Šárka Laboutková Typologie zájmových skupin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Šárka Laboutková Typologie zájmových skupin"

Transkript

1 Šárka Labutkvá Typlgie zájmvých skupin V textu byly pužity části textů z knihy Lbbing v mderních demkraciích autrů Müller, Vymětal, Labutkvá, Grada, Praha Dále již publikvané studie: Prsazvání zájmů v EU: Nárdní a specifické zájmy jak legitimní prstředek vlivňující tvrbu a rzhdvací prcesy hspdářské plitiky v Evrpské unii. 1. vyd. Praha: Nárdhspdářský ústav Jsefa Hlávky (NÚJH), ISBN (Labutkvá Š.) a dkumenty OECD. Typlgie zájmvých skupin Důvdem ke kategrizaci zájmvých skupin je především przumění jejich sciálních a plitických funkcí a jejich metdám reprezentace a prsazvání zájmů. Zájmvé skupiny lze dělit dvjím způsbem, ačkliv klasifikací může být dalek více; záleží na klasifikačních kritériích (půvd, struktura, aktivita). Na jedné straně lze hvřit skupinách frmálních či nefrmálních na druhé straně lze zájmvé skupiny klasifikvat pdle druhu zájmu 1. U zájmů frmálních je patrné uspřádání a rganizační struktura, vyznačují se širku člensku základnu a čast jsu bklpeni skupinu stupenců a sympatizantů (dbry, prfesní rganizace). Vznikají p zralé úvaze bčanů se splečným, čast velmi specifickým zájmem. Mhu, ale nemusí se sdružvat d větších celků (průmyslvé svazy). Mnh zájmvých skupin vzniká jak relativně nezávislé rganizace. Jedná se většinu různá bčanská sdružení a zájmvé svazy, které chtějí ve splečnsti půsbit dluhdběji. 1 Samstatnu kategrií jsu vládní zájmvé skupiny. Jejich aktivity se většinu týkají zahraniční plitiky (vlády platí si lbby, či public relatin). Ve státech s existencí vyšších územně správních celků neb v zemích s federativním uspřádáním mají státní či místní samsprávy vlastní zájmvé skupiny agentury, nebť centrální vláda resp. vláda federální financuje a reguluje mnh prgramů, které mhu být v patrnaci a jejichž získání usilují právě tyt státní či místní vlády (samsprávy). 1

2 U nefrmálních 2 zájmvých skupin není většinu zjevné jejich uspřádání ani sdružvání. Jedinci těcht zájmvých skupin mají buď nějaký splečný, charakteristický znak např. 3 majitelé autmbilů, lyžaři apd. neb se frmují spntánně na pdpru či prti knkrétní jednrázvé akci a mají dčasný charakter (tzv. fire brigade) či se jedná zájmvé skupiny s velmi specifickým zájmem (bvykle jeden cíl např. zákaz uměléh přerušení těhtenství). Budeme-li se držet definičních kritérií zájmvé skupiny, pak bychm nefrmální zájmvé skupiny měli spíše přiřadit k sciálním hnutím (2. plvina 20. stletí). Sam značení skupina je určitu tereticku abstrakcí. Terie sciálních hnutí analyzuje růst vazby zájmvých skupin na speciální prblémy vývje a řízení splečnsti (tzv. pstmateriální hdnty). Evrpská terie nvých sciálních hnutí se zabývá rzpadem staré levice a jejím nahrazváním uskupeními s jinu sciální základnu a rientací. Americká větev je terií mbilizaci zdrjů; pr pchpení klektivníh jednání studuje rganizace, zdrje a plitické příležitsti hnutí (Znebejánek 1997). Pdle druhu zájmů je nejjedndušším dělením na zájmvé skupiny s materiálními (eknmickými) a nemateriálními (idevými) zájmy (public plicy grups). Mezi eknmické zájmvé skupiny, které někdy bývají značvané jak sektrvé zájmvé skupiny (sectinal interest grups), jejichž základním cílem je zvýšit výhdy svých členů, se řadí různé bchdní skupiny, průmyslvé svazy, svazy pdnikatelů, zemědělci, dbry, prfesní rganizace, dvětvvé rganizace. Idevým zájmvým skupinám značvaným také jak pdpůrné (neziskvé) skupiny (také značeny jak pdprující či věcné zájmvé skupiny) (prmtinal grups) většinu nejde eknmický zájem, nýbrž zájem veřejný (mrální). Jejich existence není zalžena na sledvání zájmů jejich vlastních členů, ale zájmů širšíh splečenství či celsplečenských, a t čast i za cenu přinášení bětí či snášení nevýhd ze strany vlastních členů. Některé sledují kmplexní becné záležitsti (živtní prstředí, krupci), jiné vznikají puze k jednmu knkrétnímu tématu (single-issue, cause r attitude grups). Mezi nemateriální (idevé) zájmvé skupiny patří například skupiny důchdců, žen, mládeže a dětské rganizace, sprtvní svazy, rganizace pěstitelů a chvatelů, eklgické aktivity, církve apd. 4 Shrneme-li tedy rzdíly mezi sektrvými skupinami a věcnými či pdprujícími skupinami, základní diferenciace je zalžena na tm, zda tyt skupiny reprezentují partikulární zájmy (zájmy určitéh segmentu splečnsti self-intrested interest grups) či zda se zaměřují na vyhledávání výhd neb pdpry pr určitu aktivitu (např. dbré živtní pdmínky zvířat) a také na typu členství: zda je přístupné pr všechny zájemce z řad bčanů. Plitlg Daniel Krupa (1998) ještě ve svém členění zájmvých skupin nabízí tzv. byčejvé skupiny (cstumary grups) také značvány jak přirzené (natural) skupiny: 2 Někdy též značvané jak nerganizvané či latentní 3 Jejich vývj se dá datvat zhruba d začátku 19.stletí (typická sciální hnutí pd praprem kmunistů a dělnické třídy). Nás spíše zajímají tzv. nvá hnutí p druhé světvé válce: feministické hnutí, hnutí bčanských práv, envirnmentální hnutí, hmsexuální hnutí, mírvé hnutí, anti-nukleární hnutí, anti-glbalizační hnutí apd. 4 Řazení církví mezi zájmvé skupiny je kntrverzním tématem (viz Fiala 1995) 2

3 nejsu vytvářeny k dsažení specifických cílů. Pdstatu fungvání těcht skupin jsu příbuzenské a persnální vazby rdiny, kmeny, katy, etnické skupiny (čast se prsazují jak plitická prtiváha k plitickým stranám v zemích Třetíh světa). Velmi ppulární typlgií zájmvých skupin v 70. a 80. letech, kteru v 70. letech představil Brit Wynem Grant, byl dělení na insidery a utsidery. Rzdíl mezi nimi je v jejich strategiích, tedy jak zájmvé skupiny dsahují svéh cíle (Grant 1999) a v jejich vztahu s vládu (Malney, Jrdan, McLauglin 1994), přičemž skupiny se stávají utsidery jak z důvdu nezbytnsti (utsider grup by necessity), tak z důvdů idelgických (idelgical utsider grups). Insidery jsu nazývány ty skupiny, které mají pravidelný kntakt s plitiky a jejich úředníky, dispnují ficiálním statusem pdílet se na frmulvání jedntlivých plitik. Zpravidla se jedná dluhdbý kntakt, kdy se zájmvé skupiny pdřizují určitým pravidlům plitick-byrkratických prcesů (srv. s krprativismem viz kap.2.2.3) svůj vliv uplatňují stabilně a svéh cíle dsahují krůček p krůčku. Outsideři napak nenavazují přímý kntakt s vládu, ať už na nárdní či místní úrvni, přádají masvé akce a kampaně, nepdřizují se pravidlům plitickéh vyjednávání. Řadě z nich navíc nevyhvuje pstupné dsahvání cílů (step by step), které se jim zdá příliš pmalé. Nicméně jejich statut nezávisí puze na jejich rzhdnutí, ale také na pstji příslušné veřejné instituce vůči nim, tedy zda je přijme jak insidery, neb zda budu i nadále půsbit v rli utsiderů. Ačkli je tat typlgie hjně užívaná, má některé slabiny. Jednu z nich je zaměňvání strategie se statutem, cž jsu dvě rzdílné dimenze, a i když splu bezprstředně suvisí, měly by být zkumány také dděleně. Pravděpdbně nejsilnějším argumentem prti kategrizaci zájmvých skupin na insidery a utsidery je rzvj tzv. nvé plitiky a nástup víceúrvňvéh vládnutí (multilevel gvernance) na začátku 90. let (Dudley a Richardsn 1998), které pstupně nahrazuje tradiční (uzavřenější) pjetí plitiku pjetím nvým, které je zalžené na principech tevřensti, vyjednávání a krdinace. Studie z rku 1999 ve Velké Británii ukázala, že z 381 zkumaných skupin puze menšina suhlasila s tím, aby byly značvány jak čistí utsideři, zatímc dalek větší pčet skupin se zařadil mezi insidery. Pd praprem tevřenéh vládnutí se zdánlivě téměř každý může stát insiderem, cž mu však ještě nezaručuje rvncenný vliv na rzhdvání ve srvnání s jinými zájmvými skupinami. Autr výzkumu dšel k závěru, že dělení zájmvých skupin na insiders/utsiders je v lepším případě zjedndušující, v hrším případě velmi zavádějící (Page 1999). P druhé světvé válce, většina zájmvých skupin vycházela z největších splečenských vrstev 5, které tvřily základní pilíře tehdejší splečnsti: pdnikatelé, zaměstnanci, zemědělci a dbrné prfese. Dnes je pčet a záběr zájmvých skupin mnhem větší a širší, nebť drážejí mnhem více fragmentvanu splečnst, ve které sbní identita není dvzena d členství či příslušnsti k dané sciální skupině či prfesnímu zařazení, ale vychází z mnhem bhatšíh rámce faktrů, které sbní identitu frmují (Grant 1999). Další mžnu kategrií jsu zájmvé skupiny pdle jejich plitické aktivity usilující či neusilující výknnu mc. Změna filzfie lbbingu 5 Sciální vrstva znamená určitu velku skupinu, která má shdné, splečensky významné znaky, jimiž se liší d statních. Zárveň je t subr sb, jež jsu prpjeny určitu vnitřní vazbu a pcitem sunáležitsti 3

4 Jestliže je lbbing v pdstatě přímé prsazvání zájmů v záležitstech veřejné plitiky, většina praktikujících lbbistů se prti tét definici hrazuje ni puze zprstředkují kntakt, dmluví schůzku, pradí strategii, identifikují příležitsti, jak zvýšit pvědmí klientvi, ale klient si prsazuje svje zájmy sám. Ještě nedávn byl lbbing de fact individuální akce-reakce. Hlavní činnst byla většinu sustředěna na prsazení tzv. vyrvnávacíh zákna 6. V sučasné dbě je trendem napak akce jak prevence. Cílem je vytvářet práv, předcházet krizvým scénářům, preventivně budvat vztahy a kntakty, vytvářet si pzitivní image ve splečnsti. Zájmvé skupiny, ať už zalžené na kmerčním principu či neziskvé rganizace, vytvářejí kalice či vyhledávají službu u prfesinálních zprstředkvatelů lbbingu. Vznikají knglmeráty nabízející kmplexní služby, zahrnující PR, budvání vztahů se členy zákndárnéh sbru a lbbing, který se pdílí maximálně 15 % na celé činnsti těcht splečnstí. Zbytek času je věnván mnitringu, analýzám, budváním splečen-ských vztahů a kntaktů, strategiím apd. Prt činnstmi splečnstí, které se zabývají lbby, jsu public affairs (veřejné záležitsti), public relatins (vztahy s veřejnstí) a gvernment relatins (vztahy s vládu) 7. Avšak ani u těcht činnstí nenajdeme jasnu definici či přesné rzlišení jejich náplně, nebť jejich charakter se mění díky již zmíněné změněn přístupu k prsazvání zájmů, glbalizaci a rstucímu vlivu médií. Nejvíce prblematickým elementem týkající se debaty definici lbby je pravá pdstata jeh vztahu k public relatins. Tradičně v Británii je malé pjítk mezi lbbingem či vztahy s vládu styk s vládu (gvernment relatins) a public relatins (vztahy či styk s veřejnstí), i když se t v sučasné dbě trchu mění. Naprti tmu v USA mají tyt dvě aktivity dalek užší vztahy; Hward Marlwe (2001) t charakterizval takt: Myslím si, že je zde extrémně důležité sbližvání mezi lbbingem a vztahy s veřejnstí (PR) a v pdstatě mnh PR firem byly první, které se pustily d lbbingu a právnické splečnsti je následvaly a nyní máme knsrcia dělající všechn. Myslím si, že je pdstatné, aby klienti rzuměli, jak jednat s médii adekvátně, ale zárveň aktivně. (In McGrath 2005: 25). Jiný knzultant z PR agentury sídlící ve Washingtnu, která také nabízí služby styku s vládu. Argumentuje, že PR je širší frma kmunikace, která zahrnuje lbbing: Public affairs je pkusu vlivnit veřejnu plitiku prstřednictvím vlených zástupců, ale já si vždycky lbbingu myslím, že je t velmi úzká (specifická) frma PR, prtže máte velmi 6 Zákn, který zmírňuje důsledky již zákna přijatéh. 7 Příklad názvů rganizací, které nabízejí tyt služby. Eurpean Public Affairs Specialists, EU Public Affairs Prfessinals, Gvernment Relatins Officers, Business Cmmunicatins Officers, Crprate Affairs Managers, Specialist Public Affairs Cnsultants. 4

5 malé mnžství psluchačů záleží na veliksti dané kmise kngresu (např. 20), zatímc v PR se jedná dalek širší auditrium. (McGrath 2002) Ne však všichni sdílí stejný názr. Pdle jednh z kmerčních knzultantů ve Washingtnu: jestliže umíte (můžete) dělat public affairs, můžete dělat PR; jestliže umíte (můžete) dělat PR, neznamená t, že nezbytně umíte (můžete) dělat public affairs. Vlení zástupci, regulátři, lidé v Bruselu, kdekli mají rzdílné pvahy a pžadavky. Vyžadují různé dvednsti, různu znalstní bázi. Jestliže neznáte pravidla Parlamentu a Senátu, nemůžete dělat public affairs. Názr je rzdílný v Lndýně. nevidí rzdíl mezi PR a public affairs. Public affairs je legitimní a aktuální úlha pstarat se przumění mezi bchdníky, plitiky a regulujícími. Je t vhdná a adekvátní výměna infrmací mezi nimi. Záleží na případ d případu někdy je účelné pužít média, jindy ne. Ve většině zemí plitici jsu velmi vlivnitelní tím, c si přečtu v médiích, c slyší v rádiu neb vidí v televizi (McGrath, C., 2005: 27). Dalším důvdem, prč není mžné nalézt jednu definic, která by vyhvvala všem, je různý kncept demkracie a různá histrie a kulturní rzdíly mezi státy, které becně zahrnujeme mezi demkraticky vyspělé (státy Severní Ameriky a EU). Je t také dán neustálým vývjem a psunem chápání plitiky, veřejných záležitstí a pririt. Definice lbbingu a jeh aktéři Lbbvání patří k ptřebným a nezbytným funkcím v demkratické veřejné správě. I když samtná prfese vychází ze sukrméh sektru, cílem činnsti lbbvání je výhradně vlivňvání veřejné plitiky. Lbbvání tedy ve svém knečném důsledku služí vládní funkci, cž nelze říci žádném jiném druhu pdnikání, vytváří mst mezi sukrmým a veřejným sektrem. Vzniká tak jedinečný vztah mezi lbbisty a státními úředníky (úředníky veřejné správy), který je instinktivně zalžen na "principu reciprcity" ve kterém lbbisté, kteří pskytují faktické infrmace a výzkumy z dané blasti, dary neb jiné hdnty, vzbuzují u úředníků pcity zdpvědnsti či pvinnsti. Tat jedinečná přirzenst a z ní vyplývající vazby mezi lbbisty a státními úředníky vyžaduje zvláštní pžadavky na transparentnst, které nevyžaduje žádná jiná činnst a z ní vyplývající vztahy v sukrmém sektru. Lbbisté v Evrpě všeh druhu - smluvní lbbisty, pdnikví (krprátní, in-huse) lbbisté a neziskví (nt-fr-prfit) lbbisté uznávají, že nepatřičné vlivňvání (nelegální praktiky) pškzuje veřejné vnímání lbbingu jak takvéh. Výsledkem je, že více jak tři čtvrtiny dtázaných-lbbistů pdprují pvinný systém transparentníh lbbvání. Značné názrvé rzdíly však nastávají v tázce, kd by měl tent prgram transparentnsti spravvat. Ti, kteří se dmnívají, že nevhdné vlivňvání je častým neb bčasným prblém lbbvání, rzhdně pdprují, aby regulace lbby (prgramy transparentnsti) spadala d vládní (státní) agendy. Napak lbbisté, kteří se dmnívají, že prušvání etických pravidel lbbvání nejsu čast neb nikdy prblémem lbbvání preferují spíše rganizvání prgramů transparentnsti prfesinálními lbbistickými asciacemi neb lbbisty samtnými. Výzkum OECD z rku 2009 se zaměřil na pstj lbbistů k seberegulaci a k regulaci prfese v Evrpě. Průzkumu se zúčastnil 128 prfesinálních lbbistů, 25 eknmických zájmvých skupin (krprátních lbbistů in-huse lbbyists) a 36 neziskvých zájmvých rganizací. Z slvených sb a rganizací, kteří sami sebe identifikují jak lbbisty, 5

6 dpvěděl 189 evrpských lbbistů 18.8%, cž je dpsud největší dezva ve srvnání s jakýmikli předcházejícími akademickými průzkumy zabývající se pstji lbbistů. Průzkum nejdříve šetřil názry na kdexy chvání pr lbbisty, ptm se zaměřil na diskutabilní tázku, zda má být registrace lbbistů a zveřejňvání infrmací nich (zejména finančních) pvinné a také se ptal na názry respndentů, kd pdle nich má regulaci lbbistů rganizvat. Až 91% dtázaných respektuje nějaký kdex chvání, přičemž respndenti preferují etické kdexy sestaveny prfesinálními lbbistickými asciacemi (61%) před kdexy, které nabízí vlády (3,2%), statní se hlásí ke svým vlastním kdexům. Rzdílné pstje mezi respndenty jsu hledně smysluplnsti (užitečnsti) pkynů v kdexech: zatímc 68% prfesinálních lbbistů a 60 % krprátních lbbistů je s nimi spkjen, neziskvé rganizace si myslí, že jsu užitečné jen z 36%. Další prblematika je tázka transparentnsti lbby. S tím suvisí i velmi žhavá něklikaletá diskuse v EU hledně registrů lbby, tj. zda mají být pvinné či dbrvlné. 61% všech dtázaných je pr pvinnst se registrvat, 18% napak pr dbrvlnu registraci, 15% zaujímá neutrální pstj. Pdíváme-li se na názry pdle jedntlivých kategrií, tak největšími zastánci pvinné registrace jsu pdle čekávání lbbisté z řad neziskvých rganizací (80,6%), dále pak 57% prfesinálních lbbistů a 56% krprátních lbbistů. Další rzdíly v názrech přináší tázka, kd má pdle respndentů řídit být zdpvědný za registraci lbbistů a prgramy transparentnsti vláda, asciace prfesinálních lbbistů neb je nejlepší seberegulace? Ze všech dtázaných preferuje 44,4% dpvědnst prfesinálních lbbistických asciací, 33,3% se dmnívá, že by t měly být vlády a 12,2% respndentů upřednstňuje seberegulaci. Z th prfesinální lbbisté a krprátní lbbisté upřednstňují prfesinální lbbistické asciace (51,6%, resp. 48%) zatímc neziskvé rganizace by upřednstňvaly, kdyby tyt záležitsti spadaly d vládní agendy (63,9%). Lbbing může psilvat dpvědnst vlády a účast bčanů na tvrbě plitiky. Jestliže se však z lbbvání stane příliš elitní prfese, která služí k financvání specifických zájmů, může velmi pškdit vnímání plitické legitimity bčany. Někteří praktici chápu lbbvání v jeh elementární pdbě: vlivňvání rzhdnutí statních, ať už se jedná sukrmé sby, firmy či stát. Na akademické úrvni je také snaha vymezit c nejširší filzficku definici lbbingu, ale se zaměřením se na její vládní funkci. Lester Milbrath, například, definuje lbbvání jak "stimulaci a přens sdělení někým jiným než bčanem jednajícím vlastním jménem zaměřené na th, kd činí vládní rzhdnutí, s nadějí jeh rzhdnutí vlivnit. Stanvit jasnu definici lbbvání je pměrně slžité. Příčinu je něklik faktrů: bjekt lbbvání: - různé úrvně státní správy (místní, nárdní, reginální neb nadnárdní) - různé slžky státní správy (sudní, zákndárné a výknné) aktéři: - firemní (in-huse) lbbisté 6

7 - smluvní lbbisté (knzultanti) - lbbisté z neziskvých rganizací - PR agentury - advkátní kanceláře - vlády lbbvání jak hlavní činnst či jak vedlejší prdukt způsb lbbvání: - přímý lbbing - nepřímý lbbing (grassrts lbbing)- d křenů Uznání slžitsti pjmu lbbing má zásadní význam pr diskusi pravidlech a regulace prfese. Definice určí, kd, kdy a c je předmětem jakékli transparentnsti a pdléhá regulačnímu režimu. Jelikž cílem se srvnat samregulaci s regulačními režimy v různých zemích, je nezbytné hluběji prniknut d definice. Jednu becnu definici pjmu "lbbvání" pskytuje Public Relatins Institute f Ireland, Chartered Institute f Public Relatins a Public Relatins Cnsultants Assciatin, a která našla značnu pdpru v rámci institucí Evrpské unie, je "specifické úsilí vlivňvat veřejné rzhdvání buď tlakem na změny v plitice, neb se snahu zabránit těmt změnám. Veřejné rzhdvání je aktivita státníh úředníka na jakékli úrvni veřejné správy, který rzhduje libvlném aspektu plitiky neb patření či prvádění tét plitiky neb jakékli záležitsti, které jsu pvažvány neb které by mhly být pvažvány za akt veřejnéh subjektu. Tt lze pvažvat za adekvátní definici v seberegulačních systémech, jejichž pdstatu je dbrvlné rzhdnutí lbbistů zapjit se d prfesních sdružení neb se dbrvlně zaregistrvat jak lbbista u jinéh subjektu. Definice těcht systémů jsu většinu příliš širké a vágní. Nicméně pkud jde zavedení prgramů transparentnsti vládu na základě zákna, a zejména v případě, je-li prgram pvinný, pak je naprst nezbytné nejprve frmulvat srzumitelnu definici. Srzumitelnst definice ttiž rzhduje úspěchu či neúspěchu regulačníh prgramu. Je tedy naprst nezbytné, aby definice lbbvání a lbbisty byla s nejvíce bjektivní a empirická. Nedávná histrie ve Spjených státech ukázala, jaké důsledky může mít nejasná definice. Navzdry skutečnsti, že americký Kngres již v rce 1946 zřídil pvinný registr lbbistů na federální úrvni, díky nejasné definici "lbbvání" byl rzhdnutí registraci čistě subjektivní záležitstí jedntlivých aktérů, byl de fact dbrvlnu vlbu lbbistů téměř 50 let. Federal Regulatin f Lbbying Act (FRLA) z rku 1946 pžadval registraci p těch, jejichž hlavním cílem byl vlivňvat legislativu v Kngresu. Největším prblémem tht zákna byl, že spléhal na subjektivní určení hlavní činnsti aktérů. Většina lbbistů však měla pcit, že jejich hlavní činnstí je něc jinéh, než vlivňvat Kngres - jejich hlavní činnstí byla právnická praxe, pdnikání neb pskytvání jiných nelbbistických služeb a 7

8 prduktů apd. Výsledkem byl zjištění americkéh General Accunting Office (GAO) v rce 1991 l, že asi z jedntlivců a rganizací, kteří byli vedeni v knize nazvané Adresář Washingtnských zástupců jak klíčví aktéři vlivňvání v Kngresu, nebyli registrváni jak lbbisté. Přest 75% uvedl, že kntaktval ba členy Kngresu a jejich zaměstnance za účelem vlivnit legislativní a exekutivní prcesy. Situace ve Spjených státech by se nezlepšila, pkud by se definice "lbbvání" a "zájmvé skupiny" nestaly mnhem kvantifikvatelnějšími pdle nvéh zákna z rku 1995 (LDA). Další pznámka k definici lbbvání: řada definic má prblém se zařazením právníků, mezi lbbisty. Advkáti se džadují speciálníh přístupu, který vyplývá z legitimní chrany důvěrných infrmací jejich klientů - viz Evrpská kmise. Ale například pdle kanadskéh zákna neb LDA, pkud advkát prvádí lbbisticku činnst jménem jednh klienta, advkát, je pvinen se zaregistrvat jak lbbista, pkud tat činnst pr jednh klienta naplňuje alespň 20% jeh služeb tmut klientvi. Jestliže advkát, například, má deset klientů, devět z nich si najala právníka, aby se zabýval jejich rzvdem, ale jeden z nich si najal advkáta za účelem lbbvání lbby, a zaplatí právníkvi určitu výši dměny za lbbistick činnst, pak se advkát musí zaregistrvat a prhlásit, že prvádí lbbisticku činnstí jménem tht jedinéh klienta. Tat definice tak chrání důvěrnst vztahu advkátklient ve sféře právní prfese, a zajišťuje transparentnst lbbvání prváděné advkátem ve funkci lbbisty. Reálným příkladem, kde díky nedstatečné definici lbbvání čelí závažným prblémům, jsu některé země v Evrpské unie i mim ni, které již legislativní úpravu regulace mají. Například v Litvě becná definice lbbingu pnechává rzhdnutí registraci d značné míry na vlastním uvážení, cž v rce 2007 vedl k registraci puhých 13 žadatelů. V Austrálii, stejně jak v Litvě a Plsku, definice lbbisty zahrnuje puze ty, kteří jsu najati třetí stranu lbby, a vylučuje tedy krprátní lbby či neziskvé rganizace. Etické kdexy Jak ukazuje praxe, smysluplné kdexy by měly pskytvat nějaký užitečný a knkrétní návd, jak prvádět lbbvání. Mnhdy hvříme tzv. silnějších lbbistických etických kdexech chvání, které bsahují řadu pravidel etickéh chvání. Tat pravidla mají za úkl zajistit prfesinální vztah mezi lbbisty a úředníky veřejné správy, zabránit střetu zájmů a nelegální reciprcity získání legálníh zvýhdnění výměnu za věci, dary či peníze. Uveďme tedy některé základní zásady chvání, které by se v takvých kdexech měly bjevit: - infrmace, které jsu pskytvány veřejným činitelům, by měly být pravdivé a čestné; - pvinnst seznámit veřejné činitele kh lbbista zastupuje (klienta) a jaké zájmy hájí (cíl); - zákaz splečnéh (sučasnéh) zaměstnání jak lbbisty a zárveň veřejnéh činitele, cž by mhl znamenat střet zájmů, a t jak skutečný, tak vnímaný; - zákaz darů nad určitu hdntu, pplatků, zaměstnání či dalších kmpenzací pcházející d lbbistů pr veřejné činitele; 8

9 - lbbisté se musí distancvat d případů, v nichž může djít ke střetu zájmů s klientem neb zaměstnavatelem; tlervány jsu situace, kdy všichni zúčastnění jsu plně vzniklé situaci infrmváni a shdují se, že je situace zvládnutelná; - abslvvat šklení či kurz etice jak pdmínka členství v asciaci; - zřídit přiměřený nezávislý mnitring a vymáhání ddržvání etickéh kdexu. Kdex chvání lbbisty je rzhdující pilíř seberegulace. Dbře fungující seberegulační systém má tu výhdu, že bude předcházet většině vládních zásahů a může se stát efektivnějším, prtže bvinění z neddržení kdexu mhu být vyšetřena rychleji a levněji. V praxi však není jasné, jak efektivní tyt kódy dpravdy jsu. Některé průzkumy naznačují, že mnh úředníků pr styk s veřejnstí etických kdexech nic nevědí. V rce 2005 byl zveřejněn významný průzkumu, který prváděla univerzita specializvaná na veřejné vztahy a kmunikační management v Lipsku. Jedním z hlavních zjištění studie byl, že puze plvina respndentů si byla vědma jakýchsi kdexů etiky, jak je například kdex Lisabnu a kdexu v Aténách. Průzkum ukázal nedstatek znalstí širce uznávaných názrech na etické chvání. Navíc, 82 prcent respndentů uvedl, že tiskví mluvčí nesmějí lhát ", ale také suhlasí, že je přípustné, aby mlčeli důležitých tázkách." Asi 11 prcent lidí si myslí, že lhát kvůli zájmu své země je právněné, přičemž puze 6 prcent suhlasil s tvrzením, že je vždy nutné říci abslutní pravdu. V rce 2007 předlžila švédská Asciace vztahů s veřejnstí výrční zprávu názru na užitečnst kdexu chvání mezi svými členy. Průzkum ukázal, že něc mál více než plvina členů asciace (57 prcent) a si byla vědma existence prfesníh kdexu chvání. Většina z těcht 57 prcent má více či méně pcit, že mají prspěch z jeh principů ve své každdenní práci. Puze 16 prcent z nich cítí, že jeh zásady jsu velmi užitečné pr jejich každdenní práci, 67 prcent vnímá kdex pněkud užitečným, a 17 prcent se dmnívá, že je abslutně neužitečný. Maximální účinnst jakéhkliv etickéh kdexu pr lbbisty závisí nejen na tm, jaké zásady se vztahují k prvádění lbbingu, ale také na šklení etice pr lbbisty, stejně jak na mechanismech pr mnitrvání a vymáhaní jeh ddržvání. Vládní regulace I když jen něklik zemí přijal právní předpisy, které mají regulvat lbbing, je mžné na základě jejich zkušenstí plžit klíčvu tázku: Jaké jsu prvky účinné regulace lbby? Aby byl mžné dpvědět, je třeba hledat dpvědi na řadu pdpůrných pdtázek: - kd je (má být) regulván? - jaké údaje by měl být pvinné zveřejňvat? - jak regulvat? - jak infrmace získávat či vymáhat? 9

10 OECD v uplynulých dvu letech přezkumávala zkušensti z vládní regulace, legislativy a seberegulace lbbistů. Na základě důkazů a pučení ze srvnávacíh hdncení, vyvinula deset principů pr transparentnst a integritu v lbbvání: Stát by měl zajistit rvné pdmínky všem zúčastněným stranám pskytnutím spravedlivéh a rvnéh přístupu k rzvji a prvádění veřejných plitik. Sestavvání pravidel a pkynů pr lbbvání by měl zhlednit všechny dstupné právní a plitické mžnsti, kulturní zvyklsti a zvážit především ústavní principy a zavedené demkratické pstupy. Pravidla a pkyny pr lbbvání by měly být v suladu s širším plitickým a regulačním rámcem. Státy by měly jasně definvat pjmy lbbvání a lbbista a vytvřit pravidla a pkyny týkající se lbbvání. Státy by měly zajistit dstatečnu úrveň transparentnsti tak, aby zveřejňvané infrmace lbbvání pskytvaly dstatečné a relevantní údaje klíčvých aspektech lbbvání a aby byla mžná veřejná kntrla. Státy by měly umžnit zúčastněným subjektů rganizacím bčanské splečnsti, firmám, médiím a širké veřejnsti lbbvání kntrlvat. Státy by měly pdprvat kulturu integrity (integrita ve smyslu celistvsti, či správnsti a nenarušensti vztahů) ve veřejných rganizacích a rzhdvání pdle stanvených jasných pravidel a becných zásad chvání pr úředníky veřejné správy a p jejich dchdu z ní. Lbbisté by měli splňvat standardy prfesinality a transparentnsti, a měli by se pdílet na zdpvědnsti za pdpru kultury transparentnsti a integrity v lbbvání. Státy by měly zapjit klíčvé aktéry nejen d tvrby vytváření pravidel a nrem, ale i d jejich zavádění d praxe, prsazvání a sankcinvání. Z th vyplývá pžadavek prvádět kherentní spektrum strategií a pstupů k dsažení shdy. Země by měly přezkumat fungvání svých pravidel a pkynů týkajících se lbbvání v pravidelných intervalech a prvést nezbytné úpravy na základě zkušenstí. 10

11 Lbbvání v EU Lbbvání v Evrpské unii má určité zvláštnsti. Klíčvým zájmem jakékliv zájmvé skupiny půsbící v EU je vlivnění legislativních prcesů vyplývá t z charakteru rgánů EU, kde klasické vyhledávání renty je zaměřen na krátkdbé efekty a velikst rzpčtu není v prvnání s rzpčty jedntlivých zemí zajímavá. Z th pak plyne dluhdbst snah a dpadů. Navíc nsiteli zájmů zde nejsu puze typické zájmvé skupiny, ale státy jak celek. Evrpská unie nemá vládu, ale přest se v ní vládne; přijímá zavazující nrmy pr bčany a členské státy. Není tu žádné delegvání plitické mci na vyšší autritu, která by byla dpvědná na evrpské úrvni (Khler Kch, 1999) 8. Jádrem systému jsu vztahy mezi Radu ministrů a Kmisí. Rada má pravmc rzhdvat, zatímc mnpl na legislativní iniciativu má Kmise. Ta na něm zakládá svu mc a stává se tak nejprivilegvanějším bjektem lbbistů. Parlament nemá dstatečně silnu pzici, ačkli jeh vliv stále rste. Evrpská unie definuje lbbing následvně: Za činnst spčívající v vlivňvání je becně pvažvána typická činnst zájmvých skupin, která má za cíl vlivňvat legislativní a rzhdvací prces EU z phledu prsazení jejich zájmů, které jsu hypteticky pvažvány za dlišné d becnějších kmunitárních zájmů (Schuter, 1995). Taktiky evrpskéh lbbvání shrnul Van Shendelen d tří P: Persn zajistit si kntakty na nejvlivnější sby; Psitin sby v c nejvyšších funkcích; Prcedures vlba ptimálních pstupů; K těmt pravidlům je ještě mžné přidat zásadu správnéh načasvání Timing is everything. Základní lbbistické taktiky je mžn rzdělit d tří skupin: Přímé lbbvání (direkt lbbing): přímý kntakt a infrmace; veřejné svědectví (výbr, sud); publikvání expertíz; Celplšné lbbvání: vzdělávací kampaně; dpisní kampaně; Infrmační kampaň ( gng public ): 8 in Grazian (2001). 11

12 placené kampaně (PRA); bčanská nepslušnst; kalice ZS. Nepřímé lbbvání na rzdíl d příméh je cílen zejména na záknnu úpravu (nikli na pdzáknnu úpravu či na sukrmprávní smluvy) a je typický pr neziskvé rganizace, které mají širku člensku základnu a mál materiálních a finančních prstředků. Nepřímé lbbvání je mál účinné tam, kde pr samtnu kauzu je malá pdpra ze strany veřejnéh mínění, prt je v Bruselu zřídka využíván. V rámci příméh lbbvání navazvání sbních vztahů a udržvání kntaktů v dluhdbějším hrizntu s cílem přetrvat něklik funkčních bdbí se lbbista představuje jak reprezentant expert (specialista) na danu prblematiku. Tat technika lbbvání je zalžena na vzájemné důvěře, která je základním předpkladem udržení takvéh vztahu. Pdvedený kngresman, senátr či pslanec je navždy ztracený přítel. Vývj institucinalizace vztahu mezi rgány EU a ZS; pravidla lbbingu Základním předpkladem legitimity je transparentnst plitických rgánů. Měl by být snadné zjistit, jak jsu rzhdnutí přijímána, jaké vlivy jsu v jejich pzadí a jak jsu rzdělvány zdrje, tj. peníze daňvých pplatníků. Pravidla lbbvání jsu tak v knečném důsledku tázku legitimity. Většina členů EU, krmě Německa a Velké Británie, nemá pravidla lbbingu nijak šetřena 9 a některé země mají velký prblém s dvrácenu stranu tét přirzené sučásti demkratickéh rzhdvacíh prcesu s krupcí. Diskuse lbbingu, zájmvých skupinách a krupci stále pkračuje, ale zatím z ní není žádný relevantní výstup. Tat kapitla nabízí přehled vývje institucinalizace vztahu rgánů EU a zájmvých skupin a analýzu aktuálníh stavu regulace lbbingu v EU. V Bruselu půsbí více jak prfesinálních lbbistů; je druhým největším centrem lbbistů prvenství má Washingtn D.C. s cca lbbisty. Jedná se zhruba zájmvých skupin (v 60. letech t byl asi 10krát méně). T zahrnuje přes 500 evrpských a mezinárdních federací, cca. 250 zastupení reginů, přes 200 firemních zastupení a cca. 100 pradenských firem v blasti managementu a práce s veřejnstí. Navíc zde půsbí cca. 100 právnických firem zaměřených na evrpsku legislativu. Většina z nich reprezentuje eknmické zájmy, jejichž vliv na rzhdvací prcesy v EU neustále rste. Tent vliv slabuje demkracii, nebť nesuvisí puze s pzitivními cíli (zejména snahu zvýšení eknmické výknnsti a knkurenceschpnsti), ale v řadě případů má negativní dpad ve frmě vyhledávání rent na úkr jiných, veducí až ke krupci a snaze vládnut rzhdvací prcesy ve svůj prspěch. V zelené knize Evrpské iniciativě pr transparentnst (Eurpean Transparency Initiative viz dále) jsu uvedeny tyt příklady negativních jevů spjené s lbváním: 9 Lbbista v USA musí prti tmu prstudvat téměř 600 stran pkynů, aby ddržel pravidla lbbvání

13 pskytvání zkreslených infrmací rgánům EU mžných eknmických, sciálních a eklgických dpadech navrhvaných záknů; mderní kmunikační technlgie (internet a ) usnadňuje rganizvat masvé kampaně pr či prti určité záležitsti, aniž by byl mžné kvantifikvat, klik má tat kampaň reálných příznivců, resp. naklik reflektuje skutečné názry bčanů EU; tázka legitimity zájmů reprezentvaných NNO (NGOs), nebť některé z nich se zdají být závislé na finanční pdpře z rzpčtu EU, stejně tak, jak na finanční a plitické pdpře jejich členů; na druhé straně, pdle mnha NNO zde neexistují rvné pdmínky, prtže pdnikatelský sektr je schpný investvat d lbbingu mnhem více peněz; v becné rvině je kritizván nedstatek infrmací lbbistech, kteří vlivňují rzhdvací prcesy EU, včetně jejich finančních zdrjů. Parlament EU se snaží frmalizaci vztahů se zájmvými skupinami bezmála již dvacet let. První tázka k písemnému zdpvězení, která se týkala zavedení případné regulace lbbvání, byla předlžena v rce 1989 v Parlamentu. V rce 1991 vypracval Výbr pr jednací řád, věřvání pvěřvacích listin a imunity návrh na vytvření kdexu chvání a rejstříku pr lbbisty. Návrhy ale nebyly p velmi slžitých diskusích ve výbrech pstupeny d Pléna. Kmprmisu byl dsažen až v červenci rku Od té dby má pslanec Evrpskéh parlamentu pvinnst učinit pdrbné prhlášení svých prfesinálních aktivitách a dalších finančních zájmech. Při výknu svéh mandátu je pslancům zakázán přijímat jakékli dary a výhdy. Také registrvaní asistenti musí učinit prhlášení všech svých placených činnstech. Tat pravidla byla dplněna d jednacíh řádu 11. V sučasné dbě jsu k dispzici seznamy registrvaných lbbistů, prhlášení pslanců EP finančních zájmech a seznamy registrvaných asistentů. V EP funguje akreditační systém. Každý, kd chce navštívit parlament více jak pět dní v rce a kntaktvat členy parlamentu v suvislsti s výknem jejich funkce ve svém vlastním zájmu či zájmu třetích sb, musí prjít akreditační prceduru. Jeh jmén je zapsán d veřejnéh rejstříku, musí ddržvat kdex chvání a vše ptvrdit svým pdpisem. Za t získá průkaz a přístup d EP a k jeh dkumentům. Průkaz je platný jeden rk. Z celkvéh pčtu lbbistů je asi 40 % (cca 5000) akreditvaných při Evrpském Parlamentu, t je asi 8 lbbistů na jednh pslance. Největší pčet akreditvaných lbbistů má Německ, z th asi cca 640 je akreditván při Evrpském parlamentu. Následují Britvé (cca 350 akreditvaných lbbistů), Francuzi a Italvé s asi 290 akreditvanými lbbisty a Španělé se 170. Nvé členské státy jich mají dhrmady puze 60. Evrpský parlament publikval něklik dkumentů lbby. Pslední z nich, The Stubb Reprt z května tht rku, vychází z pznání, že zástupci zájmvých skupin hrají zásadní úlhu v tevřeném a pluralistickém dialgu, na němž je demkratický systém zalžen, a jsu 11 Čl. 9 a přílhy I a IX. 13

14 pr pslance významným zdrjem infrmací při výknu jejich mandátu. Uznává vliv zájmvých skupin na rzhdvání EU, a pvažuje prt za zásadní, aby pslancům EP byla známa ttžnst rganizací zastupvaných lbbyistickými skupinami. Transparentnst a rvný přístup d všech rgánů pvažuje za zcela nezbytné předpklady legitimity Unie. Členvé parlamentu se dmnívají, že dpvědnst za získávání vyvážených infrmací nesu sami pslanci, kteří by měli být schpní činit plitická rzhdnutí nezávisle na lbbistech. Zpravdaj může pužít tzv. legislativní stpu rientační seznam přikládaný ke zprávám Parlamentu registrvaných zástupců zájmvých skupin, s nimiž byla daná zpráva během příprav knzultvána a kteří ji významným způsbem vlivnili. Ve zmíněné zprávě je zdůrazněn, že je ještě důležitější, aby kmise přikládala tut legislativní stpu ke svým legislativním pdnětům. Evrpská kmise Evrpská kmise se začala dialgem mezi ní a bčansku splečnstí zabývat v pdstatě ve stejném bdbí. Její činnst můžeme rzdělit na dvě části: A. Přístup k zájmvým skupinám B. Základní patření Přístupem k zájmvým skupinám se Kmise zabývá v něklika dkumentech publikvaných v rce 1992 pd názvem: Otevřený a strukturvaný dialg mezi Kmisí a zájmvými skupinami (An pen and structured dialgue between the Cmmissin and special interest grups), ve kterém se vůbec pprvé ficiálně vyjádřila, jak se k ZS chvat. ZS zde identifikvala, rzdělila je d dvu kategrií; na neziskvé (nn-prfit making rganisatins) a ziskvé (prfit making rganisatins). Sučástí je studie ppisující pravidla lbbingu v členských zemích i mim ně. Kmise také frmulvala minimální standardy, které by měly platit ve vztazích mezi ní a zájmvými skupinami. V rce 2003 vstupily v platnst Obecné principy a minimální pravidla (General principles and minimum standards) vycházející z Aarhuské úmluvy 12, které se týkají interakce mezi evrpskými institucemi na straně jedné a bčansku splečnstí (becně, tzn. nejrůznějších zainteresvaných stran v knkrétním rzhdvacím prcesu zájmvé skupiny reprezentující eknmicku, sciální a dbrčinnu pestrst evrpské splečnsti) na straně druhé. Cílem byl zprůhlednit práci Kmise. Principy definují prstředí, ve kterém knzultace prbíhají. Jsu t: participace: knzultace má být c nejširší d vytváření kncepce až p implementaci např. plitik či legislativních návrhů; tevřenst a dpvědnst: prces knzultací musí být pr klní svět, tedy ty, kteří se přím účastní, i pr širku veřejnst, viditelný a transparentní; efektivnst: knzultace musí začít c nejdříve; 12 Úmluva Evrpské hspdářské kmise OSN přístupu k infrmacím, účasti veřejnsti na rzhdvání a přístupu k právní chraně v tázkách živtníh prstředí z rku

15 knzistence: knzultační prces musí bsahvat mechanismus pr zpětnu vazbu, hdncení a revizi. Minimální standardy zahrnují: jasnst bsahu diskuse a všech materiálů; definvání cílvých skupin před zahájením knzultace a zajištění, že tyt mají příležitst se vyjádřit; zveřejnění a publikace kmunikační kanály by měly vycházet z ptřeb všech zainteresvaných skupin; stanvení časvéh limitu knzultace (alespň 8 týdnů pr zaslání písemných připmínek, veřejné prjednání známit alespň 21 dní předem); ptvrzení přijetí připmínek a zpětná vazba. Základní patření Základní patření pdprující tent dialg jsu tři: Rejstřík První vytvřený adresář neziskvých ZS byl ficiálně funkční d ledna 1993, fungující na bázi dbrvlnsti. V lednu 1997 zde byl zaregistrván více než 600 neziskvých rganizací ze 100 různých brů lidské činnsti. V rce 1999 vznikla jeh elektrnická verze a v rce 2001 byl tent celý prjekt mdernizván pd názvem CONECCS (Cnsultatin, the Eurpean cmmissin and Civil Sciety), jež služila jak platfrma pr pskytvání infrmací prudících dvusměrně. Tat databáze fungvala na principu dbrvlnsti, cž se ukázal a ukazuje jak nedstačující. Pkud jde ziskvé zájmvé skupiny jak jsu pradenské a knzultantské firmy, PR agentury, právní splečnsti a statní sukrmé splečnsti, Kmise nenašla klíč, jak definvat přesně, které skupiny by v adresáři být měly a které ne. Demnstrvala puze chtu pdpřit vytvření vlastníh adresáře lbby bsahující všechny pdstatné infrmace. A dvlala se na splupráci s Evrpským Parlamentem. Cíle viděla ve vytvření splečné databáze pr bě instituce, i když by t znamenal, že pžadvaná data by byla užita k různým záměrům každé instituce. Databáze CONECCS Knzultace mezi Evrpsku kmisí a bčansku splečnstí Cnsultatin, the Eurpean cmmissin and Civil Sciety Databáze byla zřízena jak platfrma pr pskytvání infrmací výbrů a statních útvarů kmise a mít mžnst je knzultvat s bčanskými sdruženími neziskvými zájmvými skupinami frmální,strukturvanu cestu. Ačkli neexistuje ficiální definice termínu rganizace bčanské splečnsti civil sciety rganisatins Eknmický a sciální výbr EU předlžil definici bčanské splečnsti na základě vlastní typlgie těcht rganizací: 15

16 takzvaní hráči na pracvním trhu (tzn. dbrvé svazy a zaměstnavatelské rganizace, také nazývané jak sciální partneři); rganizace reprezentující sciální a eknmické hráče, kteří nejsu sciálními partnery v rámci striktní definice sciálníh partnerství; nevládní rganizace (NGOs nn-gvermental rganisatins), které jsu výsledkem spjení lidí se splečným zájmem, jak např. eklgické rganizace, rganizace zabývající se lidskými právy, sptřebitelské svazy, charitativní rganizace, vzdělávací rganizace apd.; rganizace zalžené na splečenském základě (CBOs cmmunity-based rganisatins) mládežnické rganizace, rdinné asciace a všechny rganizace, jejichž prstřednictvím bčané participují na místním živtě v dané municipalitě; nábženské skupiny. CONECCS plnil tři základní funkce: 1) byl jednu ze sučástí závazku Kmise prvzvat svji činnst transparentněji. Databáze umžňuje jak širké veřejnsti, tak rganizacím bčanské splečnsti vidět, jak jsu slyšeny jejich hlasy a názry v rámci knzultantskéh prcesu práce Kmise; 2) pskytval mžnst bčanům EU dát sbě Kmisi vědět, a rzšířit tak seznam ptenciálních knzultantů; 3) byl t nástrj, který Kmise mhla pužít k určení přiměřené kmbinace knzultujících partnerů, kteří mhu nabídnut nezbytné infrmace týkající se zeměpisné plhy, dvětví a cílvé skupiny. Být na seznamu CONECCSu nebyl pdmíněn získáním akreditace Kmise. Mhla se tam zapsat jakákli rganizace splňující základní pdmínky. Občanská splečnst se skládá z různých typů zájmvých skupin reprezentujících eknmicku, sciální a lidsku pestrst evrpskéh živta. Každý z těcht typů zájmů přináší svůj vlastní phled, čím přispět ke knzultační plitice. Aby se Kmise mhla v těcht přístupech a rzdílných zájmech lépe zrientvat, byly rganizace v rámci databáze rzděleny d kategrií pdle zájmů, které reprezentují: dbrvé svazy jak jeden z uznávaných sciálních partnerů; zaměstnavatelské svazy jak druhý z uznávaných sciálních partnerů; prfesní federace jak asciace reprezentující zájmy jedntlivců určité prfese; NGOs, pkud mají tent charakter: prsazují splečné dbr; půsbí v rámci c nejširšíh splečenskéh spektra a nesledují kmerční či prfesní zájem svých členů; nejsu zakládány s cílem vytváření sbníh zisku; 16

17 jsu zakládány dbrvlně a bvykle mají i dbrvlné členství; jsu nezávislé, zejména na vládě a statních rgánů státní správy, plitických stranách a bchdních rganizacích; zahrnují také fndy, které mají stejný charakter krmě bdu suvisejícíh s členstvím; rganizace reprezentující výrbu a služby, zájmvé skupiny reprezentující aktivity jakékli blasti průmyslu, zemědělství, médií, energetiky, služeb a statních eknmických aktivit; asciace veřejných rgánů, rganizace ve veřejné správě na lkální, reginální úrvni; plitické zájmy, rganizace, které nejsu plitickými stranami, ale reprezentují určité plitické stanvisk či mají nějaký zájem v rámci plitické dimenze EU; nábženské skupiny; statní skupiny, které se nenašly v kategriích předchzích. Rejstřík zástupců zájmvých skupin Evrpská iniciativa pr transparentnst a zelená kniha 9. prsince 2005 Kmise ficiálně představila další iniciativu Evrpsku iniciativu pr transparentnst, jejímž cílem je zlepšit průhlednst a předvídatelnst práce Kmise a prcesu jejíh rzhdvání. Sučástí iniciativy je diskuse se všemi zúčastněnými, jak vylepšit transparentnst evrpských fndů, knzultace s bčansku splečnstí a rle lbby a nevládních rganizací v rzhdvacím prcesu evrpských institucí. Kmise d května d srpna rku 2006 dané téma důkladně a d hlubky knzultvala zejména prstřednictvím tevřené knzultace p internetu. V rámci internetvé knzultace Kmise bdržela příspěvky více než 160 zúčastněných stran. Ty zahrnují návrhy některých členských států EU, zájmvých skupin sukrméh sektru, nevládních rganizací a určitéh pčtu bčanů. Knzultačníh prcesu se účastnily nejen evrpské, ale i nárdní a reginální rganizace. Někteří z účastníků knzultace se kriticky vyjádřili pužívání termínu lbbvání, který Kmise pužila pr ppsání tht jevu. Ačkli Kmise výslvně zdůraznila legitimnst a užitečnst lbbvání v demkratickém systému a definice slva lbbvání tak, jak ji předlžila, v sbě nezahrnuje žádné negativní hdncení lbbvání byl ppsán jak činnsti vyknávané s cílem vlivnit frmulvání plitiky a rzhdvací prcesy evrpských rgánů, přest se bude nvý seznam Kmise nazývat Rejstřík zástupců zájmvých skupin (viz dále). V Zelené knize evrpské iniciativě pr transparentnst (květen 2006) Kmise navrhla nvý rámec pr lbbvání, který by měl být zalžen: na dbrvlném registračním systému, který by měl lbbisty mtivvat k zaregistrvání; pdněty by měly zahrnvat autmatická upzrnění na přádané knzultace tázkách zájmu těcht subjektů; 17

18 na splečném kdexu chvání, který by byl závazný pr všechny lbbisty, neb alespň na minimálních splečných pžadavcích; na systému mnitrvání a sankcí, který se bude uplatňvat v případě nesprávných registrací a/neb prušení kdexu chvání. Zelená kniha definvala lbbing jak všechny aktivity, které vlivňují rzhdvací prcesy evrpských institucí. Lbbista je, pdle zmíněnéh dkumentu, sba takvé aktivity prvádějící a pracující pr rganizaci z širkéh spektra jak např. knzultantské firmy, právní kanceláře, nevládní rganizace, think-tanks, lbbistické unie a krprace či bchdní asciace. Tyt definice však k transparentnsti lbbingu příliš nepmáhají, prtže zahrnují pravdu širku škálu aktivit, sb a prfesí. Pravděpdbně jedna z nejprblematičtějších záležitstí jakékli frmy regulace či sebe-regulace lbby jsu právní splečnsti vázané pravidly lajality ke svým klientům, která např. nedvlují dtajnit jmén jejich zákazníků. Navzdry tmu, některé knzultantské firmy jak např. Hill&Knwltn už tent krk učinily, tzn., zveřejnily seznam klientů na svých webvých stránkách. Rejstřík zástupců zájmvých skupin byl ficiálně tevřen v červnu tht rku. Organizace, které se zapíší d registru, musí identifikvat, kd jsu, c je jejich předmětem činnsti, jaký sledují cíl a jaké blasti plitiky se především zajímají. Splu s registrem musí pdepsat sedmibdvý Etický kdex. Registr rzděluje lbbisty d tří kategrií, které s sebu přinášejí různé pžadavky na jejich finanční přiznání: dbrné pradenské splečnsti a právnické kanceláře zapjené d lbbvání u institucí EU musí uvést brat suvisející s jejich lbbváním u institucí EU, jakž i relativní pdíl jedntlivých klientů na tmt bratu; in-huse lbbisté a bchdní sdružení zabývající se lbbváním musí předlžit dhad nákladů suvisejících s přímým lbbváním u rgánů EU; nevládní rganizace a expertní skupiny typu think-tank musí uvést celkvý rzpčet a specifikvat h pdle hlavních zdrjů financvání, tj. uvést jejich výši a zdrj (veřejné prstředky, dary, členské příspěvky atd.). Registrace se čekává puze u subjektů, jež se zabývají výše ppsaným zastupváním zájmvých skupin, nikli u fyzických sb. Registr by měl služit jak testvací instrument pr věření mžnsti splečnéh rejstříku pr všechny instituce EU Kmisi, Parlament a Radu. Z celkvéh dhadvanéh pčtu zájmvých skupin půsbící v Bruselu cca se jich k registrval 2575, z th 133 se zařadil d první kategrie, 1349 d druhé, 724 d třetí a mezi statní se přihlásil 319. Etický kdex Kmise vyzvala ZS, aby vytvřily dbrvlný kdex chvání, který by vyhvěl tzv. minimální pžadavkům chvání, které jsu frmulvány v dkumentu Minimum requirements fr a cde f cnduct between the cmmissin and special interest grups 18

19 Z druhéh prsince Od tét dby prbíhaly knzultace mezi lbbistickými rganizacemi pdbě takvéh kdexu. V rce 1997 vznikl prfesní neziskvé fórum SEAP (The Sciety f Eurpean Affairs Prffesinals) reprezentující jedntlivé rganizace aktivní v evrpských záležitstech bchdní asciace, představitele krprací, knzultanty, právníky, nevládní neziskvé rganizace, reginální zastupení a statní, jehž cílem je zlepšení kmunikace mezi evrpskými institucemi a prfesními i bčanskými sdruženími a nastavení vyských pžadavků na prfesinalitu těcht aktérů. SEAP je zastáncem samregulace. Tyt rganizace a rganizace pzději sdružené v Eurpean Public Affairs Cnsultancies Assciatin EPACA (zalžené v lednu 2005) pdepsaly kdex chvání, který je inspirván těmit minimálními kritérii kmunikace. Evrpská kmise přijala svůj vlastní etický kdex regulující chvání lbbistů v květnu 2008 jak sučást dbrvlnéh registru. Přijetí tht kdexu neznamená nahrazení kdexů stávajících registrující si mhu vybrat, pd který připjí svůj pdpis (na pžádání h musí Kmisi předlžit), ale definuje becné principy pr lbbyisty, kterými by se měli řídit (jak je čestnst a průhlednst), ačkli nezahrnuje prblematiku krupce ta je pdle Kmise dstatečně upravena v jiných dkumentech a pravidlech. Práva a pvinnsti úředníků Kmise Nedílnu sučástí zlepšení kmunikace mezi institucemi EU a veřejnstí byla snaha jedntně stanvit práva a pvinnsti úředníků Kmise, tedy způsb, kterým by se úředníci měli chvat k veřejnsti. V dkumentech z rku 1992 je tt stanven v paragrafu Staff Regulatins. V rce 2000 byl přijat kdex chvání pr zaměstnance Cde f Gd Administrative Behaviur, který frmalizuje standardy prfesinální etiky. Od té dby Kmise mdernizvala administrativní prcedury, pravidla pr zaměstnance a svji interní kntrlu a účetní systém. V červenci 2006 byl zrganizván první Den pr etiku (Ethics Day). V únru 2007 Kmise zahájila revizi etických principů chvání zaměstnanců a v Březnu 2008 přijala Cmmunicatin n standards f prfessinal ethic fr its staff. Cílem je zvýšit důvěru veřejnsti a pskytnut pmc a průvdce zaměstnancům, aby pchpili svji vlastní zdpvědnst za ddržvání prfesinální etiky. Bílá kniha O evrpské kmunikační plitice ( ) Dvě linie: individuální EU x jedntlivci Akční plán Kmise pr zlepšení kmunikace v Evrpě SEK(2005) ; Plán D pr demkracii, dialg a diskusi; Průzkumy veřejnéh mínění Eurbarmetr, jednsměrná kmunikace; Psilvání kanceláří Kmise, práce s jazykem a presentací, více kntaktních míst pr bčany, mžnst vyjádřit svůj názr, internetvé prtály; 19

20 tzv. partnerský přístup zapjení statních subjektů rgány a instituce EU, vnitrstátní, reginální a místní rgány čl. států; evrpské plitické strany; bčanská splečnst; zájmvé skupiny; Iniciativa evrpské transparentnsti (ETI); SEK(2005)1300/ Funkční evrpská veřejná sféra nevznikne v Bruselu, ale je úklem všech zúčastněných; hlavní vstupní bd plitické diskuse si nadále zachvává vnitrstátní úrveň. Vše vychází z čl. 11 Charty zákl. práv EU práv na infrmace a svbda prjevu. Skutečná evrpská plitická kultura s celevrpskými plitickými skupinami a zájmvými skupinami teprve vzniká. Hmtným výstupem by mhla být Evrpská charta kmunikaci či Evrpský kdex chvání při kmunikaci. Knkrétní krky: přezkumat Minimální nrmy Kmise pr knzultace z hlediska zajištění vyrvnanějšíh zastupení ZS a lepšíh pdávání infrmací p uknčení knzultace; zlepšení kmunikace se sdělvacími prstředky a využití nvých technlgií; znalst evrpskéh veřejnéh mínění; Eurbarmetr; nezávislý sciální výzkum evrpských prblémech (d rku mezinárdních prjektů). Reakce na Evrpsku iniciativu pr transparentnst: hlubší analýza Na Evrpsku iniciativu pr transparentnst kamžitě zareagvaly některé asciace evrpských lbbyistů (SEAP, EPACA, AALEP, ALTER EU, Civil Sciety Cntact Grup act4eurpe), které pvažují nezbytné frmulvat a zejména frmalizvat etická a přehledná pravidla pr lbbing, jak nedílnu a legitimní sučást demkratickéh rzhdvacíh prcesu. Více jak 140 bčanských sdružení, bchdních unií a veřejnprávních splečnstí, které v červenci 2005 utvřily kalici pd názvem The Aliance fr Lbbying, Transparency and Ethics Regulatin (ALTER-EU), navrhly Evrpské kmisi, aby se v prvé řadě zaměřila na čtyři následující krky: legislativní dkrytí lbbingu zavedením pvinné elektrnické registrace pr všechny lbbisty a pvinnst zveřejňvat výrční zprávu; 20

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014

Cena hejtmana Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost pro rok 2014 Cena hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 1. Úvdem Cenu hejtmana Plzeňskéh kraje za splečensku dpvědnst pr rk 2014 vyhlašují: Rada Plzeňskéh kraje, Reginální hspdářská kmra Plzeňskéh

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ A ETIKY POKYNY PRO DARY A POHOŠTĚNÍ

KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ A ETIKY POKYNY PRO DARY A POHOŠTĚNÍ KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ A ETIKY POKYNY PRO DARY A POHOŠTĚNÍ MAGNA INTERNATIONAL INC. POKYNY PRO DARY A POHOŠTĚNÍ Nabízení neb přijímání bchdních darů a phštění je čast vhdným způsbem pr bchdní partnery

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucího inspektora Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vedoucího inspektora Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu Oznámení vyhlášení výběrvéh řízení na služební míst veducíh inspektra Oblastníh inspektrátu práce pr hlavní měst Prahu Praha 18. srpna 2015 Č. j. MV-108490-4/OSK-2015 Náměstek ministra vnitra pr státní

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

Zásady dotačního programu pro podporu činností, které navazují, kooperují nebo rozšiřují sociální služby v Královéhradeckém kraji pro rok 2012.

Zásady dotačního programu pro podporu činností, které navazují, kooperují nebo rozšiřují sociální služby v Královéhradeckém kraji pro rok 2012. Zásady dtačníh prgramu pr pdpru činnstí, které navazují, kperují neb rzšiřují sciální služby v Králvéhradeckém kraji pr rk 2012. I. Úvdní ustanvení Nestátní neziskvé subjekty, právnické a fyzické sby vyvíjející

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA Magna supeří rázně, ale čestně a pdpruje svbdnu a férvuhspdářsku sutěž. Budeme ddržvat všechny platné antimnplní

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice

Politologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem 1949 - samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát -

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Organizační řád Občanského sdružení NHfree.net

Organizační řád Občanského sdružení NHfree.net Organizační řád Občanskéh sdružení NHfree.net revize 1.3 ze dne 22.2.2009 Občanské sdružení NHfree.net, Stříbrné Hry 121, 341 01 Nalžvské Hry, IČO 27038114, nhnet@seznam.cz, www.nhfree.net Zaregistrván

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:

Podněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání

Více

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování Buňka ARC Pmc při řešení knfliktů a bji prti btěžvání Jarmila LOOKS a Julien PERRIARD, pracvníci dpvědní za buňku ARC ASCCRE, CZ delegace, 19. května 2011 Vývj situace v Lausanne 1995 : Zalžení Skupiny

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárdní nrmy Extrakt nenahrazuje samtnu technicku nrmu, je puze infrmativním materiálem nrmě. Elektrnický výběr pplatků (EFC) Zabezpečené mnitrvání pr autnmní systémy výběru mýtnéh Zkušení

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku: Právní služby a poradenství pro Regionální radu regionu soudržnosti Jihovýchod Výzva k pdání nabídky na veřejnu zakázku: Právní služby a pradenství pr Reginální radu reginu sudržnsti Jihvýchd zadávanu pdle 6 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, jak zakázku

Více

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula.

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula. Název prjektu: Sbližvání terie s praxí Datum zahájení prjektu: 01.11.2010 Datum uknčení prjektu: 30.06.2012 Obr: MS, SM Rčník: 3 Zpracval: Bc. Jan Dula Mdul: ISO 14 000 OBSAH 1. Úvd..2 2. Přehled nrem

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01

RÝMAŘOVSKO, o.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 RÝMAŘOVSKO,.p.s. nám. Míru 1 RÝMAŘOV 795 01 Místní akční skupina reginu bcí a měst Břidličná, Dětřichv nad Bystřicí, Dlní Mravice, Hrní Měst, Jiříkv, Lmnice, Malá Mrávka, Malá Štáhle, Rýmařv, Ryžviště,

Více

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková Ing. Jana Pilátvá Půsbení ve Svazu prezidentka Svazu (2011 2015) předsedkyně Metdické rady Svazu pr pdnikatele členka Výbru pr tázky výknu účetní prfese šéfredaktrka časpisu Metdické aktuality Svazu dbrný

Více

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel

CAR FLEET SERVICE ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK. Tomáš Kabrhel ŘEŠENÍ PRO VÁŠ VOZOVÝ PARK Tmáš Kabrhel 1 T že dkáže ptimalizvat a ušetřit firemní klientele náklady na servis a pravy vzidel jen dkladuje neustále se rzšiřující se pčet vzidel ve správě včetně rzšiřující

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV???

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV??? C dál p registraci Žádsti dtaci z PRV??? Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva: Evrpa investuje d venkvských blastí. 1. Písemné vyrzumění registraci Žádsti na RO SZIF v Brně: Pté lze: realizvat způsbilé

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více