Mt.Everest Barometr Barograf metr Aneroid Co to je? To je pístroj, který mí tlak vzduchu.
VíceKvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,
Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, robert.skeril@chmi.cz Český hydrometeorologický ústav 3 odborné úseky: Meteorologie a klimatologie Hydrologie
VícePokud se pak procházíte ve ve erních hodinách v obci, asto poznáte, kde a kdo taková paliva spaluje.
Dýchání je nezbytnou podmínkou života lidí, živoich i rostlin. lovk vydrží bez jídla nkolik týdn, bez vody nkolik dn, ale bez kyslíku z ovzduší by nepežil víc než nkolik minut. Pesto lovk v civilizovaném
VícePROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků
PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků S:\!Projekty\_Interni projekty\doprava Jan Sládeček, Lea Paličková, Jana Ďoubalová, Václav Novák, Jan Horálek, Josef Keder, Martin Beran, Hana Škáchová, Leona Vlasáková
VíceMsto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 2/2002. ást první
Msto Stíbro Obecn závazná vyhláška. 2/2002 o závazných ástech regulaního plánu Mstské památkové zóny Stíbro Zastupitelstvo msta Stíbra vydalo dne 2.5.2002 v souladu s ustanovením 10 písm. a) a 84 odst.
VíceVYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.
OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého
VíceDOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti
VíceA. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ
Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem
VíceOBEC Sosnová. Obecn závazná vyhláška. 1/2012,
OBEC Sosnová Obecn závazná vyhláška. 1/2012, o místním poplatku za provoz systému shroma%&ování, sbru, p'epravy, t'ídní, vyu%ívání a odstra)ování komunálních odpad* Zastupitelstvo obce Sosnová se na svém
VíceRozptylová studie č. 159/14
. Počet listů : 20 Počet výtisků : 3 Zakázka č. : 571 Rozptylová studie č. 159/14 Zákazník: Ecological Consulting a.s. Na Střelnici 48 779 00 Olomouc - Lazce Název a místo zdroje: Revitalizace trati Čelákovice
VíceKvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia
Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia Projekt probíhal od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013, byl financován z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká
VíceVYJÁD ENÍ. K rozptylovým studiím Využití obnovitelných zdroj energie a druhotných surovin p i výrob papíru v pr myslové zón v Záb ehu
Petr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ K rozptylovým studiím Využití obnovitelných zdroj energie a druhotných surovin p i výrob papíru
Více