Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území - koncepty sociální ekonomiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území - koncepty sociální ekonomiky"

Transkript

1 Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území - koncepty sociální ekonomiky PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc. Sociální ekonomika je v současné době v centru odborné i široké veřejnosti. V České republice měla v minulosti poměrně velkou odezvu a patřila k tradicím země. Má úzkou návaznost na neziskový sektor, který zejména po roce 1989 v našich podmínkách získává významné postavení v procesu vytváření občanské společnosti. Pojem neziskový sektor se v České republice se po vynucené přestávce opět objevuje po roce Vznikají organizace různých právních forem. Stejně jako celý neziskový sektor jsou i tyto organizace velmi mladé, a proto je velmi důležité vnést je do povědomí občanů. Do neziskového sektoru vstupují lidé ze všech možných oborů, lidé mající různé stupně znalostí, kteří mu často věnují své osobní volno. Mladost tohoto sektoru s sebou nese i pomalost učení se jak tyto organizace řídit k efektivnímu výkonu. Neziskové organizace se ve většině případů dobře orientují v oblasti práva, účetnictví, sociálních služeb, rychle se orientují ve způsobu získávání finančních prostředků pro svou činnost, ale stále zaostávají ve spolupráci s veřejnou správou. Mnoho představitelů veřejné správy se obává vzájemné spolupráce a jsou přesvědčeni, že vede spíše ke zpomalení jejich rozhodování, a proto považují vzájemnou kooperaci za nepotřebnou. Současné zkušenosti i výsledky výzkumných prací ukazují, že je třeba věnovat větší pozornost vztahu veřejného a neziskového sektoru. V tomto smyslu se sociální ekonomika vystupuje jako nový fenomén současnosti, která proměňuje vztah mezi veřejným a neziskovým sektorem, neboť obohacuje a rozšiřuje kvalitu i rozsah veřejných služeb. Vztah veřejné správy a neziskového sektoru patří k problémům, které řeší různé vědní obory. Od sociologických, historických, ekonomických, přes právnické a jiné vědy. Nejvíce přináší reálné poznatky propojení věd sociologických a právních. Ukazuje se, že toto spojení může přinést poznatky,

2 které pomohou zachytit významné faktory vztahu veřejné správy a neziskového sektoru a postihnout úlohu sociální ekonomiky na lokální i regionální úrovni. Spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru v oblasti sociálních služeb Ekonomické změny a růst sociálních problémů vyžaduje nová řešení a instituce. Vedle státu, podnikatelských společností nebo agentur jsou to subjekty organizačního typu, které jsou schopny pružně reagovat na nové skutečnosti a poskytovat potřebné typy služeb. Toto je právě prostor, který může vyplnit třetí sektor, pro který se užívá označení občanský sektor, dobrovolnický sektor, neziskový sektor nebo také sociální ekonomika. Zvýšeného významu neziskového sektoru jsou politické změny, zejména politické uspořádání s sebou přineslo i nová legislativní rozhodnutí. Nejvyšší růst neziskového sektoru byl v zemích, jejichž politiky vytvořili jakési partnerství mezi vládou a nestátními neziskovými organizacemi. Partnerství představuje poskytování služeb hrazené vládními prostředky nestátními neziskovými organizacemi. Bylo tomu tak například ve Velké Británii nebo v Německu. Do popředí se dostává nový jev, tzv. sebeorganizování, které znamená schopnost občanů sdružit se k výkonu soukromých aktivit ve veřejném zájmu, sloužící k obecnému dobru. V posledních letech se význam sebeorganizování vyzdvihuje zejména v souvislosti s posunem hodnot střední třídy směrem k oproštění se státu od odpovědnosti za sociální zabezpečení, záruky životního prostředí, i když právě takové záruky byly dříve spojované výlučně se státem. Tedy očekávání typu stát se o nás postará jsou dnes určitě mnohem menší než v minulosti. Občané mají větší důvěru sami v sebe a ve společnost v niž žijí, než by měli důvěru pouze v poslání státu. Značnou úlohu v tomto smyslu sehrávají státní (vládní, veřejné) neziskové organizace. Tyto organizace zabezpečují převážně realizaci výkonu státní správy. Jejich opodstatnění je dáno jejich posláním, kterým je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Jejich právními formami jsou v rámci české republiky příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace, od roku 2001 také organizační složky státu, kraje či obce. Jejich určitá část se

3 charakteristikami svých činností blíží nestátním neziskovým organizacím. Z vlastností neziskových organizací jim lze přiřadit neziskovost a samosprávnost. Tedy nejsou založeny za účelem zisku, který by sloužil k rozdělování mezi členy organizace. Je třeba se zmínit také o nestátních (nevládní, soukromé, občanské) neziskové organizacích, neboť také ty sehrávají v sociálních službách velmi významnou úlohu, se kterou je třeba počítat v případech řešení sociálních problémů na lokálních, regionálních i státních úrovních. Také tyto organizace charakterizuje princip sebeřízení společnosti, který představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru se organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání je příčinou existence těchto organizací. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací. Sdružování vychází ze svobody sdružování, jedné ze základních svobod demokratického státu. V České republice jejich základní formy představují sociální družstva, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy. Vycházíme-li z vymezení sociálních služeb, které představují činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení 1. Je možné také zdůraznit, že prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. V neposlední řadě také pomoc dlouhodobě nezaměstnaným, vytváření podmínek pro konsultační a poradenské aktivity apod. 1 Z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 3, a), ze dne

4 Cílem služeb mimo jiné bývá: a) podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu; b) rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život; c) snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem. Umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sami o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí tzv. na okraji společnosti. Také v České republice v současné době existují a stále vznikají velké počety soukromých neziskových organizací, které poskytují sociální služby. Vedle nich se rozšiřují organizace komerčního ziskového typu, které také poskytují domácí, zdravotní a sociální služby. Tyto organizace vznikají ve vazbě na veřejná zdravotnická zařízení, soukromá zdravotnická zařízení a soukromé agentury sociální péče. Sociální služby jsou pouze jednou z aktivit, které mohou být vykonávány v rámci sociálního podniku. Může to být činnost soukromé firmy, která poskytuje sociální služby výlučně na tržním principu. Mix soukromých a veřejných prostředků může využívat například soukromé zdravotnické zařízení, kde je léčba pacientů hrazena z veřejných prostředků. Posledním případem jsou instituce, které vznikají v rámci realizace sociálního zabezpečení, jako jsou například úřady práce nebo sociální referáty obecních úřadů. Ukazuje se, že pro spolupráci veřejné správy a neziskového sektoru je důležitý princip partnerství. Tento princip se objevuje v Evropské unii, avšak ani v ní nepodléhá jednotným pravidlům. Upravuje se rozdílně v jednotlivých zemích. Podle Zelené knihy Komise Evropských společenství o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o veřejných

5 zakázkách a koncesích upravovaných a zpřesňovaných od roku 2004 se pojmem partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. Public Private Partnership, často se objevuje jen zkráceně jako PPP, obecně označují formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovy, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Základním předpokladem pro toto partnerství v sociálních službách jsou jasně vymezené standardy, které je třeba, aby státní orgány účinně a striktně hlídaly. Dnešní právní úprava, byť ještě nedokonalá, představuje obrovský pokrok v této oblasti. Ještě před několika málo lety si bylo nemožné nevšimnout neochoty veřejné správy v rozhodovacích procesech využívat účast veřejnost. Převažovaly formální způsoby komunikace mezi veřejnou správou a ostatními subjekty. Nestátní neziskové organizace byly pro představitele veřejné správy nepochopený sektor, neorganizovaný a obtížně počitatelný. Nebylo konkrétně jasné jaké přínosy plynou ze spolupráce veřejného a občanského sektoru. Současný právní řád nedefinuje pojem neziskový sektor. Definici termínu sociální služby se nachází v zákoně o sociálních službách 2. Subjekty neziskového sektoru se řadí mezi soukromoprávní subjekty, upravuje je tedy občanský zákoník 3. Ten dělí účastníky občanskoprávních vztahů na fyzické a právnické osoby. Právnické osoby rozděluje na čtyři skupiny 4, sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Mezi sdružení fyzických nebo právnických osob bych ze subjektů neziskového sektoru zahrnul občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti, politické strany a hnutí, zájmová sdružení právnických osob, profesní komory, družstva, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti založené podle Obchodního zákoníku 5 za jiným účelem než pro zisk. Mezi účelová sdružení majetku řadím pouze nadace a nadační fondy. 2 Z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 3, a). 3 Z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 4 Z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, Z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

6 Právní úprava subjektů neziskového sektoru je roztříštěná. Tvoří ji obecné zákony jako občanský zákoník, obchodní zákoník, ale i řada samostatných zákonů pro jednotlivé dobrovolnické organizace. Nové metody spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru a rozvoj sociálních služeb v území Koncept sociální ekonomiky Novou tendencí ekonomického vývoje ve vyspělých zemích je rostoucí význam o sociální ekonomiku. Prohlubuje se zájem o nové směry podnikání, které nově sledují ekonomické i sociální cíle. Toto vede ke vzniku konceptu sociální ekonomiky. Sociální ekonomika je, dle mého názoru, jedním z východisek ze situace krize sociálního státu, kdy stát již nestačí na pokrytí sociálních nároků obyvatel a neziskový sektor zároveň není schopen dostatečně pružně reagovat na nové a různorodé typy aktivit. Koncept představuje řešení nových témat, témat, která se objevila na prahu 21. století v zemích střední a západní Evropy. Prvním tématem je poskytování sociálních služeb na místní úrovni. Jedná se zejména o závislé osoby v domácnostech, jako jsou předškolní děti a nemocní senioři. Druhým tématem je integrace osob ohrožených sociálním vyloučením (exkluzí) na pracovní trhy. V poslední řadě jde o šetrné využití a rozvoj místních zdrojů při poskytování služeb a realizaci programů místního rozvoje. Z tohoto pohledu koncept sociální ekonomiky vychází z předpokladu, že stát již dále nemůže v plné míře uspokojovat sociální potřeby, ani je finančně zabezpečovat, a že ani komerční pojetí nevyhovuje nárokům moderní demokratické společnosti. Jedná se zejména o dostupnost služeb a uplatnění veřejného zájmu. V současné době v České republice je připravován dokument, který by přesněji vymezil pojem sociální ekonomika. Přesto jsou některé její principy a cíle nepřímo vyjádřeny v dokumentech mající

7 celonárodní dosah. Je to například Národní akční plán sociálního začleňování na léta Ministerstva práce a sociálních věcí 6, který hovoří sociálních službách, sociální ochraně a zmiňuje hrozbu sociálního vyloučení pro určité skupiny obyvatelstva 7 ; a další dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí jako například normativ k zavádění Komunitního plánování sociálních služeb. Nebo je to obecně deklarovaný princip upřednostňující komunitní péči před individuální. S těmito dokumenty ještě dále souvisí např. politika celoživotního vzdělávání pracovníků sociálních služeb 8 kdy má pracovník sociálních služeb dokonce povinnost se dále vzdělávat 9 ; nebo zavádění standardů sociálních služeb 10. Tyto a jiné dokumenty skýtají prostor pro uvádění sociální ekonomiky do teorie a praxe v České republice. Přístupy k sociální ekonomice Koncept sociální ekonomiky kombinuje dva základní přístupy. Vychází z identifikací shodných rysů jednotlivých organizací a dále z právně - institucionálních charakteristik: a) normativní přistup zdůrazňuje společné principy sdílené jednotlivými organizacemi, na základě kterých spojuje i organizačně odlišné typy institucí; b) právně - institucionální přístup je založen na identifikaci organizačních forem, nepředpokládá však nějak významný právní formalismus přístupu; používá se zejména pro účely statistického vykazování; obecně sem patří: a. družstva, b. vzájemně prospěšné organizace, c. spolky. 6 ze dne ze dne s. 16., ze dne ze dne s. 1 a 2, ze dne Z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s. 5, ze dne

8 Výše uvedené typy organizací jsou přítomny v každé společnosti. Avšak jejich právní formy mohou mít v různých zemích různé podoby, názvy i náplň činnosti, což je dáno zejména historií dané země, jejími sociálně ekonomickými kořeny, vztahy či zvyklostmi. Sociální ekonomika je součást ekonomiky. Je tvořena na státu nezávislými subjekty organizacemi a podniky, které produkují statky, služby obchodního i neobchodního charakteru se sociálním cílem; podniky, které uplatňují demokratickou účast svých členů a zaměstnanců; podniky sledující cíle solidarity a obecného zájmu a které nerozdělují zisk mezi podílníky 11. Sociální ekonomika je kombinací normativního a právně institucionálního přístupu a zahrnuje aktivity jejích subjektů. Tyto subjekty produkují statky a služby se sociálním cílem na základě následujících principů: a) cílem je služba členům nebo komunitě, cílem není primárně vytvářet zisk, kdy zisk není nevyužit, není hlavním motivem k činnosti, je využit například ke zvýšení kvality poskytovaných služeb; b) nezávislost řídících struktur organizace, nezávislost managementu, která není možná u veřejného sektoru a znamená velkou přednost institucí sociální ekonomiky; c) demokratický rozhodovací proces, tento princip vychází z pravidla jeden člen, jeden hlas typického pro rozhodování v družstevním typu organizace, na rozdíl od obchodních společností rozhodujících podle pravidla jeden podíl, jeden hlas, kde je tedy rozhodování svěřeno do rukou úzké skupiny nebo do rukou jednotlivců; d) nadřazenost lidí a pracovní síly nad kapitálem a redistribucí důchodů, tento principy vyplývá z výše uvedených, děje se tak zejména pomocí omezeného rozdělování výše výnosů kapitálu, rozdělování zisku mezi členy nebo pracovníky ve formě bonusů apod. V této souvislosti by bylo přínosné, aby v rámci konceptu sociální ekonomiky se ČR více zaměřila na zkušenosti evropských zemí, kde se pojem i náplň sociální ekonomiky objevuje již na počátku devadesátých let. Vznik tohoto konceptu je spojen s družstevním hnutím. Pojem sociální ekonomika 11 Dohnalová M. Sociální ekonomika v Evropském kontextu. Nadace universita v Brně, Akademické nakladatelství CERM v Brně, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA v Brně, 2002, s. 292.

9 je v terminologii Evropské unie poprvé užit v roce V dalších evropských zemích byl podnětem vznik sítí pro studium sociální ekonomiky. Sociální ekonomika se v současnosti rychle rozvíjí např. ve Francii. Zde je třetí sektor ztotožňován se sociální a solidární ekonomikou. V Itálii vznikala první sociální družstva zprvu jako reakce na chybějící nebo nedostatečné veřejné služby. Dlouhou tradici má sociální ekonomika ve Španělsku a ve Velké Británii. Již v roce 2003 vzniká mezinárodní projekt LNet, Enterprise and innovation in deprived urban spaces: sharing the European experience 12. Koordinátorem toho projektu se stala Velká Británie. Projekt zakládá novou síť pěti zemí. Kromě České republiky projekt zahrnuje Itálii, Nizozemí, Spolkovou republiku Německo a Velkou Británii. Projekt hledá nové formy sociálního podnikání, které pomohou řešit ekonomické a sociální problémy jako je nezaměstnanost, chudoba a inkluze v některých částech velkoměst a to Prahy, Milána, Hamburku, Amsterodamu a Londýna. Hlavním cílem je rozšířit možnosti trhu práce a přispět k sociálnímu začleňování osob, sociálních i etnických skupin. Vzrůstající ocenění sociální ekonomie v Evropě spolu s větším zájmem o nekonvenční podnikatelskou dynamiku, vedly ke vzniku nového konceptu sociálního podnikání. Zatímco před několika lety byl koncept sociálních podniků probírán jen zřídka, nastává nyní v této oblasti průlom. V USA byl tento koncept přijat na počátku devadesátých let velmi pozitivně. V roce 1993 založila Harvard Bussines School Sociální podnikatelskou iniciativu, která se stala milníkem nové éry, jak jsem již dříve uvedl v této práci. Nicméně, sociální podnikání v USA zůstalo velmi širokým a neurčitým pojmem odkazujícím na tržní síly s kontextem sociálních záměrů. Během tohoto období bylo na sociální podnikání nahlíženo jako na novou odezvu problémů s financováním neziskových organizací, pro které bylo čím dál těžší získat soukromé a vládní dary či granty jako zdroj financování. V Evropě se tento koncept poprvé objevuje počátkem devadesátých let, ale pouze v nejužším kruhu sociální ekonomie a v blízkém napojení na družstevní hnutí. V roce 2002 britská vláda Tonyho 12 ze dne

10 Blaira založila Koalici pro sociální podnikání a Sociálně podnikatelský svaz pro vzdělávání populace o sociálním podnikání za účelem propagovat cestu sociálního podnikání napříč Velkou Británií. V rámci stejného systému britský sekretariát obchodu a průmyslu, který dohlíží na Svaz, navrhl svou vlastní definici sociálního podnikání a vyhotovil počáteční seznam sociálních podniků. Nové sociální podnikání je tedy charakteristické spíše pro Evropu než pro USA, což je dáno především krizí sociálního státu evropského typu. Sociální podnikání, jakožto to odlišná forma podnikání je dle britské vlády činnost, s primárně sociálními cíly, kdy hospodářské přebytky jsou přednostně znovu investovány do podnikání za stejným účelem nebo do rozvoje místní komunity, spíše než aby se jednalo o činnost vedenou potřebou maximalizovat zisk pro zainteresované osoby, skupiny či vlastníky 13. Sociální podnik V současné době se rozvíjí nové formy podnikání. Do této kategorie patří sociální podnik, který představuje svébytný druh podniku. V této oblasti byl průkopníkem italský parlament, který roku 1991 zavedl status sociální družstvo. Roku 1995 Belgie zavedla do své legislativy koncept společnosti založené k sociálním účelům, zatímco Portugalsko zavedlo sociální družstvo se společným ručením. Španělský zákon z roku 1999 ohledně družstev obsahuje speciální zmínku o sociálních družstvech. Speciální právní rámce byly od té doby zavedeny v různých zemích. V nedávné době Francie zavedla družstevní podnik společného zájmu (société coopérative d intérệt collectif neboli SIC), a ve Velké Británii je nová legislativa ohledně zájmové společnosti právě v procesu přijetí. Tyto nové právní rámce jsou navrženy tak, aby podpořily podnikatelské a obchodní síly, které jsou nedílnou součástí sociálního programu. Poskytují způsob utváření přirozeného směru četných aktivit mnoha nezúčastněných skupin, a to se zapojením zúčastněných skupin - placených zaměstnanců, dobrovolných zaměstnanců, uživatelů do rozhodovacího procesu. I přes všechny legislativní kroky, 13 Publikováno v červenci 2002 pod názvem Sociální podnik: Strategie úspěchu.

11 kromě Itálie, velká většina sociálních podniků stále užívá tradiční právní formy třetího sektoru, i když tyto nemusí být někdy na první pohled zřejmé. Forma podniků je nazývána sociální, jestliže koncept sociální ekonomiky umožňuje rozpoznat tři roviny, ve kterých lze posuzovat sociální podstatu iniciativ: a) účel aktivit, koncept sociální ekonomiky ve svém těžišti lpí více na požadavku služby členům nebo komunitě než na hromadění zisku. Koncept nestáních neziskových organizací zase zdůrazňuje nerozdělování zisku mezi manažery, členy či zakladatele. Společným rysem je požadavek socializovat přebytek hospodaření, tedy znovu ho investovat na rozvoj činností, nebo jej využít pro blaho lidí jiných než těch, kteří řídí organizaci; b) nekomerční zdroje příjmů, oba koncepty zahrnují prospěšnost místnímu společenství nebo cílovým skupinám. Tato prospěšnost je velice často ospravedlňujícím důvodem k podpoře organizací třetího sektoru. To se také stává v případě většiny sociálních podniků, které jsou financovány jak z prostředků odvozených z tržních aktivit, tak z komerčních prostředků přidělených orgány státní správy, tj. typicky úroveň místních financí. Obvykle sem patří i nekomerční zdroje, jako je dobrovolná práce nebo dary, jako součásti neziskového přístupu. Jejich typickou schopností je mobilizovat širokou škálu zdrojů; c) specifické metody řízení, nejdůležitější je nezávislost managementu, která je vlastní nestátním neziskovým organizacím a demokratické řídící struktury a proces řízení vlastní sociální ekonomiky. Takové rysy se často nacházejí v sociálních podnicích založených obvykle na participativní dynamice, která zahrnuje jejich členy, tj. placené zaměstnance, dobrovolníky, uživatele nebo partnery zastupující například místní komunity. Dále také u řízení a kontrolních orgánů, a tam, kde rozhodovací moc členů není úměrná žádnému množství kapitálového podílu, který by mohli mít.

12 Sociální podniky uspokojují potřeby, které nejsou uspokojovány ani obchodními společnostmi na tržním principu, ani organizacemi veřejného sektoru, popřípadě jimi uspokojovány jsou, ale ne v dostatečném rozsahu, struktuře či kvalitě. Sociální podniky, na rozdíl od nestátních neziskových organizací, které do při svých činnostech využívají specifických postupů a stylů řízení i organizace práce, zapojují do své činnosti zcela nové partnery. Spektrum zahrnuje účastníky od placených zaměstnanců až po dobrovolníky, spřátelené organizace, orgány místní právy, spotřebitele či klienty. Ti se všichni mohou stát součástí fungování sociálního podniku 14. Tato struktura určitě vede k dosahování vyšší efektivnosti. Schopnost mobilizovat a získávat pro svou činnost dobrovolné pracovníky je jednou ze specifických vlastností neziskového sektoru. To umožňuje poskytovat služby, které by jinak mohly být vyprodukovány pouze za použití placené pracovní síly. Výhodou je i osobní zapálení dobrovolných pracovníků, což přináší vyšší kvalitu odvedené práce. Sociální podnik využívá dobrovolné pracovníky, ale inovativně je mixuje s pracovníky placenými v rámci jedné organizace. Sociální podniky nabízejí nové způsoby poskytování služeb. V některých zemích byla po dlouhou dobu nabídka určitých služeb omezena pouze na veřejné poskytovatele nebo neformální poskytovatele, jakými byla rodina nebo sousedství. Toto otevřelo prostor pro nové typy poskytovatelů, pro nové typy trhů - kvazi-trhy. Sociální podniky se proto musí přizpůsobit konkurenčnímu prostředí a dochází u nich k posilování podnikatelského charakteru. Nové vztahy na trhu způsobily, že existující organizace se dostávají do konkurenčních situací a vztahů. Čelit konkurenčním situacím musí pomocí přeměny nebo posílení vnitřní řídící struktury. Vzorem bývají často komerční organizace, které mají větší zkušenosti s konkurenčním prostředím. Tímto mnohdy končí i monopol veřejného sektoru v této oblasti a vyvolává vznik i zapojování zcela nových organizací. Ty mají obrovskou výhodu oproti stávajícím v tom, že mohou být budovány již se zřetelem na novou situaci. Organizace musí zároveň nést větší rizika, protože jejich financování se stává závislým na jejich schopnostech uspět v tržních vztazích a uspokojit věřitele. 14 Tzv. multi-stakeholder structure, tedy situace zapojení všech zainteresovaných partnerů do činnosti organizace.

13 Na vývoj, který byl výše zmíněn reagovaly některé právní systémy, které zavedly nové pojmy a nové formy právních typů podniků, což by bylo vhodné zařadit také do legislativního procesu v ČR. Smyslem je vyhovět novým a různorodým typům aktivit, na které již tradiční nestátní neziskové organizace nestačí. Například uvedu několik nových právních forem v zavedených v zemích Evropské unie. V roce 1991 zavedl italský parlament do právního řádu pojem socio kooperativní status. Jde o novou právní formu, v Itálii velice úspěšnou. V roce 1995 zavedla Belgie do svého právního řádu koncept firmy se státním účelem. V roce 1998 byla v Portugalsku zavedena forma social solidarity co-operative. V roce 1991 byla v Řecku zavedena social co-operative with limited lability. Francie zavedla do národní legislativy status družstevní podnik společného zájmu. Velká Británie pojem zájmová společnost. Definice sociálního podniku Jednotná definice pro sociální podniky zatím ještě neexistuje, většinou jsou však tyto podniky charakterizovány jako hospodařící sdružení zájmu, která zapojením svých členů do vlastních aktivit, pomáhají těmto členům nebo jejich komunitám jako osobám ohroženým sociálním vyloučením 15. Členy mohou být placení nebo dobrovolní zaměstnanci, případně vlastníci sociálního podniku, jeho klienti nebo v něm sdružené organizace. Tento aspekt definice navazuje na dávnou družstevní tradici. V širším pojetí může být za sociální podnik považován každý ekonomický subjekt, který poskytuje sociální péči a pomoc sociálně potřebným s tím, že se předpokládá vícezdrojové financování a případné napojení na vládní politiky, zejména na místní a regionální úrovni 16. Ekonomické a podnikatelské zaměření 17 vymezuje sociální podnik následujícími čtyřmi kritérii: a) soustavný charakter produkční činnosti znamená, že sociální podniky v rámci svého hlavního cíle nejsou zapojeny do advokačních činností nebo, na rozdíl od tradičních 15 s. 2, ze dne s. 2, ze dne pracovní verze výzkumu Emergency os Social Enterprises (EMES 1), s. 7, ze dne

14 neziskových organizací, angažovány v dobročinných aktivitách či v přerozdělování finančních toků jako je tomu typicky u nadací. Naopak jsou přímo zapojeny do produkce zboží a služeb pro své zákazníky, klienty, spotřebitele a trvale, tedy soustavně, poskytují zboží a služby. Zajišťování takového užitku nebo služeb je tedy právě jeden z hlavních důvodů existence sociálních podniků; b) vysoký stupeň autonomie, sociální podniky jsou dobrovolně vytvářeny skupinami lidí a jsou jimi nezávisle řízeny. To nemá nic společného se zdroji příjmů, které mohou být i veřejné, ale musí zde být absence přímého i nepřímého ovlivňování či řízení orgány veřejné správy nebo kohokoliv jiného stojícího mimo organizaci; c) významná úroveň ekonomického riskování, na rozdíl od většiny veřejných institucí, závisí jejich finanční životnost na úsilí jejich členů, zaměstnanců a manažerů zabezpečit adekvátní zdroje. d) relativně nízký podíl placené práce, sociální podniky kombinují peněžní a nepeněžní zdroje, dobrovolnou a placenou práci. Přesto aktivity prováděné sociálními podniky vyžadují minimální hladinu placené práce. Sociální zaměření 18 definice sociálního podniku přidává ještě dvě další kritéria: a) zřetelný záměr prospět společnosti, jedním ze základních záměrů sociálních podniků je sloužit společnosti nebo specifické skupině lidí. Na stejné úrovni je hlavní charakteristikou sociálních podniků i jejich touha podporovat smysl pro sociální zodpovědnost na lokální úrovni; b) iniciativa nastartovaná skupinou občanů, sociální podniky jsou výsledkem kolektivní dynamiky lidí patřících ke společnosti nebo skupině, která sdílí určitou potřebu nebo záměr. Tento kolektivní rozměr musí být zachován, přestože je vedení ztělesňováno specifickými jednotlivci nebo skupinou vůdců. V současné době v ČR jsou tyto legislativní úpravy i přesná definice diskutovány (např. TESSEA), která pro tyto účely získala finanční podporu a v dohledné době budou výsledky tohoto projektu veřejně přístupné. 18 pracovní verze výzkumu Emergency of Social Enterprises (EMES 1), s. 8, ze dne

15 Shrnutí: Spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru u nás bohužel není na úrovni jakou mají ostatní státy v Evropě, ať již se jedná o Velkou Británii, Itálii či Francii. Rozvoji stále ještěně brání nedostatečná legislativní úprava. Nestátní neziskové organizace se při legislativních aktivitách setkávají s komplikovaností a neprůhledností legislativního procesu, s malým zájmem zástupců státu a politické reprezentace o problémy neziskového sektoru. Pro zlepšení dnešní situace by měla veřejné správa vzít v úvahu následující doporučení a návrhy: přistupovat k organizacím neziskového sektoru jako k plnohodnotným partnerům s dostatečnou odbornou způsobilostí a alternativním pohledem na řešení společenských problémů, protože neziskový sektor zabezpečuje široké spektrum služeb pro občany a tím de facto i přispívá k naplňování politických programů místních představitelů, více se zajímat o problémy nestátních neziskových organizací, které představují významný a nepostradatelný segment rozvoje občanské společnosti, je potřeba zřídit připomínková místa pro střešní nestátní neziskové organizace, která by složila ke sběru jejich podnětů, zjednodušit informační osvětu pro nestátní neziskové organizace, aby měly včasný a snazší přístup k podstatným a kvalitním informacím bez nutnosti zvyšování nároků na čas a personál. Nestátním neziskovým organizacím by prospělo kdyby: se sdružovaly pod střešní neziskové organizace; sdružení pod střešními nestátními neziskovými organizacemi jim pomůže více se plnohodnotně zapojovat do dlouhodobých informačních sítí nestátního neziskového sektoru což jim umožní lepší monitoring legislativních změn a prosazování návrhů; co nejvíce spolupracovaly s ostatními nestátními neziskovými organizacemi, sdílet a vyměňovat si nimi aktuální informace a zkušenosti;

16 spolupracovaly i s organizacemi státního sektoru, a to hlavně rozvíjely spolupráci spočívající v předávání klientů mezi organizacemi navzájem, kdy se tak klient může dostat k organizaci, která se jeho problémem zabývá primárně; upozorňovaly na aktuální nedostatky širokou veřejnost a média a dále podněcovaly diskuzi u odborné veřejnosti formou fór a diskuzí; i přes rostoucí zájem Čechů o neziskové organizace zlepšily komunikační dovednosti s veřejností, místní veřejnou správou, komerční sférou, s médii a s neziskovými organizacemi v regionu i za cenu svěření této oblasti profesionálním společnostem, jednou z nich je například Spiralis, o.s.; zlepšiliysvoje znalosti a dovednosti v oblasti fundraisingu, aby lépe obstály v tomto období zásadních změn ve struktuře finančních zdrojů pro neziskové organizace; si rozšířily informace o fondech Evropské unie, o možnostech jejich využití pro rozvoj vlastní organizace a jí poskytovaných služeb; měly zpracované plány dlouhodobého rozvoje a strategicky plánovaly, protože absence strategie je faktorem, který významně limituje schopnost připravovat nejen vlastní projekty, ale i partnerské. Potenciální provázání strategie organizace a fondů Evropské unie do adekvátních projektových záměrů a celkové nastavení jejich základních parametrů by pak představovalo pro většinu neziskových organizací komplikaci. Subjekty sociální ekonomiky budují místní sociální kapitál, stávají se partnery místních úřadů a firem z tržního sektoru vstupují do konkurence při realizaci místních rozvojových cílů. Tyto subjekty jsou významnou součástí místní občanské společnosti pro řešení problémů ekonomické, sociální a kulturní povahy. Mají různé právní formy a představují nové alternativy ve způsobech uspokojování potřeb občanů a sociálních skupin, zejména znevýhodněných osob, které se obtížně integrují do většinové společnosti. Na závěr můžeme konstatovat, že přes všechny kulturní, politické a legislativní překážky, představují tradiční družstva a spolky, sociální podniky i nová generace neziskových organizací významný potenciál pro rozvoj lokálních i regionálních komunit. Propojení sociální ekonomiky,

17 veřejné ekonomiky a regionální ekonomiky naznačuje, že jde o nový i reálný směr budoucího sociálně-ekonomického rozvoje české společnosti. Literatura: BUCHTOVÁ, Božena a kolektiv: Nezaměstnanost, Psychologický, ekonomický a sociální problém, DOHNALOVÁ, Marie: Sociální ekonomika v evropském kontextu, Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, Brno 2006 HUNČOVÁ, Magdalena: Sociální stát a sociální ekonomie v teorii a praxi. In: Sociální stát a sociální ekonomie hrozba, nebo příležitost? Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem 2003 HUNČOVÁ, Magdalena: Ekonomický rozměr občanské společnosti, Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem 2004 HOLMAN, J: Ekonomie. 3. Aktualizované vydání, Praha, C. H. Beck, 2002 JÍROVÁ, Hana: Trh práce a politika zaměstnanosti, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta národohospodářská, Praha 1999 MOŽNÝ I.: Sociologie rodiny, Sociologické nakladatelství, Paha 1999, ISBN PEKOVÁ,J., PILNÝ,J.JETMAR.,M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a.s., 2005 TOMEŠ, I.: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky, Praha Portál, 2010

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti Milena Černá Předsedkyně EAPN ČR Ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové 1 Občanská společnost Vytváří se v prostoru Mezi státem a jeho institucemi Mezi trhem

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Příloha č. 1 výzvy č. 03_15_024 Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Žadatelé, školy, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, osoby samostatně výdělečně činné, obce,

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice

Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 (OP AT-CZ) Přeshraniční BURZA PARTNERŮ Slavonice 21. 4. 2010 Mgr. Gabriela Grycová Odbor regionálního rozvoje Krajský úřad kraje Vysočina

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK A ZMĚNY PRO OBČANSKÁ SDRUŽENÍ & OPS II. část

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK A ZMĚNY PRO OBČANSKÁ SDRUŽENÍ & OPS II. část Nett - nezávislý think tank pro občanskou společnost NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK A ZMĚNY PRO OBČANSKÁ SDRUŽENÍ & OPS II. část Seminář pro Nadaci Via, duben 2013, Praha - Cesta k rozhodnutí - Rizika a obavy Rozhodovací

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace

PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Marie Dohnalová, Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd a Fakulta humanitních studií Karlova univerzita v Praze

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu.

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu. Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí 24. října 2016, Praha OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014 2020 Navazuje

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

dne od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách.

dne od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách. Zveme vás tímto na setkání neziskových organizací a spolků, které působí na území ORP Valašské Klobouky dne 11. 12. 2013 od 16 hodin do malého sálu KD Klobučan ve Valašských Kloboukách. Setkání bude mít

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace

Právní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma organizace Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma podniku Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,

Více

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Definice NNO, relevantní pro účely státní politiky Mezinárodní definice Definice RVNNO podle právních typů Definice ČSÚ Mezinárodní

Více

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY

MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY MIKROJESLE A DĚTSKÉ SKUPINY PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D. Praha, 7.10.2016 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SYSTÉMOVÉM PROJEKTU MIKROJESLE Zahájení projektu: 1. 1. 2016 Ukončení projektu: 31. 12. 2018 Projekt se zaměřuje

Více

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 3 k č. j.: 3066/M/15, 63348/ENV/15 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších a zákon č. 131/2000

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce 2011 Marek Šedivý Definice organizace občanské společnosti Jakékoli organizace, ať už formální či neformální, které nejsou součástí aparátu vlády,

Více

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví I2010 EUROPEAN INFORMATION SOCIETY 2010 DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Seminární práce k předmětu Informační

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Kvalita sociálních služeb versus současné dotace. Martin Bednář

Kvalita sociálních služeb versus současné dotace. Martin Bednář Kvalita sociálních služeb versus současné dotace Martin Bednář Cíl workshopu Jak souvisí kvalita a finanční náročnost? Lze poskytovat kvalitní službu i s nedostatkem finančních prostředků? Standardy kvality

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014 Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe Marek Vyskočil 2014 Obsah Co je sociální podnik Poslání a role sociálních podniků Současná praxe Začínáme podnikat, sociálně! Financování a podpora sociálního

Více

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada listopad 2014 Vznik Klastru 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada Orgány Klastru Valná hromada nejvyšší orgán Klastru

Více

ENTITLE - Národní workshop

ENTITLE - Národní workshop Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/entitle-narodni-workshop) ENTITLE - Národní workshop 28. 5. 2009 Národní workshop Entitle představil stejnojmenný projekt, který má pomáhat knihovnám při

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Stárnoucí populace a nové technologie

Stárnoucí populace a nové technologie Scénáře budoucnosti: Stárnoucí populace a nové technologie Tomáš Michalek, Technologické centrum AV ČR Analýzy a publikace projektu PACITA Národní zpráva ze semináře o možných scénářích vývoje stárnutí

Více

Jak na úřad a partnery města?

Jak na úřad a partnery města? PODZIMNÍ ŠKOLA NSZM ČR 5. 7. listopadu 2008, Hodonín ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST INSPIRACE PRO VÁS finance, osvědčená praxe, novinky 5. 11. 2008 diskusní workshop Jak na úřad a partnery města? Podnikatelé ukázky

Více

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5)

Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) 116 Základní odborné pojmy z dané problematiky v anglickém jazyce 5) dar (gift) Dobrovolný převod majetku nezištně a bez protihodnoty. K podstatným náležitostem daru patří způsobilost dárce, úmysl dárce,

Více

Evropské ceny za správnou praxi

Evropské ceny za správnou praxi Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Zdravé pracoviště Partnerství při prevenci rizik www.healthy-workplaces.eu VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NOMINACÍ Evropské

Více

Kategorizace subjektů OP ŽP

Kategorizace subjektů OP ŽP Příloha č. 5 k č. j.: 1889/M/10, 36724/ENV/10 Kategorizace subjektů OP ŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění 1 Obce a města pozdějších

Více