Rok 2010: Noční můra pro stovku obcí

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE DUBEN 2009 HLAVNÍ TÉMA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZAOSTŘENO NA VZDĚLÁVÁNÍ Jak jsou na tom malé obce s kanalizací? Vše o programu Zelená úsporám Přehled vzdělávání pro zaměstnané Rok 2010: Noční můra pro stovku obcí TŘETINA OBCÍ NA MORAVĚ NESPLNÍ ZÁVAZEK, KTERÝ PODEPSALA ČESKÁ REPUBLIKA. DO KONCE ROKU 2010 NEBUDE MÍT VYBUDOVANOU KANALIZACI PRO PĚTAOSMDESÁT PROCENT OBYVATEL. ZA TO BUDOU DOSTÁVAT AŽ MILIONOVÉ POKUTY. Morava O nás bez nás. Tak reaguje vût ina obcí a mûst na dohodu âeska a Evropské Unie, která ukládá obcím s více jak dvûma tisíci obyvateli mít funkãní kanalizaci pro minimálnû pûtaosmdesát procent domácností do konce roku Zatímco sousední státy se zavázaly, Ïe budou mít kanalizaci do roku 2015, âesko iniciativnû podepsalo dohodu o dobudování kanalizace o pût let dfiív. UÏ teì ale musí úfiedníci z ministerstva zemûdûlství a Ïivotního prostfiedí pfiiznat, Ïe nûkteré obce budou rády, kdyï stihnou termín Do roku 2010 nestihnou v echny obce kanalizaci a ãistírny postavit, pfiiznal Ondfiej Vesel z tiskového oddûlení Ministerstva zemûdûlství. V pûti moravsk ch krajích to znamená, Ïe z 280 obcí a mûst nebude mít do roka a pûl kanalizaci 99 z nich. Tfiiatfiicet z nich je tû ani nepodalo Ïádost o dotace. Devatenáct úfiadû ani nepodniklo kroky k tomu, aby mohlo o státní a evropské peníze zaïádat. Pfiitom jejich stav kanalizace neodpovídá podmínkám evropské smûrnice a vodního zákona. Budování kanalizace nemá jasná pravidla Ke splnûní tûchto povinností se zavázal stát bez znalosti problematiky a konzultace s obcemi a mûsty, které za tuto zále- Ïitost nesou nejvût í odpovûdnost, kritizuje stát pfiedseda Svazu mûst a obcí Oldfiich Vlasák. V sledkem pak podle nûj byla neujasnûná pravidla. Vodovody a kanalizace totiï v nûkter ch regionech vlastní akciové spoleãnosti, zatímco zákon musí dodrïovat jednotlivé obce. Jednotliv mi povinn mi osobami se v emi dûsledky jsou obce bez ohledu na to, zda-li jsou samy provozovateli ãi dokonce vlastníky. Pfii nesplnûní závazku pfiitom obcím hrozí milionová sankce, upozornil Vlasák. Na Moravû tak nebudou mít kanalizaci a ãistiãku odpadních vod napfiíklad Dûtmarovice, kde Ïije 2440 obyvatel. Ke kanalizaci je pfiipojeno zatím pûtatfiicet procent z nich. Kritická situace je také v Hati v Moravskoslezském kraji. Tam nemají kanalizaci a ãistiãku vûbec. Není to ale na e vina. Na ãesk ch úfiadech neví levá ruka, co dûlá pravá. My uï tuto situaci fie íme od roku Tehdy jsme mûli vypracovan plán na stavbu dvou ãistiãek. Pak nám z okresního úfiadu pfiikázali, Ïe musíme mít ãistiãku se sousední obcí. Nûkolik let poté jsme zjistili, Ïe jejich ãistírna nemá dostateãnou kapacitu. Teì jsme se vrátili na zaãátek, vysvûtlil starosta Hatû Pavel Kotláfi. Podle nûj ale také je tû není jisté, zda obec na budování bude mít peníze. Pokraãování na stranû 2 BÍLÁ BRNĚNSKÁ PŘEHRADA Lidé, ktefií se v tûchto dnech vydají na procházku k brnûnské pfiehradû, si budou pfiipadat jako v zimû. Bfiehy nádrïe jsou totiï pokryté vrstvou bílého vápna. Dolomitick vápenec je jednou ze zbraní, kterou vytáhli experti na boj proti sinicím. Podle nich vápno zmineralizuje pûdu tak, Ïe zabrání vytváfiení potravy pro nebezpeãné bakterie. Bitvy o ãistou vodu se tak odehrají nejen na sou i, ale i pfiímo ve vodû i ve vzduchu. Nad pfiehradu se tak uï tfiikrát vznesla Ïlutá letadla, která rozprá ila více neï sto tun rozdrceného vápence. Vodohospodáfii nechají letos nádrï upustit témûfi o polovinu. Hladina tak klesne o deset metrû. Pod hradem Vevefií proto mûïou lidé pfiecházet z jednoho bfiehu na druh korytem fieky. Po pfiehradû se proto ani neprojedou turisté ve v letních lodích. Správci nádrïe postaví aeraãní vûïe, aby tak provzdu - nili nûkolik desítek let staré usazeniny. Za opatfiení pfiímo u brnûnské pfiehrady zaplatí Státní fond Ïivotního prostfiedí, Brno a Jihomoravsk kraj dvû stû milionû korun. Dal í miliony uvolní stát na dostavbu kanalizací v okolních 241 obcích. Kraj také podpofií projekty, které zabrání únikûm chemick ch hnojiv do fieky Svratky. Více na stranû 3 Foto: Martin âiïmárik/povodí Moravy Ostravice bude čistá Jih Moravy bude mít lázně Proti povodním přehrada Soutěž pro malé obce ISSS: e-gon má mozek Ostravice Zaãala nejvût í stavba v historii obcí Ostravice a Fr dlantu nad Ostravicí. Do konce roku se tam lidé pfiipojí na est stovek kanalizaãních pfiípojek. Více na stranû 5 Pasohlávky Lidé, ktefií jsou nespokojení, Ïe na jiïní Moravû neexistuje luxusní wellness centrum, se mûïou zaãít tû it na zmûnu. Do tfií let má v Pasohlávkách na Brnûnsku vyrûst termální aquapark za miliardu korun. Kromû vodních atrakcí chce investor vybudovat také fiímské láznû nebo gigantické fitness centrum. Na tento projekt chce navázat Jihomoravsk kraj a obec Pasohlávky. UÏ zaãaly pfiipravovat stavbu nejvût ích lázní na jihu Moravy. Více na stranû 6 Nové Hefiminovy Nejradikálnûj í protipovodàové opatfiení chystá stát v Nov ch Hefiminovech. I pfies odpor tamních obyvatel chce na ãásti území obce vystavût pfiehradu. Podle zástupcû Povodí Odry vodní dílo a stavby s ním spojené ochrání Krnov, Opavu a vesnice kolem Odry. Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky tvrdí, Ïe pfiehrada je pouze beranidlem na státní rozpoãet. Kontroverzní stavbu zaãnou vodohospodáfii stavût do roku Více na stranû 13 Moravské hospodáfiství Pro moravské obce do dvou tisíc obyvatel redakce pfiipravila soutûï o nejzdafiileji zrekonstruovan nebo nejzajímavûji vyuïit obecní úfiad. Více o soutûïi na stranû 16 Hradec Králové Zástupci státní správy a samosprávy a IT byznysmeni se se li uï po dvanácté v Hradci Králové. Od estého do sedmého dubna se tam totiï v kongresovém centru Aldis uskuteãnila konference Internet ve státní správû a samosprávû. Na dvoudenní akci dorazilo více neï dva a pûl tisíce náv tûvníkû. Poslechnout si mohli témûfi 250 pfiedná ek. Leto ní roãník kladl dûraz zejména na pfiedstavení projektû e-governmentu a ãervencov start datov ch schránek. Více na stranû 18

2 DUBEN 2009 STRANA 2 KANALIZACE VE MĚ STECH A OBCÍCH Chyby při podání žádosti ZáloÏka E patné vyplnûní a zafiazení zdrojû financování. Podle pfiedpokládané skladby financování je nutné identifikovat i zdroje Seznam pfiíloh úplnû chybí nebo není dodán v poïadované formû. âasto nejsou pfiedloïeny v echny uvádûné pfiílohy. Seznam pfiíloh musí b t vytisknut z prostfiedí Benefill, Ïádost musí b t doplnûna v emi pfiílohami. Neuvedeny poãty stran. Poãítají se v echny popsané ãi poti tûné strany, tedy i strany s ovûfiovacím razítkem. Neuvedeno ãíslo jednací. âíslo jednací má b t opsáno z dokumentu, nejedná se o ã.j. ovûfiovací doloïky. Chybûjící podpisy na dokumentech. Je nezbytné kaïd dokument fiádnû autorizovat. âestné prohlá ení o DPH Pokud je Ïadatel plátcem, ale nemûïe na pfiedmût podpory uplatàovat odpoãet DPH, neuvede v prohlá ení toto zdûvodnûní. Pokud je Ïadatel plátcem DPH, av ak nemûïe na pfiedmût podpory uplatàovat odpoãet DPH, je povinen o tom pfiedloïit ãestné prohlá ení. V kaz pro hodnocení plnûní rozpoãtu územních samosprávn ch celkû obce místo poïadovaného dokumentu pfiedkládají v kaz zisku a ztrát. Tento v kaz je pro Ïadateleobce povinnou pfiílohou k Ïádosti, nelze zamûàovat. Chyby při výběrových řízeních Nedostateãné zohlednûní pravidel zadávacího fiízení. V zadávacích podmínkách vefiejn ch zakázek nejsou uvedeny ve keré poïadavky (financování ze zdrojû Evropské unie, subdodávky maximálnû 30 procent, cena s váhou minimálnû 60 procent). Nerespektování podmínky neuvádût obchodní názvy firem a v robkû ve slep ch rozpoãtech, technick ch zprávách a podobnû. Nezaslání pozvánky hodnotící komisi fondu. Pfii v bûru firmy na zpracování zadávací dokumentace a pfii organizaci zadávacího fiízení dûslednû zji Èovat reference na firmu, poïadovat náhradu kody i z dûvodu moïného krácení ãi nepfiidûlení dotace pro pochybení pfii zadávacím fiízení. Upozornit firmu na smûrnici MÎP pro pfiedkládání Ïádostí v platném znûní a na Závazné pokyny pro Ïadatele a pfiíjemce podpory v OPÎP a samozfiejmû postupovat v souladu se zákonem ã. 137/2006 Sb., o vefiejn ch zakázkách. Na v zvû k pfiedloïení nabídek chybí datum vyvû ení a sejmutí v zvy z úfiední desky. Chyby při podávání podkladů k rozhodnutí o přidělení dotace Velmi dlouh proces postupného dodávání podkladû ze strany ÏadatelÛ. Kontrolovat postup konzultantsk ch spoleãností. Zdroj: SFÎP Rok 2010: Noční můra pro stovku obcí Konkrétní seznam 21 aglomerací s počtem obyvatel větším než 2 000, které nemají vyřešeno financování a nepředpokládá se dokončení do roku 2010 a ve kterých není investorská příprava dostatečná Hrabětice-Šanov 2. Klobouky u Brna 3. Moravany u Brna 4. Moravský Krumlov 5. Vacenovice 6. Vracov 7. Žďánice 8. Fryšták 9. Slavičín 10. Strání 11. Bohuňovice 12. Libina 13. Loučany 14. Oskava 15. Dětmarovice 16. Dolní Lutyně 17. Hať 18. Orlová 19. Raškovice 20. Trojanovice 21. Vítkov Dokonãení ze strany 1 ROZHOVOR PODMÍNKY, KTERÉ U EVROPSKÉ KOMISE V ROCE 2006 VYJEDNALI ZÁSTUPCI MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, NERESPEKTUJÍ ČESKÉ POMĚRY. TEĎ ZA TO PONE- SEME NÁSLEDKY. Pfiedseda SOVAK Franti ek Barák Zatímco napfiíklad v Brnû mûïe b t bez kanalizace aï pûtapadesát tisíc lidí, stát bude radûji podporovat malé, pro Ïivotní prostfiedí nev znamné projekty. To si myslí pfiedseda pfiedstavenstva SdruÏení oboru vodovodû a kanalizací âeské republiky Franti ek Barák. Jak vypadá v souãasné dobû struktura vodohospodárensk ch spoleãností? Jsou ve v ech zastoupena mûsta a obce? Nyní je v âeské republice drtivá vût ina vodárenského majetku, asi devadesát procent, ve vlastnictví mûst a obcí, pfiípadnû spoleãností, kam mûsta a obce vloïily majetek a následnû se staly jejich akcionáfii. Provozování tohoto majetku, to znamená v roba, dodávka pitné vody a její následné vyãi tûní a návrat zpût do pfiírody, provádí pfieváïnû soukromé spoleãnosti. V nich mají obvykle mûsta a obce v znamn podíl. Do jaké míry probíhá spolupráce mezi obcemi a vodárensk mi spoleãnostmi? VYSOČINA: vyřešené: 23 obcí stihne: 4 obce JIHLAVA nestihne: 1 obec (je připravena) Zatímco vût ina mûst a obcí chce závazku dostát, stát se v nejdûleïitûj ím bodû opoïìuje. Je tû loni potfiebovaly obce na stavbu kanalizací a ãistiãek osmatfiicet miliard korun. Letos chce ministerstvo zemûdûlství uvolnit devût miliard. Ale i tato podpora je tû není pfiipravena. Parlamentní návrh na tfiímiliardovou pûjãku z Evropské investiãní banky nyní leïí na stole prezidenta Václava Klause. Úvûr je totiï podmínkou pro dal í fázi programu. Kraje si také stûïují na nedostateãnou odezvu v pfiípadû, Ïe obce Ïádosti uï podaly. BohuÏel dosud mnohé obce nemají uzavfienou smlouvu o podpofie. A to dokonce nûkteré z první v zvy, kdy termín podání Ïádostí byl koncem fiíjna 2007, upozornil hejtman Spolupráce je vesmûs prospû ná pro obû strany. Provozovatel dodává pitnou vodu a poté ji ãistí, vlastník se stará o údrïbu, obnovu a rozvoj sítí a stanovuje v i ceny vodného a stoãného. Plynou z toho nûjaké problémy? Jistû, politiãtí pfiedstavitelé mûst a obcí vyuïívají cenu vody jako populistick nástroj a trvají na nízké cenû, která neumoïàuje náleïitou obnovu sítí, protoïe negeneruje dostatek investiãních zdrojû. Ve vût inû men- ích mûst a obcí je infrastruktura, to jsou vodovodní a kanalizaãní sítû, úpravny, vodojemy a ãistiãky odpadních vod, znaãnû opotfiebována a nezaruãuje budoucí bezproblémové vodárenské sluïby. Tam je tfieba cenu vody nezbytnû radikálnû zv it o potfiebné investiãní zdroje. Je tfieba si uvûdomit, Ïe voda je u nás levná. Musíte si ji ov em opatfiit u zdroje, to jsou jezera, fieky nebo podzemní prameny. Jak taková spolupráce vûbec vypadá? Rozdûlme vlastníky vodárenské infrastruktury na malé a velké. Hranice mezi nimi je tfiicet tisíc obsluhovan ch obyvatel. U vût iny mal ch vlastníkû je péãe o majetek i jeho provozování neefektivní, ãasto i neodborné. Cena vodného a stoãného je politick m pfiáním nejvût ího, mnohdy jediného vlastníka nebo akcionáfie, a nerespektuje poïadavky na získání zdrojû na obnovu a rozvoj majetku. U tûch vût ích je spolupráce mezi vlastníkem a provozovatelem, jak jsem jiï fiekl, prospû ná a dobrá. Je zaloïená na profesionálním provozování a dobré péãi o vodárensk majetek. 4 BRNO JIHOMORAVSKÝ: vyřešené: 37 obcí 1 stihne: 15 obcí 5 6 nestihne: 21 obcí VYSVĚTLIVKY: (4 z nich nepožádaly) vyřešené 146 aglomerací nad 2000 obyvatel, které jsou z pohledu MZe a MŽP vyřešené stihne 35 aglomerací, které mají zajištěno financování, a předpokládá se dokončení kanalizace či ČOV do roku 2010 nestihne 65 aglomerací, které mají podanou žádost nebo ji plánují letos podat, a přepokládá se zahájení akce do roku 2010 nepožádaly 13 aglomerací, které mají uspokojivou přípravu realizace akce, ale ještě nemají podanou zažádáno o spolufinancování realizace akce OLOMOUC Jihomoravského kraje Michal Ha ek. Podle nûj by také ministerstvo Ïivotního prostfiedí mûlo pfiehodnotit postihování men ích obcí. Ministerstvo je nepfiimûfienû tvrdé k obcím, které patfií k povodí nádrïí Nové Ml ny. Ty totiï mûly mít moïnost Ïádat o dotace uï od roku Doposud tomu tak nebylo, dodal Ha ek. Podle zástupcû Operaãního fondu Îivotní prostfiedí ale právû Jak je to v jin ch státech? ÚroveÀ ãeského vodárenství je, i pfies zmínûné problémy, velmi dobrá. Privatizací vodárenství se u nás rozdrobily velké vlastnické spoleãnosti, majetek byl vrácen obcím, které se o nûj nedokáïou starat. Nejlep í by bylo, kdyby vodovody a kanalizace ovládaly spoleãnosti obsluhující jeden aï dva miliony obyvatel. Tak je tomu ve vût inû vyspûl ch evropsk ch zemí, kde se vlastníci sdruïují a kde provoz zaji Èuje nûkolik velk ch soukrom ch spoleãností OLOMOUCKÝ: vyřešené: 20 obcí stihne: 6 obcí nestihne: 10 obcí (1 z nich nepožádala) 8 ZLÍNSKÝ: vyřešené: 35 obcí ZLÍN stihne: 3 obce nestihne: 10 obcí 9 (2 z nich nepožádaly) OSTRAVA 18 MORAVSKOSLEZSKÝ: vyřešené: 20 obcí stihne: 9 obcí nestihne: 32 obcí (5 z nich nepožádalo) obce v povodí Novoml nské nádrïe mají nyní moïnost ãerpat peníze z deváté v zvy, na prioritní ose 1. OPÎP totiï koncem bfiezna otevfiel dvoumiliardovou kasu, ze které se zaplatí dal í Ïádosti. Îadatelé mohou posílat své Ïádosti od 23. bfiezna do 14. prosince 2009, fiekla mluvãí Operaãního fondu Îivotní prostfiedí Lenka Brandtová. Veronika Hrdá Jak máte názor na dotaãní politiku Evropské unie? Dotaãní politika Evropské unie do ãeského vodárenství je sjednána na patn ch principech, na nesmysln ch a laick ch poïadavcích ãesk ch vyjednavaãû. Namísto, aby pfiedloïili jasné poïadavky vycházející z ãesk ch potfieb, se chovali jako lokajové, ktefií si neustále nechávali ovûfiovat a potvrzovat neodborné postoje pfiíslu n m fieditelstvím Evropské komise. Podmínky pfiijatelnosti pro dotace do ãeského vodárenství jsou souborem nesmysln ch a diskriminujících poïadavkû, které vût ina z ãesk ch ÏadatelÛ nedokáïe splnit. MÛÏete b t konkrétní? Vezmûme si pfiíklad Brna. Mûsto splàuje pûtaosmdesát procent pfiipojení obyvatel na kanalizaci, zb vajících patnáct procent nepfiipojen ch pfiedstavuje témûfi 55 tisíc lidí. Namísto toho aby se pro tak velk poãet obyvatel kanalizace dobudovala, se podporuje dvacet aï tfiicet pro Ïivotní prostfiedí nev znamn ch projektû. Ty se pfiitom zfiejmû ani neuskuteãní, protoïe drobní Ïadatelé nebudou schopni se sami ãásteãnû podílet na zaplacení nákladû. Je vytváfien na snûmovnu nûjak tlak, aby se tyto pomûry zmûnily? Máte nûjakou koncepci? SdruÏení oboru vodovodû a kanalizací, Svaz mûst a obcí a Asociace KDE ZÍSKAT PENÍZE OBCE DO 2000 OBYVATEL OPŽP: prioritní osa 1 V územích vyžadujících zvláštní ochranu PRV Program rozvoje venkova Státního intervenčního fondu Mze Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Programy jednotlivých krajských úřadů OBCE NAD 2000 OBYVATEL OPŽP Prioritní osa 1, oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Mze Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů kanalizací PRV Program rozvoje venkova Jednotlivé programy krajských úřadů Barák: Vyjednavači se chovali jako lokajové Komise POKUTY ZŘEJMĚ NEBUDOU. EU BUDE TOLERANTNÍ krajû jasnû sdûlily poïadavky pfii vyjednávání s Evropskou komisí. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí je ov em nikdy nerespektovalo a razilo jasnû neodbornou a politickou linii. Ve snûmovnû i Senátu jsme pofiádali nûkolik semináfiû k problematice. Politick zájem o klid a potfieba koaliãního partnerství byly ov em prioritní. Kde je chyba, Ïe obce nestíhají kanalizaci do roku 2010? Chyba je pfiedev ím ve sloïit ch podmínkách. Ve vût inû obcí si nechali projekty zpracovat a ãekají. Jsou ale napfiíklad vesnice, které jsou zadluïené a na tfiicet nebo ãtyfiicet procent nákladû, které by na budování kanalizace mûly samy doplatit, jim banky nepûjãí. Jak máte názor na to, Ïe obce, které nestihly kanalizaci zavést vãas, budou platit pokuty? V tuto chvíli je záleïitost nejasná. V rámci Evropské unie dojde zfiejmû k tiché toleranci tohoto neplnûní, termín se posune. Zdá se, Ïe bude staãit, kdyï obec prokáïe zahájení prací.

3 DUBEN 2009 STRANA 3 Č ISTÉ VODNÍ NÁDRŽE DŮLEŽITÁ DATA ŘÍJEN 2001 Městská část s firmou Vodohopodářská technologie Brno iniciovala zahájení projektu Čistá přehrada. PROSINEC 2001 Odborníci jsou zděšeni stavem přehrady. Podle nich je brněnská nádrž nejtoxičtější v Evropě. Je to tvrdý kalibr. Jde z toho strach," upozornil Blahoslav Maršálek z brněnského Botanického ústavu Akademie věd České republiky. LEDEN 2004 Město chce nádrž vybagrovat. KVĚTEN 2005 Město a kraj zpracovaly projekt Čistá řeka Svratka. Kromě vybagrování bahna za dvě miliardy korun chtějí podpořit stavbu čističek odpadních vod. PROSINEC 2006 Politici začínají poprvé mluvit o provzdušňování dna. Odhad na vyčištění: pět miliard, začátek čištění v roce BŘEZEN 2007 Nový plán: upuštění a provzdušňování dna. Obnažené břehy pokryje vrstva vápna. Do tří let bude přehrada bez sinic. LISTOPAD 2007 Nad obnaženými břehy krouží práškovací letadla, která přehradu vápní. Přehrada je upuštěná o čtyři metry. ÚNOR 2008 Akce vápno se opakuje. Piloti rozprašují téměř padesát tun dolomitického vápence. DUBEN procent Brňanů si přeje vyčištění přehrady a celého povodí Svratky i za podmínky, že by celá akce stála 5 miliard korun. Tento fakt vyplývá zprůzkumu agentury Focus, který si nechalo zpracovat Brno a Jihomoravský kraj. 92 procent Brňanů si přeje mít přehradu čistou. ŘÍJEN 2008 Jedenáct obcí v povodí řeky Svratky potřebuje na stavbu kanalizací a čističek téměř čtyři miliardy korun. BŘEZEN 2009 Povodí Moravy získalo 160 milionů korun od Státního fondu životního prostředí. Čistění přehrady tak může pokračovat. Upouští se hladina. Na podzim klesne o deset metrů. Začnou se instalovat hadice, které budou provzdušňovat nánosy bahna. Přehrada: Boj se sinicemi začal VYZRÁT NAD SINICEMI V BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ. S TAKOVÝM HESLEM VYRÁŽEJÍ JIHOMORAVŠTÍ POLITICI UŽ DESET LET DO VOLEB. ZATÍM SE TO NIKOMU Z NICH NEPODAŘILO. Brno Pût miliard korun. Tolik jsou BrÀané ochotni zaplatit za ãistou pfiehradu za mûstem. Vypl vá to z prûzkumu vefiejného mínûní lidí Ïijících v nejvût ím mûstû na Moravû. A vedení brnûnské radnice se hlasem lidu chce fiídit. UÏ deset let proto kraj tí a mûst tí politici spolupracují s Povodím Moravy a se svûtoznám mi vûdci. V bfieznu jejich snahu ocenil Státní fond Ïivotního prostfiedí. Poslal do Brna sto edesát milionû korun z evropské pokladny na ãi tûní vody pfiímo v pfiehradû. Dal í peníze mífií uï nûkolik let do obcí nad nádrïí. Musíme zajistit dostavbu ãistíren odpadních vod v obcích nad pfiehradou, provést pozemkové úpravy v povodí, zabránit tomu, aby nezákonnû unikaly spla ky do pfiehrady z chat. Musíme také znepfiístupnit pro sinice zásoby Ïivin v sedimentech pfiehrady, uvedl námûstek brnûnského primátora Martin Ander. Plán, kter pro Brno a Jihomoravsk kraj vypracovala vodohospodáfiská firma Pöyry Environment, tak mûïe pokraãovat. S viditeln mi kroky zaãalo Povodí Moravy uï loni. UÏ tfiikrát se nad pfiehradou vznesli piloti v prá kovacích letadlech, ktefií na obnaïené bfiehy upu tûné pfiehrady rozprá ili více neï sto tun dolomitického vápence. S vápnûním budou pokraãovat i na podzim. Tentokrát ale i s pomocí nov ch pfiírodních preparátû. KvÛli vápnûní byla pfiehrada uï dvakrát upu tûná. Loni o ãtyfii metry. Letos bude v pfiehradû aï o polovinu vody ménû. Hladinu vodohospodáfii do podzimu upustí o témûfi deset metrû. Z nádrïe proto rybáfii uï pfied pûl rokem vyvezli stovky tun bíl ch ryb, které plavou v jin ch vodách. Do znovu napu tûné pfiehrady pak rybáfisk svaz nasadí dravé ryby. Ty totiï neplavou u dna a nevífií bahno tolik jako cejni a kapfii. Hadice s kyslíkem rozloží usazeniny Nejvût í investicí pfiímo na hladinû bude stavba aeraãních vûïí. Zjednodu enû: na dno pfiehrady vodohospodáfii poloïí dûrované hadice, do nichï budou vhánût vzduch. Ten zaãne rozkládat desítky Foto: Veronika Hrdá let staré usazeniny. Z nich si totiï sinice berou potravu. Vûdci z Akademie vûd ale takové kroky zpochybàují. Podle nich je nejdûleïitûj í utnout nejvût í hrozbu: fosfor a dusík, kter do pfiehrady neustále pfiitéká ze spla kû z okolních vesnic. I na to ale v ichni, co plán vypracovali, pamatují. Kraj jiï nûkolik let pomáhá obcím nad pfiehradou k získání dotací na dostavbu ãistíren odpadních vod. A v sledky jsou vidût. Z osmi velk ch obcí v povodí uï nemá ãistírnu jen jedna, a i ta ji bude mít dostavûnou do dvou let, dodal Ander. Pfiesto ale zb vá dal ích 241 men- ích obcí leïících u Svratky, které ovlivàují kvalitu vody v pfiehradû. Podle nûkter ch odhadû by stavba ãistiãek ve v ech tûchto obcích stála desítky miliard korun. Jiné se pohybují kolem ãtyfi miliard. Cel projekt skonãí v prosinci roku Veronika Hrdá JAK SE ČISTÍ PŘEHRADA V BRNĚ 1. Stavba ãistiãek odpadních vod v obcích nad pfiehradou Do fieky Svratky vypou tí vyãi tûnou vodu sedm z osmi velk ch obcí. Jedna obec, kde Ïije více neï dva tisíce obyvatel, na ãistiãku odpadních vod je tû ãeká. Kolem fieky ústící do brnûnské pfiehrady je dal- ích 241 obcí. Kanalizace a ãistiãky ve v ech obcích kolem Svratky budou stát ãtyfii miliardy korun. Stavební úfiad v brnûnské mûstské ãásti Bystrc posílili dva úfiedníci, ktefií mají za úkol kontrolovat a radit chatafiûm na bfiehu pfiehrady. Nûktefií z nich totiï vypou tûjí spla ky pfiímo do nádrïe. Kontrola má pûsobit preventivnû. Chatafii se nyní zaãínají více zajímat o to, jak mûïou chybu napravit. 2. Zabránit erozím pûdy a únikûm hnojiv do fieky Kraj podporuje zpevàování bfiehû, smûàuje pozemky tak, aby mohl mít vliv na parcely poblíï fieky. Chce zabránit tomu, aby tûsnû u vody pouïívali zemûdûlci hnojiva. Ta totiï dé È spláchne pfiímo do Svratky. 3. Upou tûní hladiny pfiehrady UÏ druh m rokem sniïuje Povodí Moravy hladinu nádrïe. Letos chce na podzim upustit aï devût metrû. Na obnaïené bfiehy sype vápenn hydrát. Ten by mûl bfiehy mineralizovat a zamezit tak vzniku dal í potravy pro sinice. Ty se pak v létû nemûïou rozmnoïovat. Letos na dno pfiehrady umístí dûrované hadice, do kter ch bude vhánût kyslík. Ten by mûl sinicím niãit potravu. Vybagrování bahna v místech, kde se lidé nejãastûji koupou. Plumlov: Letos vypustíme přehradu TAK JAKO VĚTŠINA PŘEHRAD V ČECHÁCH BOJUJE I TA PLUMLOVSKÁ SE SINICEMI. V MINULOSTI BYLA OŠETŘENA SPECIÁLNÍ CHEMIKÁLIÍ PAX 18, LETOS SE KROMĚ TOHO PŘIPRAVUJE I ŘEŠENÍ S DLOUHODOBĚJŠÍM DOPADEM. Plumlov Povodí Moravy jako správce pfiehrady podává projekt na Ministerstvo zemûdûlství. Letos na podzim by se mûla pfiehrada vypustit, na jafie pfií - tího roku chtûjí vodohospodáfii odtûïit sediment, kter tvorbu sinic podporuje. V fiíjnu roku 2010 by se mûla pfiehrada znovu zaãít plnit vodou. Projekt podáváme na konci dubna a do té doby se k pfiehradû nechceme vyjadfiovat, uvedl Pavel Bíza z Povodí Moravy. adu studií na ãi tûní pfiehrady si nechal zpracovat i Olomouck kraj. Studie nabízí nûkolik druhû fie ení. Krátkodobá na letní sezónu, to je napfiíklad o etfiení PAXem. Stfiednûdobá fie ení to jsou tfieba v stavby ãistiãek. Revitaliazãní o etfiení jsou dlouhodobá, jedná se napfiíklad o pozemkové úpravy a podobnû, uvedla Vladimíra Kubi ová z Odboru Ïivotního prostfiedí Olomouckého kraje. V loàském roce byla pfiehrada o etfiena pomocí PAXu dvakrát. Svûtle Ïlutou anorganickou látku slouïící k úpravû a ãi tûní vod, která pûsobí tfii aï pût t dnû, hradilo Povodí Moravy. Olomouck kraj poïádal Povodí o uïití pfiípravku i v leto ní sezónû. Kraj také zároveà vydal nafiízení o povinném v lovu cejnû a karasû, ktefií mohou podle nûkter ch odborníkû rozmnoïování sinic rovnûï napomáhat. My teì máme nafiízení, Ïe kaïdého cejna nebo karase, kterého vylovíme, nesmíme pustit zpátky. Vysazovat nesmíme vûbec nic, protoïe pfiehrada se na devûtadevadesát procent v leto ním roce vypustí, fiekl Jaroslav Kobza z Moravského rybáfiského svazu Prostûjov. V kraji se také postupnû dafií v obcích kolem pfiehrady budovat ãistiãky odpadních vod a kanalizaci. Ty jsou v budoucnu pro udr- Ïení ãisté vody nutností. âistiãku odpadních vod postavili napfiíklad v Plumlovû nebo Krumsínû. Odkanalizovány byly vesnice Buková, Protivanov a ãást Plumlína-Sobûsuky. Kromû samotné tûïby sedimentu by kraj je tû spoleãnû s Povodím Moravy chtûly revitalizovat krajinu nad vodní nádrïí a zabránit tak erozím pûdy. Opatfiení si vyïádají v daje v fiádech desítek miliónû korun, kraj i Povodí doufají v dotace z Ministerstva zemûdûlství ãi evropsk ch fondû. (ad) Za čtyři roky bude luhačovická nádrž čistá. Ze dna zmizí usazeniny DO ČTYŘ LET BY SE MOHLO DÁT V LUHAČOVICKÉ PŘEHRADĚ ZNOVU KOUPAT. POČÍTÁ S TÍM NOVÝ PROJEKT POVODÍ MORAVY. Luhaãovice Státní podnik chce koncem tohoto mûsíce pfiedloïit na Ministerstvo zemûdûlství Ïádost o grant. Pokud uspûje, luhaãovickou pfiehradu vyãistí za 150 miliónû korun. UÏ máme zpracovanou projektovou dokumentaci, do konce mûsíce je registrace. Poãítáme s tím, Ïe devadesát procent z celkov ch penûz bychom mohli dostat z dotací a deset procent bychom zaplatili z vlastních zdrojû, uvedl technicko provozní fieditel Povodí Moravy Libor Dostál. Povodí Moravy chce ze dna nádrïe odstranit více neï dvû stû dvacet tisíc metru krychlo- v ch nánosu, kter je bohat na fosfor a podporuje pfiemnoïení sinic. Souãasná situace je v sledkem hnojení zemûdûlské pûdy, ale pfiedev ím chybûjící kanalizace v obcích, které pfiehradu obklopují. Proto je s projektem ãi tûní pfiehrady spojena i v stavba nové biologické ãistiãky odpadních vod a kanalizace v okolních vesnicích. âistiãka s kanalizací by mûly stát 286miliónÛ korun. Na jejich v stavbu uï úfiedníci dotaci z evropsk ch penûz z Operaãního fondu Îivotní prostfiedí pfiidûlili. Zlínsk kraj pfiispûl ãástkou tfiiceti miliónû korun. Dotace z Ministerstva zemědělství Na v zvu podávání nabídek se pfiihlásilo více jak patnáct uchazeãû, asi v polovinû dubna zasedne komise, která doporuãí investorovi nejvhodnûj í nabídku. KdyÏ v echno dobfie pûjde, mûlo by se zaãít v polovinû kvûtna stavût, fiekl pfiedseda Svazku obcí aglomerace Dolní Lhota Karel Mozgva. Od prvního ledna roku 2012 by mûla ãistiãka zaãít normálnû fungovat. Kanalizace bude zavedena v Horní Lhotû, Dolní Lhotû, Sehradicích a Slopném. Vodohospodáfii by chtûli zaãít pfiehradu vypou tût uï na podzim tohoto roku. Vypu tûná by mûla b t cel rok 2010, opût bychom ji chtûli napustit v roce 2011, fiíká Dostál. Právû v roce 2010 chtûjí vodohospodáfii vytûïit usazeniny, které rozvezou do okolí. KdyÏ se v e podafií, vût inu nákladû by mûla pokr t dotace z programu Ministerstva zemûdûlství Luhaãovická pfiehrada spadá do katastru obce Pozlovice. Tam uï se na ãistou nádrï tû í. My jsme samozfiejmû projektu naklonûni, dokonce jsme pomáhali vytipovat pozemky pro uloïení pûdy, uvedla starostka Pozlovic Olga Tkáãová. Luhaãovická pfiehrada se zaãala stavût uï v roce 1912, dokonãena byla v roce Patfií tedy mezi nejstar í pfiehrady u nás.

4 DUBEN 2009 STRANA 4 PRŮ ZKUM MORAVSKÉHO HOSPODÁŘ STVÍ Kanalizace v malých obcích: Zadlužení i na půl století MORAVSKÉ OBCE DO ŠESTI SET OBYVATEL VOLAJÍ O POMOC. LIDÉ ČASTO VYPOUŠTĚJÍ SPLAŠKY DO ZAHRAD A CHTĚJÍ JEDINÉ: VYBUDOVAT KANALIZACI. Morava UÏ tento rok by mohly nûkteré z nich dosáhnout na devítimiliardov balík penûz, kter brzy otevfie ministerstvo zemûdûlství. Malé obce jsou ãasto bezradné. Na dotace nedosáhnou a pokud by se rozhodly do stavby pustit samy, znamenalo by to pro nû zadluïení na nûkolik desetiletí, ãasto i na pûl století. A po tuto dobu by ani nemohly investovat do niãeho jiného. Potfiebujeme nutnû vybudovat spla kovou kanalizaci i s ãistírnou odpadních vod. Souãasn stav je neúnosn. Vût ina domû má septiky s pfiepadem do de Èové kanalizace. Ve keré odpadní vody odtékají Mar- ovsk m potokem, kter se vlévá do fieky Svratky. To potom ovlivàuje stav brnûnské pfiehrady. My za to dostáváme pokuty, postûïoval si starosta obce Mar ov na Brnûnsku Jindfiich Chrasta. Podobnû reagují i dal í obce, které redakce Moravského hospodáfiství oslovila. Vesnic jako Mar ov je v pûti moravsk ch krajích témûfi A vût ina z nich má podobn problém. Jejich roãní rozpoãet se prûmûrnû pohybuje kolem ãtyfi milionû korun. Obce ãasto nemûïou vydat na investice více jak milion korun roãnû. Na kanalizaci bez minimální osmdesátiprocentní dotace nemáme peníze, uvedl starosta obce Bukovinka na Blanensku Pavel Tich. Podle pfiedsedy Svazu mûst a obcí Oldfiicha Vlasáka stát na men í obce zapomnûl. Prioritnû totiï chce budovat kanalizace v obcích nad dva tisíce obyvatel. Poslanci a senátofii ale uï jednohlasnû schválili pfiijetí tfiímiliardového úvûru od Evropské investiãní banky na podporu v stavby a obnovy vodovodû a kanalizací. Do obcí pod dva tisíce obyvatele tak bude po podpisu prezidentem âeska mífiit 9,1miliard korun. Ne v echny obce ale mají s kanalizací problém. Z osloven ch pûtatfiiceti obcí do esti set obyvatel má témûfi polovina z nich pod zemí kanalizaãní síè. âasto neprodlouïily pátefi do místních ãástí a nyní to chtûjí napravovat. Obce se také mezi sebou domlouvají na spoleãném budování ãistíren odpadních vod. Napfiíklad obec Tasov na Hodonínsku zaloïila s obcí Veliãka spoleãn úãet, kam kaïdá z nich kaïdoroãnû posílá pûl milionu korun. Spolu pak zaïádají o dotaci. Z odpovûdí obcí také vypl vá, Ïe kanalizace není vïdy v sadou vût ích vesnic. Napfiíklad obce Bûle, BobrÛvka ãi Mala tahle dokázaly kanalizaci vybudovat, aãkoli mají sotva dvû stû obyvatel. Obce do dvou set obyvatel zase volají po pomoci na budování domácích ãistíren. Obec / poãet obyvatel Okres Má obec kanalizaci / Potfiebuje Kolik Délka Aktuální stav ãistírnu odpadních vod? rekonstrukci? to bude stát? Machová/540 Zlín Ano/Ano Ne Vybudovaná od roku 2001 Bu í/ 430 umperk Ne/Ne 35 milionû Celá obec Chtûjí se napojit na âov v sousední obci Otinoves/ 297 Prostûjov Ne/Ne, ale nepotfiebují 40 milionû Celá obec Mají podanou Ïádost Mar ov/ 495 Brno-venkov Ne/Ne 35 milionû 5,5 km Vydané územní rozhodnutí a mají hotov projekt Cvrãovice/ 588 Brno-venkov Ano/Ne, nepotfiebují Ne Chybí 100 m Bûle / 193 Brno-venkov Ano /Ne, nechtûjí Ne Jsou spokojení Dfievnovice/ 491 Prostûjov Ne/Ne 20 milionû 3 km Nemají peníze Chlumûtín/ 180 Îìár n. S. Ano/Ne, chce ji postavit Ano 20 milionû 3 km Tuãín/ 450 Pfierov Ano/Ne, chce ji postavit âásteãnû âov 4,5 milionû 700 metrû Chybí kanalizace do nové v stavby BobrÛvka/ 200 Îìár n. S. Ano/Ne, nechce Ne Kanalizace v dobrém stavu âástrov/ 536 Pelhfiimov Ano/Ne, chtûjí budovat Ano Vãetnû âov Kanalizace chybí v místních ãástech 50 milionû Senetáfiov/ 530 Blansko Ne, pouze 20%/Ne, chtûjí Ne 40 milionû 3 kilometry Podali Ïádost, kritick stav se napojit v Jedovnici Nemotice/ 359 Vy kov âásteãnû/ne, chtûjí postavit âásteãnû Podali Ïádost na âov Milotice nad Opavou/ 415 Bruntál Ne, ani nechtûjí Krhovice/ 505 Znojmo Ano/Ne, nechtûjí Kompletní nová kanalizace V rovice/ 179 Znojmo Ne/Ne 140 mil./jsou 3 km + 2 km ZaloÏili svazek obcí, schopni 30 mil. pfiivadûã chtûjí domovní ãistiãky Horní DubÀany/ 303 Znojmo Ano/Ano Ne Rekonstrukce Kanalizace je v celé obci âov 200 tisíc Ska tice/ 380 KromûfiíÏ Ano, 70%/Ano 12 mil. âov je od roku 2005 Blízkov/324 Îìár n. S. Ne/Ne 20 mil. 1,8 km Nutná potfieba, jsou schopni platit 20% HrabÛvka/ 320 Pfierov Ne/Ne 16 mil. 7 km + 1,3 mil. na âov Mala tahle/ 155 Bruntál Ano/Ano Úplnû nová kanalizace Polkovice/ 503 Pfierov Ne/Ne Potfiebují rekon- 25 mil. 5 km De Èová kanalizace je z roku 1935 strukci de Èové vãetnû âov kanalizace Studnice/ 487 Vy kov Ano/Ano Úplnû nová z roku 2008 Tasov/ 549 Hodonín Ano/Ne, chtûjí s Veliãkou âásteãná Posílají 500 tisíc 1/5 délky Mají podanou Ïádost s obcí Veliãka na spoleãn úãet Plaveã/474 Znojmo Ne/Ne, mûïou vyuïít 33 milionû Celá obec Nutnû potfiebují kanalizaci v sousední obci Bukovinka/ 404 Blansko Ne/Ne 35 milionû 5,5 km Obec mûïe roãnû vyãlenit max. milion korun Budeã/ 189 Îìár n. S. Ano na hranici Nutnû 20 mil. V celé obci Situace je krizová Ïivotnosti/Ne Horní Studénky/ 358 umperk Ano Nová kanalizace v celé obci Stupava/ 150 U. Hradi tû Ne/ e í domácí ãistírny 70 mil. 3 km Nejsou schopni zaplatit ani zpracování projektu Hnojnice/ 580 Olomouc Ne/Ne De Èová v hava- 45 mil. 4,5 km Pfiipravují projekt, zmûnu rijním stavu územního plánu pro âov Vesnice do 2000 obyvatel jsou na stavbu připravené a vědí, co chtějí Obec / poãet obyvatel Okres Má obec kanalizaci / Potfiebuje Kolik Délka Aktuální stav ãistírnu odpadních vod? rekonstrukci? to bude stát? Lhota/ 774 Vsetín Ne/Ne 90 mil. âlen projektu âistá fieka Beãva II. Raãice na Moravû/ 1045 Vy kov Ano, ãásteãnû/ano Není nutná mil. 6 7 km Chtûjí podat 2 3 Ïádosti o dotace, mûïou se podílet z 15 % Popice/ 930 Bfieclav Ne/Ne Ano, stará ka- 170 mil. 7 km Podali Ïádost spolu se nalizace pouze (tfii obce) Strachotínem, Pouzdfianami jako de Èová Bernardice n. Odrou/ 900 Ostrava Ano/Ano Vlastníkem je SmVaK Ostrava âechy pod Ko ífiem Prostûjov Ano/Ano Poãítají s roz ífiením âov a kanalizace Morávka/ 1050 Fr dek-místek Ne/Ne 3 km Ve stadiu projektu pro stavební povolení Bruzovice/ 751 Fr dek-místek Ne/Ne 110 mil. Pfiipravují první etapu za 40 mil. korun âerná Hora/ 1965 Blansko Ano/Ano Jsou spokojení Ptení/ 1120 Prostûjov Ne/Ne 101 mil. 8 km Mají podané Ïádosti na kanalizaci i âov Katefiinice/ 645 Nov Jiãín Ne/Ne 50 mil. Celá obec Mají zájem, spolupracují se sousední Trnávkou Pfiáslavice/ 1351 Olomouc Ano, pátefiní/ano Ano 30 mil. 1,8 km Potfiebuje rekonstrukci kanalizace a roz ífiení âov Bohuslavice/ 1615 Opava Ano/Ne Nutnû 45 mil., 15,5 km Do potoka vytéká nedostateãnû oprava 10 mil., vyãi tûná voda âov 20 mil. Suchohrdly/ 1150 Znojmo Ano/Ne Mají kompletní kanalizaci, nechtûjí âov Brníãko/ 630 umperk Ne 50 mil. 7 km Jsou ve svazku obcí a ãekají na v zvu Topolná/ 1620 U. Hradi tû Ano/Ano Ano 10 mil. 1 km Pfiipravují dokumentaci títary/ 671 Znojmo Ano /Ano Ano de Èovou k. 3 mil. 600 m Chtûjí si zaplatit sami Pasohlávky/ 724 Brno-venkov Ano/Ano, âásteãnû 10 mil. 1,5 km âistírna musí b t roz ífiena nutné roz ífiit (ãást vybudovaná + âov 20 mil. do 5 let ve 30.letech) Nedvûdice/ 1305 Brno-venkov âásteãnû/ano, nutnû Ne 75 mil. 3,6 km Hotové územní rozhodnutí, potfiebují roz ífiit a 344 m pfiipravují dokumentaci vodovod Dolní Îivotice/ 1150 Opava âásteãnû 1/3 obce/ano Ano 41 mil. 4,2 km Zahajují realizaci, zapojí 70% obyvatel Ladná/ 1213 Bfieclav Ne/Ne Ano de Èové 100 mil. 7 km Pfiipravují dokumentaci, chtûjí podat Ïádost Zádvefiice/ 1330 Zlín âásteãnû v 1/2 obce/ne Ano 80 mil 2,5 km âekají na pfiivedení kana mil. âov lizaãního sbûraãe z Malenovic Otaslavice/ 1282 Ano/Ano Kanalizace a âov z roku 2007 Nûmãiãky/ 600 Bfieclav Ano, ale stará Nutnû 58 mil. Celá obec NesplÀují podmínky ze 30. let/ano pro udûlení dotace Staroviãky/ 780 Bfieclav NepouÏitelná/Ne Nutnû 15 mil. 3,5 km Mají podanou Ïádost o pfiidûlení dotace Petrovice/ 610 Blansko Ne/Ne 60 mil. 3 km + 25 mil âov Bene ov Blansko Ano/Ano Kanalizace je v ude VĚTŠINA OSLOVENÝCH OBCÍ NA MORAVĚ MÁ JASNO. KANALIZACI A ČISTIČKU CHTĚJÍ. A JSOU NA TO DOSTATEČNĚ PŘIPRAVENÉ. Morava Na konec leto - ního bfiezna ãekalo mnoho obcí nûkolik let. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí totiï vypsalo devátou v zvu, ve které poãítá i s obcemi do dvou tisíc obyvatel. Tûm, které leïí poblíï dûle- Ïit ch fiek nebo v chránûném území, poskytne aï devadesát procent potfiebn ch penûz. V pûti moravsk ch krajích je témûfi sedm stovek obcí, ve kter ch Ïije od esti set do dvou tisíc obyvatel. Podle prûzkumu Moravského hospodáfiství mnoho obcí ãeká na to, aï dají povel a dûlníci kopnou do jejich silnic a opraví nebo novû postaví kanalizace. Z osloven ch estadvaceti obcí chce zaãít budovat novou kanalizaci devût z nich. Dal ích est potfiebuje nutnou rekonstrukci ãi dobudování sítí. Jsme ãleny mikroregionu Vsetínsko. Ten se nûkolik let pfiipravoval na vypsání v zvy. V rámci projektu âistá fieka Beãva II. tak zfiejmû postavíme novou kanalizaci za devadesát milionû korun. Sami vloïíme sedm milionû. Napojíme se na ãistiãku odpadních vod ve Vsetínû, uvedl starosta Lhoty u Vsetína Jan Tkadlec. PfiestoÏe nûkteré obce nespl- Àují podmínky na pfiidûlení dotace, vût ina z nich peãlivû pfiipravuje potfiebné dokumentace a kalkulace. V echny vesnice se ale shodnou: bez v razné podpory státu se do rekonstrukcí nepustí. Napfiíklad obec Nûmãiãky na Bfieclavsku má roãní rozpoãet osm milionû korun. Pfiitom rekonstrukce devadesát let staré kanalizace by stála témûfi edesát milionû korun. Obce pod dva tisíce obyvatel v Moravskoslezském kraji se zase musí smífiit s tím, Ïe s jejich odkanalizováním a následnou stavbou ãistiãky kraj aï do roku 2015 nepoãítá. Pfiesto máme zájem o ãi tûní odpadních vod jak mkoli efektivním zpûsobem. Zajímáme se o rûzné kofienové, skupinové, tlakové ãi kombinované ãistírny. PfiestoÏe jsme se spojili se sousední obcí Trnávka, pofiád to nestaãí, uvedl starosta obce Katefiinice na Novojiãínsku. V této obci Ïije 645 obyvatel. Podobnû se pfiipravují i Nedvûdice na Brnûnsku. Tam potfiebují vybudovat dokonce nûkolik stovek metrû vodovodu. Obec s 1300 obyvateli má uï vydané územní rozhodnutí a nyní ãeká na to, zda se do stavby za pûtasedmdesát milionû korun pustí. Ná roãní rozpoãet je 12,5 milionû korun. Roãnû mûïeme investovat maximálnû dva a pûl milionu, upfiesàuje starosta obce nedaleko Pern tejna Pavel Vejrosta. Do zemû letos kopnou v Dolní Îivotici na Opavsku. Tam chtûjí dobudovat kanalizaci tak, aby jejich ãistírna odpadních vod byla plnû vyuïitá. 4,2 kilometrû trubek v zemi bude stát jedenaãtyfiicet milionû korun. Legislativa by ale mûla umoïnit individuální ãistírny pro usedlosti v roz ífiené zástavbû, myslí si starosta Jaroslav Vanûk.

5 DUBEN 2009 STRANA 5 BUDOVÁNÍ KANALIZACE AKTUÁLNĚ MĚSTA PRO BYZNYS: BRUNTÁL A PROSTĚJOV Bruntál, Prostûjov Podnikatelé, ktefií se rozm lejí, která mûsta jsou nejlep í pro jejich obchod, mají podle ekonomû zamífiit do Prostûjova v Olomouckém kraji nebo Bruntálu v Moravskoslezském. Vypl vá to z kaïdoroãní ankety ãasopisu Ekonom Mûsto pro byznys. V Prostûjovû jsou podle odborníkû pfiiãinliví úfiedníci a schopné vedení mûsta. Vysoké body poslali mûstu i samotní podnikatelé. Stejnû tak pochválili byznysmeni situaci v Bruntále. Štěpánov: Nejdřív kriminál, potom sláva DRUHÁ NEJVĚTŠÍ OBEC NA OLOMOUCKU MÁ VYBUDOVANOU KANALIZACI A ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD ZA STO MILIONŮ KORUN. NEŽ SE ALE TRUBKY DOSTALY POD ZEM, MUSELI MÍSTNÍ LIDÉ ŽÍT DVAKRÁT V ROZKOPANÉ VESNICI. âistiãka odpadních vod ve tûpánovû Starosta Mojmír L sek ZLÍN DOSTAL POKUTU ZA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ Zlín Chtûli mít jistotu, proto si najali advokátní kanceláfi. Pfiesto za v bûrové fiízení na v poãetní techniku z roku 2006 dostalo mûsto Zlín pokutu 300 tisíc korun od antimonopolního úfiadu. Magistrát navíc musel ukonãit smlouvy z plnûní této zakázky. Budeme uplat- Àovat svá práva vûãi advokátní kanceláfii a budeme poïadovat, aby pokutu zaplatila ona, fiekla tajemnice Magistrátu mûsta Zlína Helena Eidová. Proti rozhodnutí podalo mûsto rozklad 9. ãervence Rozhodnutí ÚOHS potvrdil letos v dubnu. tûpánov Pfiipomíná to pfiíbûh se Èastn m koncem. B val starosta tûpánova Milan Lipsk za zpronevûru penûz na budování kanalizace sedûl pût let ve vûzení. estadvacet milionû korun rozpûjãoval a obec tak zadluïil. Po deseti letech má druhá nejvût í obec na Olomoucku to, co jiné vesnice nemají: funkãní kanalizaci a ãistírnu odpadních vod. A místní pfiitom nemuseli platit ani za achty pfied jejich domem. Souãasnému starostovi se totiï podafiilo získat tak vysoké dotace, Ïe kaïdá domácnost u etfiila témûfi osmdesát tisíc korun za pfiipojení. Rekonstrukce vodovodu, stavba kanalizace s ãistírnou stála témûfi sto milionû korun. Z na eho rozpoãtu jsme zaplatili patnáct procent, uvedl starosta tûpánova Mojmír L sek. PfiestoÏe taková ãástka pfiedstavuje pro obec skoro roãní rozpoãet, neznamenala investice pro obec zatíïení. NeÏ ale dûlníci v roce 2006 kopli do silnice, musel starosta lidem vysvûtlit, proã bude vesnice znovu zablácená a nevzhledná. Budování kanalizace bylo nûkolikrát hlavním tématem tûpánovského mûsíãníku, starosta musel nespoãetnûkrát objet vesnici na kole, aby hanácké obyvatele pfiesvûdãil, Ïe tentokrát peníze utratí smysluplnû. Lidé si stûïovali na stavbu hlavnû v létû. Tlaãili také na to, abychom jim zajistili úhradu nákladû na elektrické pfiípojky k ãerpadlûm a k umisèování jímek, dodal starosta. Pfied domem tak má kaïdá rodina achtu, ke které se mûïe pfiipojit. Jímek je celkem 465. Vzhledem k velkému zájmu obyvatel pfiedpokládáme, Ïe nakonec budou pfiipojeny v echny achty, míní L sek. Podle nûj se nyní musí dokonãit kanalizace v místních ãástech Stádlo a Moravská Huzová. Dal í etapa bude stát témûfi sedmdesát milionû korun. Paradoxní je také fakt, Ïe rodina, která Ïije tûsnû vedle ãistiãky, není napojená, povzdechl si L sek. Stoprocentní připojení do dvou let Pod zemí tak nyní leïí 16,3 kilometrû kanalizace. Pfiipojeno je více neï pûtaosmdesát procent z více jak tfií tisíc obyvatel. Nepfiipojili se pouze ti, ktefií nemûli potfiebn ch dvacet tisíc na nutné pfiípojky. Chceme, aby do dvou let byli pfiipojení v ichni, fiekl L sek. Na kanalizaci s ãistírnou získala obec pûtasedmdesátiprocentní podporu z Operaãního fondu Infrastruktura. Z nûj uï Ïadatelé dal í peníze nedostanou. Poslední projekty se mohly postavit do konce loàského roku. Podle mluvãí Operaãního fondu Îivotní prostfiedí Lenky Brandtové to ale neznamená, Ïe peníze na stavbu kanalizací nejsou. Ty lze nyní získat z Operaãního programu Îivotní prostfiedí, kter na OP Infrastruktura tematicky navazuje. Operaãní program Îivotní prostfiedí je vyhlá en pro roky , vysvûtlila Brandtová. Dal ích deset procent dotací získala obec také z tohoto operaãního fondu. Podle L ska byl úspûch v ãerpání dotací podmínûn také tím, Ïe si obec nechala zpracovat Ïádosti odbornou firmou. Sice si vezme odmûnu, ale na druhou stranu peníze získáte jistûji, myslí si L sek. V sledkem snahy je sice draï í, ale zato kvalitnûj í ãistírna odpadních vod. Z ãistírny odtéká ãistá voda do nedalekého potoka Oskava. Biologické vloãky dokáïou na sebe navázat odpad, kter potom vytû- Ïíme a vylisujeme. Takov odpad se pak mûïe pouïít jako hnojivo, uvedl fieditel spoleãnosti Sitka ternberk Miloslav Kymliãka. Podle nûj je také dobfie, Ïe obec investovala do zastfie ení celé ãistírny. NejenÏe zápach neotravuje obyvatele, ale zastfie ení u etfií na provozních nákladech, dodal Kymliãka. Veronika Hrdá Ostravice už nebude znečišťovat řeku. Postaví kanalizaci a čističku DO ŘEKY TVOŘÍCÍ HRANICI MEZI MORAVOU A SLEZSKEM UŽ NEBUDOU VYTÉKAT SPLAŠKY PŘÍMO U PRAMENE. OBEC OSTRAVICE BUDE MÍT DO KONCE ROKU FUNKČNÍ KANALIZACI. Ostravice âekali dlouho, trpûlivost se ale vyplatila. Obec Ostravice letos postaví tlakovou kanalizaci za sto ãtyfiicet milionû korun. âistírnu odpadních vod bude mít spolu se sousedním Fr dlantem nad Ostravicí. Spou tíme nejvût í investiãní projekt v dûjinách Ostravice. Získat dostatek penûz na takovouto akci pro obec nebylo jednoduché, fiekl místostarosta Ostravice Jaromír Dobrozemsk. Je tû pfied pûti lety chtûly Ïádat o stejné dotace spolu s Ostravicí i Fr dlant nad Ostravicí, Kunãice pod Ondfiejníkem, Ba ka a Fren tát pod Radho tûm. Ve svazku chtûly obce peníze získat z evropského Fondu soudrïnosti. Na kanalizaãní síè by v ak dohromady potfiebovaly 350 milionû korun, coï bylo nereálné. Po posledních volbách pak uï v projektu âistá Odra setrvala jen Ostravice a Fr dlant nad Ostravicí. Ostatní ly vlastní cestou, dodal Dobrozemsk. Šest stovek přípojek Kanalizaci vyuïije aï ãtyfii tisíce lidí. Pfiipojí se na ni témûfi est stovek domácností. Samotnou Ostravici protne ãtyfiiadvacet kilometrû sítí a v katastru obce bude je tû letos postavena i ãistiãka odpadních vod za padesát milionû korun. VyuÏili jsme ance stavbu tlakové kanalizace financovat z nového fondu, kter m je Operaãní program Îivotního prostfiedí. To nám dovolí pokr t celkov rozpoãet stavby, kter byl vyãíslen sumou 196 milionû korun bez DPH. Na Ostravici z toho pfiipadá zhruba 140 milionû korun, dodal Dobrozemsk. Ve Fr dlantu nad Ostravicí uï v stavba kanalizace zaãala, staví se v místní ãásti Nová Ves. Ostraviãtí se zahájení prací doãkají letos. Podle Dobrozemského udûlala obec dobfie, Ïe se rozhodla pro tlakovou kanalizaci, ne pro gravitaãní. Ta je totiï s ohledem na technologie i stavební nároãnost aï o polovinu levnûj í. Navíc bude levnûj í i pro lidi. U gravitaãní kanalizace totiï Unie proplácí pouze pátefiní kanalizaci. Zatímco u tlakové se mûïou lidé pfiipojit zadarmo, vysvûtlil Dobrozemsk. Veronika Hrdá Nábřeží v Ostravě ožije cyklostezkou Ostrava Voda v Ostravici bude za nûkolik let ãistá. A ví to i vedení ostravské radnice, které se rozhodlo oïivit témûfi devítikilometrové nábfieïí. Pokud jejich plán vyjde, uïijí si Ostravané pfiíjemné chvíle pfii jízdû po nové cyklostezce, mûïou vyplout na lodi z nové lodûnice nebo se jen tak opalovat na laviãkách. Chceme oïivit prûtah mûstem mezi Vítkovick m jezem a soutokem Odra Ostravice, uvedla mluvãí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Lidé si budou moci odpoãinout také pfied budovou Krajského soudu. Mûsto tam upraví cel prostor. Povede kolem nûj cyklotrasa, bude tam parkovi tû, vyroste nová zeleà. Zajímavou atrakcí budou dvû vysuté galerie, které vzniknou na levém bfiehu fieky, vyjmenovala Vojkovská. Magistrát vypracovává nezávisle na sobû ãtyfii projekty. Pokud v echny z nich vyjdou, budou fieku do tfií let lemovat pû í trasa, cyklostezka a odpoãinková místa. Mûsto plánuje postavit pfiístav u soutoku Ostravice Luãina. Spolu s vodáky pak postaví lodûnici. Poslední projekt pak pamatuje na sanaci samotného koryta a bfiehû. Magistrát plánuje dokonãit oïivení Ostravice do konce roku Projekty budou stát témûfi est set milionû korun. Evropská unie pfiispûje ãástkou 265 milionû korun, stát, prostfiednictvím mezirezortní komise pro fie ení dûlních kod v Moravskoslezském kraji, zaplatí 316 milionû korun. Mûsto Ostrava vyãlenilo dvacet milionû korun, dodala Vojkovská. Nové cyklostezky pak naváïou na jiné projekty v Moravskoslezském kraji. KRIZOVÁ OPATŘENÍ OPŽP Praha Peníze z Operaãního programu Îivotního prostfiedí by mûli Ïadatelé získávat rychleji. Vláda tak chce bojovat proti dopadûm finanãní krize. Îadatelé tak mûïou napfiíklad zaãít platit zálohové platby. PfiestoÏe s sebou tento krok nese nûkterá rizika pro SFÎP âr, pomûïe ÏadatelÛm s cash-flow schválen ch projektû, uvedl fieditel SFÎP Petr tûpánek. Toto opatfiení platí pro v echny projekty pfiijaté od ãtvrté v zvy vydané koncem loàského ãervence. Fond také slibuje, Ïe zkrátí proces administrace po schválení projektu. ÎadatelÛm s projekty, jejichï dotace je pod hranicí sto milionû korun, budou zamûstnanci Fondu tisknout namísto Registraãního listu pfiímo Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Po obdrïení Rozhodnutí dostanou Ïadatelé ihned zálohu. PfiedbûÏnû uvaïujeme o dvaceti procentech, dodal tûpánek. Bečva bude čistější. Obce na Vsetínsku žádají znovu o další miliardu POSTAVIT DALŠÍCH STO PADESÁT KILOMETRŮ KANALIZACE. TAKOVÝ CÍL SI KLADE ŠESTNÁCT OBCÍ Z MIKROREGIONU VSETÍNSKO. Vsetín KdyÏ ministerstvo Ïivotního prostfiedí koncem bfiezna otevfielo dal í v zvu na budování kanalizací a ãistíren odpadních vod, na vsetínské radnici bylo ru no. Úfiedníci totiï zaãali na adresu Operaãního programu Îivotní prostfiedí posílat stohy materiálû, které mají za cíl jediné: pfiesvûdãit ministerstvo Ïivotního prostfiedí, Ïe obce z povodí fieky Beãvy jsou pfiipravené na stavbu dal ích sto padesáti kilometrû kanalizace. NeÏádáme o málo. Máme zájem o dotace na projekt, kter je draï í neï pûtadvacet milionû eur. Získat pfiitom mûïeme aï pûtaosmdesát procent nákladû, upfiesnil místostarosta Vsetína a zároveà pfiedseda Mikroregionu Vsetínsko Jaromír Kudlík. 150 kilometrů potrubí Pokud by tedy byly obce úspû né, mohla by se na Vsetínsku postavit kanalizace za více neï est set milionû korun. Pfiitom uï první etapa projektu stála témûfi miliardu korun. Do první fáze se zapojilo v roce 2000 patnáct obcí. Letos jich bude estnáct. Pfiitom dal ích osm V první etapû projektu se postavila napfiíklad ãistiãka v Lideãku. nezávisle na projektu vyuïije vybudovanou infrastrukturu. Zatímco v první etapû jsme postavili dvû ãistiãky a dal ích est jsme jich zrekonstruovali, nyní chceme dobudovat kanalizaãní síè, doplnil Kudlík. Ten chce, aby se se stavbou zaãalo uï pfií tí rok. Pfií tí rok na podzim mûïeme mít vybraného zhotovitele, myslí si. Stavební firmy by pak mohly na stavbû kanalizací zamûstnat aï 650 lidí. Odkanalizování by se tak mûly doãkat napfiíklad Velké Karlovice, Hovûzí, Liptál, Laãnov ãi Francova Lhota, ale také dal í ãásti Vsetína jako je napfiíklad Horní Jasenka, Mal Skalník, údolí Dlúhé a Za Díly, Vesník, poslední ãásti Semetína ãi Hrbové. Pokud by se podafiilo Beãvu vyãistit, stala by se fieka nejen rájem pro ryby a Ïivoãichy, ale i pro turisty. A na ty pamatují okolní obce, které zároveà s budováním kanalizace, chtûjí ãerpat dal í evropské peníze na rozvoj turistického ruchu. Mají pfiipravené projekty na vznik aï pûtatfiiceti kilometrû cyklostezky se tfiinácti nov mi mosty. Verdikt, zda obce dotaci získají, fieknou úfiedníci z Operaãního programu Îivotní prostfiedí do konce leto ního roku. Vûfiím ale, Ïe se to podafií, protoïe podmínkou realizace první etapy âisté fieky Beãvy bylo pokraãování projektu a pfied nûkolika t dny jsme obdrïeli z Bruselu dopis s dotazem, kdy bude projekt pokraãovat, dodal pfiedseda sdruïení. Veronika Hrdá

6 DUBEN 2009 STRANA 6 ZELENÁ ÚSPORÁM AKTUÁLNĚ CZECHINVEST OTEVŘEL DALŠÍ VÝZVY V PROGRAMU ROZVOJ A INOVACE Praha Od poloviny dubna mohou podnikatelé posílat registraãní Ïádosti o dotace z programû Rozvoj a Inovace Inovaãní projekt. Celkem mohou získat est miliard korun. Dvû miliardy na podporu nov ch v robních kapacit z programu Rozvoj, ãtyfii miliardy na inovativní projekty zvy ující efektivnost procesû v roby a poskytování sluïeb z programu Inovace Inovaãní projekt. Programy Inovace Inovaãní projekt a Rozvoj patfií k nejïádanûj ím dotaãním programûm Operaãního programu Podnikání a inovace. V pfiedchozí v zvû programu Rozvoj agentura CzechInvest obdrïela 695 registraãních Ïádostí v hodnotû témûfi pûti miliard korun. Dvû skonãené v zvy programu Inovace Inovaãní projekt pfiilákaly 693 zájemcû, ktefií agentufie CzechInvest odeslali registraãní Ïádosti v hodnotû dosahující tfiinácti miliard korun, uvedl Luká Vymûtal, fieditel divize Strukturální fondy agentury CzechInvest. VSETÍN HLEDÁ SEDM DIVŮ. LIDÉ VYBÍRAJÍ ZE 37 NÁVRHŮ Vsetín tí navrhli napfiíklad opravená Ma taliska. Vsetín Lidé mohou vybírat nejzajímavûj í stavby Vsetína. Sedm vsetínsk ch divû mohou volit prostfiednictvím webov ch stránek mûsta z desítek objektû, které byly bûhem uplynulého roku nominovány samotn mi obãany. Vsetínská radnice posbírala v uplynulém roce jednatfiicet návrhû, které by se podle obyvatel mûsta mûly ucházet o zafiazení mezi sedm architektonicky nejzajímavûj- ích objektû mûsta. Jsou mezi nimi napfiíklad novû zrekonstruovaná Ma taliska, vsetínsk zámek, ale také funkcionalistická budova Komerãní banky z dílny známého architekta Ludvíka Hilgerta. Lidem se líbí i novû opravená ãerpací stanice vody na Ohradû ãi barokní sochy na Horním námûstí. Z tûchto návrhû mohou lidé oznaãit ty, které povaïují za nejzajímavûj í. Prvních sedm bude na podzim vyhlá eno za divy Vsetína, informovala Veronika Pifková, která má projekt na starosti. Zateplujte. Dostanete polovinu nákladů zpět. PROJEKT ZELENÁ ÚSPORÁM MÁ JASNOU PODOBU. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JEN LETOS POŠLE LIDEM NA ENERGETICKÉ ÚSPORY DOMŮ DESET MILIARD KORUN. Bydlíte v rodinném domû, v cihlovém bytû nebo paneláku a uï dlouho uvaïujete o tom, Ïe nechcete utrácet peníze za unikající teplo? Pokud se do oprav pustíte letos, mûïete u etfiit aï tfii sta tisíc korun. Staãí si zajít na krajská pracovi tû Státního fondu Ïivotního prostfiedí nebo do vybran ch poboãek bank. AÏ padesát procent investic vám proplatí Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Získalo totiï peníze z prodeje emisních kreditû. Nyní musí peníze vrátit zpût do zlep- ování stavu Ïivotního prostfiedí. Deset miliard na izolace a moderní kotle Program Zelená úsporám je zamûfien nejen na podporu nízkokemisních zdrojû pro vytápûní, ale také investic do energetick ch úspor pfii rekonstrukcích a i v novostavbách, uvedl mluvãí Ministerstva Ïivotního prostfiedí Jakub Ka par. Tak napfiíklad: pokud vlastníte rodinn dûm, v nûmï máte 130 metrû ãtvereãních podlahy, bude vás stát kompletní zateplení bez dotace kolem 450 tisíc korun. Od 22. dubna v ak mûïete stát poïádat aï o 169 tisíc korun. Na jeden metr ãtvereãní totiï Státní fond Ïivotního prostfiedí pfiispûje aï 1300 korun. Pokud ve svém domû máte nyní kotel na uhlí a necháte si ho vymûnit, tak abyste mohli topit biomasou, na stfiechu si nainstalujete solární kolektory na ohfiev vody, pak mûïete získat pfiíspûvek aï 135 tisíc korun. BûÏnû pfiitom musíte zaplatit témûfi 250 tisíc korun. Ministerstvo se také rozhodlo motivovat lidi, ktefií by chtûli rekonstrukci domu provést komplexnû. Za to, Ïe dûm zateplí a koupí si nov kotel, získají bonus dvaceti tisíc korun. Pokud by se tedy v tomto pfiípadû celkové náklady vy plhaly na sedm set tisíc korun, mohl by Ïadatel získat z programu Zelená úsporám 324 tisíc korun. Navíc by roãnû mohl u etfiit aï pûtatfiicet tisíc korun na úsporách za energii. Îivotnost zateplení je pfiitom tfiicet let, vysvûtlil ministr Ïivotního prostfiedí Martin Bursík. Podle ministerstva mûïe na podporu státu dosáhnout aï 250 tisíc domácností. Peníze mûïou získat i na opatfiení, která právû zahájily. Faktury ale nesmí mít datum star í prvního dubna. Program bude otevfien do prosince tohoto roku. Podle Ka para s administrací pomûïou nejen zamûstnanci Státního fondu Ïivotního prostfiedí, ale i pracovníci jednotliv ch poboãek bank. Zatím ale nevíme, které to budou. Nyní ãekáme na v sledky v bûrového fiízení. Jednou z podmínek soutûïe je právû schopnost bankovních zamûstnancû poradit lidem, jak správnû vyplnit Ïádost, vysvûtlil Ka par. Îadatelé, ktefií budou chtít dotaci na opatfiení, která jiï udûlali, musí pfiedloïit faktury a poïadované dokumenty. Lidé, ktefií chtûjí zateplovat nebo nakupovat kotle, po první kontrole získají pfiíslib udûlení dotace. Samotn pfiíspûvek ale získají aï poté, co si v echny náklady zaplatí sami. Nebudeme poïadovat energetick audit. Zajímá nás pouze projekt s v poãtem energetick ch parametrû, dodal Bursík. Podle nûj tak ministerstvo plní jeden z bodû protikrizového plánu. Vydûlat by tak mûli nakonec v ichni. Stát, domácnosti i firmy. Podle ekologick ch propoãtû by se v âesku mûlo lépe d chat. Roãní pokles oxidu uhliãitého by mûl díky energeticky úsporn m investicím klesnout o více neï jeden milion tun. Ve vzduchu by mûlo poletovat o 2,2 milionû kilogramû prachu ménû. Domácnosti by jen na úsporách mûly u etfiit aï tfii miliardy korun roãnû. Zelené investice by mûly zamûstnat aï tfiicet tisíc lidí. Firmy se musí zaregistrovat Firmy, které splàují poïadavky ministerstva Ïivotního prostfiedí, se mûïou registrovat skrz webovou stránku Tam naleznou i podrobné podmínky. NeÏ je úfiedníci ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí zapí ou na seznam odborn ch dodavatelû, musí projít pûti fázemi. Do seznamu zapisujeme firmy, které o zápis poïádaly a prokázaly svoji kvalifikaci vãetnû osvûdãení o odbornosti v jedné ãi více ãinnostech, jeï jsou v rámci programu podporované. Zápis do seznamu odborn ch dodavatelû je bezplatn, uvedla mluvãí fondu Lenka Brandtová. Îadatelé zapí ou své identifikaãní údaje, doloïí seznam potfiebn ch dokladû a podají ostatní informace. UÏ nyní má zájem o zapsání mezi odborné dodavatele 250 firem. Îádost o zápis do databáze v robkû a technologií podalo edesát podnikû. Seznamy jsou naprosto otevfiené. Poãet firem není nijak omezen, dodala Brandtová. Pokud se program Zelená úsporám osvûdãí, mohlo by ministerstvo investovat do podobn ch projektû i pfií tí rok. Odhaduje totiï, Ïe by mohlo je tû prodat emisní kredity za dal ích patnáct miliard. AKTUÁLNĚ KRAJ KNIHOVNU ZATÍM NEPOSTAVÍ Ostrava Stavba krajské vûdecké knihovny se odkládá na neurãito. Moravskoslezsk kraj totiï nedostal peníze z Ministerstva kultury. Mûli jsme letos dostat na zahájení v stavby 220 milionû korun od Ministerstva kultury. To je ale neuvolní, sdûlil hejtman kraje Jaroslav Palas. Podle nûj ministerstvo krtlo peníze kvûli etfiení v dobû finanãní krize a také proto, Ïe b valé vedení zru- ilo pfied sv m odchodem v bûrové fiízení. V rozhovoru pro Moravské hospodáfiství kritizoval také postup b valého vedení, které podle nûj neufiídilo neustále narûstající náklady. Knihovna mûla pûvodnû stát 750 milionû korun. Za tu dobu, co se ale projekt pfiipravoval, vzrostly náklady na stavbu na jeden a pûl miliardy korun. Je mi líto, Ïe jen pfiíprava projektu stála padesát milionû korun, uvedl Palas. Na stavbu chtûla poslat est set milionû korun také Evropská unie. HAŠEK: STUDENÁ VÁLKA MEZI KRAJI A VLÁDOU KONČÍ Brno Studená válka mezi vládou a kraji snad jiï konãí. To si myslí pfiedseda Rady Asociace krajû Michal Ha ek. Podle nûj v dobû pfied pádem vlády, kabinet hrozil tím, Ïe nepo le peníze na nûkteré investiãní akce v krajích. V ohroïení byly nûkteré investice v nemocnicích Znojmo, Hodonín a Ti nov, vedle toho se objevil hrozící propad ve financování krajsk ch pobytov ch zafiízení sociální péãe ve v i 140 milionû korun. Po nároãn ch jednáních v Kramáfiovû vile jsme se dozvûdûli, Ïe vláda pochopila neúnosnost svého postupu, fiekl Ha ek. Podle nûj by se nová dohoda mûla t kat i vrácení penûz na provoz pobytov ch zafiízení sociální péãe v krajích na úroveà loàského roku. DOSTIHY VE SLUŠOVICÍCH: DO ČTYŘ LET ZNOVU LUXUS? Slu ovice Chátrající dostihov areál ve Slu ovicích by mohl do ãtyfi let vypadat pfiitaïlivûji. Zlínsk kraj spolu s mûstem se totiï rozhodly sepsat strategii pro oïivení. Ta poãítá s tím, Ïe diváci i jezdci by mûli kvalitnûj í zázemí. Konû by závodili na kvalitní zavlaïené trávû. První fáze projektu by mohla stát aï sto milionû korun. O ãást nákladû proto chtûjí oba partnefii Ïádat z Regionálního operaãního programu. Zpracování konkrétní strategie je jedním z dal ích krokû pro oïivení chátrajícího areálu. Dokument je rozdûlen na tfii etapy a na ím cílem je vyuïít místní potenciál nejen pro dostihov sport, ale také jezdectví a navázané kulturní i dal í aktivity tak, aby zde vzniklo jakési kulturnû relaxaãní a sportovní centrum s irok m vyuïitím, uvedl námûstek Libor Luká. INZERCE Lázně Pasohlávky: desetkrát větší než Laa TO, CO JEŠTĚ PŘED DVĚMA LETY ZNĚLO JAKO MEGALOMANSKÝ SEN, SE STANE SKUTEČNOSTÍ. Z JIHOMORAVSKÝCH PASOHLÁVEK SE STANOU JEDNY Z NEJVĚTŠÍCH LÁZNÍ NA MORAVĚ. Pasohlávky Unikátní wellness centrum, léãivé prameny, aquapark za jednu miliardu korun. To jsou hlavní lákadla nov ch lázní, které se zaãaly budovat v Pasohlávkách. Stavební firmy uï tam zaãaly s prvními úpravami. editelství silnic a dálnic kvûli projektu dokonce pfiehodnotilo podobu nové rychlostní silnice R52 na VídeÀ. Nové láznû budou stát na území deseti hektarû. Kromû vodních atrakcí poãítají projektanti i se stavbou rezidenãních domû pro bohaté. Jedná se o velk projekt, proto byla jednání kolem nûj sloïitá a zdlouhavá, vysvûtlil starosta obce Tomá Ingr. Podle odhadû developerû tak mûïe v obci se sedmi sty obyvateli do nûkolika let Ïít aï trojnásobek lidí. Pasohlávky tak po mnohalet ch spekulacích vyuïijí své pfiírodní bohatství. Ze zemû tam totiï tryskají dva termální prameny s osmaãtyfiicetistup- Àovou vodou z hloubky 1450 metrû. Voda je podobná té, kterou vyuïívají v nedalek ch rakousk ch lázních Laa an der Taya. Svého konkurenta v ak chtûjí v Pasohlávkách desetkrát zastínit. Do projektu se kromû obce a firem vlastnících okolní pozemky vloïil i kraj. Ten pfied esti lety zaloïil spoleãnost Termal Pasohlávky do níï vlo- Ïil pûtadvacet hektarû pozemkû a dal- ích sto milionû korun. KaÏd rok pak pfiidává po dal ích dvaceti milionech. NeÏ ale na pozemcích krajské spoleãnosti budou stát první domy, bude uï vedle nich stát nov aquapark za jednu miliardu korun. Ten postaví spoleãnost STAVCOM-HP. Aquapark bude stejnû velk jako je napfiíklad centrum Aquapalace v âestlicích u Prahy. U budoucí dálnice na VídeÀ, vedle hotelu Termal Mu ov, chce postavit komplex Moravia thermal. Na plo e pûtasedmdesáti tisíc metrû ãtvereãních vyroste aquapark, jenï mûïe nav tívit aï 2500 lidí. Na parkovi tû se vejde 350 aut a deset autobusû. Kromû vodních atrakcí v nûm bude i relaxaãní areál s fiímsk mi láznûmi pro est set lidí dennû. Otevfiít bychom chtûli v do jednoho aï tfií let, uvedla Renata Vörösová ze spoleãnosti Stavcom-HP. Kontakty: INZERCE NOVÝ AQUAPALACE HOTEL **** PRAGUE je umístěn v areálu AQUAPALACE PRAHA, největším aquaparku ve střední Evropě. Přímý přístup do nově vybudovaného aquaparku nabízí dospělým, rodinnám asportovním nadšencům rozmanitou nabídku. Aquapalace Hotel se svým moderním konferenčním centrem až pro 650 osob nabízí ideální spojení obchodného jednání s relaxací a odpočinkem. Díky široké nabídce služeb, v blízkosti moderní a pulzující metropole Prahy, prožijete příjemný pobyt, ať už přijedete za obchodním jednáním nebo ve volném čase. AQUAPALACE HOTEL PRAGUE Pražská 137, Čestlice (Praha-východ), Tel.: reservation@aquapalacehotel.cz

7 DUBEN 2009 STRANA 7 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ Zelená úsporám Informace pro žadatele o podporu dotačního programu na zateplování a ekologické vytápění domů Úvodní slovo 1. Základní informace o programu Program Zelená úsporám (dále jen program ) je programem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů a úspor energie v oblasti bydlení z výnosů z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které má Česká republika k dispozici v režimu Kjótského protokolu. Administrace programu Administraci žádostí budou zajišťovat dvě skupiny subjektů: krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí (KP SFŽP) pobočky pověřených bankovních institucí (banky) Role, odpovědnosti a kompetence jednotlivých subjektů: Podpora je v rámci programu nastavena tak, aby prostředky programu mohly být čerpány v průběhu celého období od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012 a aby dotace mohla být poskytnuta každému, kdo o podporu požádá a splní-li podmínky programu. Žádost o podporu z programu bude moci být žadatelem podávána před začátkem realizace investice, ale i po její realizaci. Podpora bude vyplacena vždy po ukončení realizace podporovaného opatření. Cílem programu je podpořit vybraná opatření úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, která budou v obytných budovách realizovaná fyzickými osobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy a jež povedou k snížení emisí oxidu uhličitého a emisí dalších znečišťujících látek a k nastolení dlouhodobého trendu trvale udržitelného bydlení. Subjekt KP SFŽP banky Role, kompetence a odpovědnost zajištění distribuce informací a informačních materiálů, informování potenciálních žadatelů posuzování projektové dokumentace u oblastí podpory A a B pro rodinné i bytové domy administrace žádostí pro bytové domy v oblasti podpory A a B, včetně jejich hodnocení vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace pro všechny typy žádostí realizace kontrol na místě zajištění distribuce informací a informačních materiálů, informování potenciálních žadatelů komplexní administrace žádostí ve všech oblastech podpory (kromě A, B pro bytové domy) proplácení dotací Vážení přátelé, v ruce držíte příručku, která vás podrobně provede světem dotací z nového programu Zelená úsporám, připraveného Ministerstvem životního prostředí ČR. Česká republika se dlouhodobě potýká s problémem znečištěného ovzduší, které má zásadní vliv na zdraví nás všech. Jemný polétavý prach a polyaromatické uhlovodíky mají na svědomí zvýšený výskyt respiračních alergií dětí a dalších onemocnění dýchacího ústrojí. Stejně tak zápolíme s problémem velkého úniku skleníkových plynů do ovzduší. Česká republika je příliš závislá na uhlí, a proto vypouští více emisí oxidu uhličitého než ostatní vyspělé evropské ekonomiky. V současné době se k těmto ekologickým problémům přidala i další zásadní krize, a to ekonomická. Její vliv již znatelně pociťují občané na celém světě. Politici hledají recept, který krizi vyřeší, nebo ji alespoň zmírní. Mým politickým, ale především osobním cílem je přinést společné řešení všech těchto krizí. A právě program Zelená úsporám, který vám představujeme, je nejkonkrétnějším protikrizovým opatřením, které podpoří regionální zaměstnanost, ušetří domácnostem náklady na vytápění a ochrání životní prostředí. Tato příručka vás provede podrobnými podmínkami k získání finanční podpory pro rychlejší návratnost vaší investice do energeticky úspornějšího a ekologicky čistšího bydlení. Základní členění programu Program je členěn do tří základních oblastí podpory: A B C D Úspora energie na vytápění A.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obytných domů (dále jen dílčí zateplení) Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody C.1 Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.3 Instalace solárně-termických kolektorů Dotační bonus za vybrané kombinace opatření Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, a to: fyzické osoby, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty, případně další právnické osoby. 2. Oblasti a podoblasti podpory programu Podpora je v rámci programu připravena tak, aby finanční prostředky programu mohly být žadateli čerpány v průběhu celého programového období, čili od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012, a aby dotace byla poskytnuta každému, kdo o podporu požádá a tyto podmínky splní. Eventuální změny podmínek mohou nastat na základě pravidelného vyhodnocování úspěšnosti programu. Podpora bude zastavena pouze v případě, že dojde k vyčerpání finančních prostředků programu. Žádost o podporu z programu bude moci být žadateli podávána již před začátkem realizace investice. Díky tomu budou mít žadatelé jistotu přidělení dotace ještě před realizací. Státní fond životního prostředí (SFŽP) uzavře se žadatelem smlouvu o poskytnutí dotace, která bude pro něj zárukou přiznání dotace za předpokladu splnění smlouvou stanovených podmínek, podmínek programu a dokončení realizace opatření v stanovené lhůtě. Po doložení realizace opatření pak žadatel obdrží prostředky na svůj účet, jehož číslo uvedl v žádosti. Žádat však mohou i žadatelé, kteří již investici realizují. Nutnou podmínkou pro přiznání dotace je v tomto případě ukončení realizace nejdříve 1. dubna 2009 (bude doloženo datem kolaudace, nebo datem podání oznámení o užívání stavby, nebo datem vystavení předávacího protokolu dodavatelskou firmou). Program je členěn na následující tři oblasti podpory a k nim náležející podoblasti podpory: A Úspory energie na vytápění Do několika měsíců máte šanci bydlet výrazně levněji a navíc ekologicky. Na dotaci může dosáhnout téměř každý, ať už majitel rodinného, anebo bytového domu, družstvo, sdružení nájemníků či vlastník nepanelové bytu. Je to jednoduché: Pročtěte příručku, vyplňte žádost, tu odevzdejte v jedné z pěti celostátně působících bank, které se staly partnery projektu, nebo v krajské pobočce Státního fondu životního prostředí. Věřím, že vás program Zelená úsporám zaujme a využijete jedné z řady nabídek dotací na kvalitnější a především úspornější bydlení. Ať již na částečné, či na komplexní zateplení domu, na výměnu kotle na uhlí, topný olej nebo elektřinu za ekologicky šetrnější způsob vytápění. Anebo můžete zvolit kombinaci obojího s větším ekologickým efektem a finanční návratností. Program by vám měl být k dispozici až do roku Po pravdě řečeno však není na co čekat. Čím dříve se rozhodnete, tím více ušetříte. Předem děkuji za váš aktivní přístup k ochraně životního prostředí. Žadatelem o podporu může být pouze osoba, která podléhá daňové povinnosti podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, a která bude rodinný nebo bytový dům po dobu 15 let užívat k bydlení nebo poskytování bydlení. Pokud poskytnutí podpory žadateli vylučuje nebo neumožňuje obecně závazný právní předpis, podporu nelze poskytnout. Důležité vymezení Ve všech oblastech a podoblastech podpory jsou oprávněnými žadateli vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie, pouze v oblasti podpory C mohou být žadateli i vlastníci bytových domů postavených v jedné z typizovaných konstrukčních soustav panelové technologie uvedených v Příloze č. 2. U bytových domů nebude poskytována podpora na instalaci tepelných čerpadel. Lhůty a termíny B C A.1 KOMPLEXNÍ ZATEPLENÍ OBÁLKY BUDOVY VEDOUCÍ K DOSAŽENÍ NÍZKOENERGETICKÉHO STANDARDU A.2 KVALITNÍ ZATEPLENÍ VYBRANÝCH ČÁSTÍ OBÁLKY BUDOVY (DÍLČÍ ZATEPLENÍ) A.2.1 Zateplení vnějších stěn A.2.2 Zateplení střechy nebo nejvyššího stropu A.2.3 Zateplení stropu nevytápěného sklepa, podlahy nad zeminou nebo nad nevytápěným prostorem, stěn mezi vytápěným a nevytápěným prostorem A.2.4 Výměna oken A.2.5 Pořízení systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody RNDr. Martin Bursík ministr životního prostředí V rámci programu Zelená úsporám je možné podpořit pouze žádosti na projekty, jejichž realizace byla dokončena až po 1. dubnu Rozhodným termínem bude datum kolaudace, datum podání oznámení o užívání stavby, nebo datum vystavení předávacího protokolu dodavatelskou firmou. V případě více dodavatelů v rámci projektu je rozhodným datem převzetí poslední části projektu, která je nutná pro splnění podmínek programu v dané oblasti podpory. C.1 VÝMĚNA ZDROJŮ NA TUHÁ A KAPALNÁ FOSILNÍ PALIVA NEBO ELEKTRICKÉHO VYTÁPĚNÍ ZA NÍZKOEMISNÍ ZDROJE NA BIOMASU A ÚČINNÁ TEPELNÁ ČERPADLA C.1.1 Zdroje na biomasu C.1.2 Tepelná čerpadla C Země-voda C Vzduch-voda C Voda-voda 1/6

8 DUBEN 2009 STRANA 8 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ Zelená úsporám Informace pro žadatele o podporu dotačního programu na zateplování a ekologické vytápění domů D C.2 INSTALACE NÍZKOEMISNÍCH ZDROJŮ NA BIOMASU A ÚČINNÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DO NOVOSTAVEB C.2.1 Zdroje na biomasu v novostavbách C.2.2 Tepelná čerpadla v novostavbách C Země-voda C Vzduch-voda C Voda-voda C.3 INSTALACE SOLÁRNĚ-TERMICKÝCH KOLEKTORŮ C.3.1 Solárně-termické systémy užívané pouze pro celoroční ohřev teplé vody C.3.2 Solárně-termické systémy užívané pro celoroční ohřev teplé vody a přitápění Dotační bonus za vybrané kombinace opatření 2.1. Forma a podmínky podpory v jednotlivých oblastech a podoblastech podpory programu A Úspora energie na vytápění A.1 KOMPLEXNÍ ZATEPLENÍ OBÁLKY BUDOVY VEDOUCÍ K DOSAŽENÍ NÍZKOENERGETICKÉHO STANDARDU Jedná se o celkové (komplexní) zateplení budovy, které vede k dosažení nízkoenergetického standardu budovy. Nejdůležitější podmínkou přidělení podpory bude dosažení výpočtové hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění (tedy bez vlivu účinnosti otopné soustavy): u rodinných domů na úrovni nejvýše 70 kwh/m 2 podlahové plochy za rok, u bytových domů na úrovni nejvýše 55 kwh/m 2 podlahové plochy za rok. Poznámka: Těchto hodnot lze ve většině případů dosáhnout pouze kvalitním zateplením obálky budovy bez nutnosti instalování systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla ze vzduchu. Pokud se žadateli podaří dosáhnout nižších hodnot měrné roční potřeby tepla na vytápění, a to: u rodinných domů na úrovni nejvýše 40 kwh/m 2 podlahové plochy za rok, u bytových domů na úrovni nejvýše 30 kwh/m 2 podlahové plochy za rok, přidělená dotace bude vyšší. Poznámka: Tyto hodnoty budou u většiny objektů dosažitelné pouze s použitím systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Zároveň je požadováno snížení výpočtové hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci komplexního zateplení alespoň o 40 % oproti stavu před jeho realizací. V případě, že žadatel s podporou tohoto programu nejdříve zrealizuje zateplení objektu dílčí (podoblast podpory A.2), a až následně komplexní, uvedený požadavek na snížení měrné potřeby tepla na vytápění se počítá oproti stavu před realizací dílčího zateplení. U bytových domů je požadováno provedení stavebně-technického posouzení budovy před podáním žádosti o podporu v této oblasti podpory. Pokud tento posudek doporučí provedení sanace statiky a opravu vnějšího pláště budovy, vlastník domu je povinen provést veškerá doporučená opatření, která jsou nutná pro kvalitní aplikaci zateplovacích systémů. Kde zjistit požadované hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění a u koho zajistit prokázání požadavků? u autorizovaného inženýra v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektant), u autorizovaného architekta, u energetického auditora na základě údajů z projektové dokumentace, případně lze hodnoty převzít z výpočtů pro průkaz energetické náročnosti budovy. Jaká bude forma dotace? Podpora je přidělována jako fixní částka na m 2 podlahové plochy komplexně zatepleného domu, anebo komplexně zateplené části domu a má formu dotace. Je stanovena maximální podlahová plocha, na kterou může být poskytnuta podpora, a to max. 350 m 2 na rodinný dům a 120 m 2 na bytovou jednotku v bytovém domě. Pro dotaci je stanoven procentní strop počítaný z uznatelných nákladů na zateplení obálky budovy (tj. včetně povrchové úpravy, výměny výplní otvorů oken a dveří, případně instalace systému nuceného větrání s rekuperací). Do této částky se nezapočítávají případné náklady na sanaci statických poruch nosné konstrukce a ostatní opravy vnějšího pláště budovy. V případě, že na stejný objekt již byla poskytnuta podpora na provedení dílčího zateplení (podoblast podpory A.2), bude přidělená dotace odpovídat rozdílu mezi plnou dotací na provedení komplexního zateplení a již poskytnutou dotací na provedení dílčího zateplení. Vysvětlení: Podpora fixní částkou na jednotkovou plochu odvrací riziko nadhodnocených investičních nákladů a neefektivně vynaložené podpory z veřejných prostředků, které by hrozilo, pokud by byla podpora přidělována v procentech. A.2 KVALITNÍ ZATEPLENÍ VYBRANÝCH ČÁSTÍ OBÁLKY BUDOVY (DÍLČÍ ZATEPLENÍ) V této oblasti je podporováno dílčí zateplení obálky budovy, čili vybraná opatření vedoucí k úsporám energie na vytápění, která jsou méně investičně náročná než komplexní zateplení. Nicméně u budov, v kterých bude zrealizováno dílčí zateplení, může být později zateplení dokončeno, a vlastník pak může požádat o podporu z podoblasti podpory A.1. Realizaci komplexního zateplení budovy si proto žadatel může rozložit do dvou fází. Tímto opatřením je umožněno zateplení také památkově chráněných budov, u kterých například zateplení vnějších stěn často není možné. Vybraná opatření je nutné realizovat vždy v plném rozsahu na celé ploše dané části obálky budovy. Pokud žadatel společně s dílčím zateplením mění zdroj sloužící k vytápění zateplované budovy, ať už z prostředků programu, nebo z vlastních prostředků, musí si k realizaci vybrat alespoň dvě z následujících pěti uvedených opatření. V případě, že zdroj nemění, musí si vybrat z této nabídky alespoň tři opatření. Vybraná opatření je nutné realizovat vždy v plném rozsahu na celé ploše dané části obálky budovy. Nabídka dílčích opatření vedoucích k úspoře energie na vytápění v obytných budovách: A.2.1 Zateplení vnějších stěn s dosažením U N <=0,25 A.2.2 Zateplení střechy nebo nejvyššího stropu s dosažením U N <=0,16. A.2.3 Zateplení podlahy nad zeminou s dosažením U N <=0,30, stropu nevytápěného sklepa, podlahy nad nevytápěným prostorem nebo stěn mezi vytápěným a nevytápěným prostorem s dosažením U N <=0,40. A.2.4 Výměna oken s dosažením U W <=1,2 a zároveň vnějších dveří (z vytápěného nebo částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí s dosažením U N <=1,2, nebo z vytápěného do částečně vytápěného prostoru s dosažením U N <=2,3). A.2.5 Instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla s účinností alespoň 75 % při dodržení podmínky, že v objektu jsou instalována těsná okna s celoobvodovým kováním a těsné vnější dveře (spárová průvzdušnost okenních a dveřních spár bude nejvýše i LV = 0, m 3.s -1.Pa -0,67 ). Poznámka: Je požadováno dosažení alespoň doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla danou částí obálky budovy UN [W/m 2 K] podle platných stavebních norem. Zároveň je požadováno snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci částečného zateplení alespoň o 20 % oproti stavu před jeho realizací. Hodnota spárové průvzdušnosti okenních a dveřních spár v případě realizace opatření A.2.5 bez současné realizace opatření A.2.4 může být dokladována pouze uvedením typu oken a dveří a fotografiemi jejich detailů. U bytových domů je požadováno provedení stavebně-technického posouzení budovy před podáním žádosti o podporu v této oblasti. Pokud tento posudek doporučí provedení sanace statiky a opravu vnějšího pláště budovy, vlastník domu je povinen provést veškerá doporučená opatření, která jsou nutná pro kvalitní aplikaci zateplovacích systémů. Kde zjistit požadované hodnoty součinitele prostupu tepla a u koho zajistit prokázání požadavků? u autorizovaného inženýra v oborech pozemní stavby, u technika prostředí a technologická zařízení budov (projektant), u autorizovaného architekta, u energetického auditora na základě údajů z projektové dokumentace, případně lze hodnoty převzít z výpočtů pro průkaz energetické náročnosti budovy. Jaká bude forma dotace? Podpora je přidělována jako fixní částka na m 2 podlahové plochy dílčím způsobem zateplené budovy, nebo dílčím způsobem zateplené její části. Má formu dotace. Různé výše dotace jsou stanoveny v případě, že žadatel realizuje dvě opatření, nebo alespoň tři opatření z nabídky. Je stanovena maximální podlahová plocha, na kterou může být poskytnuta podpora, a to max. 350 m 2 na rodinný dům a 120 m 2 na bytovou jednotku v bytovém domě. Pro dotaci je stanoven procentní strop počítaný z nákladů na realizaci vybraných opatření. Do uznatelných nákladů se započítávají náklady na povrchovou úpravu vnějších stěn a nezapočítávají se případné náklady na sanaci statických poruch nosné konstrukce a ostatní opravy vnějšího pláště budovy. B Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu V této oblasti je podporována výstavba nových rodinných a bytových domů nepanelové technologie v pasivním energetickém standardu. Co je to pasivní energetický standard? Základním kritériem je dosažení výpočtové hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění: u rodinných domů u bytových domů 2 na úrovni nejvýše 20 kwh/m podlahové plochy za rok, 2 na úrovni nejvýše 15 kwh/m podlahové plochy za rok. Poznámka: Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy nepřekročí hodnotu 0,22 W/(m 2.K) pro rodinné domy a 0,30 W/(m 2.K) pro bytové domy. Neprůvzdušnost obálky budovy bude garantována hodnotou n 50 <=0,6 h -1, která bude ověřena. Podrobné podmínky pro dosažení požadovaného pasivního energetického standardu u rodinných a bytových domů jsou uvedeny v Příloze č. 1. Kdo nejlépe zjistí, zda objekt splňuje parametry pasivního energetického standardu, a kdo zajistí prokázání splnění těchto parametrů? autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologických zařízení budov (projektant), autorizovaný architekt, energetický auditor na základě údajů z projektové dokumentace. Jaká bude forma dotace? Podpora je přidělována jako fixní částka na jeden rodinný dům, nebo na jednu bytovou jednotku v bytovém domě. Podpora má formu dotace. Příjemcem dotace je vlastník pasivního rodinného nebo bytového domu. Vysvětlení: Podpora fixní částkou na bytovou jednotku nevede k podpoře výstavby zbytečně rozlehlých obydlí. To je důležitá vlastnost programu, protože u novostaveb se vždy jedná o nový zdroj emisí CO 2. Úspora emisí bude v případě tohoto opatření vykazována jako rozdíl mezi stavbou v pasivním standardu a podobnou (se stejnou celkovou podlahovou plochou) stavbou splňující požadavky současně platné stavební normy na tepelně technické vlastnosti budov. C Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody C.1 VÝMĚNA ZDROJŮ NA TUHÁ A KAPALNÁ FOSILNÍ PALIVA NEBO ELEKTRICKÉHO VYTÁPĚNÍ ZA NÍZKOEMISNÍ ZDROJE NA BIOMASU A ÚČINNÁ TEPELNÁ ČERPADLA V této oblasti se podporuje náhrada zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva (lokální topeniště, domovní kotelny) a elektrického vytápění za nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních polutantů do ovzduší (viz Tabulka 1) a za účinná tepelná čerpadla. C.1.1 Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu Podporovány jsou pouze nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních polutantů do ovzduší. Požadavky na účinnost zdroje a jeho emisní parametry shrnuje Tabulka 1: Hranice pro podporované zdroje. V případě instalace mikrokogeneračních jednotek se požadované minimální hodnoty účinnosti vztahují na celkovou účinnost zdroje (při kombinované výrobě tepla a elektřiny). Instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva, u nichž je instalována akumulační nádrž o minimálním objemu 50 litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu, a zdroje na biomasu se samočinným přidáváním paliva budou dotačně zvýhodněny oproti instalaci zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží s menším objemem, nebo bez ní. Tabulka 1: Hranice pro podporované zdroje Dodávka paliva Ruční a samočinná Jmenovitý tepelný příkon [kw]* Minimální účinnost [%]** > Mezní hodnoty emisních koncentrací Oxid uhelnatý (CO) Celkový organický uhlík (TOC) Tuhé znečišťující látky (TZL) [v mg.m -3 při 10% O 2 ; v závorce v mg/kwh výhřevnosti paliva]*** (4 210) (2 400) 80 (160) 70 (140) 70 (140) 70 (140) * Jmenovitý tepelný příkon zdroje se vypočítá jako podíl běžně udávané hodnoty jmenovitého tepelného výkonu zdroje a jeho účinnosti. ** Při jmenovitém tepelném výkonu a u zdrojů se samočinnou dodávkou paliva i při tepelném výkonu částečném (odpovídajícím 0,3násobku jmenovitého tepelného výkonu). *** Při referenční jednotné výhřevnosti paliv 4,3 kwh/kg (15,5 MJ/kg). 2/6

9 DUBEN 2009 STRANA 9 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ Zelená úsporám Informace pro žadatele o podporu dotačního programu na zateplování a ekologické vytápění domů Kotle zařazené do Seznamu výrobků a technologií výše uvedené limity splňují. Případná instalace zdrojů s vyšším jmenovitým tepelným příkonem než 300 kw se musí řídit Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí k definici nízkoemisního spalovacího zdroje (č. 2/2009). 1 C.1.2 Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinná tepelná čerpadla Podporována jsou pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory 2 při dané teplotní charakteristice dosáhnou v závislosti na typu technologie těchto minimálních hodnot: C Země-voda 4,1 (při teplotní charakteristice S0/W35) C Vzduch-voda 3,0 (při teplotní charakteristice A2/W35) C Voda-voda 4,7 (při teplotní charakteristice W10/W35) Tepelná čerpadla zařazená do Seznamu výrobků a technologií výše uvedené limity splňují. Jiné technologie tepelných čerpadel nejsou podporovány. Otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena regulací zohledňující vnější a vnitřní teplotu. Poznámka: Tepelná čerpadla technologie vzduch voda jsou podporována nižší částkou (je stanoven nižší finanční strop dotace) oproti technologiím země voda a voda voda, a to vzhledem k nižším investičním nákladům a zároveň horšímu topnému faktoru. Co je nutné pro oblast C.1 doložit? C.2.2 Tepelná čerpadla v novostavbách Předpokládá se instalace tepelných čerpadel pouze pro rodinné domy. U typu tepelného čerpadla vzduch-voda musí být garantována jeho funkce až do teploty venkovního vzduchu 20 C. Otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena regulačními prvky zajišťujícími její pružný provoz podle vnějších klimatických podmínek a požadovaných podmínek vnitřního prostředí. Zařízení může být instalováno pouze do novostaveb, jejichž měrná roční potřeba tepla na vytápění je menší než 50 kwh/m 2. Podporována jsou pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory 3 při dané teplotní charakteristice dosáhnou v závislosti na typu technologie těchto minimálních hodnot: C Země-voda C Vzduch-voda C Voda-voda 4,1 (při teplotní charakteristice S0/W35) 3,0 (při teplotní charakteristice A2/W35) 4,7 (při teplotní charakteristice W10/W35) Tepelná čerpadla zařazená do Seznamu výrobků a technologií výše uvedené limity splňují. Jiné technologie tepelných čerpadel nejsou podporovány. Otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být vybavena regulací zohledňující vnější a vnitřní teplotu. Poznámka: Tepelná čerpadla technologie vzduch voda jsou podporována nižší částkou (je stanoven nižší finanční strop dotace) oproti technologiím země voda a voda voda, a to vzhledem k nižším investičním nákladům a zároveň horšímu topnému faktoru. Poznámka: Tato podmínka má zabránit neefektivnímu využívání veřejných prostředků pro technicky nevhodné instalace (např. na nevhodně orientovaných střechách). Co je nutné doložit? Splnění těchto podmínek musí být doloženo odborným výpočtem. Kdo tento výpočet může zpracovat? autorizovaný inženýr nebo technik v oboru pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektant), energetický auditor, dodavatelská firma solárních panelů. Jaká bude forma dotace? Podpora je přidělována jako procentní částka z uznatelných investičních nákladů na pořízení solárně-termických kolektorů, jejich montáž a zapojení do systému přípravy teplé vody, případně do otopné soustavy. Pro výši podpory na jeden projekt je stanoven absolutní strop. Podpora má formu dotace. D Dotační bonus za vybrané kombinace opatření Následující kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze při současném podání žádosti, avšak maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací): Žadatel musí doložit, že novým zdrojem nahrazuje původní zdroj spalující tuhá nebo kapalná fosilní paliva, nebo původní elektrické vytápění (akumulační nebo přímotopné). To žadatel prokáže čestným prohlášením o likvidaci původního zdroje a závazkem provozovat a udržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu 15 let (vzor viz nebo jej vyměnit za zdroj se stejnými nebo lepšími ekologickými parametry. Čestné prohlášení, v němž se příjemce podpory zaváže, že bude v kotli na biomasu podpořeném z programu používat pouze ta paliva, pro která výrobce garantuje požadovanou hodnotu účinnosti a požadované mezní hodnoty emisních koncentrací. (vzor na Žadatel předloží výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění budovy, návrh výkonu nového zdroje, způsobu jeho regulace a zapojení do otopné soustavy. Co je nutné pro oblast podpory C.2 doložit? Čestné prohlášení, v němž se příjemce podpory zaváže, že bude v kotli na biomasu podpořeném z programu používat pouze ta paliva, pro která výrobce garantuje požadovanou hodnotu účinnosti a požadované mezní hodnoty emisních koncentrací. (vzor na Čestné prohlášení, v němž se žadatel zaváže provozovat a udržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu 15 let (vzor na nebo jej vyměnit za zdroj se stejnými nebo lepšími ekologickými parametry. Žadatel musí předložit výpočet měrné potřeby tepla na vytápění budovy, která nesmí překročit 50 kwh/m 2 podlahové plochy, návrh výkonu nového zdroje, způsobu jeho regulace a zapojení do otopné soustavy. Kdo tento výpočet může zpracovat? A.1 (komplexní zateplení) + C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo), A.1 (komplexní zateplení) + C.3 (solárně-termické kolektory), B.1 (pasivní novostavba) + C.3 (solárně-termické kolektory), C.2 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo do novostavby) + C.3.2 (solárně-termické kolektory na přípravu teplé vody a přitápění), pokud bude provedeno opatření A.2 (dílčí zateplení), je zvýhodněna dotačním bonusem také kombinace: C.1 (zdroj na biomasu nebo tepelné čerpadlo; zdroj na biomasu pouze s ruční dodávkou paliva s akumulační nádrží, nebo se samočinnou dodávkou paliva) + C.3.2 (solárně-termické kolektory na přípravu teplé vody a přitápění). Kombinace dílčího zateplení a výměny zdroje je zvýhodněna podmínkami pro výběr opatření v oblasti podpory A Nastavení výše podpory Kdo tento výpočet může zpracovat? autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby, technika prostředí a technologická zařízení budov (projektant), autorizovaný architekt, energetický auditor na základě projektové dokumentace, v této podoblasti podpory může požadavky doložit také autorizovaný technik ve výše uvedených oborech, výpočet některých hodnot je také možno převzít z výpočtů pro průkaz energetické náročnosti budovy. Jaká bude forma dotace? Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení nového zdroje a jeho příslušenství a nákladů na jeho zapojení do otopné soustavy. Úpravy otopné soustavy nejsou v tomto programu podporovány. Pro výši podpory na jeden projekt je stanoven absolutní strop. Podpora má formu dotace. Doporučení: Žadatelům je doporučeno kombinovat výměnu zdroje s komplexním, nebo alespoň dílčím zateplením obálky budovy, případně také s instalací solárně-termických kolektorů. C.2 INSTALACE NÍZKOEMISNÍCH ZDROJŮ NA BIOMASU A ÚČINNÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DO NOVOSTAVEB V rámci této podoblasti podpory jsou podporovány pouze zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních polutantů do ovzduší (viz Tabulka 1: Hranice pro podporované zdroje) a účinná tepelná čerpadla instalovaná do novostaveb, jejichž měrná roční potřeba tepla na vytápění je menší než 50 kwh/m 2. C.2.1 Zdroje na biomasu v novostavbách V této oblasti podpory se nepodporuje instalace zdrojů na biomasu s ručním přidáváním paliva s akumulační nádrží menší než 50 litrů na jeden kilowatt jmenovitého tepelného příkonu kotle, nebo bez ní. Požadavky na technickou kvalitu nových zdrojů jsou totožné s těmi pro podoblast podpory C zdroj.pdf 2 podle EN 255 autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby, technik prostředí a technologická zařízení budov (projektant), autorizovaný architekt, energetický auditor na základě projektové dokumentace, v této podoblasti podpory může požadavky doložit také autorizovaný technik ve výše uvedených oborech, výpočet některých hodnot je také možno převzít z výpočtů pro průkaz energetické náročnosti budovy. Jaká bude forma dotace? Podpora je přidělována jako procentní částka z investičních nákladů na pořízení nového zdroje a jeho příslušenství a z nákladů na jeho zapojení do otopné soustavy. Úpravy otopné soustavy nejsou v tomto programu podporovány. Pro výši podpory na jeden projekt je stanoven absolutní strop. Podpora má formu dotace. Doporučení: Žadatelům je doporučeno kombinovat výměnu zdroje s komplexním, nebo alespoň dílčím zateplením obálky budovy, případně také s instalací solárně-termických kolektorů. C.3 INSTALACE SOLÁRNĚ-TERMICKÝCH KOLEKTORŮ V této oblasti je podporována instalace solárně-termických kolektorů na rodinné a bytové domy (novostavby i stávající stavby), a to buď pro přípravu teplé vody, nebo pro kombinaci přípravy teplé vody a přitápění. Podporovány nebudou fotovoltaické systémy určené k výrobě elektrické energie. Jaké podmínky je nutno splnit? Podmínkou pro poskytnutí dotace je dosažení minimálního ročního předpokládaného zisku energie, a to: kwh/m kolektorové absorpční plochy, celkem kwh pro instalaci na rodinném domě, celkem kwh na bytovou jednotku pro instalaci na bytovém domě. U instalace, která slouží zároveň k přitápění, se požadované hodnoty předpokládaného zisku za instalaci zvyšují 1,3krát. 3 podle EN 255 Nastavení maximální výše podpory je rozlišeno dle právní formy žadatele, přičemž základní členění je: Fyzické osoby nepodnikatelé Právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé Nastavení výše podpory pro fyzické osoby nepodnikatele Maximální procentní výše podpory a maximální částky pro podporu jsou pro jednotlivá opatření pro fyzické osoby nepodnikatele uvedeny v tabulce, přičemž maximální celkový limit výše podpory na jeden subjekt činí 30 mil. korun: Tabulka 2: Podporovaná opatření Nastavení výše podpory u jednotlivých opatření programu pro fyzické osoby nepodnikatele Jednotka dotace Výše dotace RODINNÉ DOMY Komplexní zateplení RD, 40 kwh/m 2 Kč/m 2 ; max. % 1 950; 50 Komplexní zateplení RD, 70 kwh/m 2 Kč/m 2 ; max. % 1 300; 50 Dílčí zateplení RD alespoň tři opatření Kč/m 2 ; max. % 850; 50 Dílčí zateplení RD dvě opatření Kč/m 2 ; max. % 650; 50 Novostavba RD v pasivním standardu tis. Kč 220 Zdroj na biomasu v RD s ruční dodávkou paliva s akumulační nádrží, nebo zdroj na biomasu se samočinnou dodávkou paliva %; max. tis. Kč 60; 80 Zdroj na biomasu v RD s ruční dodávkou paliva bez akumulační nádrže %; max. tis. Kč 50; 50 Tepelné čerpadlo země voda, voda voda %; max. tis. Kč 30; 75 Tepelné čerpadlo vzduch voda %; max. tis. Kč 30; 50 Solárně-termické kolektory na RD, pouze ohřev teplé vody %; max. tis. Kč 50; 55 Solárně-termické kolektory na RD, ohřev teplé vody i přitápění %; max. tis. Kč 50; 80 Dotační bonus při kombinaci opatření u RD tis. Kč/RD 20 BYTOVÉ DOMY Komplexní zateplení BD, 30 kwh/m 2 Kč/m 2 ; max. % 1 350; 50 3/6

10 DUBEN 2009 STRANA 10 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ Zelená úsporám Informace pro žadatele o podporu dotačního programu na zateplování a ekologické vytápění domů Komplexní zateplení BD, 55 kwh/m 2 Kč/m 2 ; max. % 900; 50 Dílčí zateplení BD alespoň tři opatření Kč/m 2 ; max. % 600; 50 Dílčí zateplení BD dvě opatření Kč/m 2 ; max. % 450; 50 Novostavba BD v pasivním standardu tis. Kč/b.j. 140 Zdroj na biomasu v BD %; max. tis. Kč/b.j. 50; 25 Solárně-termické kolektory na BD, pouze ohřev teplé vody %; max. tis. Kč/b.j. 50; 25 Solárně-termické kolektory na BD, ohřev teplé vody i přitápění %; max. tis. Kč/b.j. 50; 35 Dotační bonus při kombinaci opatření u BD tis. Kč/BD Nastavení maximální výše podpory pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele Dotace pro právnické osoby bude poskytována v souladu s právními předpisy v oblasti veřejné podpory, a to: formou podpory de minimis, 4 formou blokové výjimky dle nařízení Komise (ES) č. 800/2008, články 21 (opatření na úsporu energie) a 23 (obnovitelné zdroje energie). V případě, kdy žadatel právnická osoba nemá v rámci podpory de minimis vyčerpán limit eur, může si zvolit, zda bude žádat v režimu de minimis, nebo formou blokové výjimky. V opačném případě může žádat pouze formou blokové výjimky. Podpora de minimis De minimis je podpora malého rozsahu, která spolu s ostatními podporami de minimis, poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let, nesmí přesáhnout výši odpovídající částce eur. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis, poskytnuté v předchozím tříletém období. Za tříleté období se považují fiskální roky používané k daňovým účelům. Bloková výjimka Maximální výše podpory je členěna dle velikosti žadatele: malý podnik 40 % střední podnik 30 % velký podnik 20 % 5 Maximální celkový limit výše podpory na jeden subjekt činí 30 mil. korun. 3. Seznam odborných dodavatelů a seznam výrobků a technologií Zaměření programu Zelená úsporám jednoznačně vyžaduje využití takových materiálů, výrobků a zařízení a zároveň poskytovaných služeb, které zajistí dosažení cílů programu a environmentálních přínosů pro společnost a jež zároveň budou zárukou kvality pro realizátory projektů. V rámci programu jsou zavedeny dva seznamy: Seznam odborných dodavatelů (SOD) Seznam výrobků a technologií (SVT) Oba seznamy jsou otevřené pro všechny dodavatele a výrobky, které splní předem stanovené podmínky programu. Oba seznamy jsou sestaveny jako maximálně transparentní a umožňují jednoduchou a přehlednou orientaci žadatelům o dotaci z programu. V rámci programu platí podmínka, že lze použít pouze výrobky, zařízení a technologie uvedené v SVT, stejná pravidla platí i pro poskytovatele služeb lze využít pouze služeb subjektů uvedených v SOD, nelze například zajistit montáž kotle nebo jinou službu svépomocí. druh služby (montáže kotlů, zateplování, výstavba pasivních domů apod.), specifikace a omezení služby/služeb, kraj, v kterém je dodavatel schopen službu nebo služby poskytovat. Seznam kromě identifikačních údajů dodavatele obsahuje i další informace podstatné pro rozhodování žadatele:! Osvědčení reference dodavatele na poskytované služby, počet zakázek realizovaných v rámci projektů v programu, nabídky dalších služeb a výhod. dodavatelů může být limitováno z hlediska nejen činností, ale i konkrétních produktů (například montáž kotlů pouze omezeného okruhu typů nebo značek). SVT obsahuje materiály, výrobky a technologie splňující legislativní požadavky a technické parametry, které zajišťují jejich environmentální přínosy. Seznam výrobků a technologií je členěn takto: dle jednotlivých oblastí podpory, dle podoblastí podpory, dle jednotlivých kategorií materiálů, výrobků a technologií, které jsou v rámci programu podporovány (například kotle na biomasu, solární kolektory, rekuperace atd.). Důvody pro zavedení obou seznamů:! Před Dosažení cílů a přínosů programu snížení emisí CO, prašnosti, 2 vyšší využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla. Zajištění minimálních standardů kvality výrobků, materiálů a technologií včetně jejich environmentálních přínosů. Zabezpečení kvality poskytovaných služeb díky osvědčení o zaškolení a zkušenostem poskytovatelů služeb. realizací projektu se vždy přesvědčte, že jsou pořizovaný výrobek či technologie zařazeny v SVT a realizační firma v SOD. Pokud nejsou výrobek či dodavatel v seznamech zařazeny, nelze proplatit dotaci na takový projekt. Doporučení žadatelům při práci se Seznamem odborných dodavatelů: V případě, že jste se již rozhodli pro konkrétního dodavatele, ověřte si jeho zařazení v SOD s dostatečným předstihem, aby v případě, že v SOD není, mohl být včas do seznamu zapsán. Lhůta pro zápis do SOD je 30 dní. Vyberte si ze SOD více vhodných dodavatelů a porovnejte jejich ceny, termíny dodání a další parametry (například certifikace, zkušenost s obdobnými projekty apod.). Vyžadujte vždy uzavření smlouvy s dodavatelem, nebo alespoň vystavení objednávky, nejlépe včetně položkového rozpočtu. Dodavatel uvedený v seznamu je povinen poskytnout minimálně pětiletou záruku na prováděné služby. Ověřte si dodavatelem uváděné reference. Ověřte si, že doklady vystavené dodavatelem jsou v souladu s požadavky programu (porovnání se vzorem faktury, předávacího protokolu atd.). V případě nesouladu nebo neetického jednání dodavatele upozorněte SFŽP na tuto skutečnost prostřednictvím Zelené linky nebo u. Doporučení pro žadatele při práci se Seznamem výrobků a technologií: Vyberte si jiný výrobek či dodavatele. Aktualizaci databází obou seznamů zajišťuje SFŽP, na který se můžete s dotazy, připomínkami i návrhy na zařazení výrobků či dodavatelů obrátit prostřednictvím Zelené linky. 4. Proces podání a administrace žádosti V rámci programu Zelená úsporám je možno žádat o dotaci před realizací i po realizaci opatření. Žadatel má nárok na přiznání podpory, pokud splňuje všechny podmínky jednotlivých oblastí podpory, včetně termínu ukončení realizace opatření po 1. dubnu Žádost o poskytnutí podpory podává žadatel na formuláři, který je k stažení na stránkách programu Pokyny pro jeho správné vyplnění jsou uvedeny v této kapitole, přílohy k žádosti jsou pak uvedeny v kapitole 5. tohoto dokumentu. Termín podání žádosti Podání žádosti před zahájením realizace Žádost o podporu lze podat před zahájením realizace na základě ohlášení stavby, nebo vydání stavebního povolení. Dotace je v tomto případě definitivně přiznaná po ukončení akce a doložení požadovaných příloh. Podání žádosti po ukončení realizace Žádost o podporu lze podat do 12 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu, nejpozději do V případě vyčerpání finančních prostředků si SFŽP vyhrazuje právo vyhlásit termín ukončení podávání žádostí dříve. Doba účinnosti rozhodnutí pro jednotlivé oblasti podpory: A 18 měsíců, B 24 měsíců, C 6 měsíců, maximálně však do Přijímány budou pouze žádosti o podporu na projekty, které byly dokončeny po (rozhodné datum). Při vyplňování žádostí a zajišťování potřebných údajů a příloh se žadatel nebo zpracovatel projektové dokumentace může v případě potřeby dalších informací nebo nejasností obrátit na Zelenou linku programu, vyhledat informace na internetových stránkách programu nebo konzultovat svou žádost na podacích místech (krajská pracoviště SFŽP nebo pobočky pověřených bankovních institucí, jejichž seznam je uveden na internetových stránkách programu). Žadatel, anebo jím zmocněná osoba se s vyplněnou papírovou žádostí, všemi požadovanými přílohami a průkazem totožnosti osobně dostaví na podací místo pro podání žádosti (krajské pracoviště SFŽP nebo pobočka pověřené bankovní instituce). Podací místa: Žádost o podporu na zateplení rodinných domů (oblast podpory A) nebo na výstavbu nových rodinných domů v pasivním standardu (oblast podpory B) se k posouzení projektové dokumentace předkládá krajským pracovištím SFŽP. Potvrzenou projektovou dokumentaci si žadatel vyzvedne a následně odevzdá na pobočce pověřené bankovní instituce, která je podacím místem pro tyto podoblasti podpory a kde je žádost poté i administrována. Žádosti o podporu v oblasti využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a přípravu teplé vody (oblast podpory C) u rodinných domů se podávají přímo na pracovišti některé z pověřených bank. Oba seznamy včetně vyhledávání dle různých kritérií a možnosti získat poměrně podrobné informace jak o výrobcích (například účinnost kotle na biomasu, emisní třída, příkon atd.), tak o dodavatelích jsou k dispozici na webových stránkách programu ( SOD zahrnuje dodavatele poskytovatele služeb, kteří prokázali svoji kvalifikaci včetně osvědčení o odbornosti dodavatele v jedné či více činnostech, které jsou v rámci programu podporované. SOD je členěn dle těchto hledisek: Porovnejte více materiálů, výrobků či zařízení mezi sebou z hlediska technických parametrů. Seznam vám vymezuje okruh podporovaných výrobků, nikoliv však to, kde jej finálně pořídíte rozdíl mezi cenami u výrobce a maloobchodními cenami může být velmi významný. Při výběru zohledněte nejen pořizovací cenu, ale i další kritéria, zejména technické vlastnosti výrobku a vhodnost pro využití ve vaší nemovitosti. Pro služby spojené s instalací, montáží a souvisejícími činnostmi je třeba využít služeb dodavatelů uvedených v SOD. Co mám udělat, když výrobek či dodavatel nejsou v seznamu uvedeni? Žádosti o podporu na zateplení stávajících bytových domů (oblast podpory A) a výstavby nových bytových domů v pasivním standardu (oblast podpory B), jakož i na výměnu zdrojů vytápění u bytových domů (oblast podpory C) jsou předkládány příslušným krajským pracovištím SFŽP, kde jsou žádosti posouzeny a poté i administrovány. Kombinované žádosti o podporu (možné bonusové kombinace oblastí jsou uvedeny v podkapitole 2.2.) se k posouzení projektové dokumentace předkládají KP SFŽP. Na základě kladného stanoviska SFŽP se posouzené žádosti předkládají pracovištím pověřené banky v případě rodinných domů, krajským pracovištím SFŽP pak v případě bytových domů. 4 Dotace poskytované podle blokové výjimky bude maximálně do výše 20, 30 a 40 % uznatelných nákladů, a to dle (ekonomické) velikosti subjektu (doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996, o definici malých a středních podniků (Úř. věst. I. 107, S4)), 5 Identifikaci velikosti podnikatelského subjektu se určí dle přílohy příručky podle metodiky pro stanovení velikosti podniku. Kontaktujte Zelenou linku programu, zda daný výrobek či dodavatel právě nečekají v lhůtě na zápis. Doporučte výrobci, anebo prodejci materiálů, výrobků nebo zařízení, aby zažádal o zařazení materiálu, výrobku nebo zařízení do SVT, a doporučte dodavateli zápis jeho dodavatelské firmy do SOD. Krajská pracoviště SFŽP Jihočeský kraj Mánesova 3a, České Budějovice Jihomoravský kraj Šumavská 31, Brno 4/6

11 DUBEN 2009 STRANA 11 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ Zelená úsporám Informace pro žadatele o podporu dotačního programu na zateplování a ekologické vytápění domů Karlovarský kraj Majakovského 707/29, Karlovy Vary Královéhradecký kraj Československé armády 383, Hradec Králové Liberecký kraj Nám. Dr. E. Beneše 26, Liberec 3 Moravskoslezský kraj Českobratrská 7, Ostrava 2 Olomoucký kraj Wellnerova 7, Olomouc Pardubický kraj Smilova 307, Pardubice Plzeňský kraj Kopeckého sady 11, Plzeň Praha Olbrachtova 2006/9, Praha 4 Středočeský kraj Olbrachtova 2006/9, Praha 4 Ústí nad Labem Stroupežnického 7, Ústí nad Labem Kraj Vysočina Havlíčkova 111, Jihlava Zlínský kraj J. A. Bati 5520 (budova č. 22), Zlín Kontakty na pobočky pověřených bank jsou uvedeny na stránkách programu Proces žádosti podávané před realizací investiční akce 1. fáze 1) Žádost a požadované přílohy Žadatel vyplní formulář žádosti a ve spolupráci s autorizovaným projektantem, nebo energetickým auditorem, nebo autorizovaným inženýrem, nebo autorizovaným technikem, anebo dodavatelem vypracuje také krycí list technických parametrů (dále jen krycí list), který je nezbytnou přílohou žádosti. K těmto formulářům doplní ostatní přílohy dle seznamu příloh (zejm. list vlastnictví a projektovou dokumentaci), které spolu s dokladem totožnosti, popř. i s plnou mocí osobně doručí na vybrané podací místo (pobočku pověřené banky nebo krajské pracoviště SFŽP). U žádosti o podporu v oblasti A nebo B pro rodinné domy je třeba nejprve předložit žádost k posouzení příslušnému krajskému pracovišti SFŽP, kde žadatel získá potvrzení o kontrole projektové dokumentace. Teprve s tímto potvrzením podává žádost na podacím místě, čili na vybrané pobočce pověřené bankovní instituce. 2) Kontrola žádosti a příloh Pracovník podacího místa (krajské pracoviště SFŽP, banka) nejprve ověří totožnost žadatele (občanský průkaz, cestovní pas, popř. plnou moc). Pracovník podacího místa zkontroluje, zda jsou žádost a krycí list vyplněny na předepsaných formulářích, zda jsou vyplněna všechna požadovaná pole formulářů a zda jsou dodány požadované přílohy. Zejména se kontroluje, zda jsou v krycím listu uvedeny materiály a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a firmy zapsané v Seznamu odborných dodavatelů (zda je výrobek zařazen v Seznamu výrobků a technologií a dodavatel v Seznamu odborných dodavatelů, žadatel zjistí na V případě, že nejsou dodány všechny přílohy, nebo jsou žádost či krycí list vyplněny neúplně či chybně (např. je uveden dodavatel, který není zaspán v SOD), jsou tyto dokumenty žadateli vráceny k dalšímu doplnění či přepracování. Je-li to možné, mohou být případné nedostatky opraveny přímo na podacím místě. 3) Schválení příslibu přidělení dotace Tento krok nastává ve chvíli, kdy žadatel na podací místo dodal kompletní žádost včetně všech požadovaných příloh, a to za předpokladu, že výše uvedená žádost splnila podmínky programu. Žadatel na svoji adresu obdrží doporučený dopis s třemi výtisky smlouvy o poskytnutí dotace, která je platná po určitou dobu: 6 měsíců pro oblast podpory C, 18 měsíců pro oblast podpory A a 24 měsíců pro oblast podpory B, nejdéle však do Jeden podepsaný výtisk smlouvy žadatel podepíše a odešle zpět na centrálu SFŽP odboru GIS, jeden výtisk předá bance, nebo krajskému pracovišti SFŽP podle toho, kde bude žádat o finanční prostředky, a jeden výtisk si ponechá. V této fázi může být žadatel podroben kontrole před realizací projektu. Tato kontrola má za cíl prověřit, zda opatření, na které se žádá, již nebylo zrealizováno, a zda údaje o objektu / původním zdroji vytápění, uvedené v předložené dokumentaci, jsou pravdivé. 2. fáze 4) Realizace investice 2. fáze nastává po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. Žadatel musí mít veškerá povolení, která jsou nezbytná pro realizaci jeho záměru. Žadatel musí použít materiály, technologie a zařízení zapsané Seznamu výrobků a technologií a dodavatele zapsané v Seznamu odborných dodavatelů, což musí souhlasit s údaji v krycím listu. Nedodržení této podmínky má za následek nepřidělení dotace! V této fázi žadatel realizuje vlastní stavební a technologická opatření, která vedou k snížení energetické náročnosti budov, nebo k využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Žadatel shromažduje veškeré faktury a doklady o zaplacení. Žadatel zajistí kolaudaci stavby, nebo oznámí její užívání a/nebo uvede zařízení na využívání OZE do provozu. V této fázi může být žadatel podroben kontrole průběhu realizace projektu, která je zaměřená zejména na kontrolu postupu realizace a dodržení skutečností uvedených v žádosti a podmínek programu. 5) Shromáždění potřebných dokladů k proplacení dotace Aby mohla být žadateli vyplacena dotace, je nejprve nutné shromáždit potřebné dokumenty: faktury od dodavatelů, písemné potvrzení dodavatelů o přijetí platby ve fakturované výši, nebo bankovní výpis a oznámení o užívání stavby, případně kolaudační souhlas, nebo protokol o uvedení zařízení do trvalého provozu. Na fakturách adresovaných žadateli musejí být uvedeny materiály, technologie a dodavatelé v souladu s údaji v krycím listu. 6) Doložení realizace akce Žadatel na podacím místě (kde podával žádost) doloží doklady shromážděné během předchozí fáze a předloží smlouvu. Pracovník podacího místa posoudí, zda jsou doklady v souladu s žádostí a jejími přílohami a s podmínkami programu. Pracovník podacího místa zkontroluje, zda stanovená výše dotace nepřekročila v podmínkách programu stanovenou hranici maximální dotace a zda investiční náklady nebyly ve skutečnosti nižší než deklarované v smlouvě. Pokud by k této skutečnosti došlo, musí se výše dotace stanovená v smlouvě krátit ustanovením dodatku k smlouvě. V případě, že jsou veškeré přílohy a doklady v pořádku, žadatel obdrží potvrzení správnosti dokladů o realizaci akce (dále jen potvrzení). V opačném případě je žadatel vyzván k doplnění. Pokud tyto doklady nedoplní, je mu dotace zamítnuta (žadatel obdrží vyrozumění poštou). 7) Proplacení dotace žadateli Žadateli, který obdržel potvrzení, banka, anebo SFŽP (v případě bytových domů) proplatí dotaci na číslo účtu uvedené v žádosti bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od vystavení potvrzení. V této fázi projektu může být provedena kontrola po dokončení projektu porovnání dosaženého stavu s deklarovaným. Tento typ kontroly bude prováděn i jako monitorovací kontrola za účelem kontroly plnění monitorovacích indikátorů projektu a ověření udržitelnosti projektu. 8) Archivace uchovávání dokumentace k projektu Po dokončení celého procesu je celá složka dokumentace odeslána bankou, anebo krajským pracovištěm SFŽP na centrálu SFŽP k archivaci Proces žádosti podávané po ukončení realizace investiční akce 1) Žádost a požadované přílohy Žadatel vyplní formulář žádosti a spolu s autorizovaným projektantem, nebo energetickým auditorem, nebo autorizovaným inženýrem, nebo autorizovaným technikem, anebo dodavatelem také vypracuje krycí list technických parametrů, který je nezbytnou přílohou žádosti. K těmto dokumentům přiloží také ostatní povinné přílohy dle seznamu příloh (zejména list vlastnictví a projektovou dokumentaci, faktury od dodavatelů, doklad o zaplacení faktur ve formě výpisu z bankovního účtu, nebo písemného potvrzení dodavatele o přijetí platby ve fakturované výši a oznámení o užívání stavby, případně kolaudační souhlas, nebo protokol o uvedení zařízení do trvalého provozu), které spolu s dokladem totožnosti, anebo plnou mocí doručí na podací místo (vybraná pobočka banky, nebo krajské pracoviště SFŽP). 2) Kontrola žádosti a příloh Pracovník podacího místa nejprve ověří totožnost žadatele (občanský průkaz a případně plná moc). Pracovník podacího místa zkontroluje, zda jsou žádost a krycí list vyplněny na předepsaných formulářích, zda jsou všechna požadovaná pole formulářů vyplněna a zda jsou dodány požadované přílohy. Zejména se kontroluje, zda jsou v žádosti uvedeny materiály, technologie a firmy, jež jsou zařazeny v seznamech (SVT a SOD). Zda je dodavatel v Seznamu odborných dodavatelů, žadatel zjistí na adrese Pracovník podacího místa zkontroluje, zda byly dodrženy veškeré lhůty stanovené programem. V případě, že nejsou dodány všechny přílohy, nebo je žádost vyplněna neúplně či chybně (např. je uveden dodavatel, který není uveden v SOD), jsou tyto dokumenty žadateli vráceny s tím, že je žadatel je buď doplní, nebo že v případě uvedení dodavatele, který není v SOD, nesplnil základní podmínky. Nedostatky, které lze doplnit či odstranit na pobočce banky, je možno odstranit přímo na místě. 3) Potvrzení správnosti žádosti a schválení žádosti ze strany SFŽP Tento krok nastává ve chvíli, kdy žadatel na podací místo dodal kompletní žádost včetně všech požadovaných příloh, a to za předpokladu, že výše uvedené dokumenty splnily podmínky programu. Žadatel na svoji adresu obdrží doporučený dopis s rozhodnutím a s třemi výtisky smlouvy o poskytnutí dotace, která je platná po určitou dobu: 6 měsíců pro oblast podpory C, 18 měsíců pro oblast podpory A a 24 měsíců pro oblast podpory B, nejdéle však do Jeden podepsaný výtisk smlouvy žadatel podepíše a odešle zpět Odboru GIS SFŽP, jeden výtisk předá bance, nebo krajskému pracovišti SFŽP podle toho, kde bude žádat o finanční prostředky, a jeden výtisk si ponechá. 4) Proplacení dotace žadateli Za předpokladu, že veškeré podklady byly v pořádku, bude žadateli na základě předložení podepsaného rozhodnutí proplacena dotace na číslo účtu uvedené v žádosti, a to nejpozději do 30 dnů od předložení rozhodnutí. V této fázi projektu bude probíhat kontrola po dokončení projektu porovnání dosaženého stavu s deklarovaným. Tento typ kontroly bude prováděn i jako monitorovací kontrola za účelem kontroly plnění monitorovacích indikátorů projektu a ověření udržitelnosti projektu. 5) Archivace uchovávání dokumentace k projektu V případě, že je celý proces zrealizován, je celá složka dokumentace bankou, nebo KP SFŽP odeslána na centrálu SFŽP k archivaci Změna příjemce podpory V případech, kdy po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory má dojít k odůvodněné změně příjemce podpory na základě změny vlastnických práv k domu s instalovaným podpořeným zařízením, nebo k zateplenému, příp. nově pořízenému domu, může SFŽP tuto změnu povolit v případě, že nový příjemce může dle platných zásad obdržet daný typ podpory a že tím nebude ohroženo splnění požadovaného účelu dané akce ani dalších stanovených podmínek. Změna příjemce bude provedena formou dodatku k smlouvě. 5. Přílohy k žádosti 5.1. Přílohy k žádostem podávané před realizací akce V případě žádosti podávané po realizaci investiční akce žadatel předkládá přílohy uvedené v této kapitole (5.1) zároveň s přílohami uvedenými v kapitole 5.2. Doklad o právní subjektivitě žadatele tuto přílohu nedokládá fyzická osoba nepodnikající. Ostatní subjekty dokládají. Plná moc žadatele s ověřeným podpisem, je-li žadatel zastoupen tato příloha se dokládá pouze v případě, že žádost vyřizuje jiná osoba než majitel(é) uveden(í) ve výpisu z katastru nemovitostí. Je nutné doložit originál, nebo ověřenou kopii plné moci osoby pověřené jednáním s bankovní institucí, nebo SFŽP. Formulář plné moci je k stažení na stránkách programu List vlastnictví k nemovitosti, na které proběhne realizace opatření list vlastnictví žadatel získá na příslušném katastrálním úřadě nebo prostřednictvím CzechPointu (seznam míst je uveden na Příloha je dokládána v originále. Formulář souhlasného prohlášení vlastníků nemovitosti s ověřenými podpisy v případě, že žadatel není jediným vlastníkem formulář je k stažení na stránkách programu Dokládá se v originále, nebo ověřené kopii. Tato příloha dokladuje souhlas všech vlastníků nemovitosti, že jsou seznámeni s předmětem realizace a se skutečností, že akce je financována z dotace, z které vyplývají povinnosti, jež je nutné pro obdržení dotace plnit. Krycí list technických parametrů formulář krycího listu je k stažení na stránkách programu Za správnost údajů v krycím listě a za jejich soulad s projektovou dokumentací ručí zpracovatel projektové dokumentace. Projektová dokumentace stavební dokumentace nutná k ohlášení stavby nebo vydání stavebního povolení podle 5/6

12 DUBEN 2009 STRANA 12 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘ EDÍ Zelená úsporám Informace pro žadatele o podporu dotačního programu na zateplování a ekologické vytápění domů platného znění stavebního zákona a prováděcích vyhlášek. Součástí je výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění v kwh/m 2, prokazující splnění vyhlášených podmínek poskytnutí dotace na vyhlášená opatření. V případě instalace zdroje na vytápění je nutné k dokumentaci umístění zařízení do stavby a zapojení do systémů technických zařízení domu doložit výpočet tepelných ztrát objektu jako doklad vhodnosti volby výkonu podpořeného kotle, nebo tepelného čerpadla. Projektová dokumentace musí obsahovat odborný posudek, kterým se pro potřeby programu rozumí: A. Úspora energie na vytápění posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budov podle ČSN Tepelná ochrana budov v platném znění, výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění podle harmonizovaných technických norem, např. ČSN EN ISO a dalších v platném znění, případně podle technických a právních předpisů je nahrazujících. B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu posouzení tepelně technických vlastností konstrukcí budov podle ČSN Tepelná ochrana budov v platném znění, výpočet požadovaných hodnot pro rodinné domy podle TNI a pro bytové domy podle TNI C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody C.1. Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2. Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.3. Instalace solárně-termických kolektorů projektové řešení zpracované podle projektových podkladů výrobce/dodavatele instalovaného zařízení, pro C.1. a C.2. výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění podle harmonizovaných technických norem, např. ČSN EN ISO a dalších v platném znění, případně podle technických a právních předpisů je nahrazujících, pro C.3. výpočet očekávaných solárních zisků zařízení Přílohy k žádostem podávané po realizaci akce Kopie kolaudačního rozhodnutí nebo oznámení o užívání stavby podle 119 a 120 zákona č. 183/2006 Sb. tato příloha se přikládá v případě, že předmět realizace podléhá ohlášení, nebo stavebnímu povolení. V ostatních případech se dokládá protokol o uvedení zařízení do trvalého provozu podepsaný žadatelem a pracovníkem montážní firmy (dodavatel SOD). Faktura(y) s potvrzením dodavatele(ů) o úhradě tato příloha dokládá potvrzení o zaplacení předmětu realizace. Předkládány jsou originály, nebo ověřené kopie faktur vystavených výhradně na jméno žadatele o podporu, ty musejí mít uveden předmět práce (vzor na přiloženy musejí být potvrzení o úhradě (potvrzení od dodavatele, bankovní výpis), identifikace objektu, na kterém bylo opatření realizováno, a dodací list s položkovým rozpočtem potvrzený žadatelem a zhotovitelem. Vzory dokumentů jsou k dispozici na 6. Kontroly Z důvodu předejití nesprávnému využití nebo zneužití podpory je v rámci programu nastaven systém kontrol v průběhu celého procesu realizace projektu. Povinnost podrobit se kontrole je součástí příslibu o poskytnutí podpory a platí pro žadatele i pro dodavatele. V rámci programu mohou být realizovány tři základní typy kontrol: 1) Kontrola před zahájením realizace projektu ověření stavu na místě (zda již neproběhla realizace, zda popis stavu odpovídá realitě). 2) Kontrola v průběhu realizace projektu zaměřená zejména na kontrolu postupu realizace, dodržení skutečností uvedených v žádosti a podmínek programu i smlouvy o poskytnutí podpory. 3) Kontrola po dokončení projektu porovnání dosaženého stavu s deklarovaným. Tento typ kontroly bude prováděn i jako monitorovací kontrola za účelem kontroly plnění monitorovacích indikátorů projektu. Kontroly budou primárně zaměřeny na žadatele o podporu a příjemce podpory, bude však realizována i kontrola dodavatelů (jednak materiálu, zařízení, ale i prací včetně případných studií apod.). Kromě pravidelné a kontinuální kontroly dodavatelů zařazených v Seznamu odborných dodavatelů budou probíhat i kontroly náhodně vybraného vzorku projektů s možnou navazující kontrolou dodavatele či dodavatelů. Kontroly budou kontrolovanému subjektu oznámeny nejméně 7 dní před plánovaným datem kontroly. Výstupem bude záznam o kontrole, fotodokumentace. S výsledkem kontroly budou žadatel nebo dodavatel seznámeni ihned. Sankce V případě, že bude během kontroly zjištěn nesoulad mezi skutečným stavem a stavem deklarovaným v žádosti a jejích přílohách, nebo bude-li zjištěno porušení podmínek smlouvy, závazku v čestném prohlášení nebo legislativních ustanovení, budou dle závažnosti těchto nesouladů či porušení uplatněny ze strany SFŽP příslušné sankce. U příjemců podpory se bude jednat o tyto sankce: neposkytnutí podpory nebo zamítnutí žádosti zkrácení výše podpory odebrání podpory v plné výši 7. Kontakty Krajská pracoviště SFŽP Kontakty na krajská pracoviště jsou uvedeny na Všechna krajská pracoviště jsou pro veřejnost otevřena v úterý a ve středu od 8.30 do a od do hodin. V ostatní dny je návštěva možná jen po předchozí domluvě. Linka Zelená úsporám Pro zájemce o dotace z programu je zřízena Zelená linka. Profesionálně vyškolení pracovníci vám poradí při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí i následné realizace projektů. Číslo na call centrum je , provoz běží ve všední dny od 7.30 do Své dotazy můžete také posílat na dotazy@ zelenausporam.cz Web Webová prezentace programu včetně možnosti stažení všech dokumentů k programu je k dispozici na Naleznete zde i sekci často kladených otázek (FAQ), vzory dokumentů a další užitečné informace. Web je dostupný i prostřednictvím Další kontakty Kontakty na banky zapojené do administrace žádostí a vyplácení podpory a kontakty na další poradenská místa programu jsou uvedeny na 8. Definice pojmů a zkratky DEFINICE POJMŮ Bytový dům stavba pro bydlení, v které převažuje funkce bydlení, a není rodinným domem. Bytový dům nepanelové technologie bytový dům, který není postaven v žádné z typizovaných konstrukčních soustav panelových bytových domů. Bytová jednotka reálně vymezená část domu, která může být předmětem vlastnického práva dle zákona o vlastnictví bytů (čili je lze nabývat a prodávat). Environmentálně šetrný způsob vytápění vytápění prostřednictvím moderních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie. Jde výhradně o systémy, které využívají sluneční energii, energii biomasy nebo energii prostředí a zajišťují dodávku tepla a/nebo teplé vody pro fyzické osoby. Kvalitní zateplení provedení takové dodatečné tepelné izolace vedoucí k dosažení maximálně požadované hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukce (UN) pro jednotlivé konstrukce podle ČSN Odpovídající kvalita dodatečné tepelné izolace současně vyhovuje požadavku ČSN na hodnotu požadovaného průměrného součinitele prostupu tepla (U) budovy. Měrná potřeba tepla na vytápění čistá výpočtová potřeba tepla na prostorové vytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla (výpočet se řídí podle ČSN EN ISO ). Nepanelová technologie takové materiálové a dispoziční provedení stavby, které nespadá do výčtu typizovaných stavebních soustav uvedených v Příloze č. 2. Jedná se o stavby s individuálním objemově dispozičním řešením provedeným ve zděné technologii s využitím cihel, tvárnic, blokopanelů, případně i s využitím montovaných konstrukcí na bázi vrstvených silikátových, nebo dřevěných dílců. Nízkoenergetický standard nepřekročení měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 70 kwh/m 2 u rodinných domů a 55 kwh/m 2 u bytových domů. Při výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění se postupuje zejména podle ČSN a ČSN EN ISO Obálka budovy všechny obvodové stěny, střecha a podlahy budovy, které musejí vykazovat tepelně izolační vlastnosti. Obnovitelné zdroje energie obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, konkrétně energie slunečního záření, geotermální energie, energie půdy, energie vzduchu a energie biomasy. Obytný dům ve smyslu vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, se jím rozumí rodinný dům jako stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení, nebo bytový dům jako stavba pro bydlení, v které převažuje funkce bydlení. Pasivním energetický standard nepřekročení měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 20 kwh/m 2 u rodinných domů a 15 kwh/m 2 u bytových domů. Při výpočtu měrné roční potřeby tepla na vytápění se postupuje zejména podle ČSN a ČSN EN ISO Podlahová plocha celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., 2, písm. p, výpočet se řídí podle ČSN EN ). Rodinný dům objekt, v kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, v němž jsou nejvýše tři samostatné byty a jenž má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Rodinným domem nejsou např. objekty určené k individuální rekreaci nebo průmyslové objekty, a to ani v případě, že zde má žadatel trvalé bydliště. Stanovený energetický standard splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov podle ČSN v platném znění a na požadované energetické náročnosti rodinného nebo bytového domu nepřesahující hodnotu roční měrné potřeby tepla na vytápění stanovenou programem. UN normová hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce ve W/m 2 K podle ČSN Zařízení instalované zařízení na využívání energie z obnovitelných zdrojů energie, včetně příslušenství, na které je poskytována podpora z programu. DEFINICE ZKRATEK Zkratka BD CO CO 2 CZT KP OZE RD SFŽP SOD SVT TOC TZL U Vysvětlení bytový dům oxid uhelnatý oxid uhličitý centrální zásobování teplem krajské pracoviště SFŽP obnovitelné zdroje energie rodinný dům Státní fond životního prostředí České republiky Seznam odborných dodavatelů Seznam výrobků a technologií Total Organic Carbon celkový organický uhlík tuhé znečišťující látky součinitele prostupu tepla danou částí obálky budovy Web dotazy@zelenausporam.cz Zelená linka /6

13 DUBEN 2009 STRANA 13 PROTIPOVODŇ OVÁ OPATŘ ENÍ Brno má nový plán proti povodním. Na papíře NOVOU KONCEPCI PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ SI NECHALO NA PODZIM LOŇSKÉHO ROKU ZPRACOVAT MĚSTO BRNO. Brno Dokument je souãástí Generelu odvodnûní mûsta Brna a odborníci na nûm pracovali více neï rok. Projekt má zatím povahu studie, je rozdûlen na pûtadvacet dílû, ale je tû se musí vypracovat do vût- ích detailû. Cel generel stál radnici edesát miliónû korun, uvedla Dana Wendscheová, vedoucí Odboru územního rozvoje a plánování mûsta Brna. Čtyři miliardy na ochranu Velká voda vbrnû a okolí Fota: Urban centrum Brno Klíãov m bodem protipovod- Àového opatfiení je umoïnit pfiívalové vodû rozlít se tam, kde neohrozí majetek ani Ïivoty lidí. Naopak v místech, kde by mohla velká voda nadûlat kody, navrhli projektanti protipovodàové zemní valy, Ïelezobetonové hráze a mobilní hrazení. Postupnû by se mûla roz ífiit také koryta fiek, pfiiãemï magistrát poãítá s tím, Ïe prostor vznikl roz- ífiením bfiehové hrany, neboli fiíãní bermy, vyuïije mûsto napfiíklad pro cyklostezky, trasy pro pû í nebo biokoridory. Brno momentálnû hodnotí, která území jsou z hlediska povodní nejdûleïitûj í. Na urãení priorit uï nyní pracujeme, uvedl námûstek brnûnského primátora Martin STÁLE VÍCE MĚST A OBCÍ SI NECHÁVÁ ZPRACOVAT REVITALIZAČNÍ PROJEKTY A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ. Pfiesto podle experta Tomá e Havlíãka ze spoleãnosti Atelier Fontes v komplexním pfiístupu za západní Evropou je tû zaostáváme. Co je to revitalizace? Definice v na ich normách neexistuje. Já to vnímám jako proces, kter znamená návrat fiek a niv do jejich pfiírodní nebo pfiírodû bliï í podoby. V praxi to znamená zpestfiení tvarû koryt, doplnûní bfiehov ch porostû, propojení toku s nivou. Takovéto toky lépe zvládají povodnû, potfiebují ménû péãe a údrïby a jsou i zajímavûj í pro rybáfie. e í i ostatní evropská mûsta stejné problémy jako ta v âesku? Myslím si, Ïe se to moc neli í. KdyÏ si vezmu, kolik tokû máme narovnan ch v krajinû a kolik mají v Nûmecku, je to procentuelnû podobné. Rozdíl je v tom, Ïe v Nûmecku uï pfiem lejí víc v ir ích souvislostech. U nás se to fie í ãasto jen na úrovni jednoúãelového opatfiení. To umíme dobfie. Jsou povodnû dûsledkem klimatick ch zmûn anebo v sledkem patné mûstské zástavby? Pfiíãinou povodní je vïdycky nûjaká velká sráïka. Stejnû tak tomu bylo i pfii záplavách v roce 1997 nebo v roce PovodeÀ je pfiirozen jev a teì jde jen o to, jaké kody pfii ní vzniknou. Je ale pravda, Ïe si napfiíklad zbyteãnû zastavujeme nivy. MÛÏeme také pfiedpokládat, Ïe v dûsledku globálního oteplování Ander. V sledky by mûly b t v létû. Podle Wendscheové bude magistrát první fázi fie it pfii stavbû Ïelezniãního uzlu u Her pického mostu, kde uï má mûsto zpracovanou projekci. KvÛli nároãné realizaci projektu je tfieba pracovat na etapy. Ve keré náklady vyãíslili projektanti na 3,9 miliardy korun. Investorem bude s nejvût í pravdûpodobností mûsto Brno, které si zaïádá o dotaci ze strukturálních fondû. Bude to kombinace rûzn ch finanãních zdrojû. Základem bude rozpoãet mûsta, urãitû budeme také Ïádat o evropské peníze a o dotace ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí, upfiesàuje Ander. Podle Blanky ulové z Úseku rozvoje mûsta se letos s v stavbou urãitû je tû nezaãne. MoÏná v hledovû pfií tí rok, mûsto musí projekt je tû rozãlenit na jednotlivé etapy, zpracovat konkrétní projekty a zaïádat o stavební povolení, vysvûtlila ulová. Expert: Na vodu musíme s pokorou spadne vût ina objemu vody pfii pfiívalov ch de tích a pak nastane del í období sucha. Je lep í nechat fieky plnû rozlít anebo vyuïít technická opatfiení jako jsou valy, zídky a podobnû? Musíme odli ovat mezi zástavbou jako je napfiíklad Brno a jin m územím. Vystûhovat Pofiíãí prostû nejde. Území je natolik zastavûno, Ïe musíme pouïít technická opatfiení. V opaãném pfiípadû, kdyï jsme mimo zástavbu, rozliv urãitû tolik ne kodí. Je to nejlep í cesta. Jak je v âesku nejvût í problém? Máme velmi neutû en stav pûd. A je tûïké s tím nûco udûlat. Klesá podíl humusu, pûdy jsou moc zhutnûné a odvodnûné. Kromû toho trpí velkou erozí. To má fiadu nepfiízniv ch dopadû a jedním z nich je i zrychlen odtok vody. Podle Andera v souãasné dobû odborníci dokonãují pro Brno studii etapizace.ta má magistrátu poradit, jak postupovat a riziko sni- Ïovat krok za krokem. Nûkterá opatfiení uï ale realizujeme teì, jedná se napfiíklad o poldr v Bosonohách, mûsto také pfiipravuje peníze na investice v jiïním centru, doplàuje Ander. Odborníci vybrali osmatfiicet v znamn ch tokû, které protékají Brnem. Z toho u sedmnácti dûleïit ch z hlediska ochrany pfied Hraje pfii bojích s povodnûmi úlohu také napfiíklad zalesnûní? Efekt zalesnûní a zatravnûní hraje v znamnou roli u men ích povodní, u stolet ch uï je vliv v fiádu jednotek procent. ekám musíme hlavnû vrátit prostor. Technick mi opatfieními nedokáïeme fie it v echny problémy. Na fieky musíme s pokorou, nûkdy je lep í uhnout jim a pfiizpûsobit se. Je pfiehrada dobr m protipovod- Àov m opatfiením? Je to technické opatfiení, které by se mûlo pouïít, aï kdyï není jiné cesty. Opatfiení na zadrïení vody by se mûla více rozprostfiít po celé krajinû. To máte jako se sudem vody. Sud je pfieplnûn, ale vedle nûj je sucho. NarÛstá poãet projektû? Pozvoln nárûst vnímám. Je také znát posun v komplexním pfiístupu vodohospodáfiû a to je dobfie Îidlochovice povodnûmi zpracovali povodàové prûtoky matematick m modelem. DÛraz kladli pfiedev ím na hlavní brnûnské fieky Svratku, Svitavu, Leskavu a jejich pfiítoky. Záplavová území urãili pomocí pfiíãn ch fiezû fiek a digitálního modelu. Vycházeli také z hydrologick ch údajû. Studie rozpracovává plán, jak by Brno vypadalo v nejhor í moïném pfiípadû. Poãítali jsme i s dvûma povodàov mi vlnami, fiíká Ander. TvÛrci koncepce navrhli sloïené profily koryt fiek, tedy urãité prostory mezi vlastním korytem fieky a linií protipovodàov ch opatfiení. Tím by se mûla vykompenzovat pfiirozená záplavová oblast. Dal í návrhy souvisejí napfiíklad s opravami nedostaãujících mostû. Kromû úprav samotn ch fiek musí vodohospodáfii poãítat s tím, Ïe budou muset opravit i kanalizaci. Podle tvûrcû dokumentu je potfieba vymûnit ãtyfiiatfiicet kilometrû potrubí. Jen tato oprava bude stát 580 miliónû korun. Alice Dvofiáková Na Watenvi se sejdou evropští vodohospodáři Brno Co potfiebuje evropské vodohospodáfiství? Jak by mûla vypadat jeho budoucnost? Nejen o tom bude koncem dubna v Brnû diskutovat sedmadvacet fieditelû, ktefií ovlivàují vodohospodáfiství v Evropû. Sejdou se na brnûnském v stavi ti, kde se u této pfiíleïitosti uskuteãní mezinárodní veletrh Watenvi. Odborn program, jehoï garantem je SOVAK âr, se zamûfií na legislativu v oboru vodního hospodáfiství, pfiedev ím na novelu zákona o vodách. Program zahrne mimo jiné také zákon o ekologické újmû. Dal í blok pfiedná- ek bude vûnován financování rozvoje infrastruktury vodovodû a kanalizací z Operaãního 2005 fondu Îivotní prostfiedí, uvedla PR manaïerka veletrhu Watenvi Jana Tyrichová. Na v stavi ti se bude také diskutovat o aktualizaci Plánu odpadového hospodáfiství v âesku, neboè ten souãasn je deset let star. V novém dokumentu se musí odrazit nová evropská smûrnice o odpadech. Musíme si uvûdomit, Ïe nová legislativa musí b t akceptovatelná pro prûmysl i obce. Nové zákony se dotknou kaïdého obãana. Bude se totiï zdraïovat skládkování odpadu, vzrostou náklady na logistiku i recyklaci. Pokud bude nûkdo chtít Ïivotní prostfiedí zneãi Èovat, zaplatí za to velké peníze, uvedl profesor pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity Jifií Hfiebíãek. (hrd) Stavba nové přehrady na severu Moravy bude stát deset miliard korun DISKUZE O TOM, JESTLI KRNOVSKO POTŘEBUJE PŘEHRADU SKONČILY. NÁDRŽ SE ZAČNE STAVĚT DO SEDMI LET. Nové Hefiminovy Pro nejradikálnûj í z protipovodàov ch opatfiení se rozhodla na severu Moravy vláda. Stát tu do sedmi let zahájí stavbu pfiehrady. âást území Nov ch Hefiminov na Bruntálsku zaplaví vodou. NádrÏ by mûla ochránit pfiedev ím Krnov, Opavu a okolní obce z horního toku fieky Opavy. Stavba vodního díla a navazujících projektû bude stát témûfi deset miliard korun. Pfiehrada sama o sobû není jedin m protipovodàov m opatfiením. Je pouze nejviditelnûj í stavbou, ale doprovází ji celá fiada dal ích protipovodàov ch prvkû, jako je napfiíklad v stavba hrází nebo such ch poldrû, upfiesàuje âestmír Vlãek z Povodí Odry. Jedenaãtyfiicátou pfiehradu na Moravû by mûli vodohospodáfii zaãít stavût nejpozdûji do roku 2016, s dokonãením v ech protipovodàov ch opatfiení se poãítá v roce Souãástí celé v stavby je i pfieloïení silnice a obchvat Nov ch Hefiminov. Samotná pfiehrada vyjde na dvû miliardy korun. Ov em pohybujeme se v cenách z roku 2007 a nyní je inflace, fiíká Vlãek. Podle Povodí Odry zatopí vodní nádrï celkem deset obytn ch domû, Jedna z moïn ch variant hráze pfiehrady Nové Hefiminovy Vizualizace: Povodí Odry devatenáct rekreaãních objektû a ãtyfii prostory pro podnikání. Dal- ích devût staveb ustoupí fiíãním hrázím v obci nad pfiehradou. Nemovitosti vykupujeme za náhrady, které ustanovila vláda. Jsou podepsány první smlouvy a rozbíhá se to postupnû dál, uvedl Vlãek. Obyvatelé Nov ch Hefiminov nejsou ze stavby pfiehrady vûbec nad eni. Podle nich pfiehrada ochrání pouze Krnov. Jsou to zbyteãnû utracené peníze. UÏ to tady fie íme jedenáct let. Momentálnû máme trochu strach z pádu vlády. Ta nám totiï slíbila za zaplavenou ãást území ãásteãnou satisfakci, fiíká starosta Nov ch Hefiminov Radovan Jílka. S tak radikálním protipovodàov m fie ením nesouhlasí ani nevládní organizace Hnutí Duha. Je to pfiíli drahé opatfiení na to, aby to zabránilo kodám. Navíc v roce 1997 zaplavila Krnov estisetletá voda, pfiehrada má vytvofiit ochranu pouze pfied stoletou vodou. kody byly tenkrát kolem jedné miliardy, náklady na vodní nádrï jsou nûkolikanásobnû vy í. Projekt ani nepoãítá se záplavami, které pfiiná í fieka Opavice. Je to pouze beranidlo na státní rozpoãet, argumentuje Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. Ekologové ale nehovofií jen o zbyteãném utrácení penûz, obávají se trval ch následkû, které bude mít vodní dílo na krajinu kolem. Urãitû se zmûní sedimenty a také teplotní pomûry. My napfiíklad navrhujeme etrné roz ífiení koryta v Krnovû tam, kde je to moïné. Ov em s Povodím Odry se dost tûïko argumentaãnû zápasí, dodává Dokoupil. Projekt dokonce dfiíve vyvolal i rozpory ve Stranû zelen ch. B valá zelená poslankynû Jakoubková vystoupila proti ministru Ïivotního prostfiedí Martinu Bursíkovi, kter spoleãnû s ministrem zemûdûlství Petrem Gandaloviãem projekt na vládû prosadil. Alice Dvofiáková

14 DUBEN 2009 STRANA 14 P Ř EHLED MBA STUDIA Jak řídit firmu v krizi? MBA školy zareagovaly Master of Business Administration, zkráceně MBA, je studium pro zdokonalení manažerských schopností. Trvá vprůměru dva až tři roky. Za studium zaplatí zájemce okolo tři sta tisíc korun. V Česku nabízí titul přes dvacet institucí. Redakce Moravského hospodářství nabízí přehled největších z nich. Brno Business School BBS Strategick management Dva roky Prezenãne distanãní forma, víkendové studijní moduly kolné první roãník korun, druh roãník korun Termín na pfiihlá ky: není Místo: Brno Brno International Business School B.I.B.S., a. s. MBA senior executive, MBA Senior Executive for IS/IT Specialists Route Tfiíleté studium kolné: první roãník , druh roãník , tfietí roãník korun Roãník se otevírá tfiikrát za rok Místo: Brno, Praha, Bratislava, Ostrava Czech Management Institute Praha, manaïerská fakulta ESMA Barcelona Dva roky Prezenãní odpolední studium uzpûsobené pracujícím kolné: korun Pfiihlá ky pfiijímány prûbûïnû, zaãátek v uky 5.fiíjna 2009 Místo: Praha Ekonomická fakulta Vysoké koly báàské Technické univerzity Ostrava Tfiíleté studium Víkendová soustfiedûní jedenkrát za mûsíc kolné: korun za jeden rok Zahájení v uky: záfií 2009 Místo: Ostrava Institut pro prûmyslov a finanãní management IPFM MBA v nûmeckém jazyce MBA v anglickém jazyce 18 mûsícû Tfiídenní semináfie jednou aï dvakrát za mûsíc kolné: eur Místo: Praha Stfiedoevropská studia Executive US-MBA Spoleãn projekt Dominikánské univerzity v Chicagu a VUT Brno Dva roky VÏdy zhruba jeden víkend za mûsíc kolné: korun Zahájení studia: 11. záfií 2009, termín podání pfiihlá- ek: 12. ãervna 2009 CMC CMC / DePaul University Weekend MBA program 20 mûsícû, Víkendová forma Akreditován mezinárodní asociací AACSB MBA v oblasti zdravotnictví V uka probíhá v ãe tinû kolné: korun Místo: CMC âelákovice UNVA Prague 18 mûsícû Intenzivní víkendová forma Kurzy kaïd ch ãtvrt roku kolné: 380 tisíc korun Místo: Praha PITT Business University of Pittsburg executive MBA 16 mûsícû, 5 dní kaïd mûsíc Místo: Praha University of New York in Prague UNYP MBA v bankovnictví MBA v fiízení lidsk ch zdrojû MBA v marketingu MBA v managementu MBA v oboru cestovního ruchu MBA v oboru management informaãních systémû Doba studia: 18 mûsícû Víkendové kurzy nebo on-line kurzy kolné: 299 tisíc korun Pfiihlá ky lze podávat prûbûïnû cel rok Místo: Praha INZERCE MasarykÛv ústav vy ích studií MÚVS MBA executive Dva roky Cena za kompletní program: korun, splátky po 107 tisících Termín pfiihlá ek: není Místo: Praha Vysoká kola finanãní a správní, o. p. s. V FS 18 mûsícû, 15 modulû kolné: korun Studium se otevírá vïdy dvakrát do roka v fiíjnu aï v dubnu Uzávûrka pfiihlá ek vïdy mûsíc pfied zaãátkem studia Místo: Praha TC Business School mûsícû 5 krát do roka kurz MBA basic, navazující MBA dvakrát do roka kolné: 225 tisíc korun Uzávûrka pfiihlá ek mûsíc pfied otevfiením kurzu Místo: Tfie È u Jihlavy Řešení problémů Manažerské simulace budování firmy Komunikace, týmové role Finanční analýzy Prague International Business School PIBS MBA se zamûfiením na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch MBA zamûfiené na management zdravotnictví MBA pro interní auditory Dva roky kolné: korun Termín pfiihlá ek: není Místo: Praha Anglo-americká vysoká kola, o.p.s. AAV 16 mûsícû Intenzivní forma, dva aï tfii víkendy po sobû jdoucí a poté dva aï tfii víkendy volno kolné: korun Studium se otevírá vïdy jednou roãnû na podzim Uzávûrka pfiihlá ek , zaãátek studia Místo: Praha V E Praha ISMB MBA in Business and Enterpreneurship MBA in Transport and Logistics MBA in Public Administration MBA in Construction Management 2, 5 roku kolné: korun Místo: Praha Profesionální zázemí Lektoři manažeři z praxe INZERCE US-MBA studia na Fakultě podnikatelské VUT v Brně MĚLI JSME PŘÍLEŽITOST OSLOVIT PANA PROF. ING. KARLA RAISE, CSC., MBA, KTERÝ PŮSOBÍ VE FUNKCI REKTORA VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Proã právû MBA studium povaïujeme za nejvhodnûj í pro ãeské manaïery? MBA studia jsou v celém svûtû povaïována za standard piãkového manaïera, kter m se vrcholov manaïer obvykle odli uje od ostatních. V ãeském vzdûlávacím systému neexistuje v oblasti vzdûlávání manaïerû analogické vzdûlání. Od roku 1989 v ak MBA na ãeském vzdûlávacím trhu nachází svoje místo. Velmi dûleïit m kritériem pfii v bûru poskytovatele tohoto vzdûlání v ak je, zda je pfiíslu ná zahraniãní univerzita v evropském ãi americkém mûfiítku akreditována uznávanou akreditaãní institucí. Va e univerzita poskytuje i EXECUTIVE US-MBA studia, která pofiádáte s chicagskou Dominikánskou univerzitou. Proã se VUT orientovalo právû na tuto univerzitu? Rozhodující bylo to, Ïe tyto US-MBA studia jsou akreditována americk mi akreditaãními asociacemi NCA-CASI a AACBSP a také to, Ïe nám na i kolegové z Polska o tomto studiu poskytli velmi dobré reference, neboè s nimi spolupracovali jiï nûkolik let pfied námi. Jednou z v hod tohoto studia je to, Ïe posluchaã americk ch MBA studií na VUT v Brnû je zároveà studentem i Dominikánské univerzity a tím má moïnost tuto univerzitu nejenom nav- tívit, ale pfiípadnû i na této univerzitû dále studovat. Navíc je moïnost krátkodob ch studijních pobytû v Chicagu, âínû, Argentinû a Indii, kde v podmínkách vybran ch firem zpracovávají závûreãné projekty. Dal í nezanedbatelnou v hodou posluchaãû je obnovení a roz ífiení si sv ch znalostí angliãtiny, neboè 35 procent v uky probíhá s lektory z USA s pouïitím americk ch uãebnic. Za dal í v hodu povaïuji to, Ïe se dostanete do skupiny piãkov ch manaïerû, ktefií si pomáhají jak pfii fie ení manaïersk ch problémû, a tak i do té skupiny lidí, ktefií jsou na na em trhu vyhledáváni. Jsem pfiesvûdãen, Ïe investice do tohoto vzdûlání má vysokou pfiidanou hodnotu. Jak se mohu pfiihlásit do va eho US-MBA studia a kdy zaãíná? Nejlépe je se pfiihlásit pfiímo na Fakultû podnikatelské VUT v Brnû, která uvedená studia organizuje (její www stránka je Pfiím kontakt na organizátory US-MBA studia, ktefií Vám jistû za lou detailnûj í informace je mikulec@fbm.vutbr.cz. Jak dlouho studium trvá, co dostanu po ukonãení tohoto studia? Studium trvá dva roky, má formu víkendov ch soustfiedûní (cca 1krát za mûsíc) na VUT v Brnû. V uka je doplnûna fiadou pfiípadov ch studií, video programû, speciálnû pfiipraven ch prezentací, atd. Po ukonãení studia absolvent obdrïí diplom MBA od Dominikánské univerzity v Chicagu, kter je platn po celém svûtû. MBA studují lidé, kteří chtějí vstávat sami PŘI MBA STUDIU LEKTOŘI STAVÍ NA ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGICE. ŘÍKÁ ŘEDITELKA PROGRAMU MBA UK NA PODNIKATELSKÉ FAKULTĚ VYSOKÉHO UČENÍ V BRNĚ IVA MARSOVÁ. Iva Marsová, MBA, fieditelka studia UK MBA na VUT v Brnû Jací lidé si vybírají studium s programem MBA? Vstup na studia je podmínûn vysoko kolsk m vzdûláním a manaïerskou praxí. Cílová skupina je také zúïená finanãní stránkou studium není levné. Znamená to, Ïe uchazeãi mají vysoké ambice, optimální moïnosti a motivaci. âasto je podporuje jejich firma ãi organizace. Plnû si uvûdomují, Ïe v dne ní dobû máme v podstatû jen tfii moïnosti: buì mûïou spát, nechat se budit nebo mûïou vstávat sami. Studium MBA je pro lidi v poslední skupinû. Jsou to osobnosti, které chtûjí vstávat sami. Jsou to lidé, ktefií jsou pfiipraveni na neustálé zmûny, na udrïení ãi zv ení vlastní pozice nebo jsou ochotní vstoupit do nového podnikání. Jak ãasto musí nav tûvovat kurzy? Musíte k jejich studiu pfiistupovat individuálnû, nebo jsou to lidé, ktefií si na studium v pevn ch hodinách udûlají ãas? âas je opravdu nejvût í nepfiítel celého studia. KaÏdodenní nároky na manaïery ãi podnikatele, zejména v dne ní dobû, jsou vysoké. Do ãasové nároãnosti ale musíme zapoãítat i ãas na zpracování písemn ch prací ãi t mov ch projektû. Rozvrhy jsou na UK-MBA pfiedstaveny zájemcûm s roãním, nûkdy i dvoulet m pfiedstihem. Posluchaãi si tak dopfiedu mûïou nastavit svoje pracovní ãi osobní plány. Máte zpûtnou vazbu? Co je podle va ich studentû na studiu MBA nejpfiínosnûj í? Ano. Zpûtná vazba je pro nás základ. Posluchaãi jsou velice nároãní a tomu musí odpovídat i garance kvality studia. Nejpfiínosnûj í je pro studenty vazba na praktické vyuïití. Nezanedbatelnou stránkou je také forma. Studia UK-MBA vyuïívají takzvanou záïitkovou pedagogiku: od mana- Ïersk ch simulací aï po outdoorovou mechaniku. Je program kurzû pevnû dan, nebo vycházíte i z poïadavkû samotn ch studentû? Samozfiejmû, Ïe reagujeme na poïadavky na ich studentû. Napfiíklad minul víkend, kdy studenti v hodinách finanãního modulu poïádali o moïnost zmûny a doplnûní o krizová témata a pfiedná ky. Rozhodli jsme se jim vyhovût a pfiidat takto postavené hodiny ke studiu navíc jako bonus. Toto téma do ãtrnácti dnû zpracuje profesor Rejnus.

15 DUBEN 2009 STRANA 15 P Ř EHLED DÁLKOVÉHO STUDIA Dálkové studium: Každá škola vzdělá zaměstnané Pfiehled nabídky kombinovaného studia s ekonomick m a vefiejnoprávním zamûfiením Název koly Fakulta/katedra Obor Diplom Termín podání pfiihlá ek Délka studia kolné Kontakt VO, SO a SOU, Kopfiivnice Ekonomika podniku a management 1. kolo: roky Kã/rok jana.spirkova@voskop.cz VO, SO a SOU, Kopfiivnice Strojírenství 2. kolo: roky Kã/rok jana.spirkova@voskop.cz Vysoká kola logistiky o.p.s. K. logistiky a technick ch disciplín Dopravní logistika Bc. 30. dubna 3 roky Kã/rok studijni@vslg.cz Vysoká kola logistiky o.p.s. Katedra ekonomick ch, právních Logistika sluïeb Bc. 30. dubna 3 roky Kã/rok studijni@vslg.cz a spoleãensk ch disciplín Vysoká kola logistiky o.p.s. K. logistiky a technick ch disciplín Informaãní management Bc. 30. dubna 3 roky Kã/rok studijni@vslg.cz Vysoká kola logistiky o.p.s. K. logistiky a technick ch disciplín Logistika Ing. 30. dubna 2 roky Kã/rok studijni@vslg.cz Soukromá vysoká kola Katedra marketingu Marketing a management, Mzdové Bc. 30. dubna 3 roky Kã/semestr krulova@svse.cz ekonomická Znojmo a managementu úãetnictví, danû a personalistika, Soukromá vysoká kola Katedra ekonomie a financí, Úãetnictví a finanãní fiízení podniku, Bc. 30. dubna 3 roky Kã/semestr krulova@svse.cz ekonomická Znojmo K. úãetnictví, informatiky a práva, Ekonomika vefiejné správy K. vefiejné správy a sociálních sluïeb a sociálních sluïeb Akademie Sting Hospodáfiská politika a správa, ZdaÀování, Finanãní kontrola Bc. 7. srpna 3 roky Kã/rok akademie@sting.cz Ekonomika a management Akademie Sting Ekonomika a management Podniková ekonomika a management Ing. 7. srpna 2 roky Kã/rok akademie@sting.cz VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, daàové poradenství , roky Kã strakova@fbm.vutbr.cz VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Systémové inïen rství a informatika, , roky Kã manaïerská informatika VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, Ing roky 0 brandejsova@fbm.vutbr..cz podnikové finance a obchod VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, fiízení Ing roky 0 a ekonomika podniku VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, podnikové , rok Kã koprivova@fbm.vutbr.cz finance a obchod VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, fiízení , rok Kã a ekonomika podniku VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, fiízení PhD roky 0 rekova@fbm.vutbr.cz a ekonomika podniku VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Ekonomika a management, PhD roky 0 podnikové finance VUT v Brnû Fakulta podnikatelská Economics and Management, Company PhD roky 0 Management and Economics Univerzita Tomá e Bati Fakulta aplikované informatiky, Informaãní technologie Bc., nava- pfií tí rok 3 roky 0 inïen rská informatika zující Mgr. Univerzita Tomá e Bati Fakulta aplikované informatiky, Automatické fiízení a informatika Bc., nava- pfií tí rok 3 roky 0 inïen rská informatika zující Mgr. Univerzita Tomá e Bati Fakulta aplikované informatiky, Bezpeãnostní technolgie, Bc., nava- pfií tí rok 3 roky 0 inïen rská informatika systémy a management zující Mgr. Univerzita Tomá e Bati Fakulta aplikované informatiky, Finanãní fiízení podniku Bc roky 0 ekonomika a management Univerzita Tomá e Bati Fakulta managementu a ekonomiky, Marketing Bc roky 0 ekonomika a management Univerzita Tomá e Bati Fakulta managementu a ekonomiky, Management a ekonomika Bc. pfií tí rok 3 roky 0 hospodáfiská politika a správa Univerzita Tomá e Bati Fakulta managementu a ekonomiky, Vefiejná správa a regionální rozvoj Bc., nava- pfií tí rok 3 roky 0 hospodáfiská politika a správa zující Mgr. Univerzita Tomá e Bati Fakulta managementu a ekonomiky, Úãetnictví a danû Bc. pfií tí rok 3 roky 0 hospodáfiská politika a správa Univerzita Tomá e Bati Fakulta managementu a ekonomiky Finance Mgr. pfií tí rok 2 roky 0 Univerzita Tomá e Bati Fakulta managementu a ekonomiky Management a marketing Mgr. pfií tí rok 2 roky 0 Ostravská univerzita v Ostravû Pfiírodovûdecká fakulta Informaãní systémy Mgr.? 2 roky 0 Pfiírodovûdecká fakulta Investiãní poradenství Bc.? 3 roky 0 Vysoká kola báàská Ekonomická fakulta, hospodáfiská Vefiejná ekonomika a správa, Eurospráva Bc roky 0 Technická univerzita politika a správa B.I.B.S., a.s. Ekonomika a management Bc. 3,5 roku Kã/rok svobodova@bibs.cz B.I.B.S., a.s. Ekonomika a management MSc 2,5 roku Kã/rok rozmarinova@bibs.cz B.I.B.S., a.s. Právo a ekonomika MSc ,5 roku Kã/rok Masarykova univerzita V echny fakulty sledujte Bc. i Mgr. pfií tí rok Cevro Institut Právní specializace Vefiejná správa Bc a roky Kã/rok Cevro Institut Politologie Politologie a mezinárodní vztahy Bc a roky Kã/rok Cevro Institut Právní specializace Vefiejná správa Mgr a roky Kã/rok Cevro Institut Politologie Politologie a mezinárodní vztahy Bc a roky Kã/rok CEPES: Šance pro menší obce VYSOKÁ ŠKOLA CEVRO INSTITUT SE ZAMĚŘUJE TAKÉ NA VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ STÁTNÍ SPRÁVY. SLUŽBY NABÍZÍ CENTRUM PRÁVNÍCH A EKONOMICKÝCH SLUŽEB PRO VEŘEJNOU SPRÁVU (CEPES). Odpovídá JUDr. Markéta talmachová, fieditelka V CEVRO Institut Pro koho jsou sluïby CEPES urãené? SluÏby Centra jsou urãeny zejména obcím. Ve struktufie vefiejné správy jsou to právû obce a to zejména obce men í, které musí fie it celou fiadu problémû vypl vajících z jejich postavení a pfiitom k tomu nemají potfiebn odborn aparát. Chceme jim v této situaci pomoci. Není to ale vztah jednostrann, kdy pouze jedna strana dává. Pro vysokou kolu CEVRO Institut jako akademickou instituci je velmi dûleïit kontakt s praxí. Potfiebujeme znát problémy, se kter mi se praxe vefiejné správy pot ká, a promítat je do obsahu v uky, jinak bychom nemohli jako kola vychovávat skuteãnû kvalitní absolventy. S jak mi problémy se mûïou zástupci mûst, obcí a státní správy na CEPES obracet? Vysoká kola CEVRO Institut se soustfieìuje pfiedev ím na právní základ vefiejné správy. Právo je rámec pro v kon vefiejné správy a jeho znalost a schopnost ho aplikovat je to, co mûïeme pfiedev ím nabídnout. Nov ch informací ve státní správû neustále pfiib vá. Jakou formou chcete aktuality sv m klientûm poskytovat? Vysoká kola CEVRO Institut se o toto snaïí jiï dnes. Pofiádáme celou fiadu odborn ch semináfiû a konferencí a publikujeme k aktuálním problémûm vefiejné správy v odborn ch periodikách, vydáváme vlastní publikace. Chtûli bychom ale jít je tû dále. Jednou z aktivit centra bude také zvefiejàování aktuálních informací na webu vysoké koly CEVRO Institut a zvaïujeme také rozesílání aktualit formou newsletteru. Proã je pro státní úfiedníky v hodné absolvovat vzdûlávací program MPA? O potfiebnosti manaïerského vzdûlávání pro ty, kdo aspirují ãi zastávají vedoucí funkce, není dnes jiï tfieba nikoho pfiesvûdãovat. Nabídka na trhu se vzdûláváním je velmi iroká. Pfiesto si myslím, Ïe vzdûlávací program MPA je jedin ucelen vzdûlávací program, kter reflektuje zvlá tnosti managementu v oblasti vefiejného sektoru. Je vytvofien nikoli pro manaïery obecnû, ale pfiímo a na míru pro manaïery ve vefiejné správû. A to je velmi podstatné. ManaÏer v privátním sektoru má jiné moïnosti a jiná omezení. Je velmi podstatn rozdíl, zda stojíte v ãele stavební firmy, ãi zda jste vedoucím stavebního úfiadu. INZERCE 09_04_mpa_131x121_05_kriv.indd :20:38

16 DUBEN 2009 STRANA 16 SOUTĚ Ž Dejte o sobě vědět a zapojte se do naší soutěže o nejzajímavěji využitý či zrekonstruovaný obecní úřad v obci do 2000 obyvatel Obecní úfiad v Lubenci Pošlete do naší redakce minimálně 3 fotografie vašeho úřadu a stručnou charakteristiku* objektu do elektronicky na adresu soutez@moravskehospodartvi.cz nebo poštou na adresu vydavatele: JMHA, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, na obálku napište heslo obecní úřad. Z vašich podkladů odborná porota vybere pět nejzdařilejších objektů, které zveřejníme v červnovém vydání Moravského hospodářství a na internetových stránkách kde budou čtenáři moci hlasovat o absolutního vítěze soutěže. Obecní úfiad v Dobroslavicích O obci s největším počtem hlasů napíšeme reportáž v zářijovém vydání Moravského hospodářství, představíme jejího starostu a předáme věcné ceny. NEZAPOMÍNÁME NA MALÉ OBCE Obecní úfiad v Bernarticích * Zaslané fotografie musí být v rozlišení minimálně 300 dpi, text se stručnou charakteristikou do 2000 znaků. Redakce si vyhrazuje právo na nezařazení uchazeče do soutěže při nesplnění podmínek. PŘEDSTAVUJEME STAROSTU SLAVKOVA Komise krizi zvládá IVAN CHARVÁT VYSTUDOVAL VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, HRAJE FOTBAL, POSLOUCHÁ ROCK, SPRAVUJE MĚSTO O ŠESTI TISÍCÍCH OBYVATELÍCH, POD KTERÉ SPADÁ I ZÁMEK. Slavkovsk starosta Ivan Charvát chce ve Slavkovû vytvofiit plnohodnotné prostfiedí jak pro turisty, tak pro jeho obyvatele. Jednou z jeho hlavních priorit je v stavba nové matefiské koly a rozvoj ãistého prûmyslu. Po vysoké kole pracoval na majetkoprávním oddûlení v brnûnsk ch papírnách, poté nastoupil jako vedoucí finanãního odboru na slavkovském mûstském úfiadu a o osm let pozdûji byl zvolen místostarostou. Po osmi letech jsem zaãínal mít pocit, Ïe moje profese by se mûla posunout nûkam dál. Ekonom je pravá ruka managementu, ale já jsem se sám chtûl zapojit do procesu rozhodování, kam by se mûl Slavkov dál rozvíjet, upfiesàuje dvaaãtyfiicetilet Charvát. V posledních komunálních volbách ho místní lidé zvolili starostou. Kromû poslechu hudby, patfií k Charvátov m koníãkûm sport, hlavnû fotbal a tenis. PfiíleÏitostnû zahradniãí. Ve mûstû chce Charvát rozvíjet turistick ruch, ale také zv it komfort místním lidem. PfiijíÏdí k nám celá fiada turistû, ale nepfiiná í nám to tolik penûz, kolik bychom si pfiedstavovali. Chceme vytvofiit pohodové prostfiedí, jak pro turisty, tak pfiedev ím pro zdej í obyvatele. Proto jsme vybudovali celou zónu takzvan ch volnoãasov ch aktivit. Zrekonstruovali jsme mûstské koupali tû, podpofiili v stavbu golfového hfii tû a pofiádáme kulturní akce, upfiesàuje. V lákání turistû by mohla Slavkovu pomoci i ãtyfiiatfiiceti miliónová dotace z Regionálního operaãního programu, kterou mûsto vyuïije na rekonstrukci nádvofií zámku, opravu pfiístupov ch cest a parkovi tû. Zámek je pro mûsto velkou v hodou, zároveà ale spolyká spoustu penûz. Starosta Slavkova to jen potvrzuje: Peníze, které jiná mûsta investují do kol a rozvoje infrastruktury, vûnujeme na opravu zámku. Pfiesto se Slavkovsk m dafií. Získali dotaci na v stavbu víceúãelového hfii tû pro devût stovek ÏákÛ dvou základních kol, pokraãují v revitalizaci fieky Litavy a v budování protipovodàov ch opatfiení, která by mûli vodohospodáfii dokonãit v roce Jedním z palãiv ch problémû pro obyvatele mûsta je ale matefiská kola, která nedostaãuje uï teì, pfiitom v budoucnu by se mûl poãet dûtí je tû zv it. Uvûdomujeme si, Ïe je to problém a snaïíme se ho fie it. Momentálnû zaãínáme s projekãními pracemi, které rozhodnou, kde novou kolku umístíme, fiíká starosta. Na Slavkov stejnû jako na celou republiku dolehla krize. Developerské projekty, které poãítaly s v stavbou asi 270 bytov ch jednotek, byly pozastaveny. ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A BRNO BUDOU V PRŮBĚHU ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU HOSTIT DVĚ VÝZNAMNÉ KONFERENCE. První z nich se jiï uskuteãnila v polovinû dubna a byla zamûfiena na oblast vefiejné podpory. Toto téma nab vá na dûleïitosti zejména v souvislosti s probíhající hospodáfiskou a finanãní krizí. Myslím, Ïe jsme uãinili první krok k zaloïení tradice podobn ch akcí a dal í ãlenské státy Evropské unie nás budou v dobû svého pfiedsednictví následovat, uvedl pfiedseda ÚOHS Martin Pecina. Poskytování státní pomoci podnikûm v dobû krize bylo jedním z klíãov ch témat vût iny diskusních pfiíspûvkû. Mluvilo se v ak i o dal ích tématech. První místopfiedseda ÚOHS Kamil Rudoleck napfiíklad navrhl vût í decentralizaci pravomocí Evropské komise, vybudování spoleãné evropské platformy pro národní instituce zab vající se vefiejnou podporou, jasné vymezení jurisdikcí ãi vytvofiení centrálního registru pro podpory de minimis. ZároveÀ také vyzdvihl schopnost Evropské komise v pfiípadech krize rychle reagovat, a to v fiádu dní. Hlavní událostí ãeského pfiedsednictví v oblasti hospodáfiské soutûïe bude tzv. Competition Day (Evropsk soutûïní den), kter se uskuteãní rovnûï v Brnû, a to v hotelu Holiday Inn ve dnech 13. a 14. kvûtna Diskutovat se bude napfiíklad o soukromoprávním prosazování soutûïního práva, dominantním postavení podnikû, hospodáfiské krizi, kriminalizaci kartelû a dal- ích tématech. Filip Vrána, mluvãí ÚHOS Babišovo impérium se opět rozrostlo Brno Firma, která roãnû vydûlá aï 1,2 miliardy korun. To znamená fûze dvou nejvût ích zemûdûlsk ch firem v âesku. Za spojením dvou nejvût ích zemûdûlsko chemick ch firem stojí slovensk podnikatel Andrej Babi. Ten do svého impéria Agrofert pfiipojil skupinu Agropol Group patfiící Jifiímu Malú ovi. Fúzi firem musel schválit antimonopolní úfiad. Kolos s trïbami pfies 160 miliard korun se zafiadí mezi nejvût í firmy stfiední a v chodní Evropy ve svém oboru. FÛze byla velmi sloïitá, zabrala nám celou správní lhûtu pûti mûsícû. Bylo slo- Ïité se s obûma spoleãnostmi domluvit na strukturálních závazcích, uvedl éf Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûïe Martin Pecina. Antimonopolní úfiad se obával pfiíli ného zásahu do devíti trhû, napfiíklad v odvûtví krmn ch smûsí nebo hnojiv, a tak nafiídil spoleãnosti ãást novû nabytého majetku firmy odprodat konkurenci. V pûti krajích jsme situaci shledali tak váïnou, Ïe jsme nebyli ochotni fûzi bez odprodeje ãásti majetku schválit, fiekl Pecina. Obrat 144 miliard Podle zástupcû Agrofertu podlehl ÚHOS nátlaku pfiím ch konkurentû firmy, kter mûl ãasto spí e emotivní charakter, neï aby odpovídal skuteãnosti. Úfiad se neztotoïnil s tím, Ïe Agrofert chápe v daném segmentu trh jako evropsk, nikoliv lokální. Obû skupiny se pohybují uprostfied mezi zemûdûlskou prvov robou, kde je jednoznaãnû trh prodávajícího na konci procesu, kde jsou obchodní fietûzce s trhem kupujícího, uvádí Babi ve svém tiskovém prohlá ení. Spojením obou spoleãností chce Agrofert vybudovat siln agrární komplex v âeské a Slovenské republice, kter bude schopn konkurovat velk m zemûdûlsk m komplexûm ze zahraniãní. Souãástí fúze byla i obmûna dozorãí rady a pfiedstavenstva Agropolu. Do kfiesla pfiedsedy pfiedstavenstva nastoupil Josef Mráz. Skupina Agrofert, která pûsobí na ãeském trhu uï od roku 1993 a podniká v zemûdûlství, potravináfiství, chemickém prûmyslu nebo prodeji pozemní techniky, loni dosáhla obratu 144 miliard korun. âist zisk spoleãnosti v roce 2007 ãinil 861,25 milionu korun. Spoleãnost ovládala na konci roku 2007 plnû ãi ãásteãnû asi 170 podnikû v âr, na Slovensku, ale napfiíklad také v Nûmecku. Agropol Group pfiedloni dosáhl zisku 405,8 milionu korun. V Bořeticích spadly sklepy. Kvůli vodě Bofietice KdyÏ se vinafii Václav Bukovsk a Roman Grégr v lednu dozvûdûli, Ïe se jim propadly sklepy, mysleli si, Ïe i dal í vinafie v Bofieticích ãeká stejn osud. Podle statikû ale tradice vesnice s 260 sklepy není zatím ohro- Ïená. Obec ale musí postavit protipovodàová opatfiení, aby spodní voda nepodemlela dal í. Vypisujeme v bûrové fiízení. Teì se rozhodujeme, jak dotaãní titul vyuïijeme. Na stavbu ohrazení a dal ích opatfiení potfiebujeme zhruba sedmdesát milionû korun. Bez pomoci se samozfiejmû neobejdeme, fiekl starosta jihomoravsk ch Bofietic Václav Surman. Sklepy se propadly v lednu. Na vinû byla povrchová voda, která prosakuje do pûdy. Její spra- ové sloïení se pod vlivem vlhkosti stálo nestabilní. Promáãené klenby sklepû se nemûly o co opfiít a zdeformovaly se. Sklepy se neudrïely také kvûli stavební ãinnosti samotn ch vinafiû. V sledek: schodi tû, betonová podlaha i ãásti zdí lisovny v horní uliãce se propadly do sklepû pod ní. Pod popílkem tak zûstaly sudy vína, které uï vinafii nikdy nevytáhnou. Dal ích asi sto vinafiû si nemûïe myslet, Ïe by je podobn scénáfi nemohl potkat. Musí se proto spojit a spolu se domluvit na dal ím postupu. Obec jim pfiímo ve sklepech nemûïe pomoc, uvedl Surman. Obec proto zaloïila krizov úãet. Peníze, které tam dárci po lou, se vyuïijí na opatfiení pfiímo ve sklepech. Jeho ãíslo je /0800. Opava: Nový Obecní dům Opava V Opavû budou mít do konce roku opraven Obecní dûm. Ke vzniku nového spoleãensko-kulturního centra pomûïe dotace 84,6 milionû korun z Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko. Rekonstrukce b valé banky bude stát 102,4 milionû korun. Obecní dûm je prvním schválen m projektem v rámci integrovan ch plánû rozvoje mûst. Nabídneme lidem prostory pro spoleãenské a kulturní akce, uvedla Irena indlerová, fieditelka Opavské kulturní organizace. Projekty, které budou ãerpat ze stejného programu, pfiipravují také v Ostravû, Fr dku-místku, Karviné a Havífiovû. Jen letos tak mûïou získat aï jednu miliardu korun. V Operaãním programu jsou tfii miliardy korun.

17 DUBEN 2009 STRANA 17 ROZHOVOR S HEJTMANEM Chceme nové silnice. Koupíme je od firem HEJTMAN JIŘÍ BĚHOUNEK NA PRVNÍ POHLED VYPADÁ JAKO PLACHÝ ROZVÁŽNÝ DOKTOR. KDYŽ SE ALE ROZMLUVÍ, JE JASNÉ, ŽE PŘED VÁMI SEDÍ ČLOVĚK, KTERÝ VÍ PŘESNĚ, CO CHCE. MoÏná také proto se mu podafiilo to, co v jin ch krajích není moïné. PfiestoÏe není ãlenem sociální demokracie, získala tato strana pod jeho vedením témûfi ãtyfiicet procent hlasû. PfiestoÏe mohl koalici utvofiit s k mkoli, nakonec se rozhodl spoléhat na seriózní chování ostatních stran. V krajské radû sedí pouze sociální demokraté, které ti e podporují komunistiãtí zastupitelé. I ostatní strany ale nemají problém hlasovat pro na e návrhy. Krajská politika je totiï o pfiedkládání v sledkû, ne o politickém boji, fiíká Bûhounek v pravidelném rozhovoru s hejtmanem Moravského hospodáfiství. Hejtmanovi Jifiímu Bûhounkovi se nelíbí stavba vûtrn ch elektráren na Vysoãinû Foto: Miroslav Hradeck Text: Veronika Hrdá Byl jste primáfi pelhfiimovské nemocnice. Jak je rozdíl mezi vedením ortopedie a kraje? B t hejtmanem je ãasovû nároãné. Mnohem více neï b t primáfiem. Z hlediska psychiky a stresu je to zase mnohem men í zátûï. Tady nejde o Ïivot, aã se o tom nûktefií politici snaïí obãany pfiesvûdãit. O Ïivot lo na im pacientûm. Nest ská se vám tedy po práci v nemocnici? Zatím ne. Pracoval jsem v nemocnici tfiiatfiicet let. AÈ si to kaïd zkusí starat se o personál, pacienty, operace, nemocniãní materiál. O ocenûní ani nechci mluvit. Ale je pravda, Ïe jsem si v nemocnici nechal mal úvazek, tak dvakrát tfiikrát do mûsíce. Pokud kolegové budou potfiebovat, mûïu s nimi sdílet zku enosti. Pfiesto jste zûstal nestraníkem. Proã jste nevstoupil do sociální demokracie? Jako nestraník jsem kandidoval v Pelhfiimovû, pozdûji mi jako nestraníkovi nabídla spolupráci sociální demokracie. Pro mû nabídka stát v ãele kandidátky do krajsk ch voleb byla velk m vyznamenáním. Uvûdomil jsem si, Ïe v kraji Vysoãina nejde o to, zda máte oranïové nebo zelené triãko. Hodnotí se v sledky va í práce. A myslím, Ïe jsem toho pro sociální demokracii udûlal, co jsem mohl i bez toho, aniï bych mûl v ruce jejich kníïku. Nemáte tedy ideologick problém se vstupem do sociální demokracie? âleny strany jsem uï nûkolikrát ujistil, Ïe pokud si myslí, Ïe mûj vstup do âssd je nezbytn, pak nemám problém stát se fiadov m ãlenem. Zatím jsem ale pfiesvûdãen, Ïe to není potfieba a i jako nestraníka mû vefiejnost vnímá správnû. Navíc jsem nepovaïoval za vhodné vstoupit do strany tûsnû pfied volbami. Pak by to lidé vïdy vnímali jako úãelov krok. Družba s komunisty není křehká Sestavil jste men inovou vládu s podporou komunistû. Jak tuto kfiehkou dohodu vnímáte s odstupem ãasu? Nevnímám ji jako kfiehkou. Pro mû je tato dohoda velmi seriózní. Komunisté se chovají konstruktivnû. PfiestoÏe v nûkter ch situacích mají svûj názor, jsou vïdy ochotní diskutovat. V echny strany, které se dostaly do zastupitelstva, mûly stejnou anci. A aãkoli ODS a KDU-âSL mluví o tom, Ïe s námi nesouhlasí, tak se v zásadních otázkách chovají prokrajsky. Samozfiejmû to ale doplàují opoziãní rétorikou. Jak reagovali va i voliãi na druïbu s komunisty? Zpoãátku jsem zaznamenal kritiku, kterou ale zejména Ïivili pfiíznivci jin ch stran. Pro mû je ale dûle- Ïité pfiedkládat v sledky na í práce a dokázat, Ïe v e funguje, jak má. Krajská politika o niãem jiném ani není. V rozpoãtu, kter máte zvefiejnûn, jste poãítali s nárûstem daàov ch v nosû o ãtyfii procenta. V dobû hospodáfiské recese ale kraje hlásí zmûnu plánu. Jak je nyní reáln odhad pro kraj Vysoãina? Je tû s pfiedchozí radou jsme pfiepoãítali rozpoãet na 97 procent oproti roku UÏ jsme tedy s urãit mi v padky poãítali. V souãasné dobû, bude velmi záleïet, na dal ím v voji. Propad daàov ch v nosû kraje od zaãátku roku se blíïí ãástce sto milionû korun. Ihned jsme na to zareagovali a pfiipravili jsme pfiehled krokû, které nyní udûláme. Jaká opatfiení to budou? Zaãali jsme u sebe. Nastavili jsme úsporná opatfiení pro v echny odbory a v echny struktury, které jsou na krajsk úfiad napojené. Máme nastavené kategorie pro pfiípad propadu dvou, ãtyfi ãi esti procent HDP. Situace na Vysoãinû ale zatím vypadá hûfi neï v celostátním prûmûru. Ano, situace v kraji bude jiná. U nás do lo k velkému nárûstu nezamûstnan ch z dûvodu vazby mnoha v znamn ch firem na automobilov prûmysl. Nezamûstnanost, která se pohybovala kolem ãtyfi procent, uï narostla témûfi k devíti. A to je pro Vysoãinu velké zatíïení. Jak to budete fie it? Na stránkách kraje visí na e strategie. Ustanovili jsme skupinu, ve které jsou zastoupeny v echny zvolené politické strany, nejrûznûj í svazy ãi komory, v ichni, ktefií se chtûjí podílet na budování nové strategie. Je nutné dûlat to, co je stejnû potfiebné. Tedy budovat silnice, dopravní stavby, kanalizace a uskuteãàovat dal í podobné projekty. Jediné, co by nám nyní pomohlo, by bylo rozumné chování bank. Potfiebujeme, aby byly vstfiícnûj í v poskytování provozních úvûrû. Kraj se rozhodl také pro zrychlen nákup sypaãû. Jaké jsou dal í podobné projekty? Ty sypaãe byly jednoznaãná vûc. Stav sypacích aut byl hrozn a koupit na jednu poboãku údrïby silnic jedno auto nic nefie í. Dal ími kroky jsou v stavba nov ch stanovi È zdravotnické záchranné sluïby. Chceme investovat miliardu do stavby silnic. A pak jiï zmínûné PPP projekty. Diskutujeme také o stavbû nového parkovacího domu u nemocnice Jihlava. Znovu zopakujeme nûkteré grantové programy pro men í podnikatele. To jsou v echno projekty, které jsou nejen potfiebné, ale také mûïou zamûstnat mnoho lidí. Které projekty budete chtít dûlat ve spolupráci se soukrom mi firmami? Zatím konkrétní pfiíklad neprozradím. Vût inou ale jednáme právû o stavbû silnic. UÏ jsme vytipovali nûkolik projektû a zatím firmy projevovaly zájem a zji Èovaly, jaké mají moïnosti a zda dostanou provozní úvûr. Jsou to ale v echno silnice, které bychom stejnû opravovali, ãi stavûli. Pravdûpodobnû ale aï za dva nebo tfii roky. Sypače a nová záchranka Podle jakého modelu byste postupovali? Poãítáme s tím, Ïe by si ta daná firma vzala úvûr a zaplatila celou stavbu. Pfiedpokládáme, Ïe její zájmem bude, aby byla cesta kvalitní a cenovû pfiijatelná. Bude to totiï ta firma, která bude mít na starost její údrïbu. My jí pak budeme v pravideln ch splátkách silnici platit. Jedin problém, kter v tom vidím, je ten, Ïe nebudeme mít Ïádné páky na to, aby byla kvalitní i po záruce. Kraj Vysoãina nepfiímo ovlivnil zastavení staveb vûtrn ch elektráren. Proã? Jsme realisté. Îijeme tady s Dukovanami a víme, Ïe je to jeden z nejbezpeãnûj ích provozû v âesku. Nelíbí se mi také, Ïe se v souvislosti s vûtrníky mluví pouze o v robû elektrické energie, ale nemluví se o v em dal ím. To jsou kapacity pfienosové soustavy a moïnosti jejího zatíïení. Vnímám to jako lobbistickou aktivitu v robcû vûtrn ch elektráren. V zásadû ale samozfiejmû nejsem proti vûtrníkûm. Kriticky se ale dívám na jejich chaotické stavûní jen na základû pfiesvûdãování nûkter ch mal ch obcí. Je také jasné, Ïe Vysoãina není pfiíhraniãí, aby si mohla nechat zaplevelit krásnou pfiírodu a malebná zákoutí. A to jsou také na e nejvût í turistické magnety. TakÏe je tfieba vést seriózní diskuzi. Ale ne tu, kterou vede sdruïení vûtrn ch elektráren. Kdo je Jiří Běhounek BLESKOVÝ ROZHOVOR Sedmapadesátiletý MUDr. Jiří Běhounek vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Má atestaci prvního a druhého stupně v ortopedii. Od roku 1976 lékař ortopedického oddělení Nemocnice Pelhřimov. O deset let později se stal primářem, později zároveň i hospodářsko-technickým náměstkem. Těchto funkcí se vzdal po nástupu do hejtmanského křesla. V politice působí od roku 1998, kdy byl zvolen do zastupitelstva Pelhřimova, později i kraje Vysočina. Není členem žádné politické strany. Rád hraje volejbal. Umí anglicky a rusky. Je ženatý, má dvě děti. Datová schránka Souãást e-gonu. Jen nevím, zda se datové schránky stihnou spustit prvního ãervence. Nejasnosti jsou ale pfiedev ím na stranû ministerstva vnitra. Skládka v Pozìátkách Snad uï se stane vûcí, kterou se nebudeme muset zab vat jako dosud. My do toho budeme vstupovat pouze zvnûj ku, kdyï bude potfieba zkontrolovat plnûní termínû ãi zákonû. Je mi jasné, Ïe existují mnohdy i jiné aktivity, které mají jin názor neï správní orgány. Pád vlády Jak vláda vznikla, tak i padla. Milo Zeman B val premiér. Nic víc k nûmu fiíkat nebudu. PPP projekty Velmi se o tuto skupinu projektû zajímáme. Máme zájem spolupracovat se soukrom mi firmami zejména na stavbách silnic a jejich následné údrïby. Dálnice D1 V razn problém. SnaÏíme se tlaãit, kde se dá, ale vïdy naráïíme na to, Ïe dálnice patfií editelství silnic a dálnic a státu. Jsme v prosazování na ich pfiipomínek málo úspû ní, aãkoli se nás D1 velmi v raznû dot ká. âasto totiï doplácíme na objízdné trasy, musíme mít posílen stav záchranné sluïby ãi hasiãû. Myslím, Ïe bychom mûli mít vût í podíl na diskuzích, které se o D1 vedou. DÛleÏité je komunikovat od samého zaãátku neï na konci problému.

18 DUBEN 2009 STRANA 18 KONFERENCE ISSS Informace o datových schránkách zaplnily sály Ministerstvo vnitra opanovalo na ISSS jedno patro DVANÁCTÝ ROČNÍK KONFERENCE INTERNET VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ OPĚT PŘEKONAL STATISTIKY. TAHÁKEM BYLY DATOVÉ SCHRÁNKY. Hradec Králové V bornû, tak uï koneãnû známe detaily. S takov mi slovy odcházeli náv tûvníci z hlavního sálu kongresového centra Aldis v Hradci Králové. V nûm se totiï od 12. do 13. dubna odehrávala konference Internet ve státní správû a samosprávû. Lidé, ktefií chtûli poslouchat pfiedná ky zástupcû ministerstva vnitra a pfii li pozdû, si nemûli ani kam sednout. Hlavní sál byl pln lidí. Stovky posluchaãû zajímalo jediné: jak bude vypadat státní správa po prvním ãervenci. V tento den totiï úfiady pfiestanou posílat firmám a jin úfiadûm obálky s modr m pruhem. Dokumenty budou posílat skrz datové schránky. Dvoudenní akce pfiipomínala spí pfiedná kov maraton. V kongresovém centru Aldis se pohybovalo témûfi 2500 úãastníkû, ktefií se mohli poslechnout na více neï 250 pfiedná ek a prezentací. Ve v stavní ãásti se pfiedstavilo pfies 110 vystavovatelû, pfiedev ím z fiad dodavatelû ICT a sluïeb do sektoru vefiejné správy, uvedl PR manaïer ISSS Prokop Konopa. Na dvou spoleãensk ch veãerech vyhlásil moderátor Jan Pokorn v sledky oblíben ch soutûïí âeského zavináãe, Zlatého Erbu, Eurocrestu, Bibliowebu, JuniorErbu ãi Ceny ministra vnitra âr. Na pódiu se pfiedstavily takové osobnosti jako odstupující ministr vnitra Ivan Langer, jeho námûstek Zdenûk Zajíãek, v té dobû éf statistického úfiadu a dnes souãasn premiér Jan Fi er ãi pfiedseda Senátu Pfiemysl Sobotka. Na problémy v zavádûní e-governmentu upozornil také pfiedseda sociální demokracie Jifií Paroubek. Švédský ministr se setkal s českým Do Hradce zavítal i védsk ministr financí Dan Ericsson, kter se zúãastnil úterní mezinárodní konference eid and Public Registers. Ta byla vûnovaná elektronické identitû obãana a vefiejn m registrûm v âr a Evropské unii. I v leto ním roce bylo na ím hlavním cílem otevfiít v echny aktuální otázky rozvoje egovernmentu v âr i okolních zemích, zaujmout úãastníky konference a poskytnout jim maximum podnûtû pro jejich dal í práci, fiíká fieditel konference Tomá Renãín. Vzhledem k tomu, Ïe na i vefiejnou správu ãeká v tomto roce fiada radikálních zmûn, nûkteré okruhy jako napfiíklad datové schránky ãi problematika základních registrû dominovaly. Pfiesto si v ak v programu konference na el svá témata kaïd. Úãastníci vysoce hodnotili také samostatné programové bloky vûnované elektronizaci zdravotnictví, justice, strukturálním fondûm EU, turistickému ruchu nebo tfieba pfiechodu na digitální televizní vysílání, dodal Renãín. O to, aby konference nebyla pouze váïná, se postaral nositel leto ního ocenûní âesk zavináã, námûstek ministra vnitra Zdenûk Zajíãek. NeÏ se pustil do prezentace Námûstek ministra vnitra Zdenûk Zajíãek pfiedstavil první podobu uïivatelského prostfiedí datov ch schránek prvního zku ebního provozu datové schránky, zaãal diváky bavit spolu s kouzelníkem. Z datové schránky, kterou pfiedstavovala prázdná bílá krabice, iluzionista vyãaroval blonìatou hostesku. A máme ji tady, hlásal publiku Zajíãek. Poté uï následovalo vyhodnocení soutûïí Zlat Erb, Eurocrest, Biblioweb ãi JuniorErb. Na Moravu tak putuje ocenûní Moravsk m Budûjovicím, obci Petrovice, olomoucké vûdecké knihovnû a brnûnské knihovnû Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jsem rád, Ïe se taková konference koná. Program byl postaven tak, abychom získali co nejvíc informací. Pfií tû bych ale uvítal, kdybychom mûli více prostoru pro diskuzi, myslí si napfiíklad starosta Petrovic na Blanensku Vladimír Paulík. Veronika Hrdá Nejlepší web: opět Vysočina Moravské Budûjovice Jasné, pfiehledné a pfiitom vyãerpávající. Takové jsou nejlep í webové stránky mûsta roku Zlat erb si za nû letos vystaví na úfiadû v Moravsk ch Budûjovicích. Titul tak uï po druhé za sebou mífií na Vysoãinu. Loni získala cenu Jihlava. Mûsto Moravské Budûjovice mûlo vysoké bodové hodnocení ve v ech kategoriích. NadprÛmûrnû ale vynikají v ukládání povinn ch informací, zdûvodnil autor soutûïe Zlat Erb Jan Savick. Cenu si pfievzal starosta Moravsk ch Budûjovic Vlastimil Bafiina. Na na em úfiadû máme velmi ikovné informatiky. Také ostatní zamûstnanci jednotliv ch odborû si vzali my lenku otevfieného úfiadu za svou. Web tak máme nejen aktuální, ale i pfiehledn, vysvûtlil Bafiinka. Webové stránky mûsta byly podle nûj kvalitní, uï kdyï pfied dvûma a pûl roku nastupoval do funkce. My jsme pfievzali tafetu a pûvodní my lenky rozvíjíme, uvedl Bafiinka. Úfiedníci tak na stránky mûsta vkládají nejen povinné informace, ale i ty nepovinné. Do dvou dnû po zasedání mûstské rady zvefiejàují zápis z jednání. Podobn mi kroky jsme docílili toho, Ïe nás lidé na úfiadû nav- tûvují jen v nutn ch pfiípadech, fiekl Bafiinka. Za tak otevfien pfiístup se mûstsk úfiad mûïe py nit i dal- ím ocenûním. Získalo druhé místo v soutûïi o nejlépe komunikující úfiad. Máme úfiední hodiny kaïd den, dodal Bafiinka. (hrd) Na konferenci Internet ve státní správû a samosprávû pfiedná ely takové osobnosti jako Ivan Langer (1), Jifií Paroubek (2) i nov premiér Jan Fi er (4). Datovou schránku vykouzlil mág (3) INZERCE Informační systém Vema Lze provozovat i přes internet formou služby ASP Nabízíme outsourcing zpracování mezd Vážně si myslíte, že ve vaší organizaci nejde nic zdokonalit? Informační systém HR Vema vám nabízí komplexní řešení: zpracování mezd personální práce včetně hodnocení zaměstnanců elektronický docházkový systém sledování vzdělávání pracovníků plánování pracovních míst s tvorbou a tiskem organizačních schémat správa benefitů pro zaměstnance výběrová řízení pracovní cesty s procesem jejich plánování a schvalování komunikace s Portálem veřejné správy jiné oblasti Výhody pro vás: legislativní aktuálnost jednoduché ovládání snadné uživatelské výstupy využívání moderních technologií portálové řešení pro přístup k informacím přes internet nástroje pro manažerské rozhodování vysoká úroveň zabezpečení dat Služby: Call Centrum Báze znalostí školení a odborné konzultace semináře a setkání uživatelů

19 DUBEN 2009 STRANA 19 AKTUALITY FIRMY V POHYBU ČD TELEMATIKA Společnost ČD Telematika zažila minulý měsíc personální otřes. Majoritní vlastník České dráhy přijal rezignaci dosavadního předsedy představenstva Stanislava Beneše a místopředsedy Miroslava Šídla. Na jejich pozice byli zvoleni Juraj Rakovský a Pavel Chleborád. Novým členem dozorčí rady se stal Michal Nebeský. Důvodem k rezignaci obou členů představenstva je nesouhlas vlastníka s vyhodnocením a následnou interpretací dosažených hospodářských výsledků společnosti. Odstupující předseda představenstva a generální ředitel Stanislav Beneš bude i nadále spolupracovat se společností ČD-Telematika pro zajištění kontinuity rozvoje společnosti. Odstupující místopředseda představenstva Miroslav Šídlo zůstává na pozici ředitele pro strategii. Nový předseda Juraj Rakovský vedl od srpna loňského roku společnost Cisco. HAVEL A HOLÁSEK Novým partnerem advokátní kanceláře Havel a Holásek se od poloviny března stal Petr Ondřej. Ondřej bude spoluzodpovídat za koordinaci činnosti dvanáctičlenné poradenské skupiny specializující se na bankovní a finanční právo a právo kapitálových trhů. Právní tým HAVEL & HOLÁSEK nyní tvoří čtrnáct partnerů, téměř sedmdesát právníků ve čtyřech pobočkách v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Ondřej působil tři roky v Mezinárodní asociaci pro kapitálový trh (ICMA) v Londýně, kde se specializoval na evropskou regulaci finančního trhu, řídil odborné komise ICMA a zastupoval zájmy finančních institucí před národními regulačními úřady. QUINLAN PRIVATE GOLUB Developer Quinlan Private Golub má nového finančního ředitele. Stal se jím jedenatřicetiletý Kevin Lucey. Má na starosti financování, strukturalizaci a vztahy s investory pro projekty QPG v regionu střední a východní Evropy. Irská developerská společnost realizuje projekty za dvě apůl miliardy eur. Loni měla zájem koupit pozemky v brněnském jižním centru a postavit zde novou čtvrť nazvanou Austerlitz. PARAMO Milan Kuncíř se stal novým ředitelem rafinérské společnosti Paramo. Vystřídal tak Ivana Ottise, který se bude jako člen vedení skupiny Unipetrol plně věnovat rafinérskému segmentu a výrobní části Unipetrolu RPA. Milan Kuncíř je členem představenstva Parama už tři roky, od března 2007 je druhým místopředsedou. V rafinérských podnicích skupiny Unipetrol působí od roku Postupně pracoval v různých funkcích v úsecích strategie a rozvoje. Od roku 2005 pracoval v Polsku jako generální ředitel a předseda představenstva polské společnosti Orlen Oil. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY Od dubna má nového finančního ředitele také společnost Třinecké železárny. Stal se jím Rostislav Wozniak. Na postu finančního šéfa vystřídá Jaroslavu Ciahotnou, která byla finanční ředitelkou třinecké hutě posledních třináct let. Sedmačtyřicetiletý Wozniak začínal po vysoké škole v železárnách jako dělník. Postupně získával zkušenosti v dalších profesích jako zástupce mistra, dispečer válcoven až po řídící funkce. Od února 2002 až do konce letošního března zastával post výkonného ředitele a místopředsedy představenstva Sochorové válcovny Třineckých železáren v Kladně-Dříni. AVION SHOPPING PARK Šéfem Avion Shopping Parku Brno se stal Petr Navrátil. Vystřídal tak ve funkci Tomáše Duroně, který toto obchodní centrum vedl poslední čtyři roky. Petr Navrátil má více než patnáctiletou zkušenost s vedením obchodního týmu v oblasti výstavnictví. Základem všech těchto obchodních center je obchodní dům s nábytkem Ikea, hypermarket s potravinami a obchodní dům s elektronikou. Nákupní centra Avion Shopping Park lze nalézt v Praze, Ostravě, Brně a Bratislavě. V dalším čísle Moravského hospodářství se dozvíte: Jak bude vypadat dálniční a silniční síť na Moravě. Zpracujeme přehlednou mapu, popíšeme, jak to vypadá na stavbách mostů nebo nově budovaných úseků. Města nechtějí auta v centru. Jak to řeší v jednotlivých regionech? Kde už provoz zklidnili? Představíme projekty měst, která chtějí dostat auta z centra. Parkování v obcích a městech. Kde už stojí parkovací domy? Jaké mají města a obce možnosti? Vyplatí se vlastnit parkovací dům? Kolik zaplatíte za parkování v jednotlivých krajských městech? Přehledně srovnáme nákladní a užitkové vozy. Finanční odborníci vám poradí, jak neudělat chybu při nákupu nového auta pro firmu. Finanční služby pro firmy, města a obce. Co si myslí analytici o zadlužování měst a obcí. V pravidelné IT rubrice se zaměříme na další vývoj zavádění datových schránek. Projekt se spustí už za dva měsíce. Poradíme Vám, jak se nejlépe připravit. Jak správně využít spisovou službu nebo software na správu dokumentů. Jako vždy: poradíme v právní rubrice, představíme hejtmana a starostu. Květnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 29. května UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: , fax: , jmha@jmha.cz, ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová m.slaninova@jmha.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redakce@jmha.cz redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, a.dvorakova@jmha.cz foto: Miroslav Hradecký OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: , gsm: p.dostal@jmha.cz, obchodní manažeři: Vladislav Drda, tel: gsm: , v.drda@jmha.cz Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: , s.sediva@jmha.cz PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@jmha.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E REJSTŘÍK FIREM: Státní fond životního prostředí 1, 2, 3, 4, 5; Sdružení oboru vodovodů a kanalizací 1, 2; Aldis 1, 18; Pöyry Environment 3; Vodohospodářská technologie 3; Povodí Moravy 3; Ministerstvo zemědělství 1, 3; Ministerstvo životního prostředí 1, 2, 3, 4, 5, 6; Antimonopolní úřad (ÚHOS) 4, 16; Sitka 4; Povodí Odry 13; VUT 14; Cevro Institut 15; Atelier Fontes 13; Agrofert 16; Vema 17; Stavcom HP 6; Aquapalace Praha 6; RWE 20. V minulém čísle jsme špatně uvedli jméno firmy SYMANTEC. Tímto se jí omlouváme. INZERCE Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí: Robert S. Kaplan, 21. května 2009, Praha Veřejné zakázky 2009, června 2009, Praha Neživotní pojištění, června 2009, Praha Řízení lidských zdrojů, června 2009, Praha ČEPKON 2009, června 2009, Praha Profesionální asistentka, června 2009, Praha Efektivní management pohledávek, června 2009, Praha konference@konference.cz Know how to achieve Institute for International Research IIR...proč hledat data roztroušená po různých zdrojích, když je můžete pohodlně dostat na jednom DVD disku? Creditinfo - Firemní Monitor poskytuje na jednom místě maximum údajů o více než firmách včetně kontaktů, činností, ročních obratů, statutárních zástupců, účetních závěrek, platebního chování, kreditního hodnocení, přehledu vlastněných nemovitostí atd. CREDITINFO CZECH REPUBLIC, s. r. o. Nad Botičem 593/ Praha 10 tel.: fax: info@creditinfo.cz Jsou i lepší způsoby, jak získávat informace! INZERUJTE ZDARMA MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ JE UŽ ROK ÚSPĚŠNÉ, BUĎTE ÚSPĚŠNÍ S NÍM Máme pro Vás dárek v podobě INZERCE ZDARMA pro firmu, která nám jako první napíše na náš soutez@moravskehospodarstvi.cz VYPLATÍ SE VÁM BÝT RYCHLÍ. ZÍSKEJTE REKLAMU V MORAVSKÉM HOSPODÁŘSTVÍ ZDARMA* * První z vás získá zdarma 1/4 plochy (126 x 183 mm) v květnovém vydání Moravského hospodářství v hodnotě Kč.

20 DUBEN 2009 STRANA 20 INZERCE Údržba a kontrola plynových zařízení pro jejich bezpečný a spolehlivý chod RWE Distribuční služby, s. r.o. V případě plynárenského zařízení, odběrného plynového zařízení a plynových spotřebičů je údržba a revize těchto zařízení z provozních, ale především z bezpečnostních hledisek, velmi žádoucí. Všeobecně jsou plynárenská a plynová zařízení zařazena do kategorie vyhrazených zařízení, podléhajících povinnosti pravidelných revizí. Plynárenská zařízení, která jsou ve správě společností skupiny RWE, jsou z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti pravidelně kontrolována. Tato plynárenská zařízení končí plynovodní přípojkou zakončenou hlavním uzávěrem plynu HUP. Odběrná plynová zařízení, tedy zařízení pokračující za hlavním uzávěrem plynu, která jsou tvořena zejména domovním regulátorem, domovním plynovodním rozvodem a plynovými spotřebiči, jsou ve vlastnictví a ve správě majitelů domů a bytů a je nutné je také kontrolovat. Jejich provozuschopnost a bezpečnost si zajišťuje každý vlastník sám a je za ně plně odpovědný. Proč a jak provádět kontrolu zajištění bezpečného provozu zařízení seřízením spotřebiče lze předejít jeho poruchovým stavům provoz čistého a seřízeného spotřebiče je efektivnější a minimalizuje náklady na spotřebu plynu čím starší spotřebič, tím častější kontrola (minimálně 1krát za rok) seřízení a kontrolu zajistit odbornou firmou pro řádný provoz je nezbytný dostatečný přívod vzduchu a odvětrání spalin lhůty pro kontroly a čištění komínů pro spotřebiče na plynná paliva s výkonem do 50kW jsou 2x ročně, pokud je komín vyvložkován a 6x ročně pokud není kontrola přístupu k hlavnímu uzávěru plynu, volný přístup umožní včasný a pohotový zásah seznam odborných firem lze najít na webových stránkách plynárenských společností V rámci prevence provádí společnost RWE Distribuční služby, s. r. o., každoročně tzv. nárazovou zvýšenou odorizaci zemního plynu s cílem snazší identifikace a následného odstranění i nepatrných úniků plynu u koncových zákazníků. Co dělat, máme-li podezření na únik plynu: vypnout spotřebiče uzavřít přívod plynu zajistit odvětrání prostoru zavolat na nepřetržitou pohotovostní linku 1239 dbát pokynů dispečera, případně vyčkat příjezdu pohotovostní služby zajistit odstranění závady odbornou firmou Obecné pravidlo, které platí nejen pro plynová zařízení, říká, že prevence je vždy mnohem levnější a přináší méně starostí než odstraňování následků poruchy.