VÁLCOVÁ JEDNOTKA DVOUDOBÉHO MOTOCYKLOVÉHO MOTORU
|
|
- Jarmila Julie Moravcová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRO UIVERSITY OF TECHOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING VÁLCOVÁ JEDNOTKA DVOUDOBÉHO MOTOCYKLOVÉHO MOTORU CYLINDER UNIT OF MOTOCYCLE TWO-STROKE ENGINE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR MIROSLAV STEJSKAL prof. Ing. VÁCLAV PÍŠTĚK, DrSc. BRNO 2010
2
3
4 Abstrakt Miroslav STEJSKAL Válcová jednotka dvoudobého motocyklového motoru V úvodu práce je stručně popsána funkce dvoudobého motoru. Dále je dle zadaných základních geometrických a termodynamických parametrů určen maximální tlak ve válci během jednoho cyklu motoru. Pro vybrané provozní režimy je provedena pevnostní kontrola pístu a horního oka ojnice. Na závěr jsou dosažené výsledky zhodnoceny. Klíčová slova: dvoudobý motor, vrtání, zdvih, píst, ojnice, pístní čep, ideální indikátorový diagram, kompresní poměr Abstract Miroslav STEJSKAL Cylinder unit of motorcycle two-stroke engine In the beginning is briefly described two-stroke engine features. Furthermore, according to the set of basic geometric and thermodynamic parameters, the maximum pressure in the cylinder during one engine cycle. For the selected operating modes are carried out strength tests of the upper piston and connecting rod eye. In conclusion, the results are evaluated. Key words: two-stroke engine, bore, stroke, piston, connection rod, piston-pin, indicator diagram, compression ratio
5 Bibliografická citace VŠKP dle ČS ISO 690 STEJSKAL, M. Válcová jednotka dvoudobého motocyklového motoru. Brno: Vysoké učení technické v Brně,, s. Vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc.
6 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce pana prof. Ing. Václava Píštěka, DrSc. a s použitím uvedené literatury. V Brně dne 28. května Podpis
7 Poděkování Chtěl bych poděkovat prof. Ing. Václavu Píštěkovi, DrSc. za poskytnuté materiály, cenné konzultace a vedení celé bakalářské práce.
8
9 OBSAH ÚVOD PRACOVNÍ CYKLUS DVOUDOBÉHO MOTORU TECHNICKÉ ÚDAJE MOTORU VÝPOČET HLAVNÍCH PARAMETRŮ MOTORU NÁVRH IDEÁLNÍHO INDIKÁTOROVÉHO DIAGRAMU VÝPOČET MAXIMÁLNÍHO TLAKU VE VÁLCI Ideální p-v diagram Ottova cyklu Skutečný p-v diagram dvoudobého zážehového motoru Výpočet skutečného kompresního poměru Výpočet skutečného maximálního tlaku ve válci ZÁKLADNÍ PARAMETRY VÁLCOVÉ JEDNOTKY Rozměry pístní skupiny Hmotnost pístní skupiny Rozměry ojnice PEVNOSTNÍ KONTROLA HORNÍHO OKA OJNICE Měrný tlak mezi pouzdrem a okem ojnice Namáhání oka ojnice setrvačnou silou Namáhání oka ojnice silou od tlaku plynů Únavové namáhání PEVNOSTNÍ KONTROLA PÍSTU A PÍSTNÍHO ČEPU Pevnostní kontrola dna pístu Nejslabší místo pláště pístu Měrný tlak mezi pístním čepem a pouzdrem oka ojnice Měrný tlak mezi pístním čepem a oky v pístu Namáhání pístního čepu ohybem Namáhání pístního čepu smykem ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ BRNO
10 ÚVOD První dvoudobý motor byl zkonstruován na konci devatenáctého století. Většího rozmachu dosáhl až po první světové válce, kdy díky své jednoduché konstrukci pomohl k rozšíření motocyklů mezi širší část obyvatel. Později nachází své uplatnění i u malých automobilů a v naftové podobě i u nákladních vozidel. Významného pokroku dosáhl v roce 1932 Dr. Schnőrle, který poprvé použil systém vratného vyplachování využívaného dodnes [1]. V dnešní době se jeho uplatnění snižuje, přesto nachází moderní dvoudobý motor využití u zahradní techniky a malých nebo některých závodních motocyklů a motokár. Vůči rozšířenějším motorům čtyřdobým se zejména využívá pro dvě své největší výhody, tedy jednoduchou a kompaktní konstrukci a vyšší měrný výkon využívaný u nízkoobjemových závodních motorů. Hlavní nevýhodou dvoudobých motorů proti motorům čtyřdobým je zejména vyšší množství škodlivých látek ve výfukových plynech a nižší účinnost. Pro zpracování této bakalářské práce jsem si jako zástupce motocyklového dvoudobého motoru vybral jednoválcový motor Jawa 50 typ , který se vyráběl mezi lety 1969 a 1982 v Povážských strojírnách na Slovensku. 1. PRACOVÍ CYKLUS DVOUDOBÉHO MOTORU Pracovní oběh dvoudobého motoru se skládá ze sání, komprese, expanze a výfuku. Všechny čtyři děje dokončí během dvou zdvihů pístu, tedy jediné otáčky klikového hřídele. Z tohoto pohledu jde o nejvýznamnější rozdíl proti motoru čtyřdobému, který k proběhnutí celého cyklu potřebuje dvě otáčky klikového hřídele. Z teoretického pohledu by měl mít díky dvojnásobnému počtu pracovních zdvihů při stejných otáčkách také dvojnásobný výkon [1]. Během pohybu pístu z dolní úvrati do horní probíhá sání čerstvé směsi do klikového prostoru a současně komprese směsi přepuštěné do prostoru nad pístem, při opačném zdvihu pístu, který je pracovním probíhá expanze a výfuk po odkrytí výfukového kanálu horní hranou pístu. V utěsněném klikovém prostoru vzniká při pohybu pístu z dolní úvrati do horní podtlak, který způsobí po odkrytí sacího kanálu spodní hranou pístu nasátí čerstvé směsi, která je při zpětném pohybu pístu stlačena a po otevření přepouštěcích kanálů vniká do válce. Kromě řízení otevření sacího kanálu spodní hranou pístu se používá sací šoupátko a zejména u moderních motorů jazýčkový ventil (nesymetrický rozvodový diagram), kde se také využívá ke změně výšky výfukového kanálu přívěra umístěná ve válci. BRNO
11 Vysoké učení technické Fakulta strojního inženýrství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Miroslav Stejskal Obr r. 1 Cyklus dvoudobého motoru [1] 2. TECHICKÉ ÚDAJE MOTORU Druh moto oru Taktnost Počet válc ců Vrtání Zdvih Teoretický kompresní poměr Největší výkon Příprava směsi Chlazení Mazání dvoudobý, zážehový τ = 1 i v = 1 D = 38 mmm Z = 44 mmm ε = 9,,2:1 P e = 2,6 kw / 6500 mi in -1 karburátor Jikov 2917PSb vzduchem směs oleje a benzinu 1:20 Obr. 2 Motocykl Jawa 50 typ [6] BRNO
12 Vysoké učení technické Fakulta strojního inženýrství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Miroslav Stejskal Obr. 3 Řez motorem Jawaa 50 typ [6] 3. VÝPOČET HLAVÍCH PARAMETRŮ MO OTORU Výpočet zdvihového objemu: V Z D Z m m (3.1) V Z, 0, ,99 10 Výpočet kompresního objemu: 0 m m 49,99 cm m V Z ZV K V K ε V K V Z m m (3.2) V V K Z,, Střední efektivní tlak: 6, m 6,,09 cm m P p V Z τ i p P V Pa (3.3),, p, 4, Pa 0,48 MPa BRNO
13 Litrový výkon: P P V Z kwdm (3.4) P, 52,10 kwdm, Zdvihový poměr: k Z D (3.5) k 1,16 Z > > 1 -motor je nadčtvercový Střední pístová rychlost: c 2 Z ms (3.6) c 2 0,044 9,53 ms -podmínka c s <19 ms -1 pro zážehové motory vyhovuje [2] 4. ÁVRH IDIKÁTOROVÉHO DIAGRAMU Obr. 4 Ideální indikátorový p-v diagram [3] BRNO
14 Obr. 5 Skutečný indikátorový p-v diagram dvoudobého motoru [7] 5. VÝPOČET MAXIMÁLÍHO TLAKU VE VÁLCI 5.1 Ideální p-v diagram Ottova cyklu Z ideálního indikátorového p-v diagramu je zřejmé, že mezi body 1 a 2 dochází k adiabatické kompresi nasátého plynu. Platí tedy: V V p V p V (5.1) Poissonova konstanta (dvouatomové plyny) κ = 1,4 atmosférický tlak kompresní tlak p 2 celkový objem V 1 kompresní objem V 2 p a = p 1 = Pa Celkový objem: V V Z + V K m (5.2) V 4, , ,60 10 m 56 cm BRNO
15 Kompresní objem: V V K m (5.3) V 6,09 10 m 6,09 cm Z rovnice (5.1) vyjádříme p 2 : p p V V p ε Pa (5.4) p ,2, 2,24 10 Pa 2,24 MPa Z ideálního indikátorového p-v diagramu plyne, že mezi body 2 a 3 dochází k izochorickému přívodu tepla hořením směsi. K určení maximálního tlaku p 3 je nutné znát velikost přivedeného tepla během jednoho cyklu dvoudobého motoru. Q H m H J (5.5) Hmotnost nasátého vzduchu: p V m r T m V T m kg (5.6) měrná plynová konstanta směsi r 289,7 Jkg K teplota nasáté směsi t 20 C T t + 273, ,15 293,15 K m,,, 6,59 10 kg Hmotnost paliva: m S kg (5.7) stechiometrický poměr S p = 14,7 součinitel přebytku vzduchu λ v = 0,95 BRNO
16 m 6, ,95 14,7 4,40 10 kg Přivedené teplo (rovnice 5.5): Q H m H J výhřevnost benzinu H u = 42,0 MJkg -1 Q H 4, , ,80 J Z celkového přivedeného tepla je u zážehových motorů využito kolem 30%: Q Q H 0,30 184,8 0,30 55,44 J (5.8) Výpočet maximálního tlaku ve válci: p p p Q V K κ 1 Pa (5.9) p 2,24 10,, 1,4 1 5,88 10 Pa 5,88 MPa 5.2 Skutečný p-v diagram dvoudobého zážehového motoru Skutečný p-v diagram dvoudobého zážehového motoru zohledňuje rozdíly v konstrukci, činnosti a účinnosti od ideálního p-v diagramu čtyřdobého (Ottova) motoru. Mezi které patří: -rozdílný teoretický a skutečný kompresní poměr daný polohou kanálů ve válci -nižší účinnost cyklu dvoudobého motoru daná nedokonalým výplachem směsi (nedojde k dokonalé výměně čerstvé směsi a spalin) Díky výše zmíněným rozdílům je skutečný maximální tlak ve válci nižší Výpočet skutečného kompresního poměru Ke kompresi směsi dochází až během pohybu pístu z dolní úvrati do horní po uzavření výfukového kanálu dnem pístu, do té doby směs ve válci uniká výfukovým kanálem do výfuku. Z tohoto důvodu se používají takové výfukové systémy, aby odražená tlaková vlna ve výfuku natlačila před uzavření výfukového kanálu uniklou BRNO
17 směs zpět do válce. Pro určení skutečného kompresního poměru potřebujeme znát výšku výfukového kanálu (jeho vzdálenost od horní hrany vložky válce horní úvrati). Obr. 6 Řez vložkou válce motoru Jawa 50 typ Výpočet objemu válce nad výfukovým kanálem: V ZV D H V m (5.10) V ZV, 0,0295 3,35 10 m 33,5 cm Výpočet skutečného kompresního poměru: ε V ZVV K V K (5.11) ε 3, , , , Výpočet skutečného maximálního tlaku ve válci Do výpočtu maximálního tlaku ve válci z ideálního indikátorového p-v diagramu zahrneme skutečný kompresní poměr a nižší účinnost cyklu dvoudobého motoru. BRNO
18 Skutečný kompresní tlak: p p ε Pa (5.12) p ,50, 1,37 10 Pa 1,37 MPa Přivedené teplo (rovnice 4.5): Q H 184,80 J Z celkového přivedeného tepla je u dvoudobých zážehových motorů využito kolem 20%: Q Q H 0,20 184,8 0,20 36,96 J (5.13) Výpočet skutečného maximálního tlaku ve válci: p p _ p Q V K κ 1 Pa (5.14) p _ 1,37 10,, 1,4 1 3,80 10 Pa 3,8 MPa Z velikosti skutečného maximálního tlaku ve válci je patrné, že se jeho hodnota snížila na přibližně dvoutřetinovou hodnotu proti dříve vypočtené teoretické velikosti maximálního tlaku ve válci. 6. ZÁKLADÍ PARAMETRY VÁLCOVÉ JEDOTKY Veškeré díly válcové jednotky byly změřeny a následně vytvořeny 3D modely v aplikaci SolidWorks. Na modelu klikového mechanismu bylo změřeno časování otevření jednotlivých kanálů válce. Výfukový a přepouštěcí kanály otevírá a zavírá horní hrana pístu, u sacího kanálu je to jeho spodní hrana. Výsledné hodnoty jsou zakresleny v diagramu 7. BRNO
19 124 otevření sacího kanálu 112 otevření přepouštěcích kanálů 152,5 otevření výfukového kanálu Obr. 7 Rozvodový diagram motoru Jawa 50 typ Rozměry pístní skupiny Obr. 8 3D model pístní skupiny motoru Jawa 50 typ BRNO
20 Obr. 9 Hlavní rozměry pístu motoru Jawa 50 typ výška pístu kompresní výška pístu výška prvního můstku pístu výška druhého můstku pístu vzdálenost čel nálitku pro pístní čep vzdálenost drážek pojistných kroužků tloušťka dna pístu vnější průměr pístního čepu H p = 54 mm H k = 28 mm H m1 = 4,2 mm H m2 = 2,6 mm H o = 16 mm H p_k = 30 mm δ = 4,3 mm D a_č = 14,1 mm 6.2 Hmotnost pístní skupiny K určení hmotností jednotlivých členů pístní skupiny bylo využito aplikace SolidWorks a vytvořených 3D modelů. Hmotnost pístu: materiál: slitina hliníku ρ slit_al = 2713 kgm -3 mp 5, kg 51,7 g BRNO
21 Hmotnost pístního čepu: materiál: ocel ρ ocel = 7850 kgm -3 mč 1, kg 17,1 g Hmotnost pístního kroužku: materiál: šedá litina ρ litina = 7300 kgm -3 mk 2, kg 2,58 g Hmotnost pojistného kroužku: materiál: ocel ρ ocel = 7850 kgm -3 mpk 3, kg 0,31 g Celková hmotnost pístní skupiny: m _ m + m č + 2 m + 2 m kg (6.1) m _ 5, , , ,10 10 m _ 7,46 10 kg 74,6 g 6.3 Rozměry ojnice Obr. 10 3D model ojnice motoru Jawa 50 typ BRNO
22 Obr. 11 Hlavní rozměry ojnice motoru Jawa 50 typ střední šířka dříku ojnice délka ojnice vnitřní průměr horního oka ojnice vnitřní průměr dolního oka ojnice vnitřní průměr bronzového pouzdra vnější průměr horního oka ojnice vnější průměr dolního oka ojnice šířka horního oka ojnice šířka dolního oka ojnice šířka pouzdra ojnice maximální výška dříku ojnice minimální výška dříku ojnice T oj = 15,9 mm L oj = 100,0 mm D H1 = 17,0 mm D D1 = 25,2 mm D H3 = 14,1 mm D H2 = 20,9 mm D D2 = 33,7 mm H H = 12,8 mm H D = 12,8 mm H P = 13,0 mm t o1 = 5,3 mm t o = 3,5 mm BRNO
23 7. PEVOSTÍ KOTROLA HORÍHO OKA OJICE Pevnostní výpočet je proveden dle postupů uvedených v literatuře [2]. Obr. 12 Horní oko ojnice motoru Jawa 50 typ Měrný tlak mezi pouzdrem a okem ojnice Materiál pouzdra je bronz s vlastnostmi: součinitel lineární tepelné roztažnosti modul pružnosti v tahu α 1,8 10 K E 1,15 10 MPa Materiál ojnice je ocel s vlastnostmi: součinitel lineární tepelné roztažnosti modul pružnosti v tahu α 1,0 10 K E 2,2 10 MPa přesah pouzdra před zalisováním do ojnice ohřev oka ojnice za provozu Δt 100 až 150 K) e 0,01 mm Δt 125 K Zvětšení přesahu pouzdra v důsledku ohřátí: e D H Δt α α m (7.1) e 1, ,8 10 1,0 10 1,70 10 m 0,017 mm Výsledný měrný tlak mezi pouzdrem a ojnicí: p D H μ E μ E Pa (7.2) BRNO
24 c D H DH D H D H (7.3) c,,,, 4,91 c D H DH D H D H (7.4) c 17,0 + 14,1 17,0 5,41 14,1 Poissonova konstanta µ = 0,3 p,,,,,,,,, 2,33 10 Pa 23,3 MPa Napětí ve vnějším a vnitřním vlákně: Vnější vlákno a: σ p D H D H D H Pa (7.5) σ 2,33 10 Vnitřní vlákno i: σ p DH DH D H D H,,, 1,38 10 Pa 138 MPa Pa (7.6) σ 2,33 10,,,, 1,14 10 Pa 114 MPa Hodnota dovoleného napětí je σ dov = 150 MPa, vzhledem k vypočteným nominálním velikostem napětí ve vnějším a vnitřním vlákně pevnostní kontrola vyhovuje. V horním oku ojnice je průchozí otvor, který slouží pro zajištění dostatečného mazání kluzného ložiska. Z pevnostního hlediska ovšem působí jako vrub, kdy v jeho blízkosti dochází ke zvýšení velikosti napětí. Profil příčného průřezu horního oka není obdélníkový (výkovek), ve výpočtu jsem uvažoval jako jeho vnější průměr nejmenší, krajní hodnotu tohoto průměru je skutečné nominální napětí nižší a výslednou kontrolu v místě průchozího otvoru by bylo nutné řešit pomocí metody konečných prvků. BRNO
25 7.2 amáhání oka ojnice setrvačnou silou Obr. 13 a, Průběhy zatížení a napětí v ojničním oku b, průběhy napětí ve vnějších vláknech c, ve vnitřních vláknech [2] Oko ojnice zatěžuje setrvačná síla F sp. Ve výpočtu napětí vyvolaného touto silou nahradíme oko ojnice modelem silně zakřiveného prutu kruhového tvaru o poloměru r s vetknutím v bodě 0 průřezu I-I. [2] Obr. 14 Model silně zakřiveného kruhového prutu [2] Poloměr těžiště příčného průřezu: r D HD H m (7.7) r,, 9,48 10 m 9,48 mm BRNO
26 Úhel zakotvení ojničního oka: φ z = 130 Obr. 15 Úhel zakotvení ojničního oka Pro hodnotu úhlu zakotvení ojničního oka φ z > 90 je v průřezu I-I σ as > σ is Velikost setrvačné síly posuvných hmot pístní skupiny Celková hmotnost pístní skupiny: m 7,46 10 kg 74,6 g Poloměr zalomení klikového hřídele: r Z m (7.8) r, 2,2 10 m 22 mm Délka ojnice: L oj = m = 100 mm Ojniční poměr: λ L (7.9) λ,, 0,22 BRNO
27 Maximální úhlová rychlost otáčení klikového hřídele: ω 2 π n rads (7.10) ω 2 π 680,68 rads Velikost setrvačné síly: F m _ r ω 1 + λ N (7.11) F 7, , , ,22 927,70 N Výpočet vnitřních silových účinků pro průřez 0-0 empirickými vztahy: M F r 0,00033 φ 0,0297 Nm (7.12) M 927,70 9, , ,0297 0,12 Nm F F 0,572 0,0008 φ N (7.13) F 927,70 0,572 0, ,16 N Výpočet vnitřních silových účinků na základě řešení rovnic statické rovnováhy uvolněného prvku křivého prutu pro průřez I-I: M M + F r 1 cosφ 0,5 F r sinφ cosφ Nm (7.14) M 0, ,16 9, cos130 0,5 927,70 9,48 10 sin130 cos130 M 0,69 Nm F F cosφ + 0,5 F sinφ cosφ N (7.15) F 434,16 cos ,5 927,70 sin130 cos ,41 N BRNO
28 Normálová napětí ve vnějším a vnitřním vlákně průřezu I-I Šířka průřezu oka ojnice: h D HD H m (7.16) h,, 1,95 10 m 1,95 mm Příčný průřez oka ojnice: S D HD H H H m (7.17) S,, 0,0128 2,50 10 m 25,0 mm Příčný průřez pouzdra ojnice: S D HD H H P m (7.18) 0,017 0,0141 S 0,013 1,89 10 m 18,9 mm 2 Z podmínky stejného prodloužení oka i pouzdra ojnice v průřezu I-I platí: F E S F E S k E S E S E S (7.19) k,,,,,, 0,72 Výsledná normálová napětí ve vnějším a vnitřním vlákně: σ 2 M + k F H H Pa (7.20) σ 2 0,69,,,,, + 0,72 374,41,, σ 9,06 10 Pa 90,6 MPa BRNO
29 σ 2 M + k F H H Pa (7.21) σ 2 0,69,,,,, + 0,72 374,41,, σ 6,90 10 Pa 69,0 MPa 7.3 amáhání oka ojnice silou od tlaku plynů Velikost maximálního tlaku ve válci je: p _ 3,80 10 Pa Velikost průmětu plochy dna pístu do osy válce: S D m (7.22) S π 0, ,13 10 m 1130 mm Velikost síly od maximálního tlaku plynů ve válci: F _ p _ S N (7.23) F _ 3, , ,0 N Obr. 16 amáhání oka ojnice silou od tlaku plynů [2] BRNO
30 Tab. 5.1 Závislost velikosti součinitelů na a 1 a a 2 na úhlu φ z [2] Úhel zakotvení oka v dříku ojnice φ z = 130, volím: a 1 = 0,0085 a 2 = -0,0030 Výpočet normálové síly pro průřez 0-0 empirickými vztahy: F a F _ N (7.24) F 0, ,0 36,50 N Výpočet ohybového momentu pro průřez 0-0 empirickými vztahy: M a F _ r Nm (7.25) M 0, ,0 9, ,12 Nm Výpočet J: J sinφ cosφ (7.26) J π 4 2,27 2 sin2,27 1 cos2,27 0,05 2 Velikost ohybového momentu v průřezu I-I: M F _ r a + a 1 cosφ J Nm (7.27) M 4294,0 9, , ,00851 cos ,05 π M 0,85 Nm BRNO
31 Velikost normálové síly v průřezu I-I: F F _ a cosφ + J N (7.28) F 4294,0 0,0085 cos ,05 113,22 N π Normálové napětí vyvolané tlakovou silou ve vnějším vlákně oka ojnice: σ 2 M + k F H H Pa (7.29) σ 2 0,85,,,,, + 0,72 113,22,, σ 9,50 10 Pa 95 MPa Normálové napětí vyvolané tlakovou silou ve vnitřním vlákně oka ojnice: σ 2 M + k F H H Pa (7.30) σ 2 0,85,,,,, + 0,72 113,22,, σ 1,02 10 Pa 102 MPa 7.4 Únavové namáhání Kontrola únavového namáhání je provedena dle postupů uvedených v literatuře [5]. Maximální napětí cyklu ve vnějším vlákně horního oka ojnice: σ _ σ + σ Pa (7.31) σ _ 1, , ,29 10 Pa 229 MPa BRNO
32 σ _ σ + σ Pa (7.32) σ _ 1, , ,3 10 Pa 43 MPa σ _ σ + σ Pa (7.33) σ _ 1, , ,5 10 Pa 45 MPa σ _ σ + σ Pa (7.34) σ _ 1, , ,16 10 Pa 216 MPa Maximální napětí v horním oku ojnice: σ σ _ 2,29 10 Pa 229 MPa Jako materiál ojnice uvažuji ocel , mez pevnosti R m_oj = 785 MPa [4] Mez únavy vzorku: σ 0,5 R _ Pa (7.35) σ 0, ,5 MPa Součinitel povrchu: k 4,51 R _, (7.36) k 4,51 785, 0,77 Součinitel velikosti: k 1,24 H H, (7.37) k 1,24 12,8, 0,94 BRNO
33 Součinitel zatížení: k 1 Součinitel teploty: k 1,025 Součinitel spolehlivosti: k 0,814 Součinitel dalších vlivů: k 1 Mez únavy reálné součásti: σ k k k k k k σ Pa (7.38) σ 0,77 0,94 1 1,025 0, ,5 237,03 MPa Amplituda napětí: σ Pa (7.39) σ,, 9,3 10 Pa 93 MPa Střední napětí: σ Pa (7.40) σ,, 1,36 10 Pa 136 MPa BRNO
34 Velikost součinitele bezpečnosti podle Goodmana: k _ (7.41) 1 k , , PEVOSTÍ KOTROLA PÍSTU A PÍSTÍHO ČEPU Pevnostní výpočet je proveden dle postupů uvedených v literatuře [2]. Výpočet nezahrnuje určení měrného tlaku na plášti pístu, kontrolu pístních můstků a výpočet ovalizace pístního čepu. Obr. 17 Podélný a příčný řez pístem motoru Jawa 50 typ BRNO
35 8.1 Pevnostní kontrola dna pístu tloušťka dna pístu δ = 4,3 mm poloměr vetknutí desky r v = 14,5 mm minimální příčný průřez pístu (B-B) S x = 233,52 mm 2 Maximální ohybové napětí pro model vetknuté desky: σ _ 0,25 p _ Pa (8.1) σ _ 0,25 3,80 10,, 1,08 10 Pa 10,8 MPa Dovolené hodnoty napětí pro písty ze slitiny hliníku σ dov_al = 40 až 50 MPa [2]. 8.2 ejslabší místo pláště pístu Maximální tlakové napětí v příčném průřezu pístu: σ _ F _ S Pa (8.2) σ _ 4294,0 0, ,84 10 Pa 18,4 MPa Dovolené hodnoty napětí pro písty ze slitiny hliníku σ dov_al = 40 až 50 MPa [2]. Setrvačná síla hmotnosti koruny pístu nad průřezem S x : F _ m r ω 1 + λ N (8.3) hmotnost koruny pístu a kroužku nad řezem B-B m x = 1,73 10 kg poloměr klikového hřídele r 2,2 10 m maximální úhlová rychlost otáčení klikového hřídele ω 680,68 rads ojniční poměr λ 0,22 F _ 1, , , ,22 215,14 N BRNO
36 Maximální tahové napětí v příčném průřezu pístu: σ F _ S Pa (8.4) σ 215,14 0, ,22 10 Pa 0,922 MPa Dovolené hodnoty napětí pro písty ze slitiny hliníku σ t _ dov = 4 až 10 MPa [2]. 8.3 Měrný tlak mezi pístním čepem a pouzdrem oka ojnice Obr. 18 Podélný řez uložením pístního čepu motoru Jawa 50 typ vnější průměr pístního čepu vnitřní průměr pístního čepu šířka mazací drážky šířka pouzdra oka zmenšená o dvojnásobek šířky sražení hran pouzdra vzdálenost čel nálitku pro pístní čep délka pístního čepu zmenšená o dvojnásobek poloměru zaoblení D a_č = 14,1 mm D i_č = 10,2 mm t d = 2,2 mm t p = 12,4 mm H o = 16 mm l č = 28,7 mm BRNO
37 Velikost zatěžující síly pro kontrolu tlaku mezi pístním čepem a pouzdrem ojnice: F F _ F N (8.5) F 4294,0 927, ,3 N Měrný tlak ve stykové ploše pístního čepu a pouzdra ojnice: p F D _č Pa (8.6) p,,,, 2,34 10 Pa 23,4 MPa Dovolené hodnoty měrného tlaku pro kontakt pouzdra ojnice s pístním čepem p dov_1 = 20 až 39 MPa [2]. 8.4 Měrný tlak mezi pístním čepem a oky v pístu Hmotnost pístní skupiny bez pístního čepu: m m _ m č kg (8.7) m 7, , ,75 10 kg 57,5 g Velikost setrvačné síly posuvných hmot pístní skupiny bez pístního čepu: F m r ω 1 + λ N (8.8) hmotnost pístní skupiny bez pístního čepu m p = 5,75 10 kg poloměr klikového hřídele r 2,2 10 m maximální úhlová rychlost otáčení klikového hřídele ω 680,68 rads ojniční poměr λ 0,22 F 5, , , ,22 715,05 N Velikost zatěžující síly pro kontrolu tlaku mezi pístním čepem a oky v pístu: F F _ F N (8.9) F 4294,0 715, ,95 N BRNO
38 Měrný tlak ve stykové ploše pístního čepu a oky v pístu: F p Pa (8.10) č H D _č p,,,, 2,0 10 Pa 20 MPa Dovolené hodnoty měrného tlaku pro kontakt pístního čepu s pístem z hliníkových slitin p dov_2 = 15 až 34 MPa [2]. 8.5 amáhání pístního čepu ohybem Maximální ohybový moment zatěžující pístní čep: M _ F l č + 2 H t Nm (8.11) M _, 2, ,6 10 1, ,81 Nm Modul průřezu pístního čepu v ohybu: W D _č 1 D _č m (8.12) D _č W, 1,, 1,99 10 m 199 mm Maximální ohybové napětí v pístním čepu: σ _ M _ W Pa (8.13) σ _ 11,81 1, ,93 10 Pa 59,3 MPa Dovolené hodnoty ohybového napětí pro pístní čepy σ op _ dov = 250 až 500 MPa [2]. BRNO
39 8.6 amáhání pístního čepu smykem Maximální smykové napětí v pístním čepu: τ, F D _č D _č D _č D _č D D _č _č D _č Pa (8.14) τ,,,,,,,,, 4,45 10 Pa 44,5 MPa Dovolené hodnoty smykového napětí pro pístní čepy τ dov = 120 až 220 MPa [2]. BRNO
40 9. ZÁVĚR Ze zadaných základních technických údajů motoru Jawa 50 typ , kterým se tato bakalářská práce zabývá, jsem určil jeho hlavní parametry. Pro další postup výpočtu bylo nutné vytvořit 3D modely kompletní válcové jednotky, které jsem vypracoval na základě změření všech dílů skutečného motoru v aplikaci SolidWorks. Při určení maximálního tlaku ve válci z indikátorového diagramu jsem zohlednil odlišnosti mezi dvoudobým a čtyřdobým motorem a výsledné hodnoty porovnal. Na 3D modelu pístní skupiny byly změřeny dílčí objemy a podle hustoty konkrétních materiálů jednotlivých částí motoru také určeny potřebné hmotnosti pro další výpočty. Pevnostní kontrole jsem dle zadání podrobil horní oko ojnice, které je namáháno měrným tlakem mezi bronzovým pouzdrem a okem ojnice, setrvačnou silou při jmenovitých otáčkách motoru a silou od maximálního tlaku plynů ve válci. Vypočtené hodnoty napětí jsou nižší než dovolené hodnoty, kdy nejvyšší napětí vzniká zvětšením přesahu pouzdra v oku ojnice díky jeho ohřátí. Kontrola této části ojnice zahrnovala i výpočet velikosti součinitele bezpečnosti dle Goodmana při únavovém namáhání a s tím spojenou volbu materiálu, uvažuji ocel Součástí práce je i pevnostní kontrola pístu a pístního čepu. Zejména kontrola velikosti měrného tlaku mezi pístním čepem a pouzdrem ojnice nebo oky v pístu. Obě vypočtené hodnoty nepřekročily maximální dovolené hodnoty měrných tlaků pro nepřeplňované motory dle literatury [2]. Poslední výpočet byl proveden ke kontrole velikosti napětí při namáhání pístního čepu ohybem a smykem, výsledné hodnoty jsou výrazně nižší než dovolená napětí. BRNO
41 SEZAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] VYKOUKAL, Rudolf. Dvoudobé motory vozidlové. první vydání. Brno : SNTL, n.p., s. L13-B3-4-III. [2] RAUSCHER, Jaroslav. Ročníkový projekt (studijní opory). Brno, 154 s. [3] PAVELEK, Milan. Termomechanika. 3. přepracované. Brno : CERM, s.r.o. Brno, s. ISBN [4] DRASTÍK, František. Strojnické tabulky pro konstrukci i dílnu. Druhé doplněné vydání. Ostrava - Mariánské Hory : MONTANEX a.s., s. ISBN X. [5] Shigley, J.E., Mischke, Ch.R., Budynas, R.G.: Mechanical Engineering Design. New York, The McGraw-Hill Companies, 7th edition, 2004, ISBN-13: [6] Návod na obsluhu a udržování [online]. Povážská Bystrica : [s.n.], 1969 [cit ]. Dostupné z WWW: < [7] Co se děje v malém spalovacím dvoutaktním modelářském motoru. In Moje objevené Ameriky. [s.l.] : [s.n.], [cit ]. Dostupné z WWW: < BRNO
42 SEZAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ a 1 [-] Součinitel normálové síly a 2 [-] Součinitel ohybového momentu c o [-] Součinitel c p [-] Součinitel c s [ms -1 ] Střední pístová rychlost D [m] Vrtání D a_č [m] Vnější průměr pístního čepu D D1 [m] Vnitřní průměr dolního oka ojnice D D2 [m] Vnější průměr dolního oka ojnice D H1 [m] Vnitřní průměr horního oka ojnice D H2 [m] Vnější průměr horního oka ojnice D H3 [m] Vnitřní průměr bronzového pouzdra D i_č [m] Vnitřní průměr pístního čepu e [m] Přesah pouzdra před zalisováním do ojnice E b [MPa] Modul pružnosti v tahu bronzu E o [MPa] Modul pružnosti v tahu oceli e t [m] Zvětšení přesahu pouzdra v důsledku ohřátí F [N] Velikost zatěžující síly pro kontrolu tlaku mezi pístním F [N] čepem a pouzdrem ojnice Velikost zatěžující síly pro kontrolu tlaku mezi pístním čepem a oky v pístu F nos [N] Náhradní normálová síla F not [N] Normálová síla v průřezu 0-0 F ns [N] Normálová síla v průřezu I-I F nt [N] Normálová síla v průřezu I-I F p_max [N] Síla od maximálního tlaku plynů ve válci F sp_x [N] Setrvačná síla hmotnosti koruny pístu nad průřezem S x F sp F sp [N] [N] Setrvačná síla Velikost setrvačné síly posuvných hmot pístní skupiny bez pístního čepu h [m] Šířka průřezu horního oka ojnice H D [m] Šířka dolního oka ojnice H H [m] Šířka horního oka ojnice H k [m] Kompresní výška pístu H m1 [m] Výška prvního můstku pístu H m2 [m] Výška druhého můstku pístu H o [m] Vzdálenost čel nálitku pro pístní čep BRNO
43 H P [m] Šířka pouzdra ojnice H p [m] Výška pístu H p_k [m] Vzdálenost drážek pojistných kroužků H u [Jkg -1 ] Výhřevnost benzinu H V [m] Vzdálenost horní hrany výfukového kanálu od horní hrany vložky i v [-] Počet válců J [-] Empirický součinitel k [-] Zdvihový poměr k 1 [-] Konstanta podílu normálové síly F ns (oko pouzdro) k a [-] Součinitel povrchu k b [-] Součinitel velikosti k c [-] Součinitel zatížení k d [-] Součinitel teploty k e [-] Součinitel spolehlivosti k f [-] Součinitel dalších vlivů k k [-] Součinitel bezpečnosti l č [m] Délka pístního čepu zmenšená o dvojnásobek poloměru L oj [m] Délka ojnice m č [kg] Hmotnost pístního čepu m k [kg] Hmotnost pístního kroužku M o_max [Nm] Maximální ohybový moment zatěžující pístní čep M os [Nm] Náhradní moment M ot [Nm] Ohybový moment v průřezu 0-0 m p [kg] Hmotnost pístu m p [kg] m pa [kg] Hmotnost paliva Hmotnost pístní skupiny bez pístního čepu m p_celk [kg] Celková hmotnost pístní skupiny m pk [kg] Hmotnost pojistného kroužku M s [Nm] Ohybový moment v průřezu I-I M t [Nm] Ohybový moment v průřezu I-I m v [kg] Hmotnost nasátého vzduchu m x [kg] Hmotnost koruny pístu a kroužku nad řezem B-B n [min -1 ] Jmenovité otáčky motoru p [Pa] Výsledný měrný tlak mezi pouzdrem a ojnicí p 2 [Pa] Teoretický kompresní tlak p 2sk [Pa] Skutečný kompresní tlak p a [Pa] Atmosférický tlak BRNO
44 p dov_1 [Pa] Dovolené hodnoty měrného tlaku pro kontakt pouzdra ojnice s pístním čepem p dov_2 [Pa] Dovolené hodnoty měrného tlaku pro kontakt pístního čepu s pístem z hliníkových slitin p e [Pa] Střední efektivní tlak P e [W] Nejvyšší výkon motoru P l [kwdm -3 ] Litrový výkon p max [Pa] Teoretický maximální tlak ve válci p max_sk [Pa] Skutečný maximální tlak ve válci p o [Pa] Měrný tlak ve stykové ploše pístního čepu a pouzdra ojnice P p [Pa] Měrný tlak ve stykové ploše pístního čepu a oky v pístu Q 23 [J] Teoretické množství využitého tepla během izochorického děje Q 23sk [J] Skutečné množství využitého tepla během izochorického děje Q H [J] Množství přivedeného tepla během izochorického děje r [Jkg -1 K -1 ] Měrná plynová konstanta směsi r [m] Poloměr těžiště příčného průřezu r k [m] Poloměr zalomení klikového hřídele R m_oj [Pa] Mez pevnosti materiálu ojnice r v [m] Poloměr vetknutí desky S [m 2 ] Průmětu plochy dna pístu do osy válce S o [m 2 ] Příčný průřez oka ojnice S p [-] Stechiometrický poměr S p [m 2 ] Příčný průřez pouzdra oka ojnice S x [m 2 ] Minimální příčný průřez pístu (B-B) t 1 [ C] Teplota nasáté směsi T 1 [K] Teplota nasáté směsi t d [m] Šířka mazací drážky t o [m] Minimální výška dříku ojnice t o1 [m] Maximální výška dříku ojnice T oj [m] Střední šířka dříku ojnice t p [m] Šířka pouzdra oka zmenšená o dvojnásobek šířky sražení hran pouzdra V 1 [m 3 ] Celkový objem V 2 [m 3 ] Kompresní objem V K [m 3 ] Kompresní objem BRNO
45 V Z [m 3 ] Zdvihový objem V ZV [m 3 ] Objem válce nad výfukovým kanálem W o [m 3 ] Modul průřezu pístního čepu v ohybu Z [m] Zdvih zaoblení α b [K -1 ] Součinitel lineární tepelné roztažnosti bronzu α o [K -1 ] Součinitel lineární tepelné roztažnosti oceli δ [m] Tloušťka dna pístu t [K] Ohřev oka ojnice za provozu ε [-] Teoretický kompresní poměr ε sk [-] Skutečný kompresní poměr κ [-] Poissonova konstanta λ [-] Ojniční poměr λ v [-] Součinitel přebytku vzduchu µ [-] Poissonova konstanta ρ litina [kgm -3 ] Hustota šedé litiny ρ ocel [kgm -3 ] Hustota oceli ρ slit_al [kgm -3 ] Hustota materiálu pístu σ a [Pa] Amplituda napětí σ a_max [Pa] Maximální napětí cyklu ve vnějším vlákně horního oka σ a_min [Pa] Minimální napětí cyklu ve vnějším vlákně horního oka σ a [Pa] Napětí ve vnějším vlákně σ as [Pa] Normálové napětí ve vnějším vlákně průřezu I-I σ at [Pa] Normálové napětí ve vnějším vlákně průřezu I-I σ c [Pa] Mez únavy reálné součásti σ co [Pa] Mez únavy vzorku σ dov [Pa] Dovolené napětí materiálu σ dov_al [Pa] Dovolené napětí hliníkové slitiny σ i_max [Pa] Maximální napětí cyklu ve vnitřním vlákně horního oka σ i_min [Pa] Minimální napětí cyklu ve vnitřním vlákně horního oka σ i [Pa] Napětí ve vnitřním vlákně σ is [Pa] Normálové napětí ve vnitřním vlákně průřezu I-I σ it [Pa] Normálové napětí ve vnitřním vlákně průřezu I-I σ m [Pa] Střední napětí σ max [Pa] Maximální napětí v horním oku ojnice σ o_max [Pa] Maximální ohybové napětí pro model vetknuté desky σ op_dov [Pa] Dovolené hodnoty ohybového napětí pro pístní čepy σ op_max [Pa] Maximální ohybové napětí v pístním čepu BRNO
46 σ t [Pa] Maximální tahové napětí v příčném průřezu pístu σ t_dov [Pa] Dovolené tahové napětí hliníkové slitiny σ tl_max [Pa] Maximální tlakové napětí v příčném průřezu pístu τ [-] Taktnost τ dov [Pa] Dovolené hodnoty smykového napětí pro pístní čepy τ max [Pa] Maximální smykové napětí v pístním čepu φ z [ ] Úhel zakotvení ojničního oka φ zr [rad] Úhel zakotvení ojničního oka ω max [rads -1 ] Maximální úhlová rychlost otáčení klikového hřídele BRNO
Příloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceKLIKOVÉ ÚSTROJÍ ŘADOVÉHO TŘÍVÁLCOVÉHO VZNĚTOVÉHO MOTORU CRANK MECHANISM OF IN-LINE THREE-CYLINDER DIESEL ENGINE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceHNACÍ ÚSTROJÍ ŘADOVÉHO TŘÍVÁLCOVÉHO VZNĚTOVÉHO MOTORU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceHNACÍ ÚSTROJÍ ŘADOVÉHO ČTYŘVÁLCOVÉHO ZÁŽEHOVÉHO MOTORU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePístové spalovací motory-pevné části
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Definice spalovacího motoru Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory-pevné části Spalovací motory jsou tepelné stroje,
VíceAnotace. Annotation. Klíčová slova. Key words
Anotace Cílem této bakalářské práce je navrhnout ojnici pro čtyřdobý vznětový motor na základě daných parametrů motoru. Mojí úlohou bylo navrhnout rozměry ojnice a provést pevnostní výpočet pro jednotlivé
VícePÍST ČTYŘDOBÉHO VZNĚTOVÉHO MOTORU O VÝKONU 485KW
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY O TECHNOLOGY AKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ ACULTY O MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE O AUTOMOTIVE ENGINEERING PÍST
VíceVY_32_INOVACE_C 08 14
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
VíceOBSAH. MODÁLNÍ VLASTNOSTI KLIKOVÉHO ÚSTROJÍ FSI VUT BRNO ČTYŘVÁLCOVÉHO TRAKTOROVÉHO MOTORU Ústav automobilního 1 VSTUPNÍ HODNOTY PRO VÝPOČET...
OBSAH 1 VSTUPNÍ HODNOTY PRO VÝPOČET... 3 2 REDUKCE ROTAČNÍCH HMOT... 5 2.1 MOMENT SETRVAČNOSTI ROTAČNÍ HMOTY OJNICE... 5 2.2 MOMENT SETRVAČNOSTI JEDNOTLIVÝCH ZALOMENÍ... 5 3 REDUKCE POSUVNÝCH HMOT... 5
VíceTep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce
Tepelné stroje z pohledu základního kursu fyziky. Poznámky k přednášce osnova. Idealizované tepelné cykly strojů s vnitřním spalováním, Ottův cyklus, Dieselův cyklus, Atkinsonův cyklus,. Způsob výměny
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePÍST DVOUDOBÉHO MOTOCYKLOVÉHO MOTORU O VÝKONU 25KW
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceČTYŘDOBÝ MOTOR PRO MALOU MECHANIZACI FOUR-STROKE ENGINE FOR SMALL MECHANIZATION
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceKapitola vstupních parametrů
Předepjatý šroubový spoj i ii? 1.0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 Výpočet bez chyb. Informace o projektu Zatížení spoje, základní parametry výpočtu. Jednotky výpočtu Režim zatížení, typ spoje Provedení šroubového
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA STROJNÍ ÚSTAV AUTOMOBILŮ, SPALOVACÍCH MOTORŮ A KOLEJOVÝCH VOZIDEL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA STROJNÍ ÚSTAV AUTOMOBILŮ, SPALOVACÍCH MOTORŮ A KOLEJOVÝCH VOZIDEL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh na konstrukci 4-válcového zážehového motoru Autor bakalářské práce: Vedoucí
VícePříloha č. 1. Pevnostní výpočty
Příloha č. 1 Pevnostní výpočty Pevnostní výpočty navrhovaného CKT byly provedeny podle normy ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Vzorce a texty v této příloze jsou převzaty z této
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePÍSTNÍ A OJNIČNÍ SKUPINA VZNĚTOVÉHO MOTORU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceNamáhání na tah, tlak
Namáhání na tah, tlak Pro namáhání na tah i tlak platí stejné vztahy a rovnice. Velikost normálového napětí v tahu, resp. tlaku vypočítáme ze vztahu: resp. kde je napětí v tahu, je napětí v tlaku (dále
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceProcesy ve spalovacích motorech
Procesy ve spalovacích motorech Spalovací motory přeměňují energii chemicky vázanou v palivu na mechanickou práci. Výkon, který motory vytvářejí, vzniká přeměnou chemické energie vázané v palivu na teplo
VíceÚPRAVA PÍSTU PRO VZNĚTOVÝ MOTOR BMW 2,5 TDS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING ÚPRAVA PÍSTU PRO VZNĚTOVÝ MOTOR BMW 2,5 TDS ARRANGEMENT OF PISTON FOR BMW
VícePohonné ústrojí malého motocyklu
Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera David Exner Bakalářská práce 2017 Prohlášení Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil,
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePÍST DVOUDOBÉHO MOTOCYKLOVÉHO SPALOVACÍHO MOTORU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceDomácí práce č.1. Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a
Domácí práce č.1 Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a motor beží pri 5000ot min 1 s výkonem 1.5kW. Motor má vrtání 38 mm a zdvih
Více3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov
3.2 Základy pevnosti materiálu Ing. Pavel Bělov 23.5.2018 Normálové napětí představuje vazbu, která brání částicím tělesa k sobě přiblížit nebo se od sebe oddálit je kolmé na rovinu řezu v případě že je
VíceUNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Ondřej DRÁBEK
UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Ondřej DRÁBEK UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA KATEDRA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ NÁVRH KLIKOVÉHO MECHANISMU MOTORU
Více19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES
19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES ROZDĚLENÍ SPLAOVACÍCH MOTORŮ mechanická funkčnost pístové nebo rotační Spalovací motor pracuje
VíceTermomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl
Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím citovaných zdrojů
VíceHNACÍ ÚSTROJÍ ŘADOVÉHO PĚTIVÁLCOVÉHO ZÁŽEHOVÉHO MOTORU POWERTRAIN OF IN-LINE FIVE-CYLINDER SPARK IGNITATION ENGINE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV ATOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.16 Integrovaná střední
VíceSPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové
SPALOVACÍ MOTORY Druhy spalovacích motorů rozdělení podle způsobu zapalování podle počtu dob oběhu podle chlazení - zážehové = zvláštním zdrojem (svíčkou) - vznětové = samovznícením - čtyřdobé - dvoudobé
VíceASK AČR Registrační list motoru
ASK AČR Registrační list motoru Registrační list č.: M/01/08 Platné od: 01.01.2008 Platné do: 31.12.2010 1. Všeobecné 1.1 Výrobce: IAME spa - ZINGONIA (ITALY) 1.2 Obchodní označení -(Typ/model): PARILLA
VícePomocné výpočty. Geometrické veličiny rovinných útvarů. Strojírenské výpočty (verze 1.1) Strojírenské výpočty. Michal Kolesa
Strojírenské výpočty http://michal.kolesa.zde.cz michal.kolesa@seznam.cz Předmluva Publikace je určena jako pomocná kniha při konstrukčních cvičeních, ale v žádném případě nemá nahrazovat publikace typu
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.18 Integrovaná střední
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
Víceρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů
N pružin i?..7 Vhodnost pro dynamické excelentní 6 [ F].. Dodávané průměry drátu,5 -,25 [in].3 - při pracovní teplotě E 2 [ksi].5 - při pracovní teplotě G 75 [ksi].7 Hustota ρ 4 [lb/ft^3]. Mez pevnosti
VíceKONSTUKCE PÍSTU HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ
KONSTUKCE PÍSTU Namáhání pístu mechanickým a tepelným zatížením závisí především na režimu motoru, velikosti vrtání válce a zvolených konstrukčních rozměrech. HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ Průměr Kompresní výška
VíceDVOUDOBÝ MOTOR PRO MALÝ MOTOCYKL 2-STROKE ENGINE FOR SMALL MOTORCYCLE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceÚstav automobilního a dopravního inženýrství PODPORA CVIČENÍ. Ing. Jan Vančura Ústav automobilního a dopravního inženýrství FSI VUTBR
PODPORA CVIČENÍ 1 Sací systém spalovacího motoru zabezpečuje přívod nové náplně do válců motoru. Vzduchu u motorů vznětových a u motorů zážehových s přímým vstřikem paliva do válce motoru. U motorů s vnější
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.20 Integrovaná střední
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Kluzná ložiska
VíceSpoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)
Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo
Vícetrubku o délce l. Prut (nebo trubka) bude namáhán kroutícím momentem M K [Nm]. Obrázek 1: Prut namáhaný kroutícím momentem.
Namáhání krutem Uvažujme přímý prut neměnného kruhového průřezu (Obr.2), popřípadě trubku o délce l. Prut (nebo trubka) bude namáhán kroutícím momentem M K [Nm]. Obrázek : Prut namáhaný kroutícím momentem.
VíceNamáhání v tahu a ohybu Příklad č. 2
Číslo projektu CZ.1.07/ 1.1.36/ 02.0066 Autor Pavel Florík Předmět Mechanika Téma Složená namáhání normálová : Tah (tlak) a ohyb 2 Metodický pokyn výkladový text s ukázkami Namáhání v tahu a ohybu Příklad
VícePÍST ČTYŘDOBÉHO ZÁŽEHOVÉHO MOTORU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
Více10.1. Spoje pomocí pera, klínu. hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) kombinaci s jinými druhy spojů a uložení tak, aby
Cvičení 10. - Spoje pro přenos kroutícího momentu z hřídele na náboj 1 Spoje pro přenos kroutícího momentu z hřídele na náboj Zahrnuje širokou škálu typů a konstrukcí. Slouží k přenosu kroutícího momentu
VícePÍST ZÁŽEHOVÉHO MOTORU ZÁVODNÍ VERZE ŠKODA 110
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING PÍST
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePístové spalovací motory 2 pohyblivé části motoru
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory 2 pohyblivé části motoru Pohyblivé části motoru rozdělíme na dvě skupiny:
VíceOtázky pro Státní závěrečné zkoušky
Obor: Název SZZ: Strojírenství Mechanika Vypracoval: Doc. Ing. Petr Hrubý, CSc. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. Podpis: Schválil: Doc. Ing. Štefan Husár, PhD. Podpis: Datum vydání 8. září 2014 Platnost od: AR
VíceZpráva o průběhu přijímacího řízení na vysokých školách dle Vyhlášky MŠMT č. 343/2002 a její změně 276/2004 Sb. na ak. rok 2016/2017 FS ČVUT v Praze
Zpráva o průběhu přijímacího řízení na vysokých školách dle Vyhlášky MŠMT č. 4/2002 a její změně 276/2004 Sb. na ak. rok 2016/2017 FS ČVUT v Praze 1. Informace o přijímacích zkouškách Studijní program:
VíceZ ûehovè a vznïtovè motory
2. KAPITOLA Z ûehovè a vznïtovè motory 2. V automobilech se používají pístové motory. Ty pracují v určitém cyklu, který obsahuje výměnu a spálení směsi paliva se vzdušným kyslíkem. Cyklus probíhá ve čtyřech
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePřehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština
Identifikátor materiálu: ICT 2 41 Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0796 Název projektu Vzděláváme pro život Název příjemce podpory SOU plynárenské Pardubice název materiálu (DUM) Mechanika
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Dopravní a manipulační technika
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Dopravní a manipulační technika BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Využití energie spalovacího motoru Autor:
VíceZvýšení výkonu dvoudobého motoru motocyklu
VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra částí a mechanismů strojů Zvýšení výkonu dvoudobého motoru motocyklu Tuning of a Motorcycle Two-stroke Engine Student: Vedoucí bakalářské práce:
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceDovolené napětí, bezpečnost Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel. Bakalářská práce
České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Bakalářská práce Návrh na konstrukci 4-válcového vznětového motoru Concept Design of 4-Cylinder
VíceRovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePosouzení trapézového plechu - VUT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 2017
Posouzení trapézového plechu - UT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 017 POSOUENÍ TAPÉOÉHO PLECHU SLOUŽÍCÍHO JAKO TACENÉ BEDNĚNÍ Úkolem je posoudit trapézový plech typu SŽ 11 001 v mezním stavu únosnosti a mezním
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceOTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011
OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 010/011 Pomocí Thumovy definice, s využitím vrubové citlivosti q je definován vztah mezi součiniteli vrubu a tvaru jako: Součinitel tvaru α je podle obrázku definován jako:
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Spoje a spojovací součásti Pevnostní výpočet šroubů
VíceStřední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
VíceMAZACÍ SOUSTAVA MOTORU
MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU Hlavním úkolem mazací soustavy je zásobovat všechna kluzná uložení dostatečným množstvím oleje o příslušné teplotě (viskozitě) a tlaku. Standardní je oběhové tlakové mazání). Potřebné
Více9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)
9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad) Vypočtěte tepelný tok dopadající na strop a nejvyšší teplotu průvlaku z profilu I 3 při lokálním požáru. Výška požárního úseku je 2,8 m, plocha
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VícePružnost a pevnost I
Stránka 1 teoretické otázk 2007 Ing. Tomáš PROFANT, Ph.D. verze 1.1 OBSAH: 1. Tenzor napětí 2. Věta o sdruženosti smkových napětí 3. Saint Venantův princip 4. Tenzor deformace (přetvoření) 5. Geometrická
VícePřednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny
Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny HŘÍDELE A OSY Hřídele jsou obvykle válcové strojní součásti umožňující a přenášející rotační pohyb. Rozdělujeme je podle: 1) typu namáhání
VícePOHONNÉ JEDNOTKY. Energie SPALOVACÍ MOTOR. Chemická ELEKTROMOTOR. Elektrická. Mechanická energie HYDROMOTOR. Tlaková. Ztráty
Energie Chemická Elektrická Tlaková POHONNÉ JEDNOTKY SPALOVACÍ MOTOR ELEKTROMOTOR HYDROMOTOR Mechanická energie Ztráty POHONNÉ JEDNOTKY - TRANSFORMÁTOR ENERGIE 20013/2014 Pohonné jednotky I. SCHOLZ 1 SPALOVACÍ
Více1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.
1/5 9. Kompresory a pneumatické motory Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.17 Příklad 9.1 Dvojčinný vzduchový kompresor bez škodného prostoru,
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceTémata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače 1. povinná zkouška Stavba a provoz strojů 1. Pružiny 2. Převody ozubenými koly 3.
VíceKinematika pístní skupiny
Kinematika pístní skupiny Centrický mechanismus s = r( cos(α)) + l [ ( λ 2 sin 2 α) 2] Dva členy z binomické řady s = r [( cos (α)) + λ ( cos (2α))] 4 I. harmonická s I = r( cos (α)) II. harmonická s II
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459.
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslav Zikmund Datum vytvoření: 2. 11. 2012 Ročník: II. Předmět: Motorová
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
VícePEVNÉ DÍLY MOTORU Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Radek Opravil III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
Vícepísemky (3 příklady) Výsledná známka je stanovena zkoušejícím na základě celkového počtu bodů ze semestru, ze vstupního testu a z písemky.
POŽADAVKY KE ZKOUŠCE Z PP I Zkouška úrovně Alfa (pro zájemce o magisterské studium) Zkouška sestává ze vstupního testu (10 otázek, výběr správné odpovědi ze čtyř možností, rozsah dle sloupečku Požadavky)
VícePŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně PŘÍLOHA A Obrázek 1-A Rozměrový výkres - řez stroje Označení Název rozměru D kex Vnější průměr kostry D kvn Vnitřní
VíceZákladní parametry a vlastnosti profilu vačky
A zdvih ventilu B časování při 1mm zdvihu C časování při vymezení ventilové vůle D vůle ventilu Plnost profilu vačky má zásadní vliv na výkonové parametry motoru. V případě symetrického profilu se hodnota
VíceStanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN
Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VíceSylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K34OK 4 kredity ( + ), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B 63. Úvod,
VíceTermomechanika 5. přednáška
Termomechanika 5. přednáška Miroslav Holeček, Jan Vychytil Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím
VíceJawa 50 typ 550. rok výroby 1955-1958
Jawa 50 typ 550. rok výroby 1955-1958 1 Motor ležatý dvoudobý jednoválec Chlazení vzduchem Ø 38 mm 44 mm ový objem 49,8 cm 3 Kompresní poměr 6,6 : 1 Největší výkon 1,5k (1,1 kw)/5000 ot/min. Rozvod pístem
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze
VícePředmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NAMÁHÁNÍ NA OHYB
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHNIK DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PVELK V. 14. ČERVENCE 2013 Název zpracovaného celku: NMÁHÁNÍ N OHYB D) VETKNUTÉ NOSNÍKY ZTÍŽENÉ SOUSTVOU ROVNOBĚŽNÝCH SIL ÚLOH 1 Určete maximální
VíceNAMÁHÁNÍ NA OHYB NAMÁHÁNÍ NA OHYB
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 12. KVĚTNA 2013 Název zpracovaného celku: NAMÁHÁNÍ NA OHYB NAMÁHÁNÍ NA OHYB Nejdůleţitější konstrukční prvek pro ohyb je nosník.
VícePevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0
Strana: 1 /8 Výtisk č.:.../... ZKV s.r.o. Zkušebna kolejových vozidel a strojů Wolkerova 2766, 272 01 Kladno ZPRÁVA č. : Z11-065-12 Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Vypracoval:
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOBILE ENGINEERING PÍST ČTYŘDOBÉHO ZÁŽEHOVÉHO
Více