ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA. Německo I. (zdravotnický systém, zdravotní stav obyvatelstva, historický vývoj, zdravotnické právo, politický systém)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA. Německo I. (zdravotnický systém, zdravotní stav obyvatelstva, historický vývoj, zdravotnické právo, politický systém)"

Transkript

1 ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA Německo I. (zdravotnický systém, zdravotní stav obyvatelstva, historický vývoj, zdravotnické právo, politický systém) Health Care Systems in Transition Německo 2000 Highlights on Health in Germany Chronické problémy zdravotnictví Německý systém zdravotnictví od císařství po Spolkovou republiku Vybrané aspekty zdravotnického práva Politický systém Německé spolkové republiky INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY Kostelec nad Černými lesy Prosinec 2004

2

3 Německo I. (zdravotnický systém, zdravotní stav obyvatelstva, historický vývoj, zdravotnické právo, politický systém) Zdravotní politika a ekonomika Sborník IZPE č. 5/2004 Health Care System in Transition, Německo 2000 Přeloženo z: Busse, R., Riesberg, A.: Health Care Systems in Transition Germany 2000, European Observatory on Health Care Systems, Copenhagen, 2000 HIGHLIGHTS ON HEALTH IN GERMANY Přeloženo z: HIGHLIGHTS ON HEALTH IN GERMANY, WHO, Copenhagen, 1999 Chronické problémy zdravotnictví Německý systém zdravotnictví od císařství po Spolkovou republiku Přeloženo z: Lindner, U. Das deutsche Gesundheitssystem vom Kaiserreich bis in die Bundesrepublik, BPB, Bonn, Vybrané aspekty zdravotnického práva zpracováno podle Schäfer, Heinz Sozialrecht 2 - Sozialversicherungsrecht. Münster: Alpmann und Schmidt, Politický systém Německé spolkové republiky Institut zdravotní politiky a ekonomiky Kostelec nad Černými lesy Prosinec 2004

4 Autoři překladů: Miroslav Barták - Health Care Systems in Transition Německo Highlights on Health in Germany, 1999 Irena Karlová - Health Care Systems in Transtition Německo 2000 Helena Haškovcová - Health Care Systems in Transtition Německo Vybrané aspekty zdravotnického práva Vratislava Postlová - Health Care Systems in Transtition Německo Vybrané aspekty zdravotnického práva Jaroslav Franc - Das deutsche Gesundheitssystem vom Kaiserreich bis in die Bundesrepublik Autoři příspěvků: Blanka Říchová Politický systém Německé spolkové republiky Technická redakce: Luděk Šišák Kamila Tomášková Věcná a obsahová korektura: Jan Kliner IZPE - Institut zdravotní politiky a ekonomiky Vydávání povoleno MK ČR: MK ČR E Vydáno v rámci Výzkumného záměru MZ IZPE a v rámci řešení úkolu Poznatková východiska koncepční činnosti MZ ČR v roce 2004 Kostelec nad Černými lesy, prosinec 2004 ISSN Tisk: SV, s.r.o. 2

5 Obsah: Health Care Systems in Transition, NĚMECKO Úvod a historické pozadí...9 Úvodní přehled...9 Politické a hospodářské pozadí...9 Zdravotní stav obyvatelstva Historické pozadí...12 Vývoj, kontinuita a převaha zákonného zdravotního pojištění (GKV)...12 Kolektivní úspěchy zdravotnických profesí nad zdravotními pojišťovnami a dalšími skupinami povolání...14 Kontinuita a změna v éře národního socialismu...16 Období po druhé světové válce...16 Národní zdravotnictví v Německé demokratické republice...17 Rozvoj systému sociálního zdravotního pojištění ve Spolkové republice Německo...17 Zavedení západoněmeckého systému zdravotnictví do nových spolkových zemí...19 Zdravotnické reformy ve znovusjednoceném Německu v 90. letech Struktura a řízení zdravotnické soustavy Struktura zdravotnické soustavy...20 Spolková úroveň...21 Zemská úroveň...23 Úroveň korporací...23 Další aktéři ve zdravotnictví Plánování, regulace a řízení...26 Spolková úroveň...26 Zemská úroveň...27 Korporativní úroveň...28 Sociální soudy Decentralizace zdravotnické soustavy Financování a výdaje ve zdravotnictví Financování a pojištěnci zákonného soc.zdravotního pojištění Poskytované zdravotnické služby...33 Poskytované služby zdravotní péče...33 Určování priorit a poskytování péče: pohledy veřejnosti a expertů Doplňkové finanční zdroje...35 Spoluplatby a přímé platby...36 Soukromé zdravotní pojištění Náklady na zdravotnictví Rozsah a struktura služeb Veřejná zdravotní služba Ambulantní domácí a odborná lékařská péče Nemocniční péče Sociální a dlouhodobá péče...51 Zákonné pojištění péče (pečovatelské pojištění)...52 Psychiatrická péče...54 Sociální služby pro tělesně a duševně postižené Lidské zdroje a vzdělání...55 Lidské zdroje Léčiva...59 Snižování nákladů u léčiv...60 Pevné sazby...60 Horní hranice výdajů Hodnocení technologií ve zdravotnictví (Healt Technology Assesment)...62 Schvalování léčiv...62 Zákonné zdravotní pojištění (GKV) - Úhrady léčiv...63 Schvalování medicínských produktů...64 Zákonné zdravotní pojištění úhrady zdravotních pomůcek...65 Medicínské výkony v ambulantní péči...65 Medicínské výkony v ústavní péči...67 Nákladná zdravotnická zařízení...67 Diskuse

6 5. Využití finančních prostředků v systému zdravotnictví Sestavování rozpočtů a alokace zdrojů Financování nemocnic Úhrady péče smluvních lékařů Reformy zdravotnické soustavy Hlavní cíl omezování nákladů Další cíle zdravotnické soustavy (cíle v oblasti zdraví) Program Zdraví pro všechny Obsah reformních zákonů Zákon o reformě zdravotnické soustavy - Gesundheitsreformgesetz Zákon o struktuře zdravotnické soustavy (Gesundheitsstrukturgesetz) Třetí stupeň reforem zdravotnické soustavy Zákon o posílení solidarity v systému zákonného sociálního zdravotního pojištění - Gesetz zur Stärkung der Solidarität in der GKV Vývojové perspektivy reforma zdravotnické soustavy a sociálního zdravotního pojištění Závěrečné poznámky Literatura:...84 HIGHLIGHTS ON HEALTH IN GERMANY Přehled zdravotního stavu obyvatelstva Pozitivní trendy Negativní trendy Země a obyvatelstvo Demografický vývoj Skladba domácností a struktura rodin Populace migrantů a etnický profil země Vzdělání a výchova Ekonomika Zdravotní stav obyvatelstva Střední délka života Hlavní příčiny úmrtí Kardiovaskulární onemocnění Rakovina Vnější příčiny úmrtí a úrazy Psychosociální a duševní zdraví AIDS Invalidita Zdraví dětí a dospívajících Zdraví žen Životní styl Somatické rizikové faktory Fyzická aktivita Výživa Spotřeba tabáku Spotřeba alkoholu Spotřeba ilegálních drog Životní prostředí a zdraví Kvalita ovzduší Voda a vodní odpadové hospodářství Odpadové hospodářství Bydlení Zdraví a bezpečnost práce Zdravotnická soustava Institucionální struktura a zdroje Primární zdravotní péče Praktičtí lékaři Pečovatelky v oblasti primární zdravotní péče Veřejné lékárny Nemocniční péče Soukromý sektor Výdaje na zdravotnictví Reformy ve zdravotnictví Literatura:

7 Chronické problémy zdravotnictví -Německý systém zdravotnictví od císařství ke Spolkové republice Rozvoj zdravotnictví za císařství Od vytvoření zdravotnické služby ve Výmarském období k nacistickému zdravotnictví Rozhodování v poválečném období Zdravotní politika v padesátých a šedesátých letech Závěr Vybrané aspekty zdravotnického práva (zákoník o sociálním zabezpečení SGB V) Okruh pojištěných osob Pojistitelé ve zdravotním pojištění Plnění zdravotního pojištění Plnění při preventivní péči Plnění při nemoci včetně nemocenských dávek Lékařské ošetření včetně léčebných prostředků a pomůcek Nemocenská Dávky v těhotenství a mateřství Rehabilitační výkony Pomoc rodinám Právní vztahy k poskytovatelům Politický systém Německé spolkové republiky Vytváření politického systému Ústava Výkonná moc Spolkový prezident Spolková vláda a postavení kancléře Zákonodárná moc Spolkový sněm Spolková rada Soudní moc Zemské vlády a místní správa Úroveň spolkových zemí Místní správa Volební systém Základní charakteristika Volební účast a volební kampaň Politické strany a stranický systém Základní charakteristika Stranický systém Politické strany Křesťansko-demokratická unie (Christlich-Demokratische Union CDU) Křesťansko-sociální unie (Christlich-Soziale Union CSU) Sociálně demokratická strana Německa (Sozialdemokratische Partei Deutchlands SPD) Svobodná demokratická strana (Freie Demokratische Partei FDP) Zelení (Die Grünen, respektive Bündnis 90/Die Grünen) Strana demokratického socialismu (Partei des Demokratischen Sozialismus PDS) Malé politické strany Odbory a zájmové organizace

8 6

9 7

10 Autoři: Editor: Reinhard Busse Annette Riesberg Anna Dixon Research Director: Elias Mossialos Health Care Systems in Transtition Německo přeloženo z: Busse, R., Riesberg, A.: Health Care Systems in Transition Germany 2000, European Observatory on Health Care Systems, Copenhagen, Dostupné z Publikováno s povolením vlastníka autorských práv. The views expressed in this document are those of the contributors and do not necessarily represent the decisions or the stated policies of the European Observatory on Health Systems and Policies or any of its Partners. Nor can the European Observatory on Health Systems and Policies or any of its Partners provide any guarantees on the quality or accuracy of the text, which has been translated from the English. Stanoviska vyjádřená v tomto dokumentu jsou názory přispěvatelů a nemusí nutně vyjadřovat názory European Observatory on Health Systems and Policies a jeho partnerů. Ani Observatory on Health Systems and Policies ani jeho partneři nezaručují kvalitu textů přeložených z angličtiny. Za kvalitu překladů odpovídá Institut zdravotní politiky a ekonomiky, v případě nejasností rozhoduje originální (anglický) text studie. Health Care Systems in Transition Germany 2000 European Observatory on Health Care Systems Copenhagen, 2000 Dostupné z 8

11 Health Care Systems in Transition, NĚMECKO Úvod a historické pozadí Úvodní přehled Politické a hospodářské pozadí Spolková republika Německo má rozlohu km 2. Ze severu na jih dosahuje největší délky 876 km a ze západu na východ je její největší šířka 640 km. Počet obyvatel je 82 milionů (40 milionů mužů a 42 milionů žen), hustota obyvatelstva je 230 obyvatel na km 2 (údaj z roku 1998). Tento počet zahrnuje přes 7 milionů cizinců, z nichž více než 2 miliony tvoří Turci. Obyvatelstvo není rozloženo stejnoměrně, v západní části žije znatelně více obyvatel než v části východní. Z devatenácti velkých měst, která mají více než obyvatel se pouze tři (včetně Berlína) nachází ve východní části Německa. Největší město je Berlín s 3,5 miliony obyvatel. Dalšími hustě osídlenými oblastmi jsou Porůří s 11 miliony obyv. a oblast mezi řekami Rýnem a Mohanem kolem Frankfurtu nad Mohanem (obr. 1). Německo je federativní republikou a skládá se ze šestnácti spolkových zemí (obr. 2). Každá spolková země má svou ústavu, která musí být ve svých republikánských, demokratických a sociálních principech v souladu s ústavou spolkovou. Spolkovou ústavou definované zákonodárné sbory na spolkové úrovni představují obě komory parlamentu Bundestag (Spolkový sněm) a Bundesrat (Zemský sněm). Bundestag (Spolkový sněm) se skládá z 672 členů, kteří jsou voleni každé čtyři roky. Od roku 1998 v něm mají většinu Sociální demokraté a Zelení. Hlavní funkce Bundstagu spočívají ve schvalování zákonů, volbě spolkového kancléře a kontrole spolkové vlády. Bundesrat (Zemský sněm) se neskládá z přímo volených zástupců šestnácti spolkových zemí, ale podle velikosti každé ze tří až šesti zástupců vlády každé spolkové země. Hlavním úkolem Bundesratu (Zemského sněmu) je projednávat a schvalovat zákony, které předtím prošly Bundestagem (Spolkovým sněmem). Přibližně polovina všech zákonných úprav podléhá souhlasu Bundesratu (Zemského sněmu). Pro druhou polovinu zákonů platí, že Bundestag (Spolkový sněm) může přehlasovat zamítnutí zákona v Bundesratu (Zemském sněmu). Tento souhlas se týká především zákonů, které ovlivňují zájmy spolkových zemí a to především v záležitostech financí a administrativy. Schvalování těchto zákonů je často poměrně složité a vyžaduje kompromisy, protože většinové zastoupení v obou komorách parlamentu je zpravidla odlišné. Kompromisy jsou většinou formulovány 32 členy dohodovacího výboru [16 zástupců Bundestagu (Spolkového sněmu) a 16 zástupců spolkových zemí]. Poté jsou návrhy schvalovány oběma komorami parlamentu. Spolkový prezident (v současné době Johannes Rau) je volen Spolkovým shromážděním (Bundesversammlung), které se skládá ze členů Bundestagu (Spolkového sněmu) a podle počtu obyvatel odpovídajícího zastoupení reprezentantů jednotlivých spolkových zemí a to na funkční období pěti let. Hlavní úlohou prezidenta je podepisovat zákony, formálně jmenovat spolkového kancléře a spolkové ministry a výkon reprezentativních funkcí. Obrázek č. 1: Mapa Spolkové republiky Německo 1 Přeloženo z: Busse, R., Riesberg, A.: Health Care Systems in Transition Germany 2000, European Observatory on Health Care Systems, Copenhagen, 2000; německá verze, Dostupné z 9

12 Obrázek č. 2: Mapa Spolkové republiky Německo a jednotlivých spolkových zemí Zákonodárná moc v principu náleží jednotlivým spolkovým zemím, mimo oblastí, které jsou explicitně vyhrazeny Spolku. Jejich zákonodárná kompetence se dělí do tří kategorií: Vylučující se; Konkurující si; Rámcové. Výhradně do kompetence spolkové vlády patří oblast mezinárodních vztahů, obrany, měnové záležitosti, záležitosti vzdušného provozu a některé prvky zdaňování. V případě konkurujícího si zákonodárství mohou spolkové země svobodně upravit oblasti, které nejsou pokryty odpovídajícím spolkovým zákonem. Spolek smí vydávat pouze takové zákony, které vyžadují celospolkovou platnost. Přestože spolkové země přiznávají Spolku tvorbu rámcových norem, ponechávají si významnou účast na spolurozhodování. Toto se týká především oblastí vyššího vzdělávání, ochrany životního prostředí, tvorby krajiny, regionálního plánování a vodního hospodářství. Spolkové země pak uplatňují své zákonodárné pravomoci v oblastech, které nespadají do zákonodárné působnosti Spolku. Jsou odpovědné za oblast výchovy a kultury, jako výrazu jejich kulturní svrchovanosti. Jsou rovněž odpovědné v záležitostech spolkové vlády a policie. Vlastní význam spolkových zemích spočívá v tom, že se podílí na procesu tvorby spolkového práva prostřednictvím svých zástupců v Bundesratu (Zemském sněmu). Mají v rukou celou vnitřní správu a jejich správa předkládá většinu spolkových zákonů a právních úprav. To může působit také určité potíže, protože v Bundesratu (Zemském sněmu) mají dominantní postavení země, kde vládnou strany, které tvoří v Bundestagu (Spolkovém sněmu) opozici. Kabinet spolkové vlády se skládá ze spolkového kancléře (od roku 1998 Gerhard Schröder) jako předsedy vlády a spolkových ministrů. Kancléř si vybírá své ministry a navrhuje je ke jmenování a odvolání spolkovému prezidentovi. Rovněž stanovuje počet ministrů a oblast jejich odpovědnosti. Kancléř má velmi významné postavení, protože určuje směr vládní politiky. Spolkový ministři řídí jím svěřená ministerstva nezávisle, ale v rámci směřování, které určuje spolkový kancléř. Vedle legislativního a exekutivního pilíře tvoří významnou součást procesu rozhodování systémy soudů (Správní, Ústavní, Občansko právní). Německo je členem skupiny G-7 nejvyspělejších zemí světa. Hrubý domácí produkt představoval v roce 1998 celkem miliard marek, což představuje marek na obyvatele. Německý průmysl je silně pro-vývozně orientovaný. V pěti nových spolkových zemích došlo v důsledku přechodu na sociální model tržního hospodářství k poklesu počtu zaměstnanců mezi lety 1989 a 1994 o 3,5 milionu na 6,3 milionu. Průměrně bylo v roce ,1 milionů nezaměstnaných, což odpovídá míře nezaměstnanosti 10,5 %. Tato míra je v nových spolkových zemích dvakrát vyšší (17,6 %) než ve 10

13 starých spolkových zemích. V těchto nových spolkových zemích se pohybuje podle regionu od 13,9 % až do 22,9 %, zatímco ve starých spolkových zemích to v rozmezí 3,3 % až 15,4 %. Zdravotní stav obyvatelstva Získat vypovídající data o nemocnosti německé populace není snadné. Nejdůležitějším pramenem je každé dva roky vydávaná zpráva Ministerstva zdravotnictví a Zpráva o zdraví, která byla poprvé publikována v roce Zpráva o zdraví je pravidelně aktualizována a dodatečně doplňována o další zprávy, které se týkají specifických témat. Dalším informačním zdrojem je Statistika nemocničních diagnóz Spolkového statistického úřadu, ve které jsou k dispozici data od roku Další údaje o nemocnosti pocházejí ze šetření, která provádějí zdravotní pojišťovny a týkají se hospitalizovaných pacientů, potvrzování pracovní neschopnosti. K dispozici jsou data nositelů důchodového pojištění o rehabilitační péči, registry novotvarů, údaje o preventivních opatřeních a studie zaměřené na specifické otázky zdravotního stavu obyvatel. Na celém území spolkové republiky prováděný mikrocensus poskytuje data o subjektivním vnímání zdravotního stavu a to na základě zjišťování u reprezentativního vzorku populace. V mikrocensu v roce 1995 se označilo 8,4 milionů občanů za nemocné a dalších 0,7 milionu bylo zraněných. Celkově bylo označením nezdraví označeno 12,3 % z celkového počtu obyvatel. V roce 1995 vstoupil v platnost zákon o registrech novotvarů. Na základě tohoto zákonu musela každá spolková země do roku 1999 zřídit registr novotvarů. Až budou tyto registry schopny poskytovat vypovídající údaje teprve potom budou k dispozici relevantní údaje o incidenci a prevalenci novotvarů (s výjimkou dětských novotvarů a registrů z několika mála spolkových zemí). Údaje o úmrtnosti jsou spolehlivé. Tato data pocházejí ze statistiky příčin úmrtí, kterou vydávají jednotlivé spolkové země a Spolkový statistický úřad. V roce 1998 zemřelo lidí (narodilo se živých dětí). Nejčastější příčinou úmrtí byla onemocnění srdce a oběhové soustavy (kolem 50 % všech úmrtí) a maligní tumory (kolem 25 % všech úmrtí). Pro účely mezinárodního srovnávání je zdravotní stav německého obyvatelstva v některých ukazatelích ilustrativní. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění a nezhoubná onemocnění plic je v v Německu výrazně nad evropským průměrem. Ve znovu sjednoceném Německu byla střední délka života při narození a ve věku 65 let mírně pod průměrem EU (předtím se hodnoty za Západní Německo kontinuálně přibližovaly průměru EU). Kojenecká úmrtnost a úmrtnost matek jsou pod evropským průměrem. Standardizované míry úmrtnosti (standardizované na obyvatelstvo Evropy) dosahují hodnot nad evropským průměrem u onemocnění oběhové soustavy (74,1 oproti 62,4 na obyvatel pro populaci ve věku méně než 65 let), pro sebevraždy a sebepoškození (15,4 oproti 11,7 pro všechny věkové skupiny). Průměrných hodnot v rámci EU u zhoubných novotvarů a vnějších příčin úmrtí v důsledku úrazů a otrav. Standardizovaná míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod leží pod průměrem EU (12,9 oproti 14,1 u všech věkových skupin), problém ovšem představují nové spolkové země, kde je tato úmrtnost vysoká zejména u mladých mužů. Míra nových infekcí HIV je od začátku 90. let stabilní a patří mezi nejnižší v EU (v roce 1996 přibližně 2,5 nových případů na obyvatel za rok); což může být připisováno na vrub koncentrované preventivní strategii. Zdraví chrupu zůstává v Německu problematické s jedním z nejvyšších indexů KPE (kaz, plomba, extrakce) u dvanáctiletých dětí v rámci EU. Němci spotřebovávají více cigaret a alkoholu než je evropský průměr. Zdravotní stav obyvatel Německa může být na základě čtyřicetiletého politického a geografického rozdělení z analytického hlediska velice zajímavou případovou studií o změnách ve zdravotním stavu jinak homogenní populace v důsledku působení rozdílných politických, sociálních a hospodářských faktorů. Zřetelným indikátorem rozdílného zdravotního stavu obyvatel ve starých spolkových zemích v porovnání s novými spolkovými zeměmi je střední délka života při narození. Tento ukazatel rostl nejdříve rychleji ve Východním Německu (vycházel přitom z o něco příznivějšího výchozího stavu), ale v 60. letech začal stagnovat. V Západním Německu rostl tento ukazatel kontinuálně od 60. let. Mezi lety 1980 a 1990 se tento rozdíl zejména u mužů zvyšoval (viz tab. 1). Podle Mc Knee et al. (1996) je tomu tak mimo jiné díky odlišné stravě a lepším životním podmínkám v Západním Německu, rozdílnému přístupu k vysoce technicky vyspělé 11

14 zdravotnické péči a lepší zdravotnické péči na všech úrovních v Západním Německu a v souvislosti se selektivním přestěhováváním důchodců z východu na západ. Tabulka č. 1: Střední délka života při narození v západním a východním Německu v letech Muži Ženy Západ Východ Rozdíl Západ Východ Rozdíl 1949/53 64,6 65,1 + 0,5 68,5 69,1 + 0, ,9 68,7-1,2 76,8 74,6-2, ,7 69,2-3,5 79,2 76,3-2,9 1992/94 73,4 70,3-3,1 79,7 77, /97 74,1 71,8-2,3 80,2 79,0-1,2 Zdroj:Vlastní zpracování na základě dat Spolkového statistického úřadu z roku 1999 a dřívějších Od sjednocení se tento rozdíl ve střední délce života plynule snižuje a to zejména u ženské části populace. Toto pravděpodobně nesouvisí s vývojem před rokem Mezi změnami po roce 1990 mohou být v tomto smyslu (sbližování hodnot v nových spolkových zemích hodnotám ve starých spolkových zemích) významné následující faktory: Převzetí západoněmeckého systému sociálního pojištění. Převzetí západoněmeckého modelu zdravotnické soustavy (viz následující odstavce). Větší osobní svoboda (přestože je spojena s vyšší mírou nezaměstnanosti). Zlepšení životního prostředí. Současné problémy zdravotního stavu obyvatelstva (ve znovu sjednoceném Německu) jsou v podstatné míře spjaty s věkovou strukturou a demografickým vývojem německého obyvatelstva. V současné době významné demografické a zdravotní trendy jsou charakterizovány rostoucím počtem jednočlenných domácností, chronicky degenerativními onemocněními, rostoucí očekávání v oblasti zdravotní péče a ošetřovatelství, stejně jako stimuly pro nadměrné využívání služeb zdravotnických zařízení. K tomu se navíc ještě touto měrou mění podíl mezi důchodci a výdělečně činnými osobami, což dále snižuje příjmy do systému sociálního pojištění. Očekávané změny ve struktuře obyvatelstva povedou masivnímu nárůstu potřeb starších věkových skupin obyvatelstva v oblasti terapeutických, rehabilitačních a pečovatelských služeb. S tímto související změny v nemocnosti působit na snižování objemu kurativní péče. Dá se očekávat, že vznikne dodatečná poptávka po službách pečovatelských zařízení, které se zabývají péčí o obstruktivní plicní onemocnění, onemocnění srdce a oběhové soustavy, urogenitální onemocnění a pro diagnostiku a léčení zhoubných novotvarů. Předvídatelná je také vyšší potřeba preventivních opatření vzhledem k prevenci koronárních a oběhových onemocnění, onemocnění dýchacích cest a úrazů. 1.1 Historické pozadí Dějiny moderní německé zdravotnické soustavy lze nejlépe popsat, pokud sledujeme hlavní linii německých dějin. Industrializaci a zavedení povinného zdravotního pojištění (na národní úrovni) v roce 1883, přes sociální konflikty a posílení vlivu lékařů v období Německého císařství až po období výmarské republiky, éru národního socialismu v letech , období bezprostředně po druhé světové válce a následné rozdělení Německa na dva státy a konečně ve znovu - sjednoceném Německu od roku Vývoj, kontinuita a převaha zákonného zdravotního pojištění (GKV) Rozvoj moderní německé zdravotnické soustavy začal v roce 1883, když bylo parlamentem zavedeno zákonné zdravotní pojištění. Německo bylo prvním státem, který zavedl na svém území systém sociálního pojištění. V následujících desetiletích byl tzv. Bismarkův model rozšířen o oblasti pracovních úrazů (1884), důchodů a pracovní neschopnosti (1889) a nezaměstnanosti (1927) a v posledních letech také na oblast potřeby péče (pečovatelství) (1994). Převaha a strukturální kontinuita systému sociálního pojištění dodnes představuje podstatnou charakteristiku německé zdravotnické soustavy. 12

15 Kořeny sociálního pojištění jsou odvozovány od zařízení vzájemné pomoci, která existovala v rámci cechů a která jsou datována od pozdního středověku. V 19. století tento princi převzala rostoucí sociální třída průmyslových dělníků, kteří se dobrovolně sdružovali a vytvářeli se jejich zaměstnáním související svépomocná zařízení. Také podniky a obce zakládaly Pokladny, které rozšiřovaly spektrum zákonných a dobročinných zařízení. V roce 1849 vytvořilo Prusko, jako největší stát na území dnešního Německa povinné zdravotní pojištění pro horníky a uzákonilo právo obcí vybírat od zaměstnanců a zaměstnavatelů povinné příspěvky. Četné hospodářské krize v průběhu průmyslové revoluce zhoršili již tak dosti špatné sociální podmínky zejména ve městech žijící dělnické třídy. Na rostoucí protesty dělníků v roce 1878 reagovala vláda zákazem socialistických a komunistických organizací, včetně odborů. V roce 1876, pět let po sjednocení německých zemí, nařídila vláda úkoly týkající se minimálních odvodů a výkonů, avšak vyslovila se proti zákonným odvodům. Císař v roce 1881 prohlásil sociální blahobyt chudých za podstatný faktor přežití národa v nepřátelském prostředí. Na základě paternalistických, hospodářských a vojenských důvodů navrhl v roce 1881 říšský kancléř Bismarck zavedení všeobecného povinného zdravotního pojištění. Zemské vlády, liberální členové pruského parlamentu, stejně jako zástupci průmyslu, zemědělství a církví měli proti tomuto, na odvodech postavenému systému a s tím souvisejícím růstem vlivu říšské vlády značné výhrady. Legislativa z roku 1883 představovala, co se týče zájmu těchto zájmových skupin kompromis, přesto byla levicovými liberály a sociálními demokraty odmítnuta. Odsuzovali politiku cukru a biče a vyslovili se pro politickou participaci dělníků a pro lepší pracovní bezpečnost v průmyslu. Tato žádosti byli postupně vyslyšeny až v 90. letech 18. století. Legislativa byla postavena na existujících místních pojišťovnách (Ortskrankenkassen) a oborových pojišťovnách (hornických, cechovních, podnikových). Povinnost platit zdravotní pojištění se vztahovala na dělníky v určitých průmyslových odvětvích, s hodinovou mzdou nebo ty, jejichž příjem dosahoval určité výše. Byly povinni uhradit dvě třetiny odvodu na zdravotní pojištění, zbylá třetina musela být hrazena zaměstnavateli. Kromě toho byly tyto soupeřící sociální třídy oprávněny a povinny dělit se upravovat své vztahy 2:1 ve společně zvolených reprezentacích v těchto pojišťovnách. Pojištěnci měli nárok na výplatu 50 % mzdy v případě nemoci a to v délce až 13 týdnů, na příspěvek na výchovu a pohřebné. Navíc byl pro ně zajištěn minimální objem primární péče a léčiv, zatímco hospitalizace bylo přistupováno podle jednotlivých případů. Tyto pojišťovny byly obecně prospěšné, neziskové organizace. Z počátku byla volba lékaře a dalších zdravotnických oborů svobodná a ani uzavírání smluvních vztahů nebylo nijak omezováno. Role říšské vlády a parlamentu se omezovala pouze na tvorbu sociální politiky a vytváření právního rámce pro tyto jinak samosprávné pojišťovny na které dohlížely regionální vlády. V případě povinného sociálního pojištění pro pokrytí pracovních úrazů a v jejich důsledku invalidity přebírali 100 % příspěvků zaměstnavatelé; proto přebírali úrazové pojištění do své vlastní správy namísto toho, aby jeho správu svěřili někomu jinému. Aby nemuseli hradit náklady související pojistnými událostmi přibývalo opatření a kontrol, které měli za cíl úrazům zabraňovat. Zákonné důchodové pojištění bylo placeno rovným dílem zaměstnanci i zaměstnavateli a při poskytování zdravotní péče se vycházelo z principu raději rehabilitace, než kompenzace (invalidní důchod). Jako opatření v oblasti rehabilitace např. pro pacienty léčené s tuberkulózou nejčastějšími plátci péče přebírali náklady na léčbu těchto pacientů zemských rehabilitačních ústavech. Toto vedlo k heterogennímu vývoji rehabilitační péče a z její strany tak byla vytvořena jakási institucionální odnož, např. v oblasti přírodních léčebných metod a terapie (které jsou dnes řazeny do oblasti alternativní medicíny). Během 80. let 18. století mnozí dělníci bojkotovali zákonné zdravotní pojišťovny a místo toho podporovali samostatně se organizující pojišťovny (tzv. Náhradní pojišťovny Ersatzkassen). Tyto pojišťovny byly řízeny na základě 13

16 principu samosprávy a byly celé pod dohledem dělníků. Když byla tato volba počátkem 90. let 18. století omezena, podařilo se sociálním demokratům přetvořit samosprávné orgány zákonných pojišťoven v centra své moci. S cílem omezit rostoucí politizaci úředníků od politizace dělníků byla zavedena v roce 1901 skupina Úřednických pojišťoven. Úředníci získali v rámci pojišťoven větší volnost a tzv. Náhradní pojišťovny Ersatzkassen se staly téměř výhradně záležitostí úředníků (do roku 1995). Přestože příspěvky do tzv. Náhradních pojišťoven museli nést pouze zaměstnanci, je správa těchto institucí dodnes výhradně v rukou zaměstnanců. Říšský zákon o sociálním pojištění z roku 1911 vytvořil obecný legislativní rámec zdravotního pojištění, který zůstal až do roku 1988 prakticky nezměněn. Nařízení, která se týkají oblasti těhotenství, porodu a mateřství jsou dokonce platná dodnes. Mezi lety 1880 a 1883 se počet povinných pojištěnců rozšiřoval. V následujících desetiletích se okruh povinných pojištěnců dále rozšiřoval z 10 % v roce 1883 až k 88 % obyvatelstva v Západním Německu v roce 1987 (povinně a dobrovolně pojištění) a 100 % obyvatelstva Východního Německa v roce Od národního systému zdravotního pojištění v DDR bylo po sjednocení v roce 1990 upuštěno a bylo nahrazen systémem západoněmeckým. Rozšíření okruhu pojištěnců bylo dosaženo buď navýšením vyměřovacího základu nebo díky začlenění dalších skupin povolání; naposledy se to týkalo úředníků v odvětví obchodu a přepravy (1901), hospodářských úředníků, a zaměstnanců v zemědělství a lesnictví (1914) a samostatných zemědělců (1972), Německo integrovalo do systému zákonného zdravotního pojištění také sociální skupiny jako jsou nezaměstnaní, nevýdělečně činní rodinní příslušníci, důchodci, studenti a postižení, tedy skupiny jejichž péče je mnoha evropských zemích financována a poskytována veřejnými institucemi. Příspěvky a výdaje se za 117 let existence zákonného zdravotního pojištění výrazně zvýšily. Toto bylo podmíněno rozšiřováním katalogu výkonů nejčastěji v důsledku rozhodnutí (sociálního) soudu na základě státních opatření, zejména však v důsledku rozhodnutí samospráv pojišťoven, popřípadě díky dohodám mezi pojišťovnami a lékaři. Zatímco zpočátku mělo zákonné zdravotní pojištění primárně za zamezovat zchudnutí v důsledku nemocí, postupně narůstal objemu péče a služeb specializovaných poskytovatelů. To se opět projevuje v přesunu od peněžního na věcné plnění. Tento trend se urychlil po roce 1969, kdy bylo zavedeno v západním Německu vyplácení mzdy během prvních šesti týdnů nemoci zaměstnavatelem. Při úvahách o rostoucích výdajích by neměl být přehlédnut fakt, že přímé propojení příspěvků s výdaji (průběžný systém financování) představovalo dobrý základ pro financování zdravotnické soustavy v průběhu dvou světových válek, při znehodnocení měny v důsledku inflace v roce 1923 a krizi v roce 1929, stejně jako měnovou reformu v roce Kolektivní úspěchy zdravotnických profesí nad zdravotními pojišťovnami a dalšími skupinami povolání Přesun od peněžního k věcnému plnění korespondoval s rostoucím počtem zaměstnanců ve zdravotnictví. Toto reflektovalo také obecný společenský vývoj industriální společnosti v 19. století s rostoucí profesionalizací a rostoucí dělbou práce. Lékařská péče byla odpovědí na existující sociální a psychologické problémy na výsluní deroucího se lékařského stavu a postavení lékařského stavu bylo většinou společenských skupin legitimizováno. Tato socializace lékařského stavu souvisela se zjevným bojem o moc a příjmy. Konflikty mezi zdravotními pojišťovnami a samostatnými lékaři výrazným způsobem přispěly k dnešní podobě německé zdravotnické soustavy. Smluvní lékaři s vlastní praxí hráli a hrají dominantní úlohu a to nejenom v sektoru smluvních lékařů. Do roku 1933 dosáhli významných úspěchů nad quasi veřejnými zdravotními pojišťovnami, ostatními zdravotnickými obory a lékaři zaměstnanými ve veřejném nebo v neziskovém, veřejně prospěšném sektoru. Legislativa z roku 1883 upravuje vztahy mezi lékaři a zdravotními pojišťovnami a kvalifikační nároky na pracující ve zdravotnictví. Obě tyto úlohy byly svěřeny do kompetence zdravotních pojišťoven. Od samého počátku nebylo toto lékaři akceptováno. V 90. letech 19. století začali s lobováním a stávkováním za autonomii a vyšší příjmy. Příčinou byl 14

17 rostoucí počet pojištěných pacientů, omezený přístup pojištěnců k lékaři, závislost na dělnických zdravotních pojišťovnách a s tím související nízký sociální status lékařů, stejně jako zdvojnásobení míry počtu lékařů na obyvatele mezi roky 1887 a Od roku 1900 se medicínským profesím podařilo prosadit své zájmy na národní úrovni a získat pro soukromé lékaře stejné podmínky, jako měli konkurenční skupiny závislé na zdravotních pojišťovnách. V tomto snažení byl nejúspěšnější v roce 1900 založený Lipský spolek, který byl později pojmenován podle svého zakladatele Hertmannův spolek, počet jehož členů vzrostl do roku 1910 z původních 21 lékařů na téměř 75 % německých lékařů. V určitých ohledech byly ovšem jejich požadavky vzájemně si odporující. Na jedné straně požadovali volný přístup k ze zákona pojištěných pacientům ve smyslu sloganu: svobodná volba lékaře pro pacienta nikoliv pro pojišťovnu. Na straně druhé straně se pokoušeli o omezení sektoru zdravotních pojišťoven a získat tak privátní pacienty případně zde byly pokusy ze strany lékařů pracujících pro zdravotní pojišťovny aby se o příjem za poskytovanou péči muselo dělit co možná nejméně lékařů. Až na krátké období skutečného vyúčtovávání jednotlivých případů v 60. a 70. letech 20. století zůstal tento rozpor dodnes součástí německé zdravotní politiky. Protože právní úprava říšského zdravotního pojištění z roku 1911 žádný z těchto aspektů nezohledňovala, hrozili lékaři stávkami, které by měly začít nabytím účinnosti zákona v roce V prosinci roku 1913 vláda poprvé vstoupila do sporů lékařů a zdravotních pojišťoven. Tzv. Berlínská dohoda předepisovala společné komise lékařů a zdravotních pojišťoven, aby se předešlo konfliktům v efektivním procesu vyjednávání. Podíl pojištěnců na jednoho lékaře byl ze zákona štědře stanoven na 1 : Toto muselo být předloženo prostřednictvím registračních ujednání. Smlouvy s lékaři musely být pojišťovnami odhlasovány kolektivně. Poté co tzv. berlínská dohoda přestala platit, v období kolem roku 1923, kdy přišla inflace, smluvní lékaři několikrát stávkovali. Některé zdravotní pojišťovny na to reagovaly tím, že zřizovaly svá vlastní ambulantní zařízení a kliniky. Ačkoliv jich bylo jenom několik, lékařský stav tuto situaci vnímal jako nebezpečí návratu do vztahů v 19. století se zesocializovanými zdravotnickými zařízeními. Smluvní lékaři se také cítili ohroženi zaváděním celé řady opatření a zařízení v oblasti prevence, zdravotní výchovy a péče, které byly vytvářeny obcemi a dobročinnými veřejně prospěšnými organizacemi. Vláda na stávky lékařů reagovala tím, že zřídila Říšský výbor lékařů a zdravotních pojišťoven (ten v současné době existuje jako Spolkový výbor lékařů a zdravotních pojišťoven), který funguje jako společná korporace odpovědná za regulaci objemu výkonů a ambulantní péči. Tzv. nouzová nařízení během období hospodářských a politických krizí během 30. let 20 století vedli k zavedení spoluplateb pro pacienty, ke kontrole smluvních lékařů zdravotnickou službou zdravotních pojišťoven a k poměru pacientů na jednoho lékaře 1 : 600. Tím dosáhli smluvní lékaři monopolu na poskytování ambulantní péče (1931), o který se pokoušeli celé desetiletí. Regionální sdružení smluvních lékařů zdravotních pojišťoven získali právo uzavírat rámcové dohody se zákonnými zdravotními pojišťovnami a úhrady, které tímto dohodli potom rozdělovat mezi své členy. Toto představuje významné kolektivní vítězství smluvních lékařů nad zdravotními pojišťovnami, lékaři pracujícími v nemocnicích, lékaři veřejných zdravotnických služeb a ostatními obory ve zdravotnictví. Monopol smluvních lékařů v oblasti ambulantní zdravotní péče vedl v podstatě k jejímu oddělení od nemocniční péče a k marginalizaci veřejné zdravotní služby. Rozkol mezi ambulantní a lůžkovou péčí se také zvětšil díky plynulému rozšiřování a růstu specializace nemocnic akutní péče, kde již od 20. let 20 století byla na plný úvazek zaměstnána většina personálu. Mezi lety 1885 a 1938 se počet lůžek na 100 tisíc obyvatel ztrojnásobil a dosahoval počtu 107 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Rozdělení odpovědnosti v oblasti financování a plánování mezi lékařské svazy, zdravotní pojišťovny a veřejná zařízení na státní a obecní úrovni vedlo také k tomuto sektorálnímu rozkolu a díky zavedeným tradicím a zákonným ustanovením. 15

18 Dalším faktorem, který přispíval k tomuto sektorovému rozdělení byla rostoucí míra lékařské profesionalizace a specializace. Od 80. let 18 století národní a regionální instituce plnili průkopnickou roli německých lékařů v oblasti přírodovědného výzkumu v medicíně. Na přelomu století byly na většině lékařských fakult zřízeny katedry pro všechny podstatné klinické a teoretické disciplíny, které byly do roku 1920 začleněny jako povinné do lékařského kurikula. Vzdělávání lékařů a další vzdělávání růstalo přírodovědně orientováno a omezené na nemocnice, jak je tomu až doposud. Mimořádný specializační efekt byl výsledkem tohoto trendu a konkurenčního boje s dalšími profesními skupinami o příjem a oblast působnosti. V rámci dalšího vývoje přispívala specializace a profesionalizace (včetně zaměstnávání na plný úvazek a vznik vlastních odborných svazů k růstu rivality také uvnitř jednotlivých skupin. Toto se samozřejmě dotýkalo jak vztahu mezi smluvními lékaři a lékaři v pracovním poměru, stejně jako vztahů mezi praktickými lékaři a specialisty. Kontinuita a změna v éře národního socialismu Během období národního socialismu se zůstaly základní struktury poskytování zdravotní péče i jejího financování zachovány. Regionální a nově vytvořené národní svazy lékařů byly vytvořeny jako subjekty veřejného práva (1934). Bylo jim také přiznáno právo přidělovat lékaře bez jednání se zdravotními pojišťovnami. Lékařům bylo naopak zakázáno stávkovat a svazy byli pověřeny poskytováním neodkladné péče a správou a dozorem nad smluvními lékaři. Během druhé světové války se okruh osob zdravotně pojištěných rozšířil o důchodce (1941). Oproti strukturální kontinuitě, která zůstala zachována se během období vlády národního socialismu změnilo řízení zdravotnictví a mocenské vztahy mezi jednotlivými aktéry v této oblasti. V roce 1933 byli zaměstnanci židovští a socialisticky smýšlející nemanuální pracovníci, stejně jako většina zástupců zaměstnanců vyloučena ze zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny (1934), zdravotní úřady (1935), nestátní dobročinné organizace a organizace, které byly činné v oblasti zdravotní výchovy a sdružování zaměstnanců ve zdravotnictví ( ) byli centralizovány a zahrnuti do vedení jedné osoby, kterou jmenovala SNDAP (tzv. princip vůdce). Samospráva byla obsazena členy SNDAP. Participace dělníků a úředníků byla omezena na tzv. Rady. Do nich měli lékaři a obce povinnost vysílat své zástupce. Pro židovské obyvatelstvo a další sociálními nacionalisty stigmatizované skupiny obyvatel byl přístup ke zdravotní péči znatelně omezen nebo zakázán. Toto představovalo součást fašistické politiky vylučování ze společenského života, odvlékání a vyvražďování v koncentračních táborech. (Během druhé světové války bylo také zbývající německé obyvatelstvo a vojáci kráceni na svých právech v oblasti zdravotní péče, které zakládalo zákonné nebo dobrovolné zdravotní pojištění). Po roce 1933 byly veřejné prostředky určené na sociální péči, sociální služby a zdravotní výchovu zneužity k účelům rasové hygieny, eugeniky a sociální kontroly. Tzv. arizace zdravotnické soustavy zapříčinila, že čtvrtina zdravotnických zařízení a třetina lékařů ve veřejné zdravotnické službě (1933) byla odstraněna. Židovským lékařům bylo v roce 1933 zakázáno ošetřovat pojištěnce zdravotních pojišťoven a směli ošetřovat pouze židovské obyvatelstvo, v roce 1938 jim bylo zakázáno vykonávat jejich povolání všeobecně. Tímto opatřením Německo přišlo o 12 % lékařů a v Berlíně došlo tímto dokonce ke snížení praktikujících lékařů o 60 %. Většina lékařského stavu, povolání které mělo nejvyšší podíl členů SNDAP přivítalo vyřazení židovských lékařů a profitovalo z vyššího podílu na příjmech a počtech pacientů. Tímto se prohloubily mocenské vztahy a to ve smyslu nadvlády lékařů nad zdravotními pojišťovnami. Období po druhé světové válce Po pádu třetí říše 8. května 1945 bylo v Německu zdravotnictví, stejně jako ostatní oblasti lidské činnosti rozštěpeny do dvou protichůdných systémů. Ze tří západních okupačních zón byla vytvořena Spolková republika Německo a ze sovětské okupační zóny Německá demokratická republika. Od roku 1949 se systémy v obou zemích vyvíjeli nezávisle 16

19 na sobě a to až do roku 1990, kdy byly oba německé státy na základě nenásilných protestů za politické a sociální reformy znovu sjednoceny. Zdravotní péče v období po druhé světové válce bylo charakteristické ad-hoc opatřeními k zamezení šíření epidemií a také nedostatkem finančních prostředků. Západní spojenci používali a prosazovali ve svých okupačních zónách existující systémy zdravotnictví a jeho správy. Britové sledovali cíl centralizované správy, zatímco Francouzi ve svém oblasti vlivu byly pro omezení centralistických tendencí. Američané se omezovali na krátkodobé strategie a marně se pokoušeli vybudovat školu veřejného zdraví a blokovali až do 50. let znovuobnovení lékařského monopolu. Národní zdravotnictví v Německé demokratické republice V sovětské okupační zóně byl od počátku nastaven silný intervencionalistický kurz. Díky němu byla aplikována autoritativní strategie v oblasti boje proti infekčním onemocněním a vedl přes odpor lékařů přímo k zavedení centralizované zdravotnické soustavy. Bylo ustanoveno 60 expertů z oblasti zdravotnictví, aby radil při vytváření nové zdravotnické soustavy. Tento model ukazoval na elementy sociální hygieny a komunálních zdravotnických služeb z období tzv. Výmarské republiky a vlivy navrátivších se emigrantů z Velké Británie, Švédska a Sovětského svazu. Tamní systémy zdravotnictví byly ovlivněny německými lékaři, kteří emigrovali ve 20. letech 20 století. Výsledný systém zdravotnictví Německé demokratické republiky se od sovětského modelu lišil strukturálním oddělením ambulantní a lůžkové péče, přestože tyto oblasti všestranně kooperovaly a prostorově se nacházely pohromadě. Princip sociálního zdravotního pojištění byl de-jure zachován a zaměstnavatelé a zaměstnanci se dělili o příspěvky. Správa zdravotního pojištění se koncentrovala do dvou zdravotních pojišťoven; do jedné pro dělnické profese (89 % všech pojištěnců) a do druhé, které zahrnovala příslušníky dalších profesních skupin, členy zemědělských družstev, umělce a samostatně výdělečně činné (11 %). De-facto byla ovšem role sociálního zdravotního pojištění silně omezena. Stejně jako ve většině socialistických zemích byl zdravotnický personál státními zaměstnanci. Ambulantní péče byla částečně poskytována v samostatných praxích, převážně ale ovšem v obecních a podnikových ambulantoriích, kde byli zastoupeny různé lékařské a zdravotnické specializace. Obce poskytovali služby preventivního lékařství, zdravotní výchovu, zdravotní péči pro matky a děti a speciální péči pro chronicky nemocné jako např. diabetiky, nebo psychická onemocnění. Zařízení byla díky masivní státní podpoře rozšířena o obytné prostory, péči o děti a jesle, což sloužilo také k růstu počtu obyvatelstva a pracovních sil. Zdravotnická soustava byla nastavena tímto způsobem, o který nejméně 60. let 20 století usilovala také politická levice v západním Německu a řadě dalších západoevropských zemích. Díky nedostatečnému financování a investicím, stejně jako nedostatkům v oblasti lidských zdrojů i technologií začala od 70. let 20 století začala kvalita a stupeň modernizace východoněmeckého zdravotnictví zaostávat za západními zeměmi. Krátce po zdravotnickém shromáždění v roce 1989, kde byla otevřena otázka zásadní reformy zdravotní soustavy s navýšením investic a reformy lidských zdrojů ukončil pád berlínské zdi politickou suverenitu Německé demokratické republiky. Rozvoj systému sociálního zdravotního pojištění ve Spolkové republice Německo Regionální zdravotní pojišťovny (Ortskrankenkassen), odbory a sociálně demokratická strana se snažili propagovat systém jediného pojištění, které by zahrnovalo pojištění nemocenské, důchodové a proti nezaměstnanosti, aby tak posílily svou vyjednávací pozici proti monopolu smluvních lékařů v oblasti ambulantní péče, který smluvní lékaři již v regionech měli. První volby v roce 1949 ale vyhráli křesťanští demokraté a do roku 1955 vytvářeli zdravotnictví, které existovalo na konci tzv. Výmarské republiky na úrovni celého Spolku (ve spolupráci se zaměstnavateli). Platba příspěvků na zdravotní pojištění byla rozdělena mezi zaměstnance a zaměstnavatele rovnoměrně, což platilo také pro zastoupení v samosprávě pojišťoven (s výjimkou tzv. Náhradních pojišťoven Ersatzkassen). Pojištění pracovních úrazů zůstalo nadále v plném rozsahu financováno zaměstnavateli, přičemž odbory měli v samosprávě 50 % zastoupení. (Na základě vlivu spojenců bylo pouze v Západním Berlíně zdravotní pojištění a zdravotnictví celkově mírně změněno). Do 60. let 20 století přetrvalo sdružené zdravotní pojištění. 17

20 Otázka samosprávy byla v rukou zástupců různých svazů a pro pojištěnce byla charakterizována nízkou mírou transparentnosti a jejich demokratické participace. Smluvním lékařům byla obnovena zabezpečovací smlouva pro poskytování ambulantní péče se souvisejícími právy a povinnostmi. Poměr pojištěnců na lékaře byl navýšen na 1 : 500. Toto omezení bylo ovšem v 60. letech 20 století kompletně zrušeno ve prospěch samoregulace, po rozhodnutí ústavního soudu, který prohlásil svobodnou volbu povolání za ústavní právo. Období mezi lety 1955 a 1965 bylo charakteristické jako období střetů a strukturálních reforem s cílem snížit růst nákladů, proti kterému vystupovala koalice lékařů, zdravotních pojišťoven, médií a výrobců medicínských produktů. Mezi lety 1965 a 1975 se náklady na zdravotnictví radikálně zvýšili, což mělo původ ve vysoké míře hospodářského růstu, rostoucích cenách a mzdách (toto uzavřelo sekularizaci zdravotnického personálu), demografických trendech, nákladných technologiích a modernizace a rozšiřování zdravotnických služeb. Smluvní lékaři vyvíjeli stále tržní systém účtování jednotlivých výkonů. Nové výkony sekundární prevence a částečně také pracovní lékařství byly přiděleny smluvním lékařům, což šetřilo obcím prostředky, které by vydali na zdravotní úřady, ale zároveň omezovali jejich význam jako aktéra ve zdravotnictví. 70. léta 20. století byla také charakterizována reformujícími se obory sociální psychiatrie a pečovatelství, služby těchto oborů byly poskytovány především veřejně prospěšnými na obecní úrovni. V tomto období byly do systému povinného sociálního zdravotního pojištění začleněny další skupiny obyvatelstva (např. zemědělci, postižení, studenti). Role spolkových zemí a zdravotních pojišťoven v oblasti financování nemocnic se rozdělili a to tak, že zdravotní pojišťovny hradili náklady na péči a personál, zatímco spolkové země investice. K tomu je třeba trvat na tom, že růst zdravotnictví a růst nákladů na zdravotnictví byl výsledkem zjevné politické strategie. Cílem bylo vyrovnat strukturální deficity a nedostatky, které byly způsobeny zničením struktury v druhé světové válce a nedostatečnými investicemi do zdravotnictví v období po druhé světové válce. Po první ropné krizi (to znamená od roku 1975) náklady zdravotnictví dále stoupali a dá se hovořit o nákladové explozi, což sebou přineslo kritiku na stranu statusových a příjmových zájmů poskytovatelů. Éra snižování růstu nákladů v německém zdravotnictví začala v roce 1977 přijetím zákona o snižování růstu nákladů zdravotních pojišťoven (Krankenversicherungskostendämpfungsgesetz - KVKG). Toto opatření ukončilo období prudkého růstu nákladů ve zdravotnictví, zejména v nemocnicích. Od roku 1977 bylo po zdravotních pojišťovnách a poskytovatelích zdravotnických služeb vyžadováno, aby se chovali v rámci stabilizace příspěvkových pravidel, čímž byl sledován cíl udržet nízké míry růstu nákladů ve zdravotnictví. Stabilita příspěvkových sazeb byla svázána s vývojem příjmů z příspěvků a příjmů pojištěnců. Pro zajištění spolupráce při dosahování tohoto cíle, jedné z hlavních úloh soustředěné akce ve zdravotnictví bylo zasednutí vzájemně si konkurujících svazů ke kulatému stolu ke společnému přijetí opatření vedoucích k snižování růstu nákladů. Grémium, které se v průběhu času rozrostlo na 75 však na základě přetrvávajících konfliktů nenaplnilo politická očekávání, která do něho byla vkládána. Základními principem německé strategie snižování růstu nákladů bylo tudíž zaměření na příjmově orientovanou výdajovou politiku pro zajištění stabilních příspěvkových sazeb. To, že příspěvky jsou placeny rovným dílem zaměstnavateli a zaměstnanci, bylo významným cílem fáze hospodářské restrukturalizace v období rostoucí mezinárodní konkurence. V rámci tohoto byly příspěvkové míry posuzovány jako ukazatel schopnosti mezinárodní konkurence. 18

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Základní informace o populaci migrantů v

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3 31.5.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost oboru ve Středočeském kraji v roce

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

Financování švýcarských nemocnic a švýcarský DRG systém

Financování švýcarských nemocnic a švýcarský DRG systém Financování švýcarských nemocnic a švýcarský DRG systém Úvodní souhrnná přednáška Praha, 14.11.2012 Simon Hoelzer, MD, PhD (ředitel) SwissDRG AG 1 Švýcarský zdravotnický systém a financování nemocnic Švýcarský

Více

Smlouva o dvouleté spolupráci

Smlouva o dvouleté spolupráci Smlouva o dvouleté spolupráci mezi Ministerstvem České republiky a Regionálním úřadem pro Evropu Světové zdravotnické organizace 2004/2005 Podepsali: Za Ministerstvo Podpis Jméno Datum Funkce: Ministr

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Souvislosti důchodového systému Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Mandát odborné komise Základní cíle: změny důchodového systému v širším sociálně

Více

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha HANA SILOVSKÁ * PETR JÍLEK ** PETR KOLAŘÍK *** Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností poskytování sociálních služeb soukromého sektoru

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Poskytnutí základních informací o zdravotnickém systému České republiky a zdravotnictví města Brna by mělo sloužit jako východisko k dalším jednáním,

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

6. Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách

6. Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách 2013 1. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/2013 Sb., o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí 2.

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení 117/2002 Sb. m. s. SDĚLENĺ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. ledna 1993 bylo v Bratislavě podepsáno Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE 1. vydání 1. aktualizace k 1. 5. 2014 Publikace Důchodový systém v České republice je i v roce 2014 praktickou pomůckou, která čtenáře přehledně a srozumitelně seznamuje

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Závěrečná zpráva Ředitel ústavu: Odpovědný řešitel projektu: Řešitelský tým: Ing. Miloš Paleček, CSc. Ing. Vladimír

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 18.11.2010

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 18.11.2010 Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 18.11.2010 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Zdravotnictvíu "kulatého stolu"

Zdravotnictvíu kulatého stolu Zdravotnictvíu "kulatého stolu" Mgr. TomášRoubal Analytik projektu Kulatý stůl k budoucnosti financováníčeského zdravotnictví Adresa: Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 Telefon: +420 224 972 733 Fax: +420

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ. Článek 1 Používání pojmů. Článek 2 Styčná místa

ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ. Článek 1 Používání pojmů. Článek 2 Styčná místa Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce a sociální ochrany Ruské federace k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Citace: 116/2012 Sb. Částka: 44/2012 Sb. Na straně

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Šlachtová Hana Fejtková Petra Šplíchalová Anna Polaufová Pavla Tomášková Hana Realizováno v rámci grantu IGA

Více

BROŽURY NOVÉ ANTIKAPITALISTICKÉ LEVICE. Zdraví není zboží. Program NAL v oblasti zdravotnictví

BROŽURY NOVÉ ANTIKAPITALISTICKÉ LEVICE. Zdraví není zboží. Program NAL v oblasti zdravotnictví BROŽURY NOVÉ ANTIKAPITALISTICKÉ LEVICE Zdraví není zboží Program NAL v oblasti zdravotnictví Zdravotní péči je třeba důsledně pojímat jako pozitivní sociální právo a nikoliv jako zboží. Přístup k zdravotní

Více

Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního

Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního EIOPA-BoS-14/176 CS Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20; Fax. + 49 69-951119-19; email:

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková Novinky v legislativě Alice Strnadová Dana Jurásková Česká asociace sester Česká asociace sester je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 1 3.6.2003 Síť zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji v roce 2002 Touto aktuální

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Nezávislost centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Politická krátkozrakost V praxi lze často pozorovat jednání politiků, které popisuje tzv. teorie politického cyklu Vládnoucí

Více

Nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Hlava I. Ustanovení společná

Nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Hlava I. Ustanovení společná Nový občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012, ČÁST PÁTÁ Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Hlava I Ustanovení společná Díl 2 Závěrečná ustanovení 3080 Zrušuje se: 1. Zákon č.

Více

342/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 28. července 2005. o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích

342/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 28. července 2005. o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích 342/2005 Sb. ZÁKON ze dne 28. července 2005 o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích Změna: 362/2007 Sb. Změna: 503/2012 Sb. Změna: 340/2013 Sb.,344/2013

Více

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad CMU - styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče na

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více