Obsah. Úvod Bolest. Osobní zkušenost a mapování bolesti Proč mě bolí záda Mapování bolesti Záda stále bolí Co sdělit lékaři.

Transkript

1 Obsah 9 10 Úvod Bolest Laura Janáčková Karel Pavelka Andrea Levitová Osobní zkušenost a mapování bolesti Proč mě bolí záda Mapování bolesti Záda stále bolí Co sdělit lékaři U lékaře Vyšetření Stanovení diagnózy Poškození páteře a přilehlých struktur Bolesti zad v souvislosti s onemocněním vnitřních orgánů Bolesti zad v důsledku stresu a vlivu psychických faktorů Bolesti zad a kvalita života Léčba bolestí zad Prevence Možnosti medicíny Fyzioterapie Psychoterapie a jiné možnosti Pomoc nejbližších Goodbye bolesti zad 7

2 Páteř se skládá z jednotlivých obratlů, které jsou spojeny tzv. meziobratlovými ploténkami a malými klouby. Zvenku je páteřní sloupec zpevněn dlouhými a krátkými vazy a dále pak systémem svalstva. Mírná bolest v zádech je obvykle zapříčiněna tím, že se některá část tohoto mechanismu kroutí a napíná. Úporná bolest zad je mnohem častěji důsledek tlaku kostěných výrůstků obratlů nebo vyhřeznutí plotének na nervová zakončení. Tento typ bolesti může znemožnit pohyb, protože jsou zasaženy nervy, které sebemenší pohyb činí nesmírně bolestivým. Mnohé nám mohou také napovědět příznaky spojené se vznikem bolesti: Náhlá bolest při zvedání těžkého břemene (Může souviset s výhřezem ploténky lumbago.) Pozvolný vznik bolestí (Může souviset s degenerativním onemocněním páteře.) Mnoho bolestí zad vzniká důsledkem špatného držení těla nebo spaním na prohýbající se matraci. Příčiny bolestí v zádech jsou však velmi pestré. Centrální původ bolestí v zádech je i u tzv. syndromu fibromyalgie, který vyvolává plošnou bolest v různých částech těla. Pokud je původ bolestí ve vlastní páteři, vyvolávajících onemocnění může být hned celá řada, např. degenerativní onemocnění plotének a obratlů, infekční onemocnění, nádorové onemocnění páteřních struktur nebo metastázy nádoru primárně postihujícího jiné orgány, zlomeniny při osteoporóze, zánět u tzv. spondyloartritid atd. Mechanické příčiny jsou nejčastějším původem bolestí zad. U mladších lidí jde o tzv. kořenový syndrom při výhřezu ploténky, starší spíše trpí zúžením páteřního kanálu nebo výstupem jednotlivých nervových kořenů. Onemocnění vnitřních orgánů mohou svým vyzařováním do zad vyvolávat též dojem páteřního onemocnění. Příkladem může být infarkt myokardu s lokalizací na spodní straně. Ve velké většině případů se však konkrétní morfologická příčina nenajde a pak hovoříme o funkčních bolestech páteře, nejčastěji tzv. svalové dysbalanci, kdy některé svaly jsou oslabené a jiné naopak stažené. Bolesti zejména při pohybu (Mohou souviset s namožením svalů či mechanickou příčinou.) Klidové bolesti (Mohou souviset se zánětlivým onemocněním.) Vystřelování bolesti (Souvisí s tlakem meziobratlové ploténky na nervové kořeny.) Porucha funkce močového měchýře či střev (Může mít souvislost se syndromem kaudy v důsledku mediálního výhřezu ploténky či nádoru.) 20 21

3 obratle krční (7) atlas (nosič) axis (čepovec) Bolesti v oblasti páteře bývají často vyvolávány typickými situacemi: nadměrnou zátěží spojenou s pohybem nevhodnou a především nenaučenou činností Tento typ bolesti často v krátké době odezní a vhodná rehabilitace se jeví jako nejlepší způsob léčby i prevence opakování. dlouhotrvající strnulou polohou, eventuálně v kombinaci se zátěží uvedenými situacemi spojenými s prochlazením Bolesti zad jsou často též lokalizované v jednotlivých úsecích páteře: krční, hrudní, bederní a křížové. Kostra páteře ukazuje rozdělení a zakřivení lidské páteře. Zdrojem bolestí může být každá z páteřních struktur (svaly, vazy, obratle, meziobratlová destička) nebo porucha funkce páteře. Nejčastěji je bolest lokalizována v bederní páteři, pak v páteři krční a hrudní. Časté jsou také bolesti v oblastech přechodu jednotlivých úseků. Cervikokraniální syndrom se projevuje bolestí v oblasti kloubního spojení hlavy a krční páteře. Bolest vyzařuje ze svalů okolo páteře do záhlaví a do očí. Bolesti přechodu krční páteře v hrudní vyzařující do rukou se nazývají cervikobrachiální syndrom. Bolesti přechodu hrudní páteře v bederní nejsou příliš časté, zato dolní bederní páteř je postižena mimořádně často. Svědčí pro to i množství lidových názvů pro bolesti tohoto typu, jako jsou ischias, houser apod. obratle hrudní (12) obratle bederní (5) kost křížová (5 obratlů srostlých) Omezení rozsahu pohyblivosti se nazývá funkční blokáda. Tato blokáda se projevuje silnou bolestí spojenou s křečí svalů v okolí. Bolesti mohou být lokalizovány do jednotlivých úseků páteře nebo mohou z těchto oblastí vyzařovat. Kořenová bolest je nejčastějším projevem vyhřezlé ploténky (iritační kořenový syndrom). Podle toho, ve které části páteře došlo k výhřezu ploténky, směřují bolesti do oblasti hlavy, horních nebo dolních končetin. Podkladem bolesti je dráždění nervového kořene ploténkou či jejím úlomkem. Velmi nebezpečné jsou výhřezy plotének, které mohou způsobovat útlak nikoliv jen kořene, ale i míchy. Projevem tohoto postižení je pak ochrnutí od místa výhřezu níže. Bolesti horní krční páteře jsou často spojené s omezením hybnosti. Bolest vyzařuje do hlavy a do horních končetin. Pacienti označují bolesti hlavy jako tupé, závislé na poloze a pohybu. Bolesti se šíří do týlu, temene, čela, s nejintenzivnější bolestí za očima. Bolesti dolní krční páteře. Vyzařováním bolestí z oblasti šíje a mezilopatkové oblasti do horních končetin se projevuje postižení krčního kořene (C5 až C8). Podkladem těchto bolestí jsou obvykle pokročilé degenerativní změny krční páteře. Pacienti přicházející s těmito obtížemi mají omezenou hybnost krční páteře, často s vynuceným držením hlavy. Při změně tohoto držení dochází k vyzařování bolesti do horní končetiny. Při postižení pátého krčního kořene vyzařují bolesti do ramene, přední strany paže a předloktí. Při postižení šestého krčního kořene směřují bolesti a snížení citlivosti po palcové hraně paže do prvního a druhého prstu ruky. 49 kost kostrční (4 5 obratlů srostlých) 50

4 (chronická zánětlivá bolest zad) Bolest se zhoršuje v klidu Bolest nevystřeluje ani se nešíří Kdy vyhledat lékaře: Opako vané b (boles Bolest se zmírňuje v průběhu dne Začátek příznaků před 33. rokem začáte t v no k, bol olesti zad ivý ci, plíž est v k lidu) Zlepšení bolesti v průběhu dne Mužské pohlaví V rodinné anamné (rozcvičením) ze výskyt Bechtěrevo vy choroby Prodělaný zánět duhovky * * Tupá bolest očí, světloplachost, zarudnutí oka, nejasné vidění na blízko, výrazné slzení 3 až 6 odpovědí ano naznačuje vysoké riziko zánětlivé bolesti v zádech je vhodné navštívit revmatologa. Hamilton L, et al. Spine 2013;6(38): lestí Přidružení bo onů šlachových úp Bolesti a o toky periferníc h kloubů Očn í zán ět Vzhledem k tomu, že lidé často první příznaky bolesti zad podceňují a snaží Kožní projevy se je vytěsňovat a přehlížet, dochází často ke zpoždění diagnostikování této (vznik lupénky) nemoci a tím i k jejímu rozvoji. Pro diagnostiku zánětu je dnes k dispozici magnetická rezonance, která je mnohem citlivější k zachycení časných stadií zánětu než klasický rentgen. Praktický lékař pacienta s podezřením na zánětlivé onemocnění zad odešle na specializované pracoviště k revmatologovi

5 Při onemocnění vnitřních orgánů může člověk vnímat bolest, která jako by vyzařovala do jiných oblastí těla. Nejčastěji se můžeme setkat s šířením bolesti do přední strany hrudní, do oblasti břicha a podbřišku, ale není výjimkou, že bolest zasáhne také do oblasti zad. Postižený člověk může tyto signály podcenit či zaměnit za bolest vzniklou námahou. Žádná bolest v zádech by však neměla být bagatelizována, protože může být první známkou vážnějšího onemocnění. Při onemocnění srdce může bolest vyzařovat do přední stěny hrudní, do levé ruky nebo do zad pod levou lopatku. Pod oblast zádových lopatek se může šířit bolest při různém onemocnění plic. Bolest při žaludečním nebo dvanácterníkovém vředu může též prostupovat směrem k páteři v odpovídající výšce. Také do oblasti dolních zad se šíří bolest např. při onemocnění slinivky břišní nebo žlučníku. S bolestmi v dolních partiích páteře se také setkávají někdy ženy v souvislosti s gynekologickými problémy a podobně. Co mohu udělat já: Při bolestech v zádech vyhledejte vždy lékaře a upozorněte ho i na možné další potíže či nemoci, které máte nebo jste v minulosti prodělali (např. infarkt, ischemická choroba srdeční, gynekologické či urologické potíže apod.). Dnešní doba klade vysoké nároky na výkon člověka, který se pak více či méně potýká se stresem. Stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy boj nebo útěk, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí. Mozek, který vyhodnocuje zátěž, řídí nejen chování, které má za cíl tuto zátěž překonat, ale zároveň vyvolává v těle fyziologické reakce umožňující krátkodobě aktivovat rezervy. Tyto reakce se spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickým tlakům, které nejsou skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci. Způsob života často vede k tomu, že organismus nemůže na stres reagovat bojem nebo útěkem. Pokud není schopen psychický tlak z různých důvodů zvládnout, přechází do stadia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní obtíže, které přispívají ke snížené kvalitě života. Sociální, pracovní, rodinný, finanční a jakýkoliv další tlak, který v každodenním životě dlouhodobě podstupujeme, spouští celou řadu obranných mechanismů, které tělo vyčerpávají a přetěžují. Pokud se tyto situace neustále opakují a přetrvávají, dochází z krátkodobějšího hlediska ke ztuhnutí svalů a později mohou vést ke vzniku závažnějšího poškození našeho zdraví. Dlouhodobý stres se tedy podílí i na vzniku bolestí zad. Stres má totiž zásadní podíl na špatném držení těla. Člověk pak vypadá, jako by nesl všechny své starosti v pomyslném pytli na zádech. Chýlí svá ramena dopředu a kulatí záda. Svaly jsou většinou napjaté a nedovolují uvolnění špatného postoje. Souvisí to s pocitem nutnosti se chránit. Člověk však na stres automaticky reaguje též zvýšeným svalovým napětím a pozicí těla jakoby připravenou k útoku. Ramena se mírně zvedají k uším, šíje je napjatá, paže jsou připraveny k boji a hrudník se zvětšuje. Dlouhodobé psychické zatížení nebo nevyřešené psychické problémy se často promítají i do opakovaných bolestí zad. Tělo tak upozorňuje na to, že tíhu života nemůže unést a že je třeba 59 60

6 Upravte si pracovní plochu. Upravte si pracovní prostředí, kde trávíte nejvíce času. Každý z nás se v životě setkal alespoň jednou s bolestí zad. Jistě by bylo správně bolesti zad předcházet, ale v plném proudu života se většinou každý tváří, že se ho to přece netýká. Na skutečnou prevenci ve smyslu účinných opatření tedy často myslíme až tehdy, když už se ve svém životě opakovaně setkáváme s problémy spojenými s bolestí v zádech. Zdravý životní styl představuje rovnováhu mezi prací, odpočinkem a dostatkem všestranného pohybu. Zdravý životní styl však zahrnuje také vhodné a zdravé stravování jako prevenci obezity a častých civilizačních chorob, mezi které bolesti zad také patří. Je tedy třeba, abyste se zamysleli nad svými životními hodnotami, nad prostředky, které užíváte k jejich dosažení, a nad daní, kterou za ně musíte zaplatit. Nejúčinnější prevencí bolestí zad je: zvolit si zdravý životní styl Je čas myslet na své zdraví. nepřetěžovat opěrný systém Je čas myslet na svá záda a začít můžete třeba hned teď. Výška židle by měla být nastavena tak, aby nestlačovala spodní oblast stehen ani nenutila svou nízkou polohou k zakulacení zad. Doporučuje se o cca 3 5 cm nižší poloha, než je výška podkolenní jamky. Správnost výšky si můžete ověřit tím, že vaše chodidla by měla ležet celou plochou na zemi při plném opření zad. Monitor by měl být nastaven ve výši očí při rovné páteři. Krční páteř a hlavu se snažte držet vzpřímeně a nepředklánějte se příliš blízko k monitoru. Vzdálenost hlavy od monitoru by neměla být větší než 70 centimetrů, ale ani menší než 40 centimetrů. Výška pracovního stolu by měla být taková, aby paže visely volně podél těla a lokty svíraly s předloktím úhel 90 (ramena nesmí být zvednutá nahoru směrem k uším). Platí pravidlo pravého úhlu kyčle, kolena, kotníky (celá plocha nohou na podložce), lokty, brada by měly být v pravém úhlu. Většina z nás tráví čas v zaměstnání vsedě, děti ve škole, sedíme u jídla, v dopravních prostředcích nebo u televize, to má negativní dopady na naše záda. Vsedě je nejvíce přetížený bederní úsek páteře. Dlouhodobý sed vede vlivem velkého statického zatížení k trvalému napětí vazů a k přetížení svalových skupin v této oblasti, jelikož nese celou váhu horní poloviny těla. Naučte se správně sedět. Nejvýhodnější je tzv. dynamické sezení, které vede k přirozenému zatěžování a odlehčování svalů a meziobratlových plotének. Uspořádejte si své pracovní prostředí tak, abyste neměli vše potřebné v dosahu, což vás čas od času donutí vstát ze židle

7 Protahovací cvičení Naučte se protahovat svaly, které mají tendenci ke zkrácení. Nejvíce se uplatňuje statické protahování (strečink). To znamená protažení s výdrží v krajní poloze, a to buď pasivní (s pomocí druhé osoby či vnější opory), nebo aktivní. Cílem statického protahování je zachovat nebo zvýšit pohyblivost kloubů, obnovit fyziologickou délku zkrácených svalů a odstranit nadbytečné napětí svalů. Při pravidelném každodenním protahování slouží strečink jako účinná prevence poranění pohybového systému. Cvik 1 Protažení svalů v oblasti bederní páteře Zásady správného protahování: 1. Před protahováním je vhodné svaly zahřát, např. chůzí, a následně uvolnit klouby pomocí kyvadlových či krouživých pohybů (např. kroužení pánve). 2. Vždy zaujměte správnou výchozí polohu vycházejte ze stabilních poloh (zejména u seniorů a lidí s osteoporózou). 3. Z výchozí polohy se za dlouhého výdechu pomalu dostaňte (bez švihu s plným soustředěním na pohyb) do konečné polohy, kde cítíte ještě snesitelné napětí (tah) ve svalech. 4. V konečné poloze vydržte asi sekund, nesmíme nikdy cítit bolest (riziko kontrakce stažení protahovaného svalu, tzv. napínací reflex). 5. V konečné poloze při výdrži volně prodýchejte (nikdy nezadržujte dech), soustřeďte se na protahovanou oblast a nikdy nehmitejte. 6. Pomalu se vraťte zpět do výchozí polohy. 7. Optimální je protahovat zkrácené svaly každý den. Každý cvik opakujte jednou až třikrát. 8. Cviky je vhodné obměňovat nesklouznout do stereotypního cvičení bez vědomé kontroly (necvičit mechanicky). 9. U některých cviků dosáhnete většího účinku pohybem očí ve směru pohybu (např. u protahování svalů v oblasti šíje). 10. Cvičte s ohledem na vlastní dispozice. Odlišné bude protahování u seniorů, vrcholových sportovců nebo dětí. 11. Při hypermobilitě (zvýšený kloubní rozsah nad běžnou fyziologickou normu) neprovádějte protahovací cviky do extrémních rozsahů pohybů. Volte raději posilovací cviky a soustřeďte se na aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Cvik 2 ZP: Leh na zádech, vzpažit, bedra přitisknout k podložce. ZP: Leh na zádech, pokrčit DKK, připažit, bedra přitisknout k podložce. P: S výdechem se vytáhněte do dálky z beder směrem za patami (přitažené špičky k bércům) a za pažemi (nevytahujte se z ramen). Vydržte s, pravidelně dýchejte a soustřeďte se na tah svalů v oblasti bederní páteře. Pomalu se vraťte do ZP. P: S výdechem přitahujte kolena oběma rukama k hrudníku, zvedněte hýždě od podložky (nezvedejte ramena a hlavu). Vydržte s, pravidelně dýchejte a soustřeďte se na tah svalů v oblasti bederní páteře. Pomalu se vraťte do ZP. OPAKUJTE 3 OPAKUJTE 3 ZP: základní poloha; P: provedení pohybu; HK: horní končetina; HKK: horní končetiny; DK: dolní končetina; DKK: dolní končetiny