POSTOJ VEEJNOSTI K DOBROINNÝM SBÍRKÁM. Karel Adámek

Transkript

1 POSTOJ VEEJNOSTI K DOBROINNÝM SBÍRKÁM Karel Adámek Bakaláská práce 2011

2

3

4

5

6 ABSTRAKT Bakaláská práce se vnuje dobroinným sbírkám a jejich vnímání souasnou spoleností. Práce obsahuje teoretickou a praktickou ást. Teoretická ást vysvtluje pojmy spojené s dobroinností, popisuje legislativní úpravu veejných sbírek v R, jednotlivé typy realizace, jejich vývoj po roce 1989 a prezentuje dlouhodobé a známé veejné sbírky. Dále se práce zabývá neziskovými organizacemi, jakožto organizátory veejných sbírek a finanními zdroji neziskových organizací. Praktická ást bakaláské práce je zamena na kvantitativní výzkum týkající se postoj eské veejnosti k dobroinným sbírkám. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetením. Klíová slova: filantropie, dobroinnost, charita, veejná sbírka, neziskové organizace, dar, dárcovství, sponzoring, fundraising, právnická osoba. ABSTRACT The thesis deals with non-profit organizations and how they are perceived in contemporary society. The work includes theoretical and practical parts. The theoretical part explains: the concepts associated with charity describes the legislative regulation of them in the Czech Republic, the implementation of various types, their development since 1989, and presents very, well-known public benefits. The thesis deals with charitable organizations, such as fundraising organizers and resources of non-government organizations. The practical part of this thesis is focused on quantitative research on the attitudes of the Czech public toward charitable collections. The research was conducted by questionnaire survey in printed and electronic form. Keywords: philanthropy, charity, charity, public collections, non-profit organization, gifts, donations, sponsorship, fundraising, legal entity.

7 Chtl bych podkovat své rodin a pítelkyni za podporu pi studiu. Dále bych chtl podkovat paní Mgr. Ev Mach Ph.D. za rady, ochotu a její as, který mn poskytla pi konzultacích na mé bakaláské práci. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakaláské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

8 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ÁST FILANTROPIE, DOBROINNOST, CHARITA FILANTROPIE DOBROINNOST Firemní filantropie CHARITA HISTORIE DOBROINNÉ INNOSTI V R VEEJNÉ SBÍRKY VYMEZENÍ A DEFINICE VEEJNÝCH SBÍREK Dobroinné sbírky TYPY VEEJNÝCH SBÍREK Veejná sbírka poádaná pronájmem telefonní linky ORGANIZACE VEEJNÝCH SBÍREK Vznik veejné sbírky Prbh veejné sbírky Zánik veejné sbírky Zmna úelu sbírky VEEJNÉ SBÍRKY V R Tíkrálová sbírka Bílá pastelka Svtluška Pomozte dtem NEZISKOVÉ ORGANIZACE II 3.1 PRÁVNÍ FORMY NNO Obanské sdružení Nadace a nadaní fondy Obecn prospšná spolenost Církevní právnické osoby FINANNÍ ZDROJE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Fundraising Pímé a nepímé zdroje Dar, dárcovství (firemní) Sponzorský dar, sponzoring Transparentnost financí neziskových organizací...31 PRAKTICKÁ ÁST CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU ZABÝVAJÍCÍ SE POSTOJEM VEEJNOSTI K DOBROINNÝM SBÍRKÁM... 34

9 4.1 VÝZKUMNÝ PROBLÉM A CÍL VÝZKUMU DÍLÍ CÍLE VÝZKUMU HYPOTÉZY DRUH VÝZKUMU METODA VÝZKUMU VÝZKUMNÝ VZOREK REALIZACE VÝZKUMU VÝSLEDKY ŠETENÍ OTÁZKA. 1 - POHLAVÍ RESPONDENT OTÁZKA. 2 - VK RESPONDENT OTÁZKA. 3 - NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDLÁNÍ OTÁZKA. 4 - STATUT OTÁZKA. 5 - NÁBOŽENSTVÍ OTÁZKA. 6 - PISPÍVÁTE NA VEEJNÉ SBÍRKY? Vyhodnocení obecné Vyhodnocení dle vku Vyhodnocení dle vzdlání Vyhodnocení dle statutu Vyhodnocení dle pohlaví Vyhodnocení dle náboženství OTÁZKA. 7 - JAK ASTO PISPÍVÁTE NA VEEJNÉ SBÍRKY? OTÁZKA. 8 - CO VÁS MOTIVUJE K TOMU, ABYSTE PISPLI? OTÁZKA. 9 - JAKOU FORMOU OBVYKLE PISPÍVÁTE? OTÁZKA NA JAKÉ ÚELY PISPÍVÁTE? OTÁZKA MÁTE DVRU KE VŠEM VEEJNÝM SBÍRKÁM, NEBO SI CÍLEN VYBÍRÁTE K DÁRCOVSTVÍ JEN TY, KTERÉ ZNÁTE? OTÁZKA ODRAZUJE VÁS NCO NA VEEJNÝCH SBÍRKÁCH? OTÁZKA Z JAKÉHO DVODU NEPISPÍVÁTE? OTÁZKA CO BY MOHLO ZMNIT VÁŠ POSTOJ K VEEJNÝM SBÍRKÁM DO TÉ MÍRY, ŽE BYSTE PISPLI? OTÁZKA JAK REAGUJETE NA LOVKA, KTERÝ VÁS ZASTAVÍ NA ULICI A ŽÁDÁ O PISPNÍ? OTÁZKA ZNÁTE NJAKÉ VEEJNÉ SBÍRKY? OTÁZKA JSOU PODLE VÁS VEEJNÉ SBÍRKY UŽITENÉ? OVENÍ HYPOTÉZ SHRNUTÍ VÝSLEDK PRÁCE SPLNNÍ DÍLÍCH CÍL PRÁCE...62 ZÁVR... 66

10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SEZNAM GRAF SEZNAM PÍLOH Píloha PI : Dotazník...73 PÍLOHA PI: DOTAZNÍK... 74

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 ÚVOD Veejné sbírky, které jsem si vybral jako téma své bakaláské práce, bezpochyby patí k fenoménm 21. století. Zejména díky internetu se dnes tém ihned dozvídáme o pírodních i jiných katastrofách ve svt, televizní stanice nám pinášejí reportáže z domova o postižených, týraných, vážn nemocných lidech, o chudých, okradených... V lidech se asto probouzí solidarita a chtjí pomoci. Nejrychlejší (a možná i nejpohodlnjší) možností je finanní dar do kasiky, DMS zprávou, na bankovní úet. K pomoci druhým jsme vedeni již od dtství Pomoz mamince!, Bž k babice a pomoz jí!, Slabším se musí pomáhat! je to jiný druh pomoci, než ten, o kterém budeme mluvit v této práci, ale takto v nás rodie a okolí vychovávají k solidarit a soucitu s druhými. Co se týká mých osobních zkušeností s veejnými sbírkami, ml jsem možnost spolupracovat s pobokou Charity eské Republiky v Luhaovicích pi organizaci každoroní Tíkrálové sbírky. Prošel jsem tak tém celým procesem organizace sbírky pes místní propagaci, zajištní dobrovolník, rozdání propaganích pedmt, složenek, pokladniek, koordinaci skládání skupinek, až po pedání pokladniek, a poítání finanní hotovosti. Skrze toto jsem zjistil, jak nároná je práce koordinátora i vedoucího sbírky, a pokusím se touto prací (v teoretické ásti) popsat jednotlivé kroky pi organizaci veejné sbírky - kdy vznikly veejné sbírky, kdo je mže poádat a jak jsou ošeteny zákonem. S rostoucím potem veejných sbírek se objevují i podvodné sbírky, které neslouží k pomáhání, ale k vlastnímu obohacení. Budu se proto zabývat také tím, jak mže veejnost zjistit, jestli má sbírka všechny náležitosti ádné sbírky, a kde mže najít informace o sbírkách probíhajících na území eské Republiky. V praktické ásti zjiš uji, jaká je dvryhodnost eské veejnosti ve veejné sbírky a jaká je informovanost o nich. Cílem mého výzkumu je zjistit, jaká je dvra lidí ke sbírkám, zda lidé pispívají na veejné sbírky a co je motivuje k pispní. Dalším cílem je zjistit pokud lidé na sbírky nepispívají co je odrazuje od toho, aby pispli, a co by zvýšilo jejich dvru ke sbírkám. V závru se pokusím navrhnout postup pro uspoádání ideální veejné sbírky.

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 I. TEORETICKÁ ÁST

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 13 1 FILANTROPIE, DOBROINNOST, CHARITA Filantropie, charita, pomáhání, dobroinnost všechny tyto pojmy jsou synonymní a pedstavují pomoc bližnímu, která je založena na altruismu, tedy neoekává za pomoc odmnu nebo protislužbu. Všechny uvedené pojmy obsahují dv formy: dobrovolnictví, tedy pímou pomoc, a dárcovství, pomoc skrze prostedky finanní nebo hmotné. Pomineme-li nejstarší civilizace jako eckou i antickou, byl úkol pomáhat vždy v rukou církve. V život však považujeme za slušné pomoci druhému lovku bez íkání, když to potebuje, a to bez ohledu na to, jsme-li vící nebo ne. V Bibli se o pomoci druhým mluví na mnoha místech, nap. v Matoušov evangeliu: Nebo jsem ml hlad, a dali jste mi najíst, ml jsem žíze, a dali jste mi napít, byl jsem cizí, a ujali jste se m, byl jsem nahý, a oblékli jste m, byl jsem nemocen, a navštívili jste m, byl jsem ve vzení, a pišli jste ke mn. 1 O pomoci bližnímu vypráví i píbh o Samaritánovi v evangeliu podle Lukáše: Zákoník se však chtl ospravedlnit, a proto Ježíšovi ekl: A kdo je mj bližní? Ježíš mu odpovdl: Jeden lovk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupi; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden knz, ale když ho uvidl, vyhnul se mu. A stejn se mu vyhnul i levita, když pišel k tomu místu a uvidl ho. Ale když jeden Samaan na své cest pišel k tomu místu a uvidl ho, byl pohnut soucitem; pistoupil k nmu, ošetil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o nj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a ekl: Postarej se o nj, a bude-li t to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet. 2 1 Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona: Nový zákon. Ekumenický peklad. 12.vydání. Praha: eská biblická spolenost, ISBN: str. 40n. 2 Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona: Nový zákon. Ekumenický peklad. 12.vydání. Praha: eská biblická spolenost, ISBN: str. 95n.

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 Nkdy je však individuální mezilidská pomoc nedosažitelná nebo dokonce nemožná, a proto nastupuje tzv. pomoc profesionální, organizovaná, která je dnes v rukou nestátních neziskových organizací. Na úvod je nutné podrobnji si popsat jednotlivé pojmy. 1.1 Filantropie dobroinnost Filantropie pochází z eckého slova philantropos, do eštiny pekládané jako dobroinné pomáhání sociáln slabým. Filantropie má k dnešním neziskovým organizacím blíže než charita, je to snaha pomoci, motivovaná láskou k bližním. 3 eským ekvivalentem k pojmu filantropie je dobroinnost. V roce 1847 definoval dobroinnost nmecký filozof, matematik a knz žijící v Praze Bernard Bolzano ve svém díle O pokroku a dobroinnosti jako ctnost ze všech ctností nejrozšíenjší. Snaha pomoci vždy vycházela z nitra lovka, nebylo poteba njaké vnjší intervence. Až s vývojem civilizace pichází na adu role neziskových organizací potebných je mnoho a pomoc jednotlivce by nebyla tak úinná jako pomoc skupiny Firemní filantropie V souasnosti se asto objevuje i termín firemní filantropie. Jedná se o pojem velmi široký, zahrnuje možnosti dárcovství. Firemní filantropii mžeme rozdlit na dva pístupy: proaktivní a reaktivní. V pípad reaktivního pístupu je firma pasivní, nevyvíjí aktivitu v oblasti filantropie, ale v pípad, že je požádána o píspvek organizací i jednotlivcem, dle svého uvážení projekt podpoí i nikoliv. Proaktivní pístup pedpokládá vypracovanou dárcovskou strategii, na jejímž základ rozdluje finanní prostedky do uritých oblastí. Oblast firemní filantropie zahrnuje: - dárcovství (finanní nebo nefinanní vcné dary, zboží, služby, as ) - vlastní firemní nadace nebo nadaní fond - sbírka mezi zamstnanci 3 REKTOÍK, Jaroslav, a kol.: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a ízení. Praha: EKOPRESS, s. r. o., str. 26. ISBN

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 - cause related marketing (sdílený marketing nezisková organizace získá pedem urenou ástku z prodaných výrobk nap. za každý prodaný jogurt odvede firma 1,- K) - matchingový fond (zamstnanci vnují uritou ástku, takto shromáždnou sumu firma za urité období znásobí ze svých prostedk) - dobrovolnictví zamstnanc Charita Slovo charita pochází z latinského caritatem, což znamená dobroinnost, lidumilnost nebo láska (v kes anském pojetí) k bližnímu. V souasnosti se setkáváme s pojmem charita jako s nestátní neziskovou organizací ímskokatolické církve Charita eská Republika Historie dobroinné innosti v R Jak již bylo zmínno výše, dobroinnost byla vždy pedevším v rukou církve. Ve 20. století se charitativní innost církve nezastavuje, naopak je obohacena novými prvky podle poteb doby. Jestliže v minulosti pinášela charitativní innost bezprostední a doasnou pomoc, nyní se pi nových možnostech techniky a pi nové sociální citlivosti snaží zapojit do spoleenského života osoby, které žijí tím i oním zpsobem na okraji spolenosti: bývalé i souasné vzn, prostitutky, Romy, nejrznjší ubožáky, osoby spoleensky nepizpsobivé a duševn zaostalé. 6 V eskoslovensku za vlády T. G. Masaryka vzniká velké množství spolk, které se dlí do tí skupin: spolky egoistické, které jsou zameny na naplnní tužeb úastník, spolky mutualistické, které jsou zakládány k uritému prospchu, k nmuž se dá dojít skrze promoci druhým, a altruistické spolky, které slouží výlun prospchu druhým. Prvním z altruistických spolk byl Spolek eských léka založený J. E. Purkyn již v roce 1859, bhem první republiky vznikla Spolenost eskoslovenského erveného kíže, v níž se 4 Jak jsme na tom s firemní filantropií v eské republice? : Výsledky výzkumu firemní filantropie.. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < str Do r eská katolická charita. 6 MESSINA, Rosario: Djiny charitativní innosti. Terezie Brichtová. 1. Kostelní Vydí: Karmelitánské nakladatelství, s. ISBN , str. 135.

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 16 v roce 1930 angažovalo dobrovolník z ad muž i žen. Založena byla také dnešní Charita R, tehdy pod názvem eská katolická charita. Fungování tchto organizací bylo narušeno nejprve Druhou svtovou válkou, po roce 1945 komunistickou vládou. V naší zemi byla tradice pomoci a dárcovství vlivem spoleenských a politických událostí na dlouhou dobu perušena a znovu se zaala rozvíjet až po pevratu v roce S nástupem demokratického režimu v eské Republice pišla nová vlna touhy pomáhat. Zakládají se nadace, obanská sdružení a církevní organizace, které chtjí dohnat ztracené plstoletí. Rozvíjí se dobrovolnická práce. Dobroinné organizace se vnují domácím problémm, ale rozbíhá se i pomoc do zahranií nap. do Rumunska, do Jugoslávie. Bhem 90. let picházejí nové spoleenské problémy, které spolenost píliš neznala - propuštní vzni po amnestii prezidenta v roce 1990, bezdomovci, drogov závislí, alkoholici apod. Odborné znalosti pracovník praxí v neziskovém sektoru vzrstaly a zaaly vznikat i tzv. preventivní programy. Postupn se novelizují zákony týkající se nestátních neziskových organizací a jejich innosti: v roce 1990 je upravena innost obanských sdružení zákonem.83/1990 Sb., zpísnny byly podmínky pro vznik a fungování nadací zákonem o nadacích a nadaních fondech.227/1997 Sb., který perušil masové zakládání nadací, z nichž nkteré byly podvodné a fiktivní a poškodili tak celkov obraz nadací v oích eské spolenosti. Novelizací prošel i zákon o veejných sbírkách, k tomu však došlo až v roce 2001, další novela tohoto zákona se pipravovala v letech 2004 a V letech 2008 a 2009 probhly novely zákona, které se však netýkaly pímo definice a prbhu veejné sbírky.

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 2 VEEJNÉ SBÍRKY Každá veejná sbírka musí být organizována v souladu se zákonem o veejných sbírkách íslo 117/2001 Sb. Zákon jednoznan vymezuje pojem veejná sbírka, podmínky organizace a prbhu sbírky. Naposledy byl tento zákon novelizován v roce 2009, zmna souvisela se zmnou daového ádu. 2.1 Vymezení a definice veejných sbírek Podle eského zákona. 117/2001 Sb. je veejná sbírka získávání a shromažování dobrovolných penžitých píspvk od pedem neureného okruhu pispvatel pro pedem stanovený veejn prospšný úel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdlání, tlovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostedí. 7 Dále zákon uvádí, že sbírku není možné poádat k úelu, který je v rozporu s bezpeností státu, ochranou veejného poádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých. 8 Sbírku v eské Republice mže organizovat pouze kraj, obec nebo právnická osoba Dobroinné sbírky Do výše uvedené zákonné definice tedy nepatí sbírání materiálních vcí nap. obleení, obuv nebo dioptrické brýle. Mezi veejné sbírky nepatí finanní akce poádané politickými stranami, hnutími, spolky, odborovými organizacemi za úelem plnní svých úkol. Mezi veejné sbírky rovnž nepatí tzv. sbírky v kostelech a modlitebnách, apod. 2.2 Typy veejných sbírek Zákon o veejných sbírkách definuje šest typ veejných sbírek z hlediska zpsobu jejich provedení, a to: a) shromažováním píspvk na zvláštní bankovní úet, který je pedem vyhlášen a je zízen na celou dobu trvání sbírky; 7 1 (1) zákon. 117/2001 Sb., o veejných sbírkách 8 1 (2) zákon. 117/2001 Sb., o veejných sbírkách

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 b) sbracími listinami, které musí být jednotliv oíslovány, oznaeny razítkem a podepsány zástupcem statutárního orgánu; dále musí být na listin uveden název právnické osoby, úel sbírky, datum a místo prbhu sbírky; každá listina musí obsahovat sloupec pro uvedení výše píspvku a podpis pispvatele; c) pokladnikami v místech urených k pijímání píspvk, piemž organizátor sbírky musí na píslušném úad uvést poet pokladniek a jejich rozmístní, úad provádí zapeetní všech pokladniek; organizátor je povinen zabezpeit pokladniky ped odcizením a násilným vniknutím; d) prodejem pedmt, jestliže je píspvek zahrnut v jejich cen; v míst konání prodeje je poadatel povinen poskytnout informace o organizátorovi sbírky, úelu sbírky a název a adresu úadu, na kterém byla sbírka schválena; povinností je uvést i celkový poet prodávaných pedmt a informace o tom, jaká ástka z celkové ceny prodejního pedmtu pipadá ve prospch sbírky; e) prodejem vstupenek na veejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecn pístupné akce poádané za úelem získání píspvku, jestliže je píspvek zahrnut v cen vstupenek; u tohoto typu veejné sbírky je povinností organizátora poskytnout informace o míst konání a dále stejné informace jako v pedcházejícím pípad; f) pronájmem telefonní linky urené ke shromažování píspvk z telefonního útu, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky Veejná sbírka poádaná pronájmem telefonní linky V posledních letech roste obliba sbírek, které využívají moderní technologie - prostednictvím tzv. DMS (Donors Message Service), nebo též dárcovských SMS. Kompletní informace o fungování DMS pináší internetový portál podle kterého využití DMS pináší výhody jak organizátorm sbírky, tak darujícím. DMS umožují rychlý prbh sbírky, organizátoi získají komunikaní podporu ze strany projektu DMS a nemusí se starat o technické, ani právní zabezpeení. DMS jsou jednoduché a snadno zapamatovatelné pro dárce, ti na internetových stránkách projektu naleznou informace o celkové vybrané ástce a jejím využití. DMS fungují v eské Republice od roku 2004

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 a jejich cena je jednotná pro všechny sbírky 30 K, z toho výše daru je 27 K. Od 1. ledna 2006 jsou DMS díky novele zákona o DPH osvobozeny od dan z pidané hodnoty. DMS je projektem obanského sdružení Fórum dárc a Asociace provozovatel mobilních sítí. Cílem služby DMS je pak nabídnout nestátním neziskovým organizacím (NNO) možnost získávat píspvky od jednotlivc prostednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. A vytvoit tak dlouhodobý mechanismus, který bude transparentní a srozumitelný. Mechanismus, který bude pispívat k rozvoji individuálního dárcovství pes SMS a minimalizovat náklady na jeho provoz. 9 Projektu se podailo sjednotit všechny eské mobilní operátory, což je v celosvtovém mítku ojedinlé, takže pro DMS funguje jediné telefonní íslo ve tvaru a odesílá se ve tvaru DMS HESLO (stanovené poádající organizací). V souasnosti projekt nabízí i tzv. DMS Roní podporu pihlášeným uživatelm umožuje pravideln každý msíc pispt na vybraný projekt. Na správné fungování dohlíží Rada DMS, která mimo jiné stanovila etické principy DMS, které je nutné dodržovat. V pípad, že organizace zajiš ující sbírku nezveejní do tí msíc od ukonení sbírky informace o využití vybraných (skrze DMS) finanních prostedk, je tato skutenost uve- ejnna na internetových stránkách projektu Na tchto stránkách je zveejnn seznam všech aktuáln probíhajících veejných sbírek, které využívají služby DMS. 2.3 Organizace veejných sbírek Vznik veejné sbírky Vznik veejné sbírky opt upravuje zákon.117/2001 Sb. o veejných sbírkách. Prvním krokem právnické osoby, obce i kraje k založení veejné sbírky, je návštva píslušného krajského úadu a žádost o povolení konání veejné sbírky, a to nejpozdji 30 dn ped plánovaným zahájením sbírky. Na píslušném krajském úad má právnická osoba ze zákona (117/2001 Sb.) povinnost pedložit žádost obsahující informace: a) pokud je organizátorem obec nebo kraj pedkládá se: 9 < [cit ]

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií název, sídlo a usnesení píslušného orgánu obce nebo kraje o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dn, 2. dále jméno, píjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce, nebo hejtmana kraje, popípad osob jimi povených jednat jménem píslušného územního samosprávného celku ve vci sbírky, b) pokud je organizátorem jiná právnická osoba pedkládá se: 1. název (obchodní jméno), sídlo a identifikaní íslo právnické osoby a jména, píjmení, data narození a místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo leny statutárního orgánu právnické osoby; dále se pedkládá originál nebo úedn ovená kopie výpisu z obchodního (nebo jiného zákonem stanoveného) rejstíku ne starší než 90 dn, 2. jméno, píjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která je pov- ena jednat ve vci sbírky jménem právnické osoby, a pipojí doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby a její estné prohlášení o tom, že proti ní není v okamžiku oznámení vedeno trestní stíhání, což se prokazuje originálem nebo úedn ovenou kopií výpisu z rejstíku trest ne starším než 1 msíc. Právnické osoby dále pedkládají: a) potvrzení o tom, že nemají splatný daový nedoplatek, a o tom, že nemají splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veejném zdravotním pojištní, na pojistném a na penále na sociální zabezpeení a na píspvku na státní politiku zamstnanosti, b) estné prohlášení o tom, že nevstoupily do likvidace, nebyl na n prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno vyrovnací ízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku anebo na n nebyla vyhlášena nucená správa. Jakoukoliv zmnu údaj uvedených v oznámení nebo doklad k nmu pipojených je právnická osoba povinna nahlásit na píslušném krajském úad do 5 pracovních dn. Nemá-li oznámení stanovené náležitosti, vyzve píslušný krajský úad právnickou osobu k doplnní chybjících náležitostí. Na doplnní je vyhrazena úmrná asová lhta, nejmén však 5 pracovních dní.

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 Koná-li se sbírka sbracími listinami, je povinností pedložit vzor sbrací listiny. Pokud bude výtžek sbírky vnován do zahranií, vyžaduje se souhlas Ministerstva zahraniních vcí s konáním sbírky. V žádosti se dále uvádí úel sbírky, typ sbírky, zpsob realizace sbírky, území konání a datum zahájení a ukonení sbírky. Píslušný úad vydá do 30 dn povolení, na jehož základ je sbírka povolena. Sbírka se mže zahájit nejdíve den následující po 30. dnu uvedeném v osvdení a nejpozdji do 120 dn od oznámení krajskému úadu. V pípad výjimené situace jako je ozbrojený konflikt, ekologická, prmyslová nebo pírodní katastrofa je možné tuto lhtu zkrátit - obvykle je sbírka vyhlášena do druhého dne po podání žádosti. Rozhodnutí o konání sbírky je vyvšeno na úední desce píslušného krajského úadu. Jedna právnická osoba nesmí konat více sbírek soubžn k jednomu úelu. Pro každou veejnou sbírku je nutné zídit samostatný bankovní úet, na který se pevádí hrubý výtžek sbírky a vést o nm samostatné pesné úetnictví Prbh veejné sbírky Realizace sbírky probíhá nejastji díky pomoci dobrovolník, a) kteí navštvují konkrétní domácnosti a tam vysvtlují úel sbírky, tzv. fundraising, ode dveí ke dveím b) kteí oslovují lidi na ulici, Druhý typ realizace není závislý na dobrovolnících, jedná se o sbírky do pokladniek, realizaci skrze DMS a bankovní úty. Prbh veejné sbírky mže doprovázet i jiná fundraisingová aktivita, která mže podle Škarabelové (2005) významn ovlivnit úspšnost sbírky, a to: a) benefiní akce (výzva pedem neurenému okruhu dárc) vyžaduje divácky a publicisticky zajímavý program, minimáln jednu známou osobnost v programu, bezchybný prbh akce dostatenou prezentaci dobroinného úelu celé akce; b) kampa - má všechny atributy veejné sbírky, jen má vtší rozsah, má rysy benefice;

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 c) hromadný (formální) adresný nebo neadresný dopis, nkdy s vloženou obálkou pro odpov nebo s poštovní poukázkou tzv. direct mail, resp. pímý poštovní styk; d) osobní dopis i telefonický rozhovor (tzv. telefonní fundraising), jehož pedpokladem je pedcházející znalost dárce, který již dar poskytl a nyní je žádán o obnovení daru; e) osobní návštva pedem vytipovaných možných dárc pedstavuje nejúinnjší zpsob. Podle Polakové (2005) úspch jakékoliv veejné sbírky záleží na více faktorech: a) naasování sbírky pipravujeme-li sbírku, je vhodné zjistit, jestli se v daném období nekoná i jiná veejná sbírka, to se týká zejména sbírek probíhajících prodejem pedmt na ulici, probíhá-li nkolik sbírek soubžn, je vtší riziko neúspchu sbírky; b) legalizace sbírky je dležité mít pipravené ke zveejnní všechny právní náležitosti sbírky, tím se zvýší její dvryhodnost; c) identifikace dobrovolník která taktéž pispívá k dvryhodnosti sbírky, identifikace spoívá jednak v oznaení dobrovolník prkazem, jednak ve sjednocení vzhledu obleení s logem sbírky, propaganí stánky, apod.; d) vytipování oblasti pro sbírku souvisí s úelem sbírky, pokud vyhlásíme veejnou sbírku, jejíž výtžek bude využit v daném míst, je zbytené vybírat v celém regionu; e) výcvik dobrovolník ti musí být schopni odpovdt na otázky týkající se organizace a úelu sbírky, ale mli by být proškoleni i v oblasti komunikace s lidmi; f) píprava materiálu je vhodné pichystat informaní materiály a drobné upomínkové pedmty pro darující; g) spolupráce s médii na lokální úrovni mžeme oslovit místní rozhlasové stanice, vyvsit plakátky na frekventovaných místech (nákupní stediska, školy, pošty); h) podkování dobrovolníkm to je motivuje k další dobrovolnické spolupráci; i) vyhodnocení spolu s dobrovolníky je vhodné prodiskutovat pozitiva i negativa sbírky, jejich dojmy a navrhnout, co by se píšt mohlo i mlo zmnit.

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 Chceme-li sbírku každoron opakovat, mli bychom zprostedkovat darujícím zptnou vazbu nap. podkování od obdarovaných v podob dopis, fotografií, , apod. Organizátor sbírky si mže z hrubého výtžku odeíst ástku spojenou s náklady na uspo- ádání a prbh sbírky, tato ástka však nesmí pesáhnout 5 % hrubého výtžku. istý výtžek musí být použit pouze ke stanovenému úelu sbírky Zánik veejné sbírky Sbírka podle zákona koní datem ureným právnickou osobou, toto datum se uvádí na žádosti o povolení sbírky. Není-li toto datum uvedeno, sbírka koní nejpozdji do tí let ode dne oznámení. Nejpozdji do 3 msíc ode dne ukonení sbírky je právnická osoba povinna pedložit píslušnému krajskému úadu ke kontrole a schválení celkové vyútování sbírky. Ve vyútování sbírky uvede výši jejího hrubého výtžku, skutených náklad spojených s jejím konáním a istého výtžku sbírky a prokáže, zda a jakým zpsobem bylo použito tohoto istého výtžku ke stanovenému úelu sbírky. 10 Právnická osoba má zákonem stanovenou povinnost informovat veejnost o koneném vyútování sbírky a jejím využití Zmna úelu sbírky Zmnit úel po zahájení sbírky umožuje zákon pouze v pípad, že pvodní úel zanikl. Pokud úel zanikne již ped zahájením, sbírka se nekoná. Pokud se právnická osoba rozhodne ve sbírce pokraovat, je povinna sbírku pozastavit, zmny nahlásit na píslušném úad, který do 30 dn sbírku schválí nebo zruší. O zmn úelu sbírky je organizátor povinen informovat veejnost, a to stejným zpsobem, jakým sbírku propagoval, není-li to možné, tak alespo zpsobem srovnatelným. Zanikl-li úel sbírky a právnická osoba nemá v úmyslu pokraovat zmnním úelu, je povinna sbírku bez zbyteného odkladu ukonit a oznámit to píslušnému úadu. Zárove oznámí využití dosud nepoužitého istého výtžku sbírky nebo jeho zbytku. Tato ástka mže být využita na jiné úely pouze se souhlasem píslušného úadu. Nelze-li ástku využít pro úel oznámený právnickou osobou, rozhodne o úelu využití píslušný úad (3) zákon. 117/2001 Sb., o veejných sbírkách

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Veejné sbírky v R Centrální evidenci veejných sbírek v R vede Ministerstvo vnitra. Píslušné krajské úady oznamují ministerstvu všechny právnické osoby konající sbírku, úel a zpsob konání sbírky, název banky a íslo bankovního útu, na kterém jsou píspvky shromažovány, a to ve lht do 1 msíce od zahájení konání sbírky. Ve stejné lht oznamují píslušné krajské úady ministerstvu všechna rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat, nebo o jejím do- asném zastavení anebo o zmn úelu sbírky. 11 Ministerstvo zajiš uje zpístupnní informací z centrální evidence zpsobem umožujícím dálkový pístup. Evidence se nachází na internetovém portále Ministerstva vnitra Aktualizace seznamu probíhá pibližn jednou za dva msíce. K dispozici je seznam sbírek aktuáln probíhajících i ukonených. Z evidence je možné zjistit název sbírky a poádající právnické osoby, sídlo, IO, územní rozsah sbírky, dobu konání, zpsob provádní, úely sbírky a íslo bankovního útu. Jedná-li se o sbírku ukonenou, je uvedeno i datum ukonení sbírky. K datu probíhalo v eské Republice veejných sbírek. Sbírky, které patí k tradiním tedy dlouhodobým, stabilním a známým, strun pedstavím Tíkrálová sbírka Jednou z nejznámjších veejných sbírek v R je bez pochyby Tíkrálová sbírka poádaná Charitou eské Republiky. Poprvé u nás probhla v roce 2000 (ale pouze v Olomouckém kraji), piemž podobné sbírky existovaly již díve v Nmecku a Rakousku. Výtžek charitní Tíkrálové sbírky je tradin uren pedevším na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorm, matkám s dtmi v tísni a dalším jinak sociáln potebným skupinám lidí a to zejména v regionech, kde se sbírka koná. Pibližn desetina výnosu sbírky je urena na humanitární pomoc do zahranií. 13 Sbírka probíhá koledováním v jednotlivých domech nebo na ulici. Skupinku tvoí dti v roli bájných Tí král a dosplý doprovod (vybavený prkazem) se zapeetnou kasikou, opatenou charitním logem. V celé R se sbírky úastní až 40 tísíc koledník. Sbírka probíhá vždy v prvních dvou týdnech v lednu. Od (2) zákon. 117/2001 Sb., o veejných sbírkách 12 Údaj dostupný na < [cit ] 13 < [cit ]