âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXI. B EZEN 2014 âíslo 1 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XXIV. díl Skot, kter se u nás nepase: Nelore cattle Molekulární genetika pro zdraví Plemenné hodnoty pro hodnocení jateãn ch zvífiat dle systému SEUROP v âeské republice

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, je tady březen a s ním tradičně dostáváte do schránek první letošní číslo našeho svazového magazínu, což pro mne bývá první příležitost, jak vás plošně oslovit. Věřím, že jste do nového roku vstoupili tou správnou nohou a přeji vám, byť se zpožděním, ať se vám podaří vše, na co sáhnete. Doufám rovněž, že období telení, které je v chovech masného skotu s těmito měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný pro vás bude i zbytek tohoto roku. Není novinkou, že tento rok bude pro celé české zemědělství klíčový, neboť hned v prvních měsících čeká nového pana ministra Mariana Jurečku nelehké rozhodování o podobě a struktuře dotací pro následujících 5 let. O tom, že toto rozhodování pro něj nebude snadným úkolem, svědčí vzrůstající počet reakcí a požadavků, které na něj směřují z různých oborů zemědělství, kdy se každý snaží dokázat, proč právě jeho sektor potřebuje vyšší podpory než ostatní. Ani náš svaz nezůstal v tomto ohledu pozadu a společně se zástupci Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a Svazu marginálních oblastí jsme vydali společné stanovisko k návrhům rozdělení podpor. Jak se ve finále pan ministr rozhodne, ukáže několik následujících týdnů. Již dnes je však jasné, že uskromnit se kvůli celkově nižšímu objemu peněz na SZP budou muset všichni je jen otázkou, kdo více a kdo méně. A co čeká v tomto roce z pohledu svazových aktivit nás? V době, kdy píši tento úvodník, jsou již první výběry plemenných býků v plném proudu. Letošní poměrně teplé únorové počasí hraje chovatelům i provozovatelům odchoven do karet, a tak věřím, že výběry proběhnou v poklidu a bez problémů. Termíny druhého a třetího turnusu pak najdete na konci tohoto zpravodaje. Ještě před zahájením druhého turnusu se bude konat rozšířené jednání grémia plemenných knih za účasti všech zástupců plemenných knih, abychom v širším kruhu přijali mj. rozhodnutí o začlenění nových plemenných hodnot do současného systému. Jedná se zejména o PH pro zmasilost (SEUROP) a pak také hodnoty z mezinárodního výpočtu Interbeef. Poté nás čeká již tradiční brněnské Techagro, letos však z kapacitních důvodů pojaté pouze jako ukázka masných plemen. Stěžejní výstavou masného skotu tak letos bude Jihočeská beef show, která se uskuteční v rámci veletrhu Země živitelka na přelomu srpna a září v Českých Budějovicích. Výstava naváže na předloňskou premiéru v podobě První jihočeské angus show. Letos jsme výstavu záměrně přejmenovali, neboť kromě plemene aberdeen angus se zde představí i chovatelé plemene limousine. Všechny podstatné informace o této akci najdete na či na jiném místě tohoto zpravodaje. O ostatních aktualitách a novinkách vás budeme průběžně informovat prostřednictvím našich webových stránek. Mnoho zdraví a pohody vám do vaší nelehké práce za celý kolektiv pracovníků svazu přeje, Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2014 roãník XXI. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2013/ Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Piemonti ze Seletického dvora... 6 Masn simentál uprostfied satelitu manïelé ilhanovi: Máme ojedinûl systém chovu, kter funguje V znam diagnózy nedostatku selenu Zmûny u poïadavkû kontrol podmínûnosti SMR Skot, kter se u nás nepase: Nelore cattle Molekulární genetika pro zdraví Hovûzí maso Ïivotní síla Plemenné hodnoty pro hodnocení jateãn ch zvífiat dle systému SEUROP v âeské republice Bezrohost a plemeno limousine Zv ení trïeb z telat základ zlep ení ekonomiky chovu krav bez trïní produkce mléka Semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu IV Genetická propojenost mezi stády masného skotu V znam vy etrenia ejakulátu mlad ch plemenn ch b kov mäsového typu Rentabilita chovu masného skotu v roce Základní v bûry plemenn ch b kû rok Pfiehled nejlépe hodnocen ch b kû v I. turnusu Galerie nejlépe hodnocen ch b kû I. turnus Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Recept Milánsk fiízek s rukolou a mini rajãaty Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Kontakty na pracovníky svazu pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, Praha 1 vydrova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará OsvoboditelÛ 35/9, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Red angusská plemenice na chovu společnosti Moravia ZL Cheb s.r.o. Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. (foto: Karel Melger) Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Titulní strana malá fotka: Plemenný býk RAPID 10 (ZAA 710) z chovu pana Josefa Dvořáka, v majetku Tisk: Ekonoprint, Praha společnosti Šumavský angus spol.s r.o. (foto: Karel Melger) Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. Vnitřní obálka Aberdeen angus na chovu společnosti Šumavský angus spol.s r.o. (foto: Karel Melger) 3

4 Aktuálnû, Videonahrávka Bourání masa Jak jiï bylo avizováno na na ich webov ch stránkách, pfii podzimních semináfiích na téma Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora, které se odehrály na Mitrovském dvofie pod taktovkou známého fiezníka Franti ka K ány ml., byla pofiízena videonahrávka. Od pfielomu roku máme jiï videa sestfiihaná, pfiipravená, ale je nezbytné, aby byla také odsouhlasena v emi zúãastnûn mi stranami. V souãasné dobû tedy intenzivnû pracujeme na autorizaci, která je nezbytnou souãástí celého procesu a nelze ji jednodu e urychlit. Prosíme tedy o trpûlivost a shovívavost, koneãná verze na sebe snad jiï nenechá dlouho ãekat a vy se prostfiednictvím webov ch stránek svazu dozvíte, jak m zpûsobem si budete moci tento uãební materiál pofiídit. Pavla Vydrová, Více penûz na chov krav, ovcí a koz V roce 2014 získají chovatelé krav, ovcí, koz a pûstitelé chmele nebo brambor na v robu krobu vy í dotace neï v roce Ministerstvo zemûdûlství vyuïije ãlánku 68 nafiízení Rady EU a poskytne jim dotaci v maximální moïné v i 6,5 % vnitrostátního stropu pro pfiímé platby. Ministerstvo zemûdûlství podpofií v leto ním roce chovatele pfieïv kavcû dotacemi v maximální moïné v i, kterou umoïàuje legislativa EU pro rok Spolu s pûstiteli chmele a brambor na v robu krobu dostanou pfiibliïnû 57 milionû eur, zatímco v loàském roce to bylo necel ch 32 milionû eur. Dnes uï b val ministr zemûdûlství Miroslav Toman rozhodl o vyuïití moïnosti, stanovené novû evropskou legislativou, která umoïàuje maximálnû nav it objem zvlá tní podpory na 6,5 % vnitrostátního stropu pro pfiímé platby. V roce 2013 byla tato podpora ve v i 3,5 %. Podpora Ïivoãi n ch komodit je prioritou Ministerstva zemûdûlství, protoïe vytváfií pfiidanou hodnotu nabídky více pracovních míst zejména na venkovû. Také proto budou v leto - ním roce dotace do Ïivoãi né v roby v raznû vy í, pfiestoïe celkovû se objem pfiím ch plateb pro âeskou republiku mírnû sníïí z 909 milionû eur (v roce 2013) na 875 milionû eur (v roce 2014). SníÏení je vynuceno niï ím rozpoãtem celé Evropské unie v letech 2014 aï V roce 2015 skonãí takzvané pfiechodné období a pro ãlenské státy Evropské unie zaãne platit reformovaná Spoleãná zemûdûlská politika s pozmûnûn m systémem dotací. V e jednotkov ch podpor (tj. na kus dobytka), tak mûïe b t vzhledem k moïnosti podpofiit více kategorií zvífiat v rámci sektorû pfieïv kavcû niï í, neï jak bude platit v roce Zdroj: MZe âr,nová povinnost pro velké chovy hospodáfisk ch zvífiat S souvislosti s novelou zákona o ochranû ovzdu í ã. 201/2012 Sb. by od mûl kaïd chov hospodáfisk ch zvífiat, kter vyprodukuje více jak 5 tun amoniaku roãnû, mít povolení k provozu pro chov. Tato povolení vydávají na základû Ïádosti provozovatele odbory Ïivotního prostfiedí místnû pfiíslu n ch Krajsk ch úfiadû. Jako pfiíloha k Ïádosti pak by pak mûl b t dodán i provozní fiád, jehoï obsah je uveden v pfiíloze ã. 12 k vyhlá ce ã. 415/2012 Sb. Pokud v ak provozní fiády máte a mají je tû platnost, tak není nutné je znovu pfiedkládat a staãí to fie it aï po ukonãení platnosti tûchto provozních fiádû. V pfiípadû chovû hospodáfisk ch zvífiat jsou souãástí provozního fiádu informace zejména o a) zpûsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodáfisk ch zvífiat, b) zpûsob odvádûní amoniaku do ovzdu í, c) referenãní nebo sniïující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva Ïivotního prostfiedí Stanovení kategorie a uplatnûní sniïujících technologií u zemûdûlsk ch zdrojû pro chovy hospodáfisk ch zvífiat, skládky chlévského hnoje a kejdy a zpûsoby zapravení na pozemek, u kter ch je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzdu í, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie sniïující emise amoniaku, d) dal í související technickoorganizaãní opatfiení. Detailní informace pak najdete v Metodickém pokynu odboru ochrany ovzdu í k zafiazování chovû hospodáfisk ch zvífiat podle zákona ã. 201/2012 Sb., o ochranû ovzdu í, k v poãtu emisí zneãi Èujících látek z tûchto stacionárních zdrojû a k seznamu technologií sniïujících emise z tûchto stacionárních zdrojû, kter vydalo Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Pokyn je ke staïení ke sta- Ïení zde: (soubor pdf, 225 kb). Vzory a obsah Ïádosti o povolení umístûní, stavby a provozu stacionárního zdroje zneãi tûní ovzdu í pak najdete napfi. zde: umisteni-stavby-a-provozu-stacionarniho-zdroje-znecisteni-ocz- dusi/d /p1=4952. Kamil Malát Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od do Kubal Radek, Albrechtice, ádné + PK LI Hfiebãín Albertovec s.r.o., ádné + PK HE Vima Trade s.r.o., âeské Budûjovice, PK AA a GS Pospí il Franti ek, Holubice, ádné + PK DX Strejc Miroslav, Rumburk, ádné + PK WA Wagyu Farma Mıller, Pardubice, PK WA Berkovcová Ludmila, Raso ky, PK GA AGROPARKL spol.s r.o., Skoro ice, ádné + PK CH Waldhof and Yards s.r.o., Olomouc, ádné + PK AA Tich Martin, RNDr., Olomouc, ádné + PK DX Hronek Karel, Ing., Vápensko, Zájmové Douda Radek, Ha kovcova Lhota, ádné + PK MS Farma Kozák, s.r.o., Milevsko, PK PP a UU Motolínová Irena, Praha 9, Zájmové Farma Moulisov ch s.r.o., Milínov, ádné + PK MS Moulis Pavel, Ing., Milínov, PK DX 4

5 Aktivity âschms 2013/2014 Prosinec pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) veletrh Agribex v belgickém Bruselu NV BM (klub BM) âzu pfiedná ka (Vydrová) v stavní v bor k v stavû Techagro jednání Unie chovatelû VUÎV Uhfiínûves (Malát) jednání dozorãí rady âmsch (Malát, Vráblík) + jednání s GE Money bank Vánoãní v bor (Hradi tko pod Medníkem) Dal í prosincové aktivity: Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2013 Stfiih videa Zpracování masa a jeho prodej ze dvora" Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uïitkovosti Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kajících se masného skotu Obchodní ãinnost export skotu Pfiíprava smluv s firmou Algo na nov programu KUMP Leden pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) schûzka zástupcû âschms, âmszp a SMO k dotaãní politice (Praha) jednání klubu chovatelû plemene SA (Stachy) jednání pracovní skupiny Interbeef (VÚÎV Praha) jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk ch svazû skotu (Îìár nad Sázavou) semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu IV (hotel Tfii vûïiãky, StfiíteÏ u Jihlavy) jednání klubu chovatelû plemene LI (Buãick ml n) Dal í lednové aktivity: Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef Administrativa spojená s BOZP a PO Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2013 Pfiíprava videa Zpracování masa a jeho prodej ze dvora Organizace v stavy Jihoãeská Beef Show sponzofii, ubytování, stánek,... Inovace webov ch stránek svazu (kalendáfi akcí,...) Únor pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) náv tûva slovensk ch chovû zapojení do KUMP (Kopeck ) jednání s âeskou spofiitelnou (Malát) první turnus v bûrû plemenn ch b kû Dal í únorové aktivity: Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2014 Zvefiejnûní katalogû k v bûrûm plemenn ch b kû Autorizace videa Zpracování masa a jeho prodej ze dvora Pfiíprava na v stavu Techagro 2014 a Jihoãeskou Beef Show 5

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v poslední dobû se hodnû hovofií o prodeji (masa) ze dvora a ani u svazu nám není toto téma cizí. Na podzim loàského roku probûhly, ve spolupráci s Mitrovsk m dvorem a fiezníkem Franti kem K ánou ml., semináfie na téma Zpracování masa a jeho prodej ze dvora (viz Zpravodaj 4/2013), v stupem je také videonahrávka, která by mûla b t v dohledné dobû a dostupné formû k dispozici v em zájemcûm. Toto je ale stále jen teorie, i kdyï s praktickou ukázkou, ale jaká je realita? Mnozí jiï vûdí, mnozí prodej ze dvora teprve zvaïují, a tak neustále pfiem lejí, jestli do toho jít, nebo si radûji nechat zajít chuè a vûnovat se jin m koníãkûm. Toto tûïké rozhodnutí ale musí udûlat kaïd sám. Já vám nabízím vám pohled dvou na ich ãlenû, ktefií se dokázali rozhodnout pro a svou vizi zrealizovali a dotáhli aï do konce. Práce s tím spojená samozfiejmû rozhodnutím teprve zaãíná, ale navzdory nástrahám byrokracie a legislativy se dostali aï tam, kde jsou dnes. Je mezi nimi rozdíl, kaïd to totiï vzal za jin konec provazu jedni to dotáhli aï k extrémní dokonalosti a druzí li cestou nejmen ího odporu. Oboje má své kouzlo, ale to, kterou cestou by jste se tfieba rádi vydali vy, mûïete posoudit sami z následujících reportáïí. Z geograficko-anatomického pohledu na na í krásnou zem, se dnes podíváme témûfi do jejího srdce, protoïe oba chovy se nacházejí ve Stfiedoãeském kraji. Jako první vám pfiedstavím DvÛr Seletice patfiící zaãínajícím hospodáfiûm Pavlovi a Vladimífie Pe kov ch, ktefií mají ale spousty zku- eností ze zahraniãí a jin ch oborû. Na jejich farmû se jim podafiilo vytvofiit mikrosvût se svou vlastní filozofií, o které v reportáïi poutavû vypráví sám majitel spoleãnosti LOUDY s.r.o. zab vající se s chovem plemene piemontese na Nymbursku. Druh mi chovateli, ktefií mají naopak s chovem masného skotu mnohaleté zku enosti, jsou manïelé paní Marie a pan Václav ilhanovi, jejichï jméno dobfie znají zejména chovatelé plemene masn simentál. Jejich chov s prodejem ze dvora naleznete jen 50 km od prvního jmenovaného, severnû od Prahy, v katastrálním území obce Nová Ves. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: LOUDY s.r.o. (majitelé Pavel a Vladimíra Peškovi, zootechnička Ing. Zuzana Ratajská a kolektiv spolupracovníků) Počet zaměstnanců: 11 Obec: Seletice Okres: Nymburk Nadmořská výška: 220 m. n. m. Chované plemeno: piemontese (PI), kříženci dalších plemen (AA) Členem svazu: od konce roku 2006 V plemenných knihách: piemontese a dříve také aberdeen angus Základní stádo: 100 ks Plemenitba: převážně inseminace býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 340 ha (z toho 90 ha TTP) EKO zemědělství: NE Účast na výstavách: poprvé na NVHZ v Brně 2013 WEB: Piemonti ze Seletického dvora Katastrální území obce Seletice se nachází v okrese Nymburk, asi 17 km severnû od tohoto stfiedoãeského mûsta. Málokter z na ich ãlenû by asi v této oblasti oãekával rozvíjející se hospodáfiství s chovem masného skotu a o to ménû s chovem, v na í zemi nedocenûného, italského plemene piemontese. Pfiekvapení se ale koná, vítejte na Seletickém dvofie, jehoï majitelé se rozhodli jít lehce proti proudu konzumní spoleãnosti a tím co budují, si plní své sny a vytváfiejí mikrosvût s vlastní filozofií a zpûsobem Ïivota. DvÛr Seletice je místem, kde se lidé setkávají, uïívají si pfiíjemné atmosféry a seletick ch sváteãních dobrot. Slovy majitele, pana Pavla Pe ky: Pojìme b t normální". A ono to skuteãnû jde! Na zaãátku dlouhé cesty Zaãátek zemûdûlské ãinnosti rodiny pana Pavla Pe ka se datuje k roku 2006, kdy se rozhodl finanãní prostfiedky, vydûlané v jiném odvûtví, investovat do nákupu zemûdûlské pûdy nedaleko místa, kde rodina Pe kov ch, dnes jiï se tfiemi dûtmi, Ïije. Zdej í krajinn ráz a scenérie odpovídá na im pfiedstavám a na í Ïivotní filozofii lesy a mírné kopeãky, vysvûtluje majitel: V té dobû jsem ale ani nepomyslel, Ïe by nákup pûdy mohl dojít aï k tomu, co dûláme dnes. Ze zaãátku pouze pûdu nakupovali a pronajímali, ale dopadlo to pfiesnû tak, jak pan Pavel fiíká: Co nechcete mít, tak nûkomu pronajmûte nebo pûjãte. KdyÏ se potom podíváte, co z toho zbylo, spláãete nad v dûlkem. Po negativních zku enostech se na pfielomu let 2009 a 2010 rozhodli, Ïe si vezmou pozemky zpût do vlastního uïívání. Zaãali pfiem let co s pûdou a jak ji nejlépe vyuïít. Vzhledem k tomu, Ïe jsou zemûdûlstvím témûfi nepolíbení, tak rozhodnutí bylo tûïké. Pan Pavel je vystudovan elektrikáfi a jedinou vizitkou je dûdeãek zakládající v minulém reïimu zemûdûlské druïstvo. ManÏelka, paní Vladimíra, má vystudovanou stfiední zemûdûlskou kolu, ale v oboru nikdy nepracovala. Pfiem leli tedy nad tím, jak do hospodáfiství zakomponovat celou jejich Ïi- 6

7 votní filozofii, která se pomalu ale jistû rozvíjela a jak docílit pfiidané hodnoty svého snaïení. Uãaroval nám italsk venkov Díky zku enostem, kter ch nabyli pfii cestování po Evropû i po celém svûtû, mûli jasno v tom, co by chtûli ze zahraniãí pfienést do podmínek âeské republiky. Na zaãátku jsme mûli pûdu, trosky b valého kravína K96, trosky odchovny mladého dobytka, zbytky áãek v siláïních Ïlabech, v e rozkradené. Otázkou bylo, co s tím. Pfii jedné na í cestû za znám mi do Itálie v roce 2008, kdy jsme projíïdûli pfies Toskánsko aï do Umbrie (vnitrozemská oblast ve stfiední Itálii), jsme se veãer zastavili v jednom místním marketu a paní domu, u které jsme trávili prázdniny, zakoupila hovûzí maso se slovy: Tady mají maso z té na í známé krávy, ugrilujeme si T-bone steak. Já jsem si zapamatoval pouze bílá kráva a kvalitní maso, fiíká s úsmûvem pan Pavel. Rodinû je italsk venkov velice blízk, líbí se jim my - lení tamních obyvatel i pravideln ráz, chod rodinného Ïivota a upfiednostàování kvality pfied kvantitou. Po návratu do âr hledal pan Pe ka na internetu informace ohlednû této bílé krávy a na stránkách na eho svazu na el jediné italské plemeno, z ãehoï si odvodil, Ïe to, co jedl u znám ch, muselo b t právû plemeno piemontese. A tak zaãali v roce 2010 budovat základní stádo. Stádo piemontů na pastvině (foto: archiv majitelů) K prvnímu kroku pfies dotaãní tituly Na úplném zaãátku mûli pouze provizorní bourárnu, ve které si zpracovávali maso z vlastních zvífiat pfiivezen ch z poráïky. Jednou se stalo, Ïe jsem musel sám zajet na jatka pro maso. Z technick ch dûvodû jsem tam dvû hodiny ãekal a tak jsem mûl spoustu ãasu si provoz prohlédnout. A to, co jsem bohuïel vidûl, mû pfiesvûdãilo, pokusit se v e dotáhnout do konce, vybudovat vlastní poráïku s bourárnou a produkty finalizovat ve vlastním zázemí, vysvûtluje majitel, proã dnes mûïete na Seletickém dvofie vidût v echno to, co tam stojí. Od té doby pfiem lel, jak to v echno zvládnout, nakonec to lo pfies dotaãní tituly. První projekt, kter podali, byl na Rekonstrukci a v stavbu nov ch stájí a druh byl Pfiidaná hodnota zemûdûlskému v robku, v jejich pfiípadû se jednalo o zpracování masa. S rekonstrukcemi stájí zaãali v roce 2011 zbouráním odchovny mladého dobytka, jejíï rekonstrukce nepfiipadala vzhledem ke stavu v jakém se nacházela v úvahu ani z ekonomického, ani jiného pohledu. Na základech staré budovy vyrostla krásná stáj lehké konstrukce: vzdu né, dostateãnû prosvûtlené a hlavnû plnû vyhovující jejich potfiebám celoroãního telení. Následovalo vybudování skladovacích prostor na seno, slámu, obiloviny, vozového parku i realizace kanceláfií. Dotaãní titul byl schválen a v fiíjnu stejného roku se jiï zvífiata stûhovala do nového. Mûsíc poté jim byl pfiiznán také dotaãní titul na vybudování provozu zpracování masa. V e tedy dobfie dopadlo. Porážka, bourárna, výrobna masných výrobků, kuchyň, prodejna a posezení pod jednou střechou (foto: archiv majitelů) 7

8 Nová stáj lehké konstrukce uzpůsobená celoročnímu telení (foto: archiv majitelů) Tak jednoduché, jako to vypadá napsané, to ale zdaleka nebylo. Mart rium, které je ãekalo pfii budování provozu na zpracování masa, by si jistû radûji odpustili. AÈ uï se jednalo o problémy spojené s pfiípravou projektu, provádûcí dokumentací, legislativou apod., nebo s vlastní realizací projektu. Ten zdaleka nemûl b t pouze funkãním místem pro nakládání s pfiedmûtem zájmu, tedy Ïivoãi n mi produkty, ale od zaãátku chtûli, aby naplàoval jejich filozofii a plynule navázal na cestu, kterou si vyt ãili. A zdá se, Ïe se jim to nakonec pfieci jen podafiilo. Seletické sváteãní Po dokonãovacích pracích, po spu tûní zku ebního provozu, získání v ech potfiebn ch razítek a certifikátû, vyvstala nutnû otázka: Kdo nám sem bude chodit nakupovat?. Pan majitel je odpûrcem reklamy typu jména hloup ch na v ech sloupích a tak to v podstatû nechal na zákaznících, na tom, aby se to o seletickém sváteãním rozneslo samo, aby si lidé informaci o moïnosti nákupu kvalitních a dob ch v robkû ze Seletického dvora pfiedávali mezi sebou. Do jisté míry jsou jedin m typem reklamy, na kter pan Pe ka nedá dopustit, realizované webové stránky, které vznikly ve spolupráci s grafick m studiem a neobe lo se to ani bez návrhu nápaditého loga a originálních obalû na jejich v robky. Sériová v roba je ale rozhodnû neláká, u nich by to mûlo zûstat TO sváteãní ze Seletic. Nauãme se váïit kvality a nauãme se váïit kvality tím zpûsobem, Ïe to nebudeme pfiehánût, nemûjme od pondûlka do nedûle pln talífi masa, strava by mûla b t pestrá a mûli bychom si váïit toho, Ïe máme na talífii nûco v jimeãného, nûco sváteãního, fiíká zcela váïnû majitel a dodává: Je tfieba nauãit lidi, aby si kupovali jen to, co snûdí, aby se nevyhazovalo, nepl tvalo a pokud moïno ani nezamrazovalo, ale jedlo ãerstvé, chutné, zdravé a hlavnû kvalitní. Vysvûtlujeme zákazníkûm, aby nekupovali nic navíc, aby pfii li zase za t den, pro ãerstvé. Pan Pavel se chvíli odmlãí a pak my lenku dokonãuje: Jde to pomalu, jde to ztuha, obãas se to i prajcne, jako kdyï nasypete do ozuben ch kol písek. Máme problémy s pfiístupem nûkter ch lidí, i zamûstnancû, ale snaïíme si je vychovat, odnauãit patn m návykûm, stejnû jako ty zákazníky. Masná v roba i mini-mlékárna se tedy v podstatû cel t den pfiipravuje na jeho konec (toho t dne). Pfiímo v mlékárnû si mûïete zakoupit mléãné v robky kaïd den (mléko, jogurty, s ry i kefír), ale uzeniny a maso jsou zákazníkûm nabízeny pouze sváteãnû, tedy na víkend, striktnû si tedy drïí páteãní a sobotní prodej. Na v bûr máte v Seleticích jak ze stafieného hovûzího masa, tak vepfiového z pfie tick ch prasátek, nebo sezónû jehnûãího z plemene merinolandschaf. Svût se nám mûní pod rukama Je otázkou, zda je v hodou ãi nev hodu, Ïe za sebou nemají Ïádné zemûdûlské kofieny a Ïe museli zaãít od zaãátku, bez zku- eností pfiedávan ch v rodinách z generace na generaci. AÈ tak ãi tak, pan majitel si z toho pfiíli tûïkou hlavu nedûlá. Nedávno ho napfiíklad upoutal ãlánek s mottem: Neohánûjme se tradicemi, které jsou mrtvé, mnoho z nás by toto tvrzení mohlo nadzvednout ze Ïidle, a moïná i nadzvedlo, ale ono to má zajímavé pokraãování: Zkusme inteligencí, zku enostmi a vzdûlaností vybudovat tradice nové, které by moïná mohly nûkdy navázat na to, co bylo. Svût se nám mûní pod rukama, aè si to nûkdo z nás pfiipou tí ãi nikoli, tak se mûàme s ním, k lep ímu, zaãneme tfieba tím, Ïe vybudujeme malá fieznictví a malé pekárny. Do vût iny spoluobãanû s pfiedsudky a patn mi návyky to budeme muset doslova natlouct, pfiem lí nahlas majitel a pohledem upfien m na mladou, perspektivní a ikovnou zootechniãku Zuzku dodává: To je na e budoucnost, mladá generace, je tfieba si je vychovat, ukázat jim cestu a pfiedat své zku enosti, nauãit je filozofii. 8 Dvůr Seletice: areál jako na dlani (foto: archiv majitelů)

9 Seleticemi jsme si zrealizovali takov svûj sen, mikrosvût, kde se setkáváme s kamarády, zprostfiedkováváme kulináfiské zá- Ïitky, uãíme lidi zpracovávat Ïivoãi né produkty, máme tu prezentaãní místnost, pfies léto probíhá sobotní grilování pro náhodné kolemjdoucí, prostû a jednodu e se snaïíme, seã mûïeme, pokraãuje pan Pavel a dokonãuje my - lenku: VÏdyÈ u nás mûïe b t stejnû krásnû jako v Rakousku, Nûmecku, Itálii, ale lidé musejí chtít a nûco pro to musejí udûlat, my udûlali DvÛr Seletice. Doba nedávno minulá Od zajímav ch úvah pana Pavla se na chvíli pfiesuneme do historie. PÛvodnû patfiil zemûdûlsk areál v Seleticích s pfiilehl mi pozemky ZD Ko ík, po revoluci bylo místní dojené stádo doslova zlikvidováno dojnice odvezeny na jatka a utrïeny za nû tzv. rychlé peníze. V prûbûhu let se zde vystfiídalo nûkolik majitelû, resp. prostor byl rozprodán (ãi navrácen v rámci restitucí) rûzn m lidem, ktefií pozemky pronajímali ãi obhospodafiovali. KdyÏ chtûl pan Pe ka areál zcelit, bylo tfieba se dohodnout s nûkolika majiteli, ale to se nakonec podafiilo. Pozemky a mechanizace Ke Dvoru Seletice dnes patfií celkem 340 ha (160 ha vlastních) z toho 90 ha luk a pastvin (cca pûl na pûl) a zbytek je orná pûda. Pûstují se zde trïní plodiny jako je fiepka, potravináfiské obiloviny do ml na a sladovnick jeãmen. Zbytek plochy je vyuïíván na zabezpeãení krmivové základny kukufiice na siláï, vojtû ka, senáïe, krmné obilí pro dobytek a prasata. Co se t ãe krmiv, jsou zcela sobûstaãní, nakupují pouze minerální doplàky od firmy Schaumann. Ve kerou mechanizaci mají vlastní, od úpravy pûdy, setí, pfies sklizeà (vlastní kombajn) aï po uskladnûní obilí, sena a ostatních rostlinn ch komodit do (vlastních) hal. SluÏbou si nechávají pouze plnit siláï do vakû, naopak sluïbou nabízejí sklizeà kombajnem i dal í stroje z vlastního vozového parku. Mladí plemenní býčci (foto: archiv majitelů) Základní stádo a ostatní zvífiata V souãasné dobû mûïete v seletick ch stájích vidût 55 ks krav plemene piemontese a 38 ks krav ostatních plemen, pfieváïnû angusû, ktefií jsou pozûstatkem po pfiedchozím nájemci. Urãitou raritou jsou také tfii jerseyské krávy a tfii normandské z Francie a dvû 81% normandky z âr. V echny dojené krávy jsou zapojeny mezi ostatními kravami s tím, Ïe v dobû laktace jsou dojeny a dennû je v místní minimlékárnû zpracováváno cca 100 litrû mléka. Kapacita stáje je 120 ks, takïe v souãasné dobû se k roz ífiení stáda pfiipravuje 60 ks jalovic a kfiíïenek ve v krmu, které se pouïívají jako pfiíjemkynû pfii ET. Obrat stáda je jiï uzavfien. JelikoÏ potfiebuji roz ífiit základní stádo a naplnit kapacitu v krmu, ãímï se uspokojí vlastní poráïka se zpracovnou masa, pouïívám do chovu ve keré piemontské jalovice, bez selekce na prûbûh porodu. To je také dûvod, proã nejsou porody vïdy bez komplikací, ale uï jsme si na to na li vlastní systém, kter funguje. Do budoucna ale chceme ãisté stádo piemontû, vysvûtluje management stáda mladá zootechniãka a pan majitel dodává: Já jsem se, jako laik, ze zaãátku na piemontská zvífiata díval pouze pfies ekonomiku, zejména na jejich úïasnou v tûïnost. Samozfiejmû mi ale nemohl uniknout ani fakt, Ïe Obchůdek nabízející to nejlepší z místních zdrojů (foto: archiv majitelů) 9

10 Piemont na háku (foto: archiv majitelů) se jedná o intenzivní plemeno, které je pomûrnû nároãné a musí se to s ním umût. KaÏdé plemeno má své v hody a nev hody a ãlovûk si musí umût vybrat nejen podle srdce, ale také podle podmínek v jak ch chce zvífiata chovat, jak hodnû se jim chce vûnovat a co od nich oãekává, jaká bude jejich pfiidaná hodnota, dokonãuje téma majitel a jen tak mimochodem s úsmûvem dodává: To v teãné maso, které nám tenkrát ta známá v Itálii pfiipravila, bylo mimochodem z chianiny (nejvût í plemeno skotu na svûtû), to bylo mé zklamání, kdyï Provoz porážky (foto: archiv majitelů) jsem po dvou letech zjistil pravdu, ale u piemontû uï jsme samozfiejmû zûstali. Jak jiï bylo naznaãeno, z poãátku chovali plemeno aberdeen angus, ale z dne ního pohledu je pro nû daleko lep í volbou právû plemeno piemontese, protoïe extenzivnûj í angus se pfiíli nehodí do oblasti bez velk ch ploch TTP a bez zafiazení v LFA, z jejich pohledu je zde chov AA neekonomick. Otázkou zûstává, proã nejsou piemonti v âeské republice roz ífienûj í. Domníváme se, Ïe je to jejich nároãností a potfiebou kvalitní krmné dávky. Ve velk ch podnicích, které u nás chovají toto plemeno, a uï tak je jich málo, se 90 % zástavu vyveze do zahraniãí. Chtûli jsme sdruïit chovatele pod jednu znaãku, vymyslet logo, pod kter m by se ãeské piemontské maso prodávalo, ale ze strany chovatelû nebyl zájem. ZmiÀované podniky (resp. jejich zootechnici) si vût inou nedokáïí obhájit to, Ïe by se na peníze ãekalo aï do doby odvezení zvífiat na jatka. Prodej zástavu je samozfiejmû jednodu í a rychlej í variantou, jak získat peníze na zaplacení zamûstnancû, ale postrádá to logiku a nemá to jakoukoli vizi a filozofii, konstatuje situaci kolem nedocenûného plemene pan Pe ka. Sami jsou s prodejem piemontského masa velmi spokojení, jedná se o maso ménû v razné, které má svou skupinu konzumentû, ktefií toto maso upfiednostàují pfied chuèovû v raznûj- ím a prorostlej ím masem jin ch plemen. Jen tak mimochodem, obdobn dûvod mûl i v bûr plemene merinolandsaft, které v podstatû postrádá v razné aroma tolik typické pro jiná ovãí plemena. Maso má ménû tuku a je tedy také ménû aromatické. Naopak, co se t ãe chovu prasat, tak se vûnují ãeskému ãernostrakatému plemeni, které má zase více intramuskulárního tuku a tím je maso kfiehãí a Èavnatûj í. V Seleticích nabízejí také moïnost ustájení koní, po pastvinách se jich prohání pûkné stádo. S obtíïnûj ími porody se popasujeme Majitel i zootechniãka uznávají, Ïe se u piemontû obtíïnûj í porody vyskytují. Plemeno je prostû obecnû nároãnûj í, ale vrátí vám to na háku i s úroky. Porody jsou hlídány kamerami, jakmile se zaãne kráva telit, sednou do auta 10 S telaty na pastvině (foto: archiv majitelů)

11 Hlavní plemenný býk: Ralf ZPI 583 (foto: archiv majitelů) a jedou k porodu. TûÏ í prûbûhy porodû pfiipisují také souãasné skladbû stáda, protoïe neselektují jalovice na prûbûh porodu, potfiebují rychle roz ífiit stádo a zajistit dostatek zvífiat pro potfieby poráïky s bourárnou. Na druhou stranu mûli za celou dobu, navzdory pestrému stádu, jen jeden císafisk fiez. Základem je samozfiejmû také restrikce v Ïivy pfied porodem, ale nic se nesmí pfiehánût. V loàském roce se telilo hodnû jaloviãek a z toho dûvodu bylo omezení v Ïivy pfied porodem opravdu velké, tím se také rodila men í telata, kolem kg, fiíká zootechniãka a dodává: V leto ním roce uï to máme zase lépe vychytané, porodní hmotnosti v rozmezí kg a telata v naprostém pofiádku. PouÏívám takové b ky, ktefií by mi mûli dle plemenn ch hodnot zajistit slu né základní stádo a bezproblémové telení dcer, takïe si vlastnû souãasné problémy s porody dûlám sama, ale má to logiku do budoucna. Pro produkci b ãkû a jaloviãek do v krmu poslouïí velmi dobfie kfiíïenky pfiipu tûné PI b kem, které zûstaly na chovu po posledním nájemci. V echny ãistokrevné jaloviãky po inseminaci si nechávají na roz ífiení stáda a oãekávají, Ïe se bûhem pár let v chovu prosadí. Inseminace versus pfiirozená plemenitba Inseminují v echny jalovice a zhruba polovinu krav, v leto ní sezónû by rádi zv ili vyuïití ID na 2/3 krav. V chovu se uplatàují inseminaãní dávky pfieváïnû od italsk ch b kû: Quadrato (ZPI 671), Paride (ZPI 669), Orso (ZPI 608), Ostu (ZPI 610), Oslo (ZPI 609), Tyson (ZPI 209), Internet (ZPI 477). Z ãesk ch b kû je to potom Noll ZPI 490. B ky v pfiirozené plemenitbû pouïívají pfieváïnû na doskok krav PI, ostatní plemena a kfiíïenky. Hlavním plemeníkem je RALF R.A.S. (ZPI 583), kter zde pûsobí od zalo- Ïení chovu, má v borné plemenné hodnoty v maternálním efektu pro rûst (123), podle kterého je v souãasné dobû v topkách v âr na prvním místû. Kromû RALFa vyuïívá Zuzka (na jalovice a kfiíïenky) okrajovû mladé b ky z vlastního odchovu, neï jsou napfi. prodáni novému majiteli do plemenitby. V tuto chvíli je to napfi. Uriá ze Seletick é h o dvora (ZPI 660) a Vivát ze Seletického dvora (ZPI 689). KaÏdoroãnû projdou v Seleticích odchovem u chovatele úspû nû 3 4 b ãci. Více o b cích naleznete v na í databázi: UÏ si vyzkou eli také embryotransfer jak za pouïití vlastních, tak nakoupen ch embryí. Dle jejich názoru a dosavadní zku enosti je to metoda velice nároãná, jak po technické, tak finanãní stránce, ale efekt není takov, jak by si pfiedstavovali. Úspû - nost v minulé sezónû se pohybovala nûkde kolem 30 % a získaná telata, navzdory nadstandardní péãi, neprospívala tak, jak by si pfiedstavovali. Ale odradit se nenechali, je tû mají nûjaká vlastní embrya k dispozici, takïe to letos znovu zkusí. Na pastvinu se v echny matky nedostanou V Seleticích mají stáj uzpûsobenou celoroãnímu telení zejména proto, Ïe provoz poráïky s bourárnou vyïaduje kontinuální pfiísun jateãn ch zvífiat. Sezónní telení u nich tedy nepfiichází v úvahu, není mûsíc, aby se na chovu nenarodilo nové tele. Díky systému, kter v chovu uplatàují, se do pastevního areálu, kter se nachází v blízkosti hospodáfiství, v echna zvífiata nedostanou. Zapou tûní probíhá ve stáji, která je pro tyto úãely rozdûlena na nûkolik sekcí. Matky a jalovice odcházejí na pastvu aï kdyï je u nich potvrzena bfiezost. KfiíÏenky odcházejí na pastvu s telaty, ale ãistokrevné chodí pouze bez telat (po odstavu), do té doby zûstávají ve stáji. DÛvodem Seletické sváteční mléčné výrobky (foto: archiv majitelů) 11

12 Mini-mlékárna (foto: archiv majitelů) Opravený K96 s mini-mlékárnou a vyhrnovací koryto z nové stáje (foto: Pavla Vydrová) Vnitřní prostor mini-mlékárny (foto: archiv majitelů) je to, Ïe jsou zapojeni do kontroly uïitkovosti a takto mají telata pod dohledem a mohou se jim více vûnovat. Matky i jejich potomci potfiebují intenzivnûj í v Ïivu, aby matka mûla hodnû mléka a tele dobfie rostlo. Okolní TTP nejsou zase tak kvalitní, takïe i to je dal ím dûvodem, proã je lep í nechat chovn dobytek doma a krmnou dávku upravovat dle potfieby. Piemonta je prostû tfieba pofiádnû nakrmit. NE-Eko V systému ekologického hospodafiení nejsou a ani nechtûjí b t, v tom mají jasno. Potfiebují pûdu a pûstované plodiny o etfiovat tak, aby dosáhly dobré úrodnosti a slu n ch v nosû. Chtûjí b t jednodu e sobûstaãní, a tak budou v rostlinné v robû pouïívat tolik vstupû, kolik bude potfieba, aby byli schopní své pfiedstavy naplàovat. S tím souvisí i pfiimûfiené hnojení a obhospodafiování pûdy, nikoli drancování a pfiehnojování. Zkusme se ke zvífiatûm a pfiírodû chovat hezky a pûjde to i bez EKO, ukonãuje téma ekologie sám majitel. PouÏíváme mléãn laktát T dnû projdou poráïkou cca 2 ks hovûzího, 5 6 prasat a v sezónû také jehnûãí. Hovûzí dûlají stafiené a z dûvodu udrïení maximální kvality a hygienické nezávadnosti vyuïívají metodu stfiíkání masa mléãn m laktátem, coï je konzervaãní ãinidlo povolené normami EU. âtvrè se nastfiíká je tû pfied prvním chlazením, ãímï se sníïí ph na povrchu a zakonzervuje se tak pro proces zrání. V celém provozu se samozfiejmû Aktuální seletické stavy: 260 ks skotu i s telaty, 100 ks prasat, 60 ks základní stádo bahnic (120 ks celkem) a 25 ustájených koní. Stelou řepkovou slámu: ročně udělají i 700 ks balíků řepkové slámy. Sláma se zdá tvrdá, ale duté stonky se při lisování jednoduše namačkají a dají se tak bez problému použít i pod krávy s telaty. Zaměstnanci: 4 lidé v ŽV, 2 traktoristi (zároveň opraváři strojů, údržbáři areálu), 1 řezník + 2 jeho pomocnice (zároveň prodávají v krámku) a 1 paní na úklid, 1 slečna v mini-mlékárně (zpracuje 100 l mléka za den). Národní výstava HZ v Brně 2013: jejich první účast na výstavě, jalovice měli ve dvou kategoriích, mladší se umístila na druhém místě. Pro zajímavost, na výstavě byl také plemenný beran a stal se šampionem výstavy. Plány do budoucna: soběstačnost v chovu prasat vč. porodny a vč. výkrmu soběstačnost v chovu hovězího rozšíření základního stáda nová hala pro výkrm býků a jalovic velmi dbá na hygienu, rukavice jsou nepostradateln m pomocníkem a bez nich si nedovolí pracovnice nakrájet ani unkov salám. V e, co Seletick dvûr nabízí, si mûïete zakoupit pfiímo v areálu, v pfiíjemnû zafiízeném obchodû a to kaïd pátek (8 17 h) a v sobotu (8 12 h). Mini-mlékárna funguje i pfies t den. A plány do budoucna jsme udûlali pomyslnou teãku za exkurzí do seletického mikrosvûta. V sledkem ve kerého snaïení se mûïete na vlastní oãi pokochat buì pfiímo v areálu Seletického dvora, nebo na webov ch stránkách ( kde je k dispozici také poutavé a velmi hezky zpracované video vûnované jejich pohledu na dne ní hospodafiení v souladu s pfiírodou a lidmi kolem nich. A kam to dotáhli v roce 2014? Kam se posunuli za tfii roky jejich práce? Dnes je tû stále nemají poãetní stavy, které by potfiebovali, jedou sice na plno, ale zatím jsou stále v zábûhu, uãí se za pochodu a na první pohled se zdá, Ïe jejich píle, sny a filozofie je posouvá dál, tím smûrem, kter si sami vytyãili. Upfiímnû jim za nás za v echny popfieji, aby jim neub val entuziasmus a chuè do dal í práce. Mají jistû nakroãeno správn m smûrem, tak bych je tû pfiipojila osobní pfiání, aby u nás bylo stále více takov ch krásn ch míst, jak m DvÛr Seletice bez pochyby je. 12

13 REPORTÁŽ Z CHOVU: Masn simentál uprostfied satelitu manïelé ilhanovi: Máme ojedinûl systém chovu, kter funguje Jméno/název: Marie a Václav Šilhanovi Počet zaměstnanců: vypomáhá rodina a 1 2 stálí zaměstnanci Obec: Nová Ves Kraj: Praha východ Nadmořská výška: 185 m nad m. Chované plemeno: masný simentál Členem svazu: od roku 1996 V plemenných knihách: masný simentál Základní stádo: 50 ks Plemenitba: inseminace + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 100 ha (z toho 65 ha TTP) ha má syn EKO zemědělství: NE Účast na výstavách: úspěšná WEB: v plánu Novodob zaãátek Zaãali jsme soukromû hospodafiit hned v roce 1990, ale masn skot jsme nakoupili aï v roce Od zaãátku jsme mûli jasno v tom, Ïe nechceme dojené stádo, Ïe budeme dûlat v krm Ïíru. Tak jsme vybudovali vaznou stáj, ale pak jsme se byli podívat v Holandsku a vidûli v e na volno, po ãtyfiech letech provozu jsme vaznou stáj pfiedûlali na volné ustájení, vysvûtluje pan ilhan rozpaãité zaãátky: UÏ tehdy byla cena zástavového skotu velmi vysoká, ãervenostrakatí b ãci za 50 Kã za kilogram. Rok jsme je krmili a ve finále prodávali ani ne za 25 Kã/kg (v kupní cena). Tlak trhu byl neúprosn a tak jim nezb valo, neï hledat alternativu v podobû vlastního odchovu zástavového skotu. Tehdy byl inspektorem svazu pro Ústeck kraj a stfiední âechy pan Obec Nová Ves se nachází v okrese Praha-v chod ve Stfiedoãeském kraji. Rozkládá se asi osmnáct kilometrû severov chodnû od centra na eho hlavního mûsta a jedenáct kilometrû západnû od Brand sa nad Labem (u Staré Boleslavi). V polovinû roku 2006 zde Ïilo cca 250 obyvatel, ale rozmach satelitní zástavby v okolí Prahy udûlal své, dnes jsou na poãtu nûkde kolem 780 obãanû. Statek rodiny ilhanov ch se nachází pfiímo na návsi, tedy v centru obce a v eho dûní, je ostrûvkem klidu a pozûstatkem pûvodního rázu obce, kter se doslova za pár let zmûnil k nepoznání. Pfii pohledu na leteckou mapu je velmi dobfie vidût, kolik úrodné pûdy v katastrálním území Nové Vsi padlo na novou v stavbu. Ze ãtyfi stran je zdravé jádro doslova obehnáno typov mi domky s mal mi pozemky, vysok mi ploty a tújemi, nûktefií mají dokonce exkluzivní v hled pfiímo na pastvinu za hospodáfistvím s poklidnû odpoãívajícím stádem masného simentála. A jak se Ïije starousedlíkûm uprostfied satelitního mûsteãka? O tom bude následující vyprávûní manïelû ilhanov ch. Karel eba (následnû fieditel i pfiedseda), kter, jak sám majitel s úsmûvem fiíká: Má celou farmu na svûdomí, kdyby nebylo jeho, tak by to, co tu dnes vidíte, nebylo. Projekt jim tehdy zpracovával jist pan Ing. Volek, kter si ke konzultaci pfiizval dal ího v borného odborníka, pana Ing. Dufku, kter se na farmu pfiijel podívat a zajel také na pastviny ( ilhanovi mají 65 ha TTP v CHKO LuÏick ch hor, ale o tom pozdûji), ze kter ch byl tehdy nad en a prohlásil: Sem ten dobytek pfiesnû pasuje, tady je noãník Evropy, tady je hodnû sráïek, sem se hodí masn simentál! A tak to v echno znovu zaãalo. Nákup prvních zvífiat První nákup plemenn ch jalovic probûhl tehdy pfies ãeskobudûjovickou firmu Viva, na farmu pfiijelo 10 vysokobfiezích jalovic fleckvieh z Rakouska a to byl základ stáda. Na doporuãení pana eby jsme nakoupili je tû 50 ks ãervenostrakat ch jalovic ze ZD Bílá (na âeskolipsku), uï tehdy nám doporuãil chov bez IBR, ale to jsme nemûli ani tu ení, co to vûbec je. Nûkteré jaloviãky byly s podílem plemene montbeliard i redhol- t n. Pfievodn m kfiíïením jsme se pomalu dostávali na ãistokrevné stádo. Prvním b kem, kterého jsme mûli v pfiirozené plemenitbû, byl Derby (ZSI 027), také na doporuãení Karla eby. Pfii el k nám z Bl an, kde dûlal v té dobû fieditele Ing. Václav Cígler, kter zároveà zastával funkci pfiedsedy klubu chovatelû masného simentála, vysvûtluje se zápalem pan majitel: A tak jsme vlastnû zaãali dûlat plemenafiinu. Téma poãátku chovu masného Stádo uprostřed satelitu (foto: Pavla Vydrová) 13

14 zdûji brali úvûr na nûkolik milionû, to uï ses nebála. Mimochodem, pan Václav tehdy manïelce nasliboval, Ïe ona nebude muset nic dûlat, pouze ekonomiku, coï samozfiejmû záhy nebyla pravda. Plemenný býček z vlastního odchovu Venda z Nové Vsi P (PMS 576), který letos působí v přirozené plemenitbě (foto: Pavla Vydrová) simentála v âr mû natolik zaujalo, Ïe jsem se na podrobnosti zeptala pfiímo Karla eby, kter má neskuteãnou pamûè a po mnoha letech si pamatuje i drobné detaily. TakÏe, do âeské republiky bylo v té dobû dovezeno est plemenn ch b kû od nûmeckého chovatele Gessnera Siegfrieda (z Renthendorfu) z oblasti Türingen. Dva z tûchto b kû li na dnes jiï neexistující inseminaãní stanici v severoãeském Vrátu na Jablonecku. Jeden z nich byl po odbûrech inseminaãních dávek zapûjãen do pfiirozené plemenitby na Zemûdûlskou spoleãnost Bl any, ale bohuïel uhynul. Tak ho po odbûrech nahradil zmiàovan Derby a odtud si ho odkoupili noví majitelé, ilhanovi. Zpût na úpln zaãátek Novodobé dûjiny jednoho z velmi kvalitních chovû masného simentála v âeské republice uï známe, ale jak to bylo se statkem pfied revolucí? Hospodafiili jsme aï do edesátého roku, otec se silnû bránil vstupu do druïstva, plnil dodávky, takïe na nûho moc nemohli, vysvûtluje pan Václav a pokraãuje: Ale kdyï jel jednou do banky a úfiednice mu ukázala jeho sloïku, kde byly informace o financích, zarazilo ho, proã je na sloïce ãervenû nati tûno KL. PoÏádal tedy o vysvûtlení a neznamenalo to bohuïel nic jiného neï: Kulak Likvidace. Hospodáfie to sice zaskoãilo, ale je tû nûjak ãas vstupu do JZD odolával. Zlom pfii el, aï kdyï se dûti hlásily na stfiední kolu. Se synem Václavem nebyl problém, protoïe v jeho pfiípadû bylo jisté, Ïe pûjde na zemûdûlku, ale jeho sestra mûla o své budoucnosti jiné pfiedstavy, to uï otec boj s vûtrn mi ml ny vzdal a v roce 1960 vstoupil do druïstva. K usedlosti se vázalo 20 ha pûdy a men í stáj se stodolou. Tento majetek si vzali po Sametové revoluci zpût do vlastnictví, a tak se zaãaly psát novodobé dûjiny hospodáfiství rodiny ilhanov ch. Pan Václav pracoval dvacet let v místním JZD Budoucnost Líbeznice jako stfiediskov a pozdûji i jako hlavní agronom. Po pfievratu, kdyï si mohl vzít pûdu a majetek zpût do uïívání, byl jeho otec ze situace nad en a stihl si novou éru i ãásteãnû uïít, zemfiel v roce Zato manïelka moc nad ená nebyla, fiíká pan Václav a s potuteln m úsmûvem se dívá na manïelku, která ale vysvûtluje: No nebyla, mûla jsem obavy, nemûli jsme Ïádné úspory a man- Ïel pfii el s tím, Ïe si vezmeme pûjãku Kã, to bylo pro mû nepfiedstavitelné, vzhledem k tomu, jaké byly v té dobû ãástky na v platních páskách. Mûli jsme dvû star í dcery na stfiední kole a syna na základce, nebylo to lehké rozhodnutí. Majitel ale s úsmûvem dodává: A kdyï jsme si po- Syn si jede na vlastní triko Od sv ch dvanácti let jim také vypomáhá syn, kter nejdfiíve vystudoval Stfiední zemûdûlskou kolu a poté âzu v Praze (se specializací na ochranu rostlin). Od zaãátku mûli rodiãe jasno, chtûli udrïet syna na gruntu, ale jak to udûlat co nejlépe, nad tím pfiem leli pomûrnû dlouho. Dnes jiï syn sedm let hospodafií na svém. Chtûli prostû, aby rodinn podnik fungoval a nedocházelo ke sporûm a Ïabomy ím válkám, jak tomu nûkdy v podobn ch pfiípadech b vá. Paní Marie, jako ikovná matka a manïelka, se nejdfiíve domluvila se synem, Ïe by mohli hospodáfiství rozdûlit a pak teprve la s hotovou vûcí za manïelem s tím, Ïe by si oni mohli nechat Ïivoãi nou a nûjaké hektary k tomu a syn si ponechá rostlinnou a kaïd si pojede od zaãátku na vlastní triko. Dnes jsou s tímto rozhodnutím velice spokojení, funguje to perfektnû, neznamená to samozfiejmû, Ïe by si navzájem nevypomáhali, ale financování je oddûlené a to je dûleïité. Syn má svou vlastní rodinu, zatím sice Ïije ve stejném domû jako rodiãe, i kdyï v oddûlené domácnosti, ale budou se co nevidût stûhovat do nového domku, kter buduje nedaleko statku. Vyfie ené finanãní záleïitosti znamenají klid a pohodu v rodinû. Prodej ze dvora na návsi v Nové Vsi (foto: Pavla Vydrová) 14

15 Základní stádo a plochy pozemkû V souãasné dobû ãítá základní stádo 43 krav a 7 jalovic pfiipraven ch na zapu tûní, obrat stáda je jich uzavfien. Mívají edesátihlavé stádo matek, ale v leto ním roce pfiistoupili k vût í brakaci neï obvykle. Roãnû si nechávají 6 8 jalovic do reprodukce, zbytek se prodává. V loàském roce byl o plemenné jaloviãky tak enormní zájem, Ïe prodali i to, co pûvodnû z domu vûbec jít nemûlo. Celkem se u ilhanov ch obhospodafiuje 380 ha, z toho je 105 ha vlastních a zbytek v nájmu. Na orné pûdû, v katastrálním území obce, mají 15 ha pícnin a 10 ha siláïní kukufiice. Aby synovi zbyteãnû nezabírali plochu na trïní plodiny, tak mají takov ikovn systém, kdy nejdfiíve vypûstují na 5 ha ozimé energetické Ïito, které se obvykle do 15. kvûtna sená- Ïuje a pole se tak je tû stihne osít kukufiicí na siláï, mají tedy z jednoho pole dvojí uïitek. Syn hospodafií cca na 280 ha, rodiãûm staãí na zaji tûní stáda 100 ha. Pastevní areál v CHKO LuÏick ch hor (85 km od Nové Vsi, 1,5 h cesty) vyuïívají uï od roku 1997, je to jeden celek (pastvina) o rozloze 65 ha, fiadu let mûli tuto plochu pouze pronajatou, ale díky pfiedkupnímu právu se jim pûdu podafiilo nakonec od Pozemkového úfiadu na splátkov kalendáfi odkoupit. Tím, Ïe máme ve keré pastviny v LuÏick ch horách, jsme museli najít vhodn systém, kter v podstatû bez problémû funguje uï od zaãátku. Pfiipou tíme a telíme pouze na farmû, nûkdy po 20. dubnu se matky s telaty nakládají na kamion a odváïejí na pastviny. Zde se pasou do konce fiíjna, Domeček ve dvoře sloužící početné rodině např. při zabíjačkových hodech (foto: Pavla Vydrová) I nejmladší členové rodiny se zapojují do chodu hospodářství (vnučka Emička) (foto: archiv rodiny) pfiivezou se zpût na statek, telata se odstaví a matky se od prosince zaãínají znovu telit. V tomto jsme asi v jimka, takto to asi nikdo nepraktikuje, nám se to ale velmi dobfie osvûdãilo, fiíká spokojenû hlava rodiny: est mûsícû o nich nevíme. Tím, Ïe se tam netelí, tak je to bez problémû. S pfiepravou nám pomáhá pan Ing. Karel Mıller, se kter m spolupracujeme jiï fiadu let. Cel ch edesát pût hektarû je pod jedním elektrick m ohradníkem, uprostfied celku je pfiírodní napajedlo, které nevysychá ani v tom nejsu ím období, takïe není tfieba na pastvinu vodu dováïet. Dfiíve byl pastevní areál rozdûlen je tû na men í celky, ale byly pouïity smrkové kûly, které bohuïel dlouho nevydrïely. Zato pûvodní ohradníky z akátového dfieva, bez problémû slouïí dodnes a to jsou ze sedmdesát ch let, kdy se do âech poprvé pfiivezlo stádo herefordû na Státní statek Cvikov. ilhanovi mají v Lu- Ïick ch horách velmi dobré vztahy se sousedy (Ing. Hroch s panem Èastn m), takïe pokud se stane, Ïe stádo opustí vytyãen prostor, velmi rychle se to ilhanovi dozvûdí a mohou v pfiípadû potfieby vyrazit na cestu. Samozfiejmû, Ïe tam nejsou zvífiata pûl roku bez dozoru, majitelé mají jednoho místního ãlovûka (zamûstnance), kter opravuje ohrady, hlídá, jestli je v echno v pofiádku, ale vût inou nemusí nic fie it. Krávy jsou uï tak nauãené, Ïe jen se otevfie kamion, tak napochodují bez problémû pfiímo na pastvinu, jen jedna kravka se nechává, aby odvedla telata, pro která je samozfiejmû nové prostfiedí neznámé. Druhá polovina stáda, která se veze dal ím kamionem, má pfiíjezd i s uvítacím v borem, nastoupenou jednotkou z prvního kamionu, s úsmûvem doplàuje majitelka stáda. Za celou dobu fungování tohoto systému nemûli vût í problém. Jen na zaãátku, kdyï se vezlo stádo poprvé a vypustilo se na pastvinu, spoleãnû se zmiàovan m b kem Derby (ZSI 027), kter doslova lítal po pastvinû a nahánûl svûfienkynû, aï se schvátil, leïel a nepracoval. PÛjãili jsme si tehdy jiného b ka, ale tomu se stalo to samé, první rok jsme tak mûli jen asi pût telat. Bylo to ale zejména tím, Ïe jsme nevûdûli, a nikdo nám to nefiekl (chov masného skotu byl pfieci jen je tû v plenkách), Ïe jeden b k na tak velké stádo je prostû málo. Dnes uï se ví, Ïe mladému b ãkovi je dobré dát pár jaloviãek a nechat ho zacviãit, dnes uï tyto informace chovatelé mají, ale tehdy tomu je tû tak nebylo, vysvûtluje chovatel a rychle dodává: I kdyï pan Dufka nám dával cenné rady a jednou z nejcennûj ích, kterou si bereme k srdci stále, je: Hlavnû jim nepfiekáïejte, ony mají na v echno dost 15

16 kukufiicích, my mu pomáháme pfii Ïních, libují si manïelé dobrou spolupráci. Syn zaãal pûstovat také sóju, takïe jim do krmn ch smûsí b kû ve v krmu nechává i extrudovanou sóju. V krmivové základnû jsou tedy naprosto sobûstaãní, jediné co dokupují, jsou minerální lizy od Jamenská a.s. z Podje tûdí: pastevní s bioplexem selenu a zinku a zimní s vápníkem. Stáj před rekonstrukcí z roku 1997 sloužící jako porodna (foto: Pavla Vydrová) ãasu, pro v echno si dojdou, hlavnû nepfiekáïejte. Já dodávám, Ïe 85 km je opravdu dobrá vzdálenost na to, aby si nepfiekáïeli. Majitelé jezdí na pastviny v podstatû jen, kdyï nastane nûjak problém, napfi. Ïe utekli krávy, ale velmi ãasto se stává, Ïe neï tam dojedou, tak uï se zase v klidu pasou tam, kde mají. Jako zázemí tam slouïí pouze maringotka, ale syn má takov plán, Ïe aï dostaví vlastní dûm, postaví u pastevního areálu srub, kde bude moci trávit ãas se svou rodinou a v pfiíjemném prostfiedí. Na podzim se tam jezdí po vlastní ose mulãovat nedopasky a na toto téma pan Václav opût vtipkuje: Já tam jezdím rád, protoïe teì, podle nové vyhlá ky, kdyï jsem víc jak 8 h pryã z domu, tak beru 40 euro diety. Firma je nyní jiï napsaná na paní domu a pan Václav si dûlá legraci z toho, Ïe je vlastnû jejím zamûstnancem. Symbióza rostlinné a Ïivoãi né v roby Ve keré zástavové b ãky vykrmujeme na bázi kukufiiãné siláïe, senáïe a jádra (vyuïívají sluïbou pojízdnou míchárnu). Produkci obilovin nám zaji Èuje syn na jeho pozemcích, my mu na oplátku poskytujeme to nejcennûj í hnûj. Provoz farmy je, jak jiï bylo fieãeno, rozdûlen na Ïivoãi nou a rostlinnou ãást, ale symbióza musí fungovat a také perfektnû funguje. Syn se sv m jedním zamûstnancem nám pomáhá pfii sklizni senáïe a pfii Na v stavy jezdí uï od zaãátku Úspûchy na národních v stavách se mûïete pokochat pohledem na zeì slávy, která je umístûna v obchûdku s prodejem ze dvora, kde je ocenûním vûnována celá jedna stûna. Mají národní vítûzky z roku 2005 v LetÀanech (krávu a jalovici), jin roãník byl zase ampionem nûkolikrát zmi- Àovan plemeník Derby. Jejich jaloviãky se úãastnili také Techagra a své zastoupení mûli simentálové z Nové Vsi i na dal í fiadû v stav, napfi. v Pfierovû apod. I v dûchodu se stále aktivnû do v stavnictví zapojují, pan Václav se hrdû hlásí k tomu, Ïe je jedním z nejstar ích vodiãû u svazu. Porody bez problémû Pan Václav opût pfiíjemnû zavtipkuje na mou otázku, co porody: No nejlep í porody jsou, kdyï vám jde tele ráno naproti. Porody hlídají, není to pro nû problém, protoïe mají porodnu jen pfies dvûr od rodinného domu, ale vesmûs Nová vzdušná stáje lehké konstrukce výkrm a býčci v odchovu u chovatele (foto: Pavla Vydrová) 16

17 Co se t ãe odchovu plemenn ch b ãkû, tak roãnû vyjde tak 3 5 ks nov ch plemeníkû, je to standard, kter si ilhanovi drïí uï fiadu let. Nûktefií procházejí testem vlastní uïitkovosti na OPB (Osík, dfiíve Maleã a Roãov, nyní pfieváïnû Mûcholupy) ostatní doma v odchovu u chovatele. O plemenné b ãky je stále velk zájem, i kdyï se neprodají hned po v bûru, své majitele si do pûl roku Welfare pod střechou nové stáje na zimním sluníčku (foto: Pavla Vydrová) neuhlídají a krávy i jaloviãky se velmi ãasto otelí sami bez pfiítomnosti majitelû. TûÏ í porody b vají tak max. 1 2 za sezónu. Samozfiejmû se obãas stane, Ïe se komplikovan porod neuhlídá a nastane problém, nebo se narodí mrtvé tele, ale tak to prostû nûkdy je. V leto ním roce se nám napfiíklad bez problémû telí jaloviãky, dokonce i jejich telata se chytnou bez pomoci, takïe není potfieba je k pití mleziva (a mléka) nutit. Ale jak to tak b vá, tak je pro zmûnu problém zase u nûãeho jiného, krávy se zbláznily, jsou tfieba na ãtvrtém teleti a nechtûjí tele pustit k vemeni. Je to rokem, kaïd pfiiná í nûco nového, fiíká k porodûm paní majitelka a je tû dodává: V loàském roce jsme mûli napfiíklad hodnû dvojãat. Obãas se stane, Ïe se musí k porodu zavolat veterináfi, ale na tûstí je to velmi ojedinûle. My máme totiï ikovného porodníka, syn na V absolvoval semestr porodnictví a teì je opravdov m pomocníkem, bez problémû dokáïe rozmotat dvojãata, napravit obrácenou polohu apod., pochvalují si majitelé. Mají za sebou i dva císafiské fiezy. Stalo se jim totiï párkrát, Ïe byla mladá jaloviãka obskoãena b ãkem na pastvinû, bylo to v dobû, kdy netu ili, Ïe je to vûbec moïné, aby se jalûvky telily v 16 ãi 17 mûsících. Z tohoto dûvodu také odstavují star í b ãky dfiíve, zhruba po esti mûsících, nechávají si je doma a na pastvinu jedou uï matky bez nich. B ãci jdou stejnû do v krmu nebo do odchovu a tak manïelûm nevadí, Ïe zûstanou na farmû, mají je tak na oãích a ãasnûj í odstav doïenou kvalitní krmnou dávkou, kterou zaji Èuje syn. Pfiirozená plemenitba x inseminace V pfiirozené plemenitbû byl pût let jako zakladatel stáda Derby (ZSI 027), dále zde pûsobil b k z vlastního odchovu Kasafi (ZSI 249), také Lykke Dixie (ZSI 568), kter byl dovezen z Dánska firmou Genoservis jako inseminaãní, ale ilhanovi ho pfied ãtyfimi lety odkoupili do pfiirozené plemenitby. Tento b k byl nyní prodán do AGRA isuty do kfií- Ïení (je jiï mimo KUMP). V pfiirozené plemenitbû mají teì svého vlastního odchovaného b ãka Venda z Nové Vsi P (PMS 576), ale jednou za ãas koupí i nového v draïbû na OPB. V loàském roce se pfiíli neinseminovalo, protoïe spoléhali na kvalitního Dixiho, ale ze stáda se vytrácí mléãnost, a tak se v leto ním roce pokusí dostat aï na 50 % inseminací, kvalitních dávek mají zakoupeno a pfiipraveno dostateãné mnoïství. Zkou eli také embryotransfer, moc se jim ale nedafiilo, nejlep í krávu si bohuïel rozhodili, od superovulace a odbûru embryí patnû zabfiezává, pfiitom dfiíve zûstala vïdy na poprvé. Mûli od ní 4 Ïivá embrya, ale na konec z toho bylo jen jedno tele. Vût í úspûch zaznamenali v minulosti u embryí z Roãova od a Ing. Chládka. Byla to embrya od jejich nejlep í krávy dovezené z Dánska, na kterou byl pouïit vynikající importovan dán AST Omega Gold ET PP (ZSI 156). Po nich mûli dvû v borné matky, z toho jednu vyfiazovali z chovu nyní a mají po ní nadûjného b ãka. Zajímaví býci používaní v chovu a jejich plemenné hodnoty Přirozená plemenitba: ZSI 027 Derby (PH MePP 112; rámec, mléko, do teď výborné krávy), ZSI 249 Kasař (PH PeRU 112), SIP 717 Othello P (vlastní odchov, nadprůměrný v PH pro PeRU i MeRU), ZSI 568 Dixie (PH PeRU 117, MePP 116) Inseminační býci: Dánská genetika: ZSI 400 Hedetoft United P (PeRU 123, nadprůměrný v MePP), ZSI 346 Vingegaard Vilhelm P (MePP124), ZSI 070 Gorm PP (menší rámec, nadprůměrný v PePP), ZSI 155 Ostervang Rringo ET P (průměrný až nadprůměrný ve všech PH pro Pe a Me), ZSI 390 Lykke Atlantis P (PeRU 127, MePP 138), ZSI 714 Vingegaard Crassus P (PeRU 115 a MePP 115) a AST Omega Gold ET PP ZSI 156 (PH MePP 133, nadprůměrný také v PeRU a MeRU). v letošním roce poprvé zkoušejí v inseminaci dána ZSI 951 Sollbaken Garfield. Anglická a irská genetika: Brit ZSI 246 Milnafua Graduate (nadprůměrný v PeRU, MePP a MeRU), irský ZSI 807 Curaheen Tyson ET R (PeRU 128), průměrný Angličan ZSI 954 Glebefarm Tyson a ZSI 710 Turbo Tommy PP Kanadská genetika: ZSI 824 PHS Polled Worldwide 14W P a ZSI 726 Camps Bravo P (PePP 119) Ostatní: Německý ZSI 816 Hoeness PP (PeRU 122, MePP 109), Švéd ZSI 343 Eugen AV Rrum P (nadprůměrný v PeRU) Více se dozvíte o býcích na webu: 17

18 Nabídka prodeje ze dvora a výstavka ocenění (foto: Pavla Vydrová) vïdy najdou. MajitelÛm to nevadí, mají pro nû stájovou kapacitu i kvalitní krmnou dávku, takïe s prodejem nespûchají. Ustájení a systém pfieváïení V pastevním areálu v LuÏick ch horách nemá stádo k dispozici Ïádné umûlé zastfie ení, ale jako úkryt pfied sluncem a nepfiízniv m poãasím jim slouïí stromy a remízky. Mají moïnost v bûru, kde chtûjí voln ãást trávit. Není tfieba fie it Ïádné zastfie ení, protoïe zvífiata jsou odváïena dle v voje poãasí, ale pfieváïnû poslední víkend v fiíjnu a první t den v listopadu. Za celou dobu se jim stalo pouze jednou, Ïe jim 15. fiíjna napadalo 20 cm snûhu a museli na pastviny dovézt krmení, ale za ãtyfii dny bylo zase zeleno. Na mou otázku, jestli nemají problém se zvífiaty po pûlroãních prázdninách, kdy v podstatû ãlovûka nepotkají, s divokostí, mi pan majitel vysvûtluje: Rozhodnû se jim vrátí stádov pud a ostraïitost, kdyï je pfiivezeme, jsou vybláznûné, ale velmi rychle se uklidní a funguje to perfektnû, libuje si. Po pfiivezení na farmu se zaãínají matky telit kolem 20. listopadu, pak v prosinci, lednu a nûkdy aï únoru, v jimky se telí v ãervnu, ale to jsou vût inou plemenná zvífiata, která si nechávají na farmû a na riviéru do LuÏick ch hor vûbec nejedou. B ãci, ktefií jsou adepty na plemeníky, zûstávají z dûvodû Na rozhlehlé pastvině v Lužických horách (foto: archiv rodiny) zapojení do KUMP na farmû, aby bylo moïné je hlídat a váïit a samozfiejmû se jim musí i pfiilep ovat, tráví celé léto s matkami na pastvinû za farmou, do stáje mají pfiístup jen pfii nepfiízni poãasí ãi extrémnû hork ch dnech. V zimním období jsou krávy s telátky pfies den venku, v podstatû témûfi za jakéhokoli poãasí. Nev hodou je roz lapan pastevní areál, ale to k tomu prostû patfií. Co se t ãe organizace reprodukce stáda, tak ãást matek se inseminuje, ale uï je u nich i b k v pfiirozené plemenitbû. První zabfiezlé krávy odjíïdûjí s telaty na pastvinu kolem 25. dubna, pak dají majitelé na 14 dní aï tfii nedûle b kovi na doskok a druhá parta odjíïdí zaãátkem ( ) kvûtna. B k se odstaví a to co zûstane na farmû (vã. tûch nejlep ích matek) se je tû inseminuje, tyto kusy se telí za rok zaãátkem ãervna. Ale vize je taková, Ïe se bude dûlat turnusové telení, uzavírá toto téma pan Václav a tentokrát se smûje paní majitelka: To uï manïel fiíká dvacet let! Do provozu hospodáfiství se zapojují v ichni dospûlí ãlenové rodiny: Já pracující dûchodce (pan Václav) a manïelka pracující dûchodce a vypomáhá nám syn a jeho jeden zamûstnanec. Zvífiata jsou na hluboké podest lce, takïe vyváïíme jednou za tfii mûsíce hnûj, právû ve spolupráci s rostlinnou v robou. Snacha s manïelkou si vzaly za svûj prodej ze dvora a jeden zamûstnanec je sezónnû u stáda v LuÏick ch horách, vyjmenovává pomocníky pan Václav. V systému ekologického zemûdûlství nehospodafií, i kdyï ta ãást hospodáfiství, která se nachází v CHKO LuÏick ch hor, kde se stádo pûl roku v klidu pase, je v podstatû absolutnû ekologická. Na TTP se sekají pouze nedopasky, jinak se areál neudrïuje, ani se nepfiihnojuje, protoïe je tak velk, Ïe mají spí e problém s tím, Ïe to stádo ani nestihne vypásat, takïe je to zatím k intenzivnûj í údrïbû nenutí. V zafiazení v LPISu jsou jako druhovû bohatá pastvina, ale to se dozvûdûli více ménû náhodu. Pastviny v LuÏick ch horách, na rozdíl od pozemkû v katastrálním území Nové Vsi, jsou také v LFA 18

19 (v H1 je v 0,5 ha a jinak v H) a agroenvi. Jediné, co se na pastviny vozí, jsou minerální lizy. Rodina se odjakïiva snaïí Ïít v souladu s pfiírodou a ekologicky i bez toho, aby museli b t v ekologickém systému zapojení. Jak sami fiíkají, ve keré odpady likvidují dle svého nejlep ího vûdomí a svûdomí, já mohu potvrdit, Ïe okolí farmy je preciznû uklizené. Prodej ze dvora na návsi Paní domu si se snachou, která je na rodiãovské dovolené, otevfiela obchûdek s prodejem ze dvora. Funguje jim to velmi pûknû, kdyï je jedna v obchodû, druhá musí hlídat malé princezny. Od tohoto typu prodeje si pfiíli neslibovaly, ale i kdyï ze zaãátku v ichni rozrûstání satelitu v okolí obce pomlouvali, dnes jsou lidé z tûchto domkû hlavní kupní silou a o nabízené zboïí je opravdu velk zájem. Obchod zdaleka nenabízí jen maso, ale ve spolupráci s nûkolika dal ími zemûdûlci realizují prodej mléka, zrajících s rû, jogurtû, másla, masa, uzeniny, sezónní zeleniny a ovoce, Èávy, medu i peãiva. Paní majitelka se snachou vyrábûjí zavafieniny, peãen ãaj, nudle do polévky a kvafií husí sádlo, v pátek se pravidelnû peãou ãerstvé koláãky. Z vlastní produkce nabízejí brambory a vajíãka. PÛvodnû mûl obchûdek fungovat pouze pro prodej pfiebytkû, ale postupnû se to roz ifiovalo. Co Paní domu za prodejním pultem (foto: Pavla Vydrová) se masa t ãe, tak z vlastní produkce nabízejí maso jen velmi zfiídka (2 3 jaloviãky roãnû), ale pravidelnû mají v nabídce vakuované hovûzí maso a uzeninu od pana Ing. Chytila, na eho ãlena a chovatele masného simentála z Jizersk ch hor, kter bohuïel nemá na Fr dlantsku takovou kupní sílu, jako ilhanovi u Prahy, a tak vznikla velmi zajímavá a ikovná spolupráce. S prodejem masa ze dvora zaãínali jako jedni z prvních vybudováním chladicího boxu, kter je moïná z pohledu dne ních technologií a trendû lehce retro, ale plnû funkãní a k jejich úãelûm dostaãující. Maso odvû ují 7 10 dní a pak jde v desetikilov ch balíãcích ke sv m spotfiebitelûm. Zájem je obrovsk, ale oni prozatím nepfiem lejí o nav ení vlastního prodeje. Zejména kvûli dobré cenû a mnohaleté spokojenosti konãí jejich b ci z v krmu na jatkách Toro Hlaveãník, kde se pfii zatfiídûní SEUROP v U2 (v jimeãnû U1), za b ka ve stáfií do 21 mûsícû a pfies 400 kg na háku dostanou aï 90 Kã/kg. S Chovservisem spolupracují témûfi od zaãátku a chtûjí, aby jejich maso zûstalo u nás a konãilo na talífiích na ich spotfiebitelû. Spolehnout se mohou také na rychlou platba a jisté peníze, z tûchto dûvodû nechtûjí na zabûhlém systému nic mûnit. Plány do budoucna To je jednoduché, uï Ïádné Mladý býček se svou matkou (foto: Pavla Vydrová) nemáme, s úsmûvem pfiikyvují manïelé: Staãí jen doplatit úvûr na rekonstrukci stáje, pak v e pfiedat synovi a do sedmdesátky brát rentu. AÏ mi bude nad sedmdesát, tak mu budu za pût tisíc mûsíãnû dûlat odborn dohled nad stádem masného skotu, udûlá vtipnou teãku za na ím pfiíjemnû stráven m dopolednem pan Václav ilhan. Jak je vidût a cítit z vyprávûní, ilhanovi jsou velmi pozitivní pár s jasnou pfiedstavou o tom, jak si uïít Ïivot na plno a ve zdraví a nedûlat tfieba zbyteãnû z komára velblouda. Napfiíklad uï si dávno nedûlají vrásky z rozmáhající se satelitní v stavby v okolí obce a hodili za hlavu obavy z toho, jak bude v takovéto novodobé podobû vesnice fungovat. Dokázali vyuïít naplavenou kupní sílu, která je zde opravdu nevídaná. V e patné je pfieci k nûãemu dobré, tak proã z toho k oboustranné spokojenosti netûïit. V jejich krámku s prodejem ze dvora se dva dny v t dnu dvefie netrhnou, coï je dûkazem toho, Ïe jejich rozhodnutí bylo správné. Kromû chovu masného simentála, kterému se manïelé vûnují tûlem i du í, jsou ilhanovi aktivními (dûchodci) také v jin ch oblastech, nejen Ïe si uïívají naplno vnouãat, ale velmi rádi se také zapojují do kulturních akcí obce a vût inou jsou i hlavními iniciátory. Já mohu jen za sebe fiíci, Ïe b t jednou tak vitálním dûchodcem s pozitivním my lením, jako jsou manïelé ilhanovi, to bych si opravdu pfiála. Tak aè jim zdraví slouïí co moïná nejdéle! 19

20 jihoãeská BEEF SHOW Země živitelka České Budějovice 2. jihočeská angus show jihočeská limousine show Hlavní sponzor: