ROZPTYLOVÁ STUDIE II PRO M STO OPAVA Dlouhodobá stabilitní r žice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZPTYLOVÁ STUDIE II PRO M STO OPAVA Dlouhodobá stabilitní r žice"

Transkript

1 Laborato GIS Katedra ochrany životního prostedí v prmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava tel.: , ; ROZPTYLOVÁ STUDIE II PRO MSTO OPAVA Dlouhodobá stabilitní ržice Ostrava, únor 2007 V070207I

2 Objednatel: Statutární msto Opava Horní námstí Opava Zhotovitel: Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava 17. listopadu Ostrava Poruba Odpovdný ešitel: Doc. Ing. Petr Janík, Ph.D., vedoucí katedry Autorizovaná osoba dle 15 odst. 1 písm. d) podle zákona. 86/2002 Sb.,.j.: 2159/740/02, Katedra ochrany životního prostedí v prmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava ešitelský tým: RNDr. Jan Bitta Ing. Irena Pavlíková 1

3 Obsah 1 ÚVOD VSTUPNÍ ÚDAJE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Údaje o obyvatelstvu Stav životního prostedí TERÉN KLIMATICKÁ A METEOROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ VSTUPNÍ METEOROLOGICKÁ DATA ÚROVE ZNEIŠTNÍ OVZDUŠÍ, IMISNÍ LIMITY A MEZE TOLERANCE IMISNÍ POZADÍ LOKALITY ZDROJE ZNEIŠOVÁNÍ OVZDUŠÍ METODIKA VÝPOTU SUTTONOVA STATISTICKÁ TEORIE TURBULENTNÍ DIFÚZE SYMOS ANALYTICKÝ DISPERZNÍ MODELOVACÍ SUPERPOÍTAOVÝ SYSTÉM (ADMOSS) Použité technické vybavení Použité programové vybavení Rozdlení zdroj asít receptor Management výpot KOREKCE VÝSLEDK MODELOVÁNÍ Stanovení pozaových koncentrací Stanovení korekních konstant Korekce výsledk modelování VÝSTUPNÍ ÚDAJE VYPOTENÉ CHARAKTERISTIKY KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDK DISKUZE VÝSLEDK Suspendované ástice PM Oxid dusiitý NO Benzo(a)pyren ZÁVR SEZNAM POUŽITÝCH DOKUMENT SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

4 1 Úvod Pedmtem této rozptylové studie je modelování rozptyl zneišujících látek na území msta Opavy, se zahrnutím všech zdroj zneišování ovzduší. Všechny použité vstupní údaje jsou shodné jako v pípad Rozptylové studie pro msto Opava [1]. Jedinou výjimkou jsou vstupní meteorologická data. Modelování se provádí s použitím dlouhodobé stabilitní vtrné ržice. Modelování se provádí pro tyto zneišující látky: oxid dusiitý NO 2 ; suspendované ástice vyjádenéjakofrakcepm 10 (polétavý prach); polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádené jako benzo(a)pyren (B(a)P). Ostatní významné zneišující látky, zejména SO 2, nebyly do této studie zahrnuty, nebo jejich koncentrace jsou na území msta Opavy výrazn nižší než koncentrace urené limity, a to i v obdobích se zhoršenými rozptylovými podmínkami (pi smogových situacích). Modelování rozptylu zneišujících látek probíhá podle metodiky Ministerstva životního prostedí R SYMOS 97 s využitím všech dostupných informací o emisích ze všech zdroj zneišování ovzduší, které mají vliv na kvalitu ovzduší na území msta. Do rozptylové studie nebyly zahrnuty emise ze zdroj zneišování ovzduší z Polska, nebo nebylo možné získat pro jejich modelování dostatek informací. Orientan se provede také korekce výsledk modelování s využitím imisního monitoringu z roku Dílí cíle pi ešení této rozptylové studie jsou: 1. modelování prmrných roních koncentrací pro jednotlivé skupiny zdroj (REZZO1 4) pro zneišující látky NO 2,PM 10 a benzo(a)pyren pomocí metodiky SYMOS 97; 2. modelování celkové imisní situace; 3

5 3. orientaní korekce výsledk modelování s využitím imisního monitoringu; 4. zpracování výsledk modelování do grafických výstup v tištné a digitální podob. 4

6 2 Vstupní údaje Veškerá vstupní data byla pevzata z Rozptylové studie pro msto Opava [1]. Jedinou výjimkou jsou vstupní meteorologická data. 2.1 Obecná charakteristika území Statutární msto Opava je prmyslové, kulturní, zemdlské a správní centrum eského Slezska. Leží v úrodném údolí eky Opavy, které je souástí Slezské nížiny. Jihozápadn je toto údolí ohranieno masivem Nízkého Jeseníku. Obr..1:Polohamsta Opavy Zdroj: Mapy.cz Sted mstajevnadmoské výšce 257,0 m n. m. a jeho zempisné souadnice jsou s.z.š. a v.z.d. Nejnižší místo (eka Opava pod Komárovem) je položeno v 263,5 m n. m. a nejvyšší místo (Hrka jižn od Podvihova) je v 529,8 m n. m. 5

7 Msto Opava je rozdleno na tináct správních celk: Jakta, Kateinky u Opavy, Komárov, Kylešovice, Malé Hoštice, Milostovice, Opava Msto, Opava Pedmstí, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštoviky a Zlatníky. Celková rozloha msta je 90,61 km 2. Souhrnné údaje o využití tohoto území uvádí Tabulka.1. Tab.. 1: Souhrnné údaje o využití území msta Opavy Celkem Zemdlská pda 67,57 km 2 Orná pda 60,28 km 2 Louky 3,25 km 2 Zahrady 4,03 km 2 Sady 0,17 km 2 Trvalé travní porosty 3,30 km 2 Nezemdlská pda 23,04 km 2 Lesní pda 5,08 km 2 Vodní plochy 1,55 km 2 Zastavné plochy 5,13 km 2 Ostatní plochy 11,27 km 2 90,61 km 2 Zdroj: SÚ [2] Hospodáství, ekonomický potenciál a souasná struktura prmyslu msta Opavy je ovlivnna dlouhodobým historickým vývojem. Msto Opava leželo na kižovatce dležitých obchodních cest a postupn se stalo stediskem potravináského a strojírenského prmyslu. Z nejvýznamnjších podnik lze uvést IVAX Pharmaceuticals, a.s. (nyní s.r.o.), pedního výrobce léiv a chemických substancí v eské republice. V tradiní výrob trvanlivého peiva pokrauje OPAVIA LU, a.s., závod Opava, v potravináství psobí také NOWACO mrazírny, Bivoj (masné výrobky), Moravskoslezské cukrovary, a.s., odštpný závod Opava, Pivovar Zlatovar (v souasnosti mimo provoz) a Slezská pekárna J.L.N. Nejvtším strojírenským podnikem ve mst je Ostroj Opava. Kovodlnou výrobu provozují firmy Ferram Opava, Femont Opava, Witzenmann Opava aj. Pokraovatelem tradic opavských papíren je Model Obaly. Moderní nátrové hmoty vyrábí Balakom (nyní Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.) V posledních letech se rozvíjí prmysl elektrotechnický, opravárenství a polygrafie. Na okraji msta psobí moderní zemdlské podniky. Ve mst sídlí i jedno z nejvtších eských spotebních družstev Jednota Opava. 6

8 2.1.1 Údaje o obyvatelstvu Vtšina imisních limit je vyhlášena pro ochranu zdraví obyvatelstva, nebo kvalita ovzduší je úzce spjata se zdravotním stavem populace. Dle Sítání lidu, dom a byt v roce 2001 [2] má Opava celkem obyvatel trvale žijících na území msta, což pedstavuje hustotu 677 osob na km 2 (Vkové rozdlení obyvatelstva je zobrazeno v Grafu.1). Je pravdpodobné, že vtšina tchto obyvatel žije v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, proto by bylo vhodné doplnit tuto studii o analýzu zatížení obyvatel imisemi a podrobnji stanovit podíl obyvatelstva, které žije v oblastech, kde dochází kpekraování imisních limit, a dále eventueln pípadná nápravná opatení poté pednostn smovat tam, kde jsou pekraováním imisních limit postiženy poetn nejvtší skupiny obyvatel. Graf.1:Rozdlení obyvatelstva msta Opavy dle vkových skupin Poet obyvatel nezj. Vková kategorie Zdroj: SÚ [3] 7

9 2.1.2 Stav životního prostedí Ovzduší Vzhledem k neuspokojivému ešení silniní sít ve mst je oblast, vedle zneištní produkovaného velkými stacionárními zdroji, zatížena zejména emisemi z automobilové dopravy. Nepíznivá je situace u zneištní zejména suspendovanými ásticemi vyjádeným jako frakce PM10, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a také oxidy dusíku. Piemž u zneištní suspendovanými ásticemi jsou pekraovány pípustné limity (benzo(a)pyren se v oblasti nemí). V roce 2003 byly na území msta zjištny koncentrace pesahující imisní limit a mez tolerance. Na základ dat z tohoto roku tak bylo msto Opava optovn vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší [4]. Viz Obrázek. 2 a Tabulky. 2a - 2c na následujících stranách. Obr.. 2: Území, na kterém došlo v roce 2003 k pekroení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro nkterou ze sledovaných zneišujících látek, bez zahrnutí ozonu 8

10 Zdroj: MŽP [4] Tab.. 2a: Pekroení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (v % plochy územního celku msta Opavy v roce 2003) PM 10 roní prmr > 40µg/m 3 PM 10 max. 24h prmr >50µg/m 3 >35x/rok B(a)P roní prmr > 0,001 µg/m 3 18,5 33,3 33,3 Zdroj: MŽP [4] Tab.. 2b:Pekroení limitní hodnoty a meze tolerance pro ochranu zdraví lidí (v % plochy územního celku msta Opavy v roce 2003) PM 10 roní prmr > 43,2 µg/m 3 PM nejvyšší 24h prmr > 60 µg/m 3 > 35x/rok 14,8 3,7 Zdroj: MŽP [4] Tab.. 2c:Pekroení limitní hodnoty a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystém a vegetace (v % plochy územního celku msta Opavy v roce 2003) NO x roní prmr >30µg/m 3 0,3 Zdroj: MŽP [4] Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Zákon. 86/2002 Sb. ( 7 odst. 1) [5] definuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako provádcím právním pedpisem vymezenou ást území (zónu) nebo sídelního seskupení (aglomerace), kde je pekroena hodnota jednoho nebo více imisních limit nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho i více imisních limit zvýšená o píslušné meze tolerance. Obec je v tomto pípad povinna postupovat podle 7 odst. 6 Zákona. 86/2002 Sb. [5] do dvou let od vymezení oblasti Ministerstvem životního prostedí podle 7 odst. 4 tohoto zákona vypracovat pípadn aktualizovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro zneišující látky, u kterých jsou pekraovány imisní limity a meze tolerance, v pípad troposférického ozonu cílové imisní limity. 9

11 Voda Mstem protéká eka Opava, která je souástí povodí Odry, a její vody jsou tak odvádny do Baltského moe. Na území obce do eky Opavy ústí dva nejvýznamnjší pítoky Velká a Moravice. Je zejmé, že jakost vod v povodí tchto ek, a u Moravice zvlášt, je významn lepší, než v dílím povodí Odry. Je to samozejmý dsledek menší koncentrace prmyslu a idšího osídlení. eka Opava, poté co byly rekonstruovány a intenzifikovány istírny odpadních vod v Krnov a Opav, je v celé své délce, s výjimkou zneištní fosforem, klasifikována jako istý tok. V pípadeky Moravice je situace obdobná. Odpady Struktura produkce odpad odpovídá struktue prmyslové výroby. Pevládajícími oblastmi jsou potravináská a chemická výroba a výroba elektrické a tepelné energie. Ve mst je zaveden systém tídného sbru komunálního odpadu, který provozují Technické služby Opava, a.s., které jsou také provozovatelem zaízení na dotiování komunálního odpadu. Msto je, jako ada dalších obcí regionu, zapojeno do systému smluv se spoleností EKO-KOM, a.s. Využitelné vytídné složky jsou tak materiálov využívány. Zejména se jedná o vytídný papír, sklo, plasty, kovy a odpad z údržby soukromé i veejné zelen. Biodegradabilní odpad je zpracováván v kompostárn RABIO, s.r.o. Poblíž msta jsou dv významná zaízení na odstraování odpad: Skládka Holasovice II ELIO Slezsko a.s. a Zpracovatelské zaízení Chlebiov EKO Chlebiov, a.s. Staré ekologické zátže Nejvýznamnjšími starými ekologickými zátžemi regionu jsou kontaminované území bývalého závodu Galena, a.s. (v souasnosti IVAX Pharmaceuticals, s.r.o.), jehož riziko je klasifikováno jako extrémní, a sanované skládky prmyslového odpadu 10

12 spolenosti Balakom, a.s. (nyní Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.) Dále se na území msta nachází ješt nkolik starých ekologických zátží s nízkou rizikovostí. Pehled starých ekologických zátží uvádí Tabulka. 3 na následují stran. Tab..3:Pehled starých ekologických zátží na území msta Opavy Název SME, a.s. Opava - dvr Šibeniní kopec u Opavy Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. "Bezinka" IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. Závod Typ zátže elektrárny komunální skládka prmyslová skládka prmyslová / obchodní místa prmyslová / obchodní místa Druh provozu energetika ostatní ostatní chemický prmysl chemický prmysl Celkové riziko Provozovatel Poznámka 4-nízké 4-bodové 4-nízké 4-bodové 2-vysoké 3-lokální 1-extrémní 3-lokální SME, a.s Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Na lokalit se nacházejí dv skládky tzv. Stará skládka a skládka Bezinka. Ob skládky jsou již po sanaci. Lokalita se nachází ve výrazném meandru eky Opavy. Rozloha celého areálu iní cca 24 ha. Areál je ze severu omezen tokem eky Opavy, z jihu pak silnicí a železniní tratí spojující msta Opavu a Ostravu. 0-neznámé - Po sanaci. Zdroj: VÚV T.G.M. [6] Zvlášt chránná území Na území msta Opavy se nenachází žádné zvlášt chránné území. 2.2 Terén Pro modelování metodikou SYMOS 97 je nutno zadat tvar reliéfu celé modelované oblasti. Pro modelování byl použit digitální model terénu zájmového území, který byl vytvoen pi vyhotovení Rozptylové studie pro msto Opavu [1]. Viz mapka na str. 12. Použitý soubor s prbhem terénu v tomto formátu je k dispozici v digitální podob. 11

13 12 12

14 2.3 Klimatická a meteorologická charakteristika území Podnebí msta Opavy je dáno jeho zempisnou polohou. Území msta je oteveno baltickému klimatu, do nhož proniká vliv podnebí kontinentálního. Podle Köppenovy klasifikace spadá opavské podnebí do skupiny Cfb Teplá mírnjší klimata, která se vyznaují promnlivým asto zamraeným poasím, mírnjším létem, teplým podzimem a dostatenými srážkami. Souhrn klimatických charakteristik msta Opavy Poet letních dn Poet dn sprmrnou teplotou 10 C a více Poet mrazových dn Prmrný roní poet ledových dn Prmrná teplota v lednu -2 C - -3 C Prmrná msíní teplota vzduchu v ervenci 17 C 18 C Prmrná teplota v dubnu 7 C 8 C Prmrná teplota v íjnu 7 C 8 C Prmrný roní poet srážkových dní s úhrnem nad 10 mm Prmrný sezónní úhrn srážek v lét 280 mm 320 mm Srážkový úhrn v zimním období Prmrný sezónní poet dní se snžením Poet dn zamraených mm 250 mm Prmrný roní poet jasných dn Prmrná sezónní rychlost vtru na podzim 2,5m/s 3,0m/s 2.4 Vstupní meteorologická data Zdroj: Mapa klimatických oblastí [7] Pi modelování dlouhodobým modelem, který byl použit v této studii, se pracuje s meteorologickými daty statisticky zpracovanými pro urité období (v tomto pípad deset let). Data dodává HMÚ v podob matice hodnot, které jsou procentuálním výskytem uritého generalizovaného typu poasí v daném období. Poasíjezaazeno do urité kategorie podle kombinace tídy teplotní stability ovzduší (reprezentované prmrným teplotním gradientem ) arychlostivtru. Používají se tídy podle Bubníka a Koldovského. Celá sada takto upravených dat se nazývá stabilitní vtrná ržice. Graficky lze etnost poasí v jednotlivých kategoriích znázornit jako paprskový graf, ve kterém je na jednotlivých osách (nap. osmi smr) vynesena etnost výskytu jednotlivých kategorií poasí [%]. 13

15 Pro výpoty v této studii byl použit dlouhodobý odborný odhad vtrné ržice pro lokalitu Opava, který byl dodán HMÚ. Dlouhodobá stabilitní vtrná ržice pro Opavu N NE E SE S SW W NW Bezvtí Souet [%] I,t,v=1,7m/s 1,71 0,43 0,13 0,10 1,14 0,93 0,21 0,33 5,33 10,31 II,t,v=1,7m/s 4,52 1,32 0,34 0,22 3,52 2,76 0,44 0,64 5,88 19,64 II,t,v=5m/s 0,09 0,06 0,01 0,00 0,16 0,23 0,03 0,05 0,00 0,63 III,t,v=1,7m/s 5,42 1,42 0,31 0,19 3,40 3,27 0,57 0,97 2,57 18,12 III,t,v=5m/s 2,31 1,04 0,16 0,02 1,87 5,03 0,58 0,43 0,00 11,44 III,t,v=11m/s 0,08 0,00 0,00 0,00 0,07 0,30 0,05 0,00 0,00 0,50 IV,t,v=1,7m/s 2,57 0,51 0,18 0,11 1,23 1,31 0,33 0,90 1,57 8,71 IV,t,v=5m/s 2,17 0,58 0,14 0,03 2,29 7,03 0,85 0,78 0,00 13,87 IV,t,v=11m/s 0,35 0,03 0,02 0,01 0,95 3,98 0,36 0,03 0,00 5,73 V,t,v=1,7m/s 2,33 0,47 0,17 0,08 0,85 1,03 0,33 1,00 1,31 7,57 V,t,v=5m/s 0,43 0,04 0,03 0,04 1,52 0,52 0,05 0,85 0,00 3,48 Souet [%] 21,98 5,90 1,49 0,80 17,00 26,39 3,80 5,98 16,66 100,00 Údaje v tabulce jsou uvedeny v procentech výskytu dané situace za rok. 2.5 Úrove zneištní ovzduší, imisní limity a meze tolerance Zákon. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší [5] stanovuje pípustné limity úrovn zneištní ovzduší. 14

16 Úrove zneištní ovzduší je hmotnostní koncentrace zneišujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku asu. Imisní limit je hodnota nejvýše pípustné úrovn zneištní ovzduší vyjádená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu pi normální teplot a tlaku. Mez tolerance je procento imisního limitu nebo ást jeho absolutní hodnoty, o které mže být imisní limit pekroen. Meze tolerance se postupn snižují až do roku 2010, kdy budou mít nulové hodnoty pro všechny zneišující látky. Hodnoty imisních limit a mezí tolerance pro zájmové zneišující látky uvádjí Tabulky.4a5[8]. Tab.. 4: Imisní limity pro zájmové zneišující látky Zneišující látka Vyjádená jako Imisní limit [g.m -3 ] Úel vyhlášení IHr IHd IHk Prašný aerosol PM (35x) - Ochrana zdraví lidí Oxidy dusíku NO (18x) Ochrana zdraví lidí NO x Ochrana ekosystém Benzo(a)pyren B(a)P 0, Ochrana zdraví lidí V závorce (dolní index) je uveden maximální poet pekroení uvedeného limitu za rok. IHr - prmrná roní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr zakalendání rok). IHd - prmrná denní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr koncentrací za 24 hodin.) IHk - prmrná koncentrace zneišující látky za 1 hodinu. Tab.. 5: Meze tolerance pro zájmové zneišující látky ( ) [g.m-3] Rok Zneišující látkadoba prmrování Úel vyhlášení Oxid dusiitý IHr NO 2 IHk Ochrana zdraví lidí IHr - prmrná roní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr zakalendání rok). IHk - prmrná koncentrace zneišující látky za 1 hodinu. 2.6 Imisní pozadí lokality Základním podkladem pro hodnocení souasného imisního zatížení jsou výsledky imisního monitoringu. Nejbližší imisní monitorovací stanicí je stanice Opava Kateinky (viz Tabulka. 6 na následující stran). 15

17 Tab..6:Kartamící stanice Opava Kateinky Kód Název Stát Vlastník Kraj Okres Obec (ZÚJ) Typ micího programu EOI-typstanice EOI-typzóny EOI - charakteristika zóny EOI-zkratka Zempisné souadnice Nadmoská výška Terén Krajina Reprezentativnost Dobrá lokalita ve sportovním areálu HMÚ poboka Ostrava AIM Mgr. Libor ernikovský K Myslivn 3/ Ostrava Poruba Základní údaje TOVK Opava Kateinky eská republika eský hydrometeorologický ústav Moravskoslezský Opava Opava Automatizovaný micí program Klasifikace pozaová mstská obytná B/U/R Lokalizace 49 56' 41.97" sš; 17 54' 34.30" vd 255 m Doplující údaje rovina, velmi málo zvlnný terén vícepodlaž. zástavba (sídlišt z posled. desetil.) okrskové mítko - mstskénebovenkov(0,5 4km) Poznámka Dodavatel dat, adresa Tel: Fax: Zdroj: HMÚ [9] Maximální hodnoty a prmrné roní imisní koncentrace zájmových zneišujících látek na monitorovací stanici Opava Kateinky jsou za rok 2003 uvedeny v Tabulce.7.Denníprmry za rok 2003 znázorují Grafy.2 a 3. Tab.. 7: Vybraná imisní data z monitorovací stanice Opava Kateinky pro rok 2003 PM 10 [µg.m -3 ] tvrtletní aritmetický Imisní Nejvyšší IHk Nejvyšší IHd Roní aritmetický prmr limit prmr(ihr) Hodnota Datum Hodnota Datum I. II. III. IV. IHd IHr 681, , ,4 35,6 32,2 34,9 44, NO 2 [µg.m -3 ] Hodinové Denní maximum tvrtletní aritmetický Imisní Roní aritmetický maximum v roce vroce prmr limit prmr(ihr) Hodnota Datum Hodnota Datum I. II. III. IV. IHk IHr 104, , ,0 13,6 14,4 20,9 18, IHr - prmrná roní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr zakalendání rok). IHd - prmrná denní koncentrace zneišující látky (aritmetický prmr koncentrací za 24 hodin.) IHk - prmrná koncentrace zneišující látky za 1 hodinu. Zdroj: HMÚ [10] 16

18 Graf. 2:Prbh prmrných denních koncentrací PM 10 na monitorovací stanici Opava Kateinky za rok PM 10 [g.m -3 ] Denníimisnílimit PM 10 0 Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Záí íjen Listopad Prosinec Zdroj: HMÚ [10] Graf. 3:Prbh prmrných denních koncentrací NO2 na monitorovací stanici Opava Kateinky za rok NO 2 [g.m -3 ] Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Záí íjen Listopad Prosinec Zdroj: HMÚ [10] 17

19 Podle výsledk imisního monitoringu na stanici Opava Kateinky za rok 2003 je u zneišující látky PM 10 pekraován denní imisní limit (celkem pekroen 90x) i roní imisní limit (IHr = 44,3 mg.m -3, což odpovídá pekroení o tém 11%). 2.7 Zdroje zneišování ovzduší Vnímání pojmu zdroj zneišování ovzduší není jednoznané. Dle zákona. 86/2002 Sb. [5] jsou zdrojem zneišování ovzduší zaízení nebo innosti, které zneišují nebo mohou zneišovat ovzduší ili do ovzduší vnášet jednu i více zneišujících látek. Na základ 4 tohoto zákona jsou zdroje zneišování ovzduší stacionární, mobilní. Stacionární zdroje zneišování ovzduší jsou pak dále dleny podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie zvlášt velké zdroje, velké zdroje, stední zdroje, malé zdroje. Mobilními zdroji jsou samohybná a další pohyblivá, pípadn penosná zaízení vybavená spalovacími motory zneišujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží vizuální k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná souást technologického vybavení. Mohou to být dopravní prostedky, nesilniní mobilní stroje nebo penosná náadí vybavená spalovacím motorem. V databázích REZZO se zdrojem rozumí provozovna. V rámci provozovny však mže zneišující látky do ovzduší vypouštt až nkolik desítek komín i výduch. 18

20 Pro úely modelování je za zdroj považován jednotlivý komín i výduch. Proto sevtétozpráv používá pojem zdroj práv v tomto smyslu (není-li uvedeno jinak). Pod pojmem provozovna se rozumí zdroj ve smyslu zákona. Unkterých modelovaných zdroj, konkrétn u malých stacionárních zdroj au mobilních zdroj, jsou jednotlivé komíny, výduchy, resp. výfuky reprezentovány vhodnjším zpsobem. Lokální topeništ jsou reprezentována sítí plošných zdroj o zvolené velikosti buky a doprava je reprezentována sítí liniových zdroj, která kopíruje prbh silniní sít. Pedmtem modelování jsou všechny skupiny zdroj zneišování ovzduší na území msta Opavy. Vstupní data o zdrojích zneišování ovzduší byla pro tuto rozptylovou studii pevzata z Rozptylové studii pro msto Opava [1]. Souhrnné údaje o emisích z jednotlivých modelovaných skupin zdroj zneišování ovzduší jsou uvedeny v Tabulce.8. Tab.. 8: Souhrnné emise na území msta Opavy podle jednotlivých skupin zdroj Látka Zvlášt velké a velké zdroje Stední zdroje Lokální topeništ Doprava Celkem [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] [%] [t/rok] TZL 19,548 20,653 21,291 22,49 42,997 45,43 10,815 11,43 94,652 NO x 110,950 38,015 47,732 16,35 35,613 12,20 97,566 33,43 291,862 B(a)P 8,028* 0,116 4,706* 0, ,000* 99,39 29,159* 0, ,892* *UB(a)Pjsouuvádné hodnoty v [g/rok] Nejvýznamnjšími zdroji zneišování TZL jsou na území msta Opavy lokální topeništ, která produkují více než 45% z celkového množství emisí TZL produkovaných na území msta. Dalšími významnými zdroji zneišování TZL jsou stední a zvlášt velké a velké zdroje zneišování (více než 22%, resp. více než 20%, z celkového množství emisí TZL produkovaných na území msta). U zneišování NO x je na území msta Opavy vliv nejvýznamnjších zneišovatel zvlášt velkých a velkých zdroj a dopravy srovnatelný. Produkuji 19

21 více než 38%, resp. více než 33%, celkového množství emisí NO x produkovaných na území msta. Uzneišování B(a)P na území msta Opavy výrazn pevažují nad všemi ostatními zdroji lokální topeništ. Jejich emise tvoí vtšinu více než 99% emisí z celkového množství emisí B(a)P produkovaných na území msta. 20

22 21 ( ) ( ) + + = n z n z n y n z y m z C h z x C h z x C y ux C C Q z y x K exp exp exp ),, ( π ( )( ) ' = n n z u w u N n n C 3 Metodika výpotu Ve vtšin zemíjevsouasné dob rozptyl zneišujících látek v pízemní vrstv atmosféry modelován pomocí difúzních model založených na aplikaci Suttnovy statistické teorie turbulentní difúze. 3.1 Suttonova statistická teorie turbulentní difúze Statistická teorie turbulentní difúze byla vytvoena Suttonem na základ Taylorovy statistické korelaní teorie turbulence a ešení klasické rovnice difúze. Suttonova rovnice pro výpoet koncentrace plynných látek v libovolném míst v okolí plynulého vyvýšeného bodového zdroje je: Odvození parametr C y a C z bylo provedeno ve tvaru: Kde C z je vertikální difúzní parametr. Analogicky pro složku y: Vtchto vzorcích je n meteorologický exponent (bezrozmrný), N Suttonova makroviskozita [m 2 s -1 ], ( )( ) ' = n n y u u u N n n C

23 vesmruosyyaz[ms -1 ]. u', w' odchylky od prmrných složek rychlostí proudní Meteorologický exponent je definován z profilu rychlostí vtru: u = u 1 z z 1 n 2 n Kde u a u 1, jsou rychlosti vtru ve výškách z a z 1. Exponent n nabývá hodnot v intervalu <0;1> v závislosti na stabilit ovzduší (0 vysoce labilní, 1 - velmi stabilní). Suttonova makroviskozita: N = u z 0 Kde z 0 je délka drsnosti, tj. teoretická výška nad terénem mající geometrický význam hladiny, kde se prmrná rychlost u stává nulovou [m]. Tecí rychlost u* [ms -1 ] lze stanovit: Pro z =0: u = u w K( x, y) 2Q exp y C h + C 2 2 = m 2 n 2 n 2 2 πc yc zux x y z 1 kde x,y souadnice receptoru [m], K koncentrace ZL v bod osouadnicích x,y,(z) [gm -3 ], Q m emise ZL ze zdroje [gs -1 ], h výška bodového zdroje [m], u rychlost vtru v míst zdroje [ms -1 ]. 22

24 Tato teorie je základem vtšiny používaných rozptylových model, které jsou asto modifikací základní Suttonovy funkce. Pro výpoty imisí v této studii byl použit matematický model, rovnž založený na Suttonov teorii difúze SYMOS 97. [2] 3.2 SYMOS 97 SYMOS 97 byl vydán v roce 1998 jako doporuená metodika MŽP R ve Vstníku Ministerstva životního prostedí. Zárove byla tato metodika zpracována jako software pro poítae tídypcipropoítae tídy pracovních stanic s operaním systémem UNIX. Program dodává firma Idea Envi, s.r.o. Metodika je urena pedevším pro vypracování rozptylových studií, jakožto podklad pro hodnocení kvality ovzduší. SYMOS 97 je tzv. dlouhodobý model. To znamená, že vstupní meteorologická data, tj. rychlost vtru a stabilita ovzduší, vstupují do modelu po statistickém zpracování skutených meteorologických pozorování a roztídní poasí do tíd, které jsou dány uritým rozsahem rychlostí vtru a prmrného vertikálního teplotního gradientu ve smšovací vrstv. Výsledek je možno znázornit grafy etnosti výskytu uvedených tíd poasí tzv. stabilitními vtrnými ržicemi. Modelování tzv. prmrných dlouhodobých koncentrací se pak provádí tak, že výpotová funkce se poítá pro každý smr vtru (obvykle ve všech smrech po jednom až tech stupních) a výsledku je piazena taková váha, jaká je etnost výskytu použité kombinace tíd poasí v daném smru. Výsledek je tedy závislý na prmrném výskytu uritého poasí za modelované období. Pokud jsou známy prmrné emise zdroj za stejné období, je možno správn vyhodnotit prmrné koncentrace za období, pro které jsou statisticky zpracována meteorologická data. Ve studii byla použita prmrná roní data o zdrojích i roní prmry meteorologických dat. Výsledkem tedy byly vyhodnocené prmrné roní koncentrace modelovaných zneišujících látek. Podle použité metodiky je však možno vyhodnocovat také tzv. maximální krátkodobé koncentrace. Tyto koncentrace se vyhodnocují tak, že se vypoítají hodnoty imisí pi všech rychlostech vtru od 1,5 do 15 m/s v intervalech daných 23

25 metodikou, ve všech smrech (podle metodiky 360 smr po 1 stupni). Výsledkem jsou pak teoretická maxima, vypotená na všech receptorech, ze všech uvedených kombinací meteorologických parametr, bez ohledu na to, zda se ve sledované oblasti za sledovaný asový interval vbec vyskytly, a bez ohledu na asový prbh emisí ze zdroj. Výsledky jsou tedy krom emisí ovlivnny pouze geometrií zdroj a terénu. Metodika je urena pedevším pro vypracování rozptylových studií, jakožto podklad pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpoet zneištní ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdroj auvnit mstské zástavby, pod úrovní stech budov (nap. nakižovatkách nebo v kaonech ulic). Toto omezení jsme zohlednili v grafických výstupech, kde je znázornna zástavba tak, aby pekrývala grafické informace o koncentracích zneišujících látek. Základních rovnic modelu rovnž nelze použít pro výpoet zneištní pod inverzní vrstvou, ve složitém terénu a pi bezvtí. Pi posuzování výsledk modelování je nutno vzít v úvahu všechna uvedená omezení použitého modelu. To znamená, že výsledné rozložení pízemních koncentrací všech zneišujících látek je statistické, s významným zjednodušením psobících faktor (zejména meteorologických podmínek a prostorových okrajových podmínek). Výsledky modelování jsou proto orientaní a jsou vhodné zejména pro srovnání psobení jednotlivých druh zdroj v rzných obdobích. Lokáln se mohou ve skutenosti vyskytnout i výrazn vyšší koncentrace zneišujících látek, zejména ve složitém terénu (hlubší, úzká údolí) a v husté zástavb.[2] 3.3 Analytický disperzní modelovací superpoítaový systém (ADMOSS) Pro vypracování této studie byla použita metoda výpotu pomocí systému ADMOSS. S tohoto využitím systému bylo možné modelovat celé území msta Opavy o rozsahu ádov stovek km2 s pesností a generalizací obvyklou pro lokální rozptylové studie s nkolika zdroji a velikostí modelované oblasti ádov km2. Pesnost umístní zdroj, podrobná analýza rozložení emisí a podrobnost sít výpotových bod umožuje srovnávat imise zpsobené zdroji lokálního významu 24

26 (doprava a lokální topeništ) s velkými prmyslovými zdroji. To vše umožuje získat vrohodný obraz o relativním rozložení imisí ze všech zdroj z území msta Použité technické vybavení K výpotm byl použit superpoítaový cluster Termit, který se nachází v Superpoítaovém centru VŠB-TUO. Tento cluster se skládá z 16 uzl. Každý ztchto uzl je tvoen dvma procesory AMD Athlon MP 2600+, 3 GB RAM a Fast Ethernet (100 Mbit/s) adaptérem. Celý cluster používá operaní systém RedHat Linux 7.2. Výpoty je možné realizovat na všech volných uzlech clusteru, což v praxi umožuje poítat nkolik úloh najednou. Pro pípravu dat a pro výpoet modelu bylo použito pracovní stanice Silicon Graphics Octane se dvma procesory MIPS R12000, 350 MHz, operaní systém IRIX 6.3. Výstupy byly pipraveny na poítaích tídy PC, dále zpracovány na pracovní stanici Silicon Graphics Octane a vytištny na tiskárn Hewlett-Packard Business InkJet Použité programové vybavení Pro analýzu a konverzi vstupních a výstupních dat pro modelování byl použit programový balík pro GIS ArcInfo verze firmy ESRI, Inc., byly vytvoeny vlastní programové moduly v programovacím jazyce AML (ArcInfo macro language). Pro vlastní modelování rozptylu modelování byl použit program SYMOS 97, verze 2003 firmy Idea-Envi, s.r.o., ve verzi pro operaní systém UNIX (LINUX) Rozdlení zdroj asít receptor Území bylo rozdleno pravidelnou tvercovou sítí o stran 1500 m. Jednalo-li se o velké a vysoké zdroje zneištní (REZZO 1), které ovlivují svými emisemi velké oblasti, byla použita v celém zájmovém území pravidelná sí receptor o kroku 100 m. Pokud se jednalo o nižší zdroje, s lokálním dosahem (REZZO 2, liniové zdroje, lokální topeništ), byla použita sí receptor skládající se ze dvou ástí. První ást, která zahrnovala obalovou zónu 2500 m okolo zdroj REZZO 2, resp m okolo lokálních topeniš a liniových zdroj, byla tvoena pravidelnou sítí receptor skrokem 25

KOREKCE VÝSLEDK MODELOVÁNÍ S VYUŽITÍM IMISNÍHO MONITORINGU. Dodatek. 2 k Rozptylové studii pro msto Opava

KOREKCE VÝSLEDK MODELOVÁNÍ S VYUŽITÍM IMISNÍHO MONITORINGU. Dodatek. 2 k Rozptylové studii pro msto Opava Laborato GIS Katedra ochrany životního prostedí v prmyslu Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava tel.: 597324346, 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe

Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe Zpracovánírozptylových studií, příklady z praxe (dopad stavby silnice prodloužená Rudná-hranice okr. Opava ) Vladimíra Volná Co je rozptylovástudie a pročse zpracovává - Modelové výpočty koncentrací znečišťujících

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická Masná 8, 702 00 Ostrava, tel.: 596 114 030 www.azgeo.cz, azgeo@azgeo.cz Název zakázky : Zlín - Společenské a OC-rozptylová studie Číslo úkolu : 527073 Objednatel : Regionální centrum EIA s.r.o. Společenské

Více

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR) Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR) Faktory větrné eroze povrchu hald Nízké rychlosti větru špatné rozptylové podmínky, ale

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

Výstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové

Výstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové Výstavba Autobusového terminálu ve Znojmě s rekonstrukcí ulice Dr. Milady Horákové Rozptylová studie a odhad ovlivnění imisní situace v okolí stavby Zpracovatel : Ing. Jiří Jedlička Autorizovaná osoba

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Vypracoval: Ing. Martin Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 728 951 312; e-mail: farmprojekt@gmail.com

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Zásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE. Ing. Marcela Skříčková. Hradec Králové, duben 2015 Arch. č. 102/15

Zásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE. Ing. Marcela Skříčková. Hradec Králové, duben 2015 Arch. č. 102/15 Zadavatel: Zásobování teplem Jilemnice, s.r.o., Jana Weisse 1219, 514 01 Jilemnice Zpracovatel: EMPLA AG spol. s r.o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové Zásobování teplem ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracovala:

Více

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09. Shrnutí projektu Ostrava, Katowice, Zabrze - červenec 2013 Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Poprvé byly informace

Více

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje EIA z pohledu orgánu ochrany veejného zdraví MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Veejné zdraví = zdr.. stav obyvatelstva a jeho skupin, který je urov ován souhrnem pírodnp rodních, životních a pracovních

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie

oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ Rozptylová studie oznamovatel Magistrát hl.m. Prahy Odbor městského investora investor Hlavní město Praha záměr ČÁST I "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963

Více

Kapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci

Kapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci 10 2 088 ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Dukelských Hrdin 20 170 00, Praha 7 Kapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17,

Více

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová Modelování znečištění ovzduší Nina Benešová 2. května 2012 trocha historie druhy znečišt ujících látek a jejich vliv na člověka a životní prostředí k čemu je dobré umět znečištění modelovat typy modelů

Více

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH A INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 5 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 5 A.1. VEDLEJŠÍ

Více

ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE. RNDr Josef Keder, CSc.

ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE. RNDr Josef Keder, CSc. ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE RNDr Josef Keder, CSc. Gaussovský model základní pojmy Metodika výpočtu - základní rovnice rovnice pro plynné látky rovnice

Více

AKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku. (Aktualizace PZKO PK)

AKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku. (Aktualizace PZKO PK) CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY AKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku (Aktualizace PZKO PK) PŘÍLOHA B Mapová příloha Hustota

Více

Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby

Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby Jiří Pospíšil, Miroslav Jícha pospisil.j@fme.vutbr.cz Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický

Více

Stávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE. Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97

Stávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE. Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97 Stávající provoz kamenolomu Rančířov ROZPTYLOVÁ STUDIE Zpracováno dle zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97 Zpracoval: ing. Pavel Cetl Brno, červenec 2013 Obsah OBSAH...3

Více

Zamení fasády stavebního objektu

Zamení fasády stavebního objektu Zamení fasády stavebního objektu metodou pozemní stereofotogrammetrie - souhrn materiál k projektu OBSAH - technologický postup - poznámky - práce v terénu pehled - poznámky - fotogrammetrické vyhodnocení

Více

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická Masná 1493/8, 702 00 Ostrava, tel.: 596 114 030 www.azgeo.cz, azgeo@azgeo.cz Název zakázky : Zlín - SOC - aktualizace rozptylové studie Číslo úkolu : 527073 Objednatel : Regionální centrum EIA s.r.o. Společenské

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

VYJÁD ENÍ. K rozptylovým studiím Využití obnovitelných zdroj energie a druhotných surovin p i výrob papíru v pr myslové zón v Záb ehu

VYJÁD ENÍ. K rozptylovým studiím Využití obnovitelných zdroj energie a druhotných surovin p i výrob papíru v pr myslové zón v Záb ehu Petr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ K rozptylovým studiím Využití obnovitelných zdroj energie a druhotných surovin p i výrob papíru

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE OZNÁMENÍ ZMĚNA KONCEPCE podle 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu podle přílohy č. 7 AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO

Více

Rozptylová studie č. 159/14

Rozptylová studie č. 159/14 . Počet listů : 20 Počet výtisků : 3 Zakázka č. : 571 Rozptylová studie č. 159/14 Zákazník: Ecological Consulting a.s. Na Střelnici 48 779 00 Olomouc - Lazce Název a místo zdroje: Revitalizace trati Čelákovice

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

Krevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest.

Krevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest. Krevní Vzduchu Slovníek Tlak Myšlenková mapa Úvodní strana Odkazy Práce Obrázky Pozadí Vtip Pokus Papiák Midla tlaku Mt.Everest Barometr Barograf metr Aneroid Co to je? To je pístroj, který mí tlak vzduchu.

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Technická zpráva č. 0805/011

Technická zpráva č. 0805/011 Výpočet znečištění ovzduší vybraných území obce Březina Technická zpráva č. 0805/011 Vypracoval:................... Ing. Vladimír Závodský autorizace ke zpracování rozptylových studií č. 300275a/740/05/06

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ VIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 14 Jméno: Jan Datum mení: 14.

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy Obecní úřad Hradiště v souladu s ustanovením 25 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje vydání Opatření obecné

Více

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE 3.-5. listopadu 2009, Hotel Gomel, České Budějovice 1

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE 3.-5. listopadu 2009, Hotel Gomel, České Budějovice 1 Modelování příčin zhoršené kvality ovzduší na Ostravsku a vliv možných řešení Doc. Ing. Petr Jančík, PhD. Ing. Irena Pavlíková OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ V: TEORIE A PRAXE 3.-5. listopadu 2009, Hotel

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Pokud se pak procházíte ve ve erních hodinách v obci, asto poznáte, kde a kdo taková paliva spaluje.

Pokud se pak procházíte ve ve erních hodinách v obci, asto poznáte, kde a kdo taková paliva spaluje. Dýchání je nezbytnou podmínkou života lidí, živoich i rostlin. lovk vydrží bez jídla nkolik týdn, bez vody nkolik dn, ale bez kyslíku z ovzduší by nepežil víc než nkolik minut. Pesto lovk v civilizovaném

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 listopad 2011 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Identifikaní údaje Objednatel Název : Krajský úad Královéhradeckého

Více

Petr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ KE STUDII

Petr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ KE STUDII Petr Jan ík - SkyLab Studentská 1771, Ostrava - Poruba tel.: 603 511 547; e-mail: petr.jancik@vsb.cz VYJÁD ENÍ KE STUDII Modelový výpo et hladin akustického tlaku z provozu výrobního areálu pro výrobu

Více

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Výroková ást zmny: Z 1875 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Parcelní íslo: v úseku "Pankrác Budjovická Hlavní cíl zmny: Zmna funkního

Více

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010 Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010 MÍSTNÍ REGULAČNÍ ŘÁD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Řídícím pracovištěm je Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí (dále jen magistrát

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, Systém ASPI - stav k 2.1.2007 do částky 1/2007 Sb. a 60/2006 Sb.m.s. Obsah a text 553/2002 Sb. - poslední stav textu 553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hodnoty zvláštních

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007

Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Przkum kvality služby v Mstském dopravním podniku Opava, a.s. v roce 2007 Zpracoval: Ing. Michal Matoušek, Ph.D. Dresden, 11.5.2007 1 V návaznosti na provedený przkum kvality služby v Mstském dopravním

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ PÍLOHA ÁSTI A VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HL. M. PRAHY NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ ÁST A1 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava Spolenost VTS Morava s.r.o. se sídlem v Ostrav vznikla 15.7.2002 pemnou fyzické osoby, psobící na trhu od roku 1997, na spolenost s ruením omezeným. Cílem spolenosti je od samého poátku specializace na

Více

VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o vydání zastavného území v k.ú. Popovice u Brandýsa

VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o vydání zastavného území v k.ú. Popovice u Brandýsa Mstský úad Brandýs nad Labem Stará Boleslav ODBOR ÚZEMNÍHO ROZVOJE A PAMÁTKOVÉ PE pracovišt Praha 1 nám. Republiky 3, 110 01 Praha 1, 221 621 111. jedn. : 2008/ 9515-140 65 V/5 Vyizuje: Ing. arch. Bredová

Více

1) Stav k 31.12.2003 Statistická ročenka České republiky 2004 2) Brno je vyčleněno

1) Stav k 31.12.2003 Statistická ročenka České republiky 2004 2) Brno je vyčleněno Nadlimitní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší se zaměřením na aglomerace České republiky Jan Sládeček Český hydrometeorologický ústav Ve Věstníku MŽP bylo v listopadu 2005 publikováno sdělení odboru

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.01610 Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti Manažerské shrnutí

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZADÁNÍ MODELOVÉHO HODNOCENÍ Zadal: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice Vypracoval: ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Odpovědný řešitel: Mgr.

Více

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1 www.zuova.cz

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1 www.zuova.cz 1 OBSAH 1. Úvod 3 2. Vzorkování imisí 4 3. Emisní inventura 13 4. Modelové výpočty pro stanovení původců znečištění 17 5. Závěr 21 6. Přílohy 22 2 1. Úvod Kvalita ovzduší, nejen v Moravskoslezském kraji,

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos Měření znečištění ovzduší, meteorologicko-imisní imisní vztahy, transhraniční přenos Zdeněk Blažek, Libor Černikovský, Blanka Krejčí, Vladimíra Volná Český hydrometeorologický ústav Aktivity ČHMÚ v projektu

Více

ÍPRAVA PROSTOROVÝCH DIGITÁLNÍCH DAT

ÍPRAVA PROSTOROVÝCH DIGITÁLNÍCH DAT AIR SILESIA - IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ KVALITY OVZDUŠÍ V OBLASTI A ZPRACOVÁNÍ PROSTOROVÝCH DIGITÁLNÍCH DAT Ing. Irena Pavlíková, Doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D., RNDr. Jan Bitta, Ing. Daniel Hladký, Ing. Marta

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

2. Posouzení efektivnosti investice do malé vtrné elektrárny

2. Posouzení efektivnosti investice do malé vtrné elektrárny 2. Posouzení efektvnost nvestce do malé vtrné elektrárny Cíle úlohy: Posoudt ekonomckou výhodnost proektu malé vtrné elektrárny pomocí základních metod hodnocení efektvnost nvestních proekt ako sou metoda

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ ESKÉ REPUBLIKY PROGRAM

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ ESKÉ REPUBLIKY PROGRAM MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ ESKÉ REPUBLIKY PROGRAM NA SNÍŽENÍ ZNEIŠTNÍ POVRCHOVÝCH VOD NEBEZPENÝMI ZÁVADNÝMI LÁTKAMI A ZVLÁŠ NEBEZPENÝMI ZÁVADNÝMI LÁTKAMI LISTOPAD 2009 OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 ÁST A:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

OBCHODNÍ CENTRUM SOUTHGATE PRAHA MODŘANY

OBCHODNÍ CENTRUM SOUTHGATE PRAHA MODŘANY Rozptylová studie pro záměr OBCHODNÍ CENTRUM SOUTHGATE PRAHA MODŘANY Listopad 2007 Zpracovatel: RNDr. J. Novák Lesní 34 460 01 Liberec 1 IČ 460 11 731 osvědčení o autorizaci č. 1568a/740/06/DK telefon

Více