Šárka Laboutková Typologie zájmových skupin

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Šárka Laboutková Typologie zájmových skupin"

Transkript

1 Šárka Labutkvá Typlgie zájmvých skupin V textu byly pužity části textů z knihy Lbbing v mderních demkraciích autrů Müller, Vymětal, Labutkvá, Grada, Praha Dále již publikvané studie: Prsazvání zájmů v EU: Nárdní a specifické zájmy jak legitimní prstředek vlivňující tvrbu a rzhdvací prcesy hspdářské plitiky v Evrpské unii. 1. vyd. Praha: Nárdhspdářský ústav Jsefa Hlávky (NÚJH), ISBN (Labutkvá Š.) a dkumenty OECD. Typlgie zájmvých skupin Důvdem ke kategrizaci zájmvých skupin je především przumění jejich sciálních a plitických funkcí a jejich metdám reprezentace a prsazvání zájmů. Zájmvé skupiny lze dělit dvjím způsbem, ačkliv klasifikací může být dalek více; záleží na klasifikačních kritériích (půvd, struktura, aktivita). Na jedné straně lze hvřit skupinách frmálních či nefrmálních na druhé straně lze zájmvé skupiny klasifikvat pdle druhu zájmu 1. U zájmů frmálních je patrné uspřádání a rganizační struktura, vyznačují se širku člensku základnu a čast jsu bklpeni skupinu stupenců a sympatizantů (dbry, prfesní rganizace). Vznikají p zralé úvaze bčanů se splečným, čast velmi specifickým zájmem. Mhu, ale nemusí se sdružvat d větších celků (průmyslvé svazy). Mnh zájmvých skupin vzniká jak relativně nezávislé rganizace. Jedná se většinu různá bčanská sdružení a zájmvé svazy, které chtějí ve splečnsti půsbit dluhdběji. 1 Samstatnu kategrií jsu vládní zájmvé skupiny. Jejich aktivity se většinu týkají zahraniční plitiky (vlády platí si lbby, či public relatin). Ve státech s existencí vyšších územně správních celků neb v zemích s federativním uspřádáním mají státní či místní samsprávy vlastní zájmvé skupiny agentury, nebť centrální vláda resp. vláda federální financuje a reguluje mnh prgramů, které mhu být v patrnaci a jejichž získání usilují právě tyt státní či místní vlády (samsprávy). 1

2 U nefrmálních 2 zájmvých skupin není většinu zjevné jejich uspřádání ani sdružvání. Jedinci těcht zájmvých skupin mají buď nějaký splečný, charakteristický znak např. 3 majitelé autmbilů, lyžaři apd. neb se frmují spntánně na pdpru či prti knkrétní jednrázvé akci a mají dčasný charakter (tzv. fire brigade) či se jedná zájmvé skupiny s velmi specifickým zájmem (bvykle jeden cíl např. zákaz uměléh přerušení těhtenství). Budeme-li se držet definičních kritérií zájmvé skupiny, pak bychm nefrmální zájmvé skupiny měli spíše přiřadit k sciálním hnutím (2. plvina 20. stletí). Sam značení skupina je určitu tereticku abstrakcí. Terie sciálních hnutí analyzuje růst vazby zájmvých skupin na speciální prblémy vývje a řízení splečnsti (tzv. pstmateriální hdnty). Evrpská terie nvých sciálních hnutí se zabývá rzpadem staré levice a jejím nahrazváním uskupeními s jinu sciální základnu a rientací. Americká větev je terií mbilizaci zdrjů; pr pchpení klektivníh jednání studuje rganizace, zdrje a plitické příležitsti hnutí (Znebejánek 1997). Pdle druhu zájmů je nejjedndušším dělením na zájmvé skupiny s materiálními (eknmickými) a nemateriálními (idevými) zájmy (public plicy grups). Mezi eknmické zájmvé skupiny, které někdy bývají značvané jak sektrvé zájmvé skupiny (sectinal interest grups), jejichž základním cílem je zvýšit výhdy svých členů, se řadí různé bchdní skupiny, průmyslvé svazy, svazy pdnikatelů, zemědělci, dbry, prfesní rganizace, dvětvvé rganizace. Idevým zájmvým skupinám značvaným také jak pdpůrné (neziskvé) skupiny (také značeny jak pdprující či věcné zájmvé skupiny) (prmtinal grups) většinu nejde eknmický zájem, nýbrž zájem veřejný (mrální). Jejich existence není zalžena na sledvání zájmů jejich vlastních členů, ale zájmů širšíh splečenství či celsplečenských, a t čast i za cenu přinášení bětí či snášení nevýhd ze strany vlastních členů. Některé sledují kmplexní becné záležitsti (živtní prstředí, krupci), jiné vznikají puze k jednmu knkrétnímu tématu (single-issue, cause r attitude grups). Mezi nemateriální (idevé) zájmvé skupiny patří například skupiny důchdců, žen, mládeže a dětské rganizace, sprtvní svazy, rganizace pěstitelů a chvatelů, eklgické aktivity, církve apd. 4 Shrneme-li tedy rzdíly mezi sektrvými skupinami a věcnými či pdprujícími skupinami, základní diferenciace je zalžena na tm, zda tyt skupiny reprezentují partikulární zájmy (zájmy určitéh segmentu splečnsti self-intrested interest grups) či zda se zaměřují na vyhledávání výhd neb pdpry pr určitu aktivitu (např. dbré živtní pdmínky zvířat) a také na typu členství: zda je přístupné pr všechny zájemce z řad bčanů. Plitlg Daniel Krupa (1998) ještě ve svém členění zájmvých skupin nabízí tzv. byčejvé skupiny (cstumary grups) také značvány jak přirzené (natural) skupiny: 2 Někdy též značvané jak nerganizvané či latentní 3 Jejich vývj se dá datvat zhruba d začátku 19.stletí (typická sciální hnutí pd praprem kmunistů a dělnické třídy). Nás spíše zajímají tzv. nvá hnutí p druhé světvé válce: feministické hnutí, hnutí bčanských práv, envirnmentální hnutí, hmsexuální hnutí, mírvé hnutí, anti-nukleární hnutí, anti-glbalizační hnutí apd. 4 Řazení církví mezi zájmvé skupiny je kntrverzním tématem (viz Fiala 1995) 2

3 nejsu vytvářeny k dsažení specifických cílů. Pdstatu fungvání těcht skupin jsu příbuzenské a persnální vazby rdiny, kmeny, katy, etnické skupiny (čast se prsazují jak plitická prtiváha k plitickým stranám v zemích Třetíh světa). Velmi ppulární typlgií zájmvých skupin v 70. a 80. letech, kteru v 70. letech představil Brit Wynem Grant, byl dělení na insidery a utsidery. Rzdíl mezi nimi je v jejich strategiích, tedy jak zájmvé skupiny dsahují svéh cíle (Grant 1999) a v jejich vztahu s vládu (Malney, Jrdan, McLauglin 1994), přičemž skupiny se stávají utsidery jak z důvdu nezbytnsti (utsider grup by necessity), tak z důvdů idelgických (idelgical utsider grups). Insidery jsu nazývány ty skupiny, které mají pravidelný kntakt s plitiky a jejich úředníky, dispnují ficiálním statusem pdílet se na frmulvání jedntlivých plitik. Zpravidla se jedná dluhdbý kntakt, kdy se zájmvé skupiny pdřizují určitým pravidlům plitick-byrkratických prcesů (srv. s krprativismem viz kap.2.2.3) svůj vliv uplatňují stabilně a svéh cíle dsahují krůček p krůčku. Outsideři napak nenavazují přímý kntakt s vládu, ať už na nárdní či místní úrvni, přádají masvé akce a kampaně, nepdřizují se pravidlům plitickéh vyjednávání. Řadě z nich navíc nevyhvuje pstupné dsahvání cílů (step by step), které se jim zdá příliš pmalé. Nicméně jejich statut nezávisí puze na jejich rzhdnutí, ale také na pstji příslušné veřejné instituce vůči nim, tedy zda je přijme jak insidery, neb zda budu i nadále půsbit v rli utsiderů. Ačkli je tat typlgie hjně užívaná, má některé slabiny. Jednu z nich je zaměňvání strategie se statutem, cž jsu dvě rzdílné dimenze, a i když splu bezprstředně suvisí, měly by být zkumány také dděleně. Pravděpdbně nejsilnějším argumentem prti kategrizaci zájmvých skupin na insidery a utsidery je rzvj tzv. nvé plitiky a nástup víceúrvňvéh vládnutí (multilevel gvernance) na začátku 90. let (Dudley a Richardsn 1998), které pstupně nahrazuje tradiční (uzavřenější) pjetí plitiku pjetím nvým, které je zalžené na principech tevřensti, vyjednávání a krdinace. Studie z rku 1999 ve Velké Británii ukázala, že z 381 zkumaných skupin puze menšina suhlasila s tím, aby byly značvány jak čistí utsideři, zatímc dalek větší pčet skupin se zařadil mezi insidery. Pd praprem tevřenéh vládnutí se zdánlivě téměř každý může stát insiderem, cž mu však ještě nezaručuje rvncenný vliv na rzhdvání ve srvnání s jinými zájmvými skupinami. Autr výzkumu dšel k závěru, že dělení zájmvých skupin na insiders/utsiders je v lepším případě zjedndušující, v hrším případě velmi zavádějící (Page 1999). P druhé světvé válce, většina zájmvých skupin vycházela z největších splečenských vrstev 5, které tvřily základní pilíře tehdejší splečnsti: pdnikatelé, zaměstnanci, zemědělci a dbrné prfese. Dnes je pčet a záběr zájmvých skupin mnhem větší a širší, nebť drážejí mnhem více fragmentvanu splečnst, ve které sbní identita není dvzena d členství či příslušnsti k dané sciální skupině či prfesnímu zařazení, ale vychází z mnhem bhatšíh rámce faktrů, které sbní identitu frmují (Grant 1999). Další mžnu kategrií jsu zájmvé skupiny pdle jejich plitické aktivity usilující či neusilující výknnu mc. Změna filzfie lbbingu 5 Sciální vrstva znamená určitu velku skupinu, která má shdné, splečensky významné znaky, jimiž se liší d statních. Zárveň je t subr sb, jež jsu prpjeny určitu vnitřní vazbu a pcitem sunáležitsti 3

4 Jestliže je lbbing v pdstatě přímé prsazvání zájmů v záležitstech veřejné plitiky, většina praktikujících lbbistů se prti tét definici hrazuje ni puze zprstředkují kntakt, dmluví schůzku, pradí strategii, identifikují příležitsti, jak zvýšit pvědmí klientvi, ale klient si prsazuje svje zájmy sám. Ještě nedávn byl lbbing de fact individuální akce-reakce. Hlavní činnst byla většinu sustředěna na prsazení tzv. vyrvnávacíh zákna 6. V sučasné dbě je trendem napak akce jak prevence. Cílem je vytvářet práv, předcházet krizvým scénářům, preventivně budvat vztahy a kntakty, vytvářet si pzitivní image ve splečnsti. Zájmvé skupiny, ať už zalžené na kmerčním principu či neziskvé rganizace, vytvářejí kalice či vyhledávají službu u prfesinálních zprstředkvatelů lbbingu. Vznikají knglmeráty nabízející kmplexní služby, zahrnující PR, budvání vztahů se členy zákndárnéh sbru a lbbing, který se pdílí maximálně 15 % na celé činnsti těcht splečnstí. Zbytek času je věnván mnitringu, analýzám, budváním splečen-ských vztahů a kntaktů, strategiím apd. Prt činnstmi splečnstí, které se zabývají lbby, jsu public affairs (veřejné záležitsti), public relatins (vztahy s veřejnstí) a gvernment relatins (vztahy s vládu) 7. Avšak ani u těcht činnstí nenajdeme jasnu definici či přesné rzlišení jejich náplně, nebť jejich charakter se mění díky již zmíněné změněn přístupu k prsazvání zájmů, glbalizaci a rstucímu vlivu médií. Nejvíce prblematickým elementem týkající se debaty definici lbby je pravá pdstata jeh vztahu k public relatins. Tradičně v Británii je malé pjítk mezi lbbingem či vztahy s vládu styk s vládu (gvernment relatins) a public relatins (vztahy či styk s veřejnstí), i když se t v sučasné dbě trchu mění. Naprti tmu v USA mají tyt dvě aktivity dalek užší vztahy; Hward Marlwe (2001) t charakterizval takt: Myslím si, že je zde extrémně důležité sbližvání mezi lbbingem a vztahy s veřejnstí (PR) a v pdstatě mnh PR firem byly první, které se pustily d lbbingu a právnické splečnsti je následvaly a nyní máme knsrcia dělající všechn. Myslím si, že je pdstatné, aby klienti rzuměli, jak jednat s médii adekvátně, ale zárveň aktivně. (In McGrath 2005: 25). Jiný knzultant z PR agentury sídlící ve Washingtnu, která také nabízí služby styku s vládu. Argumentuje, že PR je širší frma kmunikace, která zahrnuje lbbing: Public affairs je pkusu vlivnit veřejnu plitiku prstřednictvím vlených zástupců, ale já si vždycky lbbingu myslím, že je t velmi úzká (specifická) frma PR, prtže máte velmi 6 Zákn, který zmírňuje důsledky již zákna přijatéh. 7 Příklad názvů rganizací, které nabízejí tyt služby. Eurpean Public Affairs Specialists, EU Public Affairs Prfessinals, Gvernment Relatins Officers, Business Cmmunicatins Officers, Crprate Affairs Managers, Specialist Public Affairs Cnsultants. 4

5 malé mnžství psluchačů záleží na veliksti dané kmise kngresu (např. 20), zatímc v PR se jedná dalek širší auditrium. (McGrath 2002) Ne však všichni sdílí stejný názr. Pdle jednh z kmerčních knzultantů ve Washingtnu: jestliže umíte (můžete) dělat public affairs, můžete dělat PR; jestliže umíte (můžete) dělat PR, neznamená t, že nezbytně umíte (můžete) dělat public affairs. Vlení zástupci, regulátři, lidé v Bruselu, kdekli mají rzdílné pvahy a pžadavky. Vyžadují různé dvednsti, různu znalstní bázi. Jestliže neznáte pravidla Parlamentu a Senátu, nemůžete dělat public affairs. Názr je rzdílný v Lndýně. nevidí rzdíl mezi PR a public affairs. Public affairs je legitimní a aktuální úlha pstarat se przumění mezi bchdníky, plitiky a regulujícími. Je t vhdná a adekvátní výměna infrmací mezi nimi. Záleží na případ d případu někdy je účelné pužít média, jindy ne. Ve většině zemí plitici jsu velmi vlivnitelní tím, c si přečtu v médiích, c slyší v rádiu neb vidí v televizi (McGrath, C., 2005: 27). Dalším důvdem, prč není mžné nalézt jednu definic, která by vyhvvala všem, je různý kncept demkracie a různá histrie a kulturní rzdíly mezi státy, které becně zahrnujeme mezi demkraticky vyspělé (státy Severní Ameriky a EU). Je t také dán neustálým vývjem a psunem chápání plitiky, veřejných záležitstí a pririt. Definice lbbingu a jeh aktéři Lbbvání patří k ptřebným a nezbytným funkcím v demkratické veřejné správě. I když samtná prfese vychází ze sukrméh sektru, cílem činnsti lbbvání je výhradně vlivňvání veřejné plitiky. Lbbvání tedy ve svém knečném důsledku služí vládní funkci, cž nelze říci žádném jiném druhu pdnikání, vytváří mst mezi sukrmým a veřejným sektrem. Vzniká tak jedinečný vztah mezi lbbisty a státními úředníky (úředníky veřejné správy), který je instinktivně zalžen na "principu reciprcity" ve kterém lbbisté, kteří pskytují faktické infrmace a výzkumy z dané blasti, dary neb jiné hdnty, vzbuzují u úředníků pcity zdpvědnsti či pvinnsti. Tat jedinečná přirzenst a z ní vyplývající vazby mezi lbbisty a státními úředníky vyžaduje zvláštní pžadavky na transparentnst, které nevyžaduje žádná jiná činnst a z ní vyplývající vztahy v sukrmém sektru. Lbbisté v Evrpě všeh druhu - smluvní lbbisty, pdnikví (krprátní, in-huse) lbbisté a neziskví (nt-fr-prfit) lbbisté uznávají, že nepatřičné vlivňvání (nelegální praktiky) pškzuje veřejné vnímání lbbingu jak takvéh. Výsledkem je, že více jak tři čtvrtiny dtázaných-lbbistů pdprují pvinný systém transparentníh lbbvání. Značné názrvé rzdíly však nastávají v tázce, kd by měl tent prgram transparentnsti spravvat. Ti, kteří se dmnívají, že nevhdné vlivňvání je častým neb bčasným prblém lbbvání, rzhdně pdprují, aby regulace lbby (prgramy transparentnsti) spadala d vládní (státní) agendy. Napak lbbisté, kteří se dmnívají, že prušvání etických pravidel lbbvání nejsu čast neb nikdy prblémem lbbvání preferují spíše rganizvání prgramů transparentnsti prfesinálními lbbistickými asciacemi neb lbbisty samtnými. Výzkum OECD z rku 2009 se zaměřil na pstj lbbistů k seberegulaci a k regulaci prfese v Evrpě. Průzkumu se zúčastnil 128 prfesinálních lbbistů, 25 eknmických zájmvých skupin (krprátních lbbistů in-huse lbbyists) a 36 neziskvých zájmvých rganizací. Z slvených sb a rganizací, kteří sami sebe identifikují jak lbbisty, 5

6 dpvěděl 189 evrpských lbbistů 18.8%, cž je dpsud největší dezva ve srvnání s jakýmikli předcházejícími akademickými průzkumy zabývající se pstji lbbistů. Průzkum nejdříve šetřil názry na kdexy chvání pr lbbisty, ptm se zaměřil na diskutabilní tázku, zda má být registrace lbbistů a zveřejňvání infrmací nich (zejména finančních) pvinné a také se ptal na názry respndentů, kd pdle nich má regulaci lbbistů rganizvat. Až 91% dtázaných respektuje nějaký kdex chvání, přičemž respndenti preferují etické kdexy sestaveny prfesinálními lbbistickými asciacemi (61%) před kdexy, které nabízí vlády (3,2%), statní se hlásí ke svým vlastním kdexům. Rzdílné pstje mezi respndenty jsu hledně smysluplnsti (užitečnsti) pkynů v kdexech: zatímc 68% prfesinálních lbbistů a 60 % krprátních lbbistů je s nimi spkjen, neziskvé rganizace si myslí, že jsu užitečné jen z 36%. Další prblematika je tázka transparentnsti lbby. S tím suvisí i velmi žhavá něklikaletá diskuse v EU hledně registrů lbby, tj. zda mají být pvinné či dbrvlné. 61% všech dtázaných je pr pvinnst se registrvat, 18% napak pr dbrvlnu registraci, 15% zaujímá neutrální pstj. Pdíváme-li se na názry pdle jedntlivých kategrií, tak největšími zastánci pvinné registrace jsu pdle čekávání lbbisté z řad neziskvých rganizací (80,6%), dále pak 57% prfesinálních lbbistů a 56% krprátních lbbistů. Další rzdíly v názrech přináší tázka, kd má pdle respndentů řídit být zdpvědný za registraci lbbistů a prgramy transparentnsti vláda, asciace prfesinálních lbbistů neb je nejlepší seberegulace? Ze všech dtázaných preferuje 44,4% dpvědnst prfesinálních lbbistických asciací, 33,3% se dmnívá, že by t měly být vlády a 12,2% respndentů upřednstňuje seberegulaci. Z th prfesinální lbbisté a krprátní lbbisté upřednstňují prfesinální lbbistické asciace (51,6%, resp. 48%) zatímc neziskvé rganizace by upřednstňvaly, kdyby tyt záležitsti spadaly d vládní agendy (63,9%). Lbbing může psilvat dpvědnst vlády a účast bčanů na tvrbě plitiky. Jestliže se však z lbbvání stane příliš elitní prfese, která služí k financvání specifických zájmů, může velmi pškdit vnímání plitické legitimity bčany. Někteří praktici chápu lbbvání v jeh elementární pdbě: vlivňvání rzhdnutí statních, ať už se jedná sukrmé sby, firmy či stát. Na akademické úrvni je také snaha vymezit c nejširší filzficku definici lbbingu, ale se zaměřením se na její vládní funkci. Lester Milbrath, například, definuje lbbvání jak "stimulaci a přens sdělení někým jiným než bčanem jednajícím vlastním jménem zaměřené na th, kd činí vládní rzhdnutí, s nadějí jeh rzhdnutí vlivnit. Stanvit jasnu definici lbbvání je pměrně slžité. Příčinu je něklik faktrů: bjekt lbbvání: - různé úrvně státní správy (místní, nárdní, reginální neb nadnárdní) - různé slžky státní správy (sudní, zákndárné a výknné) aktéři: - firemní (in-huse) lbbisté 6

7 - smluvní lbbisté (knzultanti) - lbbisté z neziskvých rganizací - PR agentury - advkátní kanceláře - vlády lbbvání jak hlavní činnst či jak vedlejší prdukt způsb lbbvání: - přímý lbbing - nepřímý lbbing (grassrts lbbing)- d křenů Uznání slžitsti pjmu lbbing má zásadní význam pr diskusi pravidlech a regulace prfese. Definice určí, kd, kdy a c je předmětem jakékli transparentnsti a pdléhá regulačnímu režimu. Jelikž cílem se srvnat samregulaci s regulačními režimy v různých zemích, je nezbytné hluběji prniknut d definice. Jednu becnu definici pjmu "lbbvání" pskytuje Public Relatins Institute f Ireland, Chartered Institute f Public Relatins a Public Relatins Cnsultants Assciatin, a která našla značnu pdpru v rámci institucí Evrpské unie, je "specifické úsilí vlivňvat veřejné rzhdvání buď tlakem na změny v plitice, neb se snahu zabránit těmt změnám. Veřejné rzhdvání je aktivita státníh úředníka na jakékli úrvni veřejné správy, který rzhduje libvlném aspektu plitiky neb patření či prvádění tét plitiky neb jakékli záležitsti, které jsu pvažvány neb které by mhly být pvažvány za akt veřejnéh subjektu. Tt lze pvažvat za adekvátní definici v seberegulačních systémech, jejichž pdstatu je dbrvlné rzhdnutí lbbistů zapjit se d prfesních sdružení neb se dbrvlně zaregistrvat jak lbbista u jinéh subjektu. Definice těcht systémů jsu většinu příliš širké a vágní. Nicméně pkud jde zavedení prgramů transparentnsti vládu na základě zákna, a zejména v případě, je-li prgram pvinný, pak je naprst nezbytné nejprve frmulvat srzumitelnu definici. Srzumitelnst definice ttiž rzhduje úspěchu či neúspěchu regulačníh prgramu. Je tedy naprst nezbytné, aby definice lbbvání a lbbisty byla s nejvíce bjektivní a empirická. Nedávná histrie ve Spjených státech ukázala, jaké důsledky může mít nejasná definice. Navzdry skutečnsti, že americký Kngres již v rce 1946 zřídil pvinný registr lbbistů na federální úrvni, díky nejasné definici "lbbvání" byl rzhdnutí registraci čistě subjektivní záležitstí jedntlivých aktérů, byl de fact dbrvlnu vlbu lbbistů téměř 50 let. Federal Regulatin f Lbbying Act (FRLA) z rku 1946 pžadval registraci p těch, jejichž hlavním cílem byl vlivňvat legislativu v Kngresu. Největším prblémem tht zákna byl, že spléhal na subjektivní určení hlavní činnsti aktérů. Většina lbbistů však měla pcit, že jejich hlavní činnstí je něc jinéh, než vlivňvat Kngres - jejich hlavní činnstí byla právnická praxe, pdnikání neb pskytvání jiných nelbbistických služeb a 7

8 prduktů apd. Výsledkem byl zjištění americkéh General Accunting Office (GAO) v rce 1991 l, že asi z jedntlivců a rganizací, kteří byli vedeni v knize nazvané Adresář Washingtnských zástupců jak klíčví aktéři vlivňvání v Kngresu, nebyli registrváni jak lbbisté. Přest 75% uvedl, že kntaktval ba členy Kngresu a jejich zaměstnance za účelem vlivnit legislativní a exekutivní prcesy. Situace ve Spjených státech by se nezlepšila, pkud by se definice "lbbvání" a "zájmvé skupiny" nestaly mnhem kvantifikvatelnějšími pdle nvéh zákna z rku 1995 (LDA). Další pznámka k definici lbbvání: řada definic má prblém se zařazením právníků, mezi lbbisty. Advkáti se džadují speciálníh přístupu, který vyplývá z legitimní chrany důvěrných infrmací jejich klientů - viz Evrpská kmise. Ale například pdle kanadskéh zákna neb LDA, pkud advkát prvádí lbbisticku činnst jménem jednh klienta, advkát, je pvinen se zaregistrvat jak lbbista, pkud tat činnst pr jednh klienta naplňuje alespň 20% jeh služeb tmut klientvi. Jestliže advkát, například, má deset klientů, devět z nich si najala právníka, aby se zabýval jejich rzvdem, ale jeden z nich si najal advkáta za účelem lbbvání lbby, a zaplatí právníkvi určitu výši dměny za lbbistick činnst, pak se advkát musí zaregistrvat a prhlásit, že prvádí lbbisticku činnstí jménem tht jedinéh klienta. Tat definice tak chrání důvěrnst vztahu advkátklient ve sféře právní prfese, a zajišťuje transparentnst lbbvání prváděné advkátem ve funkci lbbisty. Reálným příkladem, kde díky nedstatečné definici lbbvání čelí závažným prblémům, jsu některé země v Evrpské unie i mim ni, které již legislativní úpravu regulace mají. Například v Litvě becná definice lbbingu pnechává rzhdnutí registraci d značné míry na vlastním uvážení, cž v rce 2007 vedl k registraci puhých 13 žadatelů. V Austrálii, stejně jak v Litvě a Plsku, definice lbbisty zahrnuje puze ty, kteří jsu najati třetí stranu lbby, a vylučuje tedy krprátní lbby či neziskvé rganizace. Etické kdexy Jak ukazuje praxe, smysluplné kdexy by měly pskytvat nějaký užitečný a knkrétní návd, jak prvádět lbbvání. Mnhdy hvříme tzv. silnějších lbbistických etických kdexech chvání, které bsahují řadu pravidel etickéh chvání. Tat pravidla mají za úkl zajistit prfesinální vztah mezi lbbisty a úředníky veřejné správy, zabránit střetu zájmů a nelegální reciprcity získání legálníh zvýhdnění výměnu za věci, dary či peníze. Uveďme tedy některé základní zásady chvání, které by se v takvých kdexech měly bjevit: - infrmace, které jsu pskytvány veřejným činitelům, by měly být pravdivé a čestné; - pvinnst seznámit veřejné činitele kh lbbista zastupuje (klienta) a jaké zájmy hájí (cíl); - zákaz splečnéh (sučasnéh) zaměstnání jak lbbisty a zárveň veřejnéh činitele, cž by mhl znamenat střet zájmů, a t jak skutečný, tak vnímaný; - zákaz darů nad určitu hdntu, pplatků, zaměstnání či dalších kmpenzací pcházející d lbbistů pr veřejné činitele; 8

9 - lbbisté se musí distancvat d případů, v nichž může djít ke střetu zájmů s klientem neb zaměstnavatelem; tlervány jsu situace, kdy všichni zúčastnění jsu plně vzniklé situaci infrmváni a shdují se, že je situace zvládnutelná; - abslvvat šklení či kurz etice jak pdmínka členství v asciaci; - zřídit přiměřený nezávislý mnitring a vymáhání ddržvání etickéh kdexu. Kdex chvání lbbisty je rzhdující pilíř seberegulace. Dbře fungující seberegulační systém má tu výhdu, že bude předcházet většině vládních zásahů a může se stát efektivnějším, prtže bvinění z neddržení kdexu mhu být vyšetřena rychleji a levněji. V praxi však není jasné, jak efektivní tyt kódy dpravdy jsu. Některé průzkumy naznačují, že mnh úředníků pr styk s veřejnstí etických kdexech nic nevědí. V rce 2005 byl zveřejněn významný průzkumu, který prváděla univerzita specializvaná na veřejné vztahy a kmunikační management v Lipsku. Jedním z hlavních zjištění studie byl, že puze plvina respndentů si byla vědma jakýchsi kdexů etiky, jak je například kdex Lisabnu a kdexu v Aténách. Průzkum ukázal nedstatek znalstí širce uznávaných názrech na etické chvání. Navíc, 82 prcent respndentů uvedl, že tiskví mluvčí nesmějí lhát ", ale také suhlasí, že je přípustné, aby mlčeli důležitých tázkách." Asi 11 prcent lidí si myslí, že lhát kvůli zájmu své země je právněné, přičemž puze 6 prcent suhlasil s tvrzením, že je vždy nutné říci abslutní pravdu. V rce 2007 předlžila švédská Asciace vztahů s veřejnstí výrční zprávu názru na užitečnst kdexu chvání mezi svými členy. Průzkum ukázal, že něc mál více než plvina členů asciace (57 prcent) a si byla vědma existence prfesníh kdexu chvání. Většina z těcht 57 prcent má více či méně pcit, že mají prspěch z jeh principů ve své každdenní práci. Puze 16 prcent z nich cítí, že jeh zásady jsu velmi užitečné pr jejich každdenní práci, 67 prcent vnímá kdex pněkud užitečným, a 17 prcent se dmnívá, že je abslutně neužitečný. Maximální účinnst jakéhkliv etickéh kdexu pr lbbisty závisí nejen na tm, jaké zásady se vztahují k prvádění lbbingu, ale také na šklení etice pr lbbisty, stejně jak na mechanismech pr mnitrvání a vymáhaní jeh ddržvání. Vládní regulace I když jen něklik zemí přijal právní předpisy, které mají regulvat lbbing, je mžné na základě jejich zkušenstí plžit klíčvu tázku: Jaké jsu prvky účinné regulace lbby? Aby byl mžné dpvědět, je třeba hledat dpvědi na řadu pdpůrných pdtázek: - kd je (má být) regulván? - jaké údaje by měl být pvinné zveřejňvat? - jak regulvat? - jak infrmace získávat či vymáhat? 9

10 OECD v uplynulých dvu letech přezkumávala zkušensti z vládní regulace, legislativy a seberegulace lbbistů. Na základě důkazů a pučení ze srvnávacíh hdncení, vyvinula deset principů pr transparentnst a integritu v lbbvání: Stát by měl zajistit rvné pdmínky všem zúčastněným stranám pskytnutím spravedlivéh a rvnéh přístupu k rzvji a prvádění veřejných plitik. Sestavvání pravidel a pkynů pr lbbvání by měl zhlednit všechny dstupné právní a plitické mžnsti, kulturní zvyklsti a zvážit především ústavní principy a zavedené demkratické pstupy. Pravidla a pkyny pr lbbvání by měly být v suladu s širším plitickým a regulačním rámcem. Státy by měly jasně definvat pjmy lbbvání a lbbista a vytvřit pravidla a pkyny týkající se lbbvání. Státy by měly zajistit dstatečnu úrveň transparentnsti tak, aby zveřejňvané infrmace lbbvání pskytvaly dstatečné a relevantní údaje klíčvých aspektech lbbvání a aby byla mžná veřejná kntrla. Státy by měly umžnit zúčastněným subjektů rganizacím bčanské splečnsti, firmám, médiím a širké veřejnsti lbbvání kntrlvat. Státy by měly pdprvat kulturu integrity (integrita ve smyslu celistvsti, či správnsti a nenarušensti vztahů) ve veřejných rganizacích a rzhdvání pdle stanvených jasných pravidel a becných zásad chvání pr úředníky veřejné správy a p jejich dchdu z ní. Lbbisté by měli splňvat standardy prfesinality a transparentnsti, a měli by se pdílet na zdpvědnsti za pdpru kultury transparentnsti a integrity v lbbvání. Státy by měly zapjit klíčvé aktéry nejen d tvrby vytváření pravidel a nrem, ale i d jejich zavádění d praxe, prsazvání a sankcinvání. Z th vyplývá pžadavek prvádět kherentní spektrum strategií a pstupů k dsažení shdy. Země by měly přezkumat fungvání svých pravidel a pkynů týkajících se lbbvání v pravidelných intervalech a prvést nezbytné úpravy na základě zkušenstí. 10

11 Lbbvání v EU Lbbvání v Evrpské unii má určité zvláštnsti. Klíčvým zájmem jakékliv zájmvé skupiny půsbící v EU je vlivnění legislativních prcesů vyplývá t z charakteru rgánů EU, kde klasické vyhledávání renty je zaměřen na krátkdbé efekty a velikst rzpčtu není v prvnání s rzpčty jedntlivých zemí zajímavá. Z th pak plyne dluhdbst snah a dpadů. Navíc nsiteli zájmů zde nejsu puze typické zájmvé skupiny, ale státy jak celek. Evrpská unie nemá vládu, ale přest se v ní vládne; přijímá zavazující nrmy pr bčany a členské státy. Není tu žádné delegvání plitické mci na vyšší autritu, která by byla dpvědná na evrpské úrvni (Khler Kch, 1999) 8. Jádrem systému jsu vztahy mezi Radu ministrů a Kmisí. Rada má pravmc rzhdvat, zatímc mnpl na legislativní iniciativu má Kmise. Ta na něm zakládá svu mc a stává se tak nejprivilegvanějším bjektem lbbistů. Parlament nemá dstatečně silnu pzici, ačkli jeh vliv stále rste. Evrpská unie definuje lbbing následvně: Za činnst spčívající v vlivňvání je becně pvažvána typická činnst zájmvých skupin, která má za cíl vlivňvat legislativní a rzhdvací prces EU z phledu prsazení jejich zájmů, které jsu hypteticky pvažvány za dlišné d becnějších kmunitárních zájmů (Schuter, 1995). Taktiky evrpskéh lbbvání shrnul Van Shendelen d tří P: Persn zajistit si kntakty na nejvlivnější sby; Psitin sby v c nejvyšších funkcích; Prcedures vlba ptimálních pstupů; K těmt pravidlům je ještě mžné přidat zásadu správnéh načasvání Timing is everything. Základní lbbistické taktiky je mžn rzdělit d tří skupin: Přímé lbbvání (direkt lbbing): přímý kntakt a infrmace; veřejné svědectví (výbr, sud); publikvání expertíz; Celplšné lbbvání: vzdělávací kampaně; dpisní kampaně; Infrmační kampaň ( gng public ): 8 in Grazian (2001). 11

12 placené kampaně (PRA); bčanská nepslušnst; kalice ZS. Nepřímé lbbvání na rzdíl d příméh je cílen zejména na záknnu úpravu (nikli na pdzáknnu úpravu či na sukrmprávní smluvy) a je typický pr neziskvé rganizace, které mají širku člensku základnu a mál materiálních a finančních prstředků. Nepřímé lbbvání je mál účinné tam, kde pr samtnu kauzu je malá pdpra ze strany veřejnéh mínění, prt je v Bruselu zřídka využíván. V rámci příméh lbbvání navazvání sbních vztahů a udržvání kntaktů v dluhdbějším hrizntu s cílem přetrvat něklik funkčních bdbí se lbbista představuje jak reprezentant expert (specialista) na danu prblematiku. Tat technika lbbvání je zalžena na vzájemné důvěře, která je základním předpkladem udržení takvéh vztahu. Pdvedený kngresman, senátr či pslanec je navždy ztracený přítel. Vývj institucinalizace vztahu mezi rgány EU a ZS; pravidla lbbingu Základním předpkladem legitimity je transparentnst plitických rgánů. Měl by být snadné zjistit, jak jsu rzhdnutí přijímána, jaké vlivy jsu v jejich pzadí a jak jsu rzdělvány zdrje, tj. peníze daňvých pplatníků. Pravidla lbbvání jsu tak v knečném důsledku tázku legitimity. Většina členů EU, krmě Německa a Velké Británie, nemá pravidla lbbingu nijak šetřena 9 a některé země mají velký prblém s dvrácenu stranu tét přirzené sučásti demkratickéh rzhdvacíh prcesu s krupcí. Diskuse lbbingu, zájmvých skupinách a krupci stále pkračuje, ale zatím z ní není žádný relevantní výstup. Tat kapitla nabízí přehled vývje institucinalizace vztahu rgánů EU a zájmvých skupin a analýzu aktuálníh stavu regulace lbbingu v EU. V Bruselu půsbí více jak prfesinálních lbbistů; je druhým největším centrem lbbistů prvenství má Washingtn D.C. s cca lbbisty. Jedná se zhruba zájmvých skupin (v 60. letech t byl asi 10krát méně). T zahrnuje přes 500 evrpských a mezinárdních federací, cca. 250 zastupení reginů, přes 200 firemních zastupení a cca. 100 pradenských firem v blasti managementu a práce s veřejnstí. Navíc zde půsbí cca. 100 právnických firem zaměřených na evrpsku legislativu. Většina z nich reprezentuje eknmické zájmy, jejichž vliv na rzhdvací prcesy v EU neustále rste. Tent vliv slabuje demkracii, nebť nesuvisí puze s pzitivními cíli (zejména snahu zvýšení eknmické výknnsti a knkurenceschpnsti), ale v řadě případů má negativní dpad ve frmě vyhledávání rent na úkr jiných, veducí až ke krupci a snaze vládnut rzhdvací prcesy ve svůj prspěch. V zelené knize Evrpské iniciativě pr transparentnst (Eurpean Transparency Initiative viz dále) jsu uvedeny tyt příklady negativních jevů spjené s lbváním: 9 Lbbista v USA musí prti tmu prstudvat téměř 600 stran pkynů, aby ddržel pravidla lbbvání

13 pskytvání zkreslených infrmací rgánům EU mžných eknmických, sciálních a eklgických dpadech navrhvaných záknů; mderní kmunikační technlgie (internet a ) usnadňuje rganizvat masvé kampaně pr či prti určité záležitsti, aniž by byl mžné kvantifikvat, klik má tat kampaň reálných příznivců, resp. naklik reflektuje skutečné názry bčanů EU; tázka legitimity zájmů reprezentvaných NNO (NGOs), nebť některé z nich se zdají být závislé na finanční pdpře z rzpčtu EU, stejně tak, jak na finanční a plitické pdpře jejich členů; na druhé straně, pdle mnha NNO zde neexistují rvné pdmínky, prtže pdnikatelský sektr je schpný investvat d lbbingu mnhem více peněz; v becné rvině je kritizván nedstatek infrmací lbbistech, kteří vlivňují rzhdvací prcesy EU, včetně jejich finančních zdrjů. Parlament EU se snaží frmalizaci vztahů se zájmvými skupinami bezmála již dvacet let. První tázka k písemnému zdpvězení, která se týkala zavedení případné regulace lbbvání, byla předlžena v rce 1989 v Parlamentu. V rce 1991 vypracval Výbr pr jednací řád, věřvání pvěřvacích listin a imunity návrh na vytvření kdexu chvání a rejstříku pr lbbisty. Návrhy ale nebyly p velmi slžitých diskusích ve výbrech pstupeny d Pléna. Kmprmisu byl dsažen až v červenci rku Od té dby má pslanec Evrpskéh parlamentu pvinnst učinit pdrbné prhlášení svých prfesinálních aktivitách a dalších finančních zájmech. Při výknu svéh mandátu je pslancům zakázán přijímat jakékli dary a výhdy. Také registrvaní asistenti musí učinit prhlášení všech svých placených činnstech. Tat pravidla byla dplněna d jednacíh řádu 11. V sučasné dbě jsu k dispzici seznamy registrvaných lbbistů, prhlášení pslanců EP finančních zájmech a seznamy registrvaných asistentů. V EP funguje akreditační systém. Každý, kd chce navštívit parlament více jak pět dní v rce a kntaktvat členy parlamentu v suvislsti s výknem jejich funkce ve svém vlastním zájmu či zájmu třetích sb, musí prjít akreditační prceduru. Jeh jmén je zapsán d veřejnéh rejstříku, musí ddržvat kdex chvání a vše ptvrdit svým pdpisem. Za t získá průkaz a přístup d EP a k jeh dkumentům. Průkaz je platný jeden rk. Z celkvéh pčtu lbbistů je asi 40 % (cca 5000) akreditvaných při Evrpském Parlamentu, t je asi 8 lbbistů na jednh pslance. Největší pčet akreditvaných lbbistů má Německ, z th asi cca 640 je akreditván při Evrpském parlamentu. Následují Britvé (cca 350 akreditvaných lbbistů), Francuzi a Italvé s asi 290 akreditvanými lbbisty a Španělé se 170. Nvé členské státy jich mají dhrmady puze 60. Evrpský parlament publikval něklik dkumentů lbby. Pslední z nich, The Stubb Reprt z května tht rku, vychází z pznání, že zástupci zájmvých skupin hrají zásadní úlhu v tevřeném a pluralistickém dialgu, na němž je demkratický systém zalžen, a jsu 11 Čl. 9 a přílhy I a IX. 13

14 pr pslance významným zdrjem infrmací při výknu jejich mandátu. Uznává vliv zájmvých skupin na rzhdvání EU, a pvažuje prt za zásadní, aby pslancům EP byla známa ttžnst rganizací zastupvaných lbbyistickými skupinami. Transparentnst a rvný přístup d všech rgánů pvažuje za zcela nezbytné předpklady legitimity Unie. Členvé parlamentu se dmnívají, že dpvědnst za získávání vyvážených infrmací nesu sami pslanci, kteří by měli být schpní činit plitická rzhdnutí nezávisle na lbbistech. Zpravdaj může pužít tzv. legislativní stpu rientační seznam přikládaný ke zprávám Parlamentu registrvaných zástupců zájmvých skupin, s nimiž byla daná zpráva během příprav knzultvána a kteří ji významným způsbem vlivnili. Ve zmíněné zprávě je zdůrazněn, že je ještě důležitější, aby kmise přikládala tut legislativní stpu ke svým legislativním pdnětům. Evrpská kmise Evrpská kmise se začala dialgem mezi ní a bčansku splečnstí zabývat v pdstatě ve stejném bdbí. Její činnst můžeme rzdělit na dvě části: A. Přístup k zájmvým skupinám B. Základní patření Přístupem k zájmvým skupinám se Kmise zabývá v něklika dkumentech publikvaných v rce 1992 pd názvem: Otevřený a strukturvaný dialg mezi Kmisí a zájmvými skupinami (An pen and structured dialgue between the Cmmissin and special interest grups), ve kterém se vůbec pprvé ficiálně vyjádřila, jak se k ZS chvat. ZS zde identifikvala, rzdělila je d dvu kategrií; na neziskvé (nn-prfit making rganisatins) a ziskvé (prfit making rganisatins). Sučástí je studie ppisující pravidla lbbingu v členských zemích i mim ně. Kmise také frmulvala minimální standardy, které by měly platit ve vztazích mezi ní a zájmvými skupinami. V rce 2003 vstupily v platnst Obecné principy a minimální pravidla (General principles and minimum standards) vycházející z Aarhuské úmluvy 12, které se týkají interakce mezi evrpskými institucemi na straně jedné a bčansku splečnstí (becně, tzn. nejrůznějších zainteresvaných stran v knkrétním rzhdvacím prcesu zájmvé skupiny reprezentující eknmicku, sciální a dbrčinnu pestrst evrpské splečnsti) na straně druhé. Cílem byl zprůhlednit práci Kmise. Principy definují prstředí, ve kterém knzultace prbíhají. Jsu t: participace: knzultace má být c nejširší d vytváření kncepce až p implementaci např. plitik či legislativních návrhů; tevřenst a dpvědnst: prces knzultací musí být pr klní svět, tedy ty, kteří se přím účastní, i pr širku veřejnst, viditelný a transparentní; efektivnst: knzultace musí začít c nejdříve; 12 Úmluva Evrpské hspdářské kmise OSN přístupu k infrmacím, účasti veřejnsti na rzhdvání a přístupu k právní chraně v tázkách živtníh prstředí z rku

15 knzistence: knzultační prces musí bsahvat mechanismus pr zpětnu vazbu, hdncení a revizi. Minimální standardy zahrnují: jasnst bsahu diskuse a všech materiálů; definvání cílvých skupin před zahájením knzultace a zajištění, že tyt mají příležitst se vyjádřit; zveřejnění a publikace kmunikační kanály by měly vycházet z ptřeb všech zainteresvaných skupin; stanvení časvéh limitu knzultace (alespň 8 týdnů pr zaslání písemných připmínek, veřejné prjednání známit alespň 21 dní předem); ptvrzení přijetí připmínek a zpětná vazba. Základní patření Základní patření pdprující tent dialg jsu tři: Rejstřík První vytvřený adresář neziskvých ZS byl ficiálně funkční d ledna 1993, fungující na bázi dbrvlnsti. V lednu 1997 zde byl zaregistrván více než 600 neziskvých rganizací ze 100 různých brů lidské činnsti. V rce 1999 vznikla jeh elektrnická verze a v rce 2001 byl tent celý prjekt mdernizván pd názvem CONECCS (Cnsultatin, the Eurpean cmmissin and Civil Sciety), jež služila jak platfrma pr pskytvání infrmací prudících dvusměrně. Tat databáze fungvala na principu dbrvlnsti, cž se ukázal a ukazuje jak nedstačující. Pkud jde ziskvé zájmvé skupiny jak jsu pradenské a knzultantské firmy, PR agentury, právní splečnsti a statní sukrmé splečnsti, Kmise nenašla klíč, jak definvat přesně, které skupiny by v adresáři být měly a které ne. Demnstrvala puze chtu pdpřit vytvření vlastníh adresáře lbby bsahující všechny pdstatné infrmace. A dvlala se na splupráci s Evrpským Parlamentem. Cíle viděla ve vytvření splečné databáze pr bě instituce, i když by t znamenal, že pžadvaná data by byla užita k různým záměrům každé instituce. Databáze CONECCS Knzultace mezi Evrpsku kmisí a bčansku splečnstí Cnsultatin, the Eurpean cmmissin and Civil Sciety Databáze byla zřízena jak platfrma pr pskytvání infrmací výbrů a statních útvarů kmise a mít mžnst je knzultvat s bčanskými sdruženími neziskvými zájmvými skupinami frmální,strukturvanu cestu. Ačkli neexistuje ficiální definice termínu rganizace bčanské splečnsti civil sciety rganisatins Eknmický a sciální výbr EU předlžil definici bčanské splečnsti na základě vlastní typlgie těcht rganizací: 15

16 takzvaní hráči na pracvním trhu (tzn. dbrvé svazy a zaměstnavatelské rganizace, také nazývané jak sciální partneři); rganizace reprezentující sciální a eknmické hráče, kteří nejsu sciálními partnery v rámci striktní definice sciálníh partnerství; nevládní rganizace (NGOs nn-gvermental rganisatins), které jsu výsledkem spjení lidí se splečným zájmem, jak např. eklgické rganizace, rganizace zabývající se lidskými právy, sptřebitelské svazy, charitativní rganizace, vzdělávací rganizace apd.; rganizace zalžené na splečenském základě (CBOs cmmunity-based rganisatins) mládežnické rganizace, rdinné asciace a všechny rganizace, jejichž prstřednictvím bčané participují na místním živtě v dané municipalitě; nábženské skupiny. CONECCS plnil tři základní funkce: 1) byl jednu ze sučástí závazku Kmise prvzvat svji činnst transparentněji. Databáze umžňuje jak širké veřejnsti, tak rganizacím bčanské splečnsti vidět, jak jsu slyšeny jejich hlasy a názry v rámci knzultantskéh prcesu práce Kmise; 2) pskytval mžnst bčanům EU dát sbě Kmisi vědět, a rzšířit tak seznam ptenciálních knzultantů; 3) byl t nástrj, který Kmise mhla pužít k určení přiměřené kmbinace knzultujících partnerů, kteří mhu nabídnut nezbytné infrmace týkající se zeměpisné plhy, dvětví a cílvé skupiny. Být na seznamu CONECCSu nebyl pdmíněn získáním akreditace Kmise. Mhla se tam zapsat jakákli rganizace splňující základní pdmínky. Občanská splečnst se skládá z různých typů zájmvých skupin reprezentujících eknmicku, sciální a lidsku pestrst evrpskéh živta. Každý z těcht typů zájmů přináší svůj vlastní phled, čím přispět ke knzultační plitice. Aby se Kmise mhla v těcht přístupech a rzdílných zájmech lépe zrientvat, byly rganizace v rámci databáze rzděleny d kategrií pdle zájmů, které reprezentují: dbrvé svazy jak jeden z uznávaných sciálních partnerů; zaměstnavatelské svazy jak druhý z uznávaných sciálních partnerů; prfesní federace jak asciace reprezentující zájmy jedntlivců určité prfese; NGOs, pkud mají tent charakter: prsazují splečné dbr; půsbí v rámci c nejširšíh splečenskéh spektra a nesledují kmerční či prfesní zájem svých členů; nejsu zakládány s cílem vytváření sbníh zisku; 16

17 jsu zakládány dbrvlně a bvykle mají i dbrvlné členství; jsu nezávislé, zejména na vládě a statních rgánů státní správy, plitických stranách a bchdních rganizacích; zahrnují také fndy, které mají stejný charakter krmě bdu suvisejícíh s členstvím; rganizace reprezentující výrbu a služby, zájmvé skupiny reprezentující aktivity jakékli blasti průmyslu, zemědělství, médií, energetiky, služeb a statních eknmických aktivit; asciace veřejných rgánů, rganizace ve veřejné správě na lkální, reginální úrvni; plitické zájmy, rganizace, které nejsu plitickými stranami, ale reprezentují určité plitické stanvisk či mají nějaký zájem v rámci plitické dimenze EU; nábženské skupiny; statní skupiny, které se nenašly v kategriích předchzích. Rejstřík zástupců zájmvých skupin Evrpská iniciativa pr transparentnst a zelená kniha 9. prsince 2005 Kmise ficiálně představila další iniciativu Evrpsku iniciativu pr transparentnst, jejímž cílem je zlepšit průhlednst a předvídatelnst práce Kmise a prcesu jejíh rzhdvání. Sučástí iniciativy je diskuse se všemi zúčastněnými, jak vylepšit transparentnst evrpských fndů, knzultace s bčansku splečnstí a rle lbby a nevládních rganizací v rzhdvacím prcesu evrpských institucí. Kmise d května d srpna rku 2006 dané téma důkladně a d hlubky knzultvala zejména prstřednictvím tevřené knzultace p internetu. V rámci internetvé knzultace Kmise bdržela příspěvky více než 160 zúčastněných stran. Ty zahrnují návrhy některých členských států EU, zájmvých skupin sukrméh sektru, nevládních rganizací a určitéh pčtu bčanů. Knzultačníh prcesu se účastnily nejen evrpské, ale i nárdní a reginální rganizace. Někteří z účastníků knzultace se kriticky vyjádřili pužívání termínu lbbvání, který Kmise pužila pr ppsání tht jevu. Ačkli Kmise výslvně zdůraznila legitimnst a užitečnst lbbvání v demkratickém systému a definice slva lbbvání tak, jak ji předlžila, v sbě nezahrnuje žádné negativní hdncení lbbvání byl ppsán jak činnsti vyknávané s cílem vlivnit frmulvání plitiky a rzhdvací prcesy evrpských rgánů, přest se bude nvý seznam Kmise nazývat Rejstřík zástupců zájmvých skupin (viz dále). V Zelené knize evrpské iniciativě pr transparentnst (květen 2006) Kmise navrhla nvý rámec pr lbbvání, který by měl být zalžen: na dbrvlném registračním systému, který by měl lbbisty mtivvat k zaregistrvání; pdněty by měly zahrnvat autmatická upzrnění na přádané knzultace tázkách zájmu těcht subjektů; 17

18 na splečném kdexu chvání, který by byl závazný pr všechny lbbisty, neb alespň na minimálních splečných pžadavcích; na systému mnitrvání a sankcí, který se bude uplatňvat v případě nesprávných registrací a/neb prušení kdexu chvání. Zelená kniha definvala lbbing jak všechny aktivity, které vlivňují rzhdvací prcesy evrpských institucí. Lbbista je, pdle zmíněnéh dkumentu, sba takvé aktivity prvádějící a pracující pr rganizaci z širkéh spektra jak např. knzultantské firmy, právní kanceláře, nevládní rganizace, think-tanks, lbbistické unie a krprace či bchdní asciace. Tyt definice však k transparentnsti lbbingu příliš nepmáhají, prtže zahrnují pravdu širku škálu aktivit, sb a prfesí. Pravděpdbně jedna z nejprblematičtějších záležitstí jakékli frmy regulace či sebe-regulace lbby jsu právní splečnsti vázané pravidly lajality ke svým klientům, která např. nedvlují dtajnit jmén jejich zákazníků. Navzdry tmu, některé knzultantské firmy jak např. Hill&Knwltn už tent krk učinily, tzn., zveřejnily seznam klientů na svých webvých stránkách. Rejstřík zástupců zájmvých skupin byl ficiálně tevřen v červnu tht rku. Organizace, které se zapíší d registru, musí identifikvat, kd jsu, c je jejich předmětem činnsti, jaký sledují cíl a jaké blasti plitiky se především zajímají. Splu s registrem musí pdepsat sedmibdvý Etický kdex. Registr rzděluje lbbisty d tří kategrií, které s sebu přinášejí různé pžadavky na jejich finanční přiznání: dbrné pradenské splečnsti a právnické kanceláře zapjené d lbbvání u institucí EU musí uvést brat suvisející s jejich lbbváním u institucí EU, jakž i relativní pdíl jedntlivých klientů na tmt bratu; in-huse lbbisté a bchdní sdružení zabývající se lbbváním musí předlžit dhad nákladů suvisejících s přímým lbbváním u rgánů EU; nevládní rganizace a expertní skupiny typu think-tank musí uvést celkvý rzpčet a specifikvat h pdle hlavních zdrjů financvání, tj. uvést jejich výši a zdrj (veřejné prstředky, dary, členské příspěvky atd.). Registrace se čekává puze u subjektů, jež se zabývají výše ppsaným zastupváním zájmvých skupin, nikli u fyzických sb. Registr by měl služit jak testvací instrument pr věření mžnsti splečnéh rejstříku pr všechny instituce EU Kmisi, Parlament a Radu. Z celkvéh dhadvanéh pčtu zájmvých skupin půsbící v Bruselu cca se jich k registrval 2575, z th 133 se zařadil d první kategrie, 1349 d druhé, 724 d třetí a mezi statní se přihlásil 319. Etický kdex Kmise vyzvala ZS, aby vytvřily dbrvlný kdex chvání, který by vyhvěl tzv. minimální pžadavkům chvání, které jsu frmulvány v dkumentu Minimum requirements fr a cde f cnduct between the cmmissin and special interest grups 18

19 Z druhéh prsince Od tét dby prbíhaly knzultace mezi lbbistickými rganizacemi pdbě takvéh kdexu. V rce 1997 vznikl prfesní neziskvé fórum SEAP (The Sciety f Eurpean Affairs Prffesinals) reprezentující jedntlivé rganizace aktivní v evrpských záležitstech bchdní asciace, představitele krprací, knzultanty, právníky, nevládní neziskvé rganizace, reginální zastupení a statní, jehž cílem je zlepšení kmunikace mezi evrpskými institucemi a prfesními i bčanskými sdruženími a nastavení vyských pžadavků na prfesinalitu těcht aktérů. SEAP je zastáncem samregulace. Tyt rganizace a rganizace pzději sdružené v Eurpean Public Affairs Cnsultancies Assciatin EPACA (zalžené v lednu 2005) pdepsaly kdex chvání, který je inspirván těmit minimálními kritérii kmunikace. Evrpská kmise přijala svůj vlastní etický kdex regulující chvání lbbistů v květnu 2008 jak sučást dbrvlnéh registru. Přijetí tht kdexu neznamená nahrazení kdexů stávajících registrující si mhu vybrat, pd který připjí svůj pdpis (na pžádání h musí Kmisi předlžit), ale definuje becné principy pr lbbyisty, kterými by se měli řídit (jak je čestnst a průhlednst), ačkli nezahrnuje prblematiku krupce ta je pdle Kmise dstatečně upravena v jiných dkumentech a pravidlech. Práva a pvinnsti úředníků Kmise Nedílnu sučástí zlepšení kmunikace mezi institucemi EU a veřejnstí byla snaha jedntně stanvit práva a pvinnsti úředníků Kmise, tedy způsb, kterým by se úředníci měli chvat k veřejnsti. V dkumentech z rku 1992 je tt stanven v paragrafu Staff Regulatins. V rce 2000 byl přijat kdex chvání pr zaměstnance Cde f Gd Administrative Behaviur, který frmalizuje standardy prfesinální etiky. Od té dby Kmise mdernizvala administrativní prcedury, pravidla pr zaměstnance a svji interní kntrlu a účetní systém. V červenci 2006 byl zrganizván první Den pr etiku (Ethics Day). V únru 2007 Kmise zahájila revizi etických principů chvání zaměstnanců a v Březnu 2008 přijala Cmmunicatin n standards f prfessinal ethic fr its staff. Cílem je zvýšit důvěru veřejnsti a pskytnut pmc a průvdce zaměstnancům, aby pchpili svji vlastní zdpvědnst za ddržvání prfesinální etiky. Bílá kniha O evrpské kmunikační plitice ( ) Dvě linie: individuální EU x jedntlivci Akční plán Kmise pr zlepšení kmunikace v Evrpě SEK(2005) ; Plán D pr demkracii, dialg a diskusi; Průzkumy veřejnéh mínění Eurbarmetr, jednsměrná kmunikace; Psilvání kanceláří Kmise, práce s jazykem a presentací, více kntaktních míst pr bčany, mžnst vyjádřit svůj názr, internetvé prtály; 19

20 tzv. partnerský přístup zapjení statních subjektů rgány a instituce EU, vnitrstátní, reginální a místní rgány čl. států; evrpské plitické strany; bčanská splečnst; zájmvé skupiny; Iniciativa evrpské transparentnsti (ETI); SEK(2005)1300/ Funkční evrpská veřejná sféra nevznikne v Bruselu, ale je úklem všech zúčastněných; hlavní vstupní bd plitické diskuse si nadále zachvává vnitrstátní úrveň. Vše vychází z čl. 11 Charty zákl. práv EU práv na infrmace a svbda prjevu. Skutečná evrpská plitická kultura s celevrpskými plitickými skupinami a zájmvými skupinami teprve vzniká. Hmtným výstupem by mhla být Evrpská charta kmunikaci či Evrpský kdex chvání při kmunikaci. Knkrétní krky: přezkumat Minimální nrmy Kmise pr knzultace z hlediska zajištění vyrvnanějšíh zastupení ZS a lepšíh pdávání infrmací p uknčení knzultace; zlepšení kmunikace se sdělvacími prstředky a využití nvých technlgií; znalst evrpskéh veřejnéh mínění; Eurbarmetr; nezávislý sciální výzkum evrpských prblémech (d rku mezinárdních prjektů). Reakce na Evrpsku iniciativu pr transparentnst: hlubší analýza Na Evrpsku iniciativu pr transparentnst kamžitě zareagvaly některé asciace evrpských lbbyistů (SEAP, EPACA, AALEP, ALTER EU, Civil Sciety Cntact Grup act4eurpe), které pvažují nezbytné frmulvat a zejména frmalizvat etická a přehledná pravidla pr lbbing, jak nedílnu a legitimní sučást demkratickéh rzhdvacíh prcesu. Více jak 140 bčanských sdružení, bchdních unií a veřejnprávních splečnstí, které v červenci 2005 utvřily kalici pd názvem The Aliance fr Lbbying, Transparency and Ethics Regulatin (ALTER-EU), navrhly Evrpské kmisi, aby se v prvé řadě zaměřila na čtyři následující krky: legislativní dkrytí lbbingu zavedením pvinné elektrnické registrace pr všechny lbbisty a pvinnst zveřejňvat výrční zprávu; 20

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy:

Daňový. Zpravodaj vznikl ve spolupráci se členem AMSP ČR společností Akont mezinárodní daňové poradenství, (WWW.AKONT.CZ) Kontakt pro Vaše dotazy: Čísl: 1/2015 Datum vydání: 9.2.2015 Daňvý gg zpravdaj Obsah I. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ...2 II. NOVINKY V ZÁKONĚ Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY...3 III. NOVINKY V

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula.

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula. Název prjektu: Sbližvání terie s praxí Datum zahájení prjektu: 01.11.2010 Datum uknčení prjektu: 30.06.2012 Obr: MS, SM Rčník: 3 Zpracval: Bc. Jan Dula Mdul: ISO 14 000 OBSAH 1. Úvd..2 2. Přehled nrem

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY E-učebnice Eknmika snadn a rychle BURZY A BURZOVNÍ OBCHODY Histrie burz 1. bdbí první burzy se bjevily už ve středvěku v Benátkách, Miláně a Flrencii pzději ve městě Bruggy, zalžená Van der Bursem a dtud

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu.

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu. Evrpský prstr dvednstí a kvalifikací Pracvní text zpracvaný pr ptřeby řešitelů suvisejících úklů v NÚV a MŠMT, který vlně reflektuje pstřehy účastníka mezinárdní knference Twards a Eurpean Area f Skills

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková

Ing. Jana Pilátová. Ing. Jana Dlabačová. Ing. Miloslava Halusková Ing. Jana Pilátvá Půsbení ve Svazu prezidentka Svazu (2011 2015) předsedkyně Metdické rady Svazu pr pdnikatele členka Výbru pr tázky výknu účetní prfese šéfredaktrka časpisu Metdické aktuality Svazu dbrný

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let (včetně). Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a

Více

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7)

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7) KANDIDÁTI d výbru ČKAIT blast Zlín vlební bdbí 2015-2018 vlby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů d výbru (pčet vlených rgánů 7) 1. Ing. Ladislav Alster 2. Ing. Igr Balák 3. Ing. Marta Bantvá 4. Ing. Petr Chytil

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ

NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ PŘEDBĚŽNÁ ANALÝZA DOPADY SJEDNOCENÍ SAZEB DPH NA 20% NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ 18. ÚNORA 2011 LIBOR DUŠEK, PH.D., PETR JANSKÝ, M.SC. Shrnutí: 1. Úvd Plánvané sjedncení sazeb DPH na 20% p pvinné valrizaci

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI

OBNOVU KULTURNÍCH PAMÁTEK POŠKOZENÝCH POVODNĚMI Jihčeský kraj vyhlašuje na základě usnesení zastupitelstva kraje čísl 158/2003/ZK ze dne 24. června 2003 ve smyslu ustanvení 16, dst. (1), zákna čísl 20/1987 Sb., státní památkvé péči, v platném znění,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance)

1. Seminář k obsahu zákoníku práce, dalším souvisejícím právním úpravám a k sociálnímu dialogu (seminář je určen pro vedoucí zaměstnance) Základní zaměření dvu typů seminářů a jejich bsahvá náplň má za cíl pskytnut veducím zaměstnancům v becné rvině infrmace zákníku práce a dalších suvisejících právních úpravách, včetně infrmací prblematice

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ A ETIKY POKYNY PRO SITUACE PODPLÁCENÍ A NEPŘÍPUSTNÝCH PLATEB

KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ A ETIKY POKYNY PRO SITUACE PODPLÁCENÍ A NEPŘÍPUSTNÝCH PLATEB KODEX PROFESIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ A ETIKY POKYNY PRO SITUACE PODPLÁCENÍ A NEPŘÍPUSTNÝCH PLATEB MAGNA INTERNATIONAL INC. POKYNY V SITUACI PODPLÁCENÍ A NEPŘÍPUSTNÉ PLATBY Magna zakazuje úplatky a nepřípustné

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Pojišťovna České spořitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Obecná certifikační politika Pojišťovny České spořitelny a.s. SMĚRNICE

Pojišťovna České spořitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Obecná certifikační politika Pojišťovny České spořitelny a.s. SMĚRNICE Pjišťvna České spřitelny, a. s. Směrnice č. 4/2006 Pjišťvny České spřitelny a.s. SMĚRNICE Věc: Číselná řada: 4/2006 Ruší se interní předpis č.: Odbrný garant: Ing. Antnín Pacák Datum vydání: 1. 2. 2006

Více

Design pro růst a prosperitu

Design pro růst a prosperitu Design pr růst a prsperitu Rapprt Zpráva a et dpručení recmmandatins Evrpskéh výbru du pr Cmité veducí directeur pstavení v Bericht eurpéen blasti designu und du design Empfehlungen des Úvdní slv a shrnutí

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688

Sídlo: Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78. Sídlo: Praha 1, Jindřišská 873/27, PSČ 110 00 IČO: 256 09 688 Pravidla marketingvé akce s názvem SOUTĚŽ S VODAFONE KREDITNÍ KARTOU Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel marketingvé akce Sutěž s Vdafne Kreditní kartu (dále jen "marketingvá akce"). Tat

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2011/83/EU právech sptřebitelů Úvd Všebecně je úprava sptřebitelskéh práva rztříštěná d mnha kmunitárních předpisů, které tak způsbují prblémy zejm. v rámci přeshraničníh

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB

PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB ISTQB PARTNER PROGRAM VERZE CZ-1.0 (30.05.2013) Czech and Slvak Testing Bard Internatinal Sftware Testing Qualificatin Bard www.castb.rg PARTNERSKÝ PROGRAM ISTQB OSNOVA 1. SHRNUTÍ

Více

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy

Metodický pokyn pro hodnocení projektů v rámci 12. výzvy Strategický plán LEADER I Sudety míst k setkávání Metdický pkyn pr hdncení prjektů v rámci 12. výzvy Základní infrmace Tent metdický pkyn vychází z diskuse Prgramvéh výbru MAS Český Západ Místní partnerství

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

McDonald's Pravidla uveřejňování Na rovinu Webové stránky (dále označovaná jen jako McDonald's ) (dál jen Pravidla pro uveřejňování )

McDonald's Pravidla uveřejňování Na rovinu Webové stránky (dále označovaná jen jako McDonald's ) (dál jen Pravidla pro uveřejňování ) McDnald's Pravidla uveřejňvání 1. Tat Pravidla pr uveřejňvání se vztahují na sby resp. uživatele internetu, které se rzhdnu pužít webvé stránky Na rvinu umístěné na www.narvinu.mcdnalds.cz (dále značvané

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

S t ř e d o č e s k ý k r a j

S t ř e d o č e s k ý k r a j S t ř e d č e s k ý k r a j Jak vyšší územně samsprávný celek byl vytvřen v rce 2000. Nemá své sídl umístěn na vlastním území, ale na území jinéh kraje, Hlavníh města Prahy. Rzlhu patří mezi čtyři kraje,

Více

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ Praha,. března ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanvisk Ministerstva zdravtnictví ČR k veřejné knzultaci Evrpské kmise I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se ptýká

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Výroční zpráva o činnosti školy

Výroční zpráva o činnosti školy Základní škla a Mateřská škla Břitv, kres Blansk, příspěvkvá rganizace Šklní 125, 679 21 Břitv Výrční zpráva činnsti škly Šklní rk: 2012/2013 vypracval: Mgr. Jiří Sedláček ředitel škly Břitv, 6. 9. 2013

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Evrpská unie Hlubec - menu vprav nahře: Zpět (návrat na předchzí stranu), Úvdní stránka, Nápvěda, Knec aplikace Slv úvdem C je EU? Slv autrů O prgramu Histrie EU Úvd Zásadní smluvy Pařížská smluva Římské

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností

Konkrétní varianty opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narovnání transferů mezi rodinou a společností Knkrétní varianty patření směřujících ke zvýšení zásluhvsti a narvnání transferů mezi rdinu a splečnstí Odbrná kmise pr důchdvu refrmu. Pracvní materiál týmu č. 3 Kmplexní analýzy, zásluhvst a transfery,

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

Analýza možností česko - norské spolupráce vypracovaná v rámci projektu FM EHP/Norska Spolupráce při rozvoji učňovského školství

Analýza možností česko - norské spolupráce vypracovaná v rámci projektu FM EHP/Norska Spolupráce při rozvoji učňovského školství Analýza mžnstí česk - nrské splupráce vypracvaná v rámci prjektu FM EHP/Nrska Splupráce při rzvji učňvskéh šklství Zpracvala: Mgr. Lenka Bílkvá 24. 6. 2010, Praha Pdpřen grantem z Islandu, Lichtenštějnska

Více

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00.

Pozn.: Pokud nejsou dále uváděny výsledky hlasování, VR rozhodla jednomyslně. Jednání bylo zahájeno v 16:00. z 1. schůze Výknné rady ČSTS dne 4. 1. 2008 v Praze Přítmni: Barnat (PB), Bartůňkvá (EB), Nvtný (LN), Odstrčil (PO), Siegel (LS) Prgram jednání: 0. Kntrla úklů 0.1. Úkly prezidia 0.2. Úkly VR 0.3. Centrální

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ V RYCHLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ C G Infrmace pr vystavvatele Mezinárdní kngres k 90. výrčí prfesníh pradenství v českých zemích 3. 5. listpadu, 2010 Praha www.careerguidance2010.rg

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Výtvarná výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu Výtvarný br RVP G. Hlavní význam je kladen na frmvání estetickéh a citvéh vnímání, utváření sbních

Více

Legislativa a interní normy pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) a mezinárodních sankcí

Legislativa a interní normy pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) a mezinárodních sankcí Legislativa a interní nrmy pr účely bje prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu (AML/CFT) a mezinárdních sankcí Zákn č. 253/2008 Sb., některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné

Více

METODICKÝ POKYN PRO MONITOROVÁNÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 1.

METODICKÝ POKYN PRO MONITOROVÁNÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 1. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Nárdní rgán pr krdinaci METODICKÝ POKYN PRO MONITOROVÁNÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 1. část

Více